Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co se stalo Portugalsku?

| 13. 4. 2011

Lze jeho finanční debakl srovnat s Řeckem a Irskem? Více v exkluzivním článku Pavla Kohouta.

Co se stalo Portugalsku?

Kořenem řeckých problémů byl nedostatek hospodárnosti ve veřejných financích. Voliči toužili po lepší životní úrovni a politici byli ochotni vycházet této touze velkoryse vstříc. Druhým kořenem bylo přijetí eura, které vzhledem k nižším úrokovým sazbám a konstrukci evropského finančního trhu umožnilo zadlužovat stát s opičí lehkostí.

Za normálního fungování finančních trhů vede zhoršování veřejných financí k růstu rizikových přirážek dluhopisů, což obvykle brání nárůstu zadlužení nad kritickou mez. V rámci eurozóny tento bezpečnostní mechanismus chyběl.

Veřejné finance Irska byly v pořádku. Extrémně levné finance v neomezeném množství ale vedly ke vzniku úvěrové bubliny v bankách. Ta nakonec explodovala. Jelikož vláda na podzim 2008 vyhlásila absolutní garanci nad všemi závazky bank, automaticky to znamenalo platební neschopnost vlády.

Diagnóza: Akutní ztráta konkurenceschopnosti

Ale co Portugalsko? Jeho státní dluh byl v roce 2007 jen na úrovni 62,7 % hrubého domácího produktu. Zvládnutelné číslo. Během let 1999-2009 rostl objem portugalských bankovních úvěrů nepříliš impozantním tempem čtyř procent ročně, tedy žádná exploze jako v Irsku.

Na co tedy chřadne Portugalsko? Diagnóza je snadná. Deficit zahraničního obchodu dosáhl v roce 2010 hodnoty 8 % HDP. V roce 2009 to bylo dokonce téměř 15 % HDP. To svědčí o akutní ztrátě konkurenceschopnosti. Neschopnost vyvážet má za následek pokles zisků podniků a vysokou nezaměstnanost. Příjmy veřejných rozpočtů klesají a následuje platební neschopnost.

Tři případy úvěrového selhání v eurozóně jsou zároveň třemi exemplárními příklady nevhodnosti eura. Uměle levné státní úvěry v Řecku, uměle levné soukromé úvěry v Irsku a uměle drahá měna v Portugalsku mají společného jmenovatele – společnou měnu.

Co bude následovat, nikdo neví. Když se v USA (což je rovněž velká zóna společné měny) nedaří určité průmyslové oblasti, pomoc neexistuje. Města jako Detroit, Buffalo nebo Rochester stojí, chátrají a utíkají z nich produktivnější lidé. Pokud bude trvat nerozborná politická jednota eurozóny za každou cenu, pak budou celé evropské státy hrát roli Detroitů, Buffal nebo Rochesterů po řadu let a desetiletí. Budou zvolna chátrat a produktivnější evropské země je budou permanentně dotovat v rámci transferové unie. Samozřejmě, jen do té doby, dokud nedojdou peníze Němcům, Holanďanům, Finům, Slovákům a dalším relativně lépe hospodařícím ekonomikám eurozóny.

Neexistuje řešení, zvláště pak ne ve formě společné evropské fiskální politiky.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

František Marčík | 16. 4. 2011 02:02

K článku bych ještě doplnil detektivní zápletku z pera jako vždy brilantního Nialla Fergusona, která na celé vrhá ještě o něco ostřejší světlo.

http://salon.eu .sk/2767/vražda-v-eú-exprese/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miloš Kebrdle | 13. 4. 2011 15:44

Kdo navštívil třeba Lisabon nebo Porto může vidět, že je to jen zašlá sláva bývalé koloniální mocnosti. Transfery bohatství z kolonií doznívaly ještě do poloviny minulého století. Pak přišly pro změnu dotace z EU. Nepamatuji, že bych na trhu viděl jiné portugalské zboží než portské víno (v případě Řecka olivový olej) a tomu musí odpovídat životní úroveň země. Další bude jiná bývalá koloniální velmoc Španělsko, která taky žije nad poměry. Ta aspoň vyrábí Seaty (i když se ztrátou). Hezké pobřeží nestačí, to má taky třeba Egypt, Řecko nebo Chorvatsko. Ale turistika nezajistí žádné zemi životní úroveň Německa nebo Švédska. Takže buď výroba (konkurenseschopná), nebo ropa, plyn, zlato, atd. viz Mendělejevova tabulka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 13. 4. 2011 16:47
reakce na Miloš Kebrdle | 13. 4. 2011 15:44

Po Španělsku je na řadě asi Anglie, taky zacházející koloniální mocnost. Sice ještě mají ropu a zbytky průmyslu, ale za 20 let to nebude. A ke špatné finanční situaci nepotřebují ani Euro.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Šuleř | 13. 4. 2011 15:19

Za všechno může Euro?
Hezký článek se kterým vcelku souhlasím, ale nemyslím si, že Euro je jediným viníkem. Asi platí, že kdyby Řekové měli své drachmy a Portugalci escudos, tak bychom teď všichni vybírali, do které z těchto zemí vyrazíme na dovolenou, popíjeli u toho portské a zakusovali ho řeckými broskvemi.

Původně jim ale projekt Eura jim dal solidní šanci - nízké transakční náklady, skoro žádné zajišťování kurzů, měnová stabilita (snazší možnost vytvářet hodnoty a uchovávat je).... A ty komparativní výhody, jako jsou nízké mzdy apod.(nevím, jaké další mohli mít před vstupem do EMU), teoreticky mohli zachovat. Tedy, kdyby neexistovali politici, pro které je rozpočtová disciplína jen prázdný pojem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 13. 4. 2011 16:44
reakce na Petr Šuleř | 13. 4. 2011 15:19

U toho Řecka to Eurem opravdu nebude, vzhledem k tomu, že v moderní historii zbankrotovali 5 krát a to už před Eurem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 13. 4. 2011 17:04
reakce na Radovan Dell | 13. 4. 2011 16:44

EURO jejich bankrot nezpůsobilo, ale ten poslední oddálilo klamným zdáním, že když mají EURo, tak jsou spolehlivější, takže jim déle půjčovali. O to horší to nyní pro ně bude.
Navíc snižovat mzdy nominálně v EUREch je daleko nepopulárnější než devalvovat drachmu i když výsledek na životní úroveň je stejný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šuleř | 13. 4. 2011 18:17
reakce na František Pašingr | 13. 4. 2011 17:04

Tak nějak. Euro jejich opakovaný problém zhoršilo, ale nezpůsobilo.Vychýlilo zvratný bod, takže pád může být tvrdší ařešení komplikovanější.
Může je ale těšit, že v tom fakt nejsou sami. A velmi teoreticky mají šanci na to, že jejich dluhy teď, v rámci záchrany Eura, zaplatí jiní. Takže by na tom mohli i krátkodobě vydělat. Dlouhodoběji je to ale samozřejmě průšvih.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 14. 4. 2011 06:12
reakce na Petr Šuleř | 13. 4. 2011 18:17

RURO problém Portugalska způsobilo, souhlasím s autorem článku. Fakt existence EURA a nemožnost jeho "lokální " devalvace jako důsledku nezodpovědné státní politiky vede právě k nezodpovědnému a beztrestnému chování. Devalvace národní měny by byla za normálních okolností korektorem. Ten byl státům s EURO odňat.
Stejně tak směřování EU k rozpočtové (dlužní) unii bere systému korektor voleb jako nástroje korekce špatného výkonu politiky s rozpočtem, protože práce s rozpočtem je klíčovým kriteriem hofnocení výkonu volených politiků. Rozdíl bude pouze v tom, že kolaps některých států je jen marginálií proti celospolečenskému kolapsu celého společensko-politického systému EU.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 13. 4. 2011 11:23

Musí Portugalsko nutně vyvážet? Mají celkem pěkné pobřeží, rozhodně hezčí než spousta exotických destinací jako Seychely nebo Mauritius, co takhle tam postavit Disneyland, Legoland, obdobu Universal Studios a Six Flags Magic Mountain?

Osobně jsem velkým zastáncem průmyslu, ale když není, tak není a jediný portugalský výrobek, který jsem kdy měl bylo nějaké pivo, jehož název si už stejně nepamatuji. Každopádně bych je nedotoval a jestli už musí vyvážet, tak by mohli vyvážet elektrickou energii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!