Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Léčba Bernankem: Pro chleba s pytlem stodolarovek?

| 5. 5. 2011

Je to jistější, než že příštího Slavíka vyhraje Karel Gott. Dokonce jistější, než že Petr Hájek pochází z opice. Bude hyperinflace! Nebo nebude?

Léčba Bernankem: Pro chleba s pytlem stodolarovek?

Ještě poměrně nedávno byla největším strašákem světa deflace, teď je jím naopak hyperinflace. Světové měny padnou, zkrachuje vlastně úplně všechno, skupina Lunetic znovu ovládne hitparády atd.

Podobným obavám se nelze divit, při všem tom „kvantitativním uvolňování“. Ale realita bývá obvykle pestřejší než pesimistické věštby.

Co je vlastně hyperinflace? Hyperinflace, jako každá inflace, je čistě peněžní jev. K jejímu spuštění teoreticky stačí, aby trh ztratil důvěru v danou měnu. Ztráta důvěry znamená snížení poptávky, snížení poptávky znamená snížení ceny neboli růst cen zboží a služeb.

Rotačky na kačky

V tomto bodě ještě nemusí být pozdě na záchranu. Pokud ovšem státem ovládaná centrální banka nezačne financovat nominálně vyšší státní výdaje emisí stále většího objemu peněz. Přesně to udělal Mugabeho režim v Zimbabwe. Úspěšně ruinoval vlastní zemi i před hyperinflací, na ztrátu důvěry v měnu ale reagoval roztočením rotaček na plné obrátky.

Trochu jiná situace byla v Německu v roce 1923. Německo mělo platit válečné reparace ve zlatě či cizích měnách, ovšem devizy se pokoušelo nakoupit za nově emitované marky „kryté“ státními dluhopisy. Teprve to vyvolalo úprk z marky, na který vláda reagovala ještě rychlejší rotací rotaček a hyperinflace byla na světě.

Všechny podobné epizody mají jedno společné – jde v podstatě o záměrnou politiku. Sebevražednou politiku, dlužno dodat. Následky v Německu netřeba rozvádět, i stabilita Mugabeho režimu už není, co bývala.

Bernanke: mešuge jak Mugabe?

Je ale kupříkladu takový Ben Bernanke šílenec formátu Roberta Mugabeho, který něco podobného záměrně vyvolal? Sotva. Rozhodně je akademický ekonom zastydlý v dávno překonaných keynesiánských dogmatech. Myslí si, že koná dobro, ale finanční sebevražda celé země zjevně není jeho cílem. Stejně tak není v zájmu komerčních bank, které by ji nepřežily.

Historicky je zvýšená inflace oblíbeným způsobem, jak se zbavit státních dluhů. Jenže splácet dluhy pomáhá pouze neočekávaná (hyper)inflace. Pokud je inflace očekávaná, investoři začnou požadovat vyšší nominální úrokové sazby, aby byli ochotni koupit státní dluhopisy. Navíc spousta závazků státu je na míru inflace indexována, takže jakmile se nové peníze projeví na cenových indexech, státní pokladna je na tom opět bledě.

Politika „kvantitativního uvolňování“ je inflační. Jenže peněžní zásoba v USA – a ani eurozóně – zatím neroste nijak historicky nevídaným tempem. Kvantitativní uvolňování „přifouklo“ ceny komodit, každopádně na většině Fedem napumpovaných dolarů americké banky sedí jako kvočny na vajíčkách a drží je ve formě nepovinných rezerv. Celkový objem úvěrů dokonce navzdory zarputilé snaze Fedu klesá. Ostatně, málokdo má dnes takovou chuť zadlužovat se jako před krizí.

Nohu z plynu, Bene

Dříve či později se to může změnit, a čím více nových peněz „problublá“ do ekonomiky, tím vyšší bude tlak na růst cen. Ale i růst cen o 5–10 % ročně, jakkoliv škodlivý, není historicky nevídaný a ekonomika ho může přežít, aniž se zhroutí.

Ovšem aby přežila, bude muset Ben Bernanke a spol. sundat nohu z plynu a uznat, že léčit krizi způsobenou levnými penězi dalšími levnými penězi nefunguje. Ještě je čas.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Radovan Dell | 5. 5. 2011 07:51

Co uděláte, když bude inflace 10%? Já bych se pokusil od té měny utéct, tedy došlo by ke ztrátě důvěry v danou měnu. A v době internetu je daleko jednodušší směnit peníze na jiné peníze nebo něco jiného, takže historické příklady z doby, kdy internet ještě nebyl pro mě až takovou váhu mít nebudou. Neříkám, že bude hyperinflace německého typu, ale vůbec bych se nedivil, kdyby to bylo třeba 500%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!