Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecko: Amputovat jak shnilou nohu

| 25. 3. 2015

Víte, co je největší drzost? Vykadit se sousedovi před dveře, zazvonit a poprosit o toaletní papír. Tenhle vtip z dětství je to první, co se mi vybaví, když si vzpomenu, co dělá nová řecká vláda.

Řecko: Amputovat jak shnilou nohu

Evropská unie poskytla v posledních letech Řecku pomoc skutečně mnoha způsoby a na místě by bylo aspoň malé Díky. Jenže jak vidno, neexistuje nic jako paměť společenství. Odpuštěných sto miliard eur, dalších 240 miliard eur jako půjčky (nikdy už je neuvidíme), 140 miliard eur z eurofondů (za posledních 34 let)… to všechno se nepočítá, protože to bylo dřív, než nastoupil Alexis Tsipras. Nepočítá se ani to, že se Řekové dostali do eurozóny podvodem. Dnes už jen s naprostou samozřejmostí a groteskním sebevědomím chtějí být v eurozóně živení, protože sami v ní nepřežijou.

Čerstvé Řecko na Finmagu

Řecku a jeho dluhovým trablím se pochopitelně na Finmagu věnujeme už dlouhou dobu. Teď nabízíme jen z nejčerstvějšího:

Harakiri-diplomacie

Eurozóna, teda lépe řečeno, „zodpovědní“ politikové eurozóny, by asi do bezedného sudu jménem Řecko další peníze i hodili (připravuje se třetí balík), ale Tsipras & Co. si asi řekli, že jim v tom zabrání nebo je při tom při nejhorším řádně znemožní.

A tak přihlížíme harakiri-diplomacii nové řecké vlády…

Tsipras požaduje od Němců reparace za druhou světovou válku; ministr vnitra vyhrožuje zabavováním německých budov na území Řecka; ministr obrany Kammenos vyhrožuje, jak vpustí do Evropy statisíce utečenců z Afriky, a jestli mezi nimi bude pár tisíc teroristů Islámského státu, jeho vina to nebude; ministr financí Varufakis posílá s plnou vážností řeckého velvyslance v Německu za německou vládou, aby protestoval proti údajným urážkám, a návrh reforem, který měl předložit, je přitom – decentně řečeno – k smíchu…

Zbabělost za stamiliardy eur

Zle se dnes mstí, že eurozóna už roky porušuje svoje vlastní pravidla.

Vymstilo se, že v kolektivním pomatení smyslů (16 zemí se přece nemůže najednou splést) politici eurozóny jednali proti zdravému rozumu, a vymstilo se, že ze zbabělosti ve strachu z poctivého (a zprvu bolestivého) řešení utratili stovky miliard eur svých daňových poplatníků.

Výsledek? Legitimně a demokraticky zvolená řecká vláda žádající další peníze. Tsipras, Varufakis, Kammenos a spol. můžou na první pohled působit tragikomicky, ale „zodpovědní“ jsou za ně politikové eurozóny, protože za pět let nebyli s to dopracovat se k jedinému skutečnému řešení: vystoupení Řecka z eurozóny.

Možná ještě Tsiprasovi poděkujeme, že tuto debatu svým jednáním výrazně urychlil.


S autorovým souhlasem přeloženo z jeho webu sulik.sk

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (137 komentářů)

Vít Barbořík | 29. 3. 2015 12:11

To co se děje v Řecku dnes a jak situaci v Řecku řeší jejich legitimní vláda je podle mého názoru důsledek.
Bylo veřejným tajemstvím, že Řecko přistupovalo k EURU s se "zatajovanými" problémy.
Kdo mu půjčil, riskoval.
Kdo chce Řecku pomáhat, riskuje.
Půjčil mu ten, kdo nepůjčoval své peníze.
Pomáhat mu chce ten, kdo nedisponuje svými vlastními penězi.

Proč mu půjčovali?
Proč mu dnes "pomáhají"?
K čemu ta pomoc povede, když prognózy "renomovaných" institucí říkají, že se dvacet let nic nezlepší?
To je zmarněná jedna generace.

V Řecku již skončila hromada peněz z různých "pomocí".
Dokáže někdo říct, kde ten balík peněz opravdu skončil?
Dokáže někdo udělat poctivou analýzu stavu?
Dokáže někdo na základě analýzy vyvodit důsledky?

Obávám se, že na poctivou analýzu stavu a vyvození důsledků je současný nedemokratický systém EU krátký a ani to není v zájmu jeho představitelů.

Možná, že je na tento současný stav krátký i demokratický systém, který by vznikl v Řecku po jeho opuštění EURA i EU.

Podle mého názoru, se Řecko snaží ze situace, která nastala vytřískat co se dá. To se dá pochopit, co se chápe již hůř je to, že kroky které podniká velmi pravděpodobně nepovedou k tomu, že se v Řecku bude žít lépe.

Je to škoda. Našim zájmem by mělo být, aby Řecko bylo stabilní a silnou zemí.
Je to jedna z bran do Evropy. Evropy z převážné části křesťanské a díky schopnostem předchozích generací i ekonomicky silné.

Teď se přes tuto bránu hrnou do našeho prostoru ekonomičtí migranti jiných náboženských a lidských tradic, které nejsou příliš kompatibilní s hodnotami, které jsme tady zdědili a měli bychom je chránit a rozvíjet.

Není v našem zájmu slabé Řecko, které je závislé na půjčovaných penězích.

Nebylo by lepší, kdyby opustilo struktury(EU, EURO), které mu zjevně neprospívají a prošlo si očistným bankrotem po kterém by jeho obyvatelé měli šanci na ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost a spokojený život?

Protože Řecko s velkou pravděpodobností dostane další a další pomoc, je třeba se ptát: v čím zájmu je udržovat stav, který je zjevně škodlivý pro obyvatele Řecka?

V zájmu obyčejných obyvatel jednotlivých států v Evropě to pravděpodobně nebude.

Souhlasím se závěry p. Sulíka
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

27. 3. 2015 17:32

Děkuji pánové. Takto jsem se dlouho nepobavil. Pan Fuld je opravdový nezmar :). Pro budoucí čtenáře, doporučuji si projít jednotlivá diskuzní vlákna. Argumentačně se nepřipojím, nezvládl bych tento nápor:). Respekt všem, kteří ustáli alespoň 3 kola. Největší zábava by to byla tak po 5 dobře vychlazených plzních v nějaké dobré hospůdce. To už má člověk chuť přesvědčovat kohokoliv. Well done Mr. Fuld :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 18:13
reakce na | 27. 3. 2015 17:32

Po pěti pivech jsem absolutně neporazitelný v čemkoliv :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivo Patta | 27. 3. 2015 09:23

Ono jediné skutečné řešení, jak je zmíněno na konci článku, nemůže spočívat jen ve vystoupení Řecka z eurozóny. Nesnáze eurozóny se tím nijak nezmenší, nehledě na mezinárodní důsledky takového kroku jak směrem na jih Evropy, tak směrem na Východ.
Ekonom R. Sulík nemůže vyčítat politikům problém, který má jen a pouze ekonomie. Pokud použiji Sulíkův příměr o shnilé noze, tak mohu říci následující: Ekonomie vypadá jako velká dáma. Když se ale paní Ekonomii podívám pod sukni, tak zjistím že místo jedné nohy má protézu. Proč? Protože ekonomie, v dnes praktikované podobě, má jen finanční rozměr. Proto platí:
Pán Richard Sulík je jenom monetární ekonom, proto jeho pohled na Řecko se omezuje jen a pouze na finance. Lidi ekonomy obecně a Řekové zvláště, zajímají jen v souvislosti s pracovní silou a možnostmi jak z ní co nejvíce vytunelovat.
Proto prosazování reforem státních financí ekonomy v Řecku stejně jako u nás, vede jen do dluhové pasti, bankrotu státních financí a likvidaci sociálního státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 10:26
reakce na Ivo Patta | 27. 3. 2015 09:23

Snad bych doplnil, že nejde jen o likvidaci sociálního státu, ale o likvidaci státu jako takového. Ze státu se vyrobí shnilá noha, kterou je třeba odříznout. A novodobé globální otroctví, kde jedinými vládci nad vzájemně soupeřícími bezmocnými jednotlivci budou intenzivně spolupracující mocné nadnárodní koncerny.

Technologie zničení státu je primitivní. Současná "elita" státy zadluží, zplundruje a vykrade a pak všem řeknou: podívejte se na to, jak je ten stát neschopný, zbytečný a škodlivý. Řeknou Vám, že stát je jediným viníkem Vaší bídy a utrpení. Zeptají se Vás: Na co je Vám takový stát? Pojďme ho zprivatizovat, nebo radši rovnou zrušit. "Elita" si pak ponechá pouze soukromou "armádu" a "polici", kdybyste se snad náhodou chtěli vzpouzet. A tento "nový systém" nazvou jak jinak, SVOBODOU, protože už přece nikdo nebude podléhat nějakému zkorumpovanému státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 12:15
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 10:26

Z vašeho příspěvku lze těžko poznat proti komu se vlastně vymezujete. Vadím vám propojení politiků s oligarchy? Vadí vám, že někdo toto propojení kritizuje a hledá cestu, jak tomu zabránit? Těžko říct. Mám dojem, že jste si vytvořil imaginárního nepřítele, kterého lze snadno kritizovat, protože imaginární se nemůže bránit :-)

Také vám uniká, že ta elita, která, jak říkáte, "státy zadluží, zplundruje a vykrade" byla zvolena v demokratických volbách, které tady obhajujete. Jsou tedy špatné demokratické volby nebo ne?

Také vám uniká, že jsou to právě současné sociální státy, které tato demokraticky zvolené elita plundruje, vykrádá a zdlužuje. Jsou to demokraticky zvolení politici těchto států, kteří vstřícně a intenzivně spolupracují s nadnárodními koncerny a vytváří to vaše "novodobé globální otroctví"? Jsou tedy sociální státy dobré nebo špatné?

Jako obvykle odporujete sám sobě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:06
reakce na Josef Fraj | 27. 3. 2015 12:15

Vymezuji se proti státům, které mají struktury s demokratickou fasádou, ale ve skutečnosti občané státu mají jen velmi mizivý vliv na chod státu.

Sociální státy nic neplundrují. Ty jsou naopak strukturou, která je pro lid obecný prospěšnou. Právě struktura v podobě sociálního státu je jako první na odstřel v hledáčku "elit". Sociální stát pomáhá udržet ekonomiku v chodu. Drancování a vykrádání a z toho plynoucí zadlužování státu mají na svědomí pouze ony "elity", nikoliv sociální stát.

Sociální stát je samozřejmě v principu dobrý, protože představuje vehikl, přes který dochází k nápravě dopadů "tržního přerozdělování". Budu se asi opakovat, ale sociální stát je jedinou šancí na zachování dlouhodobě udržitelného tržního kapitalismu.

Demokratické volby zdaleka nestačí ke skutečné demokracii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 27. 3. 2015 22:53
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:06

Pane Fuld, tzv. vyspělé sociální státy řízené ekonomy plundrují jak státní pokladnu, tak genofond obyvatelstva (nízká až extrémně nízká porodnost).
Konkrétně v Česku sociální stát řízený monetárními ekonomy:
- přichází zbytečně o 100 miliard korun ročně díky nesmyslným sociálním výdajům,
- přitom díky zákonu č. 586/1992 Sb., O dani z příjmu, stát nezohledňuje pracujícím rodičům náklady na výchovu dětí v rodinách ve výši 50 miliard korun ročně,
- díky tomu se rodiny pracujících rodičů propadají s každým dalším dítětem v rodině hlouběji do sociální sítě. Výsledkem je, právě jen z důvodu chybějících financí v rodinách, nenarození 30 tisíc dětí ročně.
Cituji: Časově i věcně prokazatelného trvalého poklesu porodnosti si v přímé souvislosti s reformou daňového systému o 30 000 dětí ročně povšiml také M. Hiršl. Cituji z jeho studie: Změny ... ukazují trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik. ... Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými ... (Demografie, 2004, roč. 46, č. 3) .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 3. 2015 09:51
reakce na Ivo Patta | 27. 3. 2015 22:53

Velmi děkuji za Vaši reakci pane Patto. Podle toho, co píšete mám pocit, že si ani tak nestěžujete na sociální stát, jako spíše na to, že kvůli daním přesměrovaným k sociálně potřebným jsou na tom velmi špatně rodiny s dětmi, jejichž rodiče pracují. V podstatě tak říkáte, zrušme sociální stát, těch 100 miliard ponechme daňovým poplatníkům (z nichž jen část jsou právě ony rodiny s dětmi) a sociálně slabé ponechme jejich osudu. A jako bonus této genocidy sociálně slabých navíc zlepšíme genofond našeho národa (tohle je asi ta neodpudivější část Vašeho příspěvku).

Přes uvedené, velmi dobře rozumím Vaší argumentaci a jsem také pro podporu rodin s dětmi. Jen si nemyslím, že je dobrý nápad podporovat rodiny s dětmi tím, že zlikviduji jinou část společnosti. Vidím zde totiž značně humánnější způsoby, jak dosáhnout daného cíle. Více než Vámi zmíněných 100 miliard ročně se promrhá a rozkrade v tzv. veřejných zakázkách. Zde máte ty chybějící peníze pro rodiny s dětmi.

Pokud se týče studie pana Hiršla, pak při vší úctě, domnívám se že onen demografický zlom má na svědomí změna režimu a stále vyšší míra drancování tohoto státu a společenské přeorientování hodnot, kdy nejvyšší hodnotou se staly peníze a kariéra a rodina se ocitla jaksi na vedlejší koleji.

V tomto ohledu se vlastně dostáváme i do oblasti důchodového systému. Zde bych navrhoval, aby si bezdětní povinně naspořili na své důchody ve státním důchodovém fondů. V tomto fondu by spořil každý bezdětný. V případě, že by se mu narodilo následně dítě, začal by mu fond z naspořených peněz vyplácet měsíčně příspěvek (který by podléhal obdobné míře zásluhovosti jako průběžný důchodový systém) na výchovu dítěte. Následně po ukončení výchovy potomka(ů) by došlo by k zařazení takového rodiče do průběžného systému z hlediska jeho nároku na důchod z průběžného systému.

Bezdětní, kteří by zůstali bezdětnými by měli z průběžného systému nárok na důchod pouze okolo 20% a zbývající část důchodu by jim vyplácel státní důchodový fond, v němž by panovala obdobná míra zásluhovosti, jako v průběžném pilíři. Tímto by byla nastoleno jakési narovnání mezi rodiči a bezdětnými a jako bonus byste získal robustní odolnost průběžného systému vůči výkyvům v porodnosti.

Takže podle mne je na vině naopak nedostatek sociálního státu, který sotva zvládá pomoci sociálně potřebným. Největší díl viny mají loupeživí politici, kteří bezmezně drancují tento stát a povedl se jim opravdu husarský kousek, když s pomocí medií přesvědčili občany o tom, že důvodem zadlužování státu není jejich nespoutané a beztrestné loupení veřejných peněz, ale že za to můžou ti chudáci sociálně slabí.

Na závěr bych chtěl uvést, že sociální stát nemusí (spíše však nemůže) být financován pouze daněmi. Může (musí) být financován i penězi, které si bude stát půjčovat. To platí o to více v případě, pokud se nepodaří zabránit loupeživým politikům v dalším bezuzdném rabování tohoto státu. Ale to už je spíše debata na jiné téma, k němuž jsem zde už napsal opravdu hodně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

diacone frost | 7. 4. 2015 21:16
reakce na Richard Fuld | 28. 3. 2015 09:51

No a nebylo by lepší si proste na duchody pujcit a pak je zrusit? Podle vas je státní dluh v poradku, takze win-win a nemusime to tady pak resit...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 10:21
reakce na diacone frost | 7. 4. 2015 21:16

To nevím jestli by to bylo lepší. Já zastávám názor, že financování důchodů (a jiných veřejných potřeb) vybranými odvody (daněni) a půjčenými penězi má být v takovém poměru, aby cenová hladina byla pokud možno stabilní. Pokud byste financoval vše jen půjčenými penězi vyvolal byste pravděpodobně inflaci a následně hyperinflaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 28. 3. 2015 16:16
reakce na Richard Fuld | 28. 3. 2015 09:51

Pane Fuld, radši toho nechte. V první části Vašeho příspěvku nevíte o čem píšete. Jen na okraj, když mluvím o ušetření 100 miliard korun na výdajích sociálního státu, tak se jedná o 12,5 % z celkových výdajů sociálního státu, což není likvidační ani náhodou. Druhou část jste opsal, aniž byste citoval autora. Vydávat cizí myšlenky za své je jako chlubit se cizím peřím.
V diskutované problematice se neorientujete a výsledkem je jen pokus o dezorientaci jiných. Za Vaše vrcholné číslo pak považuji myšlenku na permanentní zadlužování státní pokladny. Jak konstatuje pan Fraj, z vašich příspěvků lze těžko poznat proti komu se vlastně vymezujete ...a jako obvykle odporujete sám sobě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 3. 2015 19:34
reakce na Ivo Patta | 28. 3. 2015 16:16

Buďte prosím konkrétní. Komu byste redukoval nebo zrušil sociální dávky ve výši 100 miliard a jak byste je použil na podporu rodin s dětmi?

Vaše poznámka že snížení sociálních výdajů o 12.5% není likvidační je taky zajímavá. K tomu lze dodat. Jak pro koho není likvidační.

Moc by mě zajímalo co jsem od koho opsal a čí myšlenky vydávám za své. Opravdu bych byl rád, kdyby existoval nějaký další člověk, který zastává moje názory. :-) Zatím jsem na něj nenarazil.

V čem se podle Vás neorientuji a jak se to projevuje a v čem spočívá ona dezorientace druhých? Napište to konkrétně prosím, a zabraňte tak tomu, aby byly ostatní dezorientovaní.

Co se týče toho, že není jasné proti komu se vlastně vymezuji. Proč bych se měl proti někomu vymezovat? Bez rozdělení diskutujících do táborů diskutovat nelze? Diskuze je podle Vás možná pouze, když nejprve budu volit Losnu nebo Mažňáka? :-)

Taky by mě moc zajímalo, v čem si jako obvykle odporuji? Konkrétně prosím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 31. 3. 2015 00:26
reakce na Richard Fuld | 28. 3. 2015 19:34

Pane Fuld, při diskusi jste při "své" argumentaci doslova citoval moje publikované, tj. volně přístupné materiály. Bohužel jste opomenul uvést autora. Např. zde: http://sociologie.netstranky.cz/, nebo zde: http://slideplayer.cz/slide/2825803/

Jste jen kohout, který se chlubí cizím peřím. Pro skutečného autora je to vskutku zážitek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 3. 2015 13:39
reakce na Ivo Patta | 31. 3. 2015 00:26

Pane Patto. Nebuďte tak domýšlivý. Nejste jediný, kdo se nad problémy důchodového systému zamýšlí a nejste jediný, kdo komu bylo odhaleno (ve Vašem případě snad panem Potůčkem) jádro oněch problémů a kdo přišel na zcela jednoduché řešení, jež se v daném případě přímo nabízí. Nikdo Vám Vaše nápady nekrade.

Pokud bych už měl uvést někoho, kdo přispěl k mým názorům na důchodovou reformu, pak bych uvedl pana Pavla Rusého, na jehož blogu jsem se dověděl o principu deformace současného průběžného systému pobíráním důchodu bezdětnými. Můj názor na řešení tohoto problému je však již zcela autentický, jak dokládá např. níže uvedený příklad z diskuze na blogu pana Rusého k jeho článku umístěném zde:
http://rusy.blog.idnes.cz/c/208009/Nadejny-pocin-lidovcu.html

Na 4. straně diskuze k uvedenému článku můžete najít můj příspěvek ze dne 31.8.2011 v 13:33.

Zde je text onoho příspěvku:
Richard Fuld
Pokud budeme ulevovat v odvodech lidem, kteří vychovávají děti (zatím většina populace), pak evidentně nastane výpadek v příjmech průběžného systému. Návrh lidovců představuje jen jiný druh opt-outu. Namísto bohatých by částečně z plateb do systému vystoupili lidé vychovávající novou generaci. Takový výpadek příjmů se pak musí negativně projevit na výši důchodů nebo deficitu průběžného systému. Domnívám se, že jediný způsob, jak zasahovat účinně a smysluplně do průběžného systému s cílem odstranit nespravedlnost současného systému a vytvořit systém odolný proti demografickému vývoji, je razantní redukce výše důchodu, na který budou mít nárok lidé, kteří nevynaložili "investice" na výchovu nové generace. Tato redukce důchodů by pak měla být doplněna o vznik spořícího (kapitálového) systému pro bezdětné. Tento kapitálový systém by však měl být solidární stejně jako průběžný systém. Tedy nikoli plně zásluhový kapitálový systém, jak je koncipován v současné verzi "důchodové reformy". Konec citace.

Pan Rusý byl tehdy zastáncem podpory rodiny pomocí úlev rodin s dětmi v rámci jejich daňových a odvodových povinností, protože se domníval, že redukce nároku na důchody u bezdětných a jejich povinný přechod do kapitálového pilíře je politicky zcela neprosaditelný.

Další aspekty řešení, např. v ohledu vyplácení dočasně v kapitálovém pilíři naspořených peněz těm, kterým se narodí dítě, vyplynuly zcela přirozeně v diskuzi s mými oponenty, kteří na MÉM řešení hledali všechny možné problémy.

Takovýchto mých příspěvků najdete v internetových diskuzích týkajících důchodové reformy mraky. Myslet si, že máte jakýsi osobní patent na řešení problémů důchodového systému a že všichni, kdo přijdou na obdobné řešení, Vás musí uvádět ve svých příspěvcích jako zdroj, od něhož tuto myšlenku převzali, je skutečně neuvěřitelné a absurdní.

Po prostudování Vámi odkazované prezentace samozřejmě uznávám, že část důchodové reformy se z cca 90% shoduje s mými názory na nutnou změnu průběžného systém a jsem skutečně rád, že tento nápad není ojedinělý a že ho prosazuje i někdo další. Nicméně nařčení z opisování Vaší prezentace jednoduše odmítám.

V tomto ohledu snad jen doplním, že pokud jsem si dobře všiml, pak Váše důchodová reforma absolutně nepočítá s nastavením příjmové solidarity v onom kapitálovém pilíři, v němž by si na důchod spořili bezdětní. Znamená to snad, že pracující bezdětní pobírající mzdu v blízkosti minimální mzdy, kteří si v kapitálovém pilíři naspoří cosi blízkého nule, budou v důchodu žít ze sociálních dávek vyplácených do výše životního minima, stejně jako lidé, kteří např. nikdy nepracovali? Minimálně v tomto aspektu se naše řešení velmi zásadně liší.

V zásadě nemám problém s Vámi navrhovanou podporou rodin v rámci Vaší "sociální reformy". Bohužel ale stále platí, že se nemohu v žádném případě ztotožnit s Vašimi úvahami na zrušení sociálních dávek a onoho vylepšování genofondu české populace.

Abych to nějak uzavřel. Jak jsem již uvedl. Jsem skutečně rád, že jsem objevil člověka, který zastává téměř shodný názor na řešení vážných problémů současného "neudržitelného" průběžného systému. Jediné, co mě mrzí, že jste snížil k naprosto nepodloženému osočování mé osoby z přebírání Vašich názorů. Namísto toho, abyste si obhájil své zvrácené názory na sociální genocidu a související vylepšování genofondu české populace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 1. 4. 2015 21:34
reakce na Richard Fuld | 31. 3. 2015 13:39

Tak mi laskavě pane Fuld ukažte svoje přednášky z vědeckých konferencí a Váš kompletní návrh reforem včetně důvodové zprávy. Jen pro zajímavost, kde jste přišel na oněch 20 %?

Zkuste se podívat na seriál 20 článků pod souhrnným názvem "Dítě na okraji společnosti". Je dostupný jednak na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/. Původně byl uveřejňován v časopise Res Claritatis monitor od č. 19/2013. V některých článcích najdete jmenovitou kritiku J. Rusnoka, ministryně Marksové, Prof. Potůčka a v neposlední řadě také ministra A. Babiše.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:20
reakce na Ivo Patta | 1. 4. 2015 21:34

Žádné přednášky ani kompletní návrh reforem samozřejmě nemám. :-)
Těch 20% je informace od pana Rusého, který se tím zabýval velmi intenzivně, jak Vám bude asi známo.

Na články se podívám a dám vědět, jestli mě přesvědčily, abych změnil můj názor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 2. 4. 2015 23:17
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:20

Pane Fuld, jste tragéd. Kolega Rusý (nějakou dobu jsme zasedali ve stejné sociální komisi), je matematik-analytik a svého času mi v emailu doslova napsal: Od: Pavel Rusý
> > Předmět: Re: VUPSV
> > Datum: 25.10.2010 12:35:55
> > Vaši reformu plně chápu, snažím se co nejvíce z ní implementovat.


Pavel Rusý totiž v r. 2010 nevěděl o důchodové reformě zhola nic a patrně jen proto podpořil Prof. Vostatka s jeho švédským NDC. Když se trochu zorientoval, tak začal implementovat...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 4. 2015 15:31
reakce na Ivo Patta | 2. 4. 2015 23:17

Jestli já jsem tragéd, co jste potom Vy? Vy se zabýváte nejintenzivněji pouze sám sebou a přitom jen plivete kolem sebe na všechny ostatní. Jste v podstatě jen frustrovaný chudák. Diskuze s Vámi je ztráta času.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 8. 4. 2015 23:00
reakce na Richard Fuld | 6. 4. 2015 15:31

Pane Fuld, každý soudí podle sebe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:49
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 10:26

Myslim ze v mnohom mate pravdu, avsak v jednej veci zasadne nesuhlasim: Vase spojenie "nadnarodni koncerny" by som vymenil za "nadnarodni superstaty" (EU?).

Tieto nadnarodne superstaty budu (su) prepojene s korporaciami, proste cisty ekonomicky fasizmus..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 14:58
reakce na Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:49

Tak ony ty superstáty budou (pokud už nejsou) pouze vehiklem a kamufláží pro prosazování zájmů těch koncernů, takže to nakonec vyjde na stejno. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Kaleta | 26. 3. 2015 14:03

Citam sem-tam komentare pana Fulda (pokial mi to ich dlzka dovoli:), a snazim sa prist na sposob akym pan Fuld rozmysla.. Zatial mi z toho vychadza toto:

Zakladny omyl pana Fulda podla mna spociva v jeho predstave o moznosti komercnych bank tlacit nove peniaze. Pan Fuld si pravdepodobne mysli, ze staci ak napriklad komercna banka poskytne novy uver, popripade nakupi (grecke) dlhopisy, vytvori tak uplne nove peniaze a tym padom nema moralne pravo ziadat aby jej boli splatene..

Toto je (vdaka filmu Zeitgeist) velmi rozsirena predstava, ale tak jednoduche to asi nebude:). Komercna banka moze narabat len s tymi peniazmi, ktore su jej vlastne, alebo do nej boli vlozene prostrednictvom vkladov. Cize ak si do banky vlozim 1milion, banka tieto peniaze moze pouzit napriklad na poskytnutie uveru (po odcitani povinnych minimalnych rezerv). Takto v podstate vytvorila "nove" peniaze, pretoze ten milion zaroven "existuje" na mojom ucte, a pritom bol poskytnuty niekomu inemu. Bez mojho vkladu banka nema co pozicat a teda nemoze vytvorit "nove" peniaze.

Pan Fuld si predstavuje ze banka moze milion pozicat aj bez vkladu. Z toho prameni aj jeho odpor k usporam, ktore dokonca povazuje za skodlive, pretoze odcerpavaju peniaze z obehu. Opak je vsak pravdou, bez uspor/vkladov by zmysel komercnych bank uplne zanikol.

Cely prepracovany myslienkovy system pana Fulda sa bez neobmedzeneho tlacenia penazi kom. bankami zosype ako domcek z karat. Jeho teoria stoji a pada na tejto predstave.

Cize ak komercne banky odmietli dalej pouzivat peniaze svojich klientov na financovanie greckeho statneho dlhu kvoli zvysenemu riziku ze tieto peniaze nedostanu spat (vratane odmeny za riziko), je to podla pana Fulda chyba bank, a nie vysky greckeho dlhu. Usmevne:)

Jedine centralna banka ma moznost neobmedzene tlacit peniaze z nicoho (QE), a predlzovat tak nezodpovedne hospodarenie vlad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 15:38
reakce na Tomas Kaleta | 26. 3. 2015 14:03

Dobrý den pan Kaleto.

Vážím si toho, že jako jeden z mála jste nad mými příspěvky přemýšlel. A trefil jste hřebíček na hlavičku. Ano moje názory do značné míry vycházejí ze skutečnosti, že banky půjčují klientům nově vytvořené peníze, nikoliv peníze jiných klientů. Z téhož důvodu zastávám také názor, že úspory jsou peníze, které byly vyvedeny z oběhu v reálné ekonomice, protože tyto peníze nepoužívá k nákupům ani jejich vlastník, ani jiný klient, kterému by banka tyto ladem ležící peníze půjčila.

Moje názory nejsou založeny na videu typu Zeitgeist. Tyto skutečnosti si můžete zjistit např. v knize Peníze v globální ekonomice I. od prof. Josefa Jílka.

Obchodní banky skutečně vytváří peníze, které půjčují svým klientům (včetně státům). Banka jednoduše připíše půjčené peníze na vkladový účet klienta (na straně pasiv banky, aniž by peníze odepsala z vkladového účtu jiného klienta) a současně do svých aktiv banka zanese závazek klienta splatit jeho dluh. Po té co banka půjčí klientovi peníze aktiva i pasiva banky vzrostou o půjčenou částku. Banka nepotřebuje k tomu, aby půjčila peníze vklady jiných klientů. Je to totiž právě banka, kdo tyto vklady vytváří. Každé peníze, které se objeví na vkladovém účtu klienta, nejprve vznikly výše uvedeným způsobem.

Na počátku je totiž klient ve vztahu k půjčeným penězům zároveň dlužníkem a současně i majitelem půjčených peněz. Teprve až klient půjčené peníze utratí (převede na vkladový účet někoho jiného) dojde k tomu, že jeho dvojrole současného dlužníka a zároveň věřitele (majitele peněz) zanikne, když nadále zůstane již jen dlužníkem, zatímco půjčené peníze mají nového majitele (věřitele). Banky ve vztahu k těmto penězům plní v podstatě roli účetních firem, které mají ve svých účetních knihách zaneseno, kdo komu kolik dluží. Proto se tomuto systému říká také systém účetních peněz. Každá existující peněžní jednotka má současně někoho, kdo ji vlastní a někoho, kdo ji dluží a záznamy o tomto jsou v účetních knihách bank.

Po té co, klient získá peníze na splacení dluhu a dluh následně splatí, tyto peníze společně s dluhem zase v bance zanikají. Aktiva i pasiva banky klesnou o částku splaceného dluhu.

Takto banky tvoří peníze a jsou v tomto omezeny pouze ochotou klientů půjčovat si peníze a pravidly pro kapitálovou přiměřenost bank, která stanoví, kolik vlastního kapitálu musí banka držet k různě rizikovým aktivům, které má v bilanci. Ve tvorbě peněz určených k nákupu státních dluhopisů nejsou banky v podstatě omezeny, protože riziková váha státních dluhopisů ve vztahu k jejich kreditnímu riziku je nulová, což znamená, že ke státním dluhopisům banky nemusí z hlediska kreditního rizika držet žádný vlastní kapitál.

Způsob jakým banky tvoří peníze, není složitý. Naopak jde o velmi nekomplikovaný proces. Proto si to nekomplikujte zbytečnými teoriemi typu multiplikace vkladů a jinými povídačkami ohledně bankovnictví částečných rezerv. Banky totiž nemohou volně disponovat s vklady klientů, tak že by je např. půjčovaly jiným klientům, jak je to často prezentováno i velmi uznávanými ekonomickými teoretiky. Vklady klientů jsou výhradně v dispozici klientů. Vklady jsou deposita, nikoliv půjčky klientů bankám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 26. 3. 2015 19:55
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 15:38

Dobry den, pane Fulde. Musim rict, ze obdivuji vasi vytrvalost a množství volneho casu, ktere venujete oponenture mistnim libertarianum.

Nicmene mylite se v bode "banka pripise pujcene penize na vkladovy ucet klienta". Takto to opravdu neni. Banka poskytne pujcku, kterou na strane aktiv zapise jako uverovou pohledavku za klientem a o tuto castku sniz svou hotovost taktez na strane aktiv. Banky rozhodne nenafukuji svou bilanci pouhym poskytovanim uveru. Implikace ktere vyvozujete z vaseho chybneho předpokladu tudiz neplati.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:31
reakce na Jakub Kučera | 26. 3. 2015 19:55

Dobry den pan Kucera

tak nejako ako to popisujete Vy by som to povazoval za spravne/moralne.

Avsak nieco som si o tom precial napriklad tuto:

http://en.wikipedia.org/wiki/Fractional-reserve_banking#Creation_of_deposit_liabilities_through_the_lending_process

a vychadza mi z toho ze v podstate ma pravdu pan Fuld. Banky su v tvorbe novych uverov/penazi limitovane maximalnym dovolenym pomerom medzi uvermi a rezervami banky (jedine realne peniaze v systeme). V praxi to pravdepodobne vyzera tak ze banky sa snazia poskytnut take mnozstvo uverov ake im ochota/schopnost subjektov zadlzovat sa, a konkurencia dovoli.

Prirovnal by som to k predaju lacnych drog - ekonomicke subjekty su zavisle na prisune novych lacnych penazi, problem nastane vtedy ak ich schopnost/ochota splacat narazi na strop (Grecko). V podstate sme ale vsetci na rovnakej lodi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:42
reakce na Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:31

Vy příliv peněz z úvěrů přirovnáváte k braní drog. Velmi časté přirovnání. Já bych příliv čerstvých peněz přirovnal ke krevní transfuzi, kterou dostává krvácející ekonomika, tak aby měla v oběhu dostatek peněz (krve). A krvácení ekonomiky způsobují úspory, které jsou vyváděny z oběhu v reálné ekonomice, včetně úspor, které jsou vyvedeny do krevního oběhu ve stále rostoucím a obrovském nádoru v podobě kapitálových trhů. Z počátku byl onen nádor funkčním orgánem ale pak zmutoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 16:21
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:42

Uverova expanzia ako prilev novych penazi:

podla ma je velky rozdiel v tom ci sa uver poskytne na investicie alebo spotrebu. Uver na investicie (tie za ktore su ludia ochotni zaplatit) je prospesny a je super ze system fiat money v podstate nijako neobmedzuje tvorbu tychto uverov.

Na druhej strane su uvery na spotrebu, ktore su podla mna este vacsia hrozba ako kapitalove trhy, pretoze vytvaraju obrovsky moralny hazard. Vid Grecko, ale aj ine staty - takto vytvorene peniaze len trestaju tych produktivnych a v konecnom dosledku ekonomiku nicia. Dalsie poskytovanie uverov na neefektivnu spotrebu podla mna treba obmedzit, a tu je prirovnanie k drogam namieste.

este k tym usporam - nemyslite si ze uspory su len odlozena spotreba? Ze z dlhodobeho hladiska ziadne uspory neexistuju?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 18:05
reakce na Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 16:21

Vidět investice na úvěr jako absolutní dobro a současně odsuzovat spotřebitelské úvěry, jako zlo mi přijde mírně řečeno nevyvážené. Investice bez kupní síly poptávky se stávají marnými investicemi a ty se pak proměňují v opravné položky bank. Podporu potřebují obě strany a já preferuji, aby nejprve byla posílena kupní síla a až jako reakce na tuto poptávku, aby se oživila i nabídková stran (tedy investice).

Jinými slovy pokud zůstane oslabena kupní síla poptávky (např. fiskálními restrikcemi, spořením vyděšených domácností) můžete se uinvestovat k smrti a ničím nepohnete. Budete pouze produkovat to, co si lidé buď nebudou moci dovolit, nebo budou odkládat peníze na horší časy, které tím ale spolehlivě vyvolají. Proto je důležitý bezedná možnost státu chybějící kupní sílu dodat na úvěr. Když zaškrtíte příliv státních peněz způsobem, jakým se to stalo např. v Řecku, pak přijdou výhradně problémy.

Úspory ve formě odložené spotřeby jsou v pořádku. Problémem jsou stále rostoucí úspory, které nebudou nikdy utraceny ani dalšími generacemi držitelů těchto úspor a obávám se, že těchto úspor je každý rok nezanedbatelné množství a právě výpadek těchto úspor z oběhu v reálné ekonomice je třeba permanentně nahrazovat. Úspory ve formě odložené spotřeby jsou zároveň v okamžiku, kdy někdo začíná spořit, někým jiným utraceny, protože zrovna v tentýž okamžik už někdo jiný na to auto například naspořil. Stejně tak nemám problém s úsporami ve formě rezerv na případné období bez příjmu,pokud mají tyto úspory nějaký rozumný rozměr. Problémem jsou pouze úspory, které jsou vyvedeny z oběhu v reálné ekonomice na pořád.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 30. 3. 2015 10:35
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 18:05

K uverom na spotrebu:

Zoberme si napriklad nehnutelnosti. V pripade ak by sa uvery na spotrebu (kupu nehnutelnosti) obmedzili (napriklad do vysky 30% z hodnoty nehnutelnosti), predstavovalo by to tlak na developerov aby stavali efektivnejsie, lacnejsie, menej... Developeri ktori by sa tymto neriadili by svoje drahe nehnutelnosti nevedeli predat, co by znamenalo krach ich projektov, nesplatenie ich (podnikatelskych) uverov bankam, ale v konecnom dosledku by to viedlo k opatrnosti bank pri poskytovani uverov, k vacsej efektivnosti a lepsej alokacii investicii.

V momente ked sa zacnu vo velkom poskytovat hypoteky, znamena to umely narast kupnej sily co sa skor ci neskor prejavi v naraste cien nehnutelnosti. Poziadavky na efektivitu su ta-tam.. kupuje sa vsetko alebo takmer vsetko, konecna cena rastie lebo pri 30-rocnych hypotekach nehra az taku zasadnu rolu..

Nasledok: presne to co popisuju libertariani/rakuska skola (aspon v niecom maju pravdu:) - narast bublin a ich nasledne splasnutie. Ludia ktori odkladaju spotrebu (setria) su trestani pretoze lacne uvery sposobuju rast cien. Nasledna kriza sa viac-menej "musi" riesit dalsou podporou zadlzovania sa (spotreba), co je presne ako lacny heroin. Pricina krizy je vsak inde, a bez tazkej odvykacej kury sa neda odstranit. Efektivita tvorby investicii sa neda nahradit umelym zvysovanim kupnej sily.

V inom prispevku pisete ze riesenie kriz dalsimi uvermi neovplyvnuje inflaciu, ze v sucasnosti staty bojuju s deflaciou.. Nuz momentalne sa to mozno tak javi, kedze ochota/schopnost ludi brat si a splacat dalsie uvery v mnohych statoch narazila na strop. Ale... pamatam si ako Slovensko pred vstupenim do EMU splnilo inflacny ciel 3% - v dobe ked boli medzirocne narasty cien nehnutelnosti v dvojciferenej vyske. Ako je to mozne? - no predsa jednoducho, soudruzi v EU sa rozhodli ze sposob merania inflacie nebude zahrnat ceny nehnutelnosti. No parada:). V sucasnosti sa napriklad staci pozriet na ceny akcii... QE v podstate prispel len k dalsiemu narastu prijmovych a majetkovych rozdielov v spolocnosti.

Chcem sa vas este opytat co rozumiete pod usporami ktore su z obehu vyvedene natrvalo - napriklad ak kupim zlatu tehlu, zakopem ju v lese a potom zabudnem kde to bolo?:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 3. 2015 11:22
reakce na Tomas Kaleta | 30. 3. 2015 10:35

Nafukování bublin, jako je ta na trhu nemovitostí je přesně ten příklad posilování kupní síly poptávky, kdy jde o spontánní chování spotřebitelů (často podporované státem i masivní reklamou), které nikterak nesouvisí s mým konceptem posilováním kupní síly, které má být pouze v rozsahu úspor vyvedených z oběhu v reálné ekonomice.

V tomto ohledu jsem dokonce i v souladu s Rakušany, kteří tvrdí, že dobrovolné úspory jsou zdroje pro zdravé úvěry a že úvěrová expanze vytváří chybné investice až v okamžiku, kdy objem expanze převýší dobrovolné úspory. Ano to je přesně příklad všech možných bublin, když expanze nepokrývá pouze výpadek kupní síly způsobený úsporami. Pokud jste četl mé příspěvky v minulosti, pak víte, že striktně odsuzuji daňové úlevy u hypoték, stejně jako mám zásadní výhrady ke státní podpoře jakéhokoliv spoření (stavební, životní, důchodové).

Takže ano úvěrová, či fiskální expanze, která má za cíl posílení kupní síly poptávky v takovém rozsahu, že ceny začnou významně růst je v rozporu s mojí koncepcí posilování kupní síly. Moje koncepce je založena na přesně opačném pólu působení, kdy fiskální nebo úvěrová expanze má být použita naopak proti poklesu cen, v žádném případě k nafukování bublin nebo k růstu inflace.

Bohužel bubliny jsou "přirozeným" jevem na svobodném trhu, kde účastníci trhu často podláhají pošetilostem daného typu. Homo economicus neexistuje. To ale není chyba mého konceptu stabilizace kupní síly a cenové hladiny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 30. 3. 2015 12:33
reakce na Richard Fuld | 30. 3. 2015 11:22

Suhlasim. Nakoniec sa teda aspon na niecom zhodneme:)

Nie celkom ale rozumiem Vasmu nazoru na Grecko - ak budu Grecku poskytnute dalsie peniaze bez toho aby doslo k restrukturalizacii hospodarstva a k tvorbe efektivnych investicii, ich situaciu to z dlhodobeho hladiska len zhorsi..

Na druhej strane nie celkom suhlasim s nazormi vacsiny tu pritomnych "libertarianov" ohladom "riesenia" situacie v GR - nechcel by som byt v kozi tych greckych podnikatelov ktori prosperuju aj bez napojenia na stat, presne podla pravidiel trhoveho hospodarstva... v pripade bankrotu doplatia na svoju poctivost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 3. 2015 13:09
reakce na Tomas Kaleta | 30. 3. 2015 12:33

Domnívám se, že Řecko nemělo být vůbec předmětem nějakých opatření alespoň do té doby, než odezní krize v celé eurozóně. Namísto toho si EU zbytečně komplikuje uměle vytvořenou hysterií kolem "nesplatitelných" státních dluhů. Velmi mě překvapuje, že oněm libertariánům vůbec nevadí, že ta fiskální "odpovědnost" je Řecku diktována a násilně vnucována nadnárodními strukturami, když pouhou existenci zákonem upraveného peněžního systému považují za zcela nepřijatelné násilí.

Fiskální restrikce samozřejmě zničí úplně všechny, jen ne zloděje, co si nakradli tolik, že je nějaká ekonomika země vůbec nemusí zajímat. Fiskální restrikce fatálně poškodí okradené a zlodějům neublíží. Ti se v nejhorším z vyrabované a fiskálními restrikcemi zlikvidované země jednoduše odstěhují.

Jestliže budou Řecku poskytovány další a další peníze na refinancování státního dluhu, tak se nestane nic jiného, než že se nastolí zcela standardní stav, který je dostupný všem ostatním "nesplatitelně" zadluženým zemím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 13:09
reakce na Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:31

Citace - Tomas Kaleta / 27.03.2015 11:31

V praxi to pravdepodobne vyzera tak ze banky sa snazia poskytnut take mnozstvo uverov ake im ochota/schopnost subjektov zadlzovat sa, a konkurencia dovoli.
Prirovnal by som to k predaju lacnych drog - ekonomicke subjekty su zavisle na prisune novych lacnych penazi, problem nastane vtedy ak ich schopnost/ochota splacat narazi na strop (Grecko). V podstate sme ale vsetci na rovnakej lodi...


A podobně jako u drogové závislosti, to končí absťákem lépe řečeno v případě ekonomiky krizí či bankrotem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 17:19
reakce na Josef Fraj | 27. 3. 2015 13:09

Peníze jsou krví tržní ekonomiky a proto nové peníze, které nahradí ty z oběhu v ekonomice odteklé, jsou zcela nezbytné pro chod ekonomiky, jinak ekonomika "vykrvácí". Jde o transfuzi nikoli o drogy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 10:47
reakce na Jakub Kučera | 26. 3. 2015 19:55

Děkuji za reakci pane Kučero.

Pokud bych se v dané otázce mýlil, pak by se musel opakovaně mýlit i Prof. Josef Jílek, odborník na účetnictví bank, od kterého uvedené informace pocházejí (např. jeho kniha Finance v globální ekonomice I). Musel by se také mýlit již asi v pěti vydáních knihy Účetnictví bank a finančních institucí.

Zde jsou nějaké informace k autorovi knihy. Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. je vrchním expertem České národní banky. Externě přednáší na VŠE v Praze kurzy Finanční trhy a Měnová politika. Je špičkovým a uznávaným odborníkem v řízení finančních rizik, v teorii a praxi bankovnictví, ve finančních trzích a v měnové politice, a to v ČR i ve světě. Zastával řadu akademických funkcí. Je stálým přednášejícím na mnoha národních a zahraničních konferencích, zahraničních univerzitách a zahraničních centrálních bankách, členem vědecké rady národohospodářské fakulty VŠE v Praze, členem vědeckého grémia při České bankovní asociaci atd. Je také členem redakčních rad několika periodik. Má rozhodující podíl na aplikaci mezinárodních účetních standardů v českých účetních předpisech. Významně přispěl k formování legislativy českého finančního trhu podle světových standardů.

Banky nedisponují vlastním vkladovým účtem, o němž by účtovali ve svých aktivech a na němž by měli své peníze, které by půjčovaly klientům. V aktivech mohou banky účtovat v podstatě pouze o likviditě uložené na vkladových účtech jiných bank (včetně centrální). Banky jednoduše samy sobě žádný vkladový účet, ze kterého by poskytovaly úvěry, nevedou. Banky peníze vytvářejí při tom, když je půjčují a tím nafukují své bilance. Současně peníze zanikají, když jsou úvěry spláceny a tím zase klesají objemy jejich bilancí. Pokud jsou v rovnováze splácené a nově poskytované úvěry, pak se bilanční suma banky nemění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 27. 3. 2015 11:18
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 10:47

Vim kdo je profesor Jilek, a pokud si jeho knihy vykladate tak, ze banky nafouknou vlastni bilanci kdyz poskytnou uver, vykladate si je bohuzel spatne. Obavam se, ze zcela nerozumite zakladnimu ucetnictvi a to vas vede k chybnym zaverum.

Ano, kdyz klient ulozi pujcene penize v JINE bance, pak se zvysi jeji bilance, ale tento mechanismus uz se vam pokusil vysvetlit kolega vcera (castecne rezervy atd.).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 14:07
reakce na Jakub Kučera | 27. 3. 2015 11:18

Z mé strany nejde o jakýsi můj chybný výklad. Zde uvádím pro ilustraci některé zcela jednoznačně formulované závěry prof. Josefa Jílka z jeho knihy Finance v globální ekonomice I. ve formě doslovných citací.

Str. 55 (a pokračování na straně 58): "Naopak poskytnutí úvěru bankou nebankovní jednotce (klientovi) podle příkladu 1.2 je u této banky spojeno se vznikem nového aktiva (poskytnutého úvěru) a nového závazku (připsání nových peněz na běžný účet nebankovní jednotky). Banka stejnou částkou 1000 Kč debetuje účet "poskytnuté úvěry" a současně kredituje účet "běžné účty nebankovních jednotek". O částku poskytnutého úvěru se ZVYŠUJE BILANČNÍ SUMA banky i bilanční suma nebankovní jednotky.

Dále na str. 58: "Je tak patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady, a nikoliv naopak (i když účetně dochází současně k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu). Teprve poté může příjemce úvěru s vkladem disponovat.“

Dále na str. 58: „V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěru vytvářejí zdroje. Tuto skutečnost popsal Knut Wicksell již v roce 1898 v knize Úrok a ceny“

Dále na str. 58: „Mnoho lidí si myslí, že když si uloží peníze do banky na bankovní účet (úroková míra například 4%), tak banka tyto peníze půjčí někomu jinému (úroková míra například 8%). Skutečností ale je, že banka nepotřebuje peníze klientů pro tento účel, ale pro jiný účel, jak je vzápětí popsáno.“

Str. 59: „Ano, bankovnictví je skutečně zvláštní druh podnikání. V žádném případě banky při poskytování úvěrů neposkytují peníze vkladatelů. Mnoho lidí tomu stále nevěří, neboť nemohou pochopit skutečnost, že banky jejich peníze na poskytování úvěrů nepotřebují.“

Str. 186: „V této části bude uvedena chybná akademická teorie, která se nazývá bankovnictví částečných rezerv nebo teorie peněžních multiplikátorů.“

Z poslední citace je zřejmě, že Prof. Jílek v knize uvádí, že uvedená teorie částečných rezerv, na kterou se odkazujete je chybná.

Vědět, kdo je prof. Jílek a domnívat se, že si jeho knihy špatně vykládám, jednoduše nestačí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 26. 3. 2015 17:01
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 15:38

Dobry den pan Fuld

Myslim si ze sa mylite, to ako sa to zauctuje je v tomto pripade podruzne, ale objem novovytvorenych penazi je vzdy limitovany objemom vkladov a vyskou povinnych minimalnych rezerv:

http://en.wikipedia.org/wiki/Fractional-reserve_banking#Example_of_deposit_multiplication

Vasa predstava o tom ze ak si vlozim peniaze do banky, tie peniaze tam stale sedia pretoze tie nie su k dispozicii banke ale len mne...no...mhm..:) uctovne je to naozaj tak, ale skutocne peniaze Vam na ucte nelezia - hovori Vam nieco spojenie "run na banky"? Ako by bol run na banky mozny vo Vami prezentovanom systeme - kde je objem novovytvorenych penazi neobmedzeny?

Zjednodusene povedane je to tak, ze banka moze pozicat len tie peniaze ktore su u nej ulozene, pricom sa to zauctuje tak aby aktiva=pasiva, cize tie novovytvorene peniaze (podkytnute vo forme uveru) neodcita z uctu vkladatelov (aktiva), ale vytvori tak aktivum (uver) ako aj pasivum ("akoze" depozit vo vyske uveru).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 18:36
reakce na Tomas Kaleta | 26. 3. 2015 17:01

Děkuji za reakci, pane Kaleto. Bohužel se potvrdilo to, čeho jsem se obával, tedy že jste zastáncem teorie multiplikace vkladů, která je bohužel z praktického hlediska jen zcela zbytečným matematickým mechanismem, který toliko znemožňuje pochopení toho, jak banky vytváří peníze. Zjednodušeně řečeno, teorie multiplikace vkladů je obdobným omylem, jako tvrzení, že mezi násobením a sčítáním není rozdíl, protože 2 + 2 = 2 x 2.

Ve vztahu k výhradnímu právu klienta disponovat s jeho vkladem sám přiznáváte, že účetně to tak je, ale ve skutečnosti je to jinak? To by bylo velmi odvážné tvrzení, že banky účtují o něčem jiném, než ve skutečnosti dělají. Nemyslíte?

Váš argument runem na banku bohužel nevyvrací mnou uvedené skutečnosti. Uvedu důvody. Musíte si uvědomit, že skutečné peníze jsou jen záznamy v účetních knihách bank. Vaše peníze (které banka eviduje na straně pasiv) jsou kryty aktivy dané banky. Takže pokud např. banka půjčí 100 Kč Vašemu sousedovi, který si do vás za tyto peníze koupí 2 kg jablek, pak peníze, které Vám Váš soused zaplatil (převedl je na Vás) jsou kryty aktivem banky v podobě závazku Vašeho souseda vůči bance. Za předpokladu, že banka nemá žádné další klienty, než Vás a Vašeho souseda, jsou Vaše peníze kvalitní pouze tak, jak je solventní Váš soused. Když soused nesplatí svůj dluh, banka zkrachuje a vy přijdete o vklad.

Proto vždy když se mluví o věřiteli, rozlišuji banku, která odpovídá za svůj krach do výše svého vlastního kapitálu, který obvykle činí několik procent vkladů klientů a skutečného věřitele, kterým je držitel vkladu, a který je při krachu banky zasažen násobně intenzivněji, než banka samotná, resp. akcionáři banky (v tomto okamžiku odhlížím od pojištění vkladů samozřejmě). Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, kdo je dlužník a kdo věřitel a je také zřejmé, že banka, která by musela v daném příkladu disponovat vlastním kapitálem ve výši okolo 8 Kč, by se opravdu neměla pasovat do role věřitele Vašeho nepodařeného souseda. Je zřejmé, že za věřitele Vašeho souseda byste měl být považován právě Vy, který jste dlužníkovi prodal jablka za peníze, o které jste krachem banky přišel.

Banky samozřejmě půjčují celé armádě kvalitních dlužníků a kvalita peněz uložených v bance závisí na kvalitě aktiv dané konkrétní banky. A tady se blížíme k jádru věci. Když si půjdete vyzvednout do banky hotovost z Vašeho vkladového účtu, tak banka převede Váš vklad do centrální banky a centrální banka vyplatí obchodní bance příslušnou sumu hotovosti, kterou Vám banka následně na přepážce vyplatí na ruku. Vaše účetní peníze jsou od toho okamžiku převedeny do centrální banky a bankovky, které držíte v ruce jsou v podstatě potvrzením o tom, že Vaše bezhotovostní peníze byly převedeny na účet vedený v centrální bance. Vaše peníze jsou tedy nyní tak kvalitní, jak jsou kvalitní aktiva centrální banky. Samozřejmě, že banka tím, že na sebe nechala převést závazek ve formě Vašeho vkladu, musí získat od Vaší banky i nějaké kvalitní likvidní aktivum, protože jinak by obchodní bance hotovost neposkytla. Takže schopnost obchodní banky vyplatit Vám hotovost je omezena pouze objemem likvidních a kvalitních aktiv, která je centrální banka ochotna přijmout a je zřejmé, že úvěr Vašemu sousedovi takovým aktivem asi nebude. Uvedený příklad je velmi zjednodušený ale vystihuje podstatu toho, že banka má vždy jen část dostatečně likvidních a kvalitních aktiv, které je centrální banka ochotna vyměnit za hotovost a z tohoto důvodu je možný run na banku i v případě, že banka nikomu mé peníze nepůjčila a "leží" v bilanci oné banky a já je chci vybrat v hotovosti.

Možnost tohoto typu runu na banky je tedy především důsledkem toho, že klient má možnost své peníze převést na vklad vedený centrální bankou a tím se vymanit z rizika krachu konkrétní obchodní banky (teoreticky z rizika krachu všech obchodních bank). Držení hotovosti má ale samozřejmě své nevýhody. Jednak riskujete ztrátu hotovosti v důsledku krádeže, zničení apod. Druhou dnes v podstatě bezvýznamnou nevýhodou je to, že s hotovostí není spojena výplata úroku. Úrok místo držitele hotovosti inkasuje banka (tomu se říká ražebné). Nejvážnějším rizikem snahy držet peníze v hotovosti spočívá ovšem v tom, že pokud by se takto rozhodli všichni vkladatelé, pak by vznikl run na banky, který by mohl ohrozit celý bankovní systém. Po krachu bankovního systému by vítězi nebyli ani držitelé hotovosti, protože tento krach by měl dalekosáhlé ekonomické následky, proto existují účinné nástroje, jak takovému runu zabránit.

Možnost bank vytvářet peníze bankám v těchto situacích nijak nepomůže, protože banka vždy když vytváří peníze, tak si je nevytváří pro sebe ale pro klienta, který si je chce půjčit. Bez klienta, který si chce půjčit, banka žádné peníze nevytvoří (pominuli jiné v daném ohledu irelevantní situace). Vytváření peněz bankou není samozřejmě banálním jednostranným aktem banky, která si pro sebe vytvoří peněz, kolik chce, nebo kolik potřebuje.

Vaše poslední věta: "... pricom sa to zauctuje tak aby aktiva=pasiva, cize tie novovytvorene peniaze (podkytnute vo forme uveru) neodcita z uctu vkladatelov (aktiva), ale vytvori tak aktivum (uver) ako aj pasivum ("akoze" depozit vo vyske uveru)." v podstatě potvrzuje můj názor. Jen bych Vás opravil v tom, že peníze na účtech vkladatelů jsou závazky banky, o nichž banka účtuje v pasivech, nikoliv v aktivech. Sám píšete, že se banka vytvoří nové aktivům a "akože" depozit ve výšce úvěru. To znamená, že bilanční suma banky naroste o půjčenou částku, tedy vzrostl objem aktiv i objem závazků banky v podobě vkladů klientů. Proč to komplikujete?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:16
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 18:36

Dobry den pan Fuld

dakujem ze ste si vsimli preklep v mojom poslednom odstavci, kde som napisal aktiva namiesto pasiva.

Snazil som sa dokladne prestudovat si Vas prispevok a myslim ze obaja sa samozrejme zhodneme v tom ze banky vytvaraju nove peniaze. Jedine na com sa (aspon na prvy pohlad) nezhodneme je ci su banky v tomto nejako limitovane.

Vas priklad so susedom a 100Kc za 2kg jablk povazujem za dokonaly. Presne ste trafili klinec po hlavicke. Nemam co by som k tomu dodal. Ale len potvrdzuje moj nazor v tom, ze bez mojich 100Kc vkladu by banka nemala co pozicat susedovi. Banka pozicanim tych 100Kc (ak neratame povinne rezervy) vytvorila nove peniaze.

Mam dojem ze Vy povazujete za mozne ze banka pozicia 100Kc aj bez mojho vkladu. To by ale znamenalo ze banka nebude nijako ohrozena tym ak by sused ten uver nesplatil, pretoze by v podstate slo len o zaniknutie novovytvorenych penazi.

V skutocnosti je banka limitovana poziciavat peniaze len do urciteho maximalneho pomeru k svojim rezervam. Tieto povinne minimalne rezervy su jedine skutocne peniaze v systeme, vsetko ostatne su uctovne peniaze vytvorene bankou. Avsak bez vkladov (uspor) v bankach tieto povinne minimalne rezervy nemaju ako rast, takze ani objem uverov poskytnutych bankou nemoze rast nad vyssie spominany maximalny pomer. Tolko k dolezitosti uspor/vkladov v bankach, ktore Vy povazujete za zbytocne/kontraproduktivne.

Myslim ze realita dava skor za pravdu Vam, aj ked mam pocit ze viac-menej nahodou:). V skutocnosti je totiz miera povinnych minimalnych rezerv tak nizka, ze de facto umoznuje bankam takmer neobmedzenu tvorbu novych penazi.

Toto je zakadnou slabinou systemu, ktory je tym nestabilnejsi cim nizsia je miera povinnych rezerv, a vyzaduje "nestandardne" zasahy zo strany centralnych bank. V pripade ak klesne ochota subjektov poziciavat si nove peniaze (ako sa to deje od zaciatku krizy), system ma problem pretoze expanzia novych penazi sa zastavi. Ochota/schopnost subjektov brat si nove uvery je obmedzena - a to je presne problem napriklad Grecka. Darmo hovorite ze Grecku by mali byt pozicane nove peniaze, ich schopnost splacat co i len nizke uroky je nizka.

Myslim ze realny je jediny scenar (uz sa to zacina diat): Kedze staty istinu svojich dlhov nikdy nesplacaju (pretoze dlhy refinancuju), jedine na com zalezi je vyska urokov ktore musia zo svojho dlhu platit. Ak vsak ich dlhopisy bude nakupovat centralna banka za netrhove uroky (blizizce sa 0), je v podstate jedno ci je dlh 100% alebo 1000% HDP, schopnost statu platit uroky to velmi neovplyvni. Mnohi toto obhajuju a povazuju za spravne, moj nazor je vsak presne opacny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 14:49
reakce na Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 11:16

Předně bych Vás v dané otázce odkázal na moji reakci na příspěvek pana Kučery (27. 3. 2015 14:07), kde uvádím příslušné citace z knihy Finance v globální ekonomice I. od prof. Josefa Jílka, z kterých bude zřejmé, že některé Vaše názory jsou mylné.

K Vaší námitce, že pokud by banka půjčila peníze i bez vašeho vkladu, pak by banka nebyla nijak ohrožena tím, že by soused ten úvěr nesplatil, protože by v podstatě šlo jen o zaniknutí nově vytvořených peněz. Tento argument není platný, protože k zániku peněz dochází naopak právě v případě, kdy dluh splacen je, nikoliv v případě, kdy splacen není. Společně s dluhem zanikají totiž peníze, kterými je dluh splacen, nikoliv ty peníze, které na začátku vznikly při tom, když je banka půjčila sousedovi. Tyto půjčené peníze existují stále i po splacení původního dluhu a patří tomu, na koho byly sousedem převedeny (tedy Vám). Pokud soused získá jiné peníze (prodejem jeho hrušek, někomu dalšímu) a těmito penězi splatí jeho dluh bance, pak zaniknou tyto sousedovy peníze společně s jeho dluhem, ale Vaše peníze utržené za jablka budou samozřejmě existovat dál.

Váš názor, že „V skutocnosti je banka limitovana poziciavat peniaze len do urciteho maximalneho pomeru k svojim rezervam.“ plyne z chybné teorie multiplikace vkladů, resp. teorie bankovnictví částečných rezerv, resp. tzv. frakčního bankovnictví. Že jde o chybnou teorii, dokládám odkazem na citaci prof. Jílka v příspěvku, na který odkazuji na začátku. Banka není v objemu poskytovaných úvěrů omezena povinností držet povinné minimální rezervy, protože nepůjčuje vklady klientů, které by se s každým jejich dalším půjčením dalšímu klientovi redukovaly o procento povinných minimálních rezerv držených v centrální bance.

Váš názor, že „Tieto povinne minimalne rezervy su jedine skutocne peniaze v systeme, vsetko ostatne su uctovne peniaze vytvorene bankou.“ není pravdivý. Ve skutečnosti rezervy nejsou vůbec peníze, ale likvidita. To už se ale asi dostáváme do košatější a složitější oblasti. Existují pouze účetní peníze a likvidita (také pouze v účetní podobě). Hotovost je v podstatě pouze potvrzením, že v centrální bance existuje likvidita, odpovídající objemu Vašeho původního vkladu, který byl převeden na hotovost. Jediné, co rezervy uložené v centrální bance představují je objem peněz, které jsou banky schopny v daný okamžik bez problému vyplatit klientům v hotovosti.

Souhlasím s Vámi v tom, že „realny je jediny scenar (uz sa to zacina diat): Kedze staty istinu svojich dlhov nikdy nesplacaju (pretoze dlhy refinancuju), jedine na com zalezi je vyska urokov ktore musia zo svojho dlhu platit. Ak vsak ich dlhopisy bude nakupovat centralna banka za netrhove uroky (blizizce sa 0), je v podstate jedno ci je dlh 100% alebo 1000% HDP, schopnost statu platit uroky to velmi neovplyvni.“ A v tomto tkví také podstata mého názoru na řeckou kauzu a na problém "předlužených" států obecně. Vy s tímto náhledem nesouhlasíte. Tomu samozřejmě rozumím, protože kdyby bankovní systém fungoval, tak jak se Vy domníváte, pak bych s tím měl asi taky problém. Je tedy otázkou, zdali byste tento svůj názor přehodnotil po té, co byste zjistil, že bankovní systém ve skutečnosti funguje úplně jinak, než se domníváte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 15:54
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 14:49

"New Keynesian economists believe that when a bank has no excess reserves, new credits can only be granted if banks' deposits increase."

Takze: banka musi drzat povinne minimalne rezervy a tym padom nemoze vytvorit tolko uverov kolko sa jej zachce. Ak chce zvysit objem poskytnutych uverov, musi zaroven zvysit objem rezerv.

Potial sa zhodneme si myslim.. Existuje len 5 statov na svete ktore nemaju povinne minimalne rezervy: UK, NZ, AU, CA, SE. Takze tu nie je velmi o com diskutovat.

Otazka znie: Akym sposobom dokaze banka svoje rezervy zvysit, aby mohla vytvorit dalsie uvery?

V pripade ze ich moze zvysit len z vkladov, mam pravdu ja a Vy sa mylite.

Avsak nasiel som zdroj ktory tvrdi ze ak banka nema dostatok rezerv, zvycajna prax je taka ze centralna banka jej rezervy poskytne. V tomto pripade mate pravdu Vy a prof. Jilek, a rezervy v podstate nehraju ziadnu realnu rolu, pretoze poziadavka minimalnych rezerv sa obchadza. Rola centralnej banky ako regulatora je v tomto pripade otazna.

Je pravdepodobne ze plati druhy princip, aj ked skutocny rozdiel medzi prvym a druhym je zanedbatelny, kedze miera povinnych min. rezerv je minimalna.

Este otazka: Dajme tomu ze subjekt nesplati banke uver, predstavuje to pre financnu stabilitu banky nejaky problem (kedze to su novovytvorene peniaze), alebo jedina strata banky je z toho ze nedostane uroky?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 16:41
reakce na Tomas Kaleta | 27. 3. 2015 15:54

Povinné minimální rezervy jsou skutečně pro banky jen velmi malou překážkou v čemkoliv, proto některé státy ani tento nástroj "regulace ničeho" ani nepoužívají. V tomto ohledu se obdobně vyjadřuje i prof. Jílek. Stačí si jen uvědomit, že v okamžiku, kdy banka půjčí klientovi nové peníze, tak banka má povinnost sehnat likviditu ve výši zlomku vkladu klienta, který vznikl oním úvěrem a tuto likviditu si jednoduše půjčí na mezibankovním trhu depozit, nebo od centrální banky za lombardní sazbu. Na druhé straně u centrální banky uložené rezervy jsou úročené. Povinné minimální rezervy tak představují jen jakýsi likvidní polštář obchodních bank, jehož praktický význam je ale zanedbatelný.

Daleko větší problém nastane bance v situaci, kdy poté, co klientovi půjčila nové peníze, tento je převedl do jiné banky. V takovém případě musí sehnat likviditu v celém objemu převedených peněz, nikoliv jen zlomek v podobě PMR. Banka se převedením vkladu do jiné banky zbaví povinnosti držet PMR, namísto toho ale musí sehnat likviditu v celém objemu převedené částky k tomu, aby clearingové centrum provedlo vypořádání dané převodní transakce.

Nemáte pravdu v tom, že rozdíl mezi oběma principy je zanedbatelný. Naopak situace kdy banky půjčují nově vytvořené peníze, které nikomu nepatří a situace, kdy by banky půjčovaly pouze získané vklady jiných klientů se liší velmi radikálně. První princip vede k mým závěrům stran Řecka, k mým závěrům ohledně role úspor apod., zatímco druhý princip by mé názory úplně popřel. Jinými slovy nejde ani náhodou o nějakou maličkost. Jde o fatální věc, která dokonce umožňuje vidět světlo na konci tunelu současné zcela absurdní "dluhové krize".

Když bance nesplatí klient úvěr je to velký problém. Banka přijde o částku nesplaceného úvěru i o úroky, které ji dlužník nezaplatil. Banka v takovém případě vytvoří opravné položky ve výši nesplaceného úvěru a tato nákladová položka přímo sníží vlastní kapitál banky. Banka se takto může dostat do situace, že neplní pravidla kapitálové přiměřenosti, což je důvod pro zahájení nucené správy a následný krach banky, pokud akcionáři banky patřičně nenavýší včas vlastní kapitál banky. Představa, že banka půjčila peníze, které vytvořila z ničeho a tak se ani nic nestane, když dlužník svůj dluh nesplatí je velmi zásadní omyl. Ony půjčené peníze stále existují a vlastní je jiný klient, než dlužník a tomuto klientovi musí banka dál platit úrok ačkoliv od dlužníka už žádné úroky nedostává. Nesplácení úvěru je fatální pro každou banku i v případě, že zdánlivě půjčila jakési "nic".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 25. 3. 2015 12:27

Z ekonomického hlediska jednala EU nesmyslně. Od začátku bylo přece jasné, že jediné rychlé a účinné řešení je vystoupení Řecka z eurozony a následná devalvace drachmy. Řekové by svůj dluh zaplatili v dražším zboží a službách ze zahraničí nebo v zahraničí. Zároveň by se významně zlevnilo jejich zboží a služby pro zbytek světa, což by odstartovalo obnovu. Dneska už mohlo být Řecko na cestě vzhůru a možná by si Řekové uvědomili, že volit politiky, kteří jim slibují blahobyt na dluh není nejlepší nápad.

Tak to být nemohlo, protože politika. Jednak by to bylo přiznání nesmyslnosti politického projektu Euro. Druhak nikdo neví, co všechno jsou zmatení Řekové schopni udělat potom, co jim dojde, že už jim nikdo na jejich luxus přispívat opravdu nebude, což u u člena NATO na pováženou. Tady bych jisté váhání dokázal pochopit.

Základním smyslem všech operací okolo Řecká ovšem byla záchrana německých a francouzkých bank a převedení jejich shnilého portfolia na bedra občanů všech států eurozony. Vydírání ze strany Německa a Francie bylo tak silné, že premierka Radičová raději položila vládu a předala ji Ficovi, než aby bránila přirozené zájmy Slováků. Konec konců tohle by nám pan Sulík uměl popsat do všech podrobností :-) Možná by měl, určitě to je poučný příběh a zajímalo by mě, jaké skutečné důvody k tomu Radičovou vedly.

Každopádně je zjevné, že EU má šanci dlouhobě přežít jen v případě, že omezí svoje působení na ekonomickou podstatu, tedy zajištění volného pohybu kapitálu, zboží a osob. Současný stav trvale snižuje konkurenceschopnost unie, což může mít jenom jeden konec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:07
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 12:27

Vystoupení Řecka z EU není řešením, natožpak rychlým a účinným. Toto "řešení" by totiž vůbec nic nevyřešilo. Naopak by způsobilo pouze dominový efekt v podobě rozpadu eurozóny s nepředvídatelnými důsledky.

Jediné skutečné řešení řeckého problému bylo vůbec ho neřešit, protože Řecko nikdy žádný skutečný problém nemělo. Tento "problém" vytvořilo pouze panikaření bank na trhu s bezrizikovými státními dluhopisy a ECB, která adekvátně tuto paniku nezarazila okamžitou a zcela razantní intervencí na dluhopisovém trhu.

Řecko mělo v dané době kryto minimálně 100% státního dluhu úsporami řeckých domácností. Nebyl žádný důvod k panice bank, stejně jako není ani v případě všech ostatních "předlužených" vyspělých států světa.

Pokud by ECB rázně "umravnila" bankovní panikáře hned v počátku paniky, žádná dluhová krize by nikdy neexistovala a eurozóna mohla dávno zase prosperovat. Místo toho se potácí na okraji deflační spirály a tragikomicky "řeši" situaci kvantitativním uvolňováním, které je díky současnému fanatismu v podobě fiskální "odpovědnosti" zcela marným pokusem o oživení ekonomiky. Bez fiskální expanze je QE jenom bublifukem k nafukování bublin panikářskými bankami, jejichž splasknutí povede zase k dalším veřejným sbírkám na úhrady ztrát bank od daňových poplatníků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 3. 2015 13:58
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:07

Dominový rozpad eurozóny mi drásá srdce asi stejně, jako rozpad CCCP, nebo kolaps Třetí říše.

K původnímu příspěvku je však nutné doplnit toto: odchod Řecka z EZ dávý smysl pouze tehdy, kdyby byl doprovázen prakticky stoprocentním škrtnutím dluhu, úplným bankrotem a kompletním zrušením jakýchkoli splátek. Pokud ty totiž GR z EZ vystoupilo, dluh si nechalo, tak ten by skokově vzrostl, protože je denominován v EUR, ale GR vláda by daně na jeho splácení vybírala ve slábnoucí drachmě, navíc výběr daní by v takovém zlomovém okamžiku poklesl již pod tak nízkou současnou úroveň.

Řecko by tedy muselo škrtnout všechny dluhy a k tomu doufat, že současný primární přebytek rozpočtu by se nepropadl výrazně do minusu a případný deficit řešit domácím zadlužením (tiskem drachem), protože zvenku by jim nějakou dobu nikdo nebyl ochoten půjčit.

Slabá měna by zlevnila dovolené v Řecku a lidé, kteří nyní raději volí např. Turecko, by se vrátili.
Problém je, že žádný jiný významný exportní artikl nemají, takže pozitivní dopad devalvace na export by byl limitovaný.
Řecko je relativně méně rozvinutá země, s vysokým podílem zemědělství, které spíše než silná měna je dusí evropské kvóty. Řekům by tudíž možná pomohlo přesunout se z režimu "Evropská unie" do režimu "Evropský hospodářský prostor", kde kromě států EU jsou i země jako Švýcarsko, Norsko, atd... Ona by tedy tato změna prospěla každé zemi, ale Řecko zkrátka nemá ekonomickou sílu na to, aby unijní šněrovačku přežilo. Navíc EHP by jim umožnilo volněji a bezcelně obchodovat se zeměmi mimo EU - od USA po Čínu, od Ruska (prodej potravin) po rychle rostoucí sousední Turecko.

A z ekonomického hlediska by to samozřejmě chtělo vypoklonkovat z vlády levičáky, ale to je v jejich podmínkách asi nereálné, resp. reálné zřejmě jen za cenu (dalšího) vojenského puče.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 14:36
reakce na Jan Altman | 25. 3. 2015 13:58

Ale já jsem si opravdu nedělal iluze, že byste snad mohl být někým, kdo by si dělal starosti s nějakou destrukcí, která všechno zboří a ohrozí. To už o Vás dobře vím. :-)

Na druhé straně velmi správně poznamenáváte, že pouhý odchod Řecka nic neřeší, pokud současně nedojde ke smazání řeckých dluhů, a toho se Řecko pravděpodobně nedočká, protože takový grexit nebude zrovna přátelské rozloučení. Zde dodejme, že ať už by byly řecké dluhy smazány nebo ne, vyčerpání eurovalu a nejspíš i dalším nákladům by se daňoví poplatníci eurozóny nevyhnuli. V tomto ohledu by byli velmi nadšení hlavně Slováci a zbývající jižní země.

Co se týče Vaší prognózy politického směřování Řecka po odchodu, pak si myslím, že nic jiného, než znárodnění a socialismus by v Řecku nemohlo zajistit, aby nedošlo na humanitární katastrofu. Představa, že v Řecku osvobozeném o unijního regulačního jha zavládne libertariánský ráj je zcela nereálná. Ostatně socialismus je tím úplně nejpřirozenějším nástupcem zkrachovalého kapitalismu.

Z geopolitického hlediska se v případě grexitu zjevně nabízí přesun Řecka do náruče Ruska.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 3. 2015 16:23
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 14:36

To tedy asi opravdu těžko. Z marasmu se nedá dostat tím, že zavedete společenský řád, který je ekonomicky zcela nefunkční. Zruinoval i takovou Venezuelu, kde mají skvělé přírodní podmínky pro zemědělství, nerostné bohatství a černé zlato pryštící ze země. Stačí porovnat např. se Singapurem, který nic z toho nemá, potraviny, suroviny a ropu musí dovážet a kupodivu toaletní papír tam nemusí být na příděl. Zaveďte socialismus na Sahaře a do pěti let bude na příděl i písek!

Dokud Řekové, vy a další nepochopí, že Řecko i EU je v těchto problémech právě proto, že jsme si tu zavedli (principiálně nefunkční) polosocialismus, budeme se nekonečně plácat u dna, stagnovat a zahnívat.

Pokud tedy ten nápad se socialismem myslíte opravdu vážně, tak asi jakákoli diskuse s vámi postrádá jakéhokoli smyslu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 16:44
reakce na Jan Altman | 25. 3. 2015 16:23

Vy pořád nechápete, že když něco nefunguje, zavede se něco jiného a to co se nabízí je jednoduše socialismus. Že to nebude fungovat, tak aby se z Řecka stal asijský tygr je jasné. Řeci ale nebudou řešit, jak se stát asijským tygrem. Budou řešit jak nepomřít hladem a v tom by jim do začátku mohl socialismus a přídělový systém pomoci. Co bude až se z toho vyhrabou nevím. Trvalý socialismus nepřeji nikomu. V tom jste mě nepochopil. Jim nic jiného prostě nezbude, pokud opustí eurozónu.

Řecko nebylo v problémech. Problémy tam vznikly v důsledku panikaření bank, pokud nejde dokonce o nějakou koordinovanou akci proti Řecku, které má být exemplárním příkladem, co se stane, když by někdo další odmítal přijmout ty jejich EU "reformy".

Problémem Řecka nebyl polosocialismus ani polokapitalismu. Oba názvy označují naopak jediný životaschopný koncept. Extrémy typu dickensovského kapitalismu nebo totalitního socialismu jsou z dlouhodobého hlediska extrémní a zcela neživotaschopné systémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 17:25
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 16:44

Řecko si svoje problémy způsobilo samo tou prostou skutečností, že spotřebovávalo větší bohatství než vytvářelo. Řešení je v tom, že teď bude nějakou dobu spotřebovávat méně bohatství než vytvoří a rozdíl půjde na splácení minulých dluhů. Tak je to jednoduché.

Žádné účetní triky s účetními penězi to nemohou nahradit. Těmi dosáhnete jenom toho, že dluhy přenesete na obyvatele jiných států a vyvoláte jejich odpor, což situaci zrovna nezlepší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:54
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 17:25

To je holý nesmysl. Spotřebovávali více, než vyprodukovali a proto taky řečtí občané jsou zadluženi úplně stejně jako občané jiných států. Všichni spotřebovávali za více peněz než dostali zaplaceno (díky tržnímu přerozdělování), to znamená, že se zadlužili. To samé můžeme říci o kterémkoliv jiném státu, že spotřebovával více, než vyprodukoval a proto je taky zadlužený. A protože téměř všechny státy jsou pořádně zadlužené, musel byste dospět k závěru, že všechny ty zadlužené státy spotřebovali více, než vyprodukovaly. To je ale samozřejmě nesmysl, protože určitě nejde spotřebovat více statků, než se jich vyprodukuje a ano toto nelze obejít žádným účetním trikem. :-)

Podle Vaší logiky by teď měli téměř všechny státy světa příštích sto let méně spotřebovávat a více produkovat. Ptám se pro koho by více produkovali? Jak mohou všichni méně spotřebovávat a současně více produkovat? Vždyť je to nesmysl na první pohled. Kdo by spotřeboval tu větší produkci všech států, když by zároveň měli méně spotřebovávat? Mimozemšťani? Vyhazovaly by to záchoda? Jsem opravdu zvědav na Vaši odpověď.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 18:15
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:54

Já mluvím o spotřebě reálných statků a nikoliv o vašich účetních penězích. Potom z logiky věci vyplývá, že nemohou všichni spotřebovávat víc než vytvoří. Fyzika nepustí.

Vy už jste z té účetní ekvilibristiky tak zmatený, že jste zapomněl, že existují reálné statky a že ty tvoří podstatu každé ekonomiky. Tedy asi kromě té vaší. Jenom tak můžete dojít k závěru, že všichni spotřebovávají více než vytvoří. Já nic takového netvrdím.

Samotný fakt, že nemohou všichni dlouhodobě spotřebovávat více fyzických statků než vytvoří a přesto mohou být všichni zadlužení v účetních penezích, by vás měla vést k zamyšlení, že něco není v pořádku :-))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 12:07
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 18:15

Píšete: "Samotný fakt, že nemohou všichni dlouhodobě spotřebovávat více fyzických statků než vytvoří a přesto mohou být všichni zadlužení v účetních penězích, by vás měla vést k zamyšlení, že něco není v pořádku :-))" Není třeba velkého zamýšlení. :-) Protože platí, že když účetní peníze někdo vlastní, tak někdo jiný je dluží, je naprosto přirozené, že mohou být "všichni" (přesněji většina) zadlužení. Je to způsobeno pouze a právě tržním přerozdělováním a odlivem "nadbytečných peněz" do úspor. Pokud by peníze pouze obíhaly v reálné ekonomice, pak obrazně řečeno, ten kdo by je dnes měl, by je zítra neměl a nedalo by se vůbec mluvit o tom, že je někdo zadlužený někdo jiný, že má úspory. Neberte to doslova. Snažím se Vám ilustrovat princip.

A jako obvykle je třeba Vás upozornit, že na věc opět nahlížíte pouze z jedné strany. Vy věc vidíte ze strany těch zadlužených a píšete, že je problémem když existuje nějaká "nadspořeba" těch zadlužených,kteří za reálné hodnoty zaplatili půjčenými "bezcennými" penězi. Současně ale na tutéž situaci můžete nahlédnout z druhé strany, tedy ze strany držitelů úspor, a dojít k závěru, že zde existuje problém "podspotřeby" těch majetných, kteří neutrácí naspořené peníze.

Záleží na úhlu pohledu. Bez ohledu na existenci dluhů a úspor ale stále platí, že v podstatě spotřeba = produkce. Zjednodušeně řečeno, pokud se budou lidé a státy méně zadlužovat, klesne spotřeba i produkce a pokud se lidé a státy budou více zadlužovat stoupne spotřeba i produkce. Lze ale také učinit komplementární závěr, že pokud budou lidé a státy více spořit, poklesne spotřeba i produkce a pokud budou lidé a státy méně spořit, vzroste spotřeba i produkce.

Vy vidíte zase jen tu jednu stranu mince, kdy odsuzujete ty co spotřebovávají na dluh (kteří dostali podle Vás něco za nic), protože dosud nevyprodukovali reálnou protihodnotu, kterou by získal ten, kdo jim poskytl jinou reálnou hodnotu. Na druhé straně ale nevnímáte ty, co prodali jimi vyprodukované hodnoty spotřebitelům za ony "bezcenné" peníze, s tím, že utržené peníze odložili do úspor, tedy odložili spotřebu reálných hodnot, které budou muset vytvořit ti spotřebitelé (často dlužníci) až budou své uspořené peníze utrácet. Není zde jen jedna strana mince. Když tohle pochopíte zjistíte, že většina Vašich postojů je neúplných a proto zcela vadných.

Navíc výše uvedené principy dluhů a úspor, spotřeby a produkce platí vždy, bez ohledu na to, jestli používáte účetní peníze nebo zlato.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 12:50
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 12:07

Citace - Richard Fuld / 26.03.2015 12:07

Záleží na úhlu pohledu. Bez ohledu na existenci dluhů a úspor ale stále platí, že v podstatě spotřeba = produkce. Zjednodušeně řečeno, pokud se budou lidé a státy méně zadlužovat, klesne spotřeba i produkce a pokud se lidé a státy budou více zadlužovat stoupne spotřeba i produkce. Lze ale také učinit komplementární závěr, že pokud budou lidé a státy více spořit, poklesne spotřeba i produkce a pokud budou lidé a státy méně spořit, vzroste spotřeba i produkce.


Ano, to je v kostce váš omyl. Vaše "účetní ekonomika" je už tak odtržena od reálného světa, že věříte, že vytvořením více "účetních peněz" můžete vytvořit více reálných statků. Kdyby to tak bylo, tak už by nikdo nemusel pracovat, stačilo by si přece půjčit "účetní peníze" a vzrostla by spotřeba.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:16
reakce na Josef Fraj | 27. 3. 2015 12:50

O tom je celá naše rozepře. Vy si myslíte, že úvěrová expanze nevyvolá růst ekonomiky a spotřeby? Pokud souhlasíte s tím, že vyvolá, pak nemůže platit Váš argument, že můj názor je nesprávný, protože pak stačilo si přece půjčit "účetní peníze" a vzrostla by spotřeba.

Samozřejmě že nestačí aby si někdo pouze půjčil peníze. To netvrdím. Na druhé straně musí být někdo, kdo vyprodukuje něco, co si za ty účetní peníze koupí ten, kdo si je půjčil. Pokud existují volné produkční kapacity, pak nevidím problém v tom, že stoupne spotřeba díky tomu, že si spotřebitel půjčil peníze, aniž by se cokoliv jiného změnilo.

Pokud neexistují dostatečné produkční kapacity, pak nadměrná poptávka zvedne ceny a dříve či později dojde k tomu, že producenti navýší i své produkční kapacity. Opět se tak stane díky tomu, že se zde objevil někdo, kdo má kupní sílu a úmysl utratit své půjčené peníze za danou produkci.

Vysvětlete mi v čem je uvedená úvaha chybná. V čem konkrétně se mýlím?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:38
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 18:15

Tak si to shrňme. Tvrdíte, že řecká kauza je jednoduchá, protože Řecko spotřebovávalo více než vyprodukovalo. Za probléme Řecka je ale vydáván státní dluh, takže problémem je, že řecký stát utrácel více, než vybral na daních. To je o penězích ne o statcích. Řecký ani jiný stát žádné statky neprodukuje, takže vyčítat státu, že spotřebuje více statků, než jich spotřebuje je nesmysl. Dělá to v podstatě každý stát. Pokud máte problém s tím, že řečtí občané soukromě spotřebovávajíc více statků, než jich vyprodukují, tak to je jejich soukromý problém a problém jejich soukromých dluhů. To nemá s řeckým státním dluhem nic společného. Takže řecká kauza není o "nadspotřebě" reálných statků řeckým státem. Řecká kauza je čistě peněžní záležitost a příčinou je absurdní neopodstatněné panikaření bank.

Pokud byste měl pravdu stran "nadspotřeby" reálných statků ze strany států, musela by dnes sedět Trojka za krkem všem státům eurozóny a MMF by muselo zavádět fiskální disciplínu v téměř všech ostatních zemích světa a banky by dávno nepůjčovaly žádnému státu, což by znamenalo jejich hromadný krach. Kdyby se uplatnil Váš princip "nadspotřeby" způsobem, který bude měřit všem stejně (jako Řecku), nastal by okamžitý kolaps světové ekonomiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 25. 3. 2015 17:19
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 16:44

Socialismus dostal Řecko tam, kde je. Nesvádějte to na panikaření bank, pokud není dlouhodobě schopno splácet ani úroky z dluhů, tak jeho dluhopisy jsou prostě bezcenné papírky, tečka.
Jakmile vyschne evropský penězovod, bude muset řecká vláda chca nechca drasticky osekat státní výdaje (ergo zavést kapitalismus), protože prostě nebude mít z čeho ten socialismus platit.
Ono to platí obecně, že socialismus lze úspěšně zavést jen v bohatých zemích, kde je nashromážděný dostatečný kapitál k prožrání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:41
reakce na Robert Antonio | 25. 3. 2015 17:19

Řecko je tam, kam ho dostala Trojka s jejími fiskálními restrikcemi. Než začali panikařit banky, tak bylo Řecko v naprosté pohodě. Všichni okolo také.

Řecko není schopno splácet své dluhopisy výhradně proto, že mu banky dále nepůjčují. Není to naopak, že banky Řecku nepůjčují, protože Řecko nesplácí své dluhopisy. Žádný evropský penězovod do řeckého rozpočtu nikdy netekl. Všechny peníze, které si Řecko půjčilo, tekly z bank, nikoli z ostatních zemí eurozóny nebo od nějakých investorů. Vyschnutí přítoku bylo způsobeno zase pouze bankami, které tímto také ohrozily sebe samotné.

Žádný kapitál k prožrání nebyl třeba. Stačí stálý přítok nových peněz z bank. Kapitál ani peníze nejdou prožrat. Ty peníze, co si Řecko půjčilo a které pak utratilo (prožralo) leží v úsporách řeckých domácností. Ty peníze nejsou prožrané. Ty peníze stále existují a kryjí řecký státní dluh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 25. 3. 2015 18:20
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:41

„Než začali panikařit banky, tak bylo Řecko v naprosté pohodě“
Jo, takových lidí je spousta. Napůjčují si na první poslední a než se věřitelé začnou cukat ohledně vaší platební morálky, tak je také všecko v pohodě.

„Všechny peníze, které si Řecko půjčilo, tekly z bank, nikoli z ostatních zemí eurozóny nebo od nějakých investorů.“
Peníze fyzicky tekly z bank, nicméně skrze euroval ručí země eurozóny SVÝMI penězi za řecký dluh.

„Žádný kapitál k prožrání nebyl třeba. Stačí stálý přítok nových peněz z bank.“
Jo, to si mysleli v předválečném Německu, Maďarsku i nedávné Zimbabwe také. Co udělali soudruzi špatně, že se jim to tak zvrhlo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 10:08
reakce na Robert Antonio | 25. 3. 2015 18:20

Píšete: "Jo, takových lidí je spousta. Napůjčují si na první poslední a než se věřitelé začnou cukat ohledně vaší platební morálky, tak je také všecko v pohodě" My se ale bavíme o státech. Když si dosadíte do té Vaší věty namísto "takových lidí" "takových států", Váš argument poněkud vybledne. Zjistíte totiž, že Řecko se v daném ohledu moc neliší od ostatních států.

Skrze euroval potečou peníze do bank po té, co Trojka Řecko totálně zlikviduje, nebo po té, co Řecko z EU jednoduše uteče. Řecko nemůže za existenci eurovalu. Politici vytvořili euroval pro banky, nikoliv pro Řecko. Pro banky, které celou tu absurdní frašku vyvolaly.

To je divné, že v Japonsku, USA a dalším enormně zadlužených zemích už dávno nemají hyperinflaci a místo toho se zcela neúspěšně potýkají s deflací. Něco bude asi špatně na tom Vašem srovnání s Výmarskou republikou, Maďarskem a Zimbabwe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 30. 3. 2015 12:16
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 10:08

1. Řecko se liší od ostatních států mj. tím, že není schopno platit ani úroky z dluhu, natož jistinu.
2. USA jsou specifický případ, jelikož dolar je světovou rezervní měnou. Proto Fed může zběsile tisknout dolary, aniž by se to projevilo poklesem jejich kursu, protože zahraniční poptávka po dolarových rezervách stále roste. Až bohaté státy přejdou na jinou měnu (a Čína a Rusko na tom pilně pracují), nastanou Fedu těžké časy.
3. Japonsko dlouhou dobu neplatilo svůj dluh z nově natištěných peněz. To začalo až s nástupem Šinzó Abe v roce 2012. Proto také od té doby jen ztratil 1/3 své hodnoty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 3. 2015 12:59
reakce na Robert Antonio | 30. 3. 2015 12:16

1. Úroky není schopno splácet 99% zemí, tj. každá která nemá rozpočtové přebytky alespoň ve výši hrazených úroků. I Česko si samozřejmě půjčuje na hrazení úroků.

2. Když ze státního dluhu USA odečtete objem dolarů držených centrálními bankami jako devizové rezervy, tak získáme prototyp rozpočtově odpovědnější země, než je Řecko? To asi ne.

3. Ono je z hlediska "problematičnosti" objemu státního dluhu úplně jedno, jestli státní dluhopisy nakupují občané přímo, nebo jestli jsou úspory občanů v bankách, které mají státní dluhopisy v aktivech. Snad jen kromě té výhrady, že držení dluhopisů přímo Japonci předchází případnému panikaření bank a z tohoto hlediska je to bezpečnější konfigurace. Jen oslabil od 2012 o 55%, což samozřejmě ekonomiku se spořivým obyvatelstvem závislou na exportu drží nad vodou. Šinzo Abe je šílenec, který chtěl nastartovat japonskou ekonomiku zvednutím DPH, takže u něj nelze vyloučit nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 17:28
reakce na Robert Antonio | 25. 3. 2015 17:19

Jak říkala Thatherová: "Socialismu funguje jenom do té doby, než vám dojdou peníze jiných lidí".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:28
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 17:28

No právě. Účetní peníze nedojdou nikdy. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 26. 3. 2015 09:53
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:28

No právě, ono to totiž vždycky skončí na tom, že dojde ochota lidí, ty účetní peníze používat!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:59
reakce na Tomáš Najman | 26. 3. 2015 09:53

Ještě jsem nepotkal člověka, který by nechtěl ty účetní peníze používat :-) Vsadím se, že i Vy je používáte. A velmi rád. :-) Lidé jsou po účetních penězích lační, jako by to bylo zlato. Pracují pro ně, snaží se je vydělat, nikomu je nerozdávají, hromadí je, kradou je, vraždí a loupí kvůli nim ... Ta Vaše teorie asi někde drhne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 26. 3. 2015 11:43
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:59

To ovšem dělají, jak už jsme se snad shodli, jenom proto, že jsou k tomu donuceni násilím. Ve chvíli, kdy budou mít možnst výběru, tak od vaší účetní měny houfně utečnou. Lidé totiž přírozeně dávají přednost pěnězům, jejichž hodnota neklesá z rozhodnutí nějakého sociálního inženýra. To že vy považujete jejich chování za hloupé, je váš problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 13:52
reakce na Josef Fraj | 26. 3. 2015 11:43

Lidé jsou nuceni používat účetní peníze pouze jako prostředek směny. Lidé ale nejsou nuceni účetní peníze používat jako uchovatele hodnoty. Nic lidem nebrání, aby své úspory směřovali např. do zlata. A oni je hromadí dobrovolně na účtech, přesto že se domníváte, že jsou k tomu násilím donuceni. Lidé tedy mají plnou svobodu v tom, v čem budou uchovávat hodnotu svého majetku.

Světe div, se. Lidé, přestože je k tomu nikdo nenutí, zcela dobrovolně hromadí ty "bezcenné" účetní peníze a nesnaží se uchovat hodnotu svého majetku ve zlatě nebo něčem jiném. V tomto ohledu fakta mluví zcela jasně v neprospěch Vaší teorie o tom, že lidé jsou donuceni k používání účetních peněz násilím. To tvrdím při plném vědomí existence zákonné úpravy, která nařizuje používání účetních peněz, avšak pouze jako prostředku směny!

Pokud by lidé respektovali fakt, že účetní peníze nemají vnitřní hodnotu a pokud by se podle toho i chovali, pak by bylo v oběhu právě tolik peněz, kolik odpovídá objemu obchodů s reálnými hodnotami a úspory v účetních penězích by existovaly pouze ve formě rezerv, nebo peněz odložených pro nákup reálných hodnot v budoucnu a s neexistencí hromaděných úspor bychom zde neměli ani ty astronomické dluhy jednotlivců a států. Kdyby se takto lidé chovali, pak by dnes cena zlata byla zcela astronomická a žádné státy ani jednotlivci by nebyli zadluženi, protože veškeré existující peníze by obíhaly v reálné ekonomice. BOHUŽEL tomu takto není. Zlato je za pár babek a úspory a logicky a zcela neoddělitelně i dluhy států a těch méně šťastných jednotlivců jsou astronomické.

Takže pokud chcete utéct od "mé" účetní měny, pak do toho. Problém je, že smysluplné "utíkání" od účetních peněz se týká jen těch peněz, které představují úspory. Pokud byste takovými penězi disponoval, dávno byste s nimi utekl a neřešil tady, jaké jsou účetní peníze zlo. Jednoduše nejsou zlo. Jen jim musíte rozumět a eliminovat jejich slabé stránky a užívat si těch silných.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 26. 3. 2015 17:24
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 13:52

Podle vás jsou lidé svobodní, když se chovají tak, jak jim to vy dovolíte nebo nařídíte, protože vy samozřejmě víte lépe než oni, co je pro ně dobré.

Pokud si nebude kdokoliv moci otevřít obchodní dům (nebo cokoliv jiného) s tím, že bude přijímat platby jen v takové měně, kterou sám určí, bez ohledu na to, co tiskne centrální banka, tak žádná svoboda ohledně peněz neexistuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 18:49
reakce na Josef Fraj | 26. 3. 2015 17:24

Ale já ani nikdo jiný lidem nezakazuji, aby si spořili v čem je napadne. Tuto svobodu máme všichni a mnoho lidí ji nevyužívá a používá k "uchování" hodnoty účetní peníze bez vnitřní hodnoty. Absenci vnitřní hodnoty chápu jako jediný možný nedostatek těchto peněz. Na druhé straně je absence vnitřní hodnoty ale rovněž výhodou účetních peněz, protože by tyto peníze měly odrazovat od jejich hromadění. V rámci funkce peněz v podobě uchování hodnoty tak existuje v podstatě absolutní svoboda. Lidé nemají svobodu pouze v ohledu funkce peněz jako prostředku směny. A tuto nesvobodu považuji za zcela bezvýznamnou. Obávám se že debata s Vámi o svobodě je marná, protože Vy vlastně ani nevnímáte, co píši. Vy píšete pořád dokola, že byste chtěl ostatní nutit, aby ve vašem obchodě nakupovali za Vámi stanovenou cenu. Takovou svobodu ale mít nikdy nebudete, ani kdyby to zákon nezakazoval, protože k tomu budete potřebovat ještě toho druhého, kterého nějak donutíte, aby Vaši měnu akceptoval nebo ji bude akceptovat dobrovolně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 08:29
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 18:49

Opět vaše zvrácené chápáné svobody. Když si otevřu supermarket, kde budou ceny ve veverčích zubech, tak ničí svobodu neomezuji. To vy prostě nechápete. Každý může jít nakoupit jinam. Pokud se ukáže, že za veverčí zuby nikdo nakupovat nechce, tak zkrachuji, když to budou lidé chtít, budu prosperovat.. Právě svobodné rozhodování lídí, jak prodávájících, tak kupujících, rozhodne o tom, co je užitečné a prospěšné. Vaše účetní měna lidem tuto svobodu bere a násilím jim vnucuje chorobné představy sociálních inženýrů. Všechny ty řeči o vnitřní hodnotě a podobně jsou na nic, pokud lidé nebudou přijímat vaše peníze dobrovolně. Státní monopol je důkazem, že ji dobrovolně nepřijímají. Státní monopol je porušením svobody jednotlivce a nikoliv supermarket prodávající za jinou měnu. Pokud toto nepochopíte, tak se těžko někam dostaneme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 26. 3. 2015 10:14
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:59

Kontrolní otázka: Proč se v Bosně platí konvertibilní markou a v Černé Hoře a Kosovu eurem? Protože jugoslávský, srbský, chorvatský i bosenský dinár a sarajevský bon byly za války inflačními a nedůvěryhodnými měnami. Nikdo je nechtěl používat a pro jakýkoliv rozumný obchod jste potřeboval německé marky.
Bosenská marka navazuje na tuto tradici a dodnes je fixována na euro v kursu bývalé německé marky. Euro v Černé Hoře a Kosovu nahradilo marku po vzniku eurozóny („zdola“, bez nějaké spolupráce s ECB). Vláda si nedovolila zavést vlastní měnu, protože věděly, že by jí lidé stejně nedůvěřovali a používali dále načerno marku/euro.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:24
reakce na Robert Antonio | 26. 3. 2015 10:14

Za války se stává z každé měny kus papírů. To není argument. Účetní měna není systém určený do války. Je to něco, co bude fungovat v normálních podmínkách. Za války toho nefunguje víc, než jen peněžní systém.

Když občané nevěří ani vlastním sousedům, jak mohou věřit státu nebo měně? Za absenci důvěry se tvrdě platí. Např. absencí vlastní měny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 26. 3. 2015 11:52
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:24

Komoditní peníze fungují i za války :-)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 14:04
reakce na Josef Fraj | 26. 3. 2015 11:52

Za války funguje nejvíce násilné uloupení majetku, pak bártrové obchody a pouze částečně bártrové obchody, kde na jedné straně figuruje zlato. Žádné peníze ve válečné zóně nefungují. Tedy pokud pomineme papírové peníze zavedené okupační mocností. Zlato nejsou peníze. Je to komodita, jako vajíčka :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 08:39
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 14:04

Sám potvrzujete, že vaše účetní peníze existují pouze pod hrozbou násilí. Jakmile státní moc upadá, celý systém se rozpadne. Zlato a vajíčka fungují vždycky. Fungovaly celá tisíciletí a přežily všechny válečné konflikty. To je ten důvod,proč lidé dobrovolně dají přednost zlatu a vajíčkům, před papírky, které si může někdo libovolně tisknout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 09:52
reakce na Josef Fraj | 27. 3. 2015 08:39

Jasně takže válečný stav, kdy státní moc upadá je ta báječná svoboda? Nebo lze také říci, že Vaše vysněná svoboda zvolit si měnu přichází pravidelně ve válkách a pohromách typu hyperinflace. Jiná měna, než účetní peníze, je jednoduše nouzové a velmi špatné řešení ve velmi špatných dobách, nikoliv projev nějaké svobody a nenávisti k účetní měně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 27. 3. 2015 13:50
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 09:52

Citace - Richard Fuld / 27.03.2015 09:52

Jasně takže válečný stav, kdy státní moc upadá je ta báječná svoboda? Nebo lze také říci, že Vaše vysněná svoboda zvolit si měnu přichází pravidelně ve válkách a pohromách typu hyperinflace. Jiná měna, než účetní peníze, je jednoduše nouzové a velmi špatné řešení ve velmi špatných dobách, nikoliv projev nějaké svobody a nenávisti k účetní měně.


Takže Vy už ani nerozlišujete mezi kauzalitou a korelací (což je bohužel velmi častá chyba), a mezi symptomem nějaké skutečnosti a skutečností samotnou?

Ne, válečný stav není ta báječná svoboda, pouze ve válečném stavu se snižuje vliv státu na obyvatele (jeho "elita" má jiné starosti než utužovat násilí nad obyvatelstvem), resp. obyvatelé mají trochu jiné starosti aby se báli násilí státu, kterým po nich vynucuje používání těch papírků. No a tím pádem se přechází na něco, čemu obyvatelé věří více než tomu státu a papírkům... Chování obyvatel za těchto situací já rozumím jako indikátoru, kterému druhu měny ("komoditní" nebo "účetní") obyvatelé věří ve skutečnosti více...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:23
reakce na Petr Bárta | 27. 3. 2015 13:50

Já zase uvedenou situaci chápu tak, že v době války je takový chaos, že se nedá spoléhat na nic. Proto vše co je založeno na něčem tak subtilním jako je důvěra, pravděpodobněji v takové době selže, bez ohledu na to, jestli je to objektivně lepší nebo ne. Účetní měna tedy nezanikne v důsledku toho, že stát má jiné starosti, než dohlížet na to, jestli někdo neporušuje §, který zakazuje používat jako prostředek směny zákonné peníze.

Čí kauzalita je lepší a proč?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 12:55
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 09:52

Citace - Richard Fuld / 27.03.2015 09:52

Jasně takže válečný stav, kdy státní moc upadá je ta báječná svoboda?


Tohle už je naprostá ubohost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:29
reakce na Josef Fraj | 27. 3. 2015 12:55

Ale takto se přece vyjadřujete. Když se nastolí free banking, tak Vám nevadí, že ekonomika klekne v důsledku fatálního zhroucení stávajícího peněžního systému. Hlavně, že se občané zbaví jha státem jim vnucené zákonné měny. A s válečným stavem je to obdobné. Během války dojde spontánně (svobodně) k opuštění účetní měny a jejímu nahrazení barterovým systémem. Mě to přijde analogické. Možná je to nadsázka ale v principu ne tak moc velká. Rozdíl je v tom, že vy onen spontánní přechod k barteru považujete za projev slabosti státu, který už nemá na to, aby lidi násilně donutil k používání zákonné měny a já mám za to, že lidé přejdou k barteru proto, že ve válce to ani jinak nejde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 3. 2015 19:16
reakce na Richard Fuld | 27. 3. 2015 15:29

Pane Fuldo, jestli jste na tom tak špatně, že už mně musíte podsouvat, co jsem neřekl, tak to beru na vědomí, ale nebudu na to odpovídat. Jak vám postupně dochází argumenty, tak si vymýšlíte a překrucujete, co ostatní říkají. Toto není vůbec první případ. Pro mně je to ubohost a pro příště si rozmyslím, než na vás budu reagovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 19:45
reakce na Josef Fraj | 27. 3. 2015 19:16

Je možné, že jsem si Váši argumentaci spletl s argumentací pana Altmana, který je horlivým zastáncem free bankingu. Vy nezastáváte názor, že zrušit násilí ve formě povinnosti používat zákonné peníze je třeba zavést i přesto, že by to mohlo vyvolat velmi vážné ekonomické problémy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 26. 3. 2015 06:56
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 17:28

No právě, a to je příčinou rostoucích problémů většiny ekonomik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:56
reakce na Josef Fraj | 26. 3. 2015 06:56

Tak nejprve tvrdíte, že problém je v tom, že dojdou peníze, pak když napíšu, že účetních peněz je vždy dost, tak dostatek peněz označíte za příčinu problémů ekonomik. Nechcete si v tom udělat pořádek?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 26. 3. 2015 10:02
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:56

Peníze dojdou měřeno jejich skutečnou hodnotou, nikoliv nominální. Buď máte restriktivní měnovou politiku (Řecko) a peníze dojdou i v nominální hodnotě, anebo vyrábíte účetní peníze jak Baťa cvičky, ale stanou se z nich bezcenné papírky (Zimbabwe).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:19
reakce na Robert Antonio | 26. 3. 2015 10:02

Jak mohou měřeno skutečnou hodnotou peněz dojít peníze, které nemají žádnou vnitřní hodnotu? Účetní peníze prostě nemohou dojít v žádném případě. V žádném. Nemůže dojít něco, co nemá vnitřní hodnotu. Nemůže dojít něco, co je záznamem v účetních knihách. To je prostě nesmysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 27. 3. 2015 09:13
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:19

Mluvím o „skutečné hodnotě“, ne „vnitřní hodnotě“. Skutečná hodnota účetních peněz je dána jen důvěrou občanů a ochotou za ně prodávat věci. Tiskněte účetní peníze, kupujte za ně řecké dluhopisy do alelujá a důvěra občanů v takovou inflační měnu půjde do kytek, s ní i jejich skutečná hodnota (aka kupní síla). Což je přesně to, co myslím větou „dojdou účetní peníze“. Pokud to chcete přesněji, tak dojde jejich kupní síla. Dosáhnete takového bodu, že ať si vyrobíte kolik účetních peněz chcete, tak si za ně nekoupíte ani slanou vodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 3. 2015 10:10
reakce na Robert Antonio | 27. 3. 2015 09:13

Důvěra občanů v peníze ale souvisí s tím, že občan ví, že ráno vstane a koupí si cokoliv si bude přát za své peníze. Důvěra občanů není něco jako víra, že peníze mají kupní sílu, je spíše každodenní zkušenost, že peníze mají kupní sílu. A tato zkušenost tady je bez ohledu na to, jak velké množství peněz leží nečinně někde v úsporách 1% nejbohatších lidí, nebo jaké množství peněz obíhá v kasinu zvaném kapitálové trhy. Jediné, co je podstatné, je že šlape ekonomika, v níž se vyrábí dostatečný sortiment zboží a služeb, které si mohou koupit lidé za jejich peníze. Pokud dojdou v ekonomice peníze, přestane se produkovat a ty peníze uložené v úsporách ztratí kupní sílu, protože za ně nebude co koupit. Úsporám tak zbude v podstatě jen jejich vnitřní nulová hodnota a to samé platí pro dluhy, které budou mít rovněž hodnotu těch dlužných peněz, čili nulovou. Jediné, co dává účetní měně hodnotu a smysl existence je ekonomika v níž tyto peníze obíhají. A co je nejdůležitější na účetních penězích? Právě ta vlastnost, že mohou být do ekonomiky bez potíží (pominu-li panikáře v bankách) přilévány, tak aby ekonomika nepadla v důsledku vyvádění peněz do úspor.

Když se nad tím zamyslíte, tak uvedený koncept kupní síly platí rovněž pro zlato jako peníze. I v tomto případě je kupní síla zlata závislá na ekonomice a na tom kolik a jak široký sortiment zboží a služeb ekonomika, které se dají koupit za zlato, vyprodukuje. Také tato ekonomika je plně závislá na oběhu zlata v ekonomice. Na rozdíl od účetních peněz, ale nemůžeme pochybovat o daleko větší motivaci hromadit zlato, než peníze bez vnitřní hodnoty. Současně nemůžeme pochybovat o tom, že množství zlata je víceméně dané, na rozdíl od množství účetní měny. V tomto srovnání je pak zcela zřejmé, že tržní ekonomika založená na oběhu zlata se zhroutí daleko pravděpodobněji a dříve tržní ekonomika založená na oběhu účetních peněz. Je to naprosto jasné.

Takže pokud by snad Evropa používala zlato, namísto oněch "inflačních" účetních peněz, tak Řecko a ostatní státy se zápornou bilancí zahraničního obchodu už by nejspíš vůbec neexistovaly. Podle mne pokud by v roce 1971 nebyl definitivně opuštěn zlatý standard, tak bychom si teď spolu vůbec ani nepsali přes internet, protože to velmi omezené množství existujícího zlata by bylo směřováno vždy jen do těch nejjistějších a nejvýnosnějších investic a internet by v takovém prostředí neměl nejmenší šanci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 3. 2015 11:41
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:19

Tak tohle běžte prozradit Řeckým důchodcům a státním zaměstnancům, kterým hrozí, že nedostanou ani euro. Podle vás je přece jednoduché natisknout další peníze a bude po problému. Přece nedojdou ......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 12:19
reakce na František Marek | 26. 3. 2015 11:41

Došla pouze ochota bank tvořit nové peníze a půjčovat je Řecku. Ale peníze jako takové bankám nedošly. Není problém, že došly peníze. Je problém, že banky úplně zbytečně a neopodstatněně likvidují Řecko. Důvodem není málo peněz, v tom je jádro debaty. To že má takové chování bank své následky je jasné. To je ale až důsledek, jehož příčinou není nedostatek peněz v bankách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 3. 2015 15:12
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 12:19

Ok. Řecké banky mají dostatek peněz, které syslují někde ve sklepeních, aby to nikdo nevěděl a "prosí" v Německu o další. Že by soudruh Tsipras tuto, dle vás zásadní, informaci nevěděl? Nebo je to jinak a vy v tom lítáte jak nudle v bandě?

PS: Osobně nemám radost z toho, že má Řecko problémy. Je to krásná země, vhodná na dovolenou u moře a příjemní (možná více naivní) lidé. Ale také, od roku 1952, členem NATO. Netajím se obavou, že Řecko požádá o pomoc (finanční) Rusko, které by tím mohlo velmi získat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 15:51
reakce na František Marek | 26. 3. 2015 15:12

Taky moc nerozumím tomu, proč řecké banky nenakupují od Řecka státní dluhopisy, když tyto dluhopisy mají podle pravidel pro kapitálovou přiměřenost nulovou rizikovou váhu a nemusí tedy na tyto aktiva vázat žádný vlastní kapitál. Asi to bude tím, že jako u nás nemáme české banky, v Řecku nemají skutečné řecké banky (ale zde jen spekuluji). Vinu dávám bankám proto, že nemají důvod Řecku nepůjčovat. Peníze, které mohou být půjčeny Řecku, banky nesyslí ve sklepech. Ty peníze v tuto chvíli vůbec neexistují a jediný důvod proč neexistují, je ten, že je nechtějí půjčit Řecku. Když píši, že banky mají k dispozici dostatek peněz, myslím tím, že jich mohou dostatek kdykoliv vytvořit. Pokud nerozumíte tomu, jak banky vytváří peníze, pak samozřejmě nemůžete ani rozumět tomu, co zde píši.

Co ví soudruh Tsipras, nebo jestli vůbec ví co dělá, neřeším. To pro mě není směrodatné. Je to politik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 3. 2015 16:08
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 15:51

Citace - Richard Fuld / 26.03.2015 15:51

......Ty peníze v tuto chvíli vůbec neexistují a jediný důvod proč neexistují, je ten, že je nechtějí půjčit Řecku. Když píši, že banky mají k dispozici dostatek peněz, myslím tím, že jich mohou dostatek kdykoliv vytvořit......


Tak jednou jich mají dost, tedy existují, pak zase neexistují. Nakonec problém je asi v rotačkách. Mají rozbité, či je někdo zprivatizoval? Nebo, nejsou lidi? Proč si tedy banky netisknou peníze sami? Nebo je to složitější a provázané s ekonomikou státu?

Myslím si, že dál už diskuze s vámi nemá cenu. Vy totiž vůbec nevíte jak bankovní systém funguje a jak banky peníze nakupují ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 17:11
reakce na František Marek | 26. 3. 2015 16:08

Banky peníze nenakupují. :-) Banky peníze tvoří a nepotřebují k tomu tiskárny. Bankovky ve skutečnosti nejsou peníze. Jsou to jen poukázky na skutečné účetní peníze, které "leží" v účetních knihách bank. V tomto ohledu Vás odkazuji na moji odpověď panu Kaletovi (26. 3. 2015 15:38). Snad to pochopíte. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 16:29
reakce na František Marek | 26. 3. 2015 16:08

Banky peníze nenakupují. :-) Banky peníze tvoří a nepotřebují k tomu tiskárny. Bankovky ve skutečnosti nejsou peníze. Jsou to jen poukázky na skutečné účetní peníze, které "leží" v účetních knihách bank. V tomto ohledu Vás odkazuji na moji odpověď panu Kaletovi (26. 3. 2015 15:38). Snad to pochopíte. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 25. 3. 2015 13:19
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:07

„Vystoupení Řecka z EU není řešením, natožpak rychlým a účinným. Toto "řešení" by totiž vůbec nic nevyřešilo. Naopak by způsobilo pouze dominový efekt v podobě rozpadu eurozóny s nepředvídatelnými důsledky. “

Tohle opakuje mnoho kolovrátků, ale ještě jsem nenarazil na nějaké smysluplné vysvětlení, které by potvrdilo tento výrok. Je to pouze tvrzení. Ale kde jsou důkazy na podporu takového tvrzení? Máte nějaká odkaz nebo tak něco, kde by to bylo nějak vysvětleno?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:42
reakce na Michal Weinfurtner | 25. 3. 2015 13:19

Stačí, že existuje nezanedbatelné riziko onoho dominového efektu. Nepotřebuji nějaké důkazy, že nějaké riziko hrozí. Stačí, když jsem si ho vědom.

Vysvětlení je jednoduché. Z jižních zemí nikdy nebudou další průmyslové země typu Německa a proto dříve, či později si je banky vyberou jako dalšího pána na holení. Nezdařená "záchrana" Řecka, které opustí eurozónu, z níž banky vyjdou bez vážných škrábanců, posílí jejich chuť k dalším hrátkám s dalšími státy. Také Německo, které doslova sabotuje jakékoliv pokusy udržet Řecko v eurozóně bude mít otevřenou cestu k dalším destrukčním akcím, které povedou zpět k jimi adorované německé marce. Němci vyměnili souhlas s eurem za souhlas se sjednocením Německa a teď cítí reálnou šanci, jak rozbít eurozónu a vrátit se k marce s tím, že sjednocené Německo bude jakýsi bonus.

Lze také jednoduše říci, že odchod Řecka z EU bude precedentem, kterého se možná chytí přímo samotné vlády jižních zemí. Než aby pokračovaly v léčbě německými kapkami ve formě fiskálních restrikcí, tak pochopí, že je lepší se osamostatnit, než se nechat zlikvidovat jako Řecko.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 25. 3. 2015 20:09
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:42

Tak tomu moc nerozumím. Pokud tvrdíte, že něco existuje, musíte být schopen to nějak dokázat nebo na důkazy nějak poukázat. Ale pokud tvrdíte, že něco existuje bez věrohodných důkazů, je zcela legitimní takové tvrzení bez důkazů odmítnout.
Jistě vám osobně to jistě stačí, ale pokud chcete tento svůj názor prosadit i v diskusi, s vlastním přesvědčením si nevystačíte, musíte to něčím podložit. Zatím to ale vypadá, že se to tvrzení podobá víře v boha. Důkazy nejsou, takže si každý musí vystačit s tím, že buďto uvěří tvrzení bez důkazů nebo jej odmítne.

Zbytek vašich příspěvků je ve stejném duchu. Jedno tvrzení za druhým. Nepochybuji, že jim sám věříte a jste si toho vědom. Ale mne to nepřesvědčilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:47
reakce na Michal Weinfurtner | 25. 3. 2015 20:09

Existenci rizika není třeba dokazovat pouze tím, že se projeví. To je nesmyl. Riziko může existovat, aniž by poskytovalo nezvratné důkazy své existence :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 27. 3. 2015 21:13
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:47

Tak moment, abychom si to ujasnili, napsal jste „... Naopak by způsobilo pouze dominový efekt v podobě rozpadu eurozóny s nepředvídatelnými důsledky. “

To přece není o existenci rizika. To je tvrzení o důsledku. Kdybyste mluvil o riziku, musel byste napsat, že existuje riziko rozpadu eurozóny, ale to jste nenapsal.

Beru ty vaše příspěvky jen jako jakési mudrování o mediálně propíraných kecech, aniž byste o tom měl nějaké hlubší povědomí, nebo o té věci alespoň trochu kriticky přemýšlel. Zkrátka jste to převzal i s chlupama.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 27. 3. 2015 21:12
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:47

Tak moment, abychom si to ujasnili, napsal jste „... Naopak by způsobilo pouze dominový efekt v podobě rozpadu eurozóny s nepředvídatelnými důsledky. “

To přece není o existenci rizika. To je tvrzení o důsledku. Kdybyste mluvil o riziku, musel byste napsat, že existuje riziko rozpadu eurozóny, ale to jste nenapsal.

Beru ty vaše příspěvky jen jako jakési mudrování o mediálně propíraných kecech, aniž byste o tom měl nějaké hlubší povědomí, nebo o té věci alespoň trochu kriticky přemýšlel. Zkrátka jste to převzal i s chlupama.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 3. 2015 10:10
reakce na Michal Weinfurtner | 27. 3. 2015 21:12

Tak si to pojďme ujasnit. Tvrdím, že pokud Řecko vystoupí z eurozóny dříve či později se eurozóna rozpadne. To je můj názor. Mohu se mýlit, ale nemusím dokazovat správnost mého názoru. Tu prokáže až budoucnost. Existenci rizika takového scénáře není třeba rovněž prokazovat, neboť toto je zcela zřejmé.

Co se týče údajného přebírání mediálních keců. Nemyslím si, že by musel být každý můj názor zcela originální v tom smyslu, že ho žádná média dosud nevyslovila. To jsou poněkud přemrštěné, resp. absurdní nároky z Vaší strany. I ta média mohou někdy tvrdit něco, s čím budu já souhlasit. I to se občas stane. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 26. 3. 2015 09:57
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:47

Zajisté. Létající vepři také existují, jen o nich zatím nemáme důkazy :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 13:13
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:07

ECB je systémová součást problému, tak nemůže být jeho řešením. Jediné účinné řešení je zrušení ECB a ostatních centrálních bank a přechod na komoditní měny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:27
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 13:13

Jasně, katastrofu vyřešíme ještě větší katastrofou. :-) Opakuji, že Řecko nebyl problém. Teprve "řešení" řeckého "problému" vyvolalo skutečné a vážné problémy, a to jak na straně Řecka, tak i samotných "řešitelů".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 13:41
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:27

Pane Fuldo jsme ve slepé uličce. To, co píšete jsem pochopil hned na začátku a od začátku to považuji za nesmysl a nic na tom nezmění, že to budete opakovat pořád dokola. Vysvětlit jsem vám proč a vy jste moje argumenty ignoroval. Tím další diskuse ztratila smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 3. 2015 14:03
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 13:41

"Přechod na komoditní měny" bych nehlásal.
Jako libertarián hlásám přechod na freebanking - svobodné bankovnictví.
Nekryté "papírové" měny klidně mohou zůstat, jsou docela zaběhlé, jen by se zrušila veškerá jejich privilegia a omezení konkurence. Pokud jsou tak skvělé, jak zde někteří hlásají, jistě by si dominantní pozici udržely (pevně doufám, že jejich obhájci by na důkaz své oddanosti měli veškeré své úspory v nich).

Naprosto nemám tu odvahu (či aroganci?) tvrdit, že na volném trhu by URČITĚ zvítězila měna založená na zlatě. Sice to tak v minulosti vždy bylo, sice vždy, kdy povolilo státní donucení, zlato zvítězilo, ale to opravdu neznamená, že by se to stalo i dnes (a to myslím zcela upřímně).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 14:51
reakce na Jan Altman | 25. 3. 2015 14:03

No tak tuhle odvahu zase já mám. :-) Zlatý standard v nějaké moderní podobě by lidi oslovil téměř na 100%, pokud by se jim náležitě "vysvětlilo", že za problémy současného světa stojí účetní měna. Bylo by to podobné, jako dnes lidé všeobecně přijali myšlenku politiků, že za deficity veřejných financí mohou chudáci sociálně potřební, kteří berou dávky a nikoliv ti politici, kteří veřejné peníze bezuzdně a bezostyšně kradou v opravdu velkém rozsahu. Lidé jsou v tomto ohledu velmi lehce manipulovatelní. Problém je, jak by pak ekonomika s tímto zlatým standardem dopadla. Vystřízlivění by bylo asi hodně drsné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 3. 2015 16:33
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 14:51

Pokud jsou lidé tak hloupí a manipulovatelní, tak bychom jim především měli odebrat volební právo (pravomoc rozhodovat o cizím životě a majetku).

O tom, že vedle čerpačů grantů, dotací, dávek a podpor za deficity mohou i zkorumpovaní zloději na politických postech, o tom myslím nepochybuje ani ten poslední Lojza - v tom se podle mne tedy pletete.

Na druhou stranu - přerozděluje (napřed ukradne a pak rozdává) se polovina HDP. Kolik procent z toho politici vyloženě ukradnou a kolik jen přerozdělí formou sociálních úplatků pro své voliče, či chybně investují (neb politik to jinak neumí)?

Ony to jsou propojené nádoby. Ti Lojzové totiž ty zloděje volí a to z čiré závisti. Dobře vědí, že to jsou podvodníci, lháři a zloději (zajděte si do hospody v poslední HorníDolní a uslyšíte to) , ale jsou jim to ochotni tolerovat výměnou za to, že sousedovi, který se pílí zmohl na pěkný dům a Audi zatnou tipec, uvalej na něj vysoké daně a opruzující regulace.

Je to zkrátka taková tichá dohoda mezi majoritou líných, hloupých, nedovzdělaných a politickou třídou: My vás zvolíme, víme, že budete krást, ale hlavně zdaňte ty pilné, chytré a úspěšné a o tento lup se podělíme. Vy si nakradete stamiliony, nám z toho zaplatíte dávky, penze, doktory a občas třeba novej "ekologickej" kotel. Je to perverzní systém a jmenuje se demokracie. Neodvratně vede k socialismu a ten zase zákonitě k ekonomickému rozvratu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 16:47
reakce na Jan Altman | 25. 3. 2015 16:33

V principu máte pravdu, ale myšlenky na omezování volebního práva jsou mi zcela cizí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 14:19
reakce na Jan Altman | 25. 3. 2015 14:03

Máte pravdu. Dost jsem to tentokrát zjednodušil. Jak jsem tu napsal někde jinde, bohatě by stačilo zrušit státní měnový monopol.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:55
reakce na Josef Fraj | 25. 3. 2015 13:41

Nic jste mi nevysvětlil. To se jenom domníváte. Vždy když to napíšete, tak Vás vyzývám, abyste napsal konkrétní argumenty, a odpovědí je z Vaší strany vždy jen výmluvné ticho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 3. 2015 14:25
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:55

Na rozdíl od vás nepotřebuji všechno pořád dokola opakovat. Nechci skončit jako vy, který jste tu popsal víc plochy, než všichni ostatní dohromady. Pokud budete mít zájem, najdete moje protiargumenty pod prvními články, kde naše konverzace začala. Pokud jste tam žádné nenašel, nemá cenu pokračovat. Pro mne zase není argumentem označení oponenta "agresivním fanatikem".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 25. 3. 2015 10:17

Vydávat prodlužování splatnosti Řeckého dluhu, které údajné věřitele nestojí ani euro, za jakousi pomoc, za níž by mělo být Řecko vděčné, je poněkud nepřiléhavé. A nezmínit, že hlavním projevem oné „záchrany“ Řecka je v podstatě brutální likvidace řecké ekonomiky, je projevem velmi vážné poruchy vnímání reality.
Řecku nikdo nepůjčuje peníze, které by musel sebrat důchodcům v jiných zemích, nebo které by chyběly za financování nějakého programu. Řecku se totiž ani žádné peníze nepůjčují. Řecko má od zahájení jeho „záchrany“ v podstatě stále stejný dluh. Ty miliardy eur šly pouze bankám, aby mohly být řecké dluhy dále refinancovány. Jediné, co Řecko kdy dostalo, byl čas.
Předmětné peníze byly určeny na záchranu bank, nikoliv Řecka. Byly určeny na záchranu bank, které celou tu řeckou situaci vyvolaly, které přesto, že měly bilance plné řeckých dluhopisů, najednou je odmítaly dále nakupovat. Tím banky vytvořily situaci, kdy se daňoví poplatníci jako ovce začali skládat na případné ztráty bank, které celou situaci vyvolaly a zavinily. A daňoví poplatníci tomuto ještě začali freneticky tleskat, poté co jim média vypláchla mozečky báchorkou o tom, jak jsou Řeci líní a jak si žijí nad poměry.
Namísto toho aby v této situaci ECB zareagovala jako správná centrální banka a paniku na trhu s řeckými dluhopisy okamžitě eliminovala, tak nečinně přihlížela nepříčetnému řádění bankovních dealerů. Namísto toho, aby řekla bankám O.K., máte v aktivech šrot v podobě řeckých dluhopisů, takže si sežeňte kapitál na krytí budoucích opravných položek, tak kašpaři z EU uspořádali na „řecké“ bankovní ztráty „sbírku“ mezi daňovými poplatníky!
Takže namísto, aby EU řekla: Milé banky, nemáte dost kapitálu na opravné položky k řeckým (italským, španělským) dluhopisům? O.K., takže v tom případě jste si milé banky přivodily insolvenci a protože víme, jak jste pro nás důležité, tak vašim akcionářům nabízíme 1 euro za Vaše akcie a potřebný kapitál navýšíme penězi daňových poplatníků. Jinými slovy, milé banky nechcete dál refinancovat Řecko? Pak nám nezbývá, než Vás znárodnit. Po té by se snad konečně i ukázalo, že řecký dluh je zcela nesmyslný a absurdní pseudoproblém a znárodněné banky by obnovily refinancování řeckého dluhu. Tím by nastala situace, že tyto znárodněné banky by se staly opět mávnutím kouzelného proutku profitabilními a mohly by být zase zprivatizovány, a to se ziskem.
Namísto uvedené situace se potýkáme s „drzým“ bankrotujícím Řeckém, které není dost vděčné za jeho „záchranu“. A tytéž opičky nás v blízké budoucnosti budou čekat u Španělska, Itálie a dalších jižních zemí. Banky jsou vysmáté. Jejich bankovní socialismus funguje zcela bezchybně i přesto, že banky jsou tak drzé a likvidují členské státy uskupení, které se stále častěji staví do role jejich skutečného zachránce, který jim vždy spolehlivě a bez remcání uhradí ztráty z jejich nákupů všemožného finančního haraburdí, jako byl například úhledně zabalený hypotéční šrot od amerických bank.
Pokud jsme tedy svědky nějaké nevděčnosti, pak je to nevděčnost obchodních bank, kterým daňoví poplatníci pravidelně hradí jejich ztráty a za to se jim banky odvděčují panikou na dluhopisovém trhu téměř poloviny eurozóny. Podle mého názoru to není jen neomalené chování bank, protože ani pro ně to není zřejmě bůhvíjak komfortní situace. Podle mě jde o koordinovanou trestnou výpravu organizované skupiny proti Řecku, sestávající z MMF, ECB a EU, kteří si říkají velmi trefně Trojka (viz Stalinovy tribunály). Doposud MMF řádila především v Africe. Že budou mít tu drzost přenést jejich praktiky do Evropy, jsem opravdu nečekal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 25. 3. 2015 12:33
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 10:17

No a co kdybyste jim osobně půjčilo, když je to tak jednoduché a když Řekové za nic nemohou? Jak je to ve skutečnosti si můžete přečíst třeba zde: http://www.zet.cz/tema/ecku-dochzej-penze-m-10-dn-na-to-aby-nalo-zdroje-pro-vplatu-dchod-a-mezd-4426 nebo si vyhledejte, co o tom píše německý tisk.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 12:49
reakce na František Marek | 25. 3. 2015 12:33

Řekům půjčují banky nově vytvářené peníze a dluhopisy si ty banky zapíší do bilance s tím, že na ně nemusí vázat žádný vlastní kapitál. Kdybych byl banka, pak bych neváhal ani vteřinu, abych nakoupil celou emisi řeckých státních dluhopisů. Bohužel, takové možnosti jako jednotlivec nemám, takže jim půjčit nemohu. Mohu jim pouze poradit, aby si Řeci takovou banku sami založili a postupně do ní převedli vklady ze všech těch bank, které je nechaly v kaši. Na základní kapitál takové banky by každý Řek musel investovat zhruba 2 eura. Pak by Řeci měli skutečnou "Národní" banku a ne tu atrapu, která plně podléhá ECB.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 25. 3. 2015 13:35
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 12:49

To je dobrý nápad. Převést kapitál všech bank (nebo-li je znárodnit) do jedné státní, to tak rychle neuměli ani naši komunisté po převratu 1948....... Hm, dobrá rada nad zlato.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 16:08
reakce na František Marek | 25. 3. 2015 13:35

Jinak, teď vidím, že jste mě asi nepochopil. V úříspěvku na který jste reagoval, nepíšu, aby Řeci převedli kapitál do jedné státní banky, nebo aby je znárodnili (to píšu na jiném místě). V tomto příspěvku jsem doporučil, aby si řečtí občané založili svoji novou soukromou "národní" obchodní banku, do níž by převedly postupně své vklady (ne kapitál) z ostatních bank, které nechaly Řecko na holičkách. Čili, vznikla by zde nová řecká soukromá banka, která by refinancovala řecký státní dluh. Nikoliv nějaká státní banka, jak Vy píšete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:53
reakce na František Marek | 25. 3. 2015 13:35

Posledním stádiem kapitalismu je socialismus. Proč by měli daňoví poplatníci platit ztráty soukromých bank? Mě přijde znárodnění jako naprosto správné vyvrcholení nespoutané dobrodružné cesty, na níž se bankéři vydali. A zřejmě jste přehlédl, že jsem napsal, že ty banky by pak měly být zase zprivatizovány. Předchozí znárodnění by tak mohlo mít i určitý "výchovný" účinek na nové akcionáře. Vidím, že slova "znárodnění" nebo "zestátnění" Vám automaticky vypínají mozek a spouští pouze nouzový režim antikomunistického autopilota. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 25. 3. 2015 14:28
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 13:53

Citace - Richard Fuld / 25.03.2015 13:53

.......Mě přijde znárodnění jako naprosto správné vyvrcholení nespoutané dobrodružné cesty, na níž se bankéři vydali. A zřejmě jste přehlédl, že jsem napsal, že ty banky by pak měly být zase zprivatizovány. Předchozí znárodnění by tak mohlo mít i určitý "výchovný" účinek na nové akcionáře....... :-)


Opět zajímavý názor. Už vidím ty fronty "vychovaných" investorů, jak vkládají své peníze do Vámi znárodněných bank/firem s vidinou dalšího znárodnění. Vskutku geniální nápad. Obávám se, že investovat třeba v Rusku vyjde na méně nebezpečné a riskantní.

PS: Dejte si ten nápad patentovat, třeba se ho chytne podnikatelsko-drancovní konglomerát, který si říká vláda ČR.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 15:02
reakce na František Marek | 25. 3. 2015 14:28

Samozřejmě, že bych měl zástupy zájemců o privatizaci zdravých bank. Privatizace je pořád ve světě velmi sexy. Toho se nebojím. Ti investoři by totiž chápali, že to znárodnění neproběhlo jako akt svévole komunistických fanatiků, kteří ukradli akcionářům zdravou banku před nosem, ale jako záchrana dané banky, kterou předchozí akcionáři dovedli k bankrotu. Naopak by tito investoři měli mít velmi dobrý pocit, že budou podnikat ve státě, který když se banka dopustí chyby, která povede k jejímu bankrotu, tak zde bude stát, který ji znárodněním zachrání a akcionáři banky pak nebudou muset chodit kanálama, aby se vyhnuli střádalům, kteří v té bance měli své celoživotní úspory. Život je koloběh. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 26. 3. 2015 06:38
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 15:02

"Zájemce o privatizaci zdravých bank". Tenhle druh jsem ještě neviděl. Pokud je banka zdravá a ke zdraví se dostala tím, že byla předtím znárodněná, proč by ji pak stát někomu pouštěl? Je přece zdravá a stát se o to zasloužil. Pokud je zdravá a vlastníkem je stát, je zřejmé, že je dobrým hospodářem, lepším než jakýkoliv jiný subjekt.

Vy si pane protiřečíte v každé druhé větě, nedá se to číst. Nezažil jsem toho moc, ale pád socialismu v naších zemích ano. To zřízení padlo, protože nebylo udržitelné. Jinými slovy bylo prožrané durch und durch. Komu chcete namlouvat, že tady bylo v 1989 zdravé hospodářství a dobromyslní komunisté přenechali vedení zdravých podniků, bank, jen tak blahosklonně někomu jinému? Absurdní, vylhaná historie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:45
reakce na Michal Mrozek | 26. 3. 2015 06:38

Vy máte nějaký problém s představivostí? Proč by neměl existovat zájemce o privatizaci zdravé státní banky?
Proč by ji stát pouštěl? No protože ví, že státní banky končí velmi špatně (bez ohledu na to v jakém stavu se nacházejí aktuálně).

Vy si pane protiřečíte. Na jedné straně píšete, jak je stát skvělý vlastník bank a jak ji přece kvůli tomu nebude privatizovat a na druhé straně, že stát banky vždy zruinoval a vždy zákonitě zruinuje. Tak se prosím nějak srovnejte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 26. 3. 2015 10:14
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 09:45

Nemám s představivostí žádný problém. :) Pojem "zájemce o privatizaci státní banky" je protimluv, nesmysl sám o sobě. Pomíjíte fakta, historickou skutečnost. Rok 1989 jasně ukázal, že stav bank a státních podniků je tragický a stát jako hospodář zklamal na celé čáře. Proto bylo nutno privatizovat. Pokud je něco zdravé, proč by mělo dojít ke změně vlastníka? Tuto tezi navrhujete vy, ne já. Já jen s údivem opakuji, co jste řekl, protože je to nepochopitelné a naprosto nesmyslné.

Oslavujete stát jako toho nejlepšího hospodáře všech dob, který blahosklonně předá formou privatizace své prosperující vlastnictví do ruk někoho, koho apriori považujete za hospodáře špatného. Teď mi ještě ukažte, který dobrý soudný hospodář udělá to, že vědomě předá výsledky své dlouholeté práce někomu, o kom dopředu ví, že to prostě zruinuje.

Vaše pojmy mají zcela jinou konotaci než je běžné. Prostudujte si, co znamená pojem privatizace, proč k ní v minulosti docházelo, jaká jsou očekávání spojená s tímto atd. atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:14
reakce na Michal Mrozek | 26. 3. 2015 10:14

Bohužel s někým kdo považuje pojem "zájemce o privatizaci státní banky" za protimluv a kdo mi podsouvá názory, které jsou přesně opačné, než výslovně uvádím, nemá další diskuze žádný smysl. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 26. 3. 2015 11:40
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 11:14

Problém je v pojmech, které si vysvětlujete jinak než ostatní. "Zájemce o privatizaci státní banky" dle vašeho schematu je prostě nesmysl. Smysl tento pojem dává tehdy, pokud uznáte, že stát nebyl schopen být dobrým hospodářem a proto je dán prostor, ať soukromý vlastník ukáže, že umí hospodařit lépe. Tento zájemce si navíc musí být jist tím, že svou investici dobře v letech zúročí a bude mít přiměřený zisk. Pokud tento zájemce jen trochu bude tušit, co se stane s jeho investicí, vybere konta a prchne. Vaše teorie není podložena důkazy z historie a zůstává tedy vybájenou snovou vizí. Nezbývá mi než doporučit, abyste už to nekouřil. Nedovedete sen odlišit od reality.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 3. 2015 14:00
reakce na Michal Mrozek | 26. 3. 2015 11:40

Já ale uznávám, že stát není optimálním vlastníkem obchodní banky a proto také píši, že by stát měl následně zbankrotovanou banku, kterou zachránil znárodněním následně zase privatizovat.

Pokud investor bude řádně hospodařit a nepovede banku k bankrotu, tak nemá proč utíkat. Opakuji, že v daném případě by šlo o znárodnění bank, které zbankrotovaly. Nejde o žádné sny. Za poslední krize byla znárodněna celá řada bank. Podle Vaší logiky už měli být všichni investoři dávno uprchnout ze států jako jsou USA nebo Velká Británie. Vy se probuďte. Komunisti nebyli jediní, kdo znárodňoval. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 27. 3. 2015 19:38
reakce na Richard Fuld | 26. 3. 2015 14:00

Protiřečíte si. Pokud stát není nejlepším vlastníkem, proč byste mu chtěl banku, byť na nějakou krátkou dobu, přenechávat? Není lepší, aby se přímo dostal k vedení banky onen nejlepší vlastník? Stát podle vašeho posledního příspěvku je tedy zbytečný.

Vy mluvíte o znárodnění, které je záchranou banky. Vidím úplně jinou situaci. Stát není ten, kdo má vše vždy za všech okolností zachraňovat. Ať to nechá padnout, pokud to je nezdravé. A pokud poskytl garance, ať to zaplatí. To je odvěký etatistický nesmysl, že všechno se musí zachraňovat. Já být investorem, tak máte pravdu, už jsem za kopečky. Žel je pravda, že od komunistů se to spousta dalších lidí naučila. Znárodňování je obyčejná zlodějina. Rád nazývám věci pravými jmény, protože jinak bych se v tom mohl ztratit tak, jak se to stalo vám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 3. 2015 10:29
reakce na Michal Mrozek | 27. 3. 2015 19:38

Neprotiřečím si. To mi jen Vy nechcete porozumět. Nechci státu banku přenechávat. Pokud se banka bude chovat pošetile a bude svým jednáním zpochybňovat bonitu svých aktiv, k nimž nemusí držet žádný vlastní kapitál, pak se tato banka sama bez přispění státu zařízne. Stát by měl namísto daru akcionářům od daňových poplatníků v podobě úhrady její ztráty, takovou zkrachovalou banku (často se záporným vlastním kapitálem) koupit za tržní cenu, která bude zřejmě někde okolo nuly. V podstatě tak ani nepůjde o znárodnění v onom hanebném slova smyslu. Zde je třeba rozlišovat.

Proč by to měl stát udělat? Protože když to neudělá, pak banka zkrachuje a lidé a firmy přijdou o vklady v těch bankách a následně padnou i další banky. To je další rozumný důvod k záchraně banky jejím znárodněním, resp koupením státem za nulovou cenu. Takže je třeba rozlišovat mezi znárodněním, kdy stát někomu ukradne hodnotnou věc a "znárodněním", kdy stát koupí od majitele něco, za co by měl ten majitel ještě státu zaplatit.

Není lepší, aby se přímo dostal k vedení banky onen nejlepší vlastník? Samozřejmě, že je. Ono "znárodnění" vždy přichází v úvahu až po té, co akcionáři vyčerpají všechny možnosti, jak sehnat potřebný kapitál k navýšení kapitálu banky. Pokud se nikdo nenajde, pak jde na řadu stát.

Stát zde tedy není zbytečný, protože je zde právě pro případ, že se onen "nejlepší" vlastním prostě nenajde.

Píšete ať to stát nechá padnout? Vy si to představujete jako Hurvínek válku. :-)

Pokud rád nazýváte věci pravými jmény, pak si to nazývejte jak chcete. Já zůstanu u rozlišování, kdy znárodnění může být jak loupeží, tak i záchranou. Vždy je třeba ono znárodnění posuzovat v kontextu daných okolností. To je přece stará známá věc, že nůž může být užitečným nástrojem i vražednou zbraní ale pořád to bude nůž.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 29. 3. 2015 22:38
reakce na Richard Fuld | 28. 3. 2015 10:29

Podle vás by tedy stát měl banku, která špatně hospodařila, koupit za tržní (téměř nulovou) hodnotu. Jedním dechem dodáváte, že to má stát udělat proto, aby lidé nepřišli o své vklady. Fond pojištění vkladů vám něco říká? (Nastudovat pane Fuld, ať zbytečně nemlátíte prázdnou slámu...) Není důvod si myslet, že by měly padnout další banky, pokud tedy zrovna nehospodaří stejně blbě jako ta naše zkrachovalá a lidi nechytne panika. Ta by je díky fondu pojištění vkladů chytnout neměla. Tedy alespoň ty, kteří vidí realisticky a nenasazují si růžové brýle ohledně toho, co všechno stát zvládne a udělá. Vás by panika možná chytla, když státu tolik věříte.

Že si to představuji jako Hurvínek válku? :D
I toť dost možná je pravda. Laskavý čtenář těchto řádků nechť si udělá závěr sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 3. 2015 09:41
reakce na Michal Mrozek | 29. 3. 2015 22:38

Proč by se mělo utratit desítky miliard eur z fondu pojištění vkladů, když stačí cca 8% bilanční sumy (spíše však méně) na navýšení kapitálu banky při jejím odkoupení?

Navíc při krachu banky a výplatě z fondu pojištění vkladů může nastat situace, že ve fondu nebude dost peněz a pak nastoupí záruky státu, tedy poplatníci zaplatí sami sobě vlastní vklady. Úžasné "řešení".

Fond pojištění vkladů navíc funguje jen do určité výše vkladů, takže spousta firem by přišla o provozní kapitál a zkrachovaly by pouze proto, že stát nechal padnout banky.

Vaše představa o tom, že banky mohou krachovat tak nějak individuálně je směšná. Bankovní systém je velmi provázaný a na mezibankovní depozita se fond pojištění vkladů nevztahuje, takže při krachu banky vystavujete celý bankovní systém riziku dominového efektu s mnohonásobně většími dopady na ekonomiku, než v případě záchrany dané krachující banky, či skupiny bank jejich znárodněním.

Takže můj závěr o Vás jako Hurvínkovi, stále platí. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 25. 3. 2015 11:28
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 10:17

Ano, jako vždy se ztráty socialozovaly a zisky se vesele privatizují. Faktem je, že soukromé banky nějaké ztráty z haircutu utržily, ale nikoliv likvidační. To co pan Fuld popisuje, byla ovšem situace zahraničních evropských bank, které měly v balanci pár milionů až stamilionů řeckých dluhopisů. Být na banky tvrdý by ovšem kompletně zničilo řecký bankovní sektor, protože místní banky jsou místních obligací plné (s vyjímkou USA, kde se T-bonds kupují celosvětově). Stejně jsou Italské banky plené italských dluhopisů a německé německých.
Podle mě je na vině i "nedomyšlený" systém Basel (dnes tuším Basel 3), který všem vnutily a který považuje suverénní dluhopisy většiny zemí za "bezrizikové" a nezpůsobuje žádný negativní dopad na Tier 1 ratio. Takže italská banka, která nakoupí dluhopisy Siemensu nebo Volkswagenu bude mít horší sledované kapitálové Tier 1 ratio než ta co nakoupí italské vládní dluhopisy o stejném objemu. Takže pro regulátory bude ta s korporátními dluhopisy vypadat jako slabá a podfinancovaná a ta se státními dluhopisy zdravá jako řípa. Stěžovat si pak můžete na lampárně nebo ve Švýcarsku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 3. 2015 12:34
reakce na Petr Molik | 25. 3. 2015 11:28

Děkuji za smysluplnou reakci na můj příspěvek. Vy se domníváte, že bezrizikovost státních dluhopisů daná pravidly pro kapitálovou přiměřenost bank, je chybou. Já jsem naopak přesvědčen, že jednou z fatálních chyb je přesný opak, tedy nerespektování skutečnosti, že státní dluhopisy jsou v rovině úvěrového rizika zcela bezrizikovým aktivem. Pokud by se banky řídily podle tohoto pravidla, které je základního pilířem současného finančního systému, pak bychom dnes neřešili zcela zbytečnou a absurdní řeckou kauzu.

Tvrdý přístup k řeckým bankám, by řecký bankovní systém nezničilo. Naopak. K znárodňování bank z důvodu jejich insolvence by vůbec nemuselo dojít. A pokud by k tomu došlo, pak znárodněné banky by jednoduše fungovaly dál s tím, že by zcela přirozeně respektovaly bezrizikovost státních dluhopisů. Dokonce by nepotřebovaly ani žádnou rekapitalizaci, protože jejich portfolia by byla v pořádku. Jediné co bankám chybělo a chybí je respekt k výše zmíněnému základnímu pravidlu finančního systému, tedy ochota nakupovat řecké státní dluhopisy jako bezriziková aktiva, tedy bez úrokové přirážky z titulu kreditního rizika.

Domnívám se, že jediným druhem kreditního rizika připadajícího v úvahu ve vztahu ke státním dluhopisům je toliko country risk, tedy v daném případě riziko, které nesou nerezidenti, držící státní dluhopisy dané země. Toto riziko se ale ve vztahu k řeckým dluhopisům zjevně netýkalo řeckých a troufnu si napsat ani jiných evropských bank.

Není možné mít systém kapitálové přiměřenosti založený na zcela přirozené bezrizikovosti státních dluhopisů a současně tolerovat jednání bank, které toto nerespektují a ještě důsledky tohoto jednání ze státních peněz napravovat.

Navíc pokud byste chtěl v rámci kapitálové přiměřenosti zavést nenulovou rizikovou váhu na státní dluhopisy, pak byste pravděpodobně dostal do insolvence okamžikem účinnosti takového pravidla drtivou část bankovního systému. Tudy jednoduše cesta nevede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

1. 4. 2015 08:53
reakce na Richard Fuld | 25. 3. 2015 12:34

Mám tomu rozumět tak, že držení dluhopisů ČR je zcela bez rizika nyní, kdy republika dluží 1,5 biliónu a bude tomu tak i v budoucnu, až bude dlužit třeba 5 biliónů? A platí to i v případě, že na úrocích nebudeme vyplácet nynějších 70 mld, ale třeba 300 mld? Ovšem pak si na provoz státu budeme muset o to víc půjčit a tim se nám ta spirála zadlužení pěkně roztočí. Podle mě pak bude dost těžký přemluvit investory ke klidu a najít další občany, kteří si budou ochotni dluhopis koupit.
Rozhodně bych nechtěl mít úspory na důchod ve fondu, který nakoupil dluhopisy Venezuely a věří že za 20 let budou splacený i s úrokama.

No a to že si někdo nastaví pravidla kapitálový přiměřenosti na bezrizikovost, je spíš problém těch nerealistickejch pravidel, jejichž cílem je podpora zadlužování států a nikoli reálný ocenění rizikovosti. Se pak nelze divit, když je realita dožene.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:07
reakce na | 1. 4. 2015 08:53

Můj názor nestojí na tom, jestli věřit ve splacení 1.5 bilionu ale už nevěřit ve splacení 5 bilionů. Můj názor stojí na principu vždy platné bezrizikovosti státního dluhopisu. Současně netvrdím, že v reálu platí, že české dluhopisy jsou cenné papíry prosté kreditního rizika. Jediným důvodem proč tomu tak je, ale není skutečnosti, že ČR není schopna (stejně jako většina ostatních států) nikdy splatit svůj státní dluh "konvenčním" způsobem. Kreditní riziko státních dluhopisů je zde jednoduše pouze proto, že jejich držitelé se rozhodli, že nebudou respektovat základní pravidlo současného peněžního systému spočívající v úvěrové bezrizikovosti státních dluhopisů a podle toho se začali chovat. Projevem tohoto chování je pak riziková prémie jako součást výnosu dluhopisu.

Ona údajná "nesplatitelnost" státních dluhopisů má pak dvě roviny. První vyplývá z toho, že současná úroveň zadlužení států v podstatě prakticky vylučuje, že by státy své dluhy splatili "konvenční" cestou, tedy prostřednictvím fiskální restrikce a následující peněžní kontrakce. Ano tato "konvenční" cesta splacení státního dluhu je pro drtivou většinu zemí zcela nerealizovatelná.

Druhá rovina "nesplatitelnosti" státních dluhů tkví v samotné podstatě současného peněžního systému. Každá koruna státního dluhu, která byla státem utracena je současně i korunou, kterou vlastní ten, kdo ji získal jako protiplnění proti jím poskytnuté reálné hodnotě (alespoň teoreticky). Takže platí, že velká část existujících peněz je v aktivech bank kryta právě uvedenými státními dluhopisy. Jinými slovy pokud budeme chtít, aby byly státní dluhy splaceny, pak si musíme uvědomit, že stejná část peněz bude muset společně se splacenými dluhy i zaniknout.

V této souvislosti pak jedinými pro reálnou ekonomiku postradatelnými penězi jsou ladem ležící úspory domácností. Proto mluvím o zdánlivé nesplatitelnosti státních dluhů, byť nabývají často gigantických objemů. Tyto dluhy jsou totiž splatitelné prakticky zde dne na den, a to zdaněním příslušného objemu úspor občanů. Tento postup ostatně s zcela vážnou tváří doporučuje zadluženým státům MMF.

Dostáváme se tak do situace, kdy buď budeme akceptovat bezrizikovost státních dluhopisů i např. ve vámi zmiňovaném objemu 5 bilionů Kč, které budou kryty úsporami ve stejném objemu, nebo budeme muset připustit možnost státu zdanit tyto úspory za účelem splacení státního dluhu.

Můžeme si vybrat mezi giganticky zadluženým státem s giganticky bohatými občany nebo oddluženým státem s chudými občany. Splacení státních dluhů jednoduše na situaci daného státu, který představují občané toho státu, z vnějšího pohledu vůbec nic nemění. Otázka splacení státního dluhu by tak měla být výsostně vnitrostátní otázkou, o níž budou rozhodovat výhradně pouze občané daného státu, protože z vnějšku zůstane stát po splacení státních dluhů stále stejně bohatým, avšak při pohledu zevnitř budeme po splacení státního dluhu sledovat velmi dramatickou změnu rozložení bohatství mezi občany tohoto státu.

Opakuji, že třetí cesta "konvenčního" splacení státního dluhu postupně zničí ekonomiku daného státu i jeho občany, aniž by kdy došlo k onomu splacení státního dluhu. Tato cesta je jednoduše likvidační pro všechny.

Rovněž je třeba si uvědomit, že splacení státního dluhu neznamená, že nějací "vnější" věřitelé získají peníze, které občané odevzdají na daních ke splacení státního dluhu. Tyto peníze, jimiž budou splaceny dluhopisy držené v aktivech bank jednoduše zaniknou společně se státními dluhy. Celé to splacení státního dluhu pak nebude představovat nic jiného, než konfiskaci úspor, která bude mít jediný následek, zánik těchto úspor a dané části státního dluhu. Nikdo tím nic nezíská. Pokud se týče nebankovních držitelů státních dluhopisů, tak tito budou mít rovněž eminentní zájem na tom, aby sekundární trh se státními dluhopisy (včetně refinančních operací) fungoval zcela hladce, aby bylo možné držené dluhopisy kdykoliv převést na peníze bez větších problémů.

Doufám, že uvedené by Vás mohlo přesvědčit o tom, že jediným způsobem, jak nezničit stát a/nebo úspory jeho občanů je pak jednoduše respekt k základnímu pravidlu současného finančního systému, že státní dluhopisy jsou prosty kreditního rizika.

Dodám, že každá koruna jakéhokoliv dluhu je zároveň korunou, kterou někdo vlastní. Pokud tedy voláme po tom, aby státní, či jiné dluhy byly omezeny, pak voláme po tom, že úspory občanů mohou růst také pouze do určité výše. V tomto světle se pak úvahy na omezování dluhů jeví rovněž přinejmenším podivné. Bez dluhů nebudou úspory a naopak.

Také skutečnost, že úspory nemají na rozdíl od dluhů žádnou "splatnost" je důvodem, proč existence úspor zcela principiálně znemožňuje splacení jakýchkoliv dluhů právě v objemu oněch úspor, protože dlužníci se jednoduše k penězům, ležícím v úsporách a které potřebují na splacení svých dluhů, nemohou dostat do té doby, dokud je držitelé úspor nepustí do oběhu. Právě proto je nutné refinancování dluhů aby byl uvedený nesoulad mezi konkrétně splatnými dluhy a úsporami, které může jejich držitel držet v podstatě do nekonečna.

Tady se pak rýsuje poslední možnost přirozeného splacení státního dluhu, které by spočívalo v dobrovolném omezování spoření a v přechodu na pozvolné utrácení úspor. Toto by prospělo ekonomice a současně by mohlo teoreticky vést k tomu, že by stát přešel do módu přebytkových rozpočtů a postupného splácení jeho dluhů na jehož konci by byl "dobrovolný zánik úspor i stáních dluhů. Tato alternativa se však jeví jako čirá utopie.

Takže pokud chcete zachovat své úspory na důchod, v podstatě Vám nic jiného nezbývá, než že bude respektován koncept bezrizikovosti státních dluhopisů, protože všechny ostatní varianty pro Vás vyznějí velmi nepříznivě. Paradoxně ale také platí pro nebankovní držitele státních dluhopisů, že v případě zdanění úspor by došlo k přesunu úspor od těch, co je drží v penězích, k těm, kteří je drží ve státních dluhopisech, tedy k přechodu peněz od těch, co státním dluhopisům nevěřili, k těm, kteří státním dluhopisům důvěřovali.

Jediným problémem současné dluhové "krize" je tak nerespektování základních pravidel, v nichž náš ekonomický systém funguje. Přijde mi, že když v USA měli hypotéční krizi, tak v EU "musela" nastat taky nějaká ta krize. V USA byla obětním beránkem banka Lehman Brothers v EU to bude Řecko.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Richard SulíkRichard Sulík
Slovenský podnikatel, politik a ekonom.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!