Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak dostat polskou matku do práce?

Téměř všechny země vyspělého světa řeší jeden a ten samý problém, a tím je snižování počtu lidí v produktivním věku, kteří svými odvody přispívají do penzijního systému. Většina z nich totiž dnes stojí na průběžném financování. Vedle zvyšování věku pro odchod do důchodu, prorodinné daňové a příspěvkové politiky a finančních odměn za narození dítěte je tu i jeden mnohem méně diskutovaný, ale přesto poměrně zásadní nástroj: zvýšení procenta žen, které chodí do zaměstnání. A to jak celoživotně, tak v období po narození dítěte.

Sousední téměř čtyřicetimilionové Polsko se za posledních dvacet let v výrazně modernizovalo. Ve výchově dětí však stále přetrvávají tradiční vzorce chování, které například v České republice nebo Východním Německu vzaly v době komunismu za své a společnost se k nim ani po pádu totality masivně nevrátila.

Muži, vydělávěj, ženo, vychovávej!

V klasické polské rodině to znamená, že muž vydělává (mnohdy daleko mimo domov nebo dokonce jako miliony Poláků v cizině) a žena zůstává doma s dětmi a maximálně se na venkově stará spolu s prarodiči o nevelké hospodářství, fungující jako dodatečný zdroj potravin a příjmů.

V devadesátých letech se Polsko, nejméně rozvinutá středoevropská země, potýkalo stále s poměrně velkou nezaměstnaností, takže model „ženy starající se o domácnost“ pomáhal vysokou míru lidí bez práce opticky snižovat. V polovině končícího desetiletí se však i v Polsku, rozvíjejícím se podobně bouřlivě (na evropské poměry) jako další středoevropské ekonomiky, nezaměstnanost výrazně snížila a projevil se dokonce nedostatek pracovních sil. Zároveň se začal negativně projevovat trend stárnutí populace a ubývání dětí.

Legalizované chůvy

Polsko jako jedinou evropskou ekonomiku nezasáhla hospodářská krize a ekonomika i minulý – jak nyní všichni doufají, nejtěžší – rok, poměrně výrazně rostla. Liberální vláda premiéra Donalda Tuska se proto mohla zabývat i jinými věcmi než okolní státy, potýkající se s výrazným hospodářským poklesem a všemi problémy z něj vyplývajícími.

Ministryně práce Jolanta Fedaková předložila vládě návrh reformy, který má výrazně zvýšit zaměstnanost polských žen a vytvořit podmínky, aby se mohly, pokud chtějí, vracet do práce v horizontu měsíců od narození dítěte. Polská vláda toho chce docílit obnovou a výrazným rozšířením sítě jeslí, legalizací „chův“ a daňovým zvýhodněním rodin, které si legální hlídání k malému dítěti pořídí. „Potřebujeme jesle, aby se matky mohly vracet do práce,“ charakterizuje výstižně cíl reformy poslankyně Agnieszka Kozłowská-Rajewiczová z vládní Občanské platformy.

Krkavčí matky

V dnešním Polsku se totiž na matky, které „dají dítě do jeslí“, dívá společnost téměř jako na zločince nebo přinejlepším na podivné krkavčí výjimky. Z asi 300 tisíc dětí, které se v Polsku každoročně rodí, asi jen dvě procenta do tří let navštěvují jesle. Jeslí je jednak velice málo a nemohou všem matkám, které by o jejich služby měly zájem, ani zdaleka vyhovět, současně mají polské jesle ale ještě z komunistických dob nesmyslný statut „zdravotnického zařízení“, s velice přísnými pravidly, které z toho vyplývají. To brzdí a prodražuje vznik nových soukromých školek pro nejmenší. Ty navíc i díky tomu vybírají za starost o dítě tak vysoké poplatky, že si je mohou dovolit jen velice nadprůměrně vydělávající Polky.

Z těchto všech důvodů je Polsko v počtu dětí do tří let, o něž je „postaráno mimo domov“, na posledním místě v Evropské unii. Ta si dala jako celoevropský cíl politiky zaměstnanosti, aby průměrně 33 procent evropských žen mělo možnost dát dítě do ve věku do tří let do jeslí nebo péči o ně zajisti jinak.

Chůvu do daní

Polská reforma by měla výrazně zjednodušit zakládání nových „mini jeslí“. Zkostnatělé komunistické předpisy by měly být přiblíženy převažující realitě – klasicky studentce, která nám za pár stovek přijde dítě pohlídat. Pravidla pro nově vznikající jesle s flexibilní otevírací dobou budou proto výrazně jednodušší: od personálu nebude vyžadováno, jako tomu bylo dosud, odborné zdravotnické vzdělání.

Stát by chtěl také legalizovat „paní na hlídání“ a velice zjednodušit podmínky pro povolení této živnosti. Slibuje si od toho i jisté daňové příjmy. Dnes téměř všechny tyto platby tvoří součást šedé ekonomiky. Ministryně Fedaková toho chce dosáhnout také daňovým zvýhodněním rodičů, kteří legálně zaměstnají chůvu. Daňově by měly být podpořeny i firmy, které vytvoří „mini jesle“ pro své zaměstnance. V obou případech by se mohly náklady odepsat od základu daně.

Vedle zvýšení zaměstnanosti polských žen by měla mít reforma, která má i podporu opozice, a měla by proto Sejmem bez problémů projít, ještě jeden klad. A tím je zvýšení počtu dětí. Katolické Polsko je v tomto ukazateli mezi problematickými zeměmi Evropské unie s alarmujícím přirozeným „přírůstkem“ 1,3 dítěte na ženu. Navíc, zatímco statistiky západoevropských zemí (ale i České republiky) zlepšuje přistěhovalectví, Polsko tento fenomén zatím nezná.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: Profimedia.cz

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 17 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK