Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Práce versus kapitál 0 : 1

| 16. 12. 2014

Práce jako výrobní faktor je dnes na Západě uměle předražená kvůli daním a odvodům. Naopak investice do všemožných i nemožných technických zařízení jsou daňově zvýhodněny. Obojí ve stále vyšší míře. Výsledkem je chronická nezaměstnanost.

Práce versus kapitál 0 : 1

Na jednom z mnoha kreslených vtipů Vladimíra Jiránka se pán s aktovkou vrací domů a nešťastně sděluje manželce, že je bez práce: „Nahradili mě kapesní kalkulačkou.“ Geniální kreslíř již v osmdesátých letech vystihl trend doby.

Zhruba 30 let po Jiránkovi studie Oxfordské univerzity uvádí, že 47 procent pracovních míst v USA je ohroženo automatizací. Její autoři uvádějí, že slabý růst zaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách od roku 2000 lze uvést do souvislosti s rozmachem výpočetní techniky. Zánik hrozí například daňovým poradcům, řadě profesí v pojišťovnictví, úvěrovým manažerům a analytikům či modelkám, jejichž místo prý zaberou počítačově generované krásky. Na to se netěším.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Ztráta romantického prostředí

V uplynulých letech však ubylo kvalifikovaných pracovních míst ve výrobě. Ještě relativně nedávno existovalo mnoho specializovaných a poměrně dobře placených dělnických a řemeslnických profesí, které byly jádrem střední třídy: dejme tomu automechanik, hodinář nebo sazeč. Namísto automechanika máme dnes měniče automatizovaných modulů. Ještě hůře dopadl hodinář, ze kterého se stal měnič baterií v digitálkách, přičemž v době mobilních telefonů upadá i tato profese.

Zcela paradoxně, hodináři, kteří ovládají řemeslo opravy mechanických strojků, jsou dnes nedostatkovými a vyhledávanými odborníky v komunitě nadšenců, kteří jiné hodinky než tradiční mechanické neuznávají. Ale tato odchylka od trendu má zanedbatelný makroekonomický význam, podobně jako vinylové gramodesky, černobílá fotografie s tradičním filmovým procesem či plnicí pera.

Nejreprezentativnější z uvedených je zřejmě již neexistující profese sazeče. Pokud jste v minulých letech navštívili tiskárnu, pravděpodobně jste viděli moderní stroje ovládané počítačovými panely a chrlící neuvěřitelnou rychlostí archy potištěného papíru. Obrovský stroj ovládá jediný tiskař. Je třeba přidat sytost barvy? Jediná operace na řídícím panelu. Žádný zásah do stroje. Produktivita práce je skvělá, ale romantické prostředí, které kouzelně vykreslil Karel Čapek v knize Jak se co dělá, je dávno ztracené.

Moderní technologie

Jméno výrobce uvedené na štítku stroje – Heidelberg – ilustruje další část příběhu. Ve staré ekonomice hrály roli tři výrobní faktory: práce, kapitál (ve smyslu věcných investic) a půda (ve smyslu jakýchkoli nemovitostí). V novodobé ekonomice tyto faktory zůstávají, ale v případě kapitálu roste význam intelektuálního vlastnictví. Složitost moderních technologií má za následek, že nejvyspělejší strojírenství a elektronika se staly výlučným majetkem několika světových výrobců.

V historii leteckého průmyslu například existovaly stovky výrobců leteckých motorů. Pouze tři jsou však dnes schopní vyrábět konkurenceschopné tryskové motory pro velká dopravní letadla: General Electric, Rolls Royce a Pratt & Whitney. Technologie výroby obnáší nejen miliardové investice, ale především desítky let práce, výzkumu, vývoje a zkušeností, které nejsou přenosné a nejsou snadno replikovatelné. Podle poslední zprávy Čína předstihla USA v hrubém domácím produktu vyjádřeném v paritě kupní síly. Dobrá. Ale General Electric napodobit nedokáže.

Technologický náskok vůdčích světových výrobců stále roste. Týká se elektroniky, strojírenství, chemie, všech technicky vyspělých oborů. Úzká skupina výrobců z nejvyspělejších zemí – USA, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Jižní Koreje, méně z ostatních vyspělých evropských zemí a Kanady – vyvíjí a produkuje špičkový výrobní kapitál, například zmíněný tiskařský stroj Heidelberg.

Tento kapitál nachází uplatnění v zemích druhého sledu, kam patří Čína, země východní Evropy a bohužel i Česko. Špičkové technologie prvního světa kombinované s levnou pracovní silou světa druhého poskytují obrovskou produktivitu. Třetí svět jen dodává suroviny. Stále však nejsme u hlavní pointy příběhu.

Z nedávné historie víme, že ekonomika se dokáže překvapivě rychle vypořádat s rychlými změnami, aniž by to muselo mít drtivý vliv na zaměstnanost. Během zhruba 50 let, od roku 1910 do 60. let, vyspělý svět prošel zásadní změnou. Tisíce let platilo, že většina populace pracovala v zemědělství. Během jediné generace přišel Dieselův motor, umělá hnojiva a postřiky proti škůdcům. Zemědělství se náhle stalo velkovýrobním. Většina práceschopné populace se ale uplatnila ve výrobě nebo ve službách. A ještě na konci 60. let nezaměstnanost ve vyspělé Evropě byla dvě až čtyři procenta. Pak se cosi zásadního změnilo – v neprospěch práce a zaměstnanosti. Co to bylo?

Exploze sociálního státu

Šlo o dva faktory. Prvním byla exploze sociálního státu v sedmdesátých letech. Levicové revolty v západní Evropě v roce 1968 přesvědčily politiky všech stran, že je třeba se posunout více do „sociálna“. Například německý kancléř Willy Brandt zahájil v roce 1969 program rozsáhlých sociálních reforem. Zatímco dnes se tímto termínem označují úsporná opatření, tehdy šlo o rozsáhlý balík celkem 88 velkorysých výdajových opatření. Výdaje bylo třeba něčím pokrýt: rostly tedy daně a odvody z mezd.

Podobným směrem se vydal sociální stát na celém Západě. Daňové břemeno sedmi největších ekonomik OECD – USA, Japonska, Německa, Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska – vzrostlo z průměrné hodnoty 25,6 procenta HDP v roce 1965 na dosavadní rekord 35,9 procenta HDP v roce 2007. Poté daňové břemeno pokleslo kvůli krizi asi o procentní bod – a hned nastal obrovský křik kvůli údajné likvidaci sociálního státu! Opačnou cestou se vydala daňová zátěž kapitálu. Nejde o sazby daní z příjmů, ale o něco rafinovanějšího – zrychlené odpisy. Každý investiční majetek se v účetnictví odepisuje. Čím vyšší odpisy, tím nižší zdanitelný zisk. V roce 1981 americký Kongres přijal Program pro hospodářskou obnovu prezidenta Reagana. Prezident identifikoval vysokou inflaci jako jednu z hlavních překážek pro investice a podnikání. Klíčovou složkou programu bylo zavedení zrychlených odpisů pro věcné investice do výrobního kapitálu. Zákon, který v témže roce vešel v platnost, výrazně snižoval efektivní daňovou zátěž firem investujících do strojů a zařízení. Reaganovo opatření mělo svůj smysl v době vysoké inflace, ale to byl jen začátek. Politici v různých zemích přijali zrychlené odpisy jako báječný prostředek pro podporu investic a hospodářského růstu. Snižování daňových sazeb s sebou nese ideologickou zátěž, která je pro levici často neúnosná. Zrychlení odpisů je ideologicky neutrální, navíc většina voličů vůbec netuší, oč jde.

Práce, cigarety a daně

Když vláda chce odradit lidi od spotřeby alkoholu nebo tabáku, zavede vysokou spotřební daň. Například ta na cigarety má za následek, že lidé méně kouří. Obdobně platí, že zdaníme-li práci, poptávka po tomto výrobním faktoru poklesne.

Spotřební daň z cigaret v Belgii činí 59,5 procenta z jejich ceny. Celkové daňové břemeno na práci 55,5 procenta (svobodný zaměstnanec, žádné děti, průměrná mzda). Není náhodou, že nezaměstnanost představuje v Belgii chronický problém.

Tentýž zaměstnanec by byl ve Švýcarsku zdaněn jen 21 procenty. Nepřekvapí, že nezaměstnanost je ve Švýcarsku tradičně nízká.

Hloupé ekonomické nápady

Tak se stalo, že práce jako výrobní faktor je dnes na Západě uměle předražená kvůli daním a odvodům. V některých zemích se míra zdanění práce blíží daňové zátěži cigaret (viz box). Naopak investice do všemožných i nemožných technických zařízení jsou daňově zvýhodněny. Stále více, i když hlavní důvod pro zrychlené odpisy – vysoká inflace – už pominul.

Zákonodárci ale nepřestávají produkovat hloupé ekonomické nápady. Jedním z nich je trend zvyšování minimálních mezd. Dobrý úmysl – dát lidem mzdu, ze které lze slušně žít – se střetává s ekonomickými zákony. Když ve městě Seattle zvýšili minimální mzdu na 15 dolarů za hodinu, okamžitě se objevily úvahy o zavedení automatizovaného systému obsluhy v prodejnách rychlého občerstvení, podobně jako fungují pokladní samoobsluhy v řadě supermarketů.

Nikdo nemá rád automatické pokladny a hovořit s lidskou obsluhou v McDonaldu je příjemnější než ťukat objednávku přes obrazovku. Ale budou-li se daně, odpisy a minimální mzdy vyvíjet jako dosud, nebude jiného východiska. Práce je uměle předražená, kapitál je uměle zlevněný. Obojí ve stále vyšší míře. Výsledkem je chronická nezaměstnanost.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Jaroslav Krátký | 18. 12. 2014 15:05

Epochy se střídají, po starověkém Řecku přišla éra Římského impéria. Dnes třímá žezlo USA, ale všichni vidíme, že je na sestupu a navíc se zdá, že to střídání hegemonů se zrychluje, už to nebudou stovky let, ale jen desítky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Peter Adamov | 18. 12. 2014 08:00

Citujem autora: "Čína předstihla USA v hrubém domácím produktu vyjádřeném v paritě kupní síly. Dobrá. Ale General Electric napodobit nedokáže. "
Môj dodatok je: Nedokáže to dnes a ani zajtra, ale pozajtra už áno. Teda nie o rok, nie o tri, ale o desať rokov bude všetko inak. Vzorovým príkladom nech nám je napr. výroba osobných automobilov. Učenie sa metódou časť okopírujeme, časť kúpime (napr.Volvo), a ostatok dotvoríme vlastnou hlavou funguje. Mňa by zaujímalo, aký je pomer finančných objemov vyrobených čínskych smartfónov vs európske letecké turbíny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom tomas | 17. 12. 2014 19:29

1#V případě nahrazení lidské práce technologií není automatické (jak jste správně podotkl dle historie) že lidé nebudou mít práci, ale vytvoří se nová pracovní místa. Selsky řečeno,kdo chce makat,praci si najde nebo se mu vytvoří.
2#Taktéž v komentářích vyčítáte nesprávně umělé zdražení lidské práce o různá pojištění,daně soc. odvody a pod.
A není to spíš tak že stroj tyto náklady nepožaduje?je tedy konkurence schopnější?

3# vtipně podotknuté nahrazení žurnalistů a jiných tvůrcu naopak nehrozí, mají přidanou hodnotu kterou stroj zatím nedodá. Naopak se divím že není nahrazen z 90% právní systém softwarem - už jen z důvodu toho, že by měl každý větší přístup k prosazování svého práva - jehož znalost je navíc vyžadována ze zákona. myslím že současný právní systém je pro většinu lidí nepoužitelný. Jenže kam s právníkama? tam se odkáži na bod jedna, oni jsou to docela chytří lidé se schopností vzdělávat se, něco si najdou.například novinařinu .-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2014 23:29
reakce na Tom tomas | 17. 12. 2014 19:29

1) Jistě, práci by si našel každý, i ten nejneschopnější a nejméně kvalifikovaný - kdyby ho nediskvalifikovala minimální mzda. A kdyby ten každý neměl pohodlnou alternativu žití za cizí bez práce. Pak souhlasím, že by si práci našel každý, bez ohledu na míru technologického pokroku - jediná otázka by byla: Za kolik.

2) Nejen stroje tyto náklady nepožadují. Já je také nepožaduji a kdybych nebyl hrozbou trestu nucen si platit sociální "pojištění", raději bych ty peníze investoval do zvyšování kvalifikace a budování finančního polštáře. Stejně tak kdybych nebyl násilím nucen si platit zdravotní "pojištění", vybral bych si nějakou komerční alternativu, díky konkurenci levnější a zvolil bych asi levnější pojistku s vyšší spoluúčastí, jako mám např. na autě. Běžné léky a zákroky jsem schopen si hradit sám a pojistku bych měl jen opravdu pro případ něčeho nenadálého a nákladného. A už vůbec nepožaduji náklady jako OpenCard, Blanka, Pandury, Výzkumný ústav okrasného zahradnictví či vládní letka.

3) asi souhlas :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 16. 12. 2014 16:03

Demagogie a ještě trochu hloupá, tak na úrovni Kalouska v Událostech, komentářích. Daňová sazba je přece jen součástí celkových nákladů na pracovní sílu. To i pan Kohout, jakkoliv ho nepřeceňuju, musí tušit.
Ve zmiňovaném Švýcarsku jsou náklady na pracovní sílu vysoké, daňová sazba, nedaňová sazba. Prodavačka v Lidlu si ve Švajcu vydělá víc, než u nás vysokoškolský profesor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 17. 12. 2014 00:10
reakce na Martin Brezina | 16. 12. 2014 16:03

Paul Krugman kdysi napsal docela hezký článek na tohle téma - jak mnozí lidé nechápou, že mzdy jsou v ekonomice dané produktivitou v ekonomice, nikoliv produktivitou ve firmě. To k tomu porovnání, proč prodavačka v Lidlu ve Švýcarsku má takový plat, jaký má.

Ke zdanění práce je otázka, proč by to mělo vést k nezaměstnanosti resp. nahrazování prací strojema, proč by to jen nemohlo vést k nižším platům zaměstnanců. Asi to bude dost záviset na tvaru té nabídkové křivky, a tipnul bych si, že u kvalifikovanějších profesí to mít vliv nebude mít zas tak velký. U těch nekvalifikovaný, obzvláště těch u minimální mzdy ten vliv bude jednoznačně výrazně větší - a také to všichni kolem sebe vidíme. A tipnul bych si, že obzvláště v tom Švýcarsku k tomu budou velmi motivování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2014 06:34
reakce na Ondřej Palkovský | 17. 12. 2014 00:10

Prostě, rozhodující jsou celkové náklady na pracovní sílu, ne jen daňové zatížení. Čímž samozřejmě netvrdím, že daně v tom nehraje žádnou roli, ale ne zcela rozhodující.
Když mám v ČR celkové náklady na zaměstnání jednoho pracovníka, i když je zdanění práce kolem 50 %, 30 tisíc Kč a ve Švýcarsku za práci téhož pracovníka zaplatím hodně přes 100 tisíc na české peníze, navzdory zdanění 21 %, tak ten Švýcar je drahá pracovní síla, ať jsou tam obecně motivovaní k nižší dani nebo ne.

A mimochodem, zdanění práce není jen tak ze vzduchu. Daně se z většiny používají na služby, které by si jinak lidé platili sami. Buď by tedy požadovali vyšší platy - a je otázka, zdali by soukromé školy, infrastruktury, dopravní firmy, pojišťovny a bezpečnostní agentury poskytovaly své služby za nižší paušály, než stát - anebo by výrazně, spíš drasticky, poklesl jejich životní standard. Obojí by do systému vnášelo velkou nestabilitu, čili, myslím, že k ničemu takovému nikdy nedojde. A pokud k tomu nikdy nedojde, tak rozprava o těchto věcech je zcela akademická.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 17. 12. 2014 08:39
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2014 06:34

No..právě, že ne. Rozhodující je rozdíl celkových nákladů a "rovnovážné tržní mzdy". "Rovnovážná tržní" mzda sice ve švýcarsku může být vyšší než v ČR, ale v principu to ukazuje, že za dané rovnovážné tržní mzdy je těch lidí málo a je potřeba s jejich prací šetřit. Pokud zdvihnu zdanění (a to bude mít vliv na nabídku práce - což je právě otázka, jak velký), tak tím "uměle" zdražím práci a v té ekonomice se prostě začne vyplácet nahrazovat lidi kapitálem.

Otázka, zda by lidé "požadovali" vyšší platy je poněkud zvláštní, protože výše platů tak nějak nemá mnoho společného s tím, co lidé "požadují". Stejně, jako banka neplatí úroky, protože je "hodná" a nevyžaduje je, protože je "zlá". Ale myslím, že pan Kohout tady nemyslel, že by stát zrušil a zdanění by bylo 0, ale spíše takové daňové pravidlo, že daňová základna by měla být široká a daně nízké, protože pak je deformace trhu vzniklá zdaněním relativně malá. Jinak nevidím moc důvod, poč by soukromé školy měly být obecně dražší než ty státní. Druhá věc je, že stát tady platí neuvěřitelné množství nesmyslů (osobně vidím třeba různé dotace do sportu), které jsou prostě neobhajitelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 17. 12. 2014 22:32
reakce na Ondřej Palkovský | 17. 12. 2014 08:39

I sir Humphrey odsuzoval dotace do sportu a to byl nějaký zastánce silného státu a státních regulací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 17. 12. 2014 08:14
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2014 06:34

Nikdy neříkej nikdy.

Pochopitelně, že stát si monopol na moc nenechá jen tak vzít. Drží v rukou ozbrojené složky, které při sebemenším náznaku odporu neváhá použít proti vlastním občanům, proti vlastním živitelům. To známe myslím všichni z historie i současnosti.

Velmi správně chápete, že lidé by si museli vše potřebné zaplatit sami. Neexistuje důvod, proč bychom si měli myslet, že kdyby ty služby neposkytoval stát, byly by dražší. Naopak existuje mnoho důvodů, proč bychom měli být přesvědčeni o tom, že ty služby by byly levnější.

Navíc by lidé nemuseli platit to, co sami nechtějí, např. dotace Filipu Renčovi nebo Zdeňku Troškovi na jeho tvorbu, bez které by se kvalita života zcela jistě v ČR nesnížila ani o milimetr. Stejně tak bychom žili stejně kvalitně i bez obou nadzvukových letounů Jas 39 Gripen. Z toho jasně plyne, že náklady na služby které poskytuje dnes stát by byly výrazně nižší.

Co se týče např. školství - tam cenovou disproporci dělá hlavně stát a jeho dotační politika. Stát a jeho dotační politika dělá v ekonomice vůbec děsnej čurbes. Potlačuje konkurenci a tím samozřejmě žene ceny vzhůru. Stejně tak např. územní plánování žene ceny vysoko na jejich přirozenou úroveň, protože dělá ze stavebních pozemků vzácný zdroj.

Stát má totiž eminentní zájem na tom, aby ceny rostly. Vybírá přece velkou část daní procentem z cen, takže je dostatečně motivován dělat vše proto, aby ceny rostly.

Bohužel máte pravdu v tom, že změny se jen tak nedočkáme. Je stále příliš mnoho lidí toužících po moci a ti otěže moci dobrovolně nepustí. A protože drží v rukou zbraně a ostatním lidem naopak zbraně zakazují, je to situace velmi nerovná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 16. 12. 2014 21:17
reakce na Martin Brezina | 16. 12. 2014 16:03

Dokud tu prodavačku ve Švajcu nenahradí automatická pokladna. Dokud nebyla technika tak vyspělá, prodavačky ve Švajcu si mohly diktovat do jisté míry podmínky, pokud se dohodly mezi sebou. Jenomže prodejní automaty s nima do stávky nepůjdou. A o tom je ten článek.

Není ale překvapením, že vy najdete v článcích obvykle něco jiného než ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 12. 2014 17:10
reakce na Martin Brezina | 16. 12. 2014 16:03

A co z toho plyne?
V CZ i v tom Švajcu prostě stát uměle zdražuje pracovní sílu (pomocí daní, "pojišťení" a stohů regulatorní legislativy) a uměle zlevňuje stroje pomocí státního monopolu na centrální plánování (dnes nulových) úrokových měr.

Ano, jak v CZ, tak v CH je pracovní síla dražší, než by v přirozeném a svobodném tržním prostředí byla a naopak stroje/kapitál jsou uměle levnější, protože ve svobodném bankovnictví by banky nemohly půjčovat neexistující peníze, ale jen ty, které si u nich domácnosti uložily a ty by to jistě nedělaly za nulové úroky.

A vy namítnete, že prodavačka v Lidlu má v CH více, než vysokoškolský profesor u nás. Jak to souvisí s tím, že jak v CH Lidlu, tak v CZ Albertu má provozovatel motivaci zaměstnávat méně, než by bylo přirozené a nahrazovat lidi technologií více, než by bylo přirozené?
---------
OT: Samozřejmě pomíjím fakt, že prodavačka v Lidlu (v CZ i v CH) je často užitečnější, než ledasjaký profesor (genderismu, evropských studií, sociální ekologie, ...) a pozná se to i podle toho, že za služby prodavačky její zaměstnavatel a jeho zákazníci platí dobrovolně, kdežto platy profesorů platíme jen díky násilnému donucení a oloupení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Moravec | 16. 12. 2014 15:21

Profese sazeče samozřejmě stále existuje, jen se přesunula ze sazárny plné písmenek a litého olova k počítači a říká se jí DTP. V tomhle oboru dnes pracuje možná víc lidí než kdykoli jindy. V textu ji zaměňujete s profesí tiskaře, což je práce na sazečně navazující, ale v žádném případě tatéž. A ano, práce tiskaře se v poslední době skutečně rychle automatizuje, mění se celá technologie tisku a profese je do budoucna reálně ohrožena.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 16. 12. 2014 13:52

Co jest podporováno, toho přibývá. Co jest penalizováno, toho ubývá.
Zdaňme rohlík a dotujme z toho housky. Rohlíky s přestanou vyrábět, housek budou všude hromady.

Zdaňme práci a levnými úvěry dotujme stroje. Práce ubude a stroje budou i tam, kde o ně nijak zvlášť nestojíme (například IVR automaty na infolinkách).

Penalizujme pilnost a pracovitost a finančně podporujeme nepracování. K čemu asi dojde?

Že by to politici nechápali? Ale jistěže to dobře chápou, ale lidí závislí na státu, nezaměstnaní, státní penzisti, imigranti a nepřizpůsobiví jsou velmi vděčná a stabilní voličská základna. A tak socialistická penzijní komise klidně teď přijde s návrhem, že se do penze bude chodit dřív a penzistů bude o milion více. Že na to nejsou peníze? Že pak penze bude moc být tak 5tisíc? No to je přeci skvělé - koho asi bude volit masa 5ti milionů chudých penzistů?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 16. 12. 2014 08:08

Když už jsme u těch ztracených profesí, nezapomeňme na novináře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!