Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě

| 9. 9. 2013

Škodlivost minimální mzdy je jednou z mála věcí, na které se ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem ve značné většině shodnou. Kdo však skutečné dopady zákonem stanoveného prahu ceny práce odmítá pochopit jsou – možná nikoli překvapivě – politici.

Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě

Nad nedávným předvolebním návrhem zvýšit minimální mzdu na 12 tisíc korun měsíčně zajisté spousta lidí zajásala: „Konečně politika pro lidi! Spravedlivá odměna za poctivou práci!“ Jak však říká moudré přísloví, příznivci zvýšení minimální mzdy by měli dát pozor na to, co si přejí. Jejich přání by se jim totiž mohlo vyplnit.

Logika minimální mzdy z pohledu ekonoma

Ekonomie minimální mzdy je prostá – jedná se ve své podstatě o cenovou regulaci, která zapříčiní převis nabídky nad poptávkou, neboli větší počet uchazečů o práci, než o který je při stanovené ceně zájem. Minimální mzda jinými slovy zvyšuje nezaměstnanost, a to zejména uchazečů bez vysoké kvalifikace či praxe – tedy studentů hledajících první pracovní zkušenost, „školních odpadlíků“ či jedinců z problematických lokalit a rodin. Namísto toho, aby tito lidé dostali příležitost zvyšovat prací svou kvalifikaci a následně i příjem, jsou odsouzeni k frustrující závislosti na státní podpoře a dlouhodobé chudobě.

K výraznému zvýšení životní úrovně nízkopříjmových zaměstnanců by přitom stačilo odstranit zvláštní schizofrenii státní politiky zaměstnanosti. Stát na jedné straně diktuje zaměstnavatelům minimální výši mzdy, na druhé straně z ní však značný kus ukrajuje pro sebe. Zadáme-li si tak například aktuální minimální hrubou mzdu (8500 korun za měsíc) do mzdové kalkulačky, dostaneme následující hodnoty:

Superhrubá mzda

Hrubá mzda

Čistá mzda

11 390 Kč

8500 Kč

7565 Kč

100 %

75 %

66 %

 

Je-li cílem minimální mzdy skutečně zvýšení životní úrovně těch nejchudších, pak je na místě klást si otázku, proč stát každý měsíc konfiskuje celou třetinu jimi vytvořených hodnot. Skutečnou cenou práce, kterou zaměstnavatel platí výměnou za pracovníkem vytvořené hodnoty, je totiž „superhrubá mzda“. Zaměstnavatel nízkopříjmových zaměstnanců je tedy ochoten platit o tisíce korun měsíčně více, než kolik jim berní úředník nakonec ponechá.

Mzda, daně a odvody ovšem nejsou jedinými náklady, které zaměstnavatel vydává na své zaměstnance. Velikou roli hrají i náklady nefinanční, jako je pracovní prostředí, pomůcky či školení zaměstnanců. Řekněme, že určitá pozice – například obraceč hamburgerů – má vlivem působení tržních sil optimální poměr finančních a nefinančních nákladů 70 ku 30. Změní-li vláda tento poměr legislativním nařízením ve prospěch finančních nákladů, klesne zákonitě poměr alokovaných zdrojů na náklady nefinanční. V praxi to může znamenat, že obraceč hamburgerů si sice vydělá za hodinu o pár korun více, bude si však muset z domova nosit vlastní toaletní papír a na školení v obsluze elektronické kasy může rovnou zapomenout. Vyšší výdělek tak paradoxně může být faktorem trvající chudoby: zaměstnanec nedostane šanci zvýšit svou kvalifikaci a s ní i příjem. V některých oborech není koneckonců výjimkou uspořádání, kdy zaměstnanec pracuje zcela zdarma výměnou za pracovní zkušenosti, které se mu v budoucím zaměstnání násobně zhodnotí. 

Logika minimální mzdy z pohledu politika

Velkolepá prohlášení ohledně zvyšování minimální mzdy nutí k zamyšlení – proč se politik zaobírá tak okrajovou záležitostí, jako je výše minimální mzdy? Za minimální mzdu pracují necelá tři procenta zaměstnanců, což činí ještě nižší procentuální zastoupení oprávněných voličů. Nač tedy politik ztrácí čas a nevěnuje se raději tématům, které se týkají většího počtu voličů?

Nabízejí se minimálně dvě možné odpovědi.

První je, že lidé hlasováním pro vyšší minimální mzdu ukojují své altruistické choutky. Volby jsou pro spoustu voličů prostředkem, jak si lacině koupit čisté svědomí. Samotný volič může vydělávat násobky minimální mzdy, a přesto – nebo spíše právě proto – bude hlasovat pro zvýšení minimální mzdy; chce totiž pomoci méně úspěšným. Z jeho peněženky ovšem nezmizí ani koruna, jako by tomu bylo například při obdarování žebrajícího bezdomovce. Pro skrblíka s hlodajícím svědomím je tedy státní sociální politika, kam spadá i zákon o minimální mzdě, jasnou volbou.

Druhá odpověď je založena na fenoménu „racionální neznalosti“. Volič má v rámci politických voleb pramalou motivaci informovat se o všech aspektech navrhovaných opatření, jelikož jeho hlas je jedním z milionů a nemá tudíž téměř žádnou váhu. Racionálním přístupem je tedy věnovat aktu volby co nejméně času a raději se zabývat činností, jejíž výsledky může přímo ovlivnit. Proto jsou tak často voleni politici navrhující líbivá opatření, jejichž skutečné dopady nelze na první pohled spatřit. Racionálně neznalý volič tak nebude problematice minimální mzdy věnovat ani těch pár minut, které zabere přečtení tohoto článku, a bude její zvýšení považovat za automaticky dobrou věc.

Rovnost? Ano, ale v příležitostech

Česká politika posledních let, ať již jsou u moci strany nominálně levicové či pravicové, je charakteristická snahou nastolit ve společnosti co největší rovnost ve výsledku. Historická zkušenost socialistických let však ilustruje fakt, že uměle nastolovaná rovnost ve výsledku znamená rovnost v chudobě. Není na čase obrátit směr a na místo snahy omezit výdělek na dolní (formou minimální mzdy) i horní hranici (formou „solidárních“ daní) podpořit rovnost v příležitostech? Prvním krokem vpřed by mohlo být odstranění absurdních opatření jako je zákon o minimální mzdě, sloužící pouze jako laciná vábnička na voliče.

Autor je zakladatelem a místopředsedou občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Machek | 19. 9. 2013 17:18

Mimo jiné i kvůli minimální mzdě se v supermarketech zavádějí automatické pokladny, kdy jeden zaměstnanec obslouží třeba 8 fungujících pokladen. Se zvyšující se minimální mzdou bude podobných případů přibývat.

+4
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Mark Defloch | 11. 9. 2013 13:43

Ad minimální mzda z pohledu ekonoma - pan Tětek tvrdí, že kdyby byla daná práce levnější, zaměstnávalo by se více lidí? U kasy by místo jednoho člověka stáli dva? Co takhle minimální mzda z pohledu zaměstnavatele - osobně zaměstnám jen tolik lidí, kolik je na danou práci potřeba. Když jim platím minimální mzdu, tak jenom proto, že méně platit mi zakazuje stát. A v šedé ekonomice to platí analogicky. Dnes dám sousedovic klukovi 200CZK za to, že mi zamete listí a posbírá jablka, ale klidně bych mu dal jenom 10 korun, kdyby mu to za to stálo. A nikoho dalšího už bych nenajímal.

-2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (107 komentářů)

eva Malikova | 20. 8. 2016 14:49

Minimální mzda znamená také to,že dostáváte minimální mzdu,kterou musíte dostata a zbytek peněz dostanete v obálce.Zaměstnavatel tak ušetří na odvodech a zaměstnanec přichází o peníze na důchod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 09:23

Váš přístup je nádhernou ukázkou toho, proč "nakonec socialistům dojdou i peníze druhých" ;) (Margaret Thatcher)

Aneb jak řekl JYrka: "zdroje sou"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:34
reakce na Martin Vytiska | 13. 9. 2013 09:23

No jo, ale zkuste někdy přemýšlet vlastní hlavou, ne jen citovat 30 let staré výroky a omílat učebnicové příručky. Já jsem je taky zběžně četl, ale snažím se přemýšlet o tom, co okolo sebe vidím. Je to samozřejmě neohrabané - nemám za sebou tu vypulírovanou chytrost učebnic, snažím se myslet jinak - ale jen tak vzniká nějaké nové poznání. Ale pokud vám stačí jediná moudrost - trh řeší vše - tak prosím. Já bych tak nenáročný nebyl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 09:45
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:34

Nevím jak jste přišel na to, že mám to co říkám načtené z učebnic,mým oborem je IT a na čtení nějakých učebnic o kterých mluvíte nemám čas - k tomu co jsem zde psal jsem dospěl vlastní úvahou. Citát Margaret Thatcher mě zaujal, protože jednou větou shrnuje mnohokrát praxí prověřený fakt.

Pokud se to kryje s nějakými teoriemi pak to asi není náhoda, ale přirozený řád vyplývající z logiky věci - na to aby to člověk pochopil nemusí být génius ani profesorem ekonomie, stačí schopnost logického myšlení.

Vaše myšlení se proti tomu řídí naivně-romantickými představami a spasitelským komplexem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 14. 9. 2013 05:59
reakce na Martin Vytiska | 13. 9. 2013 09:45

I tak vám a panu Palkovskému děkuji za zajímavou diskuzi. Vy jste si upevnili své jistoty, já zmnožil své nejistoty. Myslím, že jsem vydělal. Ještě jedno děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 9. 2013 09:25
reakce na Martin Brezina | 14. 9. 2013 05:59

Jistoty ani ne - já osobně nevím, zda konkrétní výše minimální mzdy povede k tomu, že ti, co zůstanou zaměstnaní nakonec dostanou více či méně, zda počet lidí, kteří přijdou o práci bude malý či velký nebo jestli si to podnikatelé nějakým způsobem budou schopni kompenzovat jinak.

Co mně překvapuje je, proč je představa, že zvýšení minimální mzdy povede ke snížení poptávané práce nekvalifikovaných lidí , tak kontroverzní - přitom by to mělo být právě naopak. Docela hezky to zrovna dneska shrnul jeden člověk tady:

http://cafehayek. com/2013/09/economic-reality-s uspended-in-ideologically-conv enient-places.html

Poku dminimální mzda nevede k nezaměstnanosti, tak je to strašně velké překvapení, neobvyklý úkaz, výjimka. Samozřejmě se to může stát, ale bylo by to velmi neočekávané. A z Vás trošku cítím, jako kdyby váš názor zněl "jak si vůbec někdo může myslet, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost, takový neoliberální nesmysl"...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 14. 9. 2013 09:54
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 9. 2013 09:25

Tak ještě jednou. Přece jste si musel všimnout, že to hlavní, o co mi jde, je zcela něco jiného. Já netvrdím, že minimální mzda - zvláště nějak přestřelená - nemá vliv na nezaměstnanost. Já se jen ptám, zdali ten malý vliv, který rozumně nastavená minimální mzda může mít na nějakou tu desetinu procenta celkové míry nezaměstnanosti, není vyvážen faktem, že daleko větší množství lidí se ze své práce uživí. Protože podle mého názoru jiné faktory se nezaměstnanosti podílejí významněji a prokazatelněji.
Cena práce není to, co zaměstnavatel platí ze svého dobrého srdce, ale to co platit musí, protože ho k tomu nutí místně obecná tržní cena dané práce a/nebo státní regulace. Nevidím žádnou jinou záklopku proti rozšiřování pracující chudoby, než je minimální mzda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 9. 2013 10:19
reakce na Martin Brezina | 14. 9. 2013 09:54

"Já se jen ptám, zdali ten malý vliv, který rozumně nastavená minimální mzda může mít na nějakou tu desetinu procenta celkové míry nezaměstnanosti, není vyvážen faktem, že daleko větší množství lidí se ze své práce uživí"

Mně osobně připadá docela odporné přijít za člověkem, který je dost nekvalifikovaný, typicky neoblíbený v kolektivu, je rád, že pracuje a říct mu: podívej, ostatní by měli dostat 500,- přidáno, takže to vyváží to, že dostaneš padáka.... já vím, co je pro vás chudé dobré... vám to odporné nepřipadá?

Pokud je minimální mzda stanovena "rozumně", tak na tom pár lidí trošku vydělá, pár lidí přijde o práci (ti, co jsou na tom nejhůř), podnikatelé, kteří dávají práci těm nejchudším na tom trošku prodělají - na rozdíl od podnikatelů, kterým jsou ti nejchudší jedno a žádnou práci pro ně nemají, případně se snaží kapitálem a kavlifikovanějšími zaměstnanci firmám zaměstnávající nekvalifikované konkurovat.. (ti na tom dokonce trošku vydělají).

Nicméně pokud je minimální mzda nastavena "rozumně", tak nebude mít nějaký výrazně viditelný efekt.

"Nevid ímžádnou jinou záklopku proti rozšiřování pracující chudoby, než je minimální mzda"

Pokud bychom byli v situaci, že by tu opravdu hodně lidí čelilo problému "pracující chudoby", tak je vysoce pravděpodobné, že v ten moment by minimální mzda mohla způsobit jen vysokou nezaměstnanost.

Mimochodem, docela zajímavá věc - minimální mzda je velmi efektivní nástroj "rasové/nacionálníquot;diskriminace na pracovním trhu. Pokud byste zrušil minimální mzdu, je dost dobře možné, že spousta podnikatelů radši zaměstná "méně spolehlivé" zahraniční imigranty za nižší mzdu, než spolehlivější/znající jazyk čechy za vyšší. Standardní pocit, že to je špatně, ale vlastně říká "čech je víc než cizinec"....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 14. 9. 2013 10:36
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 9. 2013 10:19

"Mně osobně připadá docela odporné přijít za člověkem, který je dost nekvalifikovaný..." - a nezaměstnanost jako obecný jev vám odporná nepříjde? Každý den jsou takhle vyhazovány u nás stovky lidí. Proč vám to vadí v tomto jednom případě - pro který je tu ještě další řada možností - sociální systém, jiné úvazky, práce na černo - a systémová nezaměstnanost vám jaksi problémy nedělá? Tady žijí tisíce lidí bez domova, spousta z nich duševně nemocných, atd., to vám nevadí?
To všechno, co jste vyjmenoval, mi samozřejmě vadí. Jedná se o systémové problémy, které tržní systém produkuje jako součást své logiky. Zavedete minimální mzdu, vytvoříte problémy, které jste pojmenoval. Odstraníte ji, vytvoříte nové. Pracující chudoba je v zemích se slabým sociálním systémem zcela běžný jev. My dnes nečelíme zjevnému fenoménu pracující chudoby právě proto, že je zde minimální mzda a poměrně solidně fungující sociální systém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 15. 9. 2013 16:04
reakce na Martin Brezina | 14. 9. 2013 10:36

"a nezaměstnanost jako obecný jev vám odporná nepříjde?"

Ne .Stejně tak mi odporné nepřijde, že tady všichni nejsme milionáři. Stějně tak mi odporné nepřijde, že tady spousta lidí umírá na různé nemoci. Je to smutné, ale tak to prostě je. Co mi připadá odporné je, když tady 2 svéprávní lidé chtějí uzavřít nějakou smlouvu, která se nikoho jiného už netýká, a někdo třetí přijde a zabrání jim v tom. A ještě rozhlašuje, že je to pro jejich dobro.

"My dnes nečelíme zjevnému fenoménu pracující chudoby právě proto, že je zde minimální mzda a poměrně solidně fungující sociální systém. "

Nesmysl. Minimální mzda s tím nemá vůbec nic společného. I kdyby to nakrásně pomáhalo, tak už jenom z toho empirického důvodu, že ji tady bere tak 3% pracovníků. A z teoretického hlediska je to fakt na úrovni úvahy "moje firma má nízký zisk, tak prostě zdražím zboží".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 14. 9. 2013 15:44
reakce na Martin Brezina | 14. 9. 2013 10:36

„To všechno, co jste vyjmenoval, mi samozřejmě vadí. Jedná se o systémové problémy, které tržní systém produkuje jako součást své logiky.. „
Hluboký omyl, tržní systém žádné problémy neprodukuje, vytváří je pouze státem garantovaný monopol v dané oblasti. Představa, že odstraněním min. mzdy upadne nízkopříjmová skupina do naprosté chudoby je stejně vzdálená realitě, jako by jste tvrdil, že odstraněním konkurence (což je svým způsobem ekvivalent) zvýšíte kvalitu zboží/služeb. Podle Vaši logiky, by díky odborům zkrachovali všichni velcí zaměstnavatelé. Přesto se nic takového neděje. Základní vztah zaměstnavatel/zaměstnanec je rovnocenný a jen ve vyjímečných případech dochází k nerovnováze. Pokud podle Vaši teorie, kapitalisté platí jen minimální možnou mzdu, jak je možné že se týká jen tak malého množství lidí? I odbory (silně nátlaková organizace s podporou státu, která chrání neschopné zaměstnance před schopnými nezaměstnanými) mají mzdy vysoko nad touto hranicí. Jak psal pan Altman, nikdo Vám nebrání nechat se zaměstnat za Vámi zvolenou min. sazbu a můžete si s přáteli založit klub, ale nenuťte ostatní, aby se chovali podle Vás, když Vám do toho nic není, protože nepoškozují Vás ani Vaše práva. Týká se to i sociálního zabezpečení, důchodové pyramidy a dalších oblastí, kde díky státnímu monopolu nemají ostatní lidé na výběr.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mark Defloch | 11. 9. 2013 13:43

Ad minimální mzda z pohledu ekonoma - pan Tětek tvrdí, že kdyby byla daná práce levnější, zaměstnávalo by se více lidí? U kasy by místo jednoho člověka stáli dva? Co takhle minimální mzda z pohledu zaměstnavatele - osobně zaměstnám jen tolik lidí, kolik je na danou práci potřeba. Když jim platím minimální mzdu, tak jenom proto, že méně platit mi zakazuje stát. A v šedé ekonomice to platí analogicky. Dnes dám sousedovic klukovi 200CZK za to, že mi zamete listí a posbírá jablka, ale klidně bych mu dal jenom 10 korun, kdyby mu to za to stálo. A nikoho dalšího už bych nenajímal.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Machek | 19. 9. 2013 17:18
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 13:43

Mimo jiné i kvůli minimální mzdě se v supermarketech zavádějí automatické pokladny, kdy jeden zaměstnanec obslouží třeba 8 fungujících pokladen. Se zvyšující se minimální mzdou bude podobných případů přibývat.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 9. 2013 19:02
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 13:43

Pokud je minimální mzda vyšší než užitek z dané práce, pak se na takovou činnost nevyplatí zaměstnance najímat.

Logicky to buď povede k vyšší automatizaci, popř. přesunu aktivit do země, kde jsou náklady na práci nižší nebo se zvedne cenu produktu tak, že už nebude konkurenceschopný a poptávka po něm klesne.

Ve všech případech je to spojeno s úbytkem pracovních míst => takové opatření má tak akorát vysoký potenciál roztočit spirálu nezaměstnanosti i mimo skupinu s minimální mzdou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 11. 9. 2013 20:00
reakce na Martin Vytiska | 11. 9. 2013 19:02

jen výrobu některých produktů je možno outsourcovat do číny, obsluhu supermarketů či fast foodů nikoliv
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 12. 9. 2013 07:46
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 20:00

Obsluhu supermarketu nvetainove nahradi samoobsluzne pokladny. Jdete se podivat do Tesca.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 9. 2013 22:54
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 20:00

Jenže s tou výrobou "některých" ;produktů se odstěhují i lépe placená pracovní místa a navazující dodavatelé přijdou o práci.

Regulace tak může spustit domino efekt, který uškodí nejen nízkopříjmovým zaměstnancům (skončí na dlažbě), ale zasáhne i další lidi, co původně žádný problém neměli.

Celý problém minimální mzdy jakožto socialistické regulace by se dal shrnout znamým rčením: "Socialismus je společenský řád, který se energeticky vypořádal s omyly, které by v jiném společenském řádu nevznikly."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 11. 9. 2013 23:21
reakce na Martin Vytiska | 11. 9. 2013 22:54

takže navrhujete snížení mzdových nákladů na úroveň Vietnamu a Bangladéše? A co u států, jejichž ekonomika nestojí na exportu? (např USA)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 9. 2013 23:33
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 23:21

Navrhuju minimální mzdu zrušit.

Výše mzdy je otázkou nabídky a poptávky a dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Stát nemá právo do tohoto procesu zasahovat - jakékoliv státní zásahy pracovní trh jedině poškozují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 11. 9. 2013 23:51
reakce na Martin Vytiska | 11. 9. 2013 23:33

rovněž ale musíte připustit:

a) zrušení minimální mzdy nová pracovní místa nepřinese
b) zrušení minimální mzdy povede ke snížení životní úrovně těch, kterým je v současnosti minimální mzda placena
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 08:39
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 23:51

A nebo taky:
a) zrušení minimální mzdy nová pracovní místa přinese
b) zrušení minimální mzdy povede ke zvýšení životní úrovně těch, kteří jsou díky tomu v současné době nezaměstnaní

Myslím, že to musíte připustit... nebo snad ne?

Mimochodem, chtěl jste "důkaz", že to je způsobeno minimální mzdou. Jak byste si takový důkaz představoval - četl jste "co je vidět a co není"? Ztráta zaměstnání v důsledku min. mzdy je typicky to, "co vidět není" - a to se strašně špatně dokazuje...

A z třetí strany, když jste narazil na Vietnam - moc nechápu, proč by člověk se stejnou kvalifikací, jako obdobný člověk ve Vietnamu, měl tady brát více. Nevidím nic špatného na tom, aby stejně kvalifikovaný člověk bral stejně - co na tom vidíte špatného vy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 11. 9. 2013 14:11
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 13:43

To je opravdu problem, ze se spusti dve kasy misto jedne? V obchodech co vidim je neobsazenych kas vzdy dost a cekajicich lidi taktez. Navic u jedne kasy muzou byt dva lide, jeden markuje, druhy sklada veci zakaznikovi do tasek do kosiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 11. 9. 2013 14:23
reakce na Adam Čabla | 11. 9. 2013 14:11

chybí ovšem důkaz, že tohle je způsobeno právě minimální mzdou
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 12. 9. 2013 07:54
reakce na Mark Defloch | 11. 9. 2013 14:23

Soulasim. Ekonomie neni experimentalni veda, takze nikdy nebudeme vedet, kolik prace konkretne sebere minimalni mzda. Muzeme ale logicky spekulovat, co ta mzda dela.

Chcete tedy tvrdit, ze kdyby vzrostla minimalni mzda na 20 000, tak se to zamestnanosti nedotkne, protoze stale budete zamestnavat tolik lidi, kolik je na danou praci potreba, coz je vas jediny argument proti skodlivemu pusobeni minimalni mzdy na nezamestnanost? Ze tu zahradu si nechate shrabat i kdyby ten kluk od sousedu chtel 20 000 a nikoho levnejsiho byste nesehnal? Nebo naopak budete branit tomu klukovi, ze privede pomocnika a budou spolu delat kazdy za stovku, protoze tim usetri cas, ktereho si ceni vice nez te dodatecne stovky? De facto se snazite tvrdit, ze existuje pevne dany objem prace a ta se bude delat bez ohledu na naklady? Nebo objem prace bude zaviset i na jeji cene? A jestli zavisi na cene, pak vede zvyseni ceny ke snizeni nebo zvyseni objemu prace?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 9. 2013 08:49
reakce na Adam Čabla | 12. 9. 2013 07:54

To je právě to, že provádíte spekulaci. Čistě odhadem bych řekl, že 20 tisíc kč minimální mzdy je příliš moc a pravděpodobně by to vedlo k nižší zaměstnanosti. Na druhou stranu nevěřím, že by dnešní super a hypermarkety hromadně zavíraly krám, protože by se jim už nevyplatilo zaměstnávat prodavače, skladníky a doplňovače zboží. Jistý objem práce by i za tuto mzdu zůstával fixní.
A teď je otázka, kde asi ta hranice, kdy se ještě vyplatí/už nevyplatí, vlastně stojí. O tom můžeme fakt leda spekulovat.
Nezaměstnanost se zrušením minimální mzdy nevyřeší, protože (jak jistě víte:-) nejvyšší nezaměstnanost byla v této zemi v roce 1933, kdy samozřejmě žádná minimální mzda vůbec neexistovala. Nanejvýš se dá tvrdit, že možná minimální mzda nezaměstnanost poněkud zvyšuje, ale - opět - to je jen spekulace.
Mne obecně zajímají hlavně empirická data, sebelogičtější spekulace nemá ve společenských vědách valný smysl, protože proměnných je ve hře příliš mnoho. A vy se tady snažíte pracovat s příliš málo proměnnými.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 10:34
reakce na Martin Brezina | 12. 9. 2013 08:49

To je zvláštní, jak obecně tvrzení, že "minimální cena vyšší než tržní cena" na trhu způsobí nadbytek nabídky nevyvolává celkem žádnou kontroverzi, ale v momentě, kdy to někdo aplikuje na trh práce, tak to najednou je "spekulace" ;...

Nerovnováha na trhu samozřejmě vzniká pořád a je způsobena spoustou různých faktorů. Minimální mzda je jeden z těch faktorů; ale osobně bych to tvrzení formuloval takto: minimální mzda je buď neúčinná, nebo způsobuje nedobrovolnou nezaměstnanost.

Minimál nímzda v Řecku je cca. 16.000Kč. ?inimální mzda v ČR je kolem těch 8.000. Předpokládám, že budete souhlasit s tím, že v Řecku asi minimální mzda je silným faktorem v jejich vysoké nezaměstnanosti - ovšem pokud bychom byli v Řecku a vy jste byl Řek, tak byste zaručeně šermoval tím, že 16.000 určitě není faktorem, že kdyby to bylo 30.000, tak možná.....

Dnešní supermarkety krám zavírat nebudou, ale na druhou stranu, jestli tam budou mít 4 nebo 5 uklízeček, případně 20 nebo 22 pokladních - zákazníci to ani moc nepoznají, ale zaměstnaných bude méně. A žádná nová místa tím nevzniknou, takže vznikne vyšší nezaměstnanost.

A opravdu je otázka, co to znamená "vyplatí". Mně osobně nepřipadá vyhození 2 pokladních a přerozdělení jejich mzdy mezi ty zbylé jako něco, co bych těm vyhozeným prezentoval jako "a to se vyplatí" a "je to pro vaše dobro"... přiznám se, že opravdu nerozumím tomu, co by měla minimální mzda komu přinést.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 12. 9. 2013 13:54
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 10:34

Nevím proč bych měl souhlasit s tím, že v Řecku je tím problémem výše minimální mzdy. V Austrálii mají minimální mzdu 16 dolarů na hodinu a problémy Řecka tam nemají. Je to přesně jak říká pan Březina - v rovnici je příliš mnoho neznámých. Autor článku by tedy měl dodat důkaz (nikoliv spekulaci odehrávající se ve vakuu), že právě ta minimální mzda je rozhodujícím faktorem v nezaměstnanosti
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 12. 9. 2013 14:20
reakce na Mark Defloch | 12. 9. 2013 13:54

A co kdyby ste vy a pan Březina dodali důkaz, že minimální mzda není faktorem v nezaměstnanosti?

Pokud jak říkáte je příliš mnoho neznámých, tak jak chcete regulovat něco, co nejste schopen měřit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 9. 2013 15:35
reakce na Martin Vytiska | 12. 9. 2013 14:20

Já jsem jednoduchý argument, vycházející z empirických dat, nikoliv "odborných ekonomických" spekulací, podal: v roce 1933 tady nebyla ani minimální mzda ani sociální dávky, přesto tady byla nejvyšší nezaměstnanost v historii. Jsou země, kde minimální mzda existuje, a přitom je tam nezaměstnanost relativně nízká a naopak. Minimální mzda na Bruntálsku je stejná jako v Praze, přesto se v těchto regionech nezaměstnanost sakra liší.
Pokud teorie nesouhlasí s empirickými daty, je to v každé slušné vědě výzva se té teorii podívat na zoubek. Současná mainstreamová ekonomie je zřejmě spíš náboženská víra, než věda, protože se empirickými daty jaksi nehodlá řídit.
Ačkoliv pochopitelně souhlasím, že minimální mzda v nějaké nerealistické výši by nezaměstnanost zvýšila, neviděl jsem dosud empiricky validovaný důkaz, že by totéž způsobovala minimální mzda v nějaké rozumné, optimální výši .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 15:45
reakce na Martin Brezina | 12. 9. 2013 15:35

A jaká je ta teorie? Ta teorie říká, že když stanovíte minimální cenu nad tržní cenu, bude na trhu přebytek.
Tedy:
- neříká, že na trhu přebytek nebude z nějakých třeba jiných důvodů (viz rok 1933)
- pokud jsem si dobře všiml, tržní mzda na Bruntálsku a v Praze za stejný typ práce se dost výrazně liší

V čem konkrétně teorie nesouhlasí s praxí? Popravdě, vzhledem k tomu, že tržní mzda na Bruntálsku je nižší než v Praze by se dalo očekávat, že na Bruntálsku způsobí minimální mzda vyšší nezaměstnanost než v Praze, kde by se dalo očekávat, že nebude mít žádný efekt.... jaká je praxe?

Mohl byste osvětlit teorii stojící za "optimální výší" minimální mzdy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 12. 9. 2013 18:41
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 15:45

Děkuji, přesně tak, Pan Březina by mohl zkusit argumentovat bez
vytrhávání z kontextu a zaměňování relevantnosti jednotlivých příčin (rok 1933, demografie, jiné země apod.). Když poukážete na to, že u nás je v létě tepleji než v zimě, neznamená to automaticky, že slunce v tu dobu méně svítí (pravou příčinou je sklon rotační osy od roviny ve které Země obíhá kolem Slunce). Aneb pokud se vyskytují závažnější příčiny nárůstu nezaměstnanosti, není to současně argumentace pro ty méně závažné, že nepůsobí nebo dokonce způsobují opak. Rádi bychom si tedy od Vás vyslechli nějaký argument, který potvrdí, že zákonem stanovená výše min. mzdy nezvyšuje nezaměstnanost.

Zatím jsou tu jen velice zajímavé názory kolegů, které škodlivost této regulace potvrzují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 12. 9. 2013 19:22
reakce na Tom Novak | 12. 9. 2013 18:41

Názor nic potvrdit nemůže, jen důkaz a těch jsme se od kolegů moc nedočkali. A předevsím tady jde o článek pana Tětka, který tvrdí že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost. Není na místě přesouvat burden of proof (břímě důkazu) na pana Březinu, který pouze oponuje a poukazuje na příklady z praxe. Tedy nejprve je třeba obhájit výchozí argument.

Výroková logika:
Původní výrok: Když platí A, platí B.
Pokud alespoň v jednom případě platí A a zároveň neplatí B, původní výrok je nepravdivý.

Původní výrok: Minimální mzda vede k nezaměstnanosti
Opoziční výrok: V Austrálii je minimální mzda 16USD a nezaměstnanost 5.8%

Evidentně je tedy původní výrok nepravdivý a je nutné ho přepracovat a stanovit za jakých podmínek tento výrok platí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 12. 9. 2013 22:01
reakce na Mark Defloch | 12. 9. 2013 19:22

Váš výrok o Australské minimální mzdě není relevantní argument, neboť to že v Austrálii je nezaměstnanost 5.8% při minimální mzdě 16USD neříká nic o tom, jak velká nezaměstnanost by tam byla pokud by minimální mzdu zrušili. Je pravděpodobné že v takovém případě by nezaměstnanost dále klesla (což vyplývá z logicky čisté úvahy pana Tětka a já s tím souhlasím).

Váš příklad rovněž paušalizuje celý trh - je docela dobře možné, že minimální mzda zlikvidovala jen část pracovních míst (v kontkétní oblasti služeb nebo v průmyslu) a uvrhla některé lidi co zaměstnání měli do ještě větší nouze než ve které se nacházeli.

Rovněž neříkáte nic o tom kdy byla v Austrálii tato minimální mzda zavedena a jaká byla nezaměstnanost před tím - je možné že stoupla. Také je docela dobře možné že minimální mzda byla zavedena nedávno - ztráta pracovních míst bude spíš postupná (tak jak se podaří zvyšovat automatizaci nebo převádět výrobu jinam).

Článek pana Tětka stojí na logických principech, jejichž chování je v praxi dobře známo a není důvod se domnívat, že v oblasti pracovního trhu by to mělo fungovat jinak.

Dožadujete se důkazu, přičemž sám žádný exaktní důkaz pro své tvrzení nemáte - vaše teorie i příklady z praxe stojí na hliněných nohách.

Způsob centrálního plánováního plánování za který zde lobujete je jak na dálnici řídit Tatru naloženou kamením se zavázanýma očima.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 9. 2013 23:19
reakce na Martin Vytiska | 12. 9. 2013 22:01

"Článek pana Tětka stojí na logických principech, jejichž chování je v praxi dobře známo..."
Tak dobře, pokud je chování těch principů v praxi dobře známo, tak nám jistě budete dokumentovat na řadě příkladů, že po zavedení minimální mzdy v příslušných zemích nezaměstnanost vzrostla a naopak, po jejím zrušení klesla. To jsou důkazy, které po vás a po panu Tětkovi od začátku já (a zřejmě i ostatní dva přispěvatelé) požadujeme. Pokud takové reprezentativně statisticky podchycené údaje nemáte, tak jde o pouhou spekulativní domněnku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 00:30
reakce na Martin Brezina | 12. 9. 2013 23:19

Zkoušel jsem najít detailní data o Austrálii a přitom narazil na tenhle článek: http://www.forbes.com/sites/jamesdorn/2013/05/07/the-minimum-wage-delusion-and-the-death-of-common-sense/

Řeší přesně stejnou problematiku a uvádí i statistiky. Mimo jiné také uvádí na pravou míru vámi odkazovanou studii o minimální mzdě v New Jersey a její dopady na ztrátu zaměstnání v menších fast-foodech:

&quo t;Advocatesof the minimum wage like to point to the “natural experiment” that David Card and Alan Krueger conducted to see whether a minimum wage hike in New Jersey adversely affected employment in the fast-food industry compared to Pennsylvania, which did not increase its minimum wage.Based on telephone surveys, the authors concluded that the minimum wage hike significantly increased jobs for low-skilled, fast-food workers in New Jersey.Not surprisingly, their results were overturned by more careful research that found an adverse effect on employment (see David Neumark and William Wascher, American Economic Review, 2000).

It should be obvious that limiting one’s study to franchise restaurants like McDonald’s ignores smaller independents that are harmed by increases in the minimum wage and can’t compete with their larger rivals.No one interviewed those workers who lost their jobs or could not find a job at the higher minimum wage.Proponents of the minimum wage focus on workers who retain their jobs and get a higher wage, but ignore those who lose their jobs and get a lower wage or none at all.Using econometrics to pretend that the law of demand is dead is a dangerous delusion."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 11:12
reakce na Martin Vytiska | 13. 9. 2013 00:30

Samozřejmě, názorů je hodně, ale je zajímavé, že všichni neustále dokola hovoří o nabídce a poptávce, tedy zaměstnancích a zaměstnavatelích a další ekonomické efekty, kterých je celá řada, nejsou zmiňovány.

http://www.irle.berkel ey.edu/cwed/briefs/2012-01.pdf

Tadynapř. ekonomové z UCLA tvrdí, že zvýšení min. mzdy mělo pozitivní efekt v oblasti San Jose, kde to zvedlo příjmy 20% lidí. Pozitivní efekt na místní ekonomiku, kde se po zvýšení min. mzdy protočilo daleko víc peněz.

A ano, mělo to prý i vliv na "papírové" zvýšení nezaměstnanosti. A to v tom, že ti lidé, kteří už dávno vzdali snahu sehnat práci, ji po zvýšení minimální mzdy začali hledat znovu - zaregistrovali se na úřadech jako uchazeči o práci a asi přestali prodávat drogy, zbraně a nabízet své tělo.

Ale nechci tu vystupovat jako jednoznačný zastánce nějak vysoké min. mzdy, to ani náhodou, jen mi přijde poněkud krátkozraké vyvozovat z jednoho grafu, co se přesně stane. Bohužel ve hře je daleko více proměnných...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 13. 9. 2013 15:08
reakce na Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 11:12

Ano, to je cenný poznatek a máte samozřejmě pravdu. Ostatně právě na proměnné a další ekonomické efekty zde v několika příspěvcích upozorňoval pan Březina, jen byl jaksi přehlušen různými uvažovateli a tvrditeli. Ani já nejsem jednoznačný zastánce vysoké min. mzdy.

Negativní efekt ostatně prokazatelně měla minimální mzda u nás v letech 1993, 1994 a 1995. Tehdy totiž nebyla valorizována, což způsobilo, že ji začlo rok od rokupřevyšovat životní minimum. Minimální mzda nestačila na úhradu základních životních potřeb a každý její příjemce se stal sociálně potřebným = › nevyplatilo se mu pracovat, protože ze socdávek mu plynul vyšší příjem než z práce a ti, kdo přeci jen pracovali, žádali o socdávky na dosažení úrovně životního minima = › socdávky se v tomto případě staly subvencemi zaměstnavatelům na nízké mzdy. Kdyby tehdá býval u kormidla nějaký libertarián, asi by socdávky zrušil, nebo aspoň snížil. Na tomto příkladě se také ukazuje, jak důležité je lidi motivovat k práci. Buď jim nedat na výběr, socdávky zrušit a vytvořit masu chudiny, co možná půjde pracovat, pokud ovšem předtím nepodpálí parlament nebo nepochcípá na nemoci, na jejichž léčení nebude mít peníze. Anebo socdávky ponechat, ale v takové míře, aby se rozhodně vyplatilo pracovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 16:23
reakce na Daniel Neumann | 13. 9. 2013 15:08

Pan Březina tady zatím nic kloudného nepředvedl. Kromě toho že poukázal na fakt rekordní nezaměstnanosti v době velké hospodářské krize (1933). Použil to jako argument, cituji:
„Já jsem jednoduchý argument, vycházející z empirických dat, nikoliv "odborných ekonomických" spekulací, podal: v roce 1933 tady nebyla ani minimální mzda ani sociální dávky, přesto tady byla nejvyšší nezaměstnanost v historii.“
Kromě něj si tady nikdo nemyslí, že min. mzda je jediným faktorem nezaměstnanosti. Kousek výš potom píše, cituji:
„Mne obecně zajímají hlavně empirická data, sebelogičtější spekulace nemá ve společenských vědách valný smysl, protože proměnných je ve hře příliš mnoho. A vy se tady snažíte pracovat s příliš málo proměnnými.“
To si trošku odporuje nemyslíte, ale Vás to asi moc nepřekvapuje, protože se chováte úplně stejně?
Když nejste zastáncem vysoké mzdy, můžete nám prozradit podle jakého klíče budete volit její „optimální“ výši? Samozřejmě je nutné zvážit i sociální dávky.
Jedno pokřivení trhů vytloukáte druhým a pak se divíte že to nefunguje..
Už jste viděl někdy v minulosti tu „masu chudiny“ jak Vám přímo pod okny „chcípá hlady nebo na nemoci“, jak tvrdíte. Já jsem se s tím nesetkal ani v minulosti kde žádné dávky nebyli, to je zajímavé, nemyslíte?
Přesto někteří zarytí diskutéři budou stále argumentovat zlým trhem a zlými vykořisťujícími kapitalisty. Naštěstí někteří lidé to vidí jinak. A Ti co žili a pracovali před rokem 1938 a po 48 to potvrdili. Aneb jak tady již zaznělo. Socialismus je svým způsobem „geniální“ systém, který se dokáže vypořádat i s problémy, které by bez něj nikdy nevznikly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 17:29
reakce na Tom Novak | 13. 9. 2013 16:23

A ty studie jste si prošel?

Vám je 100 let? Jinak si neumím představit, že byste pamatoval dobu, kdy dávky a další formy podpory nebyly.

Tipuji Vás na studenta VŠE, neučí Vás bývalý soudruh Ševčík, nebo pan Tajovský? Druhého jmenovaného si nicméně vážím, byť s ním v mnohém nesouhlasím.

Klíč k určení min. mzdy je jasný, aby se za to vyplatilo chodit do práce a nepobírat dávky.

U nás je velkým problémem to, že po komunistické zkušenosti je jakákoliv "levicová" myšlenka předem zdiskreditována. Chápu, že je to pro pravicové strany (které zvyšují daně!) nejúčinnější forma politického marketingu, ale je to už víc, než dvě dekády, takže bychom se už od té bushovské rétoriky strašení mohli oprostit, viz.:

https://www.youtu be.com/watch?v=BtLk7RhGRWsamp;list=PL49MSj9iw6KnlEqH9H GGMYWSUZGZKCbQU

Dalšívěc je ekonomická teorie a pak komplexní úkol politika alespoň udržet status quo. Víte třeba, že pan Kalousek chystal pro OSVČ to samé, co pan Mládek? Jen mu to v lednu zařízla ODS, která by se tím definitivně připravila o poslední zbytky voličů.

Ta pětistovka nikoho nezabije. Min. mzda 12 000,- už je ale značně přestřelená, pokud to tedy neplánují někdy za 10 let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 19:13
reakce na Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 17:29

K dotazu na uvedené studie, ne nečetl a ani se na to nechystám. Těžko můžou být relevantní, když ze samé povahy věci nezaručují splnění základní podmínky: Ceteris paribus. Nemusíte být zrovna profesorem ekonomie, aby jste pochopil základy systému jednání lidí (ať už v obecné nebo zejména v té nejzásadnější - individuální rovině). Navíc jak pravil jeden známý politik, nikdy nevěřím statistice, kterou jsem si sám nezfalšoval. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 20:46
reakce na Tom Novak | 13. 9. 2013 19:13

Tak to je naprosto typické! Komunista by zajisté taky nečetl Hayeka a Friedmana :-)

I přes averzi k panu Ševčíkovi se snažím číst a slyšet jeho názory, byť pravda, není v těchto dobách zrovna moc aktivní, stejně jako poslouchám a čtu intelektuály napříč spektrem.

Člověk jinak snadno může spadnout do ideologické škatulky a to bych fakt nechtěl...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 20:56
reakce na Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 20:46

V tomto případě bych Vám nedoporučoval k četbě ani 1984. Současný systém má ještě spousty hluchých míst. Člověk jako Vy by je jistě dokázal zaplnit. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 19:01
reakce na Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 17:29

"Klíč k určení min. mzdy je jasný, aby se za to vyplatilo chodit do práce a nepobírat dávky"

Máme to tedy chápat tak, že minimální mzda je tu především proto, aby odstranila daňovou optimalizaci, kterou začnou provádět zaměstnanci následkem existence sociálních dávek?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 20:52
reakce na Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 19:01

To by mě zajímalo, jakou daňovou optimalizaci u nízkopříjmových nebo nezaměstnaných máte na mysli? Že by levný alkohol z trafiky?

Samozřejmě, pokud žijete sám a máte min. mzdu, dávky zřejmě nepobíráte, na rozdíl od toho, kdo má navíc 4 děti.

Jinak je ale daňová optimalizace velmi zajímavé téma. Myslím si, že všechny nezaměstnané optimalizující pobírače dávek by hravě strčil do kapsy jeden optimalizující Zdeněk Bakala :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 9. 2013 09:19
reakce na Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 20:52

To bylo míněno trochu obecněji - ale například tak, že ten člověk bude část dostávat bokem a ještě inkasovat dávky. V zásadě podobně, proč byly zavedeny minimální vyměřovací základy pro podnikatele. Navíc podnikatel "může" platit méně, protože ten člověk je "dotován" státem.

Mně třeba tento argument připadá docela smysluplný - ale je to docela něco jiného, než říkat, že to těm chudým pomůže...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 18:33
reakce na Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 17:29

Tu dobu pamatovat nemusím, dozvěděl jsem se (z důvěrných zdrojů) dost na to, abych si o ní mohl udělat představu. Věřte mi, že i lidé kteří žili za první republiky pod tyranií kapitalistů a pak v záři světlých zítřků na ni ještě rádi vzpomínali. Dávky byly zavedeny plošně zákonem 221 z roku 1924. Takže není tak docela pravda co psal pan Březina. Viz.: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5572A3BE-22CD-46D3-A31F-2BA0076C1C63/0/publikace_80letSP.pdf
Jinak samozřejmě první republiku pamatují také moji prarodiče a dodnes lituji, že jsem se s nimi o té době více nebavil. Nevím proč do toho taháte politiku a osobní rovinu. S tématem diskuze to nijak nesouvisí. Pokud Vás to ale zajímá, VŠ technického směru, pak pár let výuky tamtéž, doktorát a nyní již delší dobu v soukromé firmě, výzkum, vývoj. Stačilo by zapojit trochu selského rozumu a logického myšlení, vyvaroval by jste se zbytečné levicové propagandy. Pořád tu zůstává fakt, že min. mzda bere práci lidem, kteří jsou ochotni pracovat za menší než je zákonem stanovená hranice. Pěkný den a strašení Kalouskem si nechte pro děti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Ludvík | 13. 9. 2013 20:37
reakce na Tom Novak | 13. 9. 2013 18:33

"Věřte mi, že i lidé kteří žili za první republiky pod tyranií kapitalistů a pak v záři světlých zítřků na ni ještě rádi vzpomínali."

To možná tak do roku 1930, kdy k nám dorazila se zpožděním důsledkem celosvětového zvyšování restrikcí a cel krize z USA. Potom už to takový med nebyl. Bylo mimo jiné několik případů střelby do nezaměstnaných.

&q uot;Pořádtu zůstává fakt, že min. mzda bere práci lidem, kteří jsou ochotni pracovat za menší než je zákonem stanovená hranice."

Pokud chce člověk pracovat a sám si snížit odměnu, může se stát OSVČ a klidně pracovat v podstatě zadarmo.

Zároveň podnikatelé v některých lokalitách lidem snižují úvazky. Není výjimkou, když je bývalý full time zaměstnanec zaměstnán s novou smlouvou na 2/3 předchozího úvazku a rázem máte z minimální mzdy něco kolem 5000,- měsíčně. To už je docela optimalizované, když rozsah vykonávané práce zůstává stejný.

Dobrý záměr naivního zákonodárce (aby se pomohlo ženám na mateřské), je absolutně převrácen a zneužit proti některým zaměstnancům.

Pořád si myslíte, že to nejde, když chcete?

Jinak Kalousek, jako většina ostatních politiků, je právě příkladem toho pragmatismu, kdy můžete být komunista nebo Svobodný, ale v mnoha případech Vám nic jiného nezbude, než udělat to samé rozhodnutí bez ohledu na nějaké sliby nebo ideály. Stejně jako někteří socialisté privatizují, jiní konzervativci jsou ochotni jít i s komunisty, jako výše jmenovaný pán v roce 2006.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 13. 9. 2013 19:08
reakce na Tom Novak | 13. 9. 2013 18:33

Takže když do toho pan Novák tahá osobní rovinu ("viděl jste snad pod okny masy chudáků?"), tak je to OK a když do toho tahá pan Ludvík osobní rovinu, tak se to nemá.

Ale dost už bylo těch vašich nelogičností. Logickou úvahou člověk dospěje k jedinému: Alláh je náš pán a k prosperitě dospějeme jedině pečlivou studií jeho slov. Minimální mzda způsobí převis počtu bezvěrců nad počtem Jeho následovatelů, což samozřejmě povede k Jeho hněvu a my všichni poneseme zodpovědnost.

Tohle je taky logická úvaha, souhlasíte s ní? Jen vyhází z jiných bodů, což je právě ten problém. Přijde mi navýsost trapné ohánět se čistotou logických úvah, když jediné na čem nakonec záleží jsou jednotlivé body ze kterých ona úvaha vychází.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 20:55
reakce na Mark Defloch | 13. 9. 2013 19:08

Velice přínosný příspěvek. Je vidět, že diskuzi asi moc pozorně nečtete. S „masou chudiny“ se tady oháněl pan Neuman, proto také ta slova byla v uvozovkách, a osobní rovinu jsem do toho nikde nezatahoval, jen jsem poukazoval na absurdnost, uvedeného argumentu. K tomu Vašemu nemám co dodat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 12. 9. 2013 23:53
reakce na Martin Brezina | 12. 9. 2013 23:19

Principy které jsem zmínil jsou obecné a pan Ondřej Palkovský se vám to už několikrát snažil vysvětlit (přečtěte si prosím jeho příspěvky ještě jednou).

Pokud zdražíte jakoukoliv "věc" tak, že její skutečná hodnota nebude odpovídat požadované ceně (řekněme v době hojnosti zdražíte rohlík na 100Kč/ks), vznikne na trhu převis nabídky nad poptávkou.

Na trhu práce to funguje naprosto stejně - pokud si např. nějaký člověk vydělává tím že lepí papírové pytlíky, tak cena toho pytlíku bude dána cenou materiálu, práce, daněmi, odvody, atd. V případě že náklady přesáhnou určitou mez, stoupá cena pytlíku nad cenu kterou je ochoten trh zaplatit - a výroba končí (popř. to bude lepit automat). Lepič pytlíků (např. student) přitom mohl být se svou tržní mzdou spokojen. Stát tak nejen ovlivňuje mzdu, ale také koncovou cenu bez znalosti detailů.

Minimální mzda je tupá plošná regulace formátu parního válce, která nezohledňuje ten který konkrétní obchodní případ, kdy si zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne platové podmínky - ty klidně mohou být pod minimální mzdou ke spokojenosti obou stran a výroba pytlíků může utěšeně růst, takže vznikne nové pracovní místo.

Článek pana Tětka staví na obecných a v praxi ověřených principech. Můžete a nemusíte argumenty a úvahu přijmout - to je samozřejmě vaše věc. Statistiky které požadujete je dost těžko možné doložit - bylo by nutné udělat pokus: např. v Austrálii dokonale zdokumentovat stávající stav ve všech odvětvích, počet míst, mzdu na tom kterém místě, atd. a pak zrušit zrušit minimální mzdu. Jelikož je systém dynamický, nelze vyloučit další faktory které mohou výsledek zkreslit.

Tak jako nejspíš neexistuje statistika která by vás uspokojila, nemůžete sám svou teorii nijak dokázat, tj. pozice do které se vy a pan Defloch stavíte je absurdní a pragmatičtější přístup je nechat stanovit výši mzdy trh, který ji dokáže dynamicky regulovat a je dost flexibilní na to, aby žádné pracovní místo nezničil. Vámi prosazovaná regulace má potenciál napáchat více škody než užitku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 06:37
reakce na Martin Vytiska | 12. 9. 2013 23:53

"...její skutečná hodnota nebude odpovídat požadované ceně..." "V případě že náklady přesáhnou určitou mez, stoupá cena pytlíku nad cenu kterou je ochoten trh zaplatit..."
Co to je ta požadovaná cena? Kde je ta určitá mez? Podle čeho ji empiricky určíte? Když houska stála před týdnem 1,50 a dnes 2, tak kde je ta "požadovaná cena"?. Stejně jako před tím týdnem se jako zákazník prostě rozhodnu, jestli ji za tu cenu koupím, jestli tu housku potřebuju. "Požadovaná cena" nebo tzv. "tržní mzda" je V TOMTO PŘÍPADĚ teoretický pomysl, který nelze nijak uchopitelně specifikovat. Na kterém je ovšem celá ta vaše a p. Palkovského konstrukce postavena.
"...ty klidně mohou být pod minimální mzdou ke spokojenosti obou stran..." Ano, dejme tomu, že existuje nějaké množství případů, kdy jedinec vezme místo pod reprodukčními náklady své vlastní pracovní síly. Např. žena, jejíž manžel vydělává dost a ona chce jen přivýdělek. Takový případ se dá klidně ošetřit dohodou nebo částečným úvazkem. Ale v obecném smyslu tento model směřuje v případě plnohodnotných úvazků k hromadnému vytvoření pracující chudoby - lidí, kteří sice pracují, ale jejich práce jim nestačí ani na udržení civilizovaných životních podmínek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 08:52
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 06:37

Hraní se slovíčky pane Březino, není argument. Ať tomu říkáte „tržní“, požadovaná“ nebo ta za kterou se daný produkt/práce prodá, na věci nic nemění. Není to žádný teoretický nesmysl. Jinými slovy Vy a pan Defloch popíráte stejný princip, jako kdyby stál rohlík v současnosti místo 2 Kč třeba 50 Kč a chcete tvrdit, že to nezpůsobí, že si jich nejen Vy sám koupíte méně. S prací je to úplně stejné. Principiálně je jedno, jestli je minimální mzda stanovena na hodnotu 1 dolar nebo tisíc, kdo jste že si přivlastňujete právo rozhodovat za ostatní, kteří by rádi pracovali i za půl dolaru na hodinu, jen aby třeba získali praxi nebo nějakou práci vůbec měli? Nějaký logický argument nebo reálný příklad toho Vašeho vytvoření „pracující chudoby“ by nebyl? Není snad odpovědnost za práci většiny lidí na nich samotných. Tím že jejich odpovědnost přesunete na jiné, na ty co díky Vám pracovat nemůžou i když chtějí, problém neřešíte. Přesně takhle vznikl dnešní nefunkční sociální stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:21
reakce na Tom Novak | 13. 9. 2013 08:52

Jinak, opakuju pro zvláště nechápavé. Pokud někomu stačí méně, než jsou náklady reprodukce pracovní síly /což je stejně relevantní věc, jako jsou náklady na udržení pracovního místa/ má dostatek možností pracovat na dohodu, na částečný úvazek, na ŽL. Možností je dost, nevím, proč z toho děláte umělý problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:04
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:21

Jak se to vezme - oficiálně nemá - jak zajisté víte, úřad práce proti Swarz systému docela silně vystupuje. Neoficiálně samozřejmě spousta lidí pracuje víc, než má ve smlouvě, "načerno" a podobně... Možná byste mohl vysvětlit, co mají "náklady reprodukce" společného s tím, že minimální mzda je buď neúčinná nebo způsobuje nezaměstnanost....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 9. 2013 09:38
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:21

Opakuji naposledy speciálně pro pana Březinu. Kdo jste, že si dovolujete určovat, která práce/místo bude mít jaké náklady „reprodukce/udržení“ apod. Uměle tím omezujete nabídku (služeb, zboží, práce..) bez ohledu na poptávku. ŽL apod. jsou jen zbytečné komplikace, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 09:26
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:21

Omyl - problém z toho děláte vy, když podporujete minimální mzdu a chcete tak řešit domělý problém regulací.

Já tvrdím že minimální mzda není nutná, jelikož neexistence minimální mzdy není problém a že trh dokáže nastavit mzdu sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:17
reakce na Tom Novak | 13. 9. 2013 08:52

Zrovna nedávno byl na ihned článek o amerických zaměstnancích McDonalds, kteří vydělávají (navzdory existující minimální mzdě) tak málo, že jim to stačí jen na nájem a stravovat se musejí v potravinové bance pro nejchudší. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že McDs fakt není firma, která by, jak tady pan Výtiska pláče, bojovala o každý cent nákladů.
To je přesně ona pracující chudoba a i u nás se podobné jevy začínají vyskytoval, protože lidé jsou zaměstnáváni na dohody a podobné neplnohodnotné úvazky, které jim pochopitelně na živobytí nestačí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 09:30
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:17

... od stolu pravil vševědoucí pan Březina, který se s každým nezaměstnaným i zaměstnavatelem zná a ví lépe než on co který z nich potřebuje a kolik má kdo komu platit. Pokud bude firma ve ztrátě tak evidentně podle vás vůbec není problém - "perpetuum mobile" ve stínu vašich teorií bledne :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 08:29
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 06:37

Ještě doplním ten pytlíkový příklad, když vám dělá problémy úvaha z čeho asi tak cena pytlíku vychází:

- dospěli jsme ke mzdě 100,50 Kč na hodinu při minimální mzdě 12000(viz. předchozí příspěvek)

- cena materiálu na pytlík je řekněme 0,50 Kč

- zaměstnanec slepí řekněme 60 pytlíků za hodinu

Náklady jsou tak 0,50 + 100,50/60 = 2.18 Kč na pytlík ... nepočítám pronájem budovy, energie, atd., tj. skutečné náklady se mohou pohybovat okolo 2,50 Kč na pytlík + je nutné připočítat nějaký zisk, aby činnost dávala smysl a také se z něj platí daně, takže prodejní cena pytlíku nemůže jít pod 3Kč, jinak by se zaměstnavatel pohyboval ve ztrátě nebo blízko ní.

3 Kč za pytlík je příliš a nikdo jej nekoupí - podstatnou část z ceny pytlíku (1,68 Kč) přitom tvoří náklady na zaměstnance. Důchodce by lepil pytlíky rád třeba i za polovinu, ale nemůže, protože mu to stát zakáže. Pracovní místo tak zanikne a převálcuje jej automatizovaná výroba nebo outsourcing do levnější destinace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 08:10
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 06:37

Požadovaná cena nemůže být nižší než náklady (což bylo popsáno v části věty, kterou jste účelově vypustil).

Pokud tedy pracovníkovi musím platit minimálně 12000,- Kč měsíčně, činí náklady na něj 16080,- (superhrubá mzda) => při 160 hodinách za měsíc 100,50 Kč na hodinu + možná další náklady (spotřební materiál, pracovní pomůcky, atd.)

Pokud zisk z práce kterou takový zaměstnanec produkuje je nižší než náklady (tj. řekněme vytvoří zisk menší než 150 Kč za hodinu), práce takového zaměstnance se nevyplatí a byla by ztrátová. Prakticky tyde kupecké počty.

Jestli tomu nerozumíte, nepouštějte se raději do podnikání - velice rychle byste zkrachoval ;)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:11
reakce na Martin Vytiska | 13. 9. 2013 08:10

Tvrzení, že požadovaná cena nemůže být nižší než náklady na vytvoření a udržení samotného pracovního místa, je samozřejmě banální. To byste musel doložit, že ten hypermarket opravdu nemá na to, aby těm svým prodavačkám nebo skladníkům zaplatil víc. A že tedy není v tu chvíli tím, kdo využívá své mocenské pozice. A jsme tam, kde jsme byli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:14
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:11

Jen abych předešel nedorozumění, které občas při podobné diskuzi vzniká - jedná se o mezní náklady a mezní výnosy. Tudíž se jedná o to, zda fakt, že supermarket má místo 20 pokladních 21 způsobí takový nárůst příjmů, aby pokryl mzdu té jednadvacáte pokladní. Zda když místo deseti uklízeček přijme jedenáct, zda se to nějak projeví na nákladech/výnosech firmy a zda se vyplatí třeba i za tu minimální mzdu těch 150000 ročně zaplatit... a to je poněkud jiná otázka, než "že na to má"...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:05
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 09:11

"To byste musel doložit, že ten hypermarket opravdu nemá na to, aby těm svým prodavačkám nebo skladníkům zaplatil víc"

On má. Nechce. A radši se obejde bez nich (třeba bez takového počtu), než aby jim zaplatil. A tak vzniká nezaměstnanost. Ještě něco potřebujete vysvětlit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 12. 9. 2013 23:02
reakce na Martin Vytiska | 12. 9. 2013 22:01

já tu za nic nelobuji, poze se dožaduji vysvětlení a důkazu. Doplnění je tedy následující: nezaměstnanost se od roku 2002 pohybuje okolo 5%. Minimální mzda za tuto dobu vzrostla z 22k na 31k Australských dollarů ročně. Zde máte tedy ten exaktní důkaz. Čísla mám z OECD. A navíc tu máte ještě čísla od pana Neumanna.

"Vá špříklad rovněž paušalizuje celý trh - je docela dobře možné, že minimální mzda zlikvidovala jen část pracovních míst" tohle je přesně to, co se tady snažím celou dobu říct. To nepaušalizuji já, ale pan Tětek. V jeho článku není nikde ani zmínka o tom, že by se minimální mzda dotýkala jen určité části trhu.

" vaše teorie i příklady z praxe stojí na hliněných nohách." jaká teorie? Já zde žádnou teorii nepředkládám, já pouze zpochybňuji teorii pana Tětka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 00:38
reakce na Mark Defloch | 12. 9. 2013 23:02

Zde máte studii, jejíž závěry jsou v souladu s článkem pana Tětka:

Minimum Wages and Employment: A Review of Evidence from the New Minimum Wage Research
http://www.nber.or g/papers/w12663.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 13. 9. 2013 10:39
reakce na Martin Vytiska | 13. 9. 2013 00:38

"Je pravděpodobné...což vyplývá z úvahy." - Tím jste mimoděk vyjevil inherentní nedostatek teoretického náhledu na fungování trhu. Velmi trefné.

Studie z nber.org je v příkrém rozporu s tvrzením pana Tětky, že "ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem se ve značné většině shodnou" na škodlivosti minimální mzdy na trh.

Cituji: "More than 100 studies have been published on the effects of minimum wage increases on employment since the 1990s. And, in addition to discordant results, the findings from the newer research on minimum wages are summarized differently in different places. In some cases, the new minimum wage research is described as failing to find evidence of disemployment effects. For example, Bazen (2000) states that “(t)he latest studies of the experience of the USA and the UK in general find no evidence of negative effects on youth employment” (p. 64). Somewhat more cautiously, Flinn (2006) writes that “these recent studies have been particularly useful in indicating that the “textbook” competitive model of the labor market ... may have serious deficiencies in accounting for minimum wage effects on labor market outcomes ...” (pp. 1013-4). In contrast, others
summarize the findings as more ambiguous, suggesting that no conclusions can be drawn, and that positive effects may be as likely as negative effects. Lemos (2004), for example, asserts that “there is no consensus on the direction and size of the effect on employment” (p. 219), while Stewart (2002) notes that some studies find employment effects to be “absent or positive” and that others find “significant negative effects” (p. 585).2 In contrast, much of our own work tends to find negative employment effects
for the lowest-skilled groups."

Brit ánie,1999, zavedení plošné minimální mzdy, tehdejší předseda Konzervativní strany David Cameron varuje, že minimální mzda radikálně zvýší nezaměstnanost.
Británie, 2005, v lednu je míra nezaměstnanosti na stejně nízké míře jako v roce 1976, kdy se ještě kutalo v dolech, předseda Konzervativní strany David Cameron prohlašuje, že minimální mzda se ukázala být úspěchem.
Británie, 2013, minimální mzda je oficiální politikou Konzervativní strany: http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-23934721
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 11:16
reakce na Daniel Neumann | 13. 9. 2013 10:39

Věci které jsem psal jsou úvahy a názory - proto používám slova "pravděpdobně&q uot;a "vyplývá". "Teorie" představuje určitý model a popis chování - ekonomie není exaktní věda a teorií o fungování trhu zde je defacto v diskuzi několik: socialisté razí centrální plánování a regulace a ti druzí zase volný trh - je zřejmé, že centrálně plánovaný regulovaný trh se nechová stejně jako volný trh.

Studie z nber.org potvrzuje slova pana Tětka o tom, že minimální mzda vede k úbytku pracovních míst:

"A sizable majority
of the studies surveyed in this monograph give a relatively consistent (although not always statistically
significant) indication of negative employment effects of minimum wages. In addition, among the
papers we view as providing the most credible evidence, almost all point to negative employment
effects, both for the United States as well as for many other countries. Two other important conclusions
emerge from our review. First, we see very few - if any - studies that provide convincing evidence
of positive employment effects of minimum wages, especially from those studies that focus on the
broader groups (rather than a narrow industry) for which the competitive model predicts disemployment
effects. Second, the studies that focus on the least-skilled groups provide relatively overwhelming
evidence of stronger disemployment effects for these groups."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 11:07
reakce na Daniel Neumann | 13. 9. 2013 10:39

Co jsem měl možnost číst, tak studie zaměřující se "obecně na nezaměstnanost" toho typicky příliš nenajdou, studie zaměřující se na oblasti trhu, kde by se standardně dalo očekávat, že to bude mít negativní efekt (nekvalifikovaní, menšiny, mladí), ten efekt častěji najdou.

Osobně vidím problém v tom, že kdybych podobnou studii dělal, tak bych očekával, že nic nenajdu. Protože na pracovním trhu se docela masivně regulace práce nerespektuje, tudíž bych očekával, že pokud to zvýšení minimální mzdy nebudou nějaké vyloženě drastické, tak budou zaměstnavatelé nějakým způsobem schopni tuto regulaci "ignorovat" ;,takže se v datech vůbec nic nenajde. Celkem hezky to demonstroval nějaký výzkum, který si udělal v USA tamní ekvivalent "úřad práce" (social cosi), kdy zjistili, že pracovní regulace se porušuje v obrovském procentu případu u lidí s nejnižšími platy....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 13. 9. 2013 11:25
reakce na Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 11:07

Tak mrkněte na tuto studii, je aktuálnější než ta, na níž odkazoval pan Vytiska, zabývá se do detailu situací ve Státech a dělala na ní celá skupina ekonomů (snad není potřeba dodávat, že její závěru jsou v rozporu s teoretikem Tětkou):

http://www.irl e.berkeley.edu/workingpapers/1 57-07.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 15:01
reakce na Daniel Neumann | 13. 9. 2013 11:25

Tady je trochu starší výčet literatury na téma "škodlivost minimální mzdy": http://web.archive.org/web/20080327114412/http://www.house.gov/jec/cost-gov/regs/minimum/50years.htm

Nicméně ta vaše studie je moc pěkná. Porovnávali 2 velmi podobné státy, jeden s minimální mzdou, jeden bez, rozdíly v těch nižších mzdách byly 10-20%. A teď vznikají takové otázky, jako: co dostávají ti lidé mimo účetnictví, zda pracují skutečně po dobu, po jakou mají pracovat... a jak poznamenávají na konci, zda nedojde třeba k labour-labour substituci apod. Stejně tak je to přesně otázka, zda lze tyto závěry aplikovat třeba na situaci "Praha" vs. "Bruntál", kdy v Praze byste podle mě efekt minimální mzdy nezměřil, v Bruntále by to bylo výrazně horší (navíc by bylo potřeba ještě vyřešit stěhování firem a lidí).

Zcela souhlasím s tím, že efekty minimální mzdy na té úrovni, na které je státy typicky stanovují, jsou špatně měřitelné. Bohužel, ti, co to nejvíce odnesou, jsou ti, kteří jsou na tom nejhůř. Třeba jich bude jen pár - ale fakt se právě tito mají "obětovat" ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 00:01
reakce na Mark Defloch | 12. 9. 2013 23:02

Fakt nevím, co je na teorii, že lidé s vyšší cenou klesá poptávka, tak zvláštního... ale logicky minimální mzda se dotýká části trhu, která zaměstnává pracovníky pobírající nízkou mzdu, a ještě ke všemu takové části, kde je poptávka po práci (případně po konečném produktu) elastická.... což může být dáno mimo jiné i čínskou konkurencí.

BTW: byla-li v roce 2002 minimální mzda 22k, pak po započítání inflace to vychází na cca. 30k v roace 2013. Jinými slovy - v Austrálii se minimální mzda prakticky nezměnila, nezaměstnanost také ne.... a to dokazuje co?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 9. 2013 00:01
reakce na Mark Defloch | 12. 9. 2013 23:02

Tak to skoro vypadá že nezaměstnanost v Austrálii roste, že?

Pokud se pohybovala okolo 5% a teď je 5.8%, tak se pohybuje spíš už okolo 6% a pokles zaměstnanosti s nárůstem minimální mzdy pěkně koreluje, není-liž pravda?

To samozřejmě neznamená že příčinou poklesu zaměstnanosti je minimální mzda, protože ekonomické problémy má skoro celý svět - nelze ale dávat Austrálii jako příklad země kde minimální mzda funguje, neboť je možné že na problému se zčásti podílí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 12. 9. 2013 20:35
reakce na Mark Defloch | 12. 9. 2013 19:22

Velmi trefné, pane Deflochu. Přidávám další opoziční výrok: Británíe, 1993-1999 žádná minimální mzda + nezaměstnanost klesá, 1999-2005 plošná minimální mzda zavedena a stále zvyšována+ nezaměstnanost dále klesá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 9. 2013 16:07
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 15:45

"Mohl byste osvětlit teorii stojící za "optimální výší" minimální mzdy?"
Ale já zde, narozdíl od vás, nepostuluju existenci nějaké vysvětlující teorie. Já ji neznám, jen tvrdím, že ta vaše toho moc nevysvětluje.
"...neříká, že na trhu přebytek nebude z nějakých třeba jiných důvodů (viz rok 1933).."
Ten přebytek na bruntálském regionálním trhu práce je dán naprosto stejnými faktory, jako byl ten přebytek v roce 1933, to jest mizernou místní ekonomickou situací. Tržní cena práce je čistě indikátorem slabosti místní ekonomiky. Problémem vašeho uvažování je, že uvažujete stylem koně, který jede na jezdci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 17:59
reakce na Martin Brezina | 12. 9. 2013 16:07

"Ten přebytek na bruntálském regionálním trhu práce je dán naprosto stejnými faktory, jako byl ten přebytek v roce 1933, to jest mizernou místní ekonomickou situací."

Jak to víte?

"Tržní cena práce je čistě indikátorem slabosti místní ekonomiky. Problémem vašeho uvažování je, že uvažujete stylem koně, který jede na jezdci. "

Zvláštní, takže v asijských zemích mají tak 40% nezaměstnanost, protože tamní celkem i tržní mzdy jsou ve srovnání s Bruntálskem poloviční....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 9. 2013 20:28
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 17:59

Nezlobte se, ale vaše argumenty už začínají být trochu absurdní. V některých zemích, kde je tržní mzda poloviční či ještě nižší, než na Bruntálsku, je nezaměstnanost nízká, v jiných, například v Egyptě, vysoká. To, jak stále tvrdím, podle stavu místní ekonomiky.
Náš trh práce si s Asií či Afrikou téměř nekonkuruje, takže poměr tržní mzdy o ničem moc nevypovídá, na rozdíl od vztahu regionů Praha-Bruntál.
Dobře, takže čím je podle vás způsobeno, že jetržní cena práce na Bruntálsku řekněme 2/3 té pražské? Já tvrdím, že je to dáno zcela banálně situací v místní ekonomické struktuře, vy máte pravděpodobně nějaké elegantní ekonomické vysvětlení. Jsem jedno ucho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 23:53
reakce na Martin Brezina | 12. 9. 2013 20:28

Ano, je to dáno nižší produktivitou práce na Bruntálsku - nižší vzdělání lidá, nižší vybavení kapitálem, horši dostupnost atp. Stejně, jako třeba v Asii (mimochodem, to si děláte srandu, že si náš trh nekonkuruje s Asií, že ano? Já osobně toho z Asie kupuji víc než z Bruntálska, tipuji, že vy taky). Takže jak na Bruntálsku, tak v Asii mají nižší mzdy. Vy píšete, že "tržní cena je indikátorem slabosti místní ekonomiky" - takže podle vás je v Asii ekonomika ještě slabší.... jenomže nezaměstnanost tam není taková, jako na Bruntálsku. Takže pokud vám jde o porovnání s empricikými údaji, tak jste se právě vyvrátil. Tedy pominu-li, že na jakékoliv námitky lze samozřejmě zvolat ex-cathedra "irelevantní&qu ot;,ale to je pak diskuze poněkud na houby.

Tržní cena práce je prostě dána tím, co ti lidé v tom regionu jsou schopni nabídnout někomu, kdo je za to ochoten zaplatit. S nezměstnaností to celkem nemá nic společného. Ale s minimální mzdou ano - protože pokud je někdo uklízečce v Praze ochoten zaplatit 14000, zatímco uklízečce v Bruntále třeba jenom 6000, tak logicky minimální mzda v Praze nebude mít efekt a Bruntále už tak nepříjemnou situaci ještě zhorší.

Jinak pokud jde o 30. léta - docela zajímavé je porovnání USA s Německem. V USA v podstatě od dob Hoovera prosazovali nesnižování mezd v době krize (Roosevelt to pak dokonce nějak i uzákonil) - reálná mzda v době krize utěšeně rostla, nezaměstnanost také. V Německu se za rouškou státních zásahů do ekonomiky skrýval v konečném důsledku výrazný pokles reálných mezd (zákony snad dokonce zakazovaly firmám snažit se přilákat zaměstnance na vyšší platy). Důsledkem byl nedostatek pracovních sil.

V čem konkrétně máte problém pochopit, že za vyšší cenu toho jednoduše lidé kupují méně? Co je na té myšlence tak strašně kontroverzního?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 06:42
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 23:53

"Náš trh práce si s Asií či Afrikou téměř nekonkuruje..." a vy mi na to napíšete, že z Asie něco kupujete. No, nevím, co k tomu dodat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:11
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 06:42

Taky nevím - ty věci, co kupuju, klidně mohli vyrobit někde v ČR nebo třeba v Evropě. A dřív tam spoustu věcí vyráběli. Podívejte se prakticky do kteréhokoliv výrobního odvětví a zjistíte, že manažeři celkem reálně řeší otázku "necháme to vyrobit v Asii, nebo to budeme vyrábět tady?". A to se samozřejmě projevuje v konečném důsledku i na trhu práce.

Ale byl jste to vy, kdo napsal: "Ten přebytek na bruntálském regionálním trhu práce je dán naprosto stejnými faktory, jako byl ten přebytek v roce 1933, to jest mizernou místní ekonomickou situací. Tržní cena práce je čistě indikátorem slabosti místní ekonomiky"

Ob ecněse má za to, že tržní cena práce jako taková nemá s nezaměstnaností vůbec nic společného - teprve pak v závislosti na dalších věcech, jako je např. minimální mzda, dávky pro nezaměstnané a další věci. Vy tvrdíte opak. Na základě jaké teorie?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 10:31
reakce na Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:11

Pracovní místa, která jsou u nás prováděna za minimální mzdu a mzdy jí se blížící, si s asijským či podobným trhem práce nekonkurují, protože jde o místa ve službách, jako jsou uklízeči, prodavači, ochranka, atd.
Tržní cena práce je jedním indikátorů slabosti místní ekonomiky, na čemž trvám a celkem jednoduše to charakterizujete i vy. Prostě na Bruntálsku nejsou tak výkonné firmy, tak dobrá infrastruktura, nejsou tam zastoupení zahraničních firem, přájem z turismu, atd. Má to samozřejmě smysl porovnávat na jakžtakž srovnatelných trzích práce, jako je ten pražský a bruntálský. Porovnávat cenu práce v Bruntále a Hanoji a vyvozovat z toho, že pokud je v Hanoji poloviční cena srovnatelné práce, musela by být dvojnásobně zdevastovaná místní ekonomika, je samozřejmě nesmysl a nic podobného bych nikdy netvrdil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:59
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 10:31

"Pracovní místa, která jsou u nás prováděna za minimální mzdu a mzdy jí se blížící, si s asijským či podobným trhem práce nekonkurují, protože jde o místa ve službách, jako jsou uklízeči, prodavači, ochranka, atd. "

Ano, protože většina výroby, která by klidně zaměstnala lidi za ještě nižší mzdu, už je dávno v Asii, kde jim práci za takhle nízkou mzdu zatím nezakazují. V tomhle smyslu máte pravdu - ty pracovní trhy si opravdu nekonkurují, protože jsme tu konkurenci zakázali....

" ;Tržnícena práce je jedním indikátorů slabosti místní ekonomiky, na čemž trvám a celkem jednoduše to charakterizujete i vy."

Tržní cena práce je dána nabídkou a poptávkou. Čemu nerozumím je, jak to souvisí s nezaměstnaností. Můžete mít klidně oblast, kde jsou převážně nekvalifikovaní lidé, jsou tam drsně nízké mzdy a najít práci tam není problém. Vysvětlíte mi tedy vaši teorii, jak to souvisí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 13. 9. 2013 11:50
reakce na Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 10:59

Ano, tržní cena práce je dána nabídkou a poptávkou. Ta poptávka zřejmě nebude v ekonomicky slabém regionu nijak velká. To znamená, že je zde převis nabídky nad poptávkou, čili cena bude nižší, než v regionu, kde taková nabídka pracovní síly není. Banalita, ale musím to zde napsat, protože se tváříte, jako by to byla nějaká záhada. Podle vásneregulovaná cena práce vyčistí trh, co jsme si už snad dokumentovali, že se nestane (viz rok 1933 nebo Egypt). Dále podle vás regulace brání zaměstnat ty, kteří jsou schopni pracovat i za nižší cenu, než jakou by určila minimální mzda. Jak jsme si dokumentovali, zájemci tohle mohou praktikovat na dohody, kratší úvazky nebo ŽL. Přesto je podle vás pořád minimální mzda v současné výši vytváří nezaměstnanost. Nezlobte se, ale podle mne je to nesmysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 9. 2013 14:29
reakce na Martin Brezina | 13. 9. 2013 11:50

1) Ta poptávka zřejmě nebude v ekonomicky slabém regionu nijak velká.
2) To znamená, že je zde převis nabídky nad poptávkou,

2) nevyplývá z 1)...

"Banali ta,ale musím to zde napsat, protože se tváříte, jako by to byla nějaká záhada"

No mě to jako záhada teda připadá...a učitelům ekonomie taky, protože za pletení pojmů "poptávka" a "poptávané množství" se docela vyhazuje...

"Podle vás neregulovaná cena práce vyčistí trh, co jsme si už snad dokumentovali, že se nestane (viz rok 1933 nebo Egypt)."

Nic takového - jak už tady mnozí zmínili, ten názor je přesně opačný - že regulace povede ke zvýšení nerovnováhy na trhu. Nikoliv, že absence regulace bude znamenat vyčištěný trh.

"Jak jsme si dokumentovali, zájemci tohle mohou praktikovat na dohody, kratší úvazky nebo ŽL."

Jak jsem již zmínil, oficiálně je to zakázáno, neoficiálně tady spousta lidí pracuje načerno, nebo pracuje na větší úvazek, než mají napsáno v pracovní smlouvě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 9. 2013 12:00
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2013 10:34

- ???? ??? ????? -

Vemte si dva základná výrobní faktory: práce a kapitál.

Máte firmu (třeba hypermarket) a volíte, v jakém poměru ty faktory budete využívat.

Můžete spíš využívat práci (pokladní, skladníci), nebo kapitál (např. investovat do samoobslužných pokladen či skladové automatizace).

A teď se zamysleme, jak asi toto vaše zvažování ovlivňuje stát:

1) Uměle zlevní kapitál (stlačí úrokové míry hluboko pod tržní přirozenou mez, zákonem dovolí bankám podvádět: půjčovat třeba 10x víc, než si u nich jiní uložili)

2) Uměle zdraží práci pomocí minimální mzdy, daní, soc/zdrav odvodů, pomocí byrokracie a šikany spojené se zaměstnáváním lidí (kontroly z X úřadů, povinné agendy, informační povinnost, ...)

Opravdu si někdo může myslet, že toto podnikatelé nezohlední ve svých rozhodnutích? Podle mne tady ano a podle mne to má váhu poměrně zásadní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Toman | 10. 9. 2013 12:30

"Škodlivost minimální mzdy je jednou z mála věcí, na které se ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem ve značné většině shodnou."

Nap říkladdoc. Švihlíková, se kterou je na Finmagu o článek vedle rozhovor, se zjevně neshodne :-)

http://nazory.euro. e15.cz/komentare/ilona-svihlik ova-minimalni-mzda-jako-prekaz ka-pokroku-1009552
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 10. 9. 2013 16:47
reakce na Petr Toman | 10. 9. 2013 12:30

Ano, například když odstranění omezení smluvní svobody (což je de-fakto veškerá pracovní regulace) paní Švihlíková nazve "svoboda zaměstnanců se musí okleštit", tak mám poněkud pochybnosti o konzistenci jejích názorů.

Kdyby napsala: omezení svobody zaměstnanců (zvýšení minimální mzdy) je v zájmu nekvalifikovaných zaměstnanců, protože teorie her, protože elasticita atd. atp., tak bych sice možná nesouhlasil, ale byl by to aspoň názor podložený ekonomickými argumenty.

Ale tohle je fakt mimo; navíc naprosto není pravda, že by se v posledních 30 letech pracovalo víc a víc, stačí se podívat na OECD statistiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 11. 9. 2013 09:30
reakce na Ondřej Palkovský | 10. 9. 2013 16:47

Možná byste před šermováním matematizovanými modýlky měl dát přednost empirickým faktům. Tedy tomu, jak se lidem reálně žije, jak se zlepšuje/zhoršuje jejich situace, atd. V konečném důsledku tu ekonomika není proto, aby odpovídala nějakým (nutně omezeným a parciálním) teoriím, ale proto, aby naplňovala potřeby lidí.
Vy chcete, aby Švihlíková argumentovala stávajícím ekonomickým instrumentáriem. Jenže, co když tyhle nástroje selhávají? Neměly by se ekonomové pokorně snažit především přečist reálnou situaci a teprve poté se ji snažit interpretovat nějakými (a to nejspíš novými, adekvátnějšími) modely?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 9. 2013 12:59
reakce na Martin Brezina | 11. 9. 2013 09:30

Souhlasím.
Paní Švihlíková má právo používat argumenty, jaké uzná za vhodné. Může si svobodně říkat cokoli (na svém pozemnku, nebo na pozemku někoho, kdo jí to dovolí).

Problém nastává teprve tehdy, když by ty své představy chtěla vnutit někomu, kdo podle nich žít nechce. Tam už se zcela oprávněně může setkat se sebeobranou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Žaloudek | 11. 9. 2013 11:46
reakce na Martin Brezina | 11. 9. 2013 09:30

To, co v tomto konkrétním příspěvku píšete, je, myslím si, poměrně zásadní. Plně s Vámi totiž souhlasím. Nelze šemovat matematickými modýlky, jsme lidé, ne stroje. Nelze se nedívat na reálné žití, na lidské jednání každého jednotlivého člověka, ze kterého se ekonomika sestává. Nelze vymýšlet agregátní teorie/modely a zkoušet je pak napasovat na všechny jednotlivce. Přesně jak píšete - tyhle nástroje už po několik tisíciletí s železnou pravidelností selhávají a je to obecně v povědomí široké veřejnosti. Takže jak z toho ven, že?
Bohužel skutečně nezbývá než na to jít pomalým a pracným vzděláváním. To, co dle Vás nefunguje a vede pouze k problémům (vlastnosti mainstreemové ekonomie), již bylo zdokumentováno a popsáno mysliteli rakouské ekonomické školy. A především doposud nebylo nikdy vyvráceno. Naneštěstí se tato škola neslučuje s nadstandartní prosperitou politiků a skupin napojených na stát, takže je cíleně dlouhodobě vytlačována z jakékoliv debaty ať už jejím přímým eliminováním nebo pevně zakořeněnou socialistickou propagandou.
Několik let zpátky jsem byl téměř identicky ve Vaší pozici, protože jsem neznal žádné opravdové alternativy; mmj. právě proto na Vás také nyní reaguji. Studujme alternativy mainstreemu, který nás sem nevyhnutelně přivedl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 11. 9. 2013 09:55
reakce na Martin Brezina | 11. 9. 2013 09:30

Paní Švihlíková si může argumentovat čím chce, ale i to, že se její oponenti třeba mýlí, ji poněkud neopravňuje k argumentaci typu "1+1=3", jak se snažíte naznačit, stejně tak ji neopravňuje k tomu, aby si upravovala fakta k obrazu svému. A z druhé strany, když považuje čistý příliv zahraničních investic (deficit běžného účtu) za nějaký "problém", pak je myslím celkem adekvátní diskuze na téma: proč je to vůbec problém. A mimochodem: tohle zrovna je "stávající ekonomické instrumentárium", založené na jakýchsi hodně parciálních matematických modýlcích..

A empirická fakta? Většině lidí se žije výrazně lépe. Pracují méně (fakt se podívejte na ty OECD statistiky), mají vyšší příjem, technologie jsou na nesrovnatelně vyšší úrovni, zdravotní péče je někde úplně jinde a stále se zlepšuje. Zoufáme si nad tím, že lidé, kteří by před 50 lety nepřežili šedesátku, budou muset pracovat do 65, aby dostali od státu důchod. Svět není růžový, ale rozhodně to není taková tragédie, jak paní Švihlíková prezentuje a její míchání pečlivě vybraných údajů s opravdu velmi tendenční argumentací mi opravdu nepřipadá jako něco, čím by se mělo cenu zabývat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 9. 2013 13:59
reakce na Petr Toman | 10. 9. 2013 12:30

Jojo. A Marx by asi taky nebyl zrovna pro....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam Čabla | 10. 9. 2013 09:07

Ja se obavam, ze existuji ekonomove, kteri tvrdi, ze minimalni mzda prospiva, slysel jsem o nejakych studiich mezi zamestnanci fast foodu v New Yorku..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 9. 2013 13:58
reakce na Adam Čabla | 10. 9. 2013 09:07

Vždyť at si ji uplatňují - NA SEBE.
Určitě budou i ekonomové obhajující prospěšnost pouštění žilou, daní, pojídání arsenu, atd.. opět ať si to aplikují na sebe a na další, co s tím souhlasí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 11. 9. 2013 14:09
reakce na Jan Altman | 10. 9. 2013 13:58

Souhlasim, ze reportuju nejaky vyzkum neznamena, ze jej povazuji za pravdivý
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Ludvík | 12. 9. 2013 09:37
reakce na Adam Čabla | 11. 9. 2013 14:09

Ono bohužel učebnicové teorie jsou učebnicové teorie a praxe může být naprosto rozdílná. V případě z té studie se zvedla min. mzda o 18% a ejhle, výsledek byl přesně naopak, než by teoretik volné ruky trhu čekal. Z toho vyvozuji, že zvýšení min. mzdy o 500,- nebude mít teoretiky očekávaný dopad. Je to mizivé navýšení po x letech, kdy se min. mzda nenavyšovala. Samozřejmě pokud by se levicový politik jal plnit své předvolební sliby a zvýšil min. mzdu na 12 000, tak se zvýšení nezaměstnanosti dá opravdu očekávat.

Okopírováno z penize.cz:

btw. pokud toto téma někoho opravdu zajímá, tak:

Contrary to the central prediction of the
textbook model of the minimum wage, but
consistent with a number of recent studies
based on cross-sectional time-series comparisons of affected and unaffected markets
or employers, we find no evidence that the
rise in New Jersey''s minimum wage reduced
employment at fast-food restaurants in the
state. Regardless of whether we compare
stores in New Jersey that were affected by
the $5.05 minimum to stores in eastern
Pennsylvania (where the minimum wage was
constant at $4.25 per hour) or to stores in
New Jersey that were initially paying $5.00
per hour or more (and were largely unaf-
fected by the new law), we find that the
increase in the minimum wage increased
employment.

Citace odsud:

http://davidcard.berke ley.edu/papers/njmin-aer.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr jansky | 9. 9. 2013 16:18

autor spravne popisuje dusledky zvysovani minimalni mzdy.. jen titulek tomu neodpovida
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Najman | 9. 9. 2013 13:18

K racionálním (a tedy všeobecně nezajímavým) argumentům, ještě toto:

Existuji v zásadě 3 skupiny lidí/zaměstnanců ve vztahu k minimální mzdě:

1) Ti, co mají mzdu výrazně vyšší. Těm, změna v této oblasti nic pozitivního nepřinese. (Až na to, pochopitelně, že to může poškodit jejich zaměstnavatele a potažmo tedy i je...)

2) Ti, co jsou za minimální mzdu nezaměstnatelní. Ti už na dlažbě jsou nebo - díky dalšímu navýšení min. mzdy - brzy budou. Tedy opět žádná pozitiva.

3) Ti, co pobírají minimální mzdu oficiálně, ale další prostředky jsou jim vypláceny na základě dohody se zaměstnavatelem "nepřímo". Tedy např. v naturáliích nebo v penězích, ale mimo zraky daňového úřadu. Pro tyto zaměstnance je každé navýšení min. mzdy opět negativní, protože celková suma, kterou jim je jejich zaměstnavatel ochoten vyplácet, se pochopitelně nezmění. Dostane tedy méně z té "nepřímé" části, protože ta se zmenší daňové nároky státu (sociální, zdravotní, atd.)

Výsledkem tedy je - světe div se - že navýšení minimální mzdy ŽÁDNÝM zaměstnancům nikdy nic pozitivního nepřinese.
Jediným, kterým tato změna prokazatelně pomůže, jsou pouze a jedině tlučhubové ve stranických grémiích a na státních úřadech, kteří tímto krokem lacino navyšují svůj politický kapitál, oblíbenost nebo aspoň prokazují svou nepostradatelnost...:-(
PS:Moc by mě zajímalo, jaké je procento lidí v té třetí skupině. Osobně odhaduje, že je to naprostá většina zaměstnanců, kteří mají na výplatní pásce minimální mzdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Vosický | 10. 9. 2013 15:54
reakce na Tomáš Najman | 9. 9. 2013 13:18

Tak nejak.. v podstate uz pisatek clanku to vyjadril v podstate stejne.. Je to ciry populismus a lep na volice.. Nikomu to nic smysluplneho neprinese..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 9. 9. 2013 12:12

Nechápu, proč se rozumní jedinci snižují k takovéto technické debatě.

Podle mne je irelevanntí, zda zvýšení minimální mzdy povede ke zlepšení v jedné oblasti a ke zhoršení v jiné.

Relevantní mi přijde pouze obhajoba práva, obhajoba (smluvní) svobody.

Tedy: dva svobodné a svéprávné subjekty se hodlají na něčem dohodnout, nikoho třetího tím nepoškozují (takže nikomu třetímu do jejich dohody nic není) a tu přijde nějaký subjekt a začne jim diktovat, co ta smlouva musí obsahovat a co naopak nesmí. Divné, ne?

Napadá mne jedno čisté řešení: nechť vznikne zájmové sdružení příznivců minimální mzdy. Ať si třeba nosí odznak, podle kterého se poznají. A při vyjednávání o mzdě ať tedy druhá strana ví, s kým má tu čest. A pokud se u jednání sejdou obě strany s odznakem, tak to bude super.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Vosický | 10. 9. 2013 16:08
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2013 12:12

Pan Altman je v nekterych nazorech pravicovy trochu az extreme... Existuji na svete smluvni strany, ktere nemaji stejnou vyjednavaci silu / pravni snalosti / inteligenci apod.. Takze je nutne a rozumne, ze existuji zakony, ktere nastavuji zakladni pravidla a hlidaji, fair play.. Samozrejme moc regulace je samozrejme spatne (do tohoto bodu jsme se uz nade vsi pochybnost dostali, takze "vycisteni" ;cisteni pravniho radu je u nas urcite potreba). Jen si dovoluji nesouhlasit s premisou, ze absolutni smluvni volnost je cesta do zeme zaslibene.. myslim, ze by to byla spis cesta na "divoky zapad", kde by platilo pouze pravo toho, kdo ma vetsi kolt a umi ho rychleji tasit...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 10. 9. 2013 18:23
reakce na Pavel Vosický | 10. 9. 2013 16:08

No nevím, pan Altman je podle mne prostě pravicový, s jeho názory v naprosté většině souhlasím. Jsem proto taky "extrémní" ?:-)
Jak určíte hranici, kdy je regulace moc a kdy je jí málo? Kdo to bude určovat?
Ano, nějaká pravidla existovat musí, s tím souhlasím. Konkrétně má existovat jedno jediné pravidlo - nikdo nemá právo používat násilí proti jinému (evidentní výjimkou z tohoto pravidla je samozřejmě trest pro ty, které toto pravidlo porušují).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 9. 2013 20:40
reakce na Petr Bárta | 10. 9. 2013 18:23

Díky.

Nejen KDO to bude určovat, ale JAKÝM PRÁVEM?
OK, pokud člověk A i člověk B přenesou dobrovolně toto právo na člověka C, tak ten pak legitimně těm A a B může něco "regulovat" ;.

Aletěžko lze považovat za legitimní, že A a B převede některá svá práva na C a cokoli by z toho mělo vyplývat pro pana D, který žádnou pravomoc na C nepřenesl.
Dále je třeba trvat na tom, že A a B smí na C přesunout pouze ta práva a pravomoci, která sami mají (nelze delegovat to, co nemám). Jelikož A a B nemá žádné ligitimní právo znásilňovat, omezovat či okrádat D, nemůže toto právo od nich dostat ani C.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 11. 9. 2013 21:24
reakce na Jan Altman | 10. 9. 2013 20:40

Ano, přesně toto je to jádro pudla!
Toto by mělo být základem veřejné diskuse na téma fungování státu, politiky a jejich pravidel. Vše ostatní je jen "kosmetika" ;.

Bohužel,kdyby tuto diskusi politici připustili, vedlo by to ke zhroucení a redefinici států v podobě, jaké je dnes známe.

Strašně rád bych s tímto konfrontoval politické elity zleva doprava...
...bohužel docházím k přesvědčení, že nic jiného, než totální ekonomický kolaps, lidem oči neotevře. Škoda. :-(

Anebo dáme dohromady nějaký nápad, jak na to???
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 12. 9. 2013 08:11
reakce na Tomáš Najman | 11. 9. 2013 21:24

Bohužel, žádný nápad jak na to nemám... Nemohu (a ani nechci, v souladu s mými zásadami) nikoho nutit do toho, aby se na nějakou věc díval stejně jako já... Můžu samozřejmě přesvědčovat, apelovat, dokazovat, analyzovat a pod, ale pokud protějšek nemá zájem o pochopení (z jakýchkoliv důvodů), není v mé moci. Také mám obavu, že nic jiného než ekonomický kolaps ty oči neotevře...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Juraj Vyskočil | 9. 9. 2013 10:04

>Za minimální mzdu pracují necelá tři procenta zaměstnanců, což činí ještě nižší procentuální zastoupení oprávněných voličů. Nač tedy politik ztrácí čas a nevěnuje se raději tématům, které se týkají většího počtu voličů?

Ako dalsi dovod sa da uviest fakt, ze rozne odvodove/danove polozky sa odvadzaju z vysky minimalnej mzdy. Takze sa 3% zvysi plat, a zvysku zatazenie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 9. 9. 2013 06:06

"Namísto toho, aby tito lidé dostali příležitost zvyšovat prací svou kvalifikaci a následně i příjem..."
- Většina prací, které jsou vykonávány za minimální mzdu, k žádnému zvyšování kvalifikace nevede. Nanejvýš se některým podaří se posunout výš ve firemní hierarchii, ale to by se těmto lidem podařilo i s existující minimální mzdou. Kdo je schopný, prosadí se daleko spíše kvalifikovanou prací na černo.
"Je-li cílem minimální mzdy skutečně zvýšení životní úrovně těch nejchudších, pak je na místě klást si otázku, proč stát každý měsíc konfiskuje celou třetinu jimi vytvořených hodnot."
- Protože by si jinak museli pořizovat různá pojištění na komerčním trhu? A pořídili by třeba pojištní proti invaliditě na trhu levněji, než u státu?
Minimální mzda je v současnosti v ČR pod úrovní reprodukce pracovní síly. Nedovedu si představit, jak si někdo za ni pořídí bydlení, vzdělání, pojištění, zdravotní služby, a ostatní nezbytné složky základní úrovně života a pracovního uplatnění. To se týká i lidí, kteří pracují za mzdy minimální mzdě se blížící, tedy nikoliv jen těch zmiňovaných 3 %. Pokud je přesto tahle úroveň mezd pro ekonomiku zátěž, tak je nejspíš nějaký problém v té ekonomice samotné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 9. 9. 2013 09:24
reakce na Martin Brezina | 9. 9. 2013 06:06

To se šeredně mýlíte pane Březino. Každá práce je zvýšením kvalifikace a každý rozumný zaměstnavatel se pídí po Vašich předchozích zkušenostech.

Kvalifikace, to není jen vychozená škola. Ale také praxe, zkušenost. Do restaurace např. potřebují člověka, který dovede jednat s lidmi, počítat peníze a reagovat na požadavky hostů. To je kvalifikace pro číšníka. Tu může získat třeba v rychlém občerstvení za kasou a za minimální plat.

Jiný příklad - lékař, znám ze svého okolí příklad lékaře, který pracoval za plat 1 hodiny denně celou pracovní směnu, jenom proto aby získal praxi potřebnou k výkonu povolání. To je to násobné vrácení špatně placené práce zpočátku kariéry. Nemocnice prostě nemůže platit tabulkově lékaři bez praxe a praxi lékař nezíská jinak, než že bude pracovat v nemocnici. Stát zde vytváří kombinací pravidel neřešitelnou situaci jinak, než jejich obcházením.

Ale zpět k minimální mzdě a nekvalifikovaným lidem. Není vůbec vyjímkou, že zaměstnavatelé požadují na některé místa buďto konkrétní stupeň vzdělání nebo např. 5 let praxe v oboru.

Osobně znám mnoho lidí, kteří se celkem dobře živý oborem, který niky nevystudovali, ale měli to štěstí, že mohli tento obor "vystudovat&quo t;v praxi. Typický je přerod zedníka na elektrikáře - znám několik takových lidí. Začali ve firmě která dělá elektrotechniku jako pomocní dělníci a postupně se kvalifikovali a dnes dělají montáže a zapojení samostatně.

Jako další příklad se dají uvést různé drobné stavební práce. Stavebnictví, to nejdou jen Tunely Blanka, dálnice a developerské projekty na nové čtvrti. To jsou i drobné stavby, chaty, garáže a opravy již stojících domů. V tomto segmentu je docela dost práce ale málo nabídky, vetšinou ze segmentu šedé ekonomiky. Cena práce s odvody státu je prostě příliš vysoká a tak lidé nejsou ochotni všechnu tu potřebnou práci financovat, protože jí stát prostě zdražuje nad rámec možností.
Nejen že těm kdo by jí vykonával sebere třetinu mzdy hned a dalších 20% při nákupech, ale stát bere stejné množství i těm, kteří by to měli financovat, takže jim nezbývá dost na to aby si nechali vše potřebné udělat.
Dopadá to tak, že dokud to vyloženě nepadá na hlavu, tak se to nechává být, nebo si to lidé opravují svépomocí. Další možností je, nechat to udělat v rámci šedé ekonomiky.

Stát daněmi a minimální mzdou zkrátka určuje minimální cenu prací a zároveň omezuje značně koupěschopnost té práce.

Takže lidé kteří dokáží nabízet jen pomocné práce, nemají šanci si legálně přijít alespoň k nějakým penězům. A lidé kteří pracují, po práci nastupují na druhou směnu na svých pozemcích a nemovitostech, hrabou listí, sekají trávu, natírají střechu, opravují podezdívky, ploty a další práce, které tak vlastně berou těm nekvalifikovaným lidem.

Takže o výkendech slyšíte běžet cirkulárky, sekačky, motorové pily, tlouct kladiva běžet míchačky, jak lidé pracují v podstatě zdarma na svém majetku a misí tak pracovní příležitosti pro jiné, kteří se jen tak poflakují a berou sociální dávky když mají štěstí.

To je odvrácená tvář sociálního státu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!