Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecký bankrot a kořen problému

| 3. 6. 2011 | Vstoupit do diskuze

Na jaře 2010 zbankrotovalo Řecko. Šokovaní evropští státníci dali dohromady masivní finanční pomoc. Rok se s rokem sešel a Řecko zbankrotovalo podruhé. Bylo třeba prodloužit dobu splatnosti úvěru a snížit jeho úroky. Ani to nebylo dost, takže během června se evropští vůdcové mají dohodnout na dalším gigantickém balíku v desítkách miliard eur. Fiasko společné evropské politiky snad již nemůže být větší.

Řecký bankrot a kořen problému

Zatím je zřejmě vyloučeno, aby se Evropa podívala pravdě do tváře. Faktem je, že za řeckou krizi nemůže v první řadě falšování statistik. Nedostatek rozpočtové disciplíny a účetní triky, které jej měly zamaskovat, samozřejmě ke krizi přispěly. Ale i bez podvodů by Řecko bylo dnes přinejlepším v podobně průšvihové situaci jako Portugalsko.

Kromě toho jsou zde dvě problémové země, které byly ještě nedávno pokládány za vzor dobrého hospodaření. Španělsko hospodařilo v roce 2007 s rozpočtovým přebytkem 2,2 procenta HDP a ekonomika rostla tempem 3,8 procenta. Španělská nezaměstnanost klesla v roce 2006 na 7,6 procenta. Irsko dosáhlo přebytku v hodnotě 0,3 procenta HDP, růst ekonomiky dosáhl 4,8 procenta. Celkový státní dluh nedosahoval ani 26 procent HDP.

Recept na prosperitu?

Objem úvěrů španělským nefinančním podnikům a domácnostem rostl během let 2002 až 2008 včetně průměrným tempem 17,5 procenta ročně. V Irsku dosáhl úvěrový boom dokonce 19,7 procenta ročně. Většinou šlo o hypotéky a úvěry developerům. Když pak realitní bublina praskla, následovala bankovní krize a opravdu velmi drsná krize stavebního průmyslu. Prosperita byla jen dočasná.

V Řecku ve stejném období rostly soukromé úvěry „jen“ o 15,2 procenta ročně, ale i to stačilo vyvolat iluzi prosperující ekonomiky. Ukázalo se, že éra růstu po zavedení eura byla jen klam. Šlo o nezdravý růst hnaný expanzí bankovních úvěrů. Zdánlivě přebytkové veřejné finance byly nepřímo dotovány Evropskou centrální bankou, neboť bezedná studnice uměle levných úvěrů z Frankfurtu živila bankovní expanzi v Irsku, Španělsku i v Řecku.

Silná měna v kombinaci s růstem objemu peněz v ekonomice vedla k inflaci mezd. To bylo sice vítáno lidem, ale důsledkem byla ztráta konkurenceschopnosti. Nyní mají zejména Portugalsko a Řecko drtivý schodek veřejných financí, a navíc i schodky zahraničního obchodu a platební bilance. Jakýkoli záchranný balíček tady postrádá smysl.

Stále chybí odvaha pojmenovat kořen krize – mechanismus, jenž nejprve nafoukl zmíněné ekonomiky obrovskými objemy úvěrů, aby následně popraskaly jako přefouknuté balonky. Přitom by na to stačila jen čtyři písmena: E, U, R a O.

Psáno pro E15

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK