Diskuze: Práce versus kapitál 0 : 1

Jaroslav Krátký|18. 12. 2014 15:05

Epochy se střídají, po starověkém Řecku přišla éra Římského impéria. Dnes třímá žezlo USA, ale všichni vidíme, že je na sestupu a navíc se zdá, že to střídání hegemonů se zrychluje, už to nebudou stovky let, ale jen desítky.

Peter Adamov|18. 12. 2014 08:00

Citujem autora: "Čína předstihla USA v hrubém domácím produktu vyjádřeném v paritě kupní síly. Dobrá. Ale General Electric napodobit nedokáže. "
Môj dodatok je: Nedokáže to dnes a ani zajtra, ale pozajtra už áno. Teda nie o rok, nie o tri, ale o desať rokov bude všetko inak. Vzorovým príkladom nech nám je napr. výroba osobných automobilov. Učenie sa metódou časť okopírujeme, časť kúpime (napr.Volvo), a ostatok dotvoríme vlastnou hlavou funguje. Mňa by zaujímalo, aký je pomer finančných objemov vyrobených čínskych smartfónov vs európske letecké turbíny.

Jan Altman|17. 12. 2014 23:29| reakce na Tom tomas - 17. 12. 2014 19:29

1) Jistě, práci by si našel každý, i ten nejneschopnější a nejméně kvalifikovaný - kdyby ho nediskvalifikovala minimální mzda. A kdyby ten každý neměl pohodlnou alternativu žití za cizí bez práce. Pak souhlasím, že by si práci našel každý, bez ohledu na míru technologického pokroku - jediná otázka by byla: Za kolik.

2) Nejen stroje tyto náklady nepožadují. Já je také nepožaduji a kdybych nebyl hrozbou trestu nucen si platit sociální "pojištění", raději bych ty peníze investoval do zvyšování kvalifikace a budování finančního polštáře. Stejně tak kdybych nebyl násilím nucen si platit zdravotní "pojištění", vybral bych si nějakou komerční alternativu, díky konkurenci levnější a zvolil bych asi levnější pojistku s vyšší spoluúčastí, jako mám např. na autě. Běžné léky a zákroky jsem schopen si hradit sám a pojistku bych měl jen opravdu pro případ něčeho nenadálého a nákladného. A už vůbec nepožaduji náklady jako OpenCard, Blanka, Pandury, Výzkumný ústav okrasného zahradnictví či vládní letka.

3) asi souhlas :-)

Michal Weinfurtner|17. 12. 2014 22:32| reakce na Ondřej Palkovský - 17. 12. 2014 08:39

I sir Humphrey odsuzoval dotace do sportu a to byl nějaký zastánce silného státu a státních regulací.

Tom tomas|17. 12. 2014 19:29

1#V případě nahrazení lidské práce technologií není automatické (jak jste správně podotkl dle historie) že lidé nebudou mít práci, ale vytvoří se nová pracovní místa. Selsky řečeno,kdo chce makat,praci si najde nebo se mu vytvoří.
2#Taktéž v komentářích vyčítáte nesprávně umělé zdražení lidské práce o různá pojištění,daně soc. odvody a pod.
A není to spíš tak že stroj tyto náklady nepožaduje?je tedy konkurence schopnější?

3# vtipně podotknuté nahrazení žurnalistů a jiných tvůrcu naopak nehrozí, mají přidanou hodnotu kterou stroj zatím nedodá. Naopak se divím že není nahrazen z 90% právní systém softwarem - už jen z důvodu toho, že by měl každý větší přístup k prosazování svého práva - jehož znalost je navíc vyžadována ze zákona. myslím že současný právní systém je pro většinu lidí nepoužitelný. Jenže kam s právníkama? tam se odkáži na bod jedna, oni jsou to docela chytří lidé se schopností vzdělávat se, něco si najdou.například novinařinu .-)

Ondřej Palkovský|17. 12. 2014 08:39| reakce na Martin Brezina - 17. 12. 2014 06:34

No..právě, že ne. Rozhodující je rozdíl celkových nákladů a "rovnovážné tržní mzdy". "Rovnovážná tržní" mzda sice ve švýcarsku může být vyšší než v ČR, ale v principu to ukazuje, že za dané rovnovážné tržní mzdy je těch lidí málo a je potřeba s jejich prací šetřit. Pokud zdvihnu zdanění (a to bude mít vliv na nabídku práce - což je právě otázka, jak velký), tak tím "uměle" zdražím práci a v té ekonomice se prostě začne vyplácet nahrazovat lidi kapitálem.

Otázka, zda by lidé "požadovali" vyšší platy je poněkud zvláštní, protože výše platů tak nějak nemá mnoho společného s tím, co lidé "požadují". Stejně, jako banka neplatí úroky, protože je "hodná" a nevyžaduje je, protože je "zlá". Ale myslím, že pan Kohout tady nemyslel, že by stát zrušil a zdanění by bylo 0, ale spíše takové daňové pravidlo, že daňová základna by měla být široká a daně nízké, protože pak je deformace trhu vzniklá zdaněním relativně malá. Jinak nevidím moc důvod, poč by soukromé školy měly být obecně dražší než ty státní. Druhá věc je, že stát tady platí neuvěřitelné množství nesmyslů (osobně vidím třeba různé dotace do sportu), které jsou prostě neobhajitelné.

Michal Weinfurtner|17. 12. 2014 08:14| reakce na Martin Brezina - 17. 12. 2014 06:34

Nikdy neříkej nikdy.

Pochopitelně, že stát si monopol na moc nenechá jen tak vzít. Drží v rukou ozbrojené složky, které při sebemenším náznaku odporu neváhá použít proti vlastním občanům, proti vlastním živitelům. To známe myslím všichni z historie i současnosti.

Velmi správně chápete, že lidé by si museli vše potřebné zaplatit sami. Neexistuje důvod, proč bychom si měli myslet, že kdyby ty služby neposkytoval stát, byly by dražší. Naopak existuje mnoho důvodů, proč bychom měli být přesvědčeni o tom, že ty služby by byly levnější.

Navíc by lidé nemuseli platit to, co sami nechtějí, např. dotace Filipu Renčovi nebo Zdeňku Troškovi na jeho tvorbu, bez které by se kvalita života zcela jistě v ČR nesnížila ani o milimetr. Stejně tak bychom žili stejně kvalitně i bez obou nadzvukových letounů Jas 39 Gripen. Z toho jasně plyne, že náklady na služby které poskytuje dnes stát by byly výrazně nižší.

Co se týče např. školství - tam cenovou disproporci dělá hlavně stát a jeho dotační politika. Stát a jeho dotační politika dělá v ekonomice vůbec děsnej čurbes. Potlačuje konkurenci a tím samozřejmě žene ceny vzhůru. Stejně tak např. územní plánování žene ceny vysoko na jejich přirozenou úroveň, protože dělá ze stavebních pozemků vzácný zdroj.

Stát má totiž eminentní zájem na tom, aby ceny rostly. Vybírá přece velkou část daní procentem z cen, takže je dostatečně motivován dělat vše proto, aby ceny rostly.

Bohužel máte pravdu v tom, že změny se jen tak nedočkáme. Je stále příliš mnoho lidí toužících po moci a ti otěže moci dobrovolně nepustí. A protože drží v rukou zbraně a ostatním lidem naopak zbraně zakazují, je to situace velmi nerovná.

Martin Brezina|17. 12. 2014 06:34| reakce na Ondřej Palkovský - 17. 12. 2014 00:10

Prostě, rozhodující jsou celkové náklady na pracovní sílu, ne jen daňové zatížení. Čímž samozřejmě netvrdím, že daně v tom nehraje žádnou roli, ale ne zcela rozhodující.
Když mám v ČR celkové náklady na zaměstnání jednoho pracovníka, i když je zdanění práce kolem 50 %, 30 tisíc Kč a ve Švýcarsku za práci téhož pracovníka zaplatím hodně přes 100 tisíc na české peníze, navzdory zdanění 21 %, tak ten Švýcar je drahá pracovní síla, ať jsou tam obecně motivovaní k nižší dani nebo ne.

A mimochodem, zdanění práce není jen tak ze vzduchu. Daně se z většiny používají na služby, které by si jinak lidé platili sami. Buď by tedy požadovali vyšší platy - a je otázka, zdali by soukromé školy, infrastruktury, dopravní firmy, pojišťovny a bezpečnostní agentury poskytovaly své služby za nižší paušály, než stát - anebo by výrazně, spíš drasticky, poklesl jejich životní standard. Obojí by do systému vnášelo velkou nestabilitu, čili, myslím, že k ničemu takovému nikdy nedojde. A pokud k tomu nikdy nedojde, tak rozprava o těchto věcech je zcela akademická.

Ondřej Palkovský|17. 12. 2014 00:10| reakce na Martin Brezina - 16. 12. 2014 16:03

Paul Krugman kdysi napsal docela hezký článek na tohle téma - jak mnozí lidé nechápou, že mzdy jsou v ekonomice dané produktivitou v ekonomice, nikoliv produktivitou ve firmě. To k tomu porovnání, proč prodavačka v Lidlu ve Švýcarsku má takový plat, jaký má.

Ke zdanění práce je otázka, proč by to mělo vést k nezaměstnanosti resp. nahrazování prací strojema, proč by to jen nemohlo vést k nižším platům zaměstnanců. Asi to bude dost záviset na tvaru té nabídkové křivky, a tipnul bych si, že u kvalifikovanějších profesí to mít vliv nebude mít zas tak velký. U těch nekvalifikovaný, obzvláště těch u minimální mzdy ten vliv bude jednoznačně výrazně větší - a také to všichni kolem sebe vidíme. A tipnul bych si, že obzvláště v tom Švýcarsku k tomu budou velmi motivování.

Michal Weinfurtner|16. 12. 2014 21:17| reakce na Martin Brezina - 16. 12. 2014 16:03

Dokud tu prodavačku ve Švajcu nenahradí automatická pokladna. Dokud nebyla technika tak vyspělá, prodavačky ve Švajcu si mohly diktovat do jisté míry podmínky, pokud se dohodly mezi sebou. Jenomže prodejní automaty s nima do stávky nepůjdou. A o tom je ten článek.

Není ale překvapením, že vy najdete v článcích obvykle něco jiného než ostatní.

Jan Altman|16. 12. 2014 17:10| reakce na Martin Brezina - 16. 12. 2014 16:03

A co z toho plyne?
V CZ i v tom Švajcu prostě stát uměle zdražuje pracovní sílu (pomocí daní, "pojišťení" a stohů regulatorní legislativy) a uměle zlevňuje stroje pomocí státního monopolu na centrální plánování (dnes nulových) úrokových měr.

Ano, jak v CZ, tak v CH je pracovní síla dražší, než by v přirozeném a svobodném tržním prostředí byla a naopak stroje/kapitál jsou uměle levnější, protože ve svobodném bankovnictví by banky nemohly půjčovat neexistující peníze, ale jen ty, které si u nich domácnosti uložily a ty by to jistě nedělaly za nulové úroky.

A vy namítnete, že prodavačka v Lidlu má v CH více, než vysokoškolský profesor u nás. Jak to souvisí s tím, že jak v CH Lidlu, tak v CZ Albertu má provozovatel motivaci zaměstnávat méně, než by bylo přirozené a nahrazovat lidi technologií více, než by bylo přirozené?
---------
OT: Samozřejmě pomíjím fakt, že prodavačka v Lidlu (v CZ i v CH) je často užitečnější, než ledasjaký profesor (genderismu, evropských studií, sociální ekologie, ...) a pozná se to i podle toho, že za služby prodavačky její zaměstnavatel a jeho zákazníci platí dobrovolně, kdežto platy profesorů platíme jen díky násilnému donucení a oloupení.

Martin Brezina|16. 12. 2014 16:03

Demagogie a ještě trochu hloupá, tak na úrovni Kalouska v Událostech, komentářích. Daňová sazba je přece jen součástí celkových nákladů na pracovní sílu. To i pan Kohout, jakkoliv ho nepřeceňuju, musí tušit.
Ve zmiňovaném Švýcarsku jsou náklady na pracovní sílu vysoké, daňová sazba, nedaňová sazba. Prodavačka v Lidlu si ve Švajcu vydělá víc, než u nás vysokoškolský profesor.

Martin Moravec|16. 12. 2014 15:21

Profese sazeče samozřejmě stále existuje, jen se přesunula ze sazárny plné písmenek a litého olova k počítači a říká se jí DTP. V tomhle oboru dnes pracuje možná víc lidí než kdykoli jindy. V textu ji zaměňujete s profesí tiskaře, což je práce na sazečně navazující, ale v žádném případě tatéž. A ano, práce tiskaře se v poslední době skutečně rychle automatizuje, mění se celá technologie tisku a profese je do budoucna reálně ohrožena.

Jan Altman|16. 12. 2014 13:52

Co jest podporováno, toho přibývá. Co jest penalizováno, toho ubývá.
Zdaňme rohlík a dotujme z toho housky. Rohlíky s přestanou vyrábět, housek budou všude hromady.

Zdaňme práci a levnými úvěry dotujme stroje. Práce ubude a stroje budou i tam, kde o ně nijak zvlášť nestojíme (například IVR automaty na infolinkách).

Penalizujme pilnost a pracovitost a finančně podporujeme nepracování. K čemu asi dojde?

Že by to politici nechápali? Ale jistěže to dobře chápou, ale lidí závislí na státu, nezaměstnaní, státní penzisti, imigranti a nepřizpůsobiví jsou velmi vděčná a stabilní voličská základna. A tak socialistická penzijní komise klidně teď přijde s návrhem, že se do penze bude chodit dřív a penzistů bude o milion více. Že na to nejsou peníze? Že pak penze bude moc být tak 5tisíc? No to je přeci skvělé - koho asi bude volit masa 5ti milionů chudých penzistů?

Jan Krejčí|16. 12. 2014 08:08

Když už jsme u těch ztracených profesí, nezapomeňme na novináře.