Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Za zisky exportérů platíme horší životní úrovní

| 18. 2. 2016

Česká republika zůstává pořád zapouzdřená ve dvacátém století. Výzvy toho jedenadvacátého ji lekají. Jedním z hlavních konzervátorů je Česká národní banka se svou strategií oslabování měny.

Za zisky exportérů platíme horší životní úrovní

Tento týden se na půdě České národní banky konala tradiční akce Forecasting Dinner. Hlavní zahraniční řečník večera okořenil své vystoupení citátem Ayn Randové: „Můžeme ignorovat realitu, ale nemůžeme už ignorovat důsledky ignorování reality.“ Pikantní. Nejen proto, že Randová – věrna svému objektivismu – byla pochopitelně zapřisáhlou odpůrkyní centrálního bankovnictví. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Strach z neznáma (a o peníze)

Především ale proto, že jsou to dnes velmi často právě centrální banky, kdo se snaží realitu ignorovat. Alespoň tedy v jistém smyslu. Realitou je kupříkladu nezadržitelný nástup robotizace a automatizace. Někdo tomu, poněkud unáhleně, říká rovnou čtvrtá průmyslová revoluce. Nebo průmysl 4.0. V zásadě ale jde jen o další vlnu tvořivé destrukce, jakých hospodářské dějiny znají řadu. Zmizí miliony pracovních míst, stejně jako jich miliony vzniknou. To, že si zatím ta nová pracovní místa nedokážeme představit, je v pořádku. Objeví je noví Jobsové, Zuckerbergové nebo Muskové, zatím bezejmenní človíčci, které zdravý podnikatelský zápal promění v tváře titulní strany Forbesu a miliardáře.

A objeví je tím rychleji, čím méně překážek jim budeme stavět do cesty. Tedy, abychom byli přesní, ty překážky jim do cesty budou stavět zejména ti, kteří se cítí nadcházející kreativní destrukcí ohroženi. Průmyslové segmenty 20. století, jako jsou automobily, lokomotivy, stroje, se pochopitelně řadí k ohroženým. Zapojují své miliardy a prostřednictvím mediálního PR a lobbistického tlaku se snaží svět přesvědčit o tom, jakou zhoubou robotizace bude. Hovoří o ztrátě milionů pracovních míst, ale strachují se hlavně o miliony ušlých zisků. Pochopitelně, ne všichni. U části z nich jde o autentický strach z budoucího neznáma, který je v jisté míře vlastní nám všem.

Pod tlakem se ukážou silní

Nikoli nepodstatná část průmyslu by prostě ráda zachovala 20. století i ve století jednadvacátém. Jinými slovy, ráda by ignorovala realitu. Realitu technologického rozvoje. Luddité, angličtí řemeslníci a dělníci, se kdysi, v 18. století, snažili ignorovat technologický rozvoj – nastupující první průmyslovou revoluci – násilně. Ničili tkalcovské stroje, které jim braly práci. Dnes se realita ignoruje elegantněji. Prostřednictvím lobbingu u politiků, vládních regulací, výnosů, paragrafů.

Takováto ignorace reality na sebe bere celou řadu podob. V některých městech Spojených států, třeba v New Yorku nebo San Francisku, majitelé nemovitostí lobbují u politiků za striktnější regulace územního plánování, které ve výsledku výrazně zdražují novou výstavbu. Zdražují ovšem i ceny stávajících nemovitostí, takže oni majitelé si mnou ruce. Přitom právě i takto podnícený vzestup cen nemovitostí je klíčovým zdrojem celospolečenských ztrát a růstu nerovnosti, z nějž ovšem moderní levice – jak jinak – viní „neregulovaný“ trh.

Jiným způsobem probíhá ignorace reality v režii centrálních bank. Třeba ta švýcarská od září 2011 do ledna 2015 uměle oslabovala frank. Nahrávala tak domácím vývozcům, ale zároveň bránila technologickému rozvoji. „Ukončení intervence podnítilo mezi švýcarskými firmami větší zájem o automatizaci a robotizaci,“ nechal se nedávno slyšet Ulrich Spiesshofer, generální ředitel korporace ABB.  

Sergio Rossi, profesor ekonomie na Freiburské univerzitě, to vysvětluje následovně: „Poté, co švýcarská centrální banka ukončila intervenci, našim firmám pochopitelně klesly ziskové marže. To je ale vedlo k tomu, že více investovaly, aby opět zvýšily svoji profitabilitu. Opravdu kreativní a inovativní firmy uspějí na mezinárodních trzích silné měně navzdory.“

Jinými slovy, silná měna nutí firmy a podniky ke zvyšování produktivity. Ale nejen to. Odděluje také zrno od plev. Na mezinárodních trzích obstojí bez berličky intervenčně oslabované měny jen ty firmy, které opravdu přispívají k rozmachu a růstu produktivity celé dané ekonomiky.

Zakonzervováno

Český tisk tisk teď plní nářky nad tuzemskou mizernou produktivitou. Hodinová produktivita činí v Česku jen 71,4 procenta průměru Evropské unie. Lépe než my je na tom i Kypr, Slovensko, Malta či mnohdy vysmívané Řecko (ano, ouzo, stín cypřiše atd.).

Donekonečna se přitom nemůžeme vymlouvat na zpoždění, které způsobilo čtyřicet let krajně neefektivního centrálního plánování. I když to pochopitelně jistou roli hraje stále. V liberalizaci ekonomiky jsme ale přes její nyní již nesporně převážně tržní ráz skončili na půli cesty. Mocné zájmové skupiny konzervují stav v mnoha sektorech. Třeba v železniční dopravě. Nemáme dostatečné know-how, abychom budovali hi-tech vysokorychlostní tratě. Neumíme ani postavit příslušné vlakové soupravy, které by na nich jezdily. Výběrová řízení jsou začasté koncipována tak, aby zvítězil zaběhlý český subjekt, bez dostatečného know-how. Musíme si pomáhat, že ano. Vlaky tak přepravují stále podobnou rychlostí jako „za tatíčka Masaryka“.

Ke konzervaci stavu – k ignorování reality – přispívá i politika České národní banky, která už čtvrtým rokem oslabuje korunu. Zůstáváme tak „montovnou“ a „skladištěm“ Evropy. Potřebné zahraniční know-how a technologie jsou pro nás kvůli slabé měně dražší, tedy hůře dostupné. Podhodnocená měna zato pochopitelně nahrává zavedeným exportérům, což je ovšem jen další mocná zájmová skupina, které stávající stav vyhovuje. Zůstáváme tak i nejprůmyslovější zemí Evropské unie, ovšem s průmyslem zhusta se zapomenutým ve 20. století – ony automobily, lokomotivy (nikoli ovšem hi-tech), stroje.

Jeden příklad za všechny: pokud by třeba úsek z Ostravy do Brna zvládla hi-tech vysokorychlostní železnice (kterou ovšem neumíme vyrobit) za 30 nebo 40 minut, problém z ostravskou nezaměstnaností by do značné míry vymizel. A časem by se zvedla i produktivita, neboť talentovaní lidé z Ostravska by se v průměru uplatnili lépe než dnes.

Ignorovat realitu ovšem nelze věčně. Lépe řečeno, jak říká Randová, nelze ignorovat důsledky ignorování reality. Jaké v našem případě budou? Budeme ještě více než dosud zaostávat za zeměmi typu Švýcarska. Žádný oběd není zadarmo. Nynější rekordní export České republiky bude v budoucnosti draze vykoupen nižší než potenciálně dosažitelnou životní úrovni všech občanů Česka. Zisky exportérů dotujeme my všichni, už teď. V podobě nižší kupní síly a budoucí nižší životní úrovně.


Vyšlo na Roklen24.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 18. 2. 2016 15:03

Na ja. Rušit socialistické manýry je extrémismus. Měli bychom být rozumní, soudruzi. Zrušíme gulagy, domovní důvěrníky a PZ, ale zbytek necháme. Z Centrální plánovací komise uděláme Ministerstvo pro místní rozvoj, ze státních ČSD uděláme státní ČD, nemocnice musí zůstat státní, protože se zdravím se nekšeftuje, áááno?
Kolektivní vlastnictví je zlo, ale neměli bychom ho rušit úplně. Stát si nevezme 100% výdělku, jen 60% a budeme tomu říkat kapitalismus. Jen extrémisté by chtěli státu dávat méně a na ně si posvítí EET, kontrolní hlášení a daňová kobra.
A svobodu projevu bychom neměli mít absolutní, to je také extrémismus. Nebudeme kvůli špatným názorům hned zavírat. Ale nasadit socpracku a pohrozit únosem dětí (jak plánuje zmr. Valachová) bychom mohli, to je přece rozumný kompromis.

+52
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 18. 2. 2016 08:03

Safra, za všechno může stát a mocné (nejmenované) zájmové skupiny.
Tož, tak to v Libyi, kde se stát prakticky rozpadl a mocné zájmové skupiny se zajímají leda tak o náboženství a vojenství, se musí ekonomika rozvíjet neuvěřitelným tempem.

-27
+
-

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

Michal Mrozek | 18. 2. 2016 15:36

Z posledního odstavce:
"Budeme ještě více než dosud zaostávat za zeměmi typu Švýcarska."

Smutným faktem je, že takto budeme zaostávat společně s jinými zeměmi EU. Socialistické manýry si osvojily téměř všechny země. Ono se to zaostávání potom těžko rozpoznává a jeho příčiny ještě hůře.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 18. 2. 2016 13:33

Tady se dnes zřejmě sešel výkvět ČSSD. Jako by tu diskutoval Mládek se Škromachem.
Prý článek je špatný v tom, že označuje stát viníkem všeho zlého (kdyby to někdo řekl před 30ti lety, dočkal by se stejně odsuzující reakce?), nebo že jen kritizuje a nenavrhuje, čím stát v dané oblasti nahradit.
Když chci rušit Centrální plánovací komisi, monopolní PéZetky, Vysokou školu marxismu leninismu a Gulag, tak také musím navrhovat, čím je nahradím? Snad raději ničím, ne?
Ministerstvo průmyslu, Czechinvest, ČNB chcete nahrazovat čím? Nějakou jejich "vylepšenou" verzí? Která bude plánovat a centrálně řídit vědečtěji a zaměstnávat bude už jen odborníky nehledící na vlastní zájmy a předsudky, ale jen na "všeobecné blaho"? A kolikrát to ještě chcete zkoušet, než to konečně vzdáte, než uznáte, že to prostě nejde?
Proč je nezrušit, respektive nahradit svobodu a konkurencí? To by vyžadovalo představivost, že...
Co si takhle zkusit řídit ekonomiku vlastního kibucu a ty, kteří o to nestojí, nechat na pokoji?
Znehodnocujte si svoji měnu, ne naši (resp. nám tu vaši nevnucujte jako jediné legální platidlo).
+36
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 2. 2016 15:42
reakce na Jan Altman | 18. 2. 2016 13:33

Jenže vaše pozice (jakkoliv ji považuju za utopickou), je konzistentní. Vy říkáte, že stát to dělá blbě, protože to stát nemá dělat, resp. stát je vůbec k ničemu.
Ovšem tuhle radikální pozici Kovanda, pokud vím, nezastává. On říká, stát to dělá blbě, ale neříká, že stát nemá být. A ani neříká, jak stát přimět, aby to dělal lépe.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 2. 2016 16:16
reakce na Martin Brezina | 18. 2. 2016 15:42

Já jsem samozřejmě ochoten se na chvíli sebezapřít a přestat trvat na tom, že stát být nemá (resp. že nemá právo porušovat lidská a vlastnická práva, stejně jako kdokoli jiný) a bavit se o dílčích agendách:
- Proč stát nemá vlastnit pivovar
- Proč stát nemá provozovat síť čerpacích stanic
- Proč stát nemá mít Czechinvest, proč nemá podporovat montovny a exportéry (jednak to je ekonomicky kontraproduktivní a jednak je to vždy na úkor někoho jiného - např. importéra)
- Proč stát nemá mít monopol na emisi jediné legální měny
- Proč centrální plánování z principu nemůže fungovat (a je jedno, zda jde o komunistickou produkci hygienických vložek, úrokové míry, zdravotnictví, školství, vlakovou přepravu, ...)
- Proč stát nemá co zkoumat komu pronajmu či nepronajmu svůj byt a jaké k tomu mám důvody
- Proč stát nemá lidem říkat, jak si mají spořit na penzi a všem vnucovat svoje špatné řešení
- Atd...

Podle mne kdyby stát u každé své agendy musel (standardními postupy platnými např. při prokazování vědeckých teorií) nad jakoukoli oprávněnou pochybnost prokazovat, že je ta agenda nutná a pokud to prokáže, tak opět prokázat, že ji může řešit jedině (či nejlépe) on, nezůstala by mu jediná. A i kdyby nějakým nedopatřením něco takového vědecky prokázal (čemuž nevěřím), stále by zde byla otázka, jakým právem by tu agendu měl uplatňovat na Frantu, který s tím nesouhlasí a peníze na provoz té agendy brát Pepovi, který s tím nesouhlasí dvojnásob.
+26
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 13:36
reakce na Jan Altman | 18. 2. 2016 13:33

"Když chci rušit Centrální plánovací komisi, monopolní PéZetky, Vysokou školu marxismu leninismu a Gulag..."
A to všechno chcete zrušit...???
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 18. 2. 2016 14:23
reakce na Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 13:36

Altman nechce zrušit TO všechno, ale všechno :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 14:33
reakce na Jan Pozner | 18. 2. 2016 14:23

Ano, vypadá to tak. Ve skutečnosti je ovšem jen další, kdo tu argumentuje extrémem.
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 18. 2. 2016 15:03
reakce na Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 14:33

Na ja. Rušit socialistické manýry je extrémismus. Měli bychom být rozumní, soudruzi. Zrušíme gulagy, domovní důvěrníky a PZ, ale zbytek necháme. Z Centrální plánovací komise uděláme Ministerstvo pro místní rozvoj, ze státních ČSD uděláme státní ČD, nemocnice musí zůstat státní, protože se zdravím se nekšeftuje, áááno?
Kolektivní vlastnictví je zlo, ale neměli bychom ho rušit úplně. Stát si nevezme 100% výdělku, jen 60% a budeme tomu říkat kapitalismus. Jen extrémisté by chtěli státu dávat méně a na ně si posvítí EET, kontrolní hlášení a daňová kobra.
A svobodu projevu bychom neměli mít absolutní, to je také extrémismus. Nebudeme kvůli špatným názorům hned zavírat. Ale nasadit socpracku a pohrozit únosem dětí (jak plánuje zmr. Valachová) bychom mohli, to je přece rozumný kompromis.
+52
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 2. 2016 23:45
reakce na Robert Antonio | 18. 2. 2016 15:03

Tak přiznejme si, že svoboda projevu je velmi politicky nekorektní. Není to snad důvod ji zrušit.

Poznámka pro socialisty: je to myšleno ironicky.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 10:54

Tragické je, že rekordní export jsme měli už před zmatenými intervencemi ČNB, což už samo osobě dokládá jejich naprostou zbytečnost.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 18. 2. 2016 08:03

Safra, za všechno může stát a mocné (nejmenované) zájmové skupiny.
Tož, tak to v Libyi, kde se stát prakticky rozpadl a mocné zájmové skupiny se zajímají leda tak o náboženství a vojenství, se musí ekonomika rozvíjet neuvěřitelným tempem.
-27
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 10:51
reakce na Martin Brezina | 18. 2. 2016 08:03

Protiargumentujete extrémem - fakt, že možnost zájmových skupin lobbovat u představitelů státu a jeho institucí škodí ne-lobbujícím, pochopitelně neznamená, že anihilací státu bychom si bůhvíjak polepšili. (Byť anarchokapitalisté soudí že ano.)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 18. 2. 2016 10:36
reakce na Martin Brezina | 18. 2. 2016 08:03

Nemyslíte si, že jste tvrzení autora vyvrátil?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 18. 2. 2016 10:17
reakce na Martin Brezina | 18. 2. 2016 08:03

Kdyby bylo euro za 24, asi by to porovnání vyšlo jinak, že? A euro je tolik, za kolik je, právě kvůli ČNB, která se k tomu hrdě hlásí.... Takže zrovna v tomhle případě mi připadá, že stát zrovna v tomto hraje docela velkou roli... samozřejmě je otázka, jakou roli to hraje v delším období, ale třeba někde existuje docela hezký (bohužel starý...) článek od Krugmana, že devalvace není nutní expanzivní politika (říká se tomu tak česky?)... a dává to docela smysl.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 2. 2016 12:02
reakce na Ondřej Palkovský | 18. 2. 2016 10:17

Ale samozřejmě, že stát hraje velkou roli.

Ale připadá mi trochu srandovní neustále jamrovat (na Finmagu podobných textů vyšly už desítky, ne-li stovky), že za všechno může stát, když neřeknu b - to jest, kdo má převzít roli, kterou sehrává stát a centrální banka, nebo jak stát umravnit, aby dělal svou věc lépe. V textu pana Kovandy nic takového nevidím. Opětovné slohové cvičení o tomtéž mi nepřipadá být produktivní.
-16
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 13:09
reakce na Martin Brezina | 18. 2. 2016 12:02

Očekávat od burzovního obchodníka jiné než fundamentalistické či přímo anarchokapitalistické vidění věci by myslím bylo naivní.
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 2. 2016 13:34
reakce na Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 13:09

Daleko větší zaujatost a střet zájmů lze předpokládat od někoho přisátého na státněrozpočtový cecek.
+15
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 13:37
reakce na Jan Altman | 18. 2. 2016 13:34

Zaujatost (minimálně pro vlastní vidění věci) lze čekat od každého, kdo má nějaký názor.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 2. 2016 16:26
reakce na Vladislav Kruták | 18. 2. 2016 13:37

Jistě. Ale neříkejte mi, že názor těchto lidí považujete za ekvivalentní:

- Pepa je živnostníkem, vydělá si v potu tváře 50 tisíc (tržeb) měsíčně a jeho názor je, že by měl platit co nejnižší daně, nesouhlasí s tím, aby se z jeho peněz platily agendy, ze kterých nemá žádný užitek, nebo dokonce třeba "neziskovky", které agitují přímo proti jeho zájmům

- Vasil je státní úředník a jeho pracovní náplní je rozhodovat o tom, které neziskovky dostanou kolik z peněz sebraných Pepovi

- Ilja je pracovník neziskovky, která dostává od státu 40 milionů ročně na začleňování "sociálně vyloučených" (které Pepa po mnoha svých zkušenostech považuje za lenochy a příživníky). 30 milionů si neziskovka rozdělí na mzdové náklady (tedy do svých kapes) a za 10milionů objednají školení práce s Excelem pro vyloučené - od školící firmy Iljova bratrance.

A teď: Pepa je pro co nejnižší daně. Vasil a Ilja pro co nejvyšší.
Co je správné? Rozhodne Vasil a Ilja, protože to je 2 na jednoho? Nebo má právo spíše rozhodnout Pepa, protože to jsou JEHO peníze? Je podle vás názor (a síla hlasu) Pepy, Vasila a Ilji rovnocenná? A má být?
+44
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 18. 2. 2016 10:25
reakce na Ondřej Palkovský | 18. 2. 2016 10:17

http://marginalrevolution.com/marginalrevolution/2012/07/paul-krugman-on-contractionary-devaluation.html
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!