Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Elektronická evidence tržeb. Past na daňové úniky, nebo na podnikatele?

| 8. 8. 2014

Ministerstvo financí chce on-line kontrolovat tržby všech obchodníků a podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kartou, stravenkami… Podaří se tak snížit daňové úniky? A není taková míra kontroly nezdravá? Ptáme se ekonoma a poradce ministra financí Aleše Michla, europoslance Petra Macha, odboráře Víta Samka, šéfa Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších osobností.

Očima expertů: Elektronická evidence tržeb. Past na daňové úniky, nebo na podnikatele?

Stát vyhlásil válku daňovým únikům. Jednou z jeho hlavních zbraní by měla být takzvaná elektronická evidence tržeb. S tímto systémem má Finanční správa on-line sledovat tržby podnikatelů a efektivně postihovat nepoctivce. Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství představily tento návrh veřejnosti na začátku července na panelové diskuzi se zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu, Hospodářské komory a velkých obchodních řetězců i středních a malých podnikatelů. Předpokládaný termín spuštění systému je leden 2016.

„Zatím jsme ve stádiu příprav, technické detaily i věcné parametry diskutujeme interně i externě a navrhované nastavení jsme dosud neuzavřeli, doporučení teprve padnou a o zásadních aspektech nakonec rozhodne vláda. Takže zatím jakékoliv informace o detailech jsou velmi předčasné a jen by mohly zmást trh. Je možné říci, že Ministerstvo financí není nakloněno žádným výjimkám, protože výjimky jen deformují systém a vedou ke zneužívání,“ odpověděl na náš dotaz k fungování systému Michal Žurovec z tiskového oddělení ministerstva financí. Zástupkyně tiskového mluvčího Finanční správy Jitka Ježková byla však sdílnější: „Připravovaný on-line systém by měl kontrolovat tržby (příjmy) povinných subjektů realizované v hotovosti. Mezi povinné subjekty by měly patřit podnikající fyzické osoby a právnické osoby přijímající platby v hotovosti. Hotovostní platbou je myšlena platba jiným způsobem než bankovním převodem, tedy hotovost, platební karty, stravenky, šeky a tak dále.“ Na místě podle státních úředníků nejsou obavy, že elektronická evidence tržeb bude pro obchodníky znamenat příliš velkou finanční a administrativní zátěž. Stačit by prý měl jen tablet či mobil s připojením na internet a software, který by se staral o odeslání údajů do datového centra. Samotný systém by pak měl fungovat následujícím způsobem:

  • Pokladní systém před tiskem účtenky zašle její obsah formou datové zprávy do datového centra elektronické evidence tržeb Finanční správy ČR
  • Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky
  • Pokladní systém vytiskne účtenku (včetně potvrzovacího kódu)
  • Zákazník převezme účtenku a prostřednictvím webové aplikace může překontrolovat, že data na účtence jsou uložena v datovém centru elektronické evidence tržeb

Chorvatsko, náš vzor

Ministerstvo financí v současné době analyzuje, jakým způsobem elektronickou evidenci tržeb technicky řešili v zahraničí – zejména v Chorvatsku, Maďarsku a na Slovensku. Úřad se zřejmě nejvíc inspiruje v první z uvedených zemí. Otázkou ale je, jestli je efektivita tohoto nástroje opravdu taková, jak se z některých vyjádření může zdát. Například u zmiňovaného Chorvatska se nedá rozumně vyčíslit, jaký finanční přinos zavedení evidence přineslo. „Situace chorvatské ekonomiky je v řadě aspektů odlišná a efekt zavedení tohoto nástroje v České republice nelze na základě chorvatské zkušenosti zcela předjímat. Nicméně pozitivnímu vlivu na výběr daní zejména v některých tržních segmentech skutečně věříme. V Chorvatsku došlo například u hotelů a restaurací k navýšení vykazovaných tržeb řádově o stovky procent,“ vysvětluje nám Michal Žurovec z Ministerstva financí.

Jak se na elektronickou evidenci tržeb dívají ekonomové, analytici, podnikatelé a zástupci firem a odborů? Vítají, nebo odmítají její zavádění? Bude účinná v boji proti daňovým únikům? Jak zatíží podnikatele?

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+7
+
-

S elektronickou evidencí tržeb souhlasím, je to jeden z poměrně účinných prostředků v boji s šedou a černou ekonomikou. Českomoravská konfederace odborových svazů chystá na říjen mezinárodní konferenci na toto téma, kde se budou prezentovat mimo jiné slovenské a chorvatské zkušenosti s jejím zavedením. Budeme mít možnost je využít a české řešení realizovat tak, aby zlepšilo výběr daní a nepředstavovalo neúměrnou zátěž podnikatelů.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+7
+
-

Když jsou jednou nějaké daně, tak je samozřejmě protiprávní se jim vyhýbat. Ale jestli existuje větší chucpe než tento návrh, tak o něm nevím! Stát by si měl nejdřív zamést před vlastním prahem. Vždyť není schopný ani sám spočítat, za co vyhazuje peníze. Viz projekt takzvané státní poklady nefungující a navíc sám o sobě předražený. OK, ministr Babiš deklaroval, že v tom chce udělat pořádek. Tleskám a držím palce. Ale ať tedy nejdřív udělá pořádek ve státní kase, až pak ať navrhuje další buzerační opatření proti podnikatelům.

V Chorvatsku si pochvalují, jak se jim zlepšil výběr daně z přidané hodnoty. To nelze popřít, ale on-line dohled státu nad všemi transakcemi, to už je skutečně dost děsivá záležitost. Big Brother hadr. Nebylo by prostě lepší řešení daně zjednodušit a snížit, aby klesla motivace je obcházet?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+7
+
-

Jsme v jednadvacátém století a elektronický systém tržeb nás nemine. Má-li to být v dohledné době, potom se musí jednat o řešení velmi levné a maximálně jednoduché na obsluhu. Povinné registrační pokladny nebo počítače to nesplňují, nevidím důvod nutit každého stánkaře, aby si pořizoval nákladné zařízení. Řešením je jednoduchá elektronická evidence na bázi mobilního telefonu. Zásadně ale odmítáme účtenkovou loterii, kdy se každý nakupující stane současně agentem berního úřadu, striktně rovněž odmítáme jakýkoliv systém „bonzování“ podnikatelů, kontrolu si musí zabezpečit stát. Nedoporučuji to v první fázi zavádět plošně, ty úplně nejmenší bych zatím vynechal. Celý nový režim je nutné podpořit jinými benefity, jistě by se měla na určité produkty snížit DPH, a to nikoliv kosmeticky.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+7
+
-

Když se začtete do zatím pracovních výpočtů think tanku CASE, který oficiálně počítá daňové úniky pro Evropskou komisi, přijdou na vás chmury. Podvody s daní z přidané hodnoty v Česku jen během roku 2012 narostly o patnáct miliard na 90 miliard korun. Jedná se o nejrenomovanější a poslední výpočet, který teď je k dispozici. Byl tady chorvatský ministr financí – podle jeho dat po zavedení systému elektronické evidence tržeb začali podnikatelé reportovat během dvou let o 110 procent větší příjem a více odvádět daně. „Najednou.“ Fakt si myslíte, že by byl problém podle Chorvatska každému podnikateli u nás nařídit, že musí mít tablet na Androidu či iOS, že si třeba superlevně nebo zdarma může stáhnout prográmek a v tom musí účtovat? On-line by se to reportovalo do datového centra, na každé účtence potvrzení, že datové centrum tržbu zaevidovalo (datové centrum v Chorvatsku dává odpověď do 0,4 sekundy). Pokud by třeba hospoda vykazovala podezřele nižší tržby než sousední podnik, kontrola by věděla, kam přijít a nebuzerovala by poctivé.

Ta jedna „blbá“ účtenka, respektive celý systém elektronizace tržeb, může znatelně zvýšit výběr daně z přidané hodnoty. V praxi bych okamžitě chorvatský model vzal, přidal k tomu elektronické párovaní faktur proti velkým podvodům s odpočtem DPH. Hraje se o devadesát miliard korun navíc, aniž bych sazbu jakkoliv měnil, jen daně řádně vybírat… Když se to tahle provede, bude obsluha jednodušší než update účtu na Facebooku, takže jaká administrativa? 

Petr Mach

politik a ekonom

Petr Mach
+7
+
-

Jsem proti takzvané elektronické evidenci tržeb. Byla by to velká byrokratická zátěž zejména pro drobné obchodníky. Stát stejně nezajistí, aby obchodníci všechny tržby elektronicky evidovali. Vždycky bude možné přijmout peníze „na ruku“ bez dokladu. Je to zbytečný zákon, který bude boj proto daňovým únikům jen předstírat. Na Slovensku se takový systém vyloženě neosvědčil a nové příjmy do státního rozpočtu nepřinesl. Nejlepší cestou k omezení daňových úniků by bylo snížení daní, pak by nutkání zatajovat příjmy bylo menší.

Jiří Skuhrovec

ekonom, analytik EEIP

Jiří Skuhrovec
+7
+
-

Ďábel tkví v detailu – jaká data se budou posílat, a kdo k nim bude mít přístup? Dobře nastavený systém skutečně má šanci podstatně zlepšit kontrolu plnění daňových povinností a zatěžovat jen minimálně – paradoxně by výhledově mohl i snížit zátěž podnikatelů v komunikaci s úřady. Ty ale musí udělat maximum pro to, aby bylo jasné, jak se s daty nakládá. Podnikatel by například mohl dostávat výpis, kdo s jeho daty pracoval.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Před volbami jsme slýchali hezká slova o tom, jak se zefektivní hospodaření státu, jak se zalátají černé díry veřejných rozpočtů, jak se zatočí se související korupcí… Místo toho stát dále evidentně nešetří ani tam, kde by snadno mohl. Jen dva příklady z poslední doby. Vláda navýší rozpočet Státního fondu kinematografie a také zřejmě nezruší jedinou pobočku pošty (přitom v Česku existuje o zhruba tisíc poboček pošty více, než požaduje vyhláška Českého telekomunikačního úřadu). Jsou to jen dva náhodně vybrané příklady. A jde v nich z hlediska celkového objemu rozpočtu o drobné. Jenže vláda i tímto vysílá signál, že tlak na úspory se veřejných rozpočtů zatím příliš netýká. Místo toho zjevně hodlá dodatečně zatěžovat podnikatele, motor ekonomiky.

Nedělám si iluze o tom, že podnikatelé odvádějí státu vždycky to, co mají. Nicméně spatřuji stále disproporci v tom, že stát hospodaří s velmi měkkým rozpočtovým omezením, zatímco podnikatelé nyní z vůle toho samého státu mají čelit zase o něco zpřísněnému rozpočtovému omezení. Ať stát uplatní stejný bič i sám na sebe! Nebo ještě lépe: ať ho nejdřív uplatní sám na sebe a pak teprve na podnikatele. Třeba si někteří z nich řeknou, když uvidí, že stát své hospodaření zefektivnil, že už nebudou tolik usilovat o daňovou „optimalizaci“, a přejdou je snahy o hledání různých postranních cestiček vedoucích po hraně i za hranou zákona. Naivní představa? Možná. Ale podobně naivní je domnívat se, že masivní daňové neduhy zmizí nebo budou zásadně omezeny pouhým zpřísněním kontroly, bez pozitivního příkladu. Zpřísnění kontroly samo o sobě v důsledku jen zvýší cenu obcházení zákona, což může mít za následek i nárůst korupce – příslušný státní úředník si zkrátka bude nyní moci říci o víc.

Petr Hampl

podnikatel a sociolog

Petr Hampl
+7
+
-

Anketa

Koho byste dnes pochválili za rozumnou řeč?

Andrej Babiš žije svým ekonomickým myšlením na začátku osmdesátých let minulého století, takže prosazuje koncepci založenou na boji proti „vekslákům“, kteří vykazují téměř nulové příjmy, a přitom žijí v obrovských vilách, jezdí luxusními vozy, dovolenou tráví v Karibiku a okázale rozhazují. Lepší dohled nad příjmy by pak mohl přinést víc peněz do státní kasy. Jenže ve skutečnosti je na druhé straně barikády vesnický řemeslník nebo hospodský, který jezdí ojetou renaultkou a stěží se uživí. A to jen díky tomu, že neodvádí daně v plné výši, jakou mu stát určil. Pokud ho finanční úřady donutí odvést plnou daň, bude nucen okamžitě ukončit podnikání. Už dnes 80 procent restaurací mění do dvou let majitele, tedy krachuje. Bude země bez malých pohostinství a drobných řemeslníků lepší zemí? Opravdu se nám bude lépe žít? Bude státní pokladna plnější, když vymění dnešní mizerné příjmy za rozdávání podpor? Obávám se, že jsme narazili na práci nejhoršího ekonomického břídila od padesátých let. Elektronické hlášení účtenek bude rozhodně znamenat vícenáklady už svým zavedením. To znamená, že některé živnosti (ty, které jsou už dnes na hraně) skončí. Dále pak systém umožní každý rok snadno zvyšovat odvody a posílat ke dnu další a další.

Nicméně nemusí být tak zle. Vzhledem k vyhlášeným schopnostem místní byrokracie je poměrně pravděpodobné, že ve skutečnosti vláda utratí zhruba miliardu za informační systém, jeho zprovoznění bude trvat tak čtyři roky – a potom lidé během jediného týdne najdou způsob, jak údaje falšovat. Zemi to poškodí, ale škody nebudou tak dramatické. Kdyby na Ministerstvu financí seděl rozumný člověk, prosadil by dramatické uvolnění regulačních předpisů (hygienických, ekologických a jiných), které působí zbytečné náklady. Pak by byl prostor pro zvýšení daní (nebo zlepšení výběru – to je jen jiný výraz pro totéž), aniž by to malé podnikatele zničilo.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Ibrahim Kováč | 24. 8. 2014 16:36

No čo, opäť ďalší krok k podpore slobodnej ("čiernej", "šedej") ekonomiky :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 8. 8. 2014 14:21

Pěkný průřez v myšlení ve vztahu k soukromému vlastnictví. Jedni k tomu přistupují technokraticky (je to jednoduché/je to složité), druzí majetnicky (veškerý majetek patří státu, takže logicky musí vidět, jak se kde hýbe a hlídat, zda mu oprsklí živnostníčci něco "nekradou"), menšina i s ohledem na lidská práva (jakým právem si státní zaměstnanci dovolují zavádět presumpci viny?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 8. 8. 2014 11:57

„Na chudej lid musí bejt přísnost!“

Kam bychom to došli, kdyby každý živnostník chtěl mít stejné výsady a privilegia, NEPLATIT DANĚ, jako mají oligarchové a nadnárodní korporace. Co by na to asi řekl ministr pro lidská práva?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 8. 2014 12:40
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 8. 2014 11:57

Je to tak, dopady opatření prakticky každé vlády, ať se všeholidem zaklíná jak chce, dopadnou vždy na ty "nejvobyčejnější lidi".
Naopak ti velcí mají "své legislativce", kteří mají za úkol upevňovat jejich privilegia a oligopolistické postavení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 8. 8. 2014 10:35

Modelový příklad:
Živnostník, který díky doposavadní absenci velkého bratra měl čistý příjem 35tis/měs a s tímto příjmem počítá jeho životní styl. Po zavedení velkého bratra jeho reálný čistý příjem klesne na 25tis. Co z toho plyne?
- Buď se pokusí zvednout ceny (tzn. vše dopadne na koncové zákazníky)
- Nebo podnikání zabalí - v lepším případě se zaměstná (pokud to půjde, tak ve státním), nebo půjde na pracák a přivydělávat si bude na černo
- Nebo se uskromní, změní svůj životní styl a bude utrácet o 10k měsíčně méně - a spolu s ním desetitisíce podobných živnostníků. Což bude mít dopad na ty, u kterých přestali utrácet.
- Erár možná dostane o něco více (ale dost možná méně, nebo více vydá na podpory). I kdyby dostal více, znamená to pouze, že nakoupí více velkobratrských kamer, vykutá více Blanek, zavede více opencardů, atd...


Pokud v Chorvatsku skutečně "došlo například u hotelů a restaurací k navýšení vykazovaných tržeb řádově o stovky procent", tak to na ten byznys nutně muselo mít zásadni dopad - zvýšení cen, snížení úrovně, omezení kvality, omezení nákupů, defaulty leasingů a hypoték ze strany restauratérů a hoteliérů, atd...

______________________________ ____

Obdobné to je se snížením nákladového paušálu pro bílé límečky (právníky, poradce, IT, ..) a to dle některých návrhů až na pouhých 20%!
Co se stane pak? No samozřejmě každý takový freelancer se na paušály vykašle, začne vést účetnictví, maximalizovat náklady (a pokud to půjde i minimalizovat viditelné příjmy). Místo Octavie si koupí BMW (přeci se raději rozmazlí, než aby to dal eráru). Jsou živnostníci, kteří (a úspěšně s tím prošli kontrolou) mají v nákladech 2 jachty (repre, ne?), 2 litrové motorky, špičková horská kola (autem se všude nedostanu, ne?) - a samozřejme z toho všeho si i odečetli DPH (dokonce i v době, kdy z normálního auta to nešlo).
Takže výrazené omezení paušálů zvýší prodeje luxusních aut a dalších věcí (co bych se omezoval a kupoval notebook Lenovo za 25k, půjdu do nějakého děla za 50k - aspoň budu reprezentovat a jinak mi to stejně sebere erár).
Začne se zase rozmáhat kupování něčeho (co do nákladů dát nejde) jako něco, co tam dát jde (zcela jiste mnoho drobných obchodníků bude ochotno prodat sedací soupravu jako kancelářský nábytek, školní brašnu jako kancelářské potřeby, domácí kino jako výpočetní techniku, atd...).
Začne se zase obchodovat s pohledávkami, ztrátami a náklady.
Všem zčista jasna vzroste potřeba pořizovat si různé studie a analýzy, reklamu v regionálnim tisku a rádiu, atd...
Určitě se i zvýší počet "střelců". kteří účetnictví prostě nepovedou, každý rok dají daňové přiznání na malou částku a pokud přijde kontrola (zejména tam, kde statisticky hrozí 1x za 100 let), tak jim evidence shoří či bude vykradena kancelář.
Možná si někdo vedle živnosti s nízkým paušálem nově pořídí i živnost s vysokým paušálem a bude přemlouvat klienty, aby mu poradenskou práci fakturovali jako instalatérskou práci - a jejich fantazie jistě najde i 1000 jiných způsobů.
Živnostníci začnou část času, který doposud trávili produktivní prací, trávit snahou o minimalizaci svého oškubání = škoda pro celou společnost.

______________________________ ____


Aleš Tůma: "Když jsou jednou nějaké daně, tak je samozřejmě protiprávní se jim vyhýbat."
Opravdu? Ať erár zavede jakékoli daně pro jakoukoli menšinu, tak je prostě správné a morální jen sklapnout kufry?
Milionářská daň, dědická daň, daň z plnovousu, daň ze vzduchu, speciální daň např. pro židy, daň z bazénu, ... vše je OK a všemu je správné se bez odporu podřizovat?
Je to stejné jako říct "Když jsou jednou Norimberské zákony, či zákon o vedoucí úloze strany, je špatné se jim vyhýbat".

______________________________ ____

Aleš Michl: Aha. Takže mafiáni dělají podovody z lihem, pohonnými hmotami a neoprávněně požadují po státu stamiliony na DPH za fiktivní exporty - a proto je správné donutit instalatéry, kadeřnice, prodejce ve večerkách, malíře pokojů. atd... aby si pořídili tablet, platili si drahá mobilní data, trávili část své pracovní doby novou administrativou, atd...
Navíc jak lidi donutíte chtít po elektrikáři účtenku, když on jim nabídne slevu 20% za to, že ji chtít nebudu (což je win-win-win : ja ušetří zákazník, ušetří řemeslník a podváže se přísun živin do nádoru jménem erár).
______________________________ ____

Petr Hampl: Jeho odpověď mi je nejblíže.
______________________________ ____

Ale jen ať utahují šrouby. Čím hůř, tím líp, resp. dřív (to klekne, lidi se začnou bouřit, Atlas se otřese, atd...). Podobnými opatřeními se stát demaskuje v očích stále větší části populace jako tyran, zloděj a mafián poskytující "ochranu" za výpalné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 8. 2014 16:00
reakce na Jan Altman | 8. 8. 2014 10:35

Až se lidé začnou bouřit, tak vyhlásíme válku Slovensku, nějaký spravedlivý důvod už se najde. Až bude Československo dostatečně zplundrované, tak bude vyhlášena Dekáda národní obnovy, kdy bude morální povinností každého občana odpracovat 500 hodin (Slováci 400) pro obnovu národní ekonomiky, a odevzdání veškerého zlata do společných kádí. Potraviny budou na lístky a pořádné boty jen pro ty, co odpracují o 100 hodin víc. Každý měsíc budou vyznamenáváni Hrdinky a Hrdinové obnovy v paláci Velkého Obnovitele a vládní a jediný deník Hlas nového Československa přinese jejich podrobné životopisy. Pravidelná týdenní školení budou občany motivovat ještě většímu úsilí ve prospěch velkolepé společné budoucnosti. Ochránci obnovy budou sledovat, zda občané projevují dostatečné nadšení při projevech Velkého Obnovitele, vysvětlujících, že Dekádu národní obnovy bude třeba prodloužit na dvojnásobek, protože lžiliberálové z té či oné země sabotují naše společné úsilí.... Neskončí to spíš takto? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 8. 2014 16:51
reakce na Josef Fraj | 8. 8. 2014 16:00

Možná a pokud si to lidé nechají líbit (nebo tomu dokonce budou tleskat), tak dobře jim tak.

Tou dobou Josef Fraj a tisíce dalších příslušníků třídy vzdělaných a pracovitých, bude užívat svých úspor ve zlatě a dividend s asijských akcií někde na pláži.

Nebude se dát nic dělat a odejde další vlna, srovnatelná s 1948 a 1968 a průměrné IQ národa klesne o dalších 5 bodů.

Pokud máte takové obavy, tak pevně věřím, že tomu přizpůsobujete strukturu, formu a geografické rozložení svých investic (a také ochotu si tu spořit na penzi), pilně se učíte jazyky, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 9. 8. 2014 07:53
reakce na Jan Altman | 8. 8. 2014 16:51

O tom nepochybujte :)

Jenom trochu polemizuji s tím, že přicházející kolaps povede ke změně k lepšímu, tedy jestli platí to "čím hůř a dřív, tím líp". To k čemu se schylovalo v Řecku, než to Němci uhasili miliardami eur, nevypadalo zrovna povzbudivě. To jak rychle mladší generace zapomněly, jak to skutečně fungovalo v realném socialismu a v čem vidí svoje ideály, může snadno vést k tomu, že si to zopakují. A vidím jedno nebezpečí navíc, totiž globalizaci socialismu. Pracující "tábora socialismu" viděli, jak žijí ti vykořisťovaní dělníci v zahnívajícím kapitalismu z každého katalogu Neckermanna nebo Quelle, který se sem dostal (a řady řady jiných věcí). Bez takového srovnání si budou obyvatelé matrixu myslet, že to je jediný a nejlepší možný stav. Snad jedině ta Asie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 8. 2014 11:16
reakce na Josef Fraj | 9. 8. 2014 07:53

No těžko říct, jaký bude další vývoj.

Ale: pokud ekonomika zkolabuje díky přemíře socialismu, přerozdělování a regulací, tak řešením nebude moct být ještě více toho samého (diktatura) - to by ekonomika u toho dna zůstala a nejvíce by to odnesl zase jen "prostý lid".

A k tomu Řecku: podle mne to je docela zajímavý případ ke studování.

Podle mne jsou totiž Řecka vlastně dvě:

1) Státní sektor. Zde vidíme přezaměstnanost, neefektivitu, nezodpovědnost, dluhy, plýtvání, protesty, stávky, zoufalost

2) Soukromý sektor. Zde máme ze sdělovacích prostředků sice málo informací, zato ale máme osobní zkušenosti z dovolených. A co na nich vidíme? Prosperující hotely, restaurace, autopůjčovny, atd... na řeckých ostrovech a pobřeží. Vidíme spokojené usměvavé lidi od majitele hotelu po poslední pokojskou. Vidíme nezávislost na státu: v hotelích a restauracích se podávají převážně ryby a místní (rostlinná i živočišná) zemědělská produkce. Vše se odehrává mimo stát - barterový obchod, vše v hotovosti, žádné daně. A vidíme ochotu, funkčnost, prosperitu. Viděl snad nějaký turista na těch desítkách a stovkách řeckých ostrovů nějakou bídu, nezaměstnanost, pouliční nepokoje, atd...? Já tedy ne. A neviděl jsem ani žádného policajta. Na těch ostrovech se v podstatě blížej bezstátní společnosti :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 9. 8. 2014 06:53
reakce na Jan Altman | 8. 8. 2014 16:51

Ano, ale také si včas zajistit nějaké ty nemovitosti třeba u té pláže ........ se zlatem se špatné utíká :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 8. 2014 15:34
reakce na František Marek | 9. 8. 2014 06:53

No rozhodně lépe, než s něčím jiným. Už 5kg zlata je myslím solidní suma do nového začátku a měla by pokrýt i ten domek na pláži.

S miliony CZK, akciemi ČEZ či státními dluhopisy se samozřejmě utíká o něco lépe, ale je otázka, zda vám v nové destinaci (a vzhledem k důvodům, proč utíkáte z ČR) budou dobré k něčemu jinému, než na podpal.

No a samozřejmě nejhůře se utíká se zdaleka nejoblíbenější investicí našich spoluobčanů - s nemovitostí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 12. 8. 2014 18:17
reakce na Jan Altman | 12. 8. 2014 15:34

Ano, můžete utíkat s 5 i více kg zlata, ty Vám ale zdroj obživy nezajistí. Vlastnictví nemovitostí, v zajímavých destinacích, ano.
Nicméně každé má své výhody a nevýhody. Proto není od věcí více diverzifikovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ibrahim Kováč | 24. 8. 2014 16:29
reakce na František Marek | 12. 8. 2014 18:17

Vlastniť nehnuteľnosti vo viacerých destináciách je veľmi rizikové a nákladné. Režim sa môže zmeniť aj tam a o nehnuteľnosť človek príde. S 5kg zlata si človek kúpi nehnuteľnosť kde sa mu len práve zachce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 8. 2014 10:33
reakce na František Marek | 12. 8. 2014 18:17

Diverzifikovat jistě ano. U těch nemovitostí je ale trochu problém dopředu odhadnout, která destinace bude tou zajímavou a také je nějaké riziko zkrátka v tom, že vlastnictví nemovitosti těžko zapřete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!