Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Přirozená ozdravná dezintegrace

| 20. 9. 2012

Rád bych se mýlil – ale je možné, že evropská bankovní krize bude trvat mnohem déle a bude mnohem dražší, než mnozí věří. Studujeme-li podrobněji vývoj japonské bankovní krize, najdeme vskutku znepokojující podobnosti.

Přirozená ozdravná dezintegrace

Japonská krize začala velkým monetárním a úvěrovým boomem během let 1980–1990. Objem peněžní zásoby tehdy v Japonsku vzrostl o 144 procent. Eurozóna zaznamenala během let 1998–2008 růst peněžní zásoby ve výši 111 procent. To je sice méně, avšak evropský peněžní růst byl mnohem méně rovnoměrný. Nejvíce přibývalo peněz v okrajových ekonomikách, zejména v Irsku a ve Španělsku, zatímco v Německu se měnové a úvěrové agregáty prakticky nehnuly během celé uvedené dekády.

Výsledkem tohoto vývoje je nestabilní stav, který během evropské finanční historie nemá precedent. Nikdo nezná snadný a rychlý lék, protože poslední západoevropská bankovní krize (Švédsko, 1990–1993) probíhala v malém měřítku a v podmínkách unitárního státu s nezávislou měnovou politikou. Evropští politici hlavního proudu se proto drží stále stejné mantry: „stále více integrace, to je naše agitace“. Plány na bankovní unii odrážejí stále totéž myšlenkové klišé.

Samočisticí mechanismy již pracují

Ve skutečnosti už postupně probíhá regenerační proces. Podle údajů z prvního čtvrtletí 2012 se německé banky zbavily závazků vůči periferním zemím (Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko) v celkové hodnotě 301,8 miliardy eur oproti stavu z prvního čtvrtletí 2008. Představuje to téměř padesátiprocentní pokles. Francouzské banky shodily 203,9 miliardy euro této rizikové expozice, což odpovídá poklesu o třetinu. (Údaje publikovány Financial Times na základě databáze Banky pro mezinárodní vypořádání.)

Tyto kroky jsou vedené jasnou logikou: pokud zkrachuje španělský bankovní systém, pak ať naše (tj. německé nebo francouzské) banky zůstanou raději stranou.

Probíhá tedy přirozený proces ozdravné dezintegrace. Systém se sám brání dalšímu šíření nákazy, zatímco politici by nejraději solidárně namočili do maléru celou Evropu. Je docela zřejmé, zda jako Česká republika máme sledovat racionální příklad německých a francouzských bankéřů, anebo jestli máme jako ovce poslouchat politické ideology s jejich pohádkami o stále těsnější integraci.

Kde nechal tesař... zadní vrátka?

Zdravé banky jsou základem dosud ještě poměrně zdravých českých veřejných financí. Agentura Moody’s se v červenci tohoto roku vyjádřila na adresu českých bank jasně:

„Nákaza evropskou dluhovou krizí zůstane v izolaci. (...) Velmi likvidní a dobře kapitalizovaný bankovní systém, který poskytuje stabilní finanční zázemí státu, je důležitým faktorem kreditní síly, která pomáhá držet nízko úvěrové náklady státu. To snižuje závislost státu na zahraničním financování a poskytuje izolaci před výkyvy finančních trhů. Proto úrokové sazby státních dluhopisů stále klesají a investoři stále vidí české státní dluhopisy jako regionální bezpečný přístav.“

Pokud Evropa má před sebou ztracenou dekádu nebo dvě, rozhodně nebudeme litovat, že nejsme členy klubu předlužených. Co bude v roce 2032, ukáže až budoucnost. Japonsko se ze své bankovní krize nevzpamatovalo dodnes. Pokud Evropa bude následovat – což se do značné míry děje – pak není důvod dělat unáhlená rozhodnutí.

Anebo si Česká republika má nechat otevřená zadní vrátka pro vstup do bankovní unie? Dobrá otázka. Umíte si představit banku, která by nechala ve svém bezpečnostním systému díru v podobě zadních vrátek otevřených pro nezvané hosty?

Psáno pro iHNed

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Zdeněk Milota | 21. 9. 2012 00:32

Když někomu pujčím peníze, tak si za to u mně může nakoupit a to třeba i munici. Jestli to není tak. Zd.Milota.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 20. 9. 2012 07:31

No, nechválil bych tolik. Německé, francouzské a další banky se sice zbavily španělských, italských a dalších toxických dluhopisů, ale tím, že je poslaly do ECB, byť různými kanály a mechanismy. A tam tyto dluhopisy odpočívají do doby než budou splaceny. Splaceny nebudou, nějakým způsobem budou pře-dluhopisovány, budou jim prodlouženy doby splatnosti, nebo budou nahrazeny jinými dluhopisy. Ale buď jak buď, jednoho dne bude ECB nucena nějak je v bilance vyhodit, a že to bude inflační cestou je téměř nabíledni.nebude to žádná hyperinflace, ale nějakých 4 až 5% ročně a díky úpravě spotřebitelského koše se bude hlásit tak o procento méně. A inflace v eurozóně povede k inflaci v ČR.
Ale pamatujme - pokud je soused opilec, bordelář, potížista, máme mizerný život i my. A to platí jak v sousedských vztazích ve vesnici, v paneláku, tak i na kontinentě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Fryč | 20. 9. 2012 19:01
reakce na Aleš Müller | 20. 9. 2012 07:31

Hezky popsán důvod proč ještě "nekrachlo" ;Řecko a podobní. Aby si velcí a vlivní hráči odtamtud stáhli jejich špatné investice. Vlastně zas tak špatné ty investice nebyly (viděno z jistého úhlu). A ani nemusíme moc hádat, kdo to zaplatí. Čím vlastně ručí státy za vlastní dluhy? Schopností násilně podojit vlastní občanstvo přeci...
Sám jsem zvědavý, jakým způsobem proběhnou ty pozdější fáze "krize", jestli to bude na způsob ztracené dekády/dvou, tří ala Nippon nebo to nakonec skončí občanskou válkou (a to si teď nedělám srandu) nebo tou slavnou hyperinflací. Buď jak buď, bude to verze, která bude nejvíce vyhovovat TBTF bankám... Na druhou stranu - napříč evropou lze pozorovat nárůst radikalismu a je otázka, kde a jak to vybublá. Dle toho co vidím kolem sebe, musí být v ČR evidován obrovský nárůst žádostí o zbrojní průkazy (zlato? stříbro? olovo first!).
Podle mě klíčová otázka pro dalších možná několik desetiletí - Co bude sloužit jako univerzální (co možná nejuniverzálnější) směnný prostředek (tedy peníze)? Stříbro? Zlato? CZK? Euro? Dolar? Vlastní (pravděpodobně řemeslné nebo zemědělské) schopnosti? Známosti/kontakty? Co z toho se dá/nedá ukrást?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 9. 2012 23:14
reakce na Jan Fryč | 20. 9. 2012 19:01

Co se týče pozdějších fází krize, tak teoreticky může přijít japonský scénář. Jenže to není ani konec ani řešení. JP má dluh 240% HDP, čeká ho demografická katastrofa, ztrácí své dřívější výhody (LCD televize, mobily, auta umějí Korejci stejně dobře a při tom levněji a Číňani brzy taky).
Spíš bych řekl, že Japonsku vyšlo to, co Evropě asi nevyjde - pomocí stimulace (tisku) a zvyšování dluhu si koupili odklad kolapsu - ovšem za cenu toho, že bude horší (dvě generace Japonců přijdou o své penzijní úspory v jejich státních dluhopisech). EU podle mne tento odklad nedostane - průměru EU (a ani ČR) trh nebude tolerovat takový dluh, už při ani ne polovičním zadlužení (a v případě ČR třetinovém) oproti JP úroky vystoupají na neudržitelné výše. To ECB (a jak se dnes ukázalo i ČNB) bude řešit kvantitativním uvolňováním, ale inflační řešení může fungovat pouze tehdy, když ta inflace je skrytá, lidé a trh ji nečekají a nevnímají a nezapočítávají do svých kalkulací.
-----
Co se ve střednědobém horizontu stane univerzálním směnným prostředkem, to nevím. Ale rozhodně vím, co jím nebude - fiat papírové peníze. Protože ty nesplňují kritérium vzácnosti.
Obvykle se penězi spontánně (bez donucení) stává něco, co je vzácné, koncentruje v malém množství vyšší hodnotu, je dělitelné, nekazí se, atd...
Perly a diamanty nesplňují dělitelnost, práce či energie (elektrická) neplňuje trvanlivost, možná tedy cigarety, nebo nevím co... Tradičně to vždy bylo Au a Ag a to právě proto, že nejlépe splňuje to, co se po penězích žádá. Ale to nutně neznamená, že to tak dopadne znovu, jen je to více pravděpodobné, než že se měnou stanou třeba odznáčky ČSSD.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Fryč | 22. 9. 2012 20:32
reakce na Jan Altman | 20. 9. 2012 23:14

Takový dárek EU asi opravdu nedostane. Už je to moc ohrané. Asi to dojde do bodu, kdy se na bankovky připíšou tři nebo možná šest nul. Dluhy státu se vypaří a s nimi úspory v nominále. Rok, dva nebo tři to bude hodně blbé, ale volný trh je volný trh a směna zase začne fungovat (šedá nebo černá ekonomika je kapitalismus). Asi bude záležet na tom, jestli lidé pochopí "kdo za to mohl" nebo jestli nechají státní moc znovu převzít otěže. Pokud to pochopí, bude to ok. Pokud ne, nastane nadvláda korporací, protože jejich největší soupeř - živnostníci a malopodnikatelé - budou bez kapitálu (záleží na tom jestli stát efektivně dokáže "dodanit" i zbývající kapitál při kolapsu. Ten který nebyl v nominále). Budem se v tom potom chvíli plácat a skončí to válkou s jiným kartelem korporací.
Už to tu bylo, tak proč si nedát repete? History repeats itself, coiling down to the future... Nebo to bude všechno úplně jinak? Blbé je, že ty pozitivní scénáře došly.Ale zatím je fajn.
---
murray rothbard - peníze v rukou státu, že? To byly řečnické otázky, ale díky za odpověď. Myslím, že to za nás vyřeší trh. Mimochodem ta elektrika není úplně špatný nápad, dokážu si představit, že by třeba ČEZ vytiskl bankovky v kwh.... stabilní výkon je trvanlivý téměř dostatečně a je omezený/vzácný. OEZ nebrat, mě by se nelíbily prachy, se kterýma by šlo platit jen za slunečného dne:-D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Hnilička | 21. 9. 2012 05:02
reakce na Jan Altman | 20. 9. 2012 23:14

-Dezintegrace podle pana Kohouta, ano, beru, správný směr, ale jen směr. Ale sotva bude dost času, aby proběhla v potřebné míře. O demontáži Eura a ECB ani nemluvě.
-K příčinám poklesu spotřeby domácností (investicniveb) a k "fiskálně nejzodpovědnější" vládě:ano, můj důchodcovský roční obrat je sice mizivý, ale přesto ho podstatně omezuji. Učím se šetřit a snižovat ho k nule. Proč? Jednoduché. Když vidím jakými schopnostmi disponují a jakými zájmy jsou vedeny vláda (přestože nejzodpovědnější), parlament, strany atd. v (nejen) poslední době, tak se mi ježí vlasy v očekávání, k čemu tohle povede. A tohle napravit, podobně jako hospodářství v počínající depresi, je asi také problém na desetiletí. Pana Singra si sice velice vážím, ale dát na jeho útěchu, kdepak.
-Takže moje dilema: kolik času ještě věnovat odhadům temné budoucnosti (tuto diskuzi si čtu pozorně už potřetí), a kolik času zcela praktické přípravě na horší časy (spolu s rodinami svých dětí).
-Poznámka ke směnným prostředkům. Dobře usušená a uložená pšenice (barva podobná zlatu) a některé luštěniny, mám je v portfoliu, vydrží 10 až 20 let. Zásobu mohu průběžně doplňovat, a to s vynaložením energie právě z nich (vlastí svaly, podkožní tuk, rýč). Tato měna je dostatečně trvanlivá, dostatečně dělitelná, a především její zásoby jsou bezkonkurenčně disponibilní (tj. přímo do úst, pak do ruky ten rýč, doplňování).
-Jiný příklad. Při své malé spotřebě zemního plynu, převažuje paušál, přepojením sporáku na propan-butan snižuji náklady na polovinu, nemluvě o obyčejných kamnech a zahradě, ze které mi přírůstky stromů stačí i na vytápění. Mohl bych ještě dlouho pokračovat - osvětlení, PC, LED monitor, voda z 300m2 střech, ...
-Moc se tedy všem spoluobčanům omlouvám, že omezováním spotřeby poškozuji naše hospodářství. Ale, když se domluvíme, zavedeme na příklad nezdrbaný zákon o státní službě, zrušíme akcie na doručitele a pod., zprůhledníme státní rozpočet a veřejné zakázky,nahradíme koaliční strany včetně ČSSD rozumnými - tak jsem pro. Příjmy utratím, početnou rodinu přemluvím k hypotékám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 9. 2012 08:25
reakce na Aleš Müller | 20. 9. 2012 07:31

Já bych se nebál, že bychom si snad nezvládli inflačně zruinovat korunu sami:
http://www.investicni web.cz/ekonomika/2012/9/19/cla nky/kvantitativni-uvolnovani-p o-cesku-aneb-jak-potopit-cesko u-korunu/

Ato máme to nejrozumnější myslitelné vedení ČNB a (ač to zní hrozně) i fiskálně nezodpovědnější vládu. Jaká asi bude příští vláda, její fiskální zodpovědnost a daňová politika? Průzkumy preferencí napoví... A kdopak asi bude příštím prezidentem a koho nanominuje do vedení ČNB?

Zkrátka: v CZK mám podobnou důvěru, jako v EURo
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!