Diskuze: Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě

eva Malikova|20. 8. 2016 14:49

Minimální mzda znamená také to,že dostáváte minimální mzdu,kterou musíte dostata a zbytek peněz dostanete v obálce.Zaměstnavatel tak ušetří na odvodech a zaměstnanec přichází o peníze na důchod.

Pavel Machek|19. 9. 2013 17:18| reakce na Mark Defloch - 11. 9. 2013 13:43

Mimo jiné i kvůli minimální mzdě se v supermarketech zavádějí automatické pokladny, kdy jeden zaměstnanec obslouží třeba 8 fungujících pokladen. Se zvyšující se minimální mzdou bude podobných případů přibývat.

Ondřej Palkovský|15. 9. 2013 16:04| reakce na Martin Brezina - 14. 9. 2013 10:36

"a nezaměstnanost jako obecný jev vám odporná nepříjde?"

Ne .Stejně tak mi odporné nepřijde, že tady všichni nejsme milionáři. Stějně tak mi odporné nepřijde, že tady spousta lidí umírá na různé nemoci. Je to smutné, ale tak to prostě je. Co mi připadá odporné je, když tady 2 svéprávní lidé chtějí uzavřít nějakou smlouvu, která se nikoho jiného už netýká, a někdo třetí přijde a zabrání jim v tom. A ještě rozhlašuje, že je to pro jejich dobro.

"My dnes nečelíme zjevnému fenoménu pracující chudoby právě proto, že je zde minimální mzda a poměrně solidně fungující sociální systém. "

Nesmysl. Minimální mzda s tím nemá vůbec nic společného. I kdyby to nakrásně pomáhalo, tak už jenom z toho empirického důvodu, že ji tady bere tak 3% pracovníků. A z teoretického hlediska je to fakt na úrovni úvahy "moje firma má nízký zisk, tak prostě zdražím zboží".

Tom Novak|14. 9. 2013 15:44| reakce na Martin Brezina - 14. 9. 2013 10:36

„To všechno, co jste vyjmenoval, mi samozřejmě vadí. Jedná se o systémové problémy, které tržní systém produkuje jako součást své logiky.. „
Hluboký omyl, tržní systém žádné problémy neprodukuje, vytváří je pouze státem garantovaný monopol v dané oblasti. Představa, že odstraněním min. mzdy upadne nízkopříjmová skupina do naprosté chudoby je stejně vzdálená realitě, jako by jste tvrdil, že odstraněním konkurence (což je svým způsobem ekvivalent) zvýšíte kvalitu zboží/služeb. Podle Vaši logiky, by díky odborům zkrachovali všichni velcí zaměstnavatelé. Přesto se nic takového neděje. Základní vztah zaměstnavatel/zaměstnanec je rovnocenný a jen ve vyjímečných případech dochází k nerovnováze. Pokud podle Vaši teorie, kapitalisté platí jen minimální možnou mzdu, jak je možné že se týká jen tak malého množství lidí? I odbory (silně nátlaková organizace s podporou státu, která chrání neschopné zaměstnance před schopnými nezaměstnanými) mají mzdy vysoko nad touto hranicí. Jak psal pan Altman, nikdo Vám nebrání nechat se zaměstnat za Vámi zvolenou min. sazbu a můžete si s přáteli založit klub, ale nenuťte ostatní, aby se chovali podle Vás, když Vám do toho nic není, protože nepoškozují Vás ani Vaše práva. Týká se to i sociálního zabezpečení, důchodové pyramidy a dalších oblastí, kde díky státnímu monopolu nemají ostatní lidé na výběr.

Martin Brezina|14. 9. 2013 10:36| reakce na Ondřej Palkovský - 14. 9. 2013 10:19

"Mně osobně připadá docela odporné přijít za člověkem, který je dost nekvalifikovaný..." - a nezaměstnanost jako obecný jev vám odporná nepříjde? Každý den jsou takhle vyhazovány u nás stovky lidí. Proč vám to vadí v tomto jednom případě - pro který je tu ještě další řada možností - sociální systém, jiné úvazky, práce na černo - a systémová nezaměstnanost vám jaksi problémy nedělá? Tady žijí tisíce lidí bez domova, spousta z nich duševně nemocných, atd., to vám nevadí?
To všechno, co jste vyjmenoval, mi samozřejmě vadí. Jedná se o systémové problémy, které tržní systém produkuje jako součást své logiky. Zavedete minimální mzdu, vytvoříte problémy, které jste pojmenoval. Odstraníte ji, vytvoříte nové. Pracující chudoba je v zemích se slabým sociálním systémem zcela běžný jev. My dnes nečelíme zjevnému fenoménu pracující chudoby právě proto, že je zde minimální mzda a poměrně solidně fungující sociální systém.

Ondřej Palkovský|14. 9. 2013 10:19| reakce na Martin Brezina - 14. 9. 2013 09:54

"Já se jen ptám, zdali ten malý vliv, který rozumně nastavená minimální mzda může mít na nějakou tu desetinu procenta celkové míry nezaměstnanosti, není vyvážen faktem, že daleko větší množství lidí se ze své práce uživí"

Mně osobně připadá docela odporné přijít za člověkem, který je dost nekvalifikovaný, typicky neoblíbený v kolektivu, je rád, že pracuje a říct mu: podívej, ostatní by měli dostat 500,- přidáno, takže to vyváží to, že dostaneš padáka.... já vím, co je pro vás chudé dobré... vám to odporné nepřipadá?

Pokud je minimální mzda stanovena "rozumně", tak na tom pár lidí trošku vydělá, pár lidí přijde o práci (ti, co jsou na tom nejhůř), podnikatelé, kteří dávají práci těm nejchudším na tom trošku prodělají - na rozdíl od podnikatelů, kterým jsou ti nejchudší jedno a žádnou práci pro ně nemají, případně se snaží kapitálem a kavlifikovanějšími zaměstnanci firmám zaměstnávající nekvalifikované konkurovat.. (ti na tom dokonce trošku vydělají).

Nicméně pokud je minimální mzda nastavena "rozumně", tak nebude mít nějaký výrazně viditelný efekt.

"Nevid ímžádnou jinou záklopku proti rozšiřování pracující chudoby, než je minimální mzda"

Pokud bychom byli v situaci, že by tu opravdu hodně lidí čelilo problému "pracující chudoby", tak je vysoce pravděpodobné, že v ten moment by minimální mzda mohla způsobit jen vysokou nezaměstnanost.

Mimochodem, docela zajímavá věc - minimální mzda je velmi efektivní nástroj "rasové/nacionálníquot;diskriminace na pracovním trhu. Pokud byste zrušil minimální mzdu, je dost dobře možné, že spousta podnikatelů radši zaměstná "méně spolehlivé" zahraniční imigranty za nižší mzdu, než spolehlivější/znající jazyk čechy za vyšší. Standardní pocit, že to je špatně, ale vlastně říká "čech je víc než cizinec"....

Martin Brezina|14. 9. 2013 09:54| reakce na Ondřej Palkovský - 14. 9. 2013 09:25

Tak ještě jednou. Přece jste si musel všimnout, že to hlavní, o co mi jde, je zcela něco jiného. Já netvrdím, že minimální mzda - zvláště nějak přestřelená - nemá vliv na nezaměstnanost. Já se jen ptám, zdali ten malý vliv, který rozumně nastavená minimální mzda může mít na nějakou tu desetinu procenta celkové míry nezaměstnanosti, není vyvážen faktem, že daleko větší množství lidí se ze své práce uživí. Protože podle mého názoru jiné faktory se nezaměstnanosti podílejí významněji a prokazatelněji.
Cena práce není to, co zaměstnavatel platí ze svého dobrého srdce, ale to co platit musí, protože ho k tomu nutí místně obecná tržní cena dané práce a/nebo státní regulace. Nevidím žádnou jinou záklopku proti rozšiřování pracující chudoby, než je minimální mzda.

Ondřej Palkovský|14. 9. 2013 09:25| reakce na Martin Brezina - 14. 9. 2013 05:59

Jistoty ani ne - já osobně nevím, zda konkrétní výše minimální mzdy povede k tomu, že ti, co zůstanou zaměstnaní nakonec dostanou více či méně, zda počet lidí, kteří přijdou o práci bude malý či velký nebo jestli si to podnikatelé nějakým způsobem budou schopni kompenzovat jinak.

Co mně překvapuje je, proč je představa, že zvýšení minimální mzdy povede ke snížení poptávané práce nekvalifikovaných lidí , tak kontroverzní - přitom by to mělo být právě naopak. Docela hezky to zrovna dneska shrnul jeden člověk tady:

http://cafehayek. com/2013/09/economic-reality-s uspended-in-ideologically-conv enient-places.html

Poku dminimální mzda nevede k nezaměstnanosti, tak je to strašně velké překvapení, neobvyklý úkaz, výjimka. Samozřejmě se to může stát, ale bylo by to velmi neočekávané. A z Vás trošku cítím, jako kdyby váš názor zněl "jak si vůbec někdo může myslet, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost, takový neoliberální nesmysl"...

Ondřej Palkovský|14. 9. 2013 09:19| reakce na Ladislav Ludvík - 13. 9. 2013 20:52

To bylo míněno trochu obecněji - ale například tak, že ten člověk bude část dostávat bokem a ještě inkasovat dávky. V zásadě podobně, proč byly zavedeny minimální vyměřovací základy pro podnikatele. Navíc podnikatel "může" platit méně, protože ten člověk je "dotován" státem.

Mně třeba tento argument připadá docela smysluplný - ale je to docela něco jiného, než říkat, že to těm chudým pomůže...

Martin Brezina|14. 9. 2013 05:59| reakce na Martin Vytiska - 13. 9. 2013 09:45

I tak vám a panu Palkovskému děkuji za zajímavou diskuzi. Vy jste si upevnili své jistoty, já zmnožil své nejistoty. Myslím, že jsem vydělal. Ještě jedno děkuji.

Tom Novak|13. 9. 2013 20:56| reakce na Ladislav Ludvík - 13. 9. 2013 20:46

V tomto případě bych Vám nedoporučoval k četbě ani 1984. Současný systém má ještě spousty hluchých míst. Člověk jako Vy by je jistě dokázal zaplnit. :-)

Tom Novak|13. 9. 2013 20:55| reakce na Mark Defloch - 13. 9. 2013 19:08

Velice přínosný příspěvek. Je vidět, že diskuzi asi moc pozorně nečtete. S „masou chudiny“ se tady oháněl pan Neuman, proto také ta slova byla v uvozovkách, a osobní rovinu jsem do toho nikde nezatahoval, jen jsem poukazoval na absurdnost, uvedeného argumentu. K tomu Vašemu nemám co dodat.

Ladislav Ludvík|13. 9. 2013 20:52| reakce na Ondřej Palkovský - 13. 9. 2013 19:01

To by mě zajímalo, jakou daňovou optimalizaci u nízkopříjmových nebo nezaměstnaných máte na mysli? Že by levný alkohol z trafiky?

Samozřejmě, pokud žijete sám a máte min. mzdu, dávky zřejmě nepobíráte, na rozdíl od toho, kdo má navíc 4 děti.

Jinak je ale daňová optimalizace velmi zajímavé téma. Myslím si, že všechny nezaměstnané optimalizující pobírače dávek by hravě strčil do kapsy jeden optimalizující Zdeněk Bakala :-)

Ladislav Ludvík|13. 9. 2013 20:46| reakce na Tom Novak - 13. 9. 2013 19:13

Tak to je naprosto typické! Komunista by zajisté taky nečetl Hayeka a Friedmana :-)

I přes averzi k panu Ševčíkovi se snažím číst a slyšet jeho názory, byť pravda, není v těchto dobách zrovna moc aktivní, stejně jako poslouchám a čtu intelektuály napříč spektrem.

Člověk jinak snadno může spadnout do ideologické škatulky a to bych fakt nechtěl...

Ladislav Ludvík|13. 9. 2013 20:37| reakce na Tom Novak - 13. 9. 2013 18:33

"Věřte mi, že i lidé kteří žili za první republiky pod tyranií kapitalistů a pak v záři světlých zítřků na ni ještě rádi vzpomínali."

To možná tak do roku 1930, kdy k nám dorazila se zpožděním důsledkem celosvětového zvyšování restrikcí a cel krize z USA. Potom už to takový med nebyl. Bylo mimo jiné několik případů střelby do nezaměstnaných.

&q uot;Pořádtu zůstává fakt, že min. mzda bere práci lidem, kteří jsou ochotni pracovat za menší než je zákonem stanovená hranice."

Pokud chce člověk pracovat a sám si snížit odměnu, může se stát OSVČ a klidně pracovat v podstatě zadarmo.

Zároveň podnikatelé v některých lokalitách lidem snižují úvazky. Není výjimkou, když je bývalý full time zaměstnanec zaměstnán s novou smlouvou na 2/3 předchozího úvazku a rázem máte z minimální mzdy něco kolem 5000,- měsíčně. To už je docela optimalizované, když rozsah vykonávané práce zůstává stejný.

Dobrý záměr naivního zákonodárce (aby se pomohlo ženám na mateřské), je absolutně převrácen a zneužit proti některým zaměstnancům.

Pořád si myslíte, že to nejde, když chcete?

Jinak Kalousek, jako většina ostatních politiků, je právě příkladem toho pragmatismu, kdy můžete být komunista nebo Svobodný, ale v mnoha případech Vám nic jiného nezbude, než udělat to samé rozhodnutí bez ohledu na nějaké sliby nebo ideály. Stejně jako někteří socialisté privatizují, jiní konzervativci jsou ochotni jít i s komunisty, jako výše jmenovaný pán v roce 2006.

Tom Novak|13. 9. 2013 19:13| reakce na Ladislav Ludvík - 13. 9. 2013 17:29

K dotazu na uvedené studie, ne nečetl a ani se na to nechystám. Těžko můžou být relevantní, když ze samé povahy věci nezaručují splnění základní podmínky: Ceteris paribus. Nemusíte být zrovna profesorem ekonomie, aby jste pochopil základy systému jednání lidí (ať už v obecné nebo zejména v té nejzásadnější - individuální rovině). Navíc jak pravil jeden známý politik, nikdy nevěřím statistice, kterou jsem si sám nezfalšoval. :-)

Mark Defloch|13. 9. 2013 19:08| reakce na Tom Novak - 13. 9. 2013 18:33

Takže když do toho pan Novák tahá osobní rovinu ("viděl jste snad pod okny masy chudáků?"), tak je to OK a když do toho tahá pan Ludvík osobní rovinu, tak se to nemá.

Ale dost už bylo těch vašich nelogičností. Logickou úvahou člověk dospěje k jedinému: Alláh je náš pán a k prosperitě dospějeme jedině pečlivou studií jeho slov. Minimální mzda způsobí převis počtu bezvěrců nad počtem Jeho následovatelů, což samozřejmě povede k Jeho hněvu a my všichni poneseme zodpovědnost.

Tohle je taky logická úvaha, souhlasíte s ní? Jen vyhází z jiných bodů, což je právě ten problém. Přijde mi navýsost trapné ohánět se čistotou logických úvah, když jediné na čem nakonec záleží jsou jednotlivé body ze kterých ona úvaha vychází.

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 19:01| reakce na Ladislav Ludvík - 13. 9. 2013 17:29

"Klíč k určení min. mzdy je jasný, aby se za to vyplatilo chodit do práce a nepobírat dávky"

Máme to tedy chápat tak, že minimální mzda je tu především proto, aby odstranila daňovou optimalizaci, kterou začnou provádět zaměstnanci následkem existence sociálních dávek?

Tom Novak|13. 9. 2013 18:33| reakce na Ladislav Ludvík - 13. 9. 2013 17:29

Tu dobu pamatovat nemusím, dozvěděl jsem se (z důvěrných zdrojů) dost na to, abych si o ní mohl udělat představu. Věřte mi, že i lidé kteří žili za první republiky pod tyranií kapitalistů a pak v záři světlých zítřků na ni ještě rádi vzpomínali. Dávky byly zavedeny plošně zákonem 221 z roku 1924. Takže není tak docela pravda co psal pan Březina. Viz.: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5572A3BE-22CD-46D3-A31F-2BA0076C1C63/0/publikace_80letSP.pdf
Jinak samozřejmě první republiku pamatují také moji prarodiče a dodnes lituji, že jsem se s nimi o té době více nebavil. Nevím proč do toho taháte politiku a osobní rovinu. S tématem diskuze to nijak nesouvisí. Pokud Vás to ale zajímá, VŠ technického směru, pak pár let výuky tamtéž, doktorát a nyní již delší dobu v soukromé firmě, výzkum, vývoj. Stačilo by zapojit trochu selského rozumu a logického myšlení, vyvaroval by jste se zbytečné levicové propagandy. Pořád tu zůstává fakt, že min. mzda bere práci lidem, kteří jsou ochotni pracovat za menší než je zákonem stanovená hranice. Pěkný den a strašení Kalouskem si nechte pro děti.

Ladislav Ludvík|13. 9. 2013 17:29| reakce na Tom Novak - 13. 9. 2013 16:23

A ty studie jste si prošel?

Vám je 100 let? Jinak si neumím představit, že byste pamatoval dobu, kdy dávky a další formy podpory nebyly.

Tipuji Vás na studenta VŠE, neučí Vás bývalý soudruh Ševčík, nebo pan Tajovský? Druhého jmenovaného si nicméně vážím, byť s ním v mnohém nesouhlasím.

Klíč k určení min. mzdy je jasný, aby se za to vyplatilo chodit do práce a nepobírat dávky.

U nás je velkým problémem to, že po komunistické zkušenosti je jakákoliv "levicová" myšlenka předem zdiskreditována. Chápu, že je to pro pravicové strany (které zvyšují daně!) nejúčinnější forma politického marketingu, ale je to už víc, než dvě dekády, takže bychom se už od té bushovské rétoriky strašení mohli oprostit, viz.:

https://www.youtu be.com/watch?v=BtLk7RhGRWsamp;list=PL49MSj9iw6KnlEqH9H GGMYWSUZGZKCbQU

Dalšívěc je ekonomická teorie a pak komplexní úkol politika alespoň udržet status quo. Víte třeba, že pan Kalousek chystal pro OSVČ to samé, co pan Mládek? Jen mu to v lednu zařízla ODS, která by se tím definitivně připravila o poslední zbytky voličů.

Ta pětistovka nikoho nezabije. Min. mzda 12 000,- už je ale značně přestřelená, pokud to tedy neplánují někdy za 10 let.

Tom Novak|13. 9. 2013 16:23| reakce na Daniel Neumann - 13. 9. 2013 15:08

Pan Březina tady zatím nic kloudného nepředvedl. Kromě toho že poukázal na fakt rekordní nezaměstnanosti v době velké hospodářské krize (1933). Použil to jako argument, cituji:
„Já jsem jednoduchý argument, vycházející z empirických dat, nikoliv "odborných ekonomických" spekulací, podal: v roce 1933 tady nebyla ani minimální mzda ani sociální dávky, přesto tady byla nejvyšší nezaměstnanost v historii.“
Kromě něj si tady nikdo nemyslí, že min. mzda je jediným faktorem nezaměstnanosti. Kousek výš potom píše, cituji:
„Mne obecně zajímají hlavně empirická data, sebelogičtější spekulace nemá ve společenských vědách valný smysl, protože proměnných je ve hře příliš mnoho. A vy se tady snažíte pracovat s příliš málo proměnnými.“
To si trošku odporuje nemyslíte, ale Vás to asi moc nepřekvapuje, protože se chováte úplně stejně?
Když nejste zastáncem vysoké mzdy, můžete nám prozradit podle jakého klíče budete volit její „optimální“ výši? Samozřejmě je nutné zvážit i sociální dávky.
Jedno pokřivení trhů vytloukáte druhým a pak se divíte že to nefunguje..
Už jste viděl někdy v minulosti tu „masu chudiny“ jak Vám přímo pod okny „chcípá hlady nebo na nemoci“, jak tvrdíte. Já jsem se s tím nesetkal ani v minulosti kde žádné dávky nebyli, to je zajímavé, nemyslíte?
Přesto někteří zarytí diskutéři budou stále argumentovat zlým trhem a zlými vykořisťujícími kapitalisty. Naštěstí někteří lidé to vidí jinak. A Ti co žili a pracovali před rokem 1938 a po 48 to potvrdili. Aneb jak tady již zaznělo. Socialismus je svým způsobem „geniální“ systém, který se dokáže vypořádat i s problémy, které by bez něj nikdy nevznikly.

Daniel Neumann|13. 9. 2013 15:08| reakce na Ladislav Ludvík - 13. 9. 2013 11:12

Ano, to je cenný poznatek a máte samozřejmě pravdu. Ostatně právě na proměnné a další ekonomické efekty zde v několika příspěvcích upozorňoval pan Březina, jen byl jaksi přehlušen různými uvažovateli a tvrditeli. Ani já nejsem jednoznačný zastánce vysoké min. mzdy.

Negativní efekt ostatně prokazatelně měla minimální mzda u nás v letech 1993, 1994 a 1995. Tehdy totiž nebyla valorizována, což způsobilo, že ji začlo rok od rokupřevyšovat životní minimum. Minimální mzda nestačila na úhradu základních životních potřeb a každý její příjemce se stal sociálně potřebným = › nevyplatilo se mu pracovat, protože ze socdávek mu plynul vyšší příjem než z práce a ti, kdo přeci jen pracovali, žádali o socdávky na dosažení úrovně životního minima = › socdávky se v tomto případě staly subvencemi zaměstnavatelům na nízké mzdy. Kdyby tehdá býval u kormidla nějaký libertarián, asi by socdávky zrušil, nebo aspoň snížil. Na tomto příkladě se také ukazuje, jak důležité je lidi motivovat k práci. Buď jim nedat na výběr, socdávky zrušit a vytvořit masu chudiny, co možná půjde pracovat, pokud ovšem předtím nepodpálí parlament nebo nepochcípá na nemoci, na jejichž léčení nebude mít peníze. Anebo socdávky ponechat, ale v takové míře, aby se rozhodně vyplatilo pracovat.

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 15:01| reakce na Daniel Neumann - 13. 9. 2013 11:25

Tady je trochu starší výčet literatury na téma "škodlivost minimální mzdy": http://web.archive.org/web/20080327114412/http://www.house.gov/jec/cost-gov/regs/minimum/50years.htm

Nicméně ta vaše studie je moc pěkná. Porovnávali 2 velmi podobné státy, jeden s minimální mzdou, jeden bez, rozdíly v těch nižších mzdách byly 10-20%. A teď vznikají takové otázky, jako: co dostávají ti lidé mimo účetnictví, zda pracují skutečně po dobu, po jakou mají pracovat... a jak poznamenávají na konci, zda nedojde třeba k labour-labour substituci apod. Stejně tak je to přesně otázka, zda lze tyto závěry aplikovat třeba na situaci "Praha" vs. "Bruntál", kdy v Praze byste podle mě efekt minimální mzdy nezměřil, v Bruntále by to bylo výrazně horší (navíc by bylo potřeba ještě vyřešit stěhování firem a lidí).

Zcela souhlasím s tím, že efekty minimální mzdy na té úrovni, na které je státy typicky stanovují, jsou špatně měřitelné. Bohužel, ti, co to nejvíce odnesou, jsou ti, kteří jsou na tom nejhůř. Třeba jich bude jen pár - ale fakt se právě tito mají "obětovat" ?

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 14:29| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 11:50

1) Ta poptávka zřejmě nebude v ekonomicky slabém regionu nijak velká.
2) To znamená, že je zde převis nabídky nad poptávkou,

2) nevyplývá z 1)...

"Banali ta,ale musím to zde napsat, protože se tváříte, jako by to byla nějaká záhada"

No mě to jako záhada teda připadá...a učitelům ekonomie taky, protože za pletení pojmů "poptávka" a "poptávané množství" se docela vyhazuje...

"Podle vás neregulovaná cena práce vyčistí trh, co jsme si už snad dokumentovali, že se nestane (viz rok 1933 nebo Egypt)."

Nic takového - jak už tady mnozí zmínili, ten názor je přesně opačný - že regulace povede ke zvýšení nerovnováhy na trhu. Nikoliv, že absence regulace bude znamenat vyčištěný trh.

"Jak jsme si dokumentovali, zájemci tohle mohou praktikovat na dohody, kratší úvazky nebo ŽL."

Jak jsem již zmínil, oficiálně je to zakázáno, neoficiálně tady spousta lidí pracuje načerno, nebo pracuje na větší úvazek, než mají napsáno v pracovní smlouvě.

Martin Brezina|13. 9. 2013 11:50| reakce na Ondřej Palkovský - 13. 9. 2013 10:59

Ano, tržní cena práce je dána nabídkou a poptávkou. Ta poptávka zřejmě nebude v ekonomicky slabém regionu nijak velká. To znamená, že je zde převis nabídky nad poptávkou, čili cena bude nižší, než v regionu, kde taková nabídka pracovní síly není. Banalita, ale musím to zde napsat, protože se tváříte, jako by to byla nějaká záhada. Podle vásneregulovaná cena práce vyčistí trh, co jsme si už snad dokumentovali, že se nestane (viz rok 1933 nebo Egypt). Dále podle vás regulace brání zaměstnat ty, kteří jsou schopni pracovat i za nižší cenu, než jakou by určila minimální mzda. Jak jsme si dokumentovali, zájemci tohle mohou praktikovat na dohody, kratší úvazky nebo ŽL. Přesto je podle vás pořád minimální mzda v současné výši vytváří nezaměstnanost. Nezlobte se, ale podle mne je to nesmysl.

Daniel Neumann|13. 9. 2013 11:25| reakce na Ondřej Palkovský - 13. 9. 2013 11:07

Tak mrkněte na tuto studii, je aktuálnější než ta, na níž odkazoval pan Vytiska, zabývá se do detailu situací ve Státech a dělala na ní celá skupina ekonomů (snad není potřeba dodávat, že její závěru jsou v rozporu s teoretikem Tětkou):

http://www.irl e.berkeley.edu/workingpapers/1 57-07.pdf

Martin Vytiska|13. 9. 2013 11:16| reakce na Daniel Neumann - 13. 9. 2013 10:39

Věci které jsem psal jsou úvahy a názory - proto používám slova "pravděpdobně&q uot;a "vyplývá". "Teorie" představuje určitý model a popis chování - ekonomie není exaktní věda a teorií o fungování trhu zde je defacto v diskuzi několik: socialisté razí centrální plánování a regulace a ti druzí zase volný trh - je zřejmé, že centrálně plánovaný regulovaný trh se nechová stejně jako volný trh.

Studie z nber.org potvrzuje slova pana Tětka o tom, že minimální mzda vede k úbytku pracovních míst:

"A sizable majority
of the studies surveyed in this monograph give a relatively consistent (although not always statistically
significant) indication of negative employment effects of minimum wages. In addition, among the
papers we view as providing the most credible evidence, almost all point to negative employment
effects, both for the United States as well as for many other countries. Two other important conclusions
emerge from our review. First, we see very few - if any - studies that provide convincing evidence
of positive employment effects of minimum wages, especially from those studies that focus on the
broader groups (rather than a narrow industry) for which the competitive model predicts disemployment
effects. Second, the studies that focus on the least-skilled groups provide relatively overwhelming
evidence of stronger disemployment effects for these groups."

Ladislav Ludvík|13. 9. 2013 11:12| reakce na Martin Vytiska - 13. 9. 2013 00:30

Samozřejmě, názorů je hodně, ale je zajímavé, že všichni neustále dokola hovoří o nabídce a poptávce, tedy zaměstnancích a zaměstnavatelích a další ekonomické efekty, kterých je celá řada, nejsou zmiňovány.

http://www.irle.berkel ey.edu/cwed/briefs/2012-01.pdf

Tadynapř. ekonomové z UCLA tvrdí, že zvýšení min. mzdy mělo pozitivní efekt v oblasti San Jose, kde to zvedlo příjmy 20% lidí. Pozitivní efekt na místní ekonomiku, kde se po zvýšení min. mzdy protočilo daleko víc peněz.

A ano, mělo to prý i vliv na "papírové" zvýšení nezaměstnanosti. A to v tom, že ti lidé, kteří už dávno vzdali snahu sehnat práci, ji po zvýšení minimální mzdy začali hledat znovu - zaregistrovali se na úřadech jako uchazeči o práci a asi přestali prodávat drogy, zbraně a nabízet své tělo.

Ale nechci tu vystupovat jako jednoznačný zastánce nějak vysoké min. mzdy, to ani náhodou, jen mi přijde poněkud krátkozraké vyvozovat z jednoho grafu, co se přesně stane. Bohužel ve hře je daleko více proměnných...

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 11:07| reakce na Daniel Neumann - 13. 9. 2013 10:39

Co jsem měl možnost číst, tak studie zaměřující se "obecně na nezaměstnanost" toho typicky příliš nenajdou, studie zaměřující se na oblasti trhu, kde by se standardně dalo očekávat, že to bude mít negativní efekt (nekvalifikovaní, menšiny, mladí), ten efekt častěji najdou.

Osobně vidím problém v tom, že kdybych podobnou studii dělal, tak bych očekával, že nic nenajdu. Protože na pracovním trhu se docela masivně regulace práce nerespektuje, tudíž bych očekával, že pokud to zvýšení minimální mzdy nebudou nějaké vyloženě drastické, tak budou zaměstnavatelé nějakým způsobem schopni tuto regulaci "ignorovat" ;,takže se v datech vůbec nic nenajde. Celkem hezky to demonstroval nějaký výzkum, který si udělal v USA tamní ekvivalent "úřad práce" (social cosi), kdy zjistili, že pracovní regulace se porušuje v obrovském procentu případu u lidí s nejnižšími platy....

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 10:59| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 10:31

"Pracovní místa, která jsou u nás prováděna za minimální mzdu a mzdy jí se blížící, si s asijským či podobným trhem práce nekonkurují, protože jde o místa ve službách, jako jsou uklízeči, prodavači, ochranka, atd. "

Ano, protože většina výroby, která by klidně zaměstnala lidi za ještě nižší mzdu, už je dávno v Asii, kde jim práci za takhle nízkou mzdu zatím nezakazují. V tomhle smyslu máte pravdu - ty pracovní trhy si opravdu nekonkurují, protože jsme tu konkurenci zakázali....

" ;Tržnícena práce je jedním indikátorů slabosti místní ekonomiky, na čemž trvám a celkem jednoduše to charakterizujete i vy."

Tržní cena práce je dána nabídkou a poptávkou. Čemu nerozumím je, jak to souvisí s nezaměstnaností. Můžete mít klidně oblast, kde jsou převážně nekvalifikovaní lidé, jsou tam drsně nízké mzdy a najít práci tam není problém. Vysvětlíte mi tedy vaši teorii, jak to souvisí?