Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Úroky pro III. světovou válku

| 15. 9. 2015

Americké ekonomice se daří. Svědčí o tom prakticky všechny ukazatele, na které si můžete vzpomenout. Přesto úrokové sazby zůstávají poblíž nuly. Proč?

Úroky pro III. světovou válku

Federální rezervní systém má dvojí cíl. Za prvé hlídat inflaci. Za druhé, na rozdíl od Bank of England, Evropské centrální banky nebo České národní banky, má Fed v popisu práce pečovat o zaměstnanost. Oba uvedené ukazatele nyní vypadají výborně. Inflace je na úrovni 0,2 procenta, míra nezaměstnanosti 5,1 procenta s klesajícím trendem.

Zdá se, že je jen otázkou času, než Federální rezervní systém zvýší základní úrokovou sazbu. Tím by skončil krizový režim, který trvá už od 16. prosince 2008. Základní sazba byla tehdy stanovena v rozpětí 0 až 0,25 procenta. Americká finanční historie nezná jiný případ, kdy úroková sazba centrální banky byla tak dlouho tak nízko. Podle Taylorova pravidla (vzorec, který přesně vystihuje americkou měnovou politiku) by základní sazba měla být již drahnou dobu nejméně na úrovni 2,5 procenta. Stále však není. Proč?

Odpověď Fed se stále bojí krize neobstojí. Americké banky byly již dávno sanovány, trh nemovitostí prožívá další boom. Pokud Americe hrozí nějaká krize, je zatím velmi vzdálená a není zřejmé, jaký může mít charakter. Nebo snad ano?

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Pod nablýskanou slupkou

Prakticky vše v Americe vypadá nyní báječně. S jedinou podstatnou výjimkou. Tou výjimkou jsou veřejné finance. Prezidentům Bushovi a Obamovi se sice podařilo zachránit ekonomiku, ovšem za vysokou cenu. Federální dluh ve druhém čtvrtletí 2008 dosahoval hodnoty 64 procent. Poslední, přesně o sedm let novější údaj má hodnotu 101,4 procenta HDP. Skok o 37 procent za sedm let je na pováženou, i když díky oživení ekonomiky celkové zadlužení už asi dva roky neroste.

Federálním financím v dohledné době nehrozí žádný řecký scénář. Dluhová služba (podíl úroků na veřejných výdajích) má stejnou hodnotu jako před krizí: 3,6 procenta HDP. Zvládnutelné číslo. Ovšem jen tehdy, dokud úrokové sazby zůstanou nízké. A jsme u jádra věci. Vyšší úrokové sazby mohou prodražit veřejný dluh a ohrozit rozpočtovou stabilitu.

Spojené státy už v historii nesly i vyšší břemeno: v roce 1986 dluhová služba přesáhla šest procent HDP. Jenomže tehdy úrokové sazby klesaly a výdaje na zbrojení vyvrcholily. Bylo tedy jasné, že drahá dluhová služba bude pouze dočasným jevem. Dnes je to přesně opačně. Úrokové sazby jsou na minimálních hodnotách. Naopak existují obavy, že výdaje na obranu mohou nečekaně růst. Obamova snaha ušetřit ukončením okupace Iráku vedla k nebývalému zvýšení bezpečnostních rizik. Dnešní realitou je Islámský stát, který bohužel vykazuje všechny znaky státu a k nelibosti mnohých je skutečně islámský. (A bohužel, džihád není v tomto kontextu interpretován primárně jako snaha o ctnostný život a duchovní sebezdokonalení.)

Z dalších rizik se nabízí čínské zbrojení a vzestup této země po všech stránkách. Čína naštěstí expanduje v první řadě mírově, cestou investic a obchodních vztahů. Jisté znepokojení ovšem zůstává. Co kdyby Čínu za nějakých deset let postihla krize a politbyro by se rozhodlo povzbudit sebevědomí národa vojenskou agresí?

Dále je tu Rusko, staronová říše zla. Velmi oslabená ve srovnání SSSR, stále však může překvapit. Putin patří mezi nevypočitatelné absolutní vladaře, kterým se nikdo z poradců neodváží sdělit, jaké se právě píše století. On sám se domnívá, že devatenácté, a je velmi obtížné vyvrátit mu představu o nutnosti vybudovat impérium.

Když chybí spolehliví spojenci

Všechna tato tři bezpečnostní rizika by se lépe snášela, kdyby existovali spolehliví spojenci. Z nich však zbývá jen pár. Austrálie (geopoliticky nevýznamná), Izrael a Velká Británie – za předpokladu, že se Jeremy Corbyn – nový předseda labouristů – nikdy nestane premiérem. Pak by se Británie posunula mezi Islámský stát a Rusko.

Pokud jde o kontinentální Evropu, von Clausewitz definuje válku jako „akt násilí s cílem donutit protivníka, aby se podřídil vaší vůli“. Nynější Evropa to dotáhla k dokonalosti, neboť vzhledem k nákladům na sociální stát nemá síly klást odpor. S vypětím všech sil se vzmohla na sankce proti Rusku, které stejně nemají efekt. Na skutečnou obranu nemá prostředky a hlavně nemá vůli se bránit. Evropě už nepomohou ani trvale nulové sazby

Vyšší úrokové sazby v USA by tedy byly z hlediska monetarismu zcela logické, ale narážejí na problém obrany a bezpečnosti. Amerika by stěží zvládla další velký otevřený konflikt i s nízkými sazbami. Kdyby se však zvýšené sazby zkombinovaly s další válkou formátu Iráku nebo Afghánistánu, federální rozpočet by se ocitl v neřešitelné situaci. Spojené státy by byly ochromeny nikoli vojensky, ale finančně. Federální rezervní systém nemá zákonnou povinnost být součástí americké obranné strategie. Fakticky se tak ovšem děje již několik let. Ve své podstatě jde o válečnou měnovou politiku. Nikdo neví, jak dlouho bude ještě trvat.

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Jiří Suchý | 17. 9. 2015 15:26

No a proč by tu sazbu měli zvedat? Protože to říká jakýsi vzorec?
Čekal bych, že ke zvýšení dojde, když se začne zvedat množství nových úvěrů, pak by navýšení úrokové sazby fungovalo jako brzda. To se ale neděje, ne z toho důvodu, že by banky neměly přístup k levným penězům, ale protože je nemají komu půjčovat. Ty s nižšími příjmy mají zaflákané registry a nikdo jim nepůjčí, ti se středními příjmy jsou rádi, že to ustáli a snaží se spíš splácet než sekat další dluhy. Ti s vysokým příjmem nakupují, dokud je cena a úroky dole, ale je jich málo.

Zvednutí sazby by byl očividný nesmysl. Ekonomika se rozhodně nepřehřívá pod návalem nových peněz, růst tu po řadě úprav v metodikách a nutném pozvolném zotavení je, ale zaříznout ho zvýšením sazeb přece nedává smysl.

Celá úvaha mi pak připadá značně přitažená za vlasy a je tam cítit, že přání bylo otcem myšlenky.
Autorův pohled na svět, který vidí chlapce s hvězdami a pruhy jako kladné hrdiny bojující proti neřádu zbytku světa, je už známý. Jenom nechápu, proč se mluví o nákladech na obranu, když je vše použito na útok. A proč by jsme my Evropani měli troubit do útoku spolu s nimi, to už mi smysl vůbec nedává. Nakonec je to právě zahraniční politika USA, která přinesla válku do Evropy, rozvrátila arabský svět a aktuálně nám nadělila vlnu uprchlíků.

Takže ať si výdaje na "obranu" sníží, neničí si kvůli našemu dobru a bezpečí ekonomiku, přestanou organizovat barevné revoluce a možná potom přestanou zbrojit i ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jozef | 27. 9. 2015 21:00
reakce na Jiří Suchý | 17. 9. 2015 15:26

Pán Suchý, kde nájdem Vaše články?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 17. 9. 2015 17:18
reakce na Jiří Suchý | 17. 9. 2015 15:26

A jak vite, ze se ekonomike neprehriva? Treba by ted za normalni situace klesala a likvidovala spatne predchozi investice. Tako je nezlikviduje, jen prida dalsi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 18. 9. 2015 11:58
reakce na xXx | 17. 9. 2015 17:18

A co je to normální situace? Inflační měna, frakční bankovnictví, sazby kolem 2-3%, nebo tvrdá měna vázaná třeba na zlato, vyrovnané vládní rozpočty nebo schodkové?

Nicméně po předchozí megalikvidaci špatných "investic" došlo k záchraně bankovního sektoru, ale ostatní zachráněni nebyli, tak jak jsem to naznačil. Je obecně slabá poptávka, ta byla v minulosti podpořena úvěrovým boomem, který však neřešil příčiny, přinesl jen nevyhnutelnou krizi. Pro posílení poptávky se neudělalo vůbec nic. Když není poptávka, těžko se bude ekonomika přehřívat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 16. 9. 2015 16:06

Zajímavá spekulace, ale nějak mi tu chybí upozornění, že většina ekonomů nepovažuje inflaci na úrovni 0,2% za ideální. Nemluvě o tom, že v srpnu se dostala zpět do záporu (-0.1%). A to je skutečný důvod, proč FED sazby nezvedne.

Spolu s tím, že riziko je tu nesymetrické. Je mnohem větší průšvih jít se sazbou nahoru předčasně než opožděně, jak nám před lety hezky demonstrovala ECB (a FED nehodlá tuto chybu opakovat).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 9. 2015 16:40
reakce na Michal Hatlapatka | 16. 9. 2015 16:06

Stačí vhodně upravit metodiku a vykážu inflaci, jakou si budete přát.

Ta představa, že nad harmonickým ekonomickým rozvojem bude bdít nějaká rada moudrých šedovousých polobohů, ta je jistě fascinující a mentálně znejistělí jedinci se pak určitě cítí lépe.
Někdo zkrátka potřebuje věřit, že tam nahoře je někdo, kdo to má pevně v rukách.
Někdo, kdo se v noci budí hrůzou, že nikdo neurčuje, kolik se má vyrobit chleba, kadeřnických služeb či automobilů, kolik mají stát a jaké mají mít parametry.
"Proboha, kormidlo se zcela volně otáčí a žádný prorok ho pevně nedrží v ruce, zachraňte se kdo můžeš!"

A mimochodem: jsou ekonomové, kterým inflace (pokud tedy tomu číslu vůbec věří) na úrovni 0.2% nijak nevadí. Ale bohužel nejsou takoví politici a jimi dosazovaní centrální bankéři. Protože absence inflace je pro politika noční můra. Ne již tak pro běžného člověka. Ale koho to dnes zajímá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 16. 9. 2015 17:00
reakce na Jan Altman | 16. 9. 2015 16:40

Vám to věřím, proto taky tenhle inflaci nepočítáte vy :-) A ne, FED nebude brát inflaci podle bláznivých ankapových stránek, ani věřit vašim teoriím. A je to tak dobře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stát má vždy pravdu | 20. 9. 2015 17:34
reakce na Michal Hatlapatka | 16. 9. 2015 17:00

Před 30ti lety Státní banka československá a státní statistický úřad taky nekoukal na nějaké bláznivé nezávislé analýzy. To vás jistě hřálo u srdce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ronald | 17. 9. 2015 09:53
reakce na Michal Hatlapatka | 16. 9. 2015 17:00

Jo, skvele to ta vase centralne planovaci rada moudrych vede:
http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy-123/ronald-izip-fed-medzi-mlynskymi-kamenmi-912162
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 9. 2015 18:54
reakce na Michal Hatlapatka | 16. 9. 2015 17:00

Bylo by to jistě skvělé a legitimní, kdyby ten FED a ČNB dirigoval jen vás a další etatisty a socialisty a ne ostatní.

Mimochodem: podle vás byl Clinton anarchokapitalista, že zpochybňujete metodu výpočtu inflace z jeho éry? Wow.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan | 16. 9. 2015 11:57

Poměr dluhu nebo uroků vůči HDP není přliš relevatní údaj (nejen protože HDP vždycky vyjde tak nějak jak je potřeba). Důležitější je poměr úroku a výše příjmů, v případě americké federální vlády jsou úroky (net interest on federal debt) kolem 8% z příjmů (tax revenue). 250 miliard ročně vůči cca 3 bilionum a něco. To už vypadá jako podstatně horší výsledek. Ještě horší je to z vývojem dluhu celkového. Při nastupu současného prezidenta to bylo něco kolem 6 bilionů, po prvním funkčním období už 11, dnes už skoro přes 18. To znamená, že každých 5-6 let se zdvojnásobí, těžko si lze představit víc brutálnějsí exponenciálu. Vedle toho máme rostoucí dluhy jednotlivých (často už bankrotujích) států a měst... Toto je prakticky jediným motorem tzv. růstu, soukromý dluh spíše stagnuje, celkový americký dluh (dnes už přes 60 bilionu dolarů-kolik by to bylo Temelinů?) roste jen díky zadlužení veřejného sektoru a s ním i "ekonomika" a HDP. Radujme se, veseljme se nad takto šíleným vývojem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Článek nechápu. | 15. 9. 2015 16:23

Nízké úroky v USA jsou způsobeny válečnou ekonomikou?
Je opravdu III. světová válka?
Mimochodem, Clausewitzův známější citát definuje válku jako pokračování politiky jinými, totiž násilnými prostředky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dacit | 15. 9. 2015 16:58
reakce na Článek nechápu. | 15. 9. 2015 16:23

Článek píše, že americká fiskální i monetární politika dnes odpovídá válečnému stavu, míra zadlužení také. Dacit.
A EU na tom není lépe, spíš naopak (přestože na obranu na rozdíl od USA dává jen minimum)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 15. 9. 2015 13:27

Přesto si většina lidí myslí, že tak, jak to je dnes, to bude i za 10 a 20 let.

Podobná většina si to myslela v roce 1912, 1929, 1986...

Je to asi lidská přirozenost.

Vše bude stejné, jen auta budou možná jezdit sama a smartphone nám nastřelí do mozku, ale jinak systém jako takový, geopolitická situace, atd... určitě bude stejná a za 30 let si v klidu budeme užívat penze a lékařské péče "zdarma".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 15. 9. 2015 17:19
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2015 13:27

Pokud zůstaneme u úrokových měr... Pokud se Evropa vydává "japonskou cestou", pak pohledem na historická data zjistíte, že Japan Discount Rate je pod 1% od poloviny devatesátých let (jdem.cz/btsua6).

Ne že bych si zrovna tohle přál tady v Evropě nebo se chtěl přít, jestli to japonská CB dělala dobře... Jedno je zjevné, 30 let sazeb blízko nuly je reálná možnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jak dlouho ještě? | 16. 9. 2015 17:28
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 9. 2015 17:19

http://roklen24.cz/a/w3xeg/otaznik-nad-abenomikou-sp-zhorsila-rating-japonska
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2015 20:48
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 9. 2015 17:19

Otázka je, jestli EU a USA jsou ve stejné situaci a zda japonské metody budou pro ně 30 let udržitelné.

A samozřejmě další otázkou je, jakou cenu nakonec Japonsko bude muset za dlouhotrvající manipulace a deformace zaplatit.
Díky dluhu velikosti dvouapůlnásobku HDP si zřejmě nebudou moci dovolit žádné zvýšení úroků nikdy, resp. do bankrotu.
Díky nulovým sazbám vzrostly ceny nemovitostí ve velkých městech tak, že mladí lidé nezakládají rodiny a populace vymírá ještě tragičtějším tempem, než u nás.
Důsledků je samozřejmě daleko více a pozitivní není asi ani jeden.
Plus Japonsko do tohoto období vstupovalo jako země se špičkovou HiTech pověstí, EU má spíš pověst degenerujícího rozhádaného a rozpory zmítaného společenství a takovou důvěru investorů nikdy mít nebude.

Japonsko jednou dojde ke konci své cesty. A nelze čekat, že EU a USA dostanou stejně dlouhý odklad. Protože pokud se do těžkých problémů dostane Japonsko, tvrdě to zasáhne EU i USA, i kdyby tam bylo vše v pořádku, jako že ani vzdáleně není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mudrc | 16. 9. 2015 16:45
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2015 20:48

"Díky nulovým sazbám vzrostly ceny nemovitostí ve velkých městech tak, že mladí lidé nezakládají rodiny a populace vymírá ještě tragičtějším tempem, než u nás."
A na toto si prišiel akou dedukciou? To by ma naozaj zaujímalo. Lebo je to totálny nezmysel. Čím nižšie úroky, tým viac peňazí je v obehu a tým viac nehnuteľností si môžeš kúpiť. To že niekto ich chce predávať drahšie nemá nič spoločné s tým aké sú úroky. Lebo to je rozhodnutie daného človeka. A ten sa neriadi podľa úrokov. Ale podľa ponuky a dopitu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bumpkins | 17. 9. 2015 09:58
reakce na Mudrc | 16. 9. 2015 16:45

"Čím nižšie úroky, tým viac peňazí je v obehu a tým viac nehnuteľností si môžeš kúpiť."
No a kde je teda problém? Veď podľa Vás sa bohatstvo dá produkovať jednoduchým tlačením nových penazí. Viac peňazí = viac bohatstva. Myslel som si, že výroba domu stojí množstvo ľudskej práce a ono vlastne na to stačí iba vytlačiť peniaze.... :)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ples | 17. 9. 2015 05:33
reakce na Mudrc | 16. 9. 2015 16:45

ja velmi jednoduchou , tzv empiria... skusal si to ? lebo ja ano a tie nizke uroky mi do penazenky nedali dalsie eurace, ale rast cien nehnutelnosti som videl kazdy mesiac
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan | 16. 9. 2015 17:06
reakce na Mudrc | 16. 9. 2015 16:45

A ked se dopyt (diky novym uverovym "penezum" zvysuje), roste cena nehnutelnosti...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

MrDuc | 16. 9. 2015 17:32
reakce na Jan | 16. 9. 2015 17:06

Ale do Dolného Mudrcova ještě nedorazila informace, že cena je průsečíkem nabídky a poptávky.
Ať pán Mudrc skusí jít založit rodinu do Bonnu či Londýna, kde nemovitosti také raketově rostou - jistě ne proto, že úroky jsou na nule a každý, kdo má díru do zadku si kupuje třetí či sedmý byt jako "investici", aby v penzi žil z nájmů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Prijmac | 16. 9. 2015 12:28
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2015 20:48

Dulezity neni pomer dluhu k HDP, ale k prijmum rozpoctu.
Zkuste si spocitat, co by s USA ci JP ci Italii udelalo zvyseni vynosu na 3 ci 4% a kolik procent jejich danovych prijmu by to spolklo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Veterán | 15. 9. 2015 11:29

Tak USA se zbrojními výdaji 600 se bojí Číny s výdaji 200 a Ruska s výdaji 80, vše v miliardách USD. To se asi ve zbrojních zakázkách v USA rozkrade procentuálně ještě více než u nás, když trojnásobné výdaje nestačí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 15. 9. 2015 11:57
reakce na Veterán | 15. 9. 2015 11:29

Těm číslům z Číny a Ruska věříte?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Veterán | 15. 9. 2015 16:24
reakce na Frenky | 15. 9. 2015 11:57

Vzhledem k tomu, že se jedná o údaje http://en.wikipedia.org/wiki/Stockholm_International_Peace_Research_Institute , tak je to pravděpodobně správně. Nijak nezatajují, že USA výdaje snížily a Rusko s Čínou zvýšily.
Také doporučuji http://www.securitymagazin.cz/zpravy/letosni-vydaje-na-zbrojeni-spojene-staty-610-cina-216-a-rusko-85-miliard-dolaru-1404044167.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

C C C P | 15. 9. 2015 17:01
reakce na Veterán | 15. 9. 2015 16:24

A oni jsou nějací WikiAgenti, kteří pronikají do ÚV KS Číny a na její ministerstvo obrany a tam zjišťují reálné údaje? Jako že tedy Wiki jen nepřebírá oficiální čísla?
Na CCCP také prasklo až dodatečně, že výdaje na obranu byly z části schované v kapitolách jiných ministerstev.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Oba Mao | 15. 9. 2015 16:41
reakce na Veterán | 15. 9. 2015 16:24

Prosté srovnání absolutních výdajů neposkytuje úplně přesný obrázek o zbrojení ... např. jedna čínská stíhačka stojí pravděpodobně mnohem méně než americká => z hlediska efektivity může být ten čínský rozpočet s americkým srovnatelný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Míša | 15. 9. 2015 08:45

U Británie se toho bojíme, ale Austrálie už premiéra vyměnila. Byl málo tolerantní...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!