Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Urychlené čerpání dotací: Nic je někdy více

| 25. 4. 2013

Jako bychom zaslechli oblíbenou mantru našich dní: My ty peníze musíme vyčerpat! Slovensku prý hrozí, že „přijde až o půl miliardy eur“ evropských dotací. Tak to vypadá z pohledu českých i slovenských médií. Vyvážené zpravodajství by ovšem jedním dechem dodalo, že to vlastně může taky znamenat, že se sto miliard z rozpočtu ušetří.

Urychlené čerpání dotací: Nic je někdy více

Ten či onen jev lze popisovat kladně či záporně, podle toho, jak je pozorovatel naladěn. Přesto si myslím, že veřejnoprávní media by měla – na rozdíl od komerčních, kde je to věcí volby – z podstaty věci nabízet pohled vyvážený a vyhnout se jednostrannostem.

Na příkladu jedné zprávy, převzaté v ranních zprávách Českého rozhlasu z deníku Sme, bych chtěl ukázat, jak se lze šikovně takovému poslání vyhnout, aniž by základní premisa o pluralitě byla porušena. Zpráva vycházela z článku uveřejněného dne 8. dubna 2013 pod titulkem Fico: Slovensko môže prísť o pol miliardy z eurofondov. Nahlédneme-li do internetové podoby deníku, dovíme se mimo jiné:

Podľa Fica hrozí, že Slovensku prepadne 250 až 600 miliónov eur. „Privítali by sme, keby bola možnosť tieto peniaze použiť na vytváranie pracovných miest pre mladých.“ Lepšie míňať eurofondy nám má pomôcť aj expertná skupina, ktorú vytvoríme spoločne s[Európskou] komisiou.

Co se ale nedozvíme z deníku ani ze zpráv Českého rozhlasu, je fakt, že mínanie, tedy utrácení, evropských peněz zatíží také státní rozpočet. Všechny projekty financované z evropských fondů totiž vyžadují spoluúčast národních rozpočtů. Ta se se pohybuje od 15 do 50 procent podle oboru, do kterého dotovaný projekt spadá.

Když být o půl miliardy bohatší znamená být o sto milionů chudší

Přepokládejme pro jednoduchost, že projekty, které za inkriminované peníze bude nebo by mohlo Slovensko realizovat, budou v průměru spolufinancovány z dvaceti procent státním rozpočtem. To znamená dodatečné výdaje 50 až 120 milionů eur, o které by mohl být menší schodek státního rozpočtu, případně vyšší výdaje na bohulibé činnosti. Například na úlevy zaměstnavatelům, kteří ty mladé zaměstnají. Ve skutečnosti by však byla úspora vyšší, protože by snížila výdaje ještě o dluhovou službu, jinými slovy o úroky z takto vynaložených, rozuměj vypůjčených peněz. Také Slovensko hospodaří se schodkovým rozpočtem, a realizuje proto nejrůznější úsporná opatření.

Tak co myslíte, jaké dopady na státní rozpočet Slovenské republiky bude mít nečerpání 200 až 600 milionů eur. Ztrátu, nebo úsporu 50 až 120 milionů eur?

Ti, kteří si ještě pamatují novinářskou hantýrku užívanou před rokem 1990, si možná vzpomenou na sloveso užívané při hodnocení úspěchů té či oné pětiletky. To sloveso proinvestovat bylo sice vytvořeno podle slova prošustrovat, přesto mělo ve čtenáři vzbudit dojem moudrého nakládání s prostředky státního rozpočtu, rozuměj s penězi daňových poplatníků.

[Pozn. redakce Finmagu: Není potřeba si pamatovat novinářskou hantýrku doby předlistopadové, slovo prinvestovat si mezi námi blahobytně žije dál, v novořeči manažerské i úřednické.]

Utrácet je radostná povinnost

Nejen na Slovensku, ale i ve všech ostatních státech Evropské unie, včetně Česka, se takto vypíšou a ze státního rozpočtu proplatí mimo jiné i projekty s přínosem, který lze eufemisticky nazvat hypotetickým. A to nepočítám desítky či stovky milionů, které stát proplatí realizátorům schválených projektů, ale které z Unie už nepřijdou, protože nebyla dodržena všechna předem známá pravidla pro jejich čerpání. Státní rozpočet tedy neuhradí spoluúčast dvacet procent, ale celý projekt stoprocentně. Urychlené čerpání naplánovaných prostředků pod tlakem času, který zbývá do konce rozpočtového období, k takovým nedostatkům přímo vybízí.

Záměrně neuvažuji programově nastavené čerpání prostředků do vlastní či spřátelené kapsy, viz mediálně známé projekty Regionálního operačního programu Severozápad, ale i mnohé další, jejichž mediální ohlas není tak výrazný.

Na závěr kontrolní otázka: Kde se vzaly ty stovky miliard eur, které Evropská unie rozdává jednotlivým zemím?

  • byly vytištěny v Bruselu
  • byly vybrány od daňových poplatníků jednotlivých zemí
  • jednotlivé členské země si je vypůjčily, aby je mohly poskytnout Unii na rozdávání

Pro jistotu odpověď: B je správně a C taky

Ta ranní zpráva v Českém rozhlase není jenom o Slovensku, je také o nás a o našem postoji k utrácení daňových výnosů. O jednostranném informování. O šetření na nepravém místě a o nadšení z utrácení, ať to stojí, co to stojí.

Převzato se souhlasem redakce z Neviditelného psa

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Petr Salomoun | 25. 4. 2013 08:56

Nechci nijak obhajovat evropské dotace (osobně je považuji za zvrhlé), nicméně Vaše analýza dopadu na státní rozpčet je zhruba stejně povrchní jako ta deníku SME. I kdyby ty peníze byly "prožrány" ,státní pokladna pořád sebere značnou jejich část na DPH, spotřebních daních, daních z příjmu atd.
Dokud je poměr odvodů do rozpočtu EU a příjmů z něj menší než složená daňová kvóta, asi bude celková bilance pro slovenký stát kladná. Zrovna v případě Slovenska bych věřil, že se jim čerpat dotace spíš vyplatí, což samozřejmě nic nemění na tom, že z pohledu EU jako celku jsou to peníze vyhozené oknem..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 25. 4. 2013 19:31
reakce na Petr Salomoun | 25. 4. 2013 08:56

Pocitat ucetne dostali jsme vice nez jsme poslali je taktez velmi povrchni. Protoze ty penize, jez jsme "dostali" mame utratit za blbosti vymyslene nekde uplne jinde, nez se utraci. Na strane nakladu tak jsou nejen penize poslane Bruselu + penize domaci na spolufinancovani, ale jeste daleko nizsi efektivita investice (naklady obetovane prilezitosti), protoze ta neni volena dle potrebnosti, ale dle moznosti ziskat prachy. Takze napr. mesto, kde ziju, ziskalo velkou dotaci na komplet rekonstrukci atletickeho stadionu a nyni jsou na spadnuti v souctu stamilionove (!) dotace na rekonstrukci historickeho jadra, ale jet kocarem po chodniku je na mnoha mistech des. Hlavne ze budeme mit architektonicky vychytane jadro s fontankami a vy si to v kolonce hodnoceni dotaci zaradite jako velke plus ignorujice, ze ty penize mohly jit na daleko prospesnejsi veci (idealne zustat lidem). Proto jsou dotace pro prijimajici staty tezce prodelecne a neni nahodou, ze zadne z okrajovych zemi EU nepomohly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Fürst | 25. 4. 2013 01:50

Pro ještě větší jistotu dodávám, že správně je B, C a samozřejmě bohužel i A, ačkoliv to samotné tištění (počítačové klávesy) patrně probíhá ve Frankfurtu. Čtenáři FinMagu si jistě vzpomenou, že Pavel Kohout zde kdysi psal o tom, jak vznikla první velká díra v Řeckém státním rozpočtu: spolufinancováním projektů z EU...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!