Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Prolhané modly

| 8. 6. 2015

Politici jimi zdůvodňují, proč vládnou tak či onak, ratingové agentury je používají při hodnocení prospěchu států, ekonomové se jim klaní. Problém se zbožštěnými ekonomickými ukazateli je v tom, že ukazují špatně. Jsou manipulovány, aby přikryly nepříjemnou realitu.

Prolhané modly

Campbellův zákon praví, že čím víc se určitý ekonomický nebo sociální indikátor používá pro politická rozhodnutí, tím větší je riziko, že se stane objektem manipulace a úmyslného zkreslování. Jinými slovy, daná statistika bude uměle upravena, aby vycházela hezky a politicky korektně.

Zkoumáme-li podstatu tří nejčastěji citovaných ekonomických statistik – hospodářského růstu, inflace a nezaměstnanosti – odhalíme, že Campbellův zákon platí neúprosně.

Skrytá nezaměstnanost

V sedmdesátých letech minulého století nezaměstnanost v západní Evropě rychle šplhala k deseti procentům a výš. Politici propadli panice. Kromě zvyšování státních výdajů na podporu růstu (byly stejně marné) se jejich pozornost soustředila na statistiky samotné. Nešlo by zařídit, aby alespoň vypadaly přívětivěji?

Ale jistěže šlo!

Propojeno

Kreativní statistika

Má váš stát problém s nezaměstnaností? Nevíte jak z toho ven? Jak přilákat investory? Jak zlepšit náladu občanů? Recept je jednoduchý. Stačí si pohrát s metodikou výpočtu, dát tomu lákavější název – a fronta na úřadech práce je hned poloviční. Nebo ne?

V manipulacích s nezaměstnaností nejdál pokročily severské státy. Dlouho vykazovaly její nízkou míru – velká část lidí bez práce se zahrnula do různých školení a rekvalifikačních programů. Tyto programy ale stejně nikdy nefungovaly.

Příklad. Finsko vykazovalo v roce 2005 míru nezaměstnanosti 7,2 procenta. Při podrobnějším zkoumání ale vyšlo najevo, že z celkového počtu 2,625 milionu evidovaných pracovních sil je 269 tisíc registrováno u ministerstva sociálních věcí jako „nezaměstnaní hledači práce“. Míra nezaměstnanosti byla tedy nejméně 10,25 procenta. Ve skutečnosti ale byla ještě větší, neboť statistický úřad eviduje položky „zaměstnanci na dotovaných místech“, „účastníci rekvalifikačních programů“ a další. Když vezmeme v úvahu tuto maskovanou nezaměstnanost, dostaneme skutečnou míru v hodnotě nejméně 12,35 procenta.

O deset let později se ukazuje, že Finsko má oficiální míru otevřené nezaměstnanosti 10,1 procenta. Započítáme-li osoby skrytě nezaměstnané (termín používá samotný Finský statistický úřad), dojdeme k číslu 14,6 procenta. A pokud bychom započetli osoby v takzvaných aktivních programech zaměstnanosti, došli bychom k sedmnácti až osmnácti procentům. Nesmíme zapomenout ani na věčné studenty, kteří ve svých třiceti letech mají čtvrtý titul, aniž kdy okusili skutečnou práci. Ani oni se mezi nezaměstnané nepočítají.

Naše krásná nezaměstnanost

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Velmi hrubý produkt

Výpočet tak složité statistiky, jakou je hrubý domácí produkt, poskytuje spoustu příležitostí pro podvody a manipulace.

Autor myšlenky HDP, americký ekonom ruského původu Simon Kuznets, původně nechtěl počítat do hrubého produktu obrat neproduktivních odvětví, například bank nebo reklamních agentur. My ale dnes podle pravidel Evropské unie počítáme do HDP i prodej ilegálních drog a prostituci. Například britský Office of National Statistics udává, že Británie vydělá ročně deset miliard liber z prodeje drog a z prostituce. Podle Timesů prostituce ročně vydělá zhruba tři miliardy a drogy sedm miliard liber. Celkem mají tato odvětví na britském HDP zhruba stejný podíl jako zemědělství. Výnosy z ilegálního pašování cigaret a alkoholu ve výši 300 milionů liber ročně jsou už do HDP započteny. To je jistě skvělé, že ano.

Největší manipulace je ovšem fakt, že do HDP se nijak nepromítá růst dluhu, státního ani soukromého. Ekonomika může být předlužená na úrovni státu, podniků i domácností, ale „hádépé“ nám krásně roste – všechno je báječné. Přesně to byl důvod, proč ekonomové nebyli schopni předpovídat krizi z roku 2008. Mimochodem, sám Kuznets kdysi varoval před povrchním a zjednodušeným chápáním HDP jakožto měřítka společenského blahobytu. Náhradou by snad mohl být HDP očištěný o růst dluhů, jenže tato statistika by vycházela pro většinu vyspělých ekonomik tak otřesně, že se žádnému politikovi ani žádnému statistickému úřadu do jejího publikování nechce.

Náš domácí produkt v posledních desíti letech

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Inflace z Bradavic

Další vysoce politicky citlivý indikátor je inflace. Dlouhá léta ale politici a byrokrati nemohli přijít na to, jak ji „správně“ ošidit. Během 80. let nicméně většina světových statistických úřadů našla hezké a vtipné řešení: odstranit z indexů spotřebitelských cen nemovitosti. Růst cen bytů a domů byl dlouhodobě jedním z tahounů inflace. Ovšem kdosi vynalézavý přišel na to, že byt není zboží konečné spotřeby, ale investice, takže nemá ve spotřebním koši co dělat.

Fígl zafungoval, ale to ještě nestačilo. V 90. letech přišel další trik zvaný hédonická úprava. Tentokrát statistici vymysleli, že když si za zhruba stejné peníze jako posledně koupíte televizor, nyní ale s větší obrazovkou, nebo počítač, dnes pochopitelně rychlejší, vaše životní úroveň stoupne tak markantně, že je potřeba pro statistiku uměle snížit cenu tohoto zboží. Zboží si víc užijete, což je vlastně ekvivalent nižší ceny. Takto zní logika hédonických úprav. O tom, že moderní elektronika a spotřebiče rychleji stárnou, už ale nikdo nemluví. Ve skutečnosti zaplatíte víc, ale inflace je nižší. Kouzlo jako z příběhů Harryho Pottera.

Praktické důsledky? Finanční krize z posledních let je důsledkem chybných měnových politik centrálních bank, které mají kořeny ve zmanipulovaném měření inflace. Běžný člověk by pak měl vědět, že skutečná inflace je vždycky o pár procent vyšší než oficiální. Peníze na spořicích účtech nebo v konzervativních podílových fondech postupně ztrácejí hodnotu. Ale to profesionálním manipulátorům nevadí.

Jak s námi cvičila inflace v posledních desíti letech

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Jan Krejčí | 8. 6. 2015 16:17

Poznámka k Finsku - nezaměstnanost dále uměle snižuje 11-měsíční povinná vojenská služba (hrdě dodržovaná - ne jako u nás), což je vlastně polovina populačního ročníku mínus. VŠ studenti navíc dostávají státní kapesné po dobu 55 měsíců studia (mohou si rozvrhnout téměř libovolně), které při bydlení u rodičů, případně s drobnou podporou rodičů bohatě stačí na živobytí, takže studovat zkouší téměř každý. To je možná potenciálně dobře pro jejich budoucnost, ale každopádně to snižuje počet lidí s nízkou kvalifikací a bez zkušeností hledající práci v prostředí odborářsky sjednávaných minimálních mezd po odvětvích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 8. 6. 2015 15:37

Že si stát statistiky upravuje tak, aby vyhovovaly jeho záměrům, to víme.
Žádná deflace nikdy nehrozila, monetární expanze má za účel pouze rozmělnit státní dluhy, umožnit další párty politiků a jejich korporátních kamarádů na dluh.
---------
Stát počítá zvýšení výkonu počítačů a růst uhlopříčky TV jako deflaci, jako inflaci naopak odmítá započítat zvyšující se podíl levných náhražek v jídle.
---------
Lidé, co si dlouhodobě sledují své náklady, odhadují průměrný růst ceny spotřebního koše běžného smrtelníka na 10%PA.
---------
Pokud bychom zreálnili výpočet HDP a očišťovali jej o reálnou inflaci, zjistili bychom, že "vyspělé" (socialistické) demokracie nerostou minimálně od sedmdesátých let. Kde jsou ty doby, kdy běžný pracující Američan měl na dům, zdravotní pojištění celé rodiny, studia dětí a na uživení ženy v domácnosti. Nyní pracují oba (pokud mají štěstí), nestíhají splácet hypo a jejich děti dost možná studia nesplatí za celý život. Socialistický západ přinejlepším stagnuje (a i to jen za cenu exponenciálně rostoucího dluhu) - a stagnace je předzvěstí kolapsu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Cecvárek | 8. 6. 2015 12:00

Pan Kohout právě označil finančních zprostředkovatelů za neproduktivní. Měla by být kozultace poradců Partners vyjmuta z HDP? :)

Přečet jsem od pana Kohouta dvě knihy a řadu článků, ale poslední dobou ubral na odbornosti a je obrovsky tendenční.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 8. 6. 2015 11:15

Když jedna parta kopáčů kope příkop a druhá ho hned za něma zasypává, zbude po nich hov ... HDP.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 6. 2015 15:50
reakce na foxy | 8. 6. 2015 11:15

S výkopy se to tak prostě má. Někdo je vykope a jiný zase zasype a je z toho užitek ( třeba kabel pod zemí )
Mnoho služeb by se dalo označit za zcela zbytečné, kupříkladu psí kadeřníci. Někdo naonduluje psa a je z toho HDP
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kinky Kong | 9. 6. 2015 01:09
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 6. 2015 15:50

Asi šlo o toto, ne?
http://finmag.penize.cz/ekonomika/268167-jak-v-trenyrkovem-kralovstvi-varili-hdp
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 8. 6. 2015 22:23
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 6. 2015 15:50

No, v tom prispevku, na ktory reagujete, sa pise, ze prikop sa hned zakope, ziadny kabel sa nespomina.

Ked niekto naonduluje psa, vysledkom bude naodulovany pes, sluzba, ktoru si niekto dobrovolne objednal a zaplatil.

To je ten rozdiel: praca s nulovym vysledkom (vykopany a HNED zasypany vykop) a praca s nejakym (ziadanym) vysledkom (naondulovany pes). Pritom v obidvoch pripadoch sa HDP zvysi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ks | 9. 6. 2015 11:05
reakce na Martin Risik | 8. 6. 2015 22:23

A to je v pořádku. Jediné, co vás z hlediska HDP zajímá (a mělo by z podstaty zajímat) je, zda-li někdo za takovou aktivitu zaplatí a zda-li ji někdo za úplatu vykoná. Jestli je to z vašeho subjektivního hlediska zbytečná práce po které nezůstane žádný "výsledek" je, naštěstí, naprosto nerelevantní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 9. 6. 2015 15:48
reakce na ks | 9. 6. 2015 11:05

Nie celkom pravda. Ak si vykop a okamzite zasypanie objednal stat za ucelom zdvihnutia HDP a zaplatil za to peniazmi danovych poplatnikov, je to plytvanie. Plytvanie za ucelom skreslenia skutocneho stavu za pomoci nejakeho cisla.

Rozumny clovek by take nieco nikdy neurobil.

Ak to urobi stat a zaplati za to danami, ktore ludia musia platit, je to podla vas OK?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ks | 11. 6. 2015 15:44
reakce na Martin Risik | 9. 6. 2015 15:48

To, že se to počítá do HDP ok je, protože takto je ten parametr definován. Nemůžeme měnit parametry na základě toho, co se nám líbí nebo nelíbí. Určitá metodologická čistota je dobrá věc.
To je přesně to, co provádí stát např. s inflací, kdy si arbitrárně určí, že se mu nelíbí růst cen a že si myslí, že televize jsou o 30% lepší a tak se jejich cena vlastně snížila.

To byl jediný obsah mého sdělení.

Vaše kritika zjevně směřuje k tomu, jak se HDP (des)interpretuje. Tady se samozřejmě shodneme. Ale řešením není zaplevelit výpočet HDP (ekonomická transakce prostě proběhla), ale naopak použít jiné parametry k jeho správné analýze (a kritice politiky, která z toho vyplývá - protože to je to podstatné).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hulo | 11. 6. 2015 15:27
reakce na Martin Risik | 9. 6. 2015 15:48

Nie je to OK, ale omnoho horšie je, keď to nezaplatí z daní, ale si na to požičia.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 8. 6. 2015 10:44

Ona taková objasněnost trestných činů nebo pokles nehod po zavedení bodového systému na tom budou podobně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zlý Jabko | 8. 6. 2015 08:42

Pane Kohoute, děkuji Vám za další důvod k nedůvěře státu a především jakýmkoli zprávám z ministerstev, natož z tisku či TV.
Jdu brousit kosu a ženě zašpičatím vidle.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radix | 8. 6. 2015 09:46
reakce na Zlý Jabko | 8. 6. 2015 08:42

to bys mi ty vidle musel nejdřív pořídit
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zlý Jabko | 9. 6. 2015 00:09
reakce na Radix | 8. 6. 2015 09:46

Citace - Radix / 08.06.2015 09:46

to bys mi ty vidle musel nejdřív pořídit


Dámy a pánové, netřeba mínusů, je to skutečně moje paní a ty vidle jsem jí skutečně ještě neměl za co pořídit :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!