Hyperinflační apokalypsa (I): Uprostřed deflace!

| 3. 11. 2010

Nacházíme se uprostřed deflační fáze. Současná globální recese stlačila úroveň agregátní poptávky i agregátních cen jako nikdy předtím. Od úvěrového kolapsu v září 2008 americká i světová ekonomika pomalu klesají ke dnu. Tak proč vás strašíme hyperinflací? Protože může udeřit dříve, než řeknete švec. Více se dozvíte v následujícím třídílném seriálu.

Hyperinflační apokalypsa (I): Uprostřed deflace!

V rámci boje proti recesi roztáčí americká vláda masivní deficity - snaží se podpořit agregátní poptávku prostřednictvím fiskálních „stimulů“ – klasické a letité keynesiánské opatření. Ruku k dílu přikládá i Federální rezerva (FED), která prostřednictvím „kvantitativního uvolňování“ podpírá ceny aktiv. Jenže takzvané stimulační výdaje jsou pomalé a neefektivní a dosud nedokázaly vykompenzovat propad spotřebitelské poptávky.

Deflační spirála smrti

FED se proto děsí toho, že se americká ekonomika ocitne na deflační spirále smrti – nedostatek likvidity povede ke snižování cen, což bude mít za následek nezaměstnanost a nižší spotřebu, a to vše povede zase jen k dalšímu snižování cen. Celá ekonomika se časem zadře. A tak Fed skupuje všechna možná aktiva, injektuje do systému likviditu a tlačí ceny vzhůru. A hned tak s tím nepřestane. Koneckonců, když člověk nemá v ruce nic jiného než kladivo, každý problém mu připadá jako hřebík.

Tato politika FEDu – ať už ji nazýváme „tištění peněz“, „injektování likvidity“, nebo „cenová stabilizace“ – však nemá sílu přetlačit úvěrovou kontrakci. Stejně jako nedokázala federální vláda vyplnit mezeru po spotřebitelské poptávce stimulačními výdaji, nedokázal FED ani masivní expanzí své rozvahy z 900 miliard (podzim 08) na zhruba 2,3 bilionu kompenzovat ztracený kredit. Přinejlepším zabránil nejhorším důsledku deflace. Rozhodně ale neproměnil deflační prostředí na inflační: Výnosy jsou nízké, nezaměstnanost neklesá, zatímco index spotřebitelských cen ano (podle některých měření je dokonce negativní) – zkrátka a dobře, všechno na nás křičí „deflace“.

Debata o hyperinflaci proto může v této situaci zdát... šílená. Nemám pravdu?

Nemám. Tvrdím totiž, že dalším krokem na této historicky nevídané krizové cestě bude právě hyperinflace.

Většina lidí považuje samotnou možnost hyperinflace ve Spojených státech za něco, o čem blekotají jen konspirační teoretici, milovníci zlata a pravicoví survivalisté. Většině racionálních lidí nestojí taková debata vůbec za řeč. Každý přece ví, že kdo se hádá s blbcem, je ještě větší blbec.

Jen menšina – a díky bohu za ni – si dává tu práci a o hyperinflaci s pomatenci vážně konverzuje. Tyto vlídné duše trpělivě podotýkají, že v deflačním prostředí – kde jsou ceny komodit víceméně stabilní, kde existuje tlak na snižování mezd a cen a kde se úvěrové trhy zmenšují – je inflace nereálná, a hyperinflace je tudíž už úplná fantasmagorie.

Hyperinflace a inflace: Dva rozdílné živočišné druhy

Takový pohled se zdá rozumný – pokud se ovšem necháme svést mylnou představou, že hyperinflace je pouhou extenzí inflace. Máme-li za to, že hyperinflace je jen jakási inflace na steroidech, inflace plus, inflace na plné pecky, pak se opravdu může zdát, že v našem současném deflačním prostředí nejsou úvahy o hyperinflaci jen trochu přestřelené, ale vyloženě absurdní.

Jenže hyperinflace není jen extenzí či amplifikací inflace. Inflace a hyperinflace jsou dva zásadně odlišné živočišné druhy. Pravda, vypadají stejně – v obou případech ztrácí měna na hodnotě – stejné však nejsou.

Inflace je, když se ekonomika přehřeje. V důsledku ekonomického růstu a úvěrové expanze je po výrobních statcích (pracovní síla, komodity) taková poptávka, že stoupají ceny těchto statků. Výrobci tak musejí zvyšovat i ceny spotřebních statků, tedy zboží a služeb, aby udrželi krok s náklady. Jde v podstatě o poptávkový jev.

Hyperinflace je důsledkem ztráty důvěry v měnu. Ceny v hyperinflačním prostředí stoupají stejně jako v tom inflačním, nikoli však proto, že lidé požadují více peněz za svou práci nebo komodity, ale protože utíkají od státní měny. Nechtějí tedy peněz více, nýbrž méně; koupí doslova cokoli, jen aby se zbavili bankovek v peněžence.

V současnosti vykazují Spojené státy dluh ve výši zhruba 100 % HDP, každoroční deficit rozpočtu pak dosahuje zhruba 10 % HDP, přičemž konec tohoto trendu je v nedohlednu. Federální rezerva nakupuje státní obligace, čímž pomáhá hradit fiskální schodek, jak přímo (prostřednictví nedávno oznámeného kvantitativního uvolňování), tak nepřímo (prostřednictvím velkých „Too Big To Fail“ bank). FED tak plní dva úkoly – zaprvé podporuje vládu a podpírá úroveň agregátní poptávky a za druhé sám podpírá ceny aktiv, a tudíž brání deflační erozi. Počítá přitom s tím, že obě cesty – ať už zvyšování poptávky, nebo zvyšování agregátních hodnot aktiv – povedou k témuž cíli: hospodářskému oživení.

V poslední době však odevšad slyšíme, že žádné skutečné oživení hned tak nebude. Navzdory všemu tomu úlevnému oddechování, že jsme „se vyhnuli dvojitému dnu“, se dnes ukazuje, že propadu na druhé dno jsme se vyhnuli jen a pouze proto, že se nám nikdy nepodařilo odpoutat od toho prvního. Bez ohledu na stimulační výdaje, bez ohledu na celou tu abecedu monetárních programů, které FED vychrlil během posledních dvou let, zůstává nezvratným faktem, že ekonomika směřuje stále a stabilně dolů.

Nová třída toxických aktiv

Federální vláda i Federální rezerva se však dál umíněně drží svých starých ošoupaných receptů na „záchranu ekonomiky“ – stimulační výdaje na jedné straně a dodávky likvidity na straně druhé.

Právě tyto recepty nás však tlačí stále blíž ke kraji propasti. Proč? Inu protože ekonomika není v lepší kondici než v září 2008 a vláda i FED už vystřílely téměř všechnu munici. Po stimulačních výdajích v řádu stovek miliard a injekcích likvidity v řádu bilionů už jim zkrátka nezbyla ani kulka.

Jedno se jim však přece jen podařilo – přetížili americké státní dluhopisy. Všechna tato opatření udělala z „treasuries“ příslovečné poslední stéblo, které drží nad vodou už prakticky celou tonoucí americkou ekonomiku.

Jinými slovy, státní dluhopisy jsou dnes zcela novou třídou toxických aktiv. Každý ví, že jsou nadhodnocené, každý si uvědomuje, že jejich výnosy jsou absurdní, ale všichni kolem této pravdy tančí po špičkách jako kolem nevybuchlé bomby. A ona to vlastně jakási nevybuchlá bomba také je.

Seriál pokračuje zde.

Pro Finmag přeložil Aleš Drobek.

Anglický origiál byl publikován na blogu http://gonzalolira.blogspot.com/.

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (52 komentářů)

Kateřina Amiourová | 11. 11. 2010 10:00

Kateřina AmiourováJá tedy nevidím ty příčiny hyperinflace správně popsané - jak to vidím já - dalším zubožování chudých padnou výrobci držící cenové prahy dole. Ovšem zároveň dojde k naprostému předátorství moci, kdy si určitá skupina přivlastní všechny pení...ze ve státě.- a ta ovšem peníze má a na tu jsou záměrně cíleny nové podnikatelské projekty. Tedy dochází stále rychleji a rychleji ke zvyšování cenových prahů, protože chudá část obyvatelstva už nic nekupuje, a nakonec i pro střední vrstvu se nevyplácí cíleně vyrábět, protože existuje poptávka jen po rychlých penězích. Nakonec se stávají docela obyčejné věci naprosto nedostupnými, protože všechny peníze jsou jen nahoře, ačkolv jediný správný postup, jak tomuto neblahému vývoji zabránit, by byl poslat co nejvíce peněz úplně dolů - tak, aby chudé třídy mohly konzumovat alespoň jako slabší střední. Resp.: nejde jen o nové projekty, oni i výrobci astávající, když se chtějí udržet, tak sice nějakou dobu snižují své marže ale nakonec dojdou díky finanční anémii do stavu, kdy si spočítají, že se jim vyplatí více vyrábět méně a prodávat za vyšší ceny, efekt bude stejný nebo lepší. A pak také leté ceny nahoru. A samozřejmě přibyde lidí bez práce, což opět roztočí proces trhání přediva hos.V zásadě tedy vidím příčiny hyperinflace spíše ve všeobecné finanční anémii a totálně nerovnoměrném rozdělení openěz ve společnosti - kdy čert sere jen na jednu hromadu.Následně existují výrobky jen v provedení luxusní nebo ubohé ale drahé
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

metjush | 3. 11. 2010 18:29

Klinec trafený po hlavičke! Teším sa na druhú časť.Keď sa obhliadneme do nie tak úplne ďalekej histórie, do rokov 1918-1923, zistíme, že tú bájnu Weimarskú hyperinfláciu predchádzala deflácia spôsobená recesiou po vojne. A potom začal Reichsbank tlačiť marky ako o život a už to išlo...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radim | 3. 11. 2010 18:12

No vzhledem k tomu, že už jsme hyperinflaci v historii USA měli, tak je namístě ji zvážit. Rozhodně to není něco, co by se nikdy nestalo a proto je nepravděbodobné, že se to stane teď.Každopádně zachraňovat dluh ještě větším zadlužením asi moc dlouho fungovat nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 3. 11. 2010 22:44
reakce na Radim | 3. 11. 2010 18:12

Promiňte, ale v USA měli někdy hyperinflaci? Pokud si dobře pamatuju, tak hyperinflace je růst cenové hladiny o min. 30% měsíčně, a v historii USD si něco podobného opravdu neuvědomuju.Něco jiného je využití "běžné" inflace pod 10% p.a.. Tuším, že ceny v USA rychle rostly po obou válkách a inflace asi trochu pomáhala řešit vládní řádné i mimořádné (válečné) bondy. Jednoduše tím, že nenavyšovala nároky na dluhovou službu.Pokud by Vás to ale zajímalo, fascinující je v tomhle ohledu GB. Tady skutečně oslabila měna v posledních stoletích o stovky procent a stát přitom nikdy nezbankrotoval. Historie Libry je opravdu zábavná - od Napoleonských válek, přes další válečná zadlužení, socialistické experimenty, konzervatice po Sorose....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 4. 11. 2010 01:30
reakce na Sep | 3. 11. 2010 22:44

Inflace není růst cen, inflace je extrémní růst peněžní nabídky (nebo extrémní pokles poptávky) který se projeví růstem cen.Hyperinflaci německého stylu USA pokud vím nezažily, ale například během občanské války kongres vydával silně inflační měnu zvanou continental. Od té doby se v angličtině používá fráze "it''s not worth a continental"... :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 4. 11. 2010 14:31
reakce na Aleš Tůma | 4. 11. 2010 01:30

Omlouvám se, máte pravdu - na konfederační "bavlněné" continentaly jsem nepomyslel. Ale ani z níže uvedeného linku nevyplývá, že by v případě USD někdy došlo k "hyperinflaci&q uot;a jejímu dopadu - tedy nekontrolovatelnému růstu cenové hladiny spolu se zhroucením hospodářství (definic je víc). I z grafu vyplývá, že se můžeme bavit maximálně o pádivé inflaci, která tak ničivé následky nemá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 4. 11. 2010 01:31
reakce na Aleš Tůma | 4. 11. 2010 01:30

Teď koukám, že už to někdo zmínil níže v diskuzi :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 4. 11. 2010 07:48
reakce na Aleš Tůma | 4. 11. 2010 01:31

O tom jsem psal, v USA meli menu, ktera proste padala o stovky procent. Jenom se ta mena nejmenovala dolar. Ale jde o hyperinflaci v historii USA.Jinak historie libry a vubec historie penez je pekne popsana v dokumentech:Money as debtMoney MastersThe Secret of Oz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 4. 11. 2010 10:32
reakce na Radim | 4. 11. 2010 07:48

fakt mě uráží ten secret of oz...něco tak hloupého a plno lží...můžete mě říct fakt souhlasíte s ideou, že stát (volitelná vláda má vydávát peníze)fascinuje mě, že příklad se dává greenbeck který způsobil inflaci.a jsem zvědvý jestli se dozvím něco o výmaru...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 4. 11. 2010 11:39
reakce na denis mandok | 4. 11. 2010 10:32

A kdo ma vydavat penize? Soukroma banka? Tedy statni menu vydava sokroma firma - obcany nevolitelna. To se vam libi vice?Jinak nepisu o tom, ze Secret of Oz je pravdivy, jen o tom, ze je tam historie libry/dolaru a spousta dohledatelnych faktu.Greenback zpusobil inflaci a co prosim delaji dnesni penize? Ty inflaci nezpusobuji? Napriklad britska libra.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 4. 11. 2010 11:47
reakce na Radim | 4. 11. 2010 11:39

Achjo. Ano, Fed je nominalne soukromy, vlastneny clenskymi bankami, ale guvernera jmenuje PREZIDENT.Ano, jedna z alternativ současnému k systému je free banking, konkurující si soukromé měny (teoreticky by plně kryté peníze měly vytlačit ty papírové, ale o tom se ekonomové jako ostatně o všem hádají).Money as debt a podobné filmy jsou opravdu mimořádně špatné. Nějaké základní historické věci jsou tam popsané jakž takž smysluplně, ale pak se to zvrhne v šílené konspirační teorie a pseudoekonomické výmysly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 4. 11. 2010 13:55
reakce na Aleš Tůma | 4. 11. 2010 11:47

1. o zadnem dokumentu netvrdim, ze je pravdivy, jen jsem je uvedl vzhledem k tomu, ze popisuji historii nekterych men a jsou to veci dohledatelne. Konspiracni teorie uz je neco jineho. Z prispevku nekterych lidi to vypada, ze si pletou Continetal a Greenback penize, coz je napriklad v techto dokumentech vysvetleno dobre.2. pokud jde o metaforu, vim ze jste to nepsal vy, "kdo se bude lépe starat o dům ..." tak to bychom mohli prejit k diktatorum na cely zivot, popripade zpatky ke kralum. Proste tohle je princip demokracie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 4. 11. 2010 15:22
reakce na Radim | 4. 11. 2010 13:55

ale taky království je mnohem lepší než demokracie...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 4. 11. 2010 11:46
reakce na Radim | 4. 11. 2010 11:39

ale já tady celou dobu kritizuji cílovanou inflaci, a vy chcete vyměnit jednoho "centrálního plánovače" za jiného já chci svobodné bankovnictví. viz. cokoliv od murrayho rothbarda, nebo http://www.libinst.cz/etexts/hayek_penize.pdf .a vy snad věříte demokraticky zvoleným vůdcům? to pak zase doporučuju hans hermann hoppeho.a jeho skvělou metaforu: kdo se bude lépe starat o dům ten co ho bude mít v nájmu na 4 roky bez jakékoliv odpovědnosti po těch 4 letech, nebo člověk co v tom domě bude žít celý život?prostě trochu vzdělávejte a uvažujte kriticky, protože všechny ty tři dokumenty jsou neuvěřitelně hloupé a zkreslující.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 4. 11. 2010 10:18
reakce na Radim | 4. 11. 2010 07:48

hmmm... money as debt je hodně špatnýsecret of oz mě hodně rozesmál.hlavne ty dva dokumenty si strasne protireci...a odpoledne se chystám na money masters ale taky ocekávám velkou srnadu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 23:04
reakce na Sep | 3. 11. 2010 22:44

http://www.sds.cz/gifs/s&s03.gif ještě jeden trošku lepší link:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 19:28
reakce na Radim | 3. 11. 2010 18:12

fakt nevím co myslíte...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 3. 11. 2010 21:22
reakce na denis mandok | 3. 11. 2010 19:28

Nechce se mi rozepisovat, tak jenom copy+paste z Wikipedie. Byly k tomu dva duvody:1. tiskli si vlastni penize2. Britove jim je falsovali a dostali jich tak do obehu jeste viceDuring the Revolutionary War, the Continental Congress authorized the printing of paper currency called continental currency. These easily counterfeited notes depreciated rapidly, giving rise to the expression "not worth a continental."Between January 1861 and April 1865, the Lerner Commodity Price Index of leading cities in the eastern Confederacy states increased from 100 to over 9000.[27] As the U.S. Civil War dragged on the Confederate States of America dollar had less and less value, until it was almost worthless by the last few months of the war.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 23:03
reakce na Radim | 3. 11. 2010 21:22

http://www.sds.cz/gifs/s&s01.gifno ok je to celkem blízko k hyperinflaci no...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Romeo | 3. 11. 2010 18:01

Mám velký neodborný dotaz a k tomuto článku.Možná už někdo zaregistroval, že se před 4 dny na netu objevila výzva z Francie na celosvětový Run na banky 7.12.tohoto roku. Dnes už se dají vygooglit stovky různých odkazů ve všech světových jazycích.Nemůže to být podmět z USA k zlikvidování Eura a vyřešení US ekonomiky? A mohlo by to nastartovat Hyperinflaci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin | 3. 11. 2010 11:04

mohli by autori takovychto clanku uvadet zda jsou stoupenci Ayn Randove nebo ne? DOst by ujasnilo co a proc pisi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 13:08
reakce na Martin | 3. 11. 2010 11:04

jste si vedom toho, že tento článek je přeložen ze zahraničního webu?a od člověka co neumí česky?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin | 3. 11. 2010 16:03
reakce na denis mandok | 3. 11. 2010 13:08

tak jsem si autora proklepl na guglu a musim rict ze to bude stoupenec Ayn rand )dejte si vyhledat jeho jmeno ve spojeni s ni). Proc me to tak hned napadlo? Protoze tyhle poplasny zpravy o hyperinflaci jsou aktualne motorem jejich nabozenstvi, vsude s tim otravuji. Pro ne je totiz platne helo komancu - cim hure, tim lepe, aby mohli prosadit svoji zrudnou filosofii postavenou na kultu osobnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 3. 11. 2010 11:17
reakce na Martin | 3. 11. 2010 11:04

Ne to rozhodně nejsou. Tedy pokud mohu hovořit za ně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Sep | 3. 11. 2010 09:36

FED nakupuje přímo US treasuries?Ach jo. Furt stejná písnička, kterou tady i jinde neustále pár lidí razí. Mám jedinou obavu, že se z toho tím neustálým omíláním stane pravda (Thomasův teorém) a pak se té "vytoužené" ;hyperinflace skutečně dočkáme.Souhlasím s tím, že bondy, zvlášť v současném volatilním prostředí, jsou přehřáté.Ale to neustálé vytrubování katastrofických scénářů mi někdy připadá (nechci se nikoho dotknout) jako PR prodejců fyzického zlata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 11:16
reakce na Sep | 3. 11. 2010 09:36

no já věřím, že kupuje přímo, ale i kdyby ne není jedno že je kupuje nepřímo?viz. subprime hypotek
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 3. 11. 2010 11:15
reakce na Sep | 3. 11. 2010 09:36

A zde jsou U.S. vládní dluhopisy, které má FED ve své měnové bázihttp://research.stlouisfed .org/fred2/series/TREAST?cid=3 2218
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 3. 11. 2010 11:50
reakce na Miroslav Piták | 3. 11. 2010 11:15

Já samozřejmě neříkám, že je nespravuje. Jen poukazuju na to, že je nenakupuje přímo. Je zde rozdíl rozvahy - pokud je odkupuje - a i tento termín není přesný - prostřednictvím komerčních bank, pak, alespoň opticky, není narušena.Navíc nejde o žádné tajné kroky, trhy na ně pochopitelně reagují, takže, dle mého soudu, nehrozí, že by se někdo špatně probudil a spustil devalvaci dolaru.Pochopitelně je možné, že se Čína rozhodne jednat "hop, nebo trop", že komodity prorazí rezistence, že velcí spustí run na bondy.... Ale tohle jsou relativně snadno modelovatelné scénáře, které ještě nemusí znamenat pád všech dolarových aktiv. Dopady by byly drsné - pády penzijních systémů, "bankroty" států, ale prasknutí dluhopisů ještě nemusí nutně vyvolat hyperinflaci zimbabwského typu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 3. 11. 2010 12:59
reakce na Sep | 3. 11. 2010 11:50

Nemusí být hyperinflace zimbabwského typu. Stačí, když 10 let bude inflace 10-20% a mnoho lidí přijde například o úspory na penzi - a nebudou je ani muset mít v hotovosti, stačí to mít v dluhopisech, resp. obecně v čemkoli, co bude mít výnos citelně nižší, než inflace, tedy i nominální výnos 5-10%.A nemusíme se dívat jen za oceán. Růst cen komodit (od mědi po pšenici) pocítíme v ČR také, voda příští rok zdraží o 15%, elektřina také (a zdraží i další výrobky), nahoru půjde spodní sazba DPH (potraviny, léky, ...), nahoru asi půjde mýto (a vše, co se přepravuje), daně, atd... Jen mzdy budou stagnovat, resp ve státní sféře (snad) o 10% klesnou, čili příští rok to vlastně nebude inflace, ale jen snížení životní úrovně. To dál povede k poklesu poptávky a následně k poklesu výroby, zaměstnanosti, bankrotům.Teprve až ten dlaší rok (2012) si odboráři vynutí zvýšení mezd (nebo socani vyhrají předčasné volby) a inflace začne mít spirálovitý charakter.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 3. 11. 2010 15:55
reakce na Argent Goldmann | 3. 11. 2010 12:59

Ano, souhlasím - ten scénář patří mezi reálné. Ale jen pro ujasnění pojmů, nešlo by tedy o hyperinflaci, ale spíš o pádivou inflaci, která je sice pro ekonomiku negativní, nicméně ne úplně zničující. My s naším šíleným důchodovým systémem bychom z toho vyšli ještě relativně dobře, ten sociální otřes by nebyl tak velký. Takže bychom si "užili" možná až několik desetiletí určité katarze (už by nebylo možné žít z dluhu), ale systém by to mohlo trochu ozdravit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 3. 11. 2010 11:10
reakce na Sep | 3. 11. 2010 09:36

http://research.stlouisfed.org/fred2/series/MBST?cid=32218Zde vidíte, co že to FED nakupuje - Mortgage-backed securities: All Maturities (MBST)K 27.10.2010 má toho ve své měnové bázi za 1051,037 mld. USD !!!The current face value of mortgage-backed obligations held by Federal Reserve Banks. These securities are guaranteed by Fannie Mae, Freddie Mac, or Ginnie Mae.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam | 3. 11. 2010 09:16

Snad jen bych upozornil na detail, ze index spotrebních cen prakticky nemuze byt z logiky veci zaporny.Pravdepodobne mel autor na mysli zmenu CPI.Jinak stale nerozumim mechanismu, kterym deflace udajne zpusobuje ekonomickou pohromu..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 3. 11. 2010 12:49
reakce na Adam | 3. 11. 2010 09:16

"nerozumim mechanismu, kterym deflace udajne zpusobuje ekonomickou pohromu.. "- Deflace spôsobuje : - nárast reálnej hodnoty statneho dlhu - pokles nominálnych hodnôt DPH, dane z prijmu. - nárast realnych hodnôt roznych dávok a dotácií, ktoré financuje stat. Zníženie ich nominalnych hodnôt je "politicky nevhodné"Pre silne zadlžené statne kasy to sposobuje nepríjemné dôsledky (pokles danových príjmov, narast výdavkov).Tá "pohroma" je pohromou z pohladu statnych uradníkov.-----------------Pri akomkolvek hodnotení ekonomických javov je pri posudení POZITIVNY/ NEGATÍVNY treba uvádzať, či sa hodnotí z pozície STATu alebo z pozície pracujuceho občana. Tieto subjekty stoja na opačnej strane barikády, aj ked si to málokto uvedomuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 3. 11. 2010 13:04
reakce na mposs | 3. 11. 2010 12:49

Souhlas, ještě bych doplnil jednu věc - při deflaci lidé neutrácejí. Při klesajícch cenách čekají ne lepší a lepší koupi. Proč by kupovali třeba auto teď, když staré ještě slouží. Počká si a koupií si ho později levněji. A pak si to zase rozmyslí... Podniky nemají odbyt, propouští...lidé nemají peníze a tím spíše odkládají nákupy...to tlačí na pokles cen...a je tu deflační spirála jako vyšitá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 3. 11. 2010 15:32
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 13:04

No ja bych to nevidel tak jednoznacne. Za jidlo, osaceni budou lide utracet stale, deflace nedeflace. U zbytnych statku jako je auto nebo televize se naopak budou vyrobci muset vice snazit (vyssi kvalita, vice funkci), aby vubec prodali, coz se da povazovat za stejne prospesne, jako konkurence.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 3. 11. 2010 14:44
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 13:04

V okamzite spotrebe to nefunguje a ani u dlouhodobe spotreby tady nevidim zadny zadrhel - sice si lide odlozi nakup auta, ale nakonec ho koupi. Penez se nikdo nenaji ani si jich neuzije. Inflacni prostredi mozna zpusobuje, ze se nakupuje drive, ale nevidim souvislost s mnozstvim nakoupeneho zbozi, pouze s casovanim nakupu.Problemem muzou byt mzdove strnulosti, kdy tlak nejruznejsich zajmovych skupin pusobi proti poklesu ci mirnejsimu rustu mezd´a firmy tak muzou mit problem se prizpusobit deflacnimu prostredi. Ale to neni dusledek deflace, nybrz techto strnulosti.Jestli je deflacni spirala jedinou hrozbou deflace, tak je to hrozba dosti chatrna na to, jak je ji neustale straseno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 3. 11. 2010 15:32
reakce na Adam | 3. 11. 2010 14:44

Deflační spirála není jedinou hrozbou. Tu hlavní - růst reálné hodnoty dluhů - napsal už ve svém příspěvku čtenář "mposs".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin | 3. 11. 2010 16:05
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 15:32

to se prece da snadno vyresit tim ze urok z dluhu bude zaporny (nebot jeho hodnota prevedena na realnou bude i tak vyssi/zvysujici se). Samozrejme ze zrudny bankovni vyderacsky system na neco takoveho dobrovolne nepristoupi a bude se mu to muset naridit direktivne. Deflace je dobra vec, nestraste tu lidi! Nebo vas bude v noci chodit strasit Rasin :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 3. 11. 2010 17:36
reakce na Martin | 3. 11. 2010 16:05

Abych předešel případnému nedorozumění - to, že vidím deflaci jako problém neznamená, že bych hájil inflaci..Mimochodem, zhruba před rokem jsem četl článek popisující systém, který by donutil lidi akceptovat záporné úroky z vkladů u bank. Zkusím ho vyhledat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 18:04
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 17:36

to, že bráním deflaci a kritizuji inflaci neznamená, že jsem pro jakoukoli hospodářskou politiku v tomto ohledu :)jen jedna věc: laissez faire
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 3. 11. 2010 17:38
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 17:36

Měl jsem zmíněný článek v archivu - tady je:http://www.nytimes.com/2009 /04/19/business/economy/19view .html?_r=1
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 3. 11. 2010 16:14
reakce na Martin | 3. 11. 2010 16:05

Martine, váš další komentář nebudu autorizovat, protože používáte falešný email a protože váš příspěvek je na hranici kodexu diskutujících. Díky za pochopení
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 3. 11. 2010 15:49
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 15:32

Tak to je samozrejme hrozba pro dluzniky, predevsim pro staty. Inflace je zase hrozbou pro veritele..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 3. 11. 2010 15:17
reakce na Adam | 3. 11. 2010 14:44

A ešte navyše :Ak ludia nespotrebuju všetky peniaze na nákup, tak usporené peniaze su klasickým zdrojom financovania nových investícií. Platí logický princíp, že zdrojom financovania investíciímôžu byť iba uspory (odložená spotreba), a nie uver. Úver môže byť poskytnutý PRIAMEMU investorovi na financovanie, ale sučasne musí existovať REALNY , t.j. existujuci výrobný prostriedok. Ak namiesto lopaty bol vyrobený bicykel, tak tým bicyklom nemôžme kopať základy domu. Musíme ODLOŽIŤ spotrebu (výrobu aj nakup bicykla), a vyrobiť výrobný prostriedok.Peniazmi natlačenými v emisnej banke toho veľa nevyrobíme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 3. 11. 2010 13:22
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 13:04

já teda nechci být škarohlík, ale auta celkem běžně zlevňují a prodej nemá vliv... nebo třeba IT odvětví je celé založeno na deflaci a je to jedno z nejvíce vydělečnějších odvětvích v historii...kdyby deflační spirála fungovala tak IT fakt není kde dnes je
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 3. 11. 2010 14:30
reakce na denis mandok | 3. 11. 2010 13:22

Přesně tak, deflační spirála je mýtus. Klesající ceny znamenají vyšší dostupnost zboží (včetně kapitálových statků pro investice). To není nic škodlivého, právě naopak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

MartinX | 3. 11. 2010 14:29
reakce na denis mandok | 3. 11. 2010 13:22

Počítám, že hlavní problém bude v tom, že ze všech cen nejrychleji bude klesat cena práce, tj. mzdy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 3. 11. 2010 10:26
reakce na Adam | 3. 11. 2010 09:16

A proto se těšte na druhý díl! Bude stát za to :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 3. 11. 2010 11:32
reakce na Martin Vlnas | 3. 11. 2010 10:26

Před pár dny autor vydal třetí díl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 3. 11. 2010 16:10
reakce na Jan Dvořák | 3. 11. 2010 11:32

Četl jsem, pokud bude úspěch nechám přeložit druhý díl. A pak i třetí. Zatím jsem přeložil první a rozdělil ho na tři části.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

denis mandok | 3. 11. 2010 08:18

nevím jestli tady Aleš chodí, ale jestli ano tak by mě zajímalo kdy zhruba očekává vydaní překlad How economy grows...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

denis mandok | 3. 11. 2010 07:36

není hrozba deflace jako problém s globálním oteplováním a skleníkovými plyny?když to zjednoduším tak lidi si myslí, že CO2 způsobuje oteplování, ale zase jiní lidi tvrdí, že nárůst CO2 je z důvodu zvýšení teploty.a tak je to i s deflací, že lidi si myslí že je to deflace která způsobuje krizi, ale je to krize která způsobuje deflaci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Gonzalo Lira
Vyrůstal v New Yorku, Miami a Guayaquilu, nyní žije v Santiago de Chile. Je autorem několika novel a experimentální prózy, zabývá se rovněž filmovou režií...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!