Potíže s imigrací: Jak se jich nezbavíme

| 21. 5. 2015

Problém Evropy je, že si neumí přiznat, že přistěhovalcům nedokáže nabídnout nic moc víc než dávky.

Potíže s imigrací: Jak se jich nezbavíme

V prvním dílu tohoto textu se mimo jiné mluvilo o tom, že imigrace do Evropy neroste kvůli tomu, že by se lidé v zemích, odkud se do Evropy nejčastěji utíká, měli nutně hůř než dřív. Životní úroveň se v nich naopak v uplynulých letech zvedala, procentuálně ubývalo extrémně chudých (příjem menší než dva dolary na den). Počet chudých (příjem pod pět dolarů na den) v absolutních číslech ale vzrostl. A všichni tito chudí mají díky masovým médiím jistou představu o životě v Evropě, o našem sociálním systému a podobně…

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Bez vzdělání

Když sečteme chudé z celé Afriky, Blízkého východu a Jižní Asie, vychází nám nejméně 2,5 miliardy potenciálních imigrantů. Dvě nebo tři procenta z tohoto počtu početně odpovídají velkému evropskému národu. A to ještě optimisticky předpokládáme, že „bohatí“ s příjmem nad pět dolarů denně se na cestu do zaslíbené země nevydají.

Poroste-li životní úroveň v Africe a v Asii nadále dosavadním tempem, bude přibývat i potenciálních emigrantů do Evropy. Navzdory růstu životní úrovně ve třetím světě, v Evropě je život díky sociálním dávkám a všeobecně lepším podmínkám mnohem lepší a velmi dlouho ještě bude.

Zapomeňte také na oblíbenou hypotézu, že za příliv imigrantů do Evropy mohou války. Sýrie je výjimka, ale jinak je svět podle statistik Ústavu pro výzkum míru v Oslo (Peace Research Institute Oslo) klidnější než kdykoli během 20. století. Imigrace z Blízkého východu do Evropy masivně rostla už před občanskou válkou v Sýrii a před vlnou arabských revolucí. Chaos v Libyi ovšem cestu ze subsaharské Afriky nepochybně usnadnil.

Co s africkými a arabskými imigranty dělat? Pro evropský pracovní trh jsou z větší části nepoužitelní. Odhlédneme-li od jazykové bariéry, málokterý imigrant má vzdělání, které za něco stojí. Afrika nemá vysoké školy, které by snesly srovnání s Evropou. Blízký východ a jižní Asie jich mají málo.

Zejména Blízký východ má katastrofální úroveň vzdělanosti. Průzkum trhu provedený Frankfurtskými knižními veletrhy uvádí, že dvaadvacet států arabského jazykového prostoru s celkem 362 miliony obyvatel vydalo v roce 2012 celkem asi 17 tisíc knižních titulů: méně než Česká republika. Pokud arabsky mluvící populace světě přece jen čte, jsou to islámská ideologie a právo (19 procent), politika a eseje (11 procent), literatura a arabský jazyk (9,8 procenta) a dále Korán a hadísy (osm procent). I tato čísla udává zpráva Frankfurtských knižních veletrhů. Tento typ vzdělání ovšem stěží najde v moderní Evropě jiné uplatnění než v rámci arabských komunit.

Bez práce

Ano, i Spojené státy během 19. století přijaly enormní počet nevzdělaných imigrantů, kteří se rychle integrovali. Jenomže tehdejší rychle rostoucí Amerika přijímala miliony dělníků do továren, dolů, na farmy a do stavebnictví – to není případ dnešní Evropy.

Výroba se stěhuje do Číny, případně ji přebírají průmyslové roboty. Dnes, kdy i vysoce kvalifikovaní Evropané mají problémy s hledáním práce, jen málokterý imigrant „má cenu“ minimální mzdy běžné v západní Evropě. I kdyby všichni imigranti srdečně toužili pracovat a nechtěli žít na podpoře, velká část z nich by práci prostě nenašla.

Podle švédského deníku Dagens Nyheter mají mnozí imigranti problémy najít zaměstnání i deset let po příjezdu do země. Unikátní průzkum tohoto deníku ukázal, že minimálně 31 procent imigrantů v produktivním věku je dlouhodobě závislých na veřejné podpoře. Pro srovnání, v rámci celé populace Švédska je to 9,1 procenta. Mediánový příjem činí 11 100 švédských korun měsíčně, přičemž medián příjmu celé švédské populace činí 23 700 korun.

Přesto Švédsko přijme jen během roku 2015 podle odhadů 105 tisíc uprchlíků. Odpovídá to jednomu procent obyvatel země. Uprchlíci mají o Švédsko velký zájem: i oněch „pouhých“ jedenáct tisíc švédských korun měsíčně odpovídá nejméně 40 dolarům denně.

To je mimochodem odpověď na představy typu „pomůžeme chudším zemím, budeme financovat rozvojové programy, díky tomu zbohatnou a jejich obyvatelé se nebudou tolik hrnout do Evropy“. Ale budou. I kdyby náhodou rozvojové programy fungovaly – což praxe příliš nepotvrzuje – chuť obyvatel těchto zemí dostat se do Evropy by se tím nijak nesnížila.

Můžeme nabídnout jen dávky

Měli bychom zavrhnout všechny sebemrskačské výmysly o vině Evropy za kolonialismus a o potřebě tuto vinu odčinit. Málokterý moderní Evropan vůbec pamatuje koloniální období a už vůbec žádný na něm nenese vinu. Evropská prosperita ostatně nevznikla na úkor kolonií, což lze mimochodem dokázat na příkladu řady bohatých zemí, které nikdy kolonie neměly.

Kolonialismus je ve skutečnosti jen morální klacek, který využívají někteří politikové, aby vyvolali ve svých občanech pocit viny a učinili je tak povolnějšími. Evropa nic nedluží Africe ani Asii. Prosperita nebo chudoba je z větší části výsledkem činnosti (případně nečinnosti) místních obyvatel. S výjimkou ropných arabských států. Jejich bohatství vzniklo díky evropskému vynálezu spalovacího motoru.

Mluvit o imigrantech, jako by to byla jednolitá skupina, není fér. Je chyba považovat všechny za nevzdělané lenochy, kteří jen touží žít ze sociálních dávek. Většina z nich po takovém způsobu života neprahne, jenže soudobá Evropa jim stěží může nabídnout něco lepšího. Bohužel Evropa (zejména některé evropské státy) mají sociální systém nastavený tak, že opravdu přitahuje tento typ migrantů. Ale to je chyba Evropy, ne imigrantů.

Existuje i propastný rozdíl mezi jednotlivými národnostmi. Oficiální statistika z Londýna z roku 2011 uvádí, že největší míru ekonomické neaktivity mezi imigranty vykazují Somálci (nepracuje 62 procent mužů a 87 procent žen). Následují Turci (nepracuje 33 procent mužů, respektive 70 procent žen), Portugalci (33 procent mužů a 49 procent žen), Jamajčané (33 procent mužů a 39 procent žen), Bangladéšané (31 procent mužů a 79 procent žen), Pákistánci (29 procent mužů a 78 procent žen) a tak dále. Pro srovnání, bílí Britové vykazují míru neaktivity 24 procent u mužů a 35 procent u žen (nejde o míru nezaměstnanosti, ale ekonomické neaktivity, tedy včetně dětí a důchodců). Mimochodem, nadprůměrnou ekonomickou aktivitu vykazují v Londýně Poláci, Němci, Italové, Jihoafričané a Australané.

Síto

Evropa by v první řadě měla poskytnout azyl těm, kterým opravdu jde o život: to jsou například křesťané a další menšiny ze Sýrie a Iráku. Evropa by neměla připustit další tragédie typu St. Louis nebo Struma. Skutečných azylantů je ale jen hrstka. Drtivá většina imigrantů jde do Evropy za lepším. Nad tím není třeba se pohoršovat: kdo by nechtěl lepší úděl pro sebe a pro své děti? Ale z důvodů čistě praktických by tato skupina měla projít určitým sítem.

Například: Vítejte v Evropě, která vám nabízí unikátní šanci změnit svůj život, budete-li spolupracovat. Ne, nedostanete žádné sociální dávky ani ubytování zdarma. Postarejte se sami o sebe, stejně jako imigranti do Ameriky v 19. století. Můžete se ucházet o práci ve speciálních ekonomických zónách, kde neplatí evropské zákony o minimální mzdě; po práci máte k dispozici vzdělávací kurzy a knihovny. Máte svobodu pohybu, ale pokud se dopustíte vážnějšího porušení zákonů, dostáváte zdarma letenku do země původu i s policejním doprovodem. Tohle je Evropa, takže jste to vy, kdo se bude přizpůsobovat zdejší kultuře. Zájemci o provozování džihádu v praxi, čelem vzad, tady jste na špatné adrese. Po pěti letech můžete složit zkoušky z jazyka a z reálií země, o jejíž občanství máte zájem. Pak se můžete stát občanem se všemi právy, včetně sociální podpory – kterou ale pravděpodobně nebudete potřebovat, pokud jste si dokázali těch pět let vydělávat prací sami na sebe a své rodiny.

To se ovšem nestane. Evropa je příliš svázána konformismem politické korektnosti, svým novým pseudonáboženstvím. Kánon této víry hlásá, že všechny kultury jsou si rovny a že Evropa se svojí tisíciletou historií kultury a vědy se nemá vyvyšovat nad země, které buď nikdy neměly žádnou kulturu, nebo si ji samy zničily. Moderní evropská víra hlásá, že Evropané se musí přizpůsobovat, nikoli nově příchozí. Aby odčinili dědičný hřích a kolektivní vinu kolonialismu.

Dalším článkem novodobého dogmatu je nedotknutelnost sociálního státu. Politici a odboroví předáci by raději dopustili hospodářskou krizi, než aby akceptovali zrušení minimální mzdy a deregulaci pracovního práva – kroky, které by mimochodem prospěly všem, nejen imigrantům.

Především a v první řadě by se Evropa měla zbavit svého zlozvyku, který devastuje ekonomiku tohoto kontinentu již zhruba čtyřicet let: platit lidi za to, že nedělají nic. Kdyby Evropa podstatně omezila svůj sociální stát, leccos by se změnilo k lepšímu. Nejen velikost a struktura imigrace.


Zkrácená verze textu vyšla v Lidových novinách
Úvodní fotografie: oslavy Národního dne Švédska v Norrkopingu. Zdroj: Rolf_52 / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Kříž | 5. 9. 2015 13:29

Článek bez nesmyslných emocí ,odpovídající realitě.
Až Evropa pochopí, že nemůže všem pomoci a také -že to není v jejím zájmu, nebude již Evropě pomoci.

+2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Josef Kříž | 5. 9. 2015 13:29

Článek bez nesmyslných emocí ,odpovídající realitě.
Až Evropa pochopí, že nemůže všem pomoci a také -že to není v jejím zájmu, nebude již Evropě pomoci.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

hanick | 16. 8. 2015 10:01

Absolutně souhlas! A na tohle Evropa dojede, pokud nezmění, co je zapotřebí. Bůh opatruj příští generace....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Janka M | 12. 6. 2015 11:52

Po dlhej dobe - dobrý, vyvážený a rozumný článok...súhlasím od A po Zet
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 21. 5. 2015 01:51

OK, máme zde problém, kdy stát EU se dostává do ekonomického konfliktu nést z peněz daňových poplatníků náklady na život přistěhovalců. A neexistuje zde systémově stejný, leč inverzní problém ekonomické kolize kdy náklady (investice do vzdělání) nesl stát (resp. jeho daňoví poplatníci) a návratnost investice inkasuje stát jiný (Děkujeme odcházíme, Nezlobte se přicházíme) ?

Takže pokud bychom do té kulturní, humánní a sociálně ohleduplné politiky lidských práv, morální odpovědnosti a sociálního státu měli přinést i trošku ekonomické logiky, měla by vedle práva na migraci osob existovat i převodní tabulka salda vyrovnání mezi státy (za přistěhovalce ze Sýrie do UK by vznikla povinnost Syrie uhradit UK částku 500 tis. EUR a za přijatého lékaře z Česka do Německa úhrada Německa ve výši 1 mil EUR Česku). Ne že by to bylo reálné, ale jistou logiku v tom spatřuji. Pokud je fyzická osoba "ekonomickým subjektem-elementem" státu, měl by být její mezistátní pohyb doprovázen ekonomickou konsekvencí. V opačném případě tento pohyb narazí na ekonomickou realitu a politický konflikt - což je dnešní případ imigrace, ledaže by se lidé na celém světě shodli na neohraničené solidaritě :-), což by nás ovšem posunulo zpět do komunistické utopie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 21. 5. 2015 16:17
reakce na Luděk Zdražil | 21. 5. 2015 01:51

Moc tomu Vašemu příkladu nerozumím. Trochu si jej dovolím zjednodušit jen na lékaře z Česka a Sýrie, kteří odejdou do UK. Podle Vašeho příspěvku by měla Sýrie platit Británii 500 tisíc EUR, ale Česko by naopak od Británie mělo 1 milion EUR dostat. Nějak v tom tu logiku nespatřuji.
Navíc pokud tvrdíte, že by stát měl vymáhat nějaké výdaje, proč to má dělat po druhém státu? Proč tu povinnost nemá přímo ten dotyčný člověk? A jak budete zohledňovat například domácí vzdělávání?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jarda | 22. 5. 2015 00:36
reakce na Petr Síla | 21. 5. 2015 16:17

Jmenuji jediný Z MNOHA indikátorů toho, že Stát nás za svůj majetek považuje: Kadence, se kterou vznikají zákazy naprosto neškodného chování a dobrovolné interakce mezi "svobodnými" lidmi. Ani známka po nějakém ostychu, který by pociťoval každý duševně normální člověk, pokud by sobě rovným cokoli zakazoval. Kdyby takový ostych, tedy RESPEKT A POKORA PŘED OBČANEM, nebylo by možné, aby mi někdo zakazoval trávu, majitelům restaurací diktoval, zda se u nich smí kouřit atd. apod.
Stát občana za majetek považuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 5. 2015 23:54
reakce na Petr Síla | 21. 5. 2015 16:17

Opravdu nenavrhuji konkrétní řešení (vím že není jednoduché), píšu o principu. Předpokládám, že vnímáte jistý ekonomický rozdíl mezi imigrací nekvalifikovaného občana, který přijel žít z dávek a imigraci vzdělaného lékaře, který je schopen poskytovat vysoce náročnou práci a službu státu a jeho občanům, kam dotyčný imigrant přichází.
Všimněme si dřívějších kádrových, finančních a profesních dotazníků při žádání o víza do USA - to nebylo nic jiného než ekonomická selekce. Netvrdím, že to bylo příjemné, ale mělo to svou logiku. Pokud v tom logika není vidět, zkusme pohled z jiné strany - tj. řekněme, že není žádný problém, aby masy lidí imigrovaly odkudkoliv kamkoliv a čerpaly sociální benefity, které existují v tom kterém státě bez jakékoliv ekonomické kompenzace. V tom lze logiku spatřovat ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Moses | 21. 5. 2015 06:37
reakce na Luděk Zdražil | 21. 5. 2015 01:51

Dobrý den. Váš komentář by měl smysl, kdyby poddaní (občané) byli majetkem panovníka (státu). Dnes tomu tak není.
Soused při legálním vystěhování do NSR musel platit sumu, na kterou si ho ohodnotila vláda ČSSR. Německá vláda platila Rumunsku za vystěhované karpatské Němce. Dříve platil zákaz stěhování pro poddané. Bylo to dobře nebo špatně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 5. 2015 13:55
reakce na Petr Moses | 21. 5. 2015 06:37

Otázka nezní zda to je dobře nebo špatně. Otázka zní zda takové stěhování, v současných podmínkách, má nebo nemá ekonomickou konsekvenci. Odpověď je nabíledni - ano má i svou ekonomickou konsekvenci. Pak nastupuje další otázka a to zda společnost (stát, její povinní daňoví plátci) tuto ekonomickou konsekvenci budou nebo nebudou nějak reflektovat. Pokud nebudou (to je víceméně dnešní stav), pak tento ekonomický problém, s jeho nárůstem, někde zákonitě vyhřezne.

Ano dnes tu ekonomickou zátěž v rámci solidarity, danou nám státem a daňovou povinností, musíme tolerovat. Jak by asi vypadala situace, kdyby měl každý na výplatní pásce napsáno - příspěvek na imigrační solidaritu - 300 Kč ?

To, co zde píši, není návrh řešení, snažím se o principiální a objektivní popis faktu, takže tady nejde o souhlas s názorem, smyslem či nesmyslem mého komentáře ale o prostě o shodu či neshodu na existenci tohoto faktu. Pokud tento fakt neexistuje, není co řešit. Pokud existuje, jaká jsou řešení ? Jedno z řešení vidím - dělat, že tento fakt neexistuje (což je opět dnešní stav).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 5. 2015 11:48
reakce na Petr Moses | 21. 5. 2015 06:37

Stát se k nám přesto jako k majetku chová. Pokud lidem nařizuje se poutat v autě či zakazuje konzumovat zdraví poškozující drogy, chová se jako náš vlastník. Protože pokud bych byl vlastníkem sebe sama (což si přeji a považuji za naprosto přirozené), měl bych právo si své tělo huntovat, co hrdlo ráčí. Ale stát se chová jako pěstitel dobytka. On do nás "investuje" vzdělání a lékařskou péči a chce to na daních zpět i se ziskem. Je to perverzní, ale je to tak.

Ten problém s lékaři (a dalšími) odcházejícími do Německa (a jinam) existuje a je řešitelný jednoduše: nechť jsou školy soukromé a nechť konzumace jejich služeb má tržní cenu, kterou hradí konzument, či jeho rodiče. Pak nám bude moci být jedno, že takový člověk odejde a nikoho nebude mrzet, že byl násilím donucen platit mu vzdělání - získání lukrativní kvalifikace.

Obdobně s poutáním se v autě a drogami:
Nechť si pojišťovny (jak zdravotní, tak úrazové a havarijní) určí podmínky. Pokud budou v pojistných podmínkách mít, že kdo se nepřipoutá, nebude mu proplacena péče ani bolestné/odškodné, je to v pořádku.
Pokud zdravotní pojišťovny usoudí, že kuřáci, narkomani, alkoholici, provozovatelé adrenalinových sportů, horníci, obézní a další, kteří vědomě zvyšují svou rizikovost, budou buď platit větší pojistné, nebo se jim z plnění vyloučí léčba nemocí s příčinnou souvislostí (např. u kuřáků rakovina plic), opět nikdo na nikoho nebude doplácet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Vinklárek | 24. 5. 2015 21:26
reakce na Jan Altman | 21. 5. 2015 11:48

Nevíte, zda je možné se u soudů domáhat rozhodnutí, zda je mé tělo mým majetkem nebo majetkem státu? Nepokusil se náhodou v minulosti dosáhnout někdo takového rozhodnutí? Zajímalo by mě, jakým absurdním způsobem by stát obhájil, že mé tělo je majetkem státu. V opačném případě by se pak na základě takového precedentu, předpokládám, daly rozporovat zmíněné pásy, huntování zdraví apod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!