Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zajištěné investice – zajištěný zisk?

| 29. 1. 2010

V každé krizi roste poptávka po jistotách. Kdyby tomu tak nebylo, nedařilo by se tolik různým populistům, kteří voličům slibují právě jen samé jistoty a pozitiva. V krizi roste i poptávka po zajištěných investicích. Každou jistotu je ale nutné zaplatit.

Zajištěné investice – zajištěný zisk?

Tedy aby nevznikla mýlka – v žádném případě nesrovnáváme populistické "jistoty" s jistotami v oblasti investování. Prvně jmenované zaplatí ze své kapsy i ti, kdo je vůbec nechtějí. Investor v zajištěném fondu platí pouze za svůj vlastní klidný spánek.
Někteří správci v poslední době nabídku zajištěných fondů omezili, nové korunové fondy aktuálně uvádí jen ČSOB.

Dluhopisy a call opce

Klíč je v tom, jak tyto fondy fungují. Základem je obvykle investice do vysoce kvalitního pevně úročeného nástroje – tedy v praxi státních dluhopisů. Rizikovou a potenciálně výnosnější část portfolia pak tvoří například call opce, tedy cenný papír opravňující k nákupu akcií za určitou cenu. Při růstu nad tuto cenu fond vydělá, v opačném případě ztrácí zaplacenou cenu, tzv. opční prémii. Protože vlády vyspělých zemí (zatím, většinou) nebankrotují, úrokový výnos dluhopisu umožňuje v době splatnosti vyplatit alespoň sto procent vložených prostředků. Tolik teorie, v praxi jsou uplatňované strategie rozmanitější.

V krizi ovšem kolísavost trhů stoupla – a z podstaty opcí vyplývá, že v rizikovějším prostředí jsoudražší. Na druhou stranu v prostředí nízkých úrokových sazeb je těžší naplnit konzervativní část fondu.

Nabídka nevyschla úplně

Nabídka ovšem nevyschla úplně. Kromě fondů jsou poslední dobou v kurzu i takzvané strukturované produkty. V principu fungují podobně – pod kapotou je dluhopis emitující banky a nějaká rizikovější investice. Mírně vyšší je tady kreditní riziko emitenta - samozřejmě se můžeme dopustit takzvaného morálního hazardu a předpokládat, že vydávající banku v případě potíží zachrání stát.

Nastrukturované instrumenty často narazíme v rámci jednorázového investičního životního pojištění. I zde jsou investiční strategie pro laického klienta často dosti tajemné. Můžeme se setkat například s průměrováním výnosů za celé investiční období: výnos za 1 rok, 2 roky až X let se započítají se stejnou vahou. Netřeba složité matematiky, abychom viděli, že taková konstrukce v případě růstu trhu snižuje podíl investora na zisku - právě to je cenou, kterou platí za jistotu.

Jak je to s výnosností?

A jak je to s výnosností fondů? Podívejme se na údaje ČSOB, která je jejich největším prodejcem (na bankovních přepážkách zřejmě fondy "frčí"). Výnos 34 korunových fondů splacených v uplynulých třech letech byl průměrně necelých 2,8% p. a. Což je číslo srovnatelné s výkonností peněžního trhu nebo spořících účtů.

Průměr zvyšují fondy se splatností v dobách rozmachu – v roce 2006 mohl i fond s omezenou participací na růstu akcií snadno vydělat přes 11 procent p. a. Při platnosti během posledních dvou let samozřejmě častěji došlo na zajištění a řada fondů vyplatila pouze investovanou částku.

Je to vlastně určitý paradox – pokud nastane situace, kvůli které si zajištěnou investici kupujeme, ztrácí nákup vlastně smysl. Malého výnosu s vysokou mírou jistoty dosáhneme i na peněžním trhu nebo v bance. Naopak v době boomu zajištění platíme "zbytečně". Kdy býčí trh skončí, samozřejmě nikdy nelze vědět s jistotou, takže zajištěné instrumenty nepochybně zůstanou populární i v budoucnu.

Občas se ovšem vyskytnou investoři, kteří by chtěli zajištěný instrument na 10 či 15 let. V dlouhodobém horizontu už ale taková investice poněkud ztrácí smysl – pravděpodobnost, že portfolio nebude alespoň "na svém" je poměrně malá (už proto, že garantovaných 100% původního vkladu bude mít za 15 let díky inflaci mnohem menší hodnotu...).

Kupříkladu konzervativní portfolio programu Conseq Active Invest má za posledních pět let, což je typická doba splatnosti zajištěných fondů, výnos necelá 3% p.a. před odečtením správního poplatku. To samozřejmě nezaručuje budoucí výnosy, ale ukazuje to, že diverzifikované portfolio poskytuje slušnou míru jistoty i v turbulentních dobách. Opatrného investora pak uspokojí některý program "životního cyklu", který investici ochrání před poklesem nakonci jejího horizontu.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Martin Viktora | 1. 2. 2010 22:27

"Základem je obvykle investice do vysoce kvalitního pevně úročeného nástroje – tedy v praxi státních dluhopisů."Toto tvrzení je čirá teorie. Obvykle se NEDOZVÍTE, do jakých dluhopisů fond investuje. A to ani na přímou otázku. Vyjímky se dají spočítat na dvou prstech.:-) Kreditní kvalita většina ZF v ČR je takřka nezjistitelná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Pavelka | 2. 2. 2010 09:34
reakce na Martin Viktora | 1. 2. 2010 22:27

A tohle je zrovna věc, kterou podle mě není až tak nutné řešit. Dovedete si představit, že by banka u zajištěného fondu nedostála svého zvazku a nevyplatila zpět vloženou investici? Jsem si jistý, že i kdyby některý z emitentů dluhopisů tvořících zajišťovací složku zkrachoval, tak to banka dotlačí ze svého. Nikdo by si od ní jinak příště žádný podobný fond už nekoupil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 3. 2. 2010 12:57
reakce na Tomáš Pavelka | 2. 2. 2010 09:34

Nesouhlasím a malinkým písmem na konci prospektu zajištěných fondů to uvádí sama banka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Pavelka | 3. 2. 2010 13:15
reakce na Petr Síla | 3. 2. 2010 12:57

Jistě že se to tam píše, ale já si prostě (možná naivně) myslím, že i kdyby k nejhoršímu došlo a některý z emitentů nezaplatil, tak díru po tomto dluhopisu banka zalepí ze svého.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladimír Brouk | 29. 1. 2010 22:27

Dobrý den, mohl bych požádat o jednoduché vysvětlení principu garantovaného certifikátu? Zaujal mě nyní Top german garant CZK. Pro jaké peníze a jaké investory je takový certifikát vhodný a jaká se s jeho držením pojí rizika? Podléhá jeho výnos 15% dani? Velmi děkuji za konkrétnější článek, poslední dobou je finmag tak filozofický a makroekonomický, že si moc nepočtu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 30. 1. 2010 11:11
reakce na Vladimír Brouk | 29. 1. 2010 22:27

Je tam mírné kreditní riziko - panují obavy o další zhoršení stavu rakouských bank. Díky tomu může produkt nabízet i určité kladné zhodnocení - dluhopisy VB mají snížený rating a tedy vyšší výnos. A k tomu je tam zase nějaká opční strategie. V tomto případě nastavená tak, že pokud jedna z akcií v koši klesne v jednom rozhodném dni pod 70% svojí úvodní hodnoty, výnos navíc se v daném roce nevyplácí. Takže hlavní riziko je, že výnos bude stejný jako z bankovního vkladu. Jde o cenný papír, výnos se nedaní (pokud ho neprodáte do půl roku po úpisu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 29. 1. 2010 16:51

Moc povedený článek!Je mi celkem jasné proč se zajištěné fondy dobře prodávají. Kdo by nechtěl jistotu a zisk v případě že se trhům daří? Když jsem před lety četl jak tyto fondy fungují, ztratily pro mě smysl. Myslím si, že je lepší koupit si zvlášť akciový a dluhopisový podílový fond (vyšší likvidita, vyšší výnos a jen mírně vyšší riziko ztráty).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Pavelka | 1. 2. 2010 14:02
reakce na Radovan Kubát | 29. 1. 2010 16:51

Mám z praxe mnohokrát ověřeno, že klienti jsou tak "připos ..." , že raději zaplatí vyšší náklady v zajištěném fondu, než aby si sami rozdělili peníze mezi dluhopisové fondy (depozita) a akciové fondy.Za to kouzelné slůvko "zajištění" ;si prostě rádi připlatí. A banky se za to na ně rozhodně nezlobí :-)K článku bych dodal ještě 2 věci:1) Klienti by se měli naučit přistupovat k zajištěným fondům jako ke všem ostatním. Rozhodně nemusí držet peníze ve fondu až do splatnosti a mohou z něj za aktuální hodnotu kdykoli vystoupit. Ať už v případě dosažení (pro klienta zajímavého) výnosu nebo v případě, že fond už nemá šanci do splatnosti nic vydělat a přeinvestovat to do něčeho perspektivnějšího.V tomto případě ale musí klient akceptovat zpravidla určitou ztrátu. Vysoké výstupní poplatky některých společností prodávajících ZF však tuto možnost kolikrát předem vylučují.I sofistikovanější investoři ale můžou občas zajištěný fond díky jeho "jednoduchosti& quot;v rámci diverzifikace využít. Třeba když je fond navázán na jiné podkladové aktivum než akcie (měny, komodity ...) nebo když je konstrukce taková, že fond dokáže přinést výnos i při stagnaci nebo poklesu trhů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!