Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jádro: Pohyb nezastavíš!

| 20. 4. 2010

Skončený summit čtyřiceti sedmi států v čele s prezidentem Obamou se shodl, že je třeba účinněji kontrolovat, ideálně zcela zastavit, výrobu a pohyb štěpného materiálu světem. Jenže trend je zřejmý: O výrobu elektřiny v jaderných reaktorech má zájem stále více států včetně těch rozvojových. A světem by tak mohlo putovat dostatek materiálu na 100 000 nových bomb. Summitu navzdory.

Jádro: Pohyb nezastavíš!

Prezident Obama se snaží světu dokázat, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží. Jen co podepsal novou odzbrojovací smlouvu s Medveděvem, už pospíchal na jaderný summit čtyřiceti sedmi států, jehož cílem bylo zamezit šíření štěpného materiálu světem.Účastníci setkání s ničím novým nepřišli. Zopakovali či znovu potvrdili své staré sliby a po podpisu dvoustránkové nezávazné deklarace se zase rozešli po svých.

Mantrou celého summitu se stalo klišé o zabránění jadernému terorismu. Nebudu se tu pouštět na tenký led diskusí, že jaderný terorismus je spíše mýtus poslední americké administrativy. Vždyť i kdyby teroristé štěpný materiál získali, vyrobit jadernou zbraň, dostatečně malou, aby šla transportovat a někde odpálit, nebo dokonce vystřelit a úspěšně navigovat k cíli je proces zabírající roky výzkumu, testování a logistických hororů. A mezitím, provést útok chemickou zbraní, které se ne nadarmo přezdívá jaderná zbraň chudého muže, je mnohem snazší. Ale zpět k tématu.

Jádro na vzestupu. Ale pomalém.

Problémem nastaveného nonproliferačního režimu je snaha zamezit skoro veškerému pohybu štěpného materiálu světem. V současné době (údaje jsou z března 2010) funguje po světě 436 nukleárních elektráren o výrobní kapacitě 370 gigawattů. Tyto elektrárny jsou rozloženy do třiceti států světa. O výrobu osmdesáti procent této kapacity se však postará pouhých osm států: USA, Francie, Německo, Rusko, Japonsko, Jižní Korea, Ukrajina a Kanada. Tedy státy jaderné, případně státy spřízněné se Západem.

Jenže trend je neúprosný: O výrobu elektřiny v jaderných reaktorech má zájem více a více států včetně těch rozvojových a zdaleka ne každý z nich má na svém území naleziště. Databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii v současné době obsahuje záznamy o 582 nalezištích uranu.Největší zásoby tohoto materiálu ale vlastní státy bez jaderných zbraní i elektráren – Austrálie, Kazachstán nebo Nigérie, případně státy s minimálním množstvím reaktorů jako je Jižní Afrika a Brazílie.

Proto je již nyní zřejmě, že k transportu jaderného materiálu docházet prostě bude. Podle některých odhadů by světem v budoucnu mohl putovat dostatek materiálu na 100 000 nových atomových bomb.Summit nesummit. Obama neobama.

Do roku 2050 by se však podle některých propočtůmohl výkon jaderných elektráren ve světě zvýšit na 1500 gigawattů. Tedy přibližně čtyřikrát. Zároveň s tím se očekává i prudký růst počtu zemí vlastnících atomový reaktor. V polovině 21. století by jich mohlo být až 58. Členy klubu by se tak staly i mnohé dnes rozvojové země. Je to špatně? Má západ právo jim takovou možnost upřít? Vždyť mírové využití jaderné energie pro všechny zakotvuje i platná nonproliferační smlouva (NPT).

Neodstředíš!

Je zřejmé, že pro bezproblémové využití nových reaktorů a nezávislost na ochotě či neochotě větších států začnou mnozí ze zájemců budovat odstředivky na získání obohaceného uranu. A tady je kámen úrazu. Od odstředivek je totiž jenom krůček k jadernému zbrojnímu programu. Vždyť největší obavou a hnacím motorem nových sankcí proti Íránu je právě spuštění nové sady odstředivek! A žádná z inspekcí Mezinárodní agentury pro atomovou energii nemůže včas odhalit, kde ještě probíhá mírové využití jaderné energie a kdy už začíná nelegální výroba jaderné zbraně.

Samozřejmě, tento růstový scénář se naplnit nemusí. Mnozí jaderní entuziasté své odhady postupně krotí.Zájemce prozatím odrazují vysoké vstupní náklady, technologická náročnost, strach veřejnosti a bezpečnostní obavy velmocí z úniku štěpného materiálu do nepravých rukou. Se zvyšující se efektivitou uhelných a plynových elektráren navíc přestává platit i ekonomická výhodnost jádra. Vždyť výroba 1 kwh jadernou cestou stojí 8 US centů, výroba při použití uhlí nebo plynu pouze 6,5 centu. A tento rozdíl se může nadále zvyšovat.

Proti trhu

Přesto dnes vzniká čtyřicet čtyři nových elektráren, žádná v USA či EU. Další jaderný summit podobný tomu z minulého týdne se uskuteční za dva roky v Jižní Koreji a již v květnu tohoto roku proběhne revizní konference k NPT. Čím dříve podobné vrcholové akce uznají, že pohyb štěpného materiálu zastavit nelze, že odstřeďování budou provádět i země mimo velmocenskou špičku a že terorista s vlastní jadernou zbraní je strašení pro zlobivé Američánky, tím lépe.

Logika hermetického zastavení výroby a obchodu se štěpným materiálem a zakonzervování současného stavu odporuje logice trhu a jeho rozvoje. O jádro je prostě zájem.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Libor Kosour | 20. 4. 2010 15:11

Dovolil bych si nesouhlasit s tou nemoznosti teroristu vyrobit jadernou zbran. Uz v minulem stoleti delali v USA nejaky vyzkum na univerzitach, zda by byo mozne z bezne dostupnych informaci ziskat navod na vyrobu jaderne bomby. Odpoved byla ano, a to jsme dnes prosim technicky o neco dal. S tou navigaci a vystrelenim - raketu s velkym doletem a navadenim na kolene asi tezko vyrobi, ale ona by stacila i obycejna zaparkovana dodavka a casovac, pripadne upravit letadlo na rizeni na dalku a ridit je dle GPS. Nebo jit jeste jednodussi cestou y vyrobit spinavou bombu, ktera je zamori okoli radioaktivnim materialem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 20. 4. 2010 18:53
reakce na Libor Kosour | 20. 4. 2010 15:11

V dobe sebevrazednych atentatu neni ani ta dodavka na dalkove ovladani potreba...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Hek | 20. 4. 2010 18:42
reakce na Libor Kosour | 20. 4. 2010 15:11

Možný postup výroby A-bomby popisuje Tom Clancy v knize Nejhorší obavy včetně dopravy na cíl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 20. 4. 2010 21:50
reakce na Pavel Hek | 20. 4. 2010 18:42

Ano Clancy se tomuto tématu věnuje. Každopádně i v této knize je jako surovina použitá kompletní jaderná zbraň uvedená do provozu odborníkem z oboru - poměrně náročně. Žádná výroba na koleni...Znát princip funkce jaderné zbraně je jedna věc, vyrobit jí je věc druhá. Státům s vyspělou univerzitní základnou to trvá roky. Natož nějakým studentům koránu...Špinavá bomba je oproti tomu úplně jiná káva, protože lidé se až panicky bojí radioaktivity. Zamoření metra v Londýně, nebo N.Y. by způsobilo obrovskou paniku a ekonomické škody s naprosto minimální námahou...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Hek | 20. 4. 2010 23:43
reakce na Jiří Kratochvíl | 20. 4. 2010 21:50

Mno, nikde není psáno že se tím bude zaobírat nějaký student Koranu. Spíše si najmou odborníky. A konec konců, pokud máte obohacený uran, pak už výroba samotné bomby není nijak složitá. Za složitější považuji spíše samotný postup obohacování, to na koleni neuděláte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 21. 4. 2010 12:33
reakce na Pavel Hek | 20. 4. 2010 23:43

Zbraňový uran obsahuje kolem 40% U235, palivové tyče kolem 4% U235, přírodní 0,7% U235.Obohacení z 4% na 40% je přinejmenším stejný problém jako z 0,7% na 4%.Dokonce i zbraňový uran je k ničemu bez roznětky. Ta musí vtěstnat nadkritické množství do dostatečně malého prostoru během desítek mikrosekund.A vyrobenou zbraň pak nelze otestovat, aniž by se o tom dozvěděly špionážní satelity.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 21. 4. 2010 11:51
reakce na Pavel Hek | 20. 4. 2010 23:43

Není to tak snadné i když máte obohacený uran. Nelze to jen oplácat TNT a čekat nějaký zázrak. Dostanete akorát drahou špinavou bombu. Korejci uran mají a stejně nejsou schopní (zatím) udělat bombu která by se vešla na raketu, natož do dělostřeleckého granátu. A to mají techniku o padesát let vyspělejší než měli tehdá USA a SSSR...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Standa | 20. 4. 2010 11:47

Obávám se, že politici něco přehlédli:Co udělá Írán, až bude mít obohacený uran? Myslíte si, že ho shodí na Izrael? Co když ho prodá? Třeba Číně. A přivře kohouty s ropou.Pokud ho prodá, mohou se poměry ve světě změnit:Kazachstán dodá uran, Čína technologii, Írán provede obohacení. Indie možná pojede na vlastní thorium.Vzniknou ta dvě zóny:Asijské země s levnou a spolehlivou moderní jadernou energetikou, nezávislou na vůli Západu nebo Ruska.A pak zadlužené bývalé vyspělelé země, s protijadernými aktivisty ve vládách, s drahými a nespolehlivými „obnovitelnými“ zdroji, se zastarávajícími velkými zdroji. Reálná cena elektřiny zde prudce poroste. 2€ za kWh (v dnešní kupní síle) je celkem dobře představitelná. A za drahou ropu na obdělávání polí (s biopalivy?) budou tvrdě platit… Třeba jaderným odpadem, který nedokážou zpracovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr Preclík
Odborník na lidská práva a demokratizaci. Působil jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!