Diskuze: Zajištěné investice – zajištěný zisk?

Tomáš Pavelka|3. 2. 2010 13:15| reakce na Petr Síla - 3. 2. 2010 12:57

Jistě že se to tam píše, ale já si prostě (možná naivně) myslím, že i kdyby k nejhoršímu došlo a některý z emitentů nezaplatil, tak díru po tomto dluhopisu banka zalepí ze svého.

Petr Síla|3. 2. 2010 12:57| reakce na Tomáš Pavelka - 2. 2. 2010 09:34

Nesouhlasím a malinkým písmem na konci prospektu zajištěných fondů to uvádí sama banka.

Tomáš Pavelka|2. 2. 2010 09:34| reakce na Martin Viktora - 1. 2. 2010 22:27

A tohle je zrovna věc, kterou podle mě není až tak nutné řešit. Dovedete si představit, že by banka u zajištěného fondu nedostála svého zvazku a nevyplatila zpět vloženou investici? Jsem si jistý, že i kdyby některý z emitentů dluhopisů tvořících zajišťovací složku zkrachoval, tak to banka dotlačí ze svého. Nikdo by si od ní jinak příště žádný podobný fond už nekoupil.

Martin Viktora|1. 2. 2010 22:27

"Základem je obvykle investice do vysoce kvalitního pevně úročeného nástroje – tedy v praxi státních dluhopisů."Toto tvrzení je čirá teorie. Obvykle se NEDOZVÍTE, do jakých dluhopisů fond investuje. A to ani na přímou otázku. Vyjímky se dají spočítat na dvou prstech.:-) Kreditní kvalita většina ZF v ČR je takřka nezjistitelná.

Tomáš Pavelka|1. 2. 2010 14:02| reakce na Radovan Kubát - 29. 1. 2010 16:51

Mám z praxe mnohokrát ověřeno, že klienti jsou tak "připos ..." , že raději zaplatí vyšší náklady v zajištěném fondu, než aby si sami rozdělili peníze mezi dluhopisové fondy (depozita) a akciové fondy.Za to kouzelné slůvko "zajištění" ;si prostě rádi připlatí. A banky se za to na ně rozhodně nezlobí :-)K článku bych dodal ještě 2 věci:1) Klienti by se měli naučit přistupovat k zajištěným fondům jako ke všem ostatním. Rozhodně nemusí držet peníze ve fondu až do splatnosti a mohou z něj za aktuální hodnotu kdykoli vystoupit. Ať už v případě dosažení (pro klienta zajímavého) výnosu nebo v případě, že fond už nemá šanci do splatnosti nic vydělat a přeinvestovat to do něčeho perspektivnějšího.V tomto případě ale musí klient akceptovat zpravidla určitou ztrátu. Vysoké výstupní poplatky některých společností prodávajících ZF však tuto možnost kolikrát předem vylučují.I sofistikovanější investoři ale můžou občas zajištěný fond díky jeho "jednoduchosti& quot;v rámci diverzifikace využít. Třeba když je fond navázán na jiné podkladové aktivum než akcie (měny, komodity ...) nebo když je konstrukce taková, že fond dokáže přinést výnos i při stagnaci nebo poklesu trhů.

Aleš Tůma|30. 1. 2010 11:11| reakce na Vladimír Brouk - 29. 1. 2010 22:27

Je tam mírné kreditní riziko - panují obavy o další zhoršení stavu rakouských bank. Díky tomu může produkt nabízet i určité kladné zhodnocení - dluhopisy VB mají snížený rating a tedy vyšší výnos. A k tomu je tam zase nějaká opční strategie. V tomto případě nastavená tak, že pokud jedna z akcií v koši klesne v jednom rozhodném dni pod 70% svojí úvodní hodnoty, výnos navíc se v daném roce nevyplácí. Takže hlavní riziko je, že výnos bude stejný jako z bankovního vkladu. Jde o cenný papír, výnos se nedaní (pokud ho neprodáte do půl roku po úpisu).

Vladimír Brouk|29. 1. 2010 22:27

Dobrý den, mohl bych požádat o jednoduché vysvětlení principu garantovaného certifikátu? Zaujal mě nyní Top german garant CZK. Pro jaké peníze a jaké investory je takový certifikát vhodný a jaká se s jeho držením pojí rizika? Podléhá jeho výnos 15% dani? Velmi děkuji za konkrétnější článek, poslední dobou je finmag tak filozofický a makroekonomický, že si moc nepočtu.

Radovan Kubát|29. 1. 2010 16:51

Moc povedený článek!Je mi celkem jasné proč se zajištěné fondy dobře prodávají. Kdo by nechtěl jistotu a zisk v případě že se trhům daří? Když jsem před lety četl jak tyto fondy fungují, ztratily pro mě smysl. Myslím si, že je lepší koupit si zvlášť akciový a dluhopisový podílový fond (vyšší likvidita, vyšší výnos a jen mírně vyšší riziko ztráty).