Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

VW dojel na regulaci, která těší Kreml

| 29. 9. 2015

VW dojel na regulaci. V jistém slova smyslu ale na regulace můžeme dojet všichni. Tedy Evropa určitě.

VW dojel na regulaci, která těší Kreml

Dieselgate je pro Volkswagen pohroma. Firma utrpí reputačně i finančně – ohroženy jsou její hospodářské výsledky nejen v nejbližších kvartálech, ale možná v celých letech. Je ale úsměvné črtat jakékoli dalekosáhlejší závěry ohledně kondice německé ekonomiky jako celku. Ta je natolik silná, že se jí vážný problém jedné, byť významné firmy nijak zásadně nedotkne. Ještě úsměvnější jsou úvahy o tom, že je ohroženo vše s visačkou Made in Germany. Až hlavy vychladnou, lidé zase budou zhusta vyzdvihovat německou preciznost, zase mnohdy dají přednost bavoráku před, řekněme, alfou romeo. Německý průmysl na své výborné pověsti pracuje celá desetiletí, ne-li staletí. A žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.

Pohroma, která Volkswagen dostihla, může mít navíc i světlou stránku. Když pomůže otevřít oči těm, kteří ještě bláhově věří, že do země zaslíbené vede cesta dlážděná stále novými regulacemi, stále objemnějšími a zároveň titěrnějšími – zabývajícími se kontraproduktivně i těmi nejmenšími detaily. Kauza Volkswagen totiž přesně demonstruje to, nač liberální ekonomové upozorňují celá desetiletí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Evropský dieselový boom

Ale pěkně popořádku. Inkoust ještě ani nezaschl na Kjótském protokolu, podepsaném v prosinci 1997, a v Bruselu zintenzivnila zásadní zákulisní jednání. Jednání, která razantně pozmění podobu evropského vozového parku až do dnešních dní. Na jedné straně jednacího stolu seděla Evropská komise, připravená dostát Kjótskému protokolu důsledněji než jeho další signatáři, na té druhé pak Evropské sdružení výrobců automobilů. Za zavřenými dveřmi, v podstatě bez přístupu veřejnosti, sdružení lobbovalo za diesel. Evropští výrobci aut totiž rychle pochopili, že Kjótský protokol spouští „zelenou vlnu“ environmentálních regulací. Proč se nechat touto vlnou smést, když se na ní lze svézt?

Komisi přesvědčili, že spásou příštích let je dieselový pohon. Na konci 90. let se opravdu mohlo zdát, že vznětové motory jsou k životnímu prostředí mnohem šetrnější než motory zážehové. Například v Japonsku ale tomuto zdání nepodlehli. Rozhodně ne natolik, aby se kvůli němu zásadně narostl podíl dieselových vozů. V roce 1998 si Evropská komise s Evropským sdružením výrobců automobilu plácla. Klíčový podíl na dotažení jednání měl Bernd Pischetsrieder, který sdružení tehdy vedl (Keay-Bright, 2000). Pischetsrieder později stane v čele Volkwasgenu. Bude předchůdcem Martina Winterkorna, který před pár dny v souvislosti se skandálem odstoupil.

Na počátku 90. let byla na evropském i japonském trhu na naftu přibližně desetina aut. V roce 2010 překročil podíl dieselů v Evropě 35 procent a v Japonsku klesl na necelé půldruhé procento. Podobně nízký, jednociferný podíl vykazují diesely na třetím z největších světových automobilových trhů, v USA. Fundované odhady (Cames, Helmers, 2013, str. 3) přitom mají za to, že podíl dieselových vozů by dnes v Evropě činil 15 procent – nebýt ovšem zmíněné tajnosnubně dojednané dohody z roku 1998. Daňové a jiné výhody, které tehdy v jejím rámci Evropská komise garantovala dieselovým vozům, tedy způsobily, že se dnes po silnicích „starých“ zemí Evropské unie pohybuje o téměř padesát milionů víc aut s dieselovým pohonem, než kdyby k tomuto pokřivení trhu nikdy nedošlo.

Anketa

A na co jezdí vaše auto?

Kreml si mne ruce

Potíž vězí v tom, že vznětový motor je sice šetrnější k životnímu prostředí než motor zážehový, ale na tak významně, jak se v roce 1998 podařilo namluvit lobbistům z Evropského sdružení výrobců automobilů tehdejším eurokomisařům (navíc zážehové motory jsou stále hospodárnější, a to i bez berličky daňového či jiného zvýhodnění, což v poslední době ústí – i v Česku – v pokles poptávky po dieselech). Obecné zlepšení hospodárnosti automobilů vedlo mezi lety 1980 a 2007 celosvětově k devítiprocentní energetické úspoře. Avšak pouze přibližně jeden procentní bod z této úspory má na svědomí přechod na diesel. Odborníci se shodují, že „takto slabý výsledek rozhodně neopodstatňuje daňová zvýhodnění dieselových vozů před těmi se zážehovými motory, která v různých evropských zemích činí deset až 50 procent“ (Cames, Helmers, 2013, str. 6).

Výfukové emise samotného automobilu jsou však jen jednou stranou mince. Emise vznikají pochopitelně také předtím, než se benzin či nafta dostanou do čerpací stanice, kde jimi řidič svého motorového miláčka napojí. Studie Massachusettského technologického institutu (Bodek, Heywood, 2008) přitom uzavírá, že emise spojené s těžbou vyhovující ropy, jejím následným zpracováním a dopravením až na čerpací stanici jsou v případě nafty o téměř čtrnáct procent vyšší než v případě benzinu. Tento moment zřejmě lobbisté z Evropského sdružení výrobců automobilů v roce 1998 eurokomisařům příliš nezdůrazňovali.

Co víc, nad dohodou uzavřenou v roce 1998 si nakonec mohl mnout ruce i Kreml. Růst poptávky po naftě, který boom dieselových vozů vyvolal, ve zvyšující se míře uspokojuje ruský vývoz do Evropy. V celém procesu dopravení ruské nafty do evropských čerpacích stanic se přitom uvolní o 25 procent víc skleníkových plynů, konkrétně oxidu uhličitého, než pokud by byla využívána třeba německá nafta (Pieprzyk a kol., 2009, německy). Ta by zřejmě byla s to uspokojit poptávku na nepokřiveném trhu, při onom patnáctiprocentním podílu dieselových vozů. Jestliže je ale dnes ve „staré“ Evropské unii těchto vozů o padesát milionů více než za hypotetické situace bez pokřivení trhu, musí poptávku vykrývat právě i Moskva. Pochopitelně za cenu vyšší environmentální zátěže i vyšší energetické závislosti Evropy na Rusku. Lze tedy shrnout, že „evropský boom dieselových vozů vedl jen k malému snížení výfukových emisí oxidu uhličitého, zatímco jeho celkové emise se vůbec nesnížily, pokud tedy nedošlo dokonce k jejich zvýšení“ (Cames, Helmers, 2013, str. 7).

Další pohled

Volkswagen je vinen. Fixloval. A co ostatní?

Dokonale ovládnutý strážce

To ale pořád není všechno. Do hry totiž vstupuje rovněž takzvaný Peltzmanův či také kompenzující efekt. Peltzmanův efekt v obecné rovině označuje stav, kdy daná státem vynucovaná regulace působí z povahy věci v rozporu s lidskou přirozeností, s tržními silami, tak, že se bohulibé úmysly regulátorů neodráží v realitě zcela podle představ. Přirozené síly mohou proti regulaci působit částečně nebo ji i celou popřít či dokonce převážit. Regulace pak vede k zhoršení stavu, jejž zamýšlela zlepšit.

Sam Peltzman, profesor ekonomie na Chicagské univerzitě, publikoval v roce 1975 dnes již klasickou studii (Peltzman, 1975). Ačkoli jím popsaný efekt nastává v mnoha jiných oblastech, dotčeno je jím třeba i fastfoodové stravování (Kovanda, 2009), Peltzman se v polovině 70. let zaměřil shodou okolností také na oblast automobilismu. Vysledoval, že regulace spočívající v povinném připoutání se během jízdy vedla k tomu, že řidiči začali jezdit riskantněji. Kuráž jim přitom dodalo právě připoutání. Na jejich riskantnější jízdu ovšem doplatili – mnohdy i životem – chodci či cyklisté, takže celkový výsledek regulace popsal Peltzman jako sporný. Jinými slovy, mrtvých bylo plus minus stále stejně, jen místo řidičů umírali chodci a cyklisté.

Regulace, která stojí v pozadí evropského dieselového boomu, má podobně sporný výsledek. Ruku v ruce se zlevněním automobilové přepravy, které umožnilo diskutované daňové i jiné zvýhodnění dieselového pohonu, došlo pochopitelně k finanční úspoře na straně koncových zákazníků – řidičů. Ti ovšem v duchu Peltzmanova efektu tuto úsporu kompenzovali. Na silnice se se svými dieselovými vozy vydávají častěji než bez zvýhodnění. Navíc si díky úspoře mnohdy pořizují větší a energeticky náročnější vozidla. Mohou si to dovolit. Výsledky tohoto kompenzujícího jednání jsou přitom z hlediska dopadu na životní prostředí zásadnější než samotná vyšší hospodárnost dieselových vozů oproti benzinovým (Burguillo-Cuesta a kol., 2011). Vzhledem k tomu, že Peltzman „svůj“ efekt formuloval v 70. letech, mohl – a měl – být eurokomisařům v roce 1998 dobře znám. Bohužel nebyl. Anebo možná byl, ale…

Ale… Ekonomická teorie zná totiž také jiný efekt. Efekt ovládnutého strážce. V širší známost vešel díky pracím George Stiglera (např. Stigler, 1971), Peltzmanova někdejšího kolegy z Chicagské univerzity. „Strážcem“ je pochopitelně myšlen regulační orgán. Jak Stigler demonstruje, dochází často k tomu, že strážce je „ovládnut“ určitou zájmovou skupinou, pod jejímž diktátem pak legislativu napíše takříkajíc „na tělo“. Nebo třeba jen přivře oči nad jejím dodržováním. Motivací může být třeba korupce. Nebo upřímné přesvědčení, že přivření očí pomůže žádoucímu rozmachu k životnímu prostředí šetrnějšího paliva. Netřeba ale dodávat, že ovládnutý strážce přestává plnit své nejvlastnější poslání, totiž službu ve veřejném zájmu.

Pischetsriederovi a kolegům z Evropského sdružení výrobců automobilů se v roce 1998 zjevně podařilo „ovládnout strážce“, tedy Evropskou komisi. Měli to o to snazší, že jednání probíhala do značné míry za zavřenými dveřmi. Doslova několik lidí tak „upeklo“ dohodu, která dost možná zcela zbytečně navýšila objem skleníkových plynů v atmosféře; dohodu, která vede k větší energetické závislosti Evropy na Rusku; dohodu, kvůli které je v Evropě o padesát milionů dieselových aut více; dohodu, která vede k tomu, že se obyvatelé Evropské unie – daňoví poplatníci – skládají například na řidiče dieselového SUV, který si tak takový vůz pořídí, ačkoli na nepokřiveném trhu by si jej dovolit nemohl.

Expanze do USA, fatální chyba VW

Prapříčinou problému je ale už Kjótský protokol. Lépe řečeno důslednost, s jakou se Brusel kdysi jal na něm lpět. Právě tento dokument spustil „zelenou vlnu“ stále objemnější environmentální regulatoriky, na niž evropský automobilový průmysl musel ze své přirozenosti reagovat. To, že mnozí evropští výrobci aut dokázali počáteční nevýhodu přetavit ve výhodu pro sebe sama (daňová a jiná zvýhodnění pro dieselová auta), a to přitom za cenu zhoršeného ovzduší a vyšší energetické závislosti na Rusku, je svým způsobem další demonstrací Peltzmanova efektu. Takový výsledek, nápadně připomínající tuzemský „skandál se soláry“, totiž regulátoři z Evropské komise koncem 90. let evidentně nepředpokládali. Do dnešních dní se však nic nezměnilo. Co hůř, víra, že nás do země zaslíbené dovede stále objemnější regulace je dnes snad ještě rozšířenější.

Jestliže se dnes najdou tací, kteří počítají, kolik mrtvých si vyžádaly aktuálně propírané podvody Volkswagenu s měřením emisí (Plumer, 2015), měli by se najít i tací, kteří spočítají, kolik lidí zemřelo vlivem rozhodnutí Evropské komise přistoupit na zmíněnou dohodou z roku 1998. Pravděpodobně jich totiž bylo neporovnatelně více. Vždyť – například – „evropský boom dieselových vozů způsobuje, že občané evropských zemí jsou vystaveni toxickým emisím v přehnaně vysoké míře“ (Cames, Helmers, 2013, str. 11).

Volkswagen, vlastně lídr evropského dieselového boomu uplynulých téměř dvaceti let, udělal zásadní chybu až tehdy, když se rozhodl se svými diesely expandovat na americký trh (jednalo se však o chybu vynucenou – pokud by Volkswagen na americký trh neexpandoval, hrozilo, že se tam dominantní alternativou stanou nikoli diesely, ale japonské vozy na hybridní pohon). Když předpokládal, že američtí strážci jsou podobně snadno ovládnutelní jako ti evropští. V tom se přepočítal. Proto dnešní skandál. Testování vozů je ve Spojených státech přece jenom více nezávislé než v Evropě (Archer, 2015). Spojené státy jsou v mnoha ohledech stále méně náchylné neblahým korporativistickým tendencím, spočívajícím v sílícím provázání vlád a regulatorních orgánů s průmyslem. Jsou to totiž právě evropské státy charakteristické poměrně vysokou mírou korporativismu, ve kterých jsou dieselové vozy zvýhodňovány v porovnání s těmi benzinovými vůbec nejvýrazněji (Cames, Helmers, 2013, str. 15). V takové Belgii, kde majitelé dieselů platí o 50 procent nižší daně na kilometr než řidiči benzinových vozů, se pro dieselové vozy dokonce vžilo pojmenování „dojné krávy“ (Turcksin a kol., 2009, str. 8).

Ano, skandál Volkswagenu je příběh o neetickém chování jeho manažerských špiček, o jejich systematickém podvádění. Za to bude automobilka pykat. Jenže to je jenom pobočná linie většího příběhu, příběhu o často kontraproduktivní regulatorice Evropské unie. O kontraproduktivně vysoké míře korporativismu, který vystihuje Brusel jako máloco jiného. O bruselském deficitu demokracie a o netransparentnosti, které plynou z předchozího. O tom, že Evropské unii nevládne lid, ale lobbisté. Toto jsou fatální bolesti současné Evropy, které zásadně brzdí její ekonomický i společenský rozvoj a připravují scénu pro skandály typu toho, kterým si prochází Volkswagen. Scénu ovšem připravují ve jménu Dobra, jak jinak. Cesta do pekla jest dlážděna dobrými úmysly. Je dlážděna regulací, která ovšem reguluje „jen“ lidi, ne anděly. Méně (regulace) by velmi často bylo více. 


Vychází rovněž na Roklen24.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (68 komentářů)

Richard | 6. 10. 2015 20:06

Počátky dieselů (v osobních automobilech) začaly po ropné krizi v sedmdesátých letech. Vznětové motory jsou účinnější, používají se odedávna v nákladní dopravě. A když začalo být palivo drahé, začala se řešit i spotřeba.
Neúspěch nafty v osobních autech v USA nastal v důsledku nespolehlivosti nově vyvinutých motorů a také proto, že cena pohonnych hmot byla stale v porovnání s Evropou směšnou.
V Evropě zvládli výrobu malých motorů a rozmach podpořilo i tehdejší (dodnes) nastavení spotřebních daní (nebo jak se to kde jmenuje).
Vláda "ekologie" nastoupila až potom.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

P O D VW O D ? | 1. 10. 2015 15:18

"Věřím, že nebylo ani úmyslem Volkswagenu někoho podvést. Patrně se chtěli vyvarovat reklamací, ke kterým mohlo masivně docházet bez toho, že by to Volkswagen mohl dopředu ovlivnit. Dělají to všichni, každý ale trochu jinak! Je to stav věci. "
http://www.autorevue.cz/plivat-jen-po-volkswagenu-je-nefer-proc-ostatni-vyrobci-radeji-mlci
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dan | 1. 10. 2015 10:33

Není ropa jako ropa.
Z těžké ropy lze vyrobit méně lehkých destilátů (např. benzín) a navíc je ta výroba náročnější a dražší. Zato z ní lze získat snadno hodně středních a těžkých destilátů (nafta).
běcně čím, lehčí destilát, tím lepší. Největší poptávka je obecně po lehkýchdestilátech a na těch tvoří rafinerie zisky, těžké destiláty jsou spíše nežádoucím odpadem.

Legislativní zvýhodnění dieslů tak výrazně zvýhodňuje producenty těžké ropy, po jejichž méně kvalitním zboží je tak vyšší poptávka a jsou vyšší ceny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Brabec | 30. 9. 2015 11:30

Nevím, proč všichni tvrdí, že VW podváděl. Nepodváděl! Splnil jeho motor emisní testy při certifikační proceduře? Splnil! A že k tomu použil jinou metodu než vstřikování smradlavé močoviny? To je snad dobře, ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Opravdu nepodváděl? | 30. 9. 2015 20:03
reakce na Stanislav Brabec | 30. 9. 2015 11:30

Software v autě poznal, kdy jde o skutečnou jízdu a kdy o měření emisí. No a při měření software přiškrtil průběh tak, aby se motor jevil v pořádku, zatímco při skutečné jízdě se na limity vykašlal a dovolil motoru jet naplno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kostruktér | 30. 9. 2015 23:03
reakce na Opravdu nepodváděl? | 30. 9. 2015 20:03

Ano.
A metodika například říká: emise musejí být menší než XX při ustálené rychlosti YYkmh na hladkém povrchu, bez zatáček, za bezvětří, na rovině.
A konstruktéři pak konstruují motor tak, aby při takto daných okolnostech motor plnil limity.
Každý výrobce na to možná jde jinak, ale výsledek je stejný: auto plní v laboratoři limity. Jinde ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 1. 10. 2015 11:36
reakce na Kostruktér | 30. 9. 2015 23:03

SW, který pozná a přizpůsobí chování motoru právě a jen právě měření emisí, je nesporné podvádění. Pokud by tam ten SW nebyl, pak by o podvádění možná nešlo a dalo by se to uhrát na přizpůsobení stanoveným podmínkám. (rychlost, rovina, bezvětří) Jde ale především o stanovení pojmu, co si vlastně pod "podváděním" představujete. Můžeme mít na to různé názory.

Imponuje mi Cimrman. Když trénoval běh, pak zásadně s pláštěm a kufrem v ruce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 1. 10. 2015 17:12
reakce na Michal Mrozek | 1. 10. 2015 11:36

Nevidím v tom podvádění. Tak, jako drahé motory přepínají mezi sportovním a komfortním režimem, tak motory VW přepínají mezi použitelným a certifikačním režimem.

V použitelném režimu to jezdí s rozumným výkonem a s rozumnou životností.

V certifikačním režimu to jezdí s malým výkonem, zkrácenou životností, a předepsanými emisemi.

Ten software nemá jak detekovat, že je na certifikaci. Dělá to přesně tak, že detekuje specifické jízdní podmínky testu (rychlost, rovina, bezvětří, velmi pomalá akcelerace). Ty naštěstí v běžném provozu moc často nenastávají, takže si zákazníci nestěžují.

Ano, jistě by se to dalo na specifické podmínky uhrát. Tento test zdaleka není první, který na rozpory v emisích poukazoval. A vždy to na to automobilky uhrály.

Překvapující je spíš, že tentokrát VW kapituloval bez boje a soudní pře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 2. 10. 2015 08:02
reakce na Stanislav Brabec | 1. 10. 2015 17:12

Víte v čem je hlavní problém? Ve lhaní si do kapsy. Naoko se tváříme (my i VW), jak jsme ekologičtí a snižujeme emise, ale v reálu se jen postaráme, aby v "nouzovém režimu" to produkovalo méně emisí. Pokud by nám skutečně o ekologii šlo, pak bychom nalhávání si do kapsy opustili a testovali v běžném režimu v městském provozu, na dálnicích atd.. Tedy přesně tím způsobem, jak to testovala ona firma v USA. A tím se dostávám k tomu lhaní si do kapsy. Umíte si připustit, že si lžeme tímto do kapsy a na reálné životní prostředí nemá přijetí nových norem žádný dopad? Vrstvíme lež na lež a nenazýváme věci pravými jmény, to je náš problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:15

V závěru článku chybí jeden pikantní detail. Původní testování totiž nenařídil a neplatil regulátor, ale International Council on Clean Transportation (viz např. jdem.cz/btxph6)! Proč to dělal existuje víc verzí, ale podle jedné se snažil lobovat za diesely na druhé straně Atlantiku. A aby nebyl obviněn z podjatosti (Dr. Vicente Franco je Evropan, konkrétně Španěl), zadal to vědcům z West Virginia University. A ti pak dlooouho nechtěli věřit, co jim přístroje ukazovaly.

Ta hlavní lekce, kterou bychom si z toho měli vzít - že podvádět se nevyplácí. Já vím, že v Česku podvádí kde kdo a jsme tu na to tak nějak zvyklí. Snad bysme to i tomu Volkswagenu prominuli. Za oceánem tahle blahosklonost k "malým krádežím" není - jak ještě uvidíme až bude Volkswagen platit ne jednu, ale sérii pokut a léta táhnoucí se soudní procesy (např. jdem.cz/btxpj2 )

Vzpomínám si, jak jsem kdysi hájil libertariány před nějakým levičákem, který si z nich dělal pr... srandu. Říkal jsem mu, že i sebevětší pravičák uznává regulaci u negativních externalit jako vypouštění škodlivin do řeky. Když tu čtu některé komentátory - asi se mu budu muset omluvit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kuba | 29. 9. 2015 23:27
reakce na Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:15

Proč by měla státní regulace řešit vypouštění škodlivin do soukromé řeky?
Protože podle mne ten "sebevětší pravičák" jinou, než soukromou řeku, les, náměstí, ulici nebere vážně. Resp. bere ji jen jako důsledek státního vyvlastňování.
Ano, pokud stát znárodní váš obličej, jak pak musí řešit regulaci cákání inkoustu na něj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jindřich S. | 30. 9. 2015 03:14
reakce na Kuba | 29. 9. 2015 23:27

Uf, tak tady už musím reagovat. Už staří Římané postulovali, že řeku vlastnit nejde, neboť ji nejde ovládnout. Na rozdíl např. od rybníka. Na této zásadě se posledních 2000 let nic nezměnilo. Soukromá řeka tedy nikdy neexistovala, podobně jako soukromé moře, soukromý vzduch, soukromá gravitace nebo soukromý sluneční svit. Tady asi budeme i nadále odkázáni na státní regulaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 9. 2015 09:11
reakce na Jindřich S. | 30. 9. 2015 03:14

Je snad zjevné, že u všech vzácných zdrojů, které nejsou soukromě vlastněny, dochází k "tragedii obecní pastviny". Typicky je to vidět na vylovených oceánech například. Můžeme se bavit o tom, jestli je technicky možné vlastnit část oceánu a ryb v něm. Třeba se o dob Římanů změnily možnosti, třeba ne. Tragedy of the Commons neoddiskutovatelným faktem, takže debata o tom, jak z "commons" udělat "private property", není tak od věci, jak vám to připadá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 30. 9. 2015 05:04
reakce na Jindřich S. | 30. 9. 2015 03:14

Tak to vás musím upozornit, že anarchokapitalisté zcela vážně předpokládají soukromé vlastnictví (zřejmě úseků) řek, rozparcelování moře, vzdušného prostoru nad pozemkem do nějaké výše, atd. Jak by se vymáhání narušení takového vlastnictví realizovalo, to by mne ovšem docela zajímalo. Například dojde ke znečištění řeky a majitel nějakého úseku je přesvědčen, že majitel jiného úseku to znečištění zavinil. Ten to ovšem popírá, nebo rovnou nekomunikuje, nebo je přesvědčen, že nejde o znečištění (otázka stupně, typu znečištění, co je a co ještě není znečištění, a kdo má právo to určovat, atd.). Stát, policie, justice neexistují, jen soukromé agentury.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 30. 9. 2015 11:28
reakce na Martin Brezina | 30. 9. 2015 05:04

To bude možná tím, že takových možný případů a z nich plynoucích výsledků je opravdu hodně a tady do diskuze lze uvést tak maximálně několik případů. Od dospělého jedince očekávám pochopení, že tady to opravdu není právní knihovna, a že reakce typu: "Ale ono by to mohlo být i tak a tak!" nejsou adekvátní k (jinak to ani nejde) načrtnutým řešením, ale že pokud má dotyčný opravdu zájem, tak si holt bude muset najít dost materiálů k prostudování.
Vy tady řešíte podle čeho by se soukromé soudy řídily, když ne podle ad hoc schválených zákonů jako nyní. Přinejmenším každé západní právo prošlo procesem objevování - obchodní právo, námořní právo, ale i římské a kanonické právo a common law se nezrodilo v hlavách vládců (zase je nepřeceňujte), ale byla objevována soudci (či kněžími - to byly často stejné osoby), kteří aplikovali neměnné principy na jednotlivé proměnné případy. Dokonce tyto právní systémy existovaly dlouhou dobu vedle sebe. Konec světa nenastal.
Další údajně nepřekonatelný problém - zločin nemusí být odhalen/vyřešen. No, pokud existence státu neposkytuje nějaké nadpřirozené schopnosti, tak se obávám, že toto není argument proti trhu (ale ani proti státu). Taková situace nastat může. Hotovo.
Dále vás zřejmě trápí, jak by měla být prosazováno právo. Opět jen stručně. Oproti současným veřejným činitelům, kteří mají práva jaká obyčejný smrtelník nemá, by měl soukromník práva "jen" jako každý jiný. Pokud se třeba vrah zavře u sebe doma a myslí si, že na něho nikdo nemůže, protože je na svém majetku,tak takhle to nefunguje. Vrah spáchal agresi a následná akce mířící k jeho dopadení a následným reparacím či jinému trestu je ospraveditelná. Policista-zaměstnanec agentury může (stejně jako kdokoliv jiný) vykopnout dveře bránící mu zadržení vraha. Můžeme ho třeba i z jeho doupěte vykouřit pokud existuje důvodné podezření (což se dá snad užít i dnes), že je dotyčný ozbrojený. Pokud by ale už byl dotyčný zneškodněn a já mu jen tak z plezíru rozmlátil nádobí, rozřezal obrazy a vymočil se mu na koberec, tak toto konkrétní jednání může být jím nebo jeho dědici trestně stíháno.
Víte, jako hlavní problém mi připadá, že po nás chcete, abychom vám přesně popsali, jak bude vypadat trh. To je ovšem i při dobré znalosti ekonomie nemožné, protože by to znamenalo znalost budoucího jednání bezpočtu lidí.
Chápu, že člověka, který trh v nějaké oblasti nezažil, může představivost zradit. Svým způsobem chápu i lidi, kteří si v roce 1989 mysleli, že si tu každý otevře butik s drahým oblečením a nikdo nebude péct haléřové rohlíky. Tenkrát stačilo poukázat na to, že hned za hranicí někde v Rakousku se tak běžně děje. Některé konkrétní oblasti jsou již dlouho státní a spousta lidí ani nemusí vědět, že něco fungovalo nebo někde stále funguje, soukromě. Můžu vás odkázat na příslušnou literaturu. V češtině existuje relativně obsáhlá publikace "Ekonomie a životní prostředí", kde se můžete například dočíst, že v Británii (a ve Skotsku obzvláště) je soukromé vlastnictví (nebo alespoň dlouhodobý pronájem od státu) docela rozšířené.
Ještě musím upozornit, že když o něčem nevím, že to existuje, neznamená, že to opravdu neexistuje. A na etatistech, jakožto zastáncích agresivního řešení, by mělo ležet důkazní břemeno, nikoliv na libertariánech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 30. 9. 2015 09:29
reakce na Martin Brezina | 30. 9. 2015 05:04

Presne. Bol by som zvedavy ako by majitel mora zistoval ktory spoluvlastnik ktorej rieky mu ho znecistil:)

Sukromne vlastnictvo je vyborna vec, ale v niektorych pripadoch sa proste musi regulovat kvoli negativnym externalitam. Podobne ako stat reguluje vlastnikov lesa aby nemohli len tak vyrubat cely les (co by sa mnohym z nich naramne hodilo).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Logik | 30. 9. 2015 12:39
reakce na Tomas | 30. 9. 2015 09:29

A jak vlastnik more dnes zjisti, kdo do reky vypustil jed, kdyz ta reka tece pres vice statu?
Staty jsou dnes v podstate mezi sebou ve stajem vztahu, jako by v cistem kapitalismu byli soukromi vlastnici pozemku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mister | 30. 9. 2015 09:24
reakce na Martin Brezina | 30. 9. 2015 05:04

Asi stejne, jak kdyz vam nejaky soused vyhodi odpadky na zahradu...

Pripadne lze docela logicky ocekavat, ze by majitele jednotlivych useku zalozili nejakou spolecnost typu "Sdruzeni pratel Vltavy" a nastavili si ve vlastnim zajmu nejaka pravidla.

Nehlede k tomu, ze tento problem zcela jiste jiz resili pred nami napriklad slechticke rody, ktere jednotlive useky vlastnily. Pokud ne u nas, tak nekde urcite ano.


To, ze si to nedovedete predstavit, je v podstate vas problem. Ja si taky nedovedu ledacos predstavit, ale nijak z toho nevyvozuji, ze mam pravo nekomu neco diktovat a vnucovat.

Vy si nedovedete neco predstavit, ale jak z toho logicky vyplyva, ze nejaka organizace, ktera sama sebe nazve stat, ma pravo krast lidem 60% prijmu, diktovat jim, zda se v jejich hospode smi kourit, jak se maji zabezpecit na penzi, ze maji jit umrit nekam do valky, ze musi financovat blanky, repky, pandury, atd...?
Kde vzala tato organizace legitimni pravo chovat se jako majitel vsech rek? Kdo ji ho dal?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 30. 9. 2015 09:33
reakce na Mister | 30. 9. 2015 09:24

Vidite to moc ciernobielo. Ja som za minimum statu, ale suhlasim s niektorymi regulaciami (zakaz znecistovat rieky napriklad).

Voda z riek raz dotecie do mora - to by to vase "Sdruzeni pratel Vltavy" malo kompenzovat pripadne externality "Sdruzeni pratel Severniho more".

:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

qqq | 30. 9. 2015 12:41
reakce na Tomas | 30. 9. 2015 09:33

A jak to je dnes, kdyz ta reka tece pres vice statu? Jak "vlastnik more" zjistuje, ktery stat ji znecistil a jak ho tresta?
Bud ty staty dobrovolne mezi sebou uzavrely nejake dohody, nebo ne. Stejne tak by to bylo se soukromymi vlastniky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 30. 9. 2015 09:32
reakce na Mister | 30. 9. 2015 09:24

No, právě že to není stejné, jako když vám soused hodí odpadky na zahradu.

Znečištění nemusí být okem viditelné a taky není zcela zjevné, kdo je jeho původcem. Atd.

Pokud to srovnáváte se středověkem - no, právě proto máme dnes tak složitá a někdy kontraproduktivní pravidla, protože možnosti a různá ohrožení jsou se středověkem nesrovnatelná. Oni opravdu neznali nejrůznější chemikálie, radioaktivitu, a co já vím, co všechno. Řešit to jako šlechticové, tak jsme ve válce každou chvíli, akorát ty zbraně mají mnohem fatálnější dopad.

Bystřejšího jedince bez sklonu ke konspiraci by taky napadlo, proč to asi nikdo nikdy nezkoušel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 30. 9. 2015 10:00
reakce na Martin Brezina | 30. 9. 2015 09:32

Nebo-li zločin se možná nepodaří vždy vyřešit a proto je třeba stát, který....asi dokáže vyřešit každý zločin?...Nebo má tu magickou moc, že když se někdo rozhodne porušit vyhlášku, tak se rozevřou nebesa a do hříšníka udeří blesk?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

qqq | 30. 9. 2015 12:43
reakce na Tomáš Macháček | 30. 9. 2015 10:00

Tak. A kdyz reka proteka pres vice statu, tak jak u toho more resi to znecisteni? Jak zjisti, ktery stat proti proudu jed vypustil? Jak ho potrestaji?
Pokud ty staty uzavrely dobrovolnou dohodu, tak to funguje, pokud neuzavrely, tak nefunguje. Stejne jako by to bylo se soukromymi vlastniky.
Staty jsou mezi sebou v ciste anarchistickem vztahu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stimul | 30. 9. 2015 12:45
reakce na qqq | 30. 9. 2015 12:43

Jeste ze stat lze ignorovat:
http://www.investicniweb.cz/2015/9/30/barter-jako-prirozene-reseni-aneb-jak-rekove-prezivaji-krizi/

Dusledkem je eliminace danove kradeze. A take to, ze statni dluh je pak opravdu jen statu (je denominovan ve statni mene, kterou ale nikdo jiny nepouziva).

Cim vice stat utahne srouby, tim vice lide budou motivovani jej ze sveho zivota vytesnit. Zakaz hotovosti a negativni uroky by byl dobry stimul:
http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy-123/sila-centralnych-bank-pominula-ich-politika-konci-komentar-dna-925684
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 23:35
reakce na Kuba | 29. 9. 2015 23:27

A ten vzduch, ten bude patřit komu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 9. 2015 09:57
reakce na Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 23:35

Pokud nechcete jen šaškovat, jako pan Březina a opravdu vás to zajímá, tak zkuste:
"Právo, vlastnická práva a znečištění ovzduší - Murray N. Rothbard"
ke stažení na mises.cz nebo libinst.cz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 5. 10. 2015 18:37
reakce na Josef Fraj | 30. 9. 2015 09:57

Děkuju. Náhodou jsem sem dnes zabloudil (po náročném pracovním týdnu mám dnes volnější pondělí). Ne že bych ten článek dokázal brát příliš vážně (pro člověka žijícího na obou březích Atlantiku v něm některé pasáže znějí až humorně - třeba chvála trespassing rules). Ale jsem rád, když se nám diskuzi daří držet v racionální rovině.

Konflikt libertariánských zásad a ochrany přírody je reálný A problém obecní pastviny má více řešení než jen její privatizaci (viz heslo na Wiki http://jdem.cz/aaaa4).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 29. 9. 2015 22:12
reakce na Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:15

Koukám, že to tu někteří mají pomíchané.
Že prý bez regulace bychom se všichni udusili.
Přitom to právě stát diesely prosazoval - daňově, legislativně a regulatorně.
Stejně jako stát pomocí regulací, dotací a dalších synonym pro zločin prosazuje řepku, solární elektrárny a další ekonomicky i ekologicky škodlivé výmysly. Kvůli státu a produkci bioethanolu se v Asii a J.Americe kácejí pralesy.
Ale člověk žijící od narození v Matrixu toto zřejmě není sto pochopit:
http://www.mises.cz/clanky/bez-statu-by-to-nefungovalo--1872.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 30. 9. 2015 09:42
reakce na Axl | 29. 9. 2015 22:12

S regulaciou suhlasim pokial je zmysluplna (zakaz vypustania chemikalii, setrne lesnictvo atd.).
To s tym Bioetanolom ale povazujem za jednu z najhorsich a najhlupejsich veci ake vobec mohli niekoho napadnut (nicenie pralesov-pluc planety kvoli plantazam). Panensky prales dokaze absorbovat omnoho viac CO2 ako "usetria" na jeho mieste vypestovane biopaliva. Takisto les produkuje dalsie pozitivne externality, ktore plantaze nedokazu, alebo len v malej miere.

Podla mna treba rozlisovat - regulacia kde je primarnym motivom ochrana, a regulacia kde ide len a len o peniaze (biopaliva). Cize sa nejedna o problem regulacie ako takej.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bureš | 30. 9. 2015 23:08
reakce na Tomas | 30. 9. 2015 09:42

Prima. Tedy "regulace je v pořádku tam, kde ji já považuji za smysluplnou (nebo nějaká silná lobystická skupina)".
Tedy pokud regulace poškozuje ostatní a ne mne, pokud mi dokonce pomáhá (klidně na úkor druhých), pak ji považuji za správnou a prospěšnou.
Třeba takový majitel Sodexho (a i jeho zaměstnanci) jistě považují za prospěšnou legislativu týkající se "podpory zdravého stravování".
Babiš jistě považuje za velmi přínosnou podporu biopaliv.
Majitelé firem provádějících energetický audit budov jsou jistě nadšenými podporvateli legislativy zavádějící povinné energetické šťítky budov.
Atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 9. 2015 10:07
reakce na Tomas | 30. 9. 2015 09:42

A vy jste ten, kdo to rozhodne :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 29. 9. 2015 22:04
reakce na Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:15

Možná kdyby se zákazníci ve vlastním zájmu rozhodovali podle reálné spotřeby naměřené např. ve srovnávacích testech motoristických magazínů, byl by dopad na životní prostředí pozitivnější, než při nesmyslné regulaci, kterou každý splňuje jen formálně a k tomu se plundruje příroda pěstováním biopaliv.
A řekl bych, že zákazníci se na spotřebu (a ta je podle mne např. v případě CO2 přímo úměrná emisím) docela dívají - zkuste si prodat nějaké čtyřleté auto se žíznivým šestiválcem, ruce vám nikdo trhat nebude. Nebo kolik asi tak lidí by bylo ochotno si dnes koupit V8 se spotřebou 15 litrů?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan | 29. 9. 2015 20:52
reakce na Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:15

Ondřej je troll, nereagujte na něj prosím, díky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej | 30. 9. 2015 17:04
reakce na Jan | 29. 9. 2015 20:52

Proč si myslíte, že jsem troll? Čím jsem si to zasloužil (včetně výmazu svého příspěvku)? Tím, že nemám rád současnou přehnaně zelenou regulaci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan | 30. 9. 2015 19:12
reakce na Ondřej | 30. 9. 2015 17:04

Proč? Protože máš rád zelenou regulaci, jsi vzhledově nehezký a neumíš veslovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

osiris | 29. 9. 2015 19:28

VolksFraud... http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2015092401
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 29. 9. 2015 14:27

Další velký úspěch německých ekofašistů. Po likvidaci energetiky se jim daří likvidovat i další německý průmysl. Na řadě budou chemičky, bezpochyby se na ně něco najde. Stačí patřičně nesplnitelně utáhnout regulaci.
Stejně postupovali komunisti při likvidaci soukromých zemědělců. Nastavili nesplnitelné požadavky, no a protože nebohý zemědělec nenadojil z té krávy 3 hektolitry mlíka denně, tak jasně dokázal, že špatně hospodaří a měl by to převzít někdo schopnější, soudruzi z JZD...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

andy | 29. 9. 2015 09:54

Nepochopil jsem, jak přecho na diesly způsobil větší závislost na rusku - pokud by k přechodu nedošlo, tak tu máme "stejné" množství benzínových aut s podobnou spotřebou a benzín se také vyrábí z ropy. V čem je ten rozdíl?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Heno | 29. 9. 2015 19:32
reakce na andy | 29. 9. 2015 09:54

No v clanku sa pise, ze na vyrobu nafty je vhodnejsia ruska ropa nez nemecka. Nemecka je vhodna na vyrobu benzinu. Keby tu bolo rovnake mnozstvo benzinovych aut, nebolo by treba dovazat tolko ruskej ropy kvoli nafte, vystacili by sme si s europskou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mirek | 29. 9. 2015 09:53

Jako majitele Audi, tedy VW, me tato aferka nijak neovlivnila, pokud se tyce vyberu pristiho vozu. Ackoli vlastnim model s benzinovym motorem, tak pri koupi jsem se dival snad na všechno, až na emise. Teď se z toho dela humbuk, ale vetsine lidi je to fuk. Jinak bychom každý měli minimálně hybrid a nebo elektricke auto.

Co se reulaci tyka, tak mám obavy, že jejich zastanci budou pro jeste vice regulaci. Regulace je pomalu jako nabozenstvi. Proste prijdou s tim, ze se musi jeste vice regulovat, aby se pripad VW neopakoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 1. 10. 2015 22:13
reakce na Mirek | 29. 9. 2015 09:53

Jako cerstveho majitele akcii VW, tedy i Audi, me zajima, zda se afera rozplizne tim, ze se zjisti, ze "podvadeli" vsichni konkurenti VW....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:28
reakce na Mirek | 29. 9. 2015 09:53

Ale jasně že auto nevybíráte podle emisí. Ty neohrožují tolik vás, jako ty kolem z vás - včetně těch co žádné auto nemají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jon | 29. 9. 2015 21:33
reakce na Michal Hatlapatka | 29. 9. 2015 20:28

No a co? Nikdo je nenutí dýchat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

j tom | 30. 9. 2015 16:59
reakce na Jon | 29. 9. 2015 21:33

Vzorný libertarián!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Provoc | 30. 9. 2015 23:09
reakce na j tom | 30. 9. 2015 16:59

Vzorný trol a socanský provokatér.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

trol a socan | 1. 10. 2015 20:46
reakce na Provoc | 30. 9. 2015 23:09

Pochvala se nelíbila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 29. 9. 2015 06:47

Safra, já přemýšlím, jakou souvislost má regulace EU a její nezamýšlené důsledky, s regulací v USA, která aktuálně vyhmátla VW, když to druhé je - podle Kovandy - pobočnou linií většího příběhu. To vypadá na slušnou konspiračku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 29. 9. 2015 14:34
reakce na Martin Brezina | 29. 9. 2015 06:47

Jakou mají souvislost EU a USA? Ekofašistickou ideologii. V obou vládnou úřady a politici nepodloženě věřící v nebezpečnost CO2. EPA si dokonce vymyslela, že CO2 je nebezpečným znečištěním a tudíž si sama udělila oprávnění jej regulovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip | 29. 9. 2015 15:50
reakce na Jan Pozner | 29. 9. 2015 14:34

To, že jste někde slyšel nějaké slovo (fašismus), ještě neznamená, že byste ho měl používat i tam, kde nedává smysl. Plus mluvit o nepodložené víře ve chvíli, kdy si pletete oxidy dusíku s oxidem uhličitým, také o něčem vypovídá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 29. 9. 2015 22:31
reakce na Filip | 29. 9. 2015 15:50

Jen tak mezi námi, ten článek zmiňuje i CO2 :-) Uvedl jsem ho jako příklad úřední svévole EPA a část sjednocující ideologie, na kterou se Brezina tak dychtivě ptal.
Jinak i oxidy dusíku jsou tzv. skleníkové plyny (mnohem víc než CO2), takže to má relevanci i z tohoto směru. A mohu vás ubezpečit, že NOx jsou za dieselem cítit zcela běžně, pokud víte jak "voní".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 29. 9. 2015 17:52
reakce na Filip | 29. 9. 2015 15:50

Je úplně jedno jestli se jedná o oxidy dusíku či uhlíku či nedejbože ruténia, pointa je v tom, že je to důsledek - a teď, jestli se Vám nelíbí termín ekofašistický, tak dostanete jiný - ekoteroristických regulací.
Stačí pochopit ta dvě slova, o tom je totiž článek a příspěvek, na který reagujete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip | 29. 9. 2015 19:26
reakce na Alexander Novotka | 29. 9. 2015 17:52

Jistě. Pokud budeme ignorovat fakta a trošku si ohneme termíny, tak nám vyjde potřebný výsledek. Hlavní je poslat tam nějaký ten hospodsky silný argument a nebabrat se v detailech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 29. 9. 2015 22:35
reakce na Filip | 29. 9. 2015 19:26

Zrovna o víkendu jsem tu pod rozhovorem s Pavlem Kohoutem nadhodil čím se liší sociliasmus a fašismus. Ačkoli nešlo o eko-, tak to na sedí víc než dobře...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 29. 9. 2015 22:07
reakce na Filip | 29. 9. 2015 19:26

Jenže diesely zde nemáme navzdory regulaci, ale právě díky ní. Stát diesely zvýhodňuje. Daňově, legislativně regulatorně. Takže až zase budete mít chuť hájit regulace, tak se napřed zamyslete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip | 29. 9. 2015 22:18
reakce na Axl | 29. 9. 2015 22:07

Proč si nejprve tu diskusi nepřečtete, než se do ní zapojíte? A pokud jste si ji přečetl a nepochopil, proč nepoprosíte někoho, aby vám s tím pomohl? Nepsal jsem vůbec nic o dieselech, o regulaci nebo o legislativě. Pozastavil jsem se nad tím, že někdo nevhodně používá silácké nálepky a plete si chemické sloučeniny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 29. 9. 2015 22:49
reakce na Filip | 29. 9. 2015 22:18

Proč si potom v té diskusi i vy nepřečtete nebo nenecháte si přečíst a vysvětlit, abych použil váš způsob argumentace, že je úplně jedno o jaké oxidy se jedná a že předmětem článku jsou nesmyslné melounovské regulace, jak to ostatně je i v názvu článku?
Ale jestliže k článku o (škodlivých) regulacích přispíváte do diskuse poznámkami o siláckých nálepkách a oxidech, tak jste mimo mísu vy, článek je fakt o regulacích a jejich důsledcích, zkuste si ho přečíst. Sorry, tohle fakt nemá cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip | 29. 9. 2015 23:38
reakce na Alexander Novotka | 29. 9. 2015 22:49

Jistě. Protože regulace jsou špatné, tak jakýkoliv komentář, sebenesmyslnější, který je proti regulacím, je dobrý. Sorry, ale tohle uvažování mě asi opravdu neoslovuje a rád vám jej přenechám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ubi | 30. 9. 2015 09:26
reakce na Filip | 29. 9. 2015 23:38

"Protoze rasove vrazdy jsou spatne, tak jakýkoliv komentář, sebenesmyslnější, který je proti rasovym vrazdam, je dobrý. Sorry, ale tohle uvažování mě asi opravdu neoslovuje a rád vám jej přenechám."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 30. 9. 2015 09:46
reakce na Ubi | 30. 9. 2015 09:26

niekto nevie rozlisovat medzi vrazdou a regulaciou, ze?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Law | 30. 9. 2015 23:10
reakce na Tomas | 30. 9. 2015 09:46

Obojí je porušením něčích práv.

Nebo byste byl třeba pro regulaci populačního růstu zelenookých spoluobčanů?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 1. 10. 2015 09:17
reakce na Law | 30. 9. 2015 23:10

Tvorba negativnych externalit je niekoho pravo?

Skuste sa trochu zamysliet odkial sa tie vase automaticke prava vzali, ak sa nedari tak skuste este raz.. Ci si nebodaj myslite ze prava su nejake dane a nemenne fyzikalne veliciny?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Erar | 1. 10. 2015 15:13
reakce na Tomas | 1. 10. 2015 09:17

Externality zde vytvari predevsim stat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jindřich S. | 1. 10. 2015 06:18
reakce na Law | 30. 9. 2015 23:10

Představuji si Mojžíše, jak sestoupí z hory Sinai s těmi deskami a židé mu řeknou: "Regulace je špatná, Mojžíši, strč si ta svá přikázání za klobouk.".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Moyses | 1. 10. 2015 15:12
reakce na Jindřich S. | 1. 10. 2015 06:18

No a nemeli snad pravo to rict? Neakceptovali je DOBROVOLNE?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 1. 10. 2015 16:02
reakce na Moyses | 1. 10. 2015 15:12

Priklad: chceli by ste aby bolo napriklad dodrziavanie dopravnych predpisov dobrovolne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stop nasili | 1. 10. 2015 22:31
reakce na Tomas | 1. 10. 2015 16:02

Pokud by silnice byly soukrome, majitel by samozrejme mel pravo stanovit "provozni rad". Pokud jsou silnice statu, fyrera, vudce, prezidenta... a ten je postavil na ukradenych pozemcich za ukradene penize, mel by byt hezky potichu, aby ho nekdo nechtel soudit a ne jeste kriminalizovat ostatni.

Ve svobodne spolecnosti by pravidla urcovali vlastnici (ovsem povetsinou podle hesla "nas zakaznik nas pan") a take pojistovny by mohly stanovit podminky, za jakych skodu proplati a za jakych ne (letni gumy v zime, prilis vysoka rychlost, nepripoutani se, atd..).
Bohate staci smluvni svoboda, nasilne donuceni vubec neni potreba (vedle toho, ze je jak kontraproduktivni, tak nelegitimni)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Qwert | 1. 10. 2015 22:32
reakce na Stop nasili | 1. 10. 2015 22:31

Presne tak. Kdyz poitik (zlodej, demagog a podvodnik) ci byrokrat (prizivnik) kaze o moralce, je to z principu k smichu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 1. 10. 2015 09:15
reakce na Jindřich S. | 1. 10. 2015 06:18

Myslim ze ste to vystihli presne:). A to som ateista.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!