Athény vs. Sofie: Řecko třikrát bohatší než Bulharsko?

Postupný úpadek Řecka trvá od zjištění podvodů v národním účetnictví v prosinci 2009. To je dlouhá doba, během které země poutala pozornost Evropy i světa. Nezaslouženou pozornost, řekněme, řecký problém je v zásadě triviální. Od začátku osmdesátých let země utrácela na dluh, na úkor příštích generací. Když pak přišla řada na placení, začalo se mluvit o solidaritě, o zlé pravici a jejích úsporných opatřeních, dokonce o mezinárodním spiknutí proti Řecku. Obyvatele nejstarší evropské demokracie ve snu nenapadlo, že si za své problémy si můžou sami. Vypůjčené peníze utratili za platy státních zaměstnanců, za sociální dávky, důchody a za olympiádu.

Řecké mzdy rostly od osmdesátých let tempem, které neodpovídalo růstu produktivity. Země ztrácela konkurenceschopnost a další růst životní úrovně byl možný jen za cenu dalšího zadlužení. Řadu let fungoval tento zhoubný cyklus – až náhle bylo pozdě.

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

• Ďáblův slovník ekonomie a financí

Třikrát bohatší propadlík

Největším problémem Řecka není ani tak dluh, jako neschopnost ekonomiky vyrábět. Ekonomka Miranda Xafaová tvrdí, že úsporná opatření nejsou hlavní problém. „Skutečný problém je, že nikdo nechce kupovat řecké zboží a služby.“

Srovnejme Řecko se sousedním Bulharskem. Po většinu historie obě země byly zhruba stejně chudé. Podle údajů z roku 2013 je ale Řecko o dvě třetiny bohatší (měřeno hrubým domácím produktem v paritě kupní síly). Necháme-li stranou berličku kupní síly (fakt, že v Bulharsku je levněji), Řecko vychází dokonce trojnásobně bohaté.

Jaký je důvod, aby Řecko bylo třikrát bohatší než Bulharsko? Jistě, Bulharsko prožilo socialistický režim, plánovanou marxistickou ekonomiku, známe její důsledky. Nicméně v mnoha ohledech je na tom lépe. Průmysl tvoří 30 procent ekonomiky a zaměstnává 35 procent pracovních sil. V Řecku má průmysl jen 16procentní podíl na ekonomice a zaměstnává jen 16 procent pracovníků. Naproti tomu v řeckém zemědělství pracuje 12 procent pracujících, v Bulharsku jen sedm procent.

Je zřejmé, že bulharská ekonomika je modernější, a je to znát i na statistikách zahraničního obchodu. Bulharsko vyvezlo v roce 2013 zboží v hodnotě 3840 dolarů na obyvatele, Řecko v hodnotě 2760. Bulhaři dovezli zboží za 4520 dolarů na osobu, Řekové za 4600. Zde je docela zřejmé, že „bohaté“ Řecko má zahraniční obchod na úrovni chudého Bulharska, jen si žije víc nad poměry. Pro srovnání, český export přesáhl v roce 2013 hodnotu 15 500 dolarů na osobu. A přece nejen Bulharsko, ale i Česko má stále nižší hrubý domácí produkt i průměrné mzdy než Řecko! Jak je to možné?

Projedeno

Příčina je samozřejmě v dluhu. Řecko dlužilo 175 procent HDP v roce 2013, Bulharsko jen 18,4 procenta. Vlastně to není přesné: 175 procent HDP dlužila řecká vláda. Pokud jde o soukromý sektor, domácnosti a podniky dlužily bankám 325 miliard dolarů, což je dalších téměř 180 procent HDP. Bulharské podniky a domácnosti dlužily jen 37,6 miliardy. Vidíme tedy, že Řecko se od 80. let postupně „vykrmilo“ dluhem, soukromým i veřejným. Je to mimochodem právě soukromý, bankovní úvěr, který bývá ekonomy často přehlížen. Přitom nedávná léta ukázala, že soukromý úvěr je pro ekonomiku ještě důležitější než státní dluh. V dobrých časech povzbuzuje růst, ve špatných časech je úvěrová deprese hlavní příčinou poklesu ekonomiky. (Zanedbání role úvěru je hlavním hříchem moderní teoretické makroekonomie.)

Pro ekonomiku není optimální, když je hodnota bankovních úvěrů nulová nebo velmi nízká, jako to je v Bulharsku. Taková ekonomika je podkapitalizovaná, obtížně se v ní podniká a firmy jen stěží financují investice do budoucna. Ještě mnohem horší je, když je ekonomika silně zadlužená a poskytnuté úvěry jsou investovány špatně. To je zřejmě případ Řecka: ekonomika je silně „proúvěrovaná“, ale na exportu a na skutečné ekonomické výkonnosti to není nikde vidět. I soukromý dluh se dá projídat na úkor budoucnosti, nejen veřejný.

Prostředí, které nesvědčí prosperitě

Co tedy Řecko čeká v nejbližší době? Pokud nastane platební neschopnost, bankovní krize bude patrně neodvratná. Ekonomika bude mít ještě méně kapitálu, podnikům se bude dařit ještě hůř a zemi čeká ještě krutější propad, než jaký ji doposud postihl. Kromě utrácení na dluh není důvod, proč by Řecko mělo být bohatší než Bulharsko.

Ani kdyby se náhodou podařilo dosáhnout dohody a Řecko na poslední chvíli „zachránit“, nebylo by vyhráno. Vláda má v programu držet podnikatele pod krkem a mačkat z nich tolik peněz, kolik jen je možné. Takové prostředí nesvědčí prosperitě. Proto mají bohatí Řekové tolik kapitálu v cizině.

Je ještě jeden rozdíl mezi Řeckem a Bulharskem. Přímá spotřeba řecké vlády činí 17 procent HDP, bulharské vládě stačí osm procent. Řecké kapitálové investice činí 12 procent HDP, bulharské 21 procent. Co myslíte, která z obou ekonomik má lepší budoucnost? Bulharsko je sice chudší, jeho hospodářství není zdaleka dokonalé, ale minimálně z pohledu financí a výroby je mnohem zdravější. A když už nic jiného, Bulhaři aspoň nezatěžují svými problémy zbytek Unie.