Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecký bankrot a kořen problému

| 3. 6. 2011

Na jaře 2010 zbankrotovalo Řecko. Šokovaní evropští státníci dali dohromady masivní finanční pomoc. Rok se s rokem sešel a Řecko zbankrotovalo podruhé. Bylo třeba prodloužit dobu splatnosti úvěru a snížit jeho úroky. Ani to nebylo dost, takže během června se evropští vůdcové mají dohodnout na dalším gigantickém balíku v desítkách miliard eur. Fiasko společné evropské politiky snad již nemůže být větší.

Řecký bankrot a kořen problému

Zatím je zřejmě vyloučeno, aby se Evropa podívala pravdě do tváře. Faktem je, že za řeckou krizi nemůže v první řadě falšování statistik. Nedostatek rozpočtové disciplíny a účetní triky, které jej měly zamaskovat, samozřejmě ke krizi přispěly. Ale i bez podvodů by Řecko bylo dnes přinejlepším v podobně průšvihové situaci jako Portugalsko.

Kromě toho jsou zde dvě problémové země, které byly ještě nedávno pokládány za vzor dobrého hospodaření. Španělsko hospodařilo v roce 2007 s rozpočtovým přebytkem 2,2 procenta HDP a ekonomika rostla tempem 3,8 procenta. Španělská nezaměstnanost klesla v roce 2006 na 7,6 procenta. Irsko dosáhlo přebytku v hodnotě 0,3 procenta HDP, růst ekonomiky dosáhl 4,8 procenta. Celkový státní dluh nedosahoval ani 26 procent HDP.

Recept na prosperitu?

Objem úvěrů španělským nefinančním podnikům a domácnostem rostl během let 2002 až 2008 včetně průměrným tempem 17,5 procenta ročně. V Irsku dosáhl úvěrový boom dokonce 19,7 procenta ročně. Většinou šlo o hypotéky a úvěry developerům. Když pak realitní bublina praskla, následovala bankovní krize a opravdu velmi drsná krize stavebního průmyslu. Prosperita byla jen dočasná.

V Řecku ve stejném období rostly soukromé úvěry „jen“ o 15,2 procenta ročně, ale i to stačilo vyvolat iluzi prosperující ekonomiky. Ukázalo se, že éra růstu po zavedení eura byla jen klam. Šlo o nezdravý růst hnaný expanzí bankovních úvěrů. Zdánlivě přebytkové veřejné finance byly nepřímo dotovány Evropskou centrální bankou, neboť bezedná studnice uměle levných úvěrů z Frankfurtu živila bankovní expanzi v Irsku, Španělsku i v Řecku.

Silná měna v kombinaci s růstem objemu peněz v ekonomice vedla k inflaci mezd. To bylo sice vítáno lidem, ale důsledkem byla ztráta konkurenceschopnosti. Nyní mají zejména Portugalsko a Řecko drtivý schodek veřejných financí, a navíc i schodky zahraničního obchodu a platební bilance. Jakýkoli záchranný balíček tady postrádá smysl.

Stále chybí odvaha pojmenovat kořen krize – mechanismus, jenž nejprve nafoukl zmíněné ekonomiky obrovskými objemy úvěrů, aby následně popraskaly jako přefouknuté balonky. Přitom by na to stačila jen čtyři písmena: E, U, R a O.

Psáno pro E15

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Tomas Franko | 3. 6. 2011 16:34

už sa mi začína objedať tento prístup "jednotná mena je škodlivá, pretože krajiny jednoducho nie sú v rovnakej kondiícii a tým pádom na ne nemôže platiť jednotná monetárna politika.
Ok, ak súhlasíme s touto tézou, potom ale treba stanoviť niečo ako rozsah vhodnosti meny. Inými slovami - môže fungovať dobre jednotná menová politika pre celú Českú republiku? Praha má výkonnosť na úrovni cca 170% HDP per capita z priemeru EU. Predpokladám že Hustopeče budú mať výkonnosť cca 50-60% priemeru. Ako môže jednotná mena fungovať pre tak odlišné regióny?
Nie, ja si myslím, že hlavný problém sa nevolá EURO, ale Welafare state.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!