Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Volný pohyb pracovních sil Západ Unie nechce. Jeho škoda

Hranice mezi Západem a Východem v Evropské unii stále existuje; rozdíl určuje úroveň mezd. Ochranářské směrnice, které prosazují západní státy, ji pomůžou udržet. Západ tím ovšem škodí především sám sobě.

Zdá se, že zásadním problémem Evropské unie – a hlavním důvodem, proč Británie odhlasovala brexit – jsou mzdové rozdíly. Hospodářsky nové členské země Evropské unie Západ dotahují, jejich hrubý domácí produkt se prakticky dá srovnávat s unijním průměrem. Úroveň mezd je ale i dnes v zemích jako Česko nebo Maďarsko dvojnásobně nižší, než by vzhledem k výkonu ekonomiky být mohla. A žádná parita kupní síly a rozdílné životní náklady to nevysvětlí. Je vlastně s podivem, že se do pohybu za lepšími mzdami nedaly desítky milionů lidí z Východu, ale jen miliony.

I ty miliony ale vyděsily lidi ve starých členských zemích natolik, že v Británii volili brexit a ve Francii málem udělali z Marine Le Penové prezidentku. Emmanuel Macron, který Le Penovou porazil, si proto spočítal, že má-li si nad ní převahu udržet, musí nějak „vyvážit“ své liberální kroky, kterými bere pracujícím Francouzům některé ze socialistických výhod. Opatření proti gastarbeiterům se v podstatě nabízí.

Nový špatný trend

Symbolem Macronových kroků vůči východu Unie se stala před týdnem schválená směrnice o vyslaných pracovnících. Vyslaných pracovníků je ovšem celkově v Evropské unii nějaké jedno procento z pracovní síly. Pokud jde o Čechy, týká se směrnice v největším představitelném rozsahu několika málo desítek tisíc lidí. Z českého pohledu jde tedy o věc, která se normálního člověka ani moc netýká. Pokud ano, pak nejspíš proti heslu „na stejném místě za stejnou práci stejnou mzdu“ asi nic mít nebude.

Kompromisní směrnice, jejíž přijetí na Radě Evropy Česko na rozdíl od Polska a Maďarska podpořilo, není tedy sama o sobě pro Čechy velký problém. Zvlášť, když se v rámci kompromisu podařilo dosáhnout, že se nebude týkat řidičů kamionů. „To je zásadní úspěch našeho vyjednávání,“ říká státní tajemník pro Evropské záležitosti Aleš Chmelař. A připouští to i europoslankyně za hnutí ANO Martina Dlabajová, která byla v rámci frakce liberálů zpravodajkou a pokoušela se podobný požadavek prosadit na půdě Evropského parlamentu. „Celkově je ale celá směrnice špatně. Je to další omezení volného pohybu pracovních sil a služeb,“ dodává Dlabajová.

„Nejde ani tak tuto směrnici, její význam bude minimální, ale o to, že udá směr. Směr, který nepovede k dalšímu otevírání pracovního trhu a trhu služeb EU, ale naopak k jeho fragmentaci, uzavírání a vymýšlení dalších překážek,“ podporuje Dlabajovou ekonom Petr Zahradník.

Plus sice je, že české firmy, které vysílají své pracovníky do zahraničí, dostaly na přizpůsobení se principu „stejného platu na stejném místě“ čtyři roky času. Ale fakt, že to vysílání pracovníků firmami z chudších zemí na Západ neprospěje, je očividný.

Zboží i služby proudí, lidi ne

Přitom právě mobilita pracovních sil v Evropské unii za jinými „mobilitami“ pokulhává: obchodní výměna nebo výměna služeb tvoří podstatnou část ekonomického života zemí Unie, mimo svou rodnou zemi ale nepracuje víc než 2,5 procenta unijní pracovní síly. Unii jako celku to samozřejmě neprospívá. „Když je dnes v některých zemích Unie je patnácti- nebo i sedmnáctiprocentní nezaměstnanost a obecně akutní nedostatek pracovních sil, je vlastně zarážející, že se lidé za prací nestěhují,“ říká ekonom Zahradník.

Místo toho, aby se Evropská unie snažila podpořit mobilitu pracovních sil, nechává se bohatšími členskými státy nutit k vytváření dalších překážek. A samozřejmě to není jen tak, že by se ve východní části měly zvýšit snad podhodnocené mzdy. Možná by mnoha západním státům unie a jejich konkurenceschopnosti prospělo, kdyby se jejich mzdová hladina trochu snížila. Třeba tím, že tam přijdou Češi nebo Poláci ochotní pracovat za míň.

Jenže řekněte tohle někde ve Francii a pak tam zkuste vyhrát volby.

Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 57 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Honza Burdík | 31. 10. 2017 11:52

Škoda, že vysoké daně jsou dneska považovány za normální, zatímco nízké daně jsou překrouceny a negativně vnímaný termín "daňový ráj" a lidé, kteří si nechtějí nechat ukrást svoje peníze jsou "vychcánkové".

Zajímalo by mě, jaké zdanění by přimělo některé zde diskutující přesunout se do daňového ráje. 70 % to není, tak třeba 90 %? 99 % 100 %?
A proč by stát nemohl rovnou brát 110 %?

+29
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 31. 10. 2017 10:55

Státní konkurence je koncepční nesmysl. Následky jsou například o to vyšší daně v normálních zemích, pokud vychcánkové daní v daňových rájích.

-14
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK