Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Silnější než Jágr

| 26. 5. 2010

Za posledních deset let, od konce května 2000 do konce května 2010, česká koruna posilovala vůči euru průměrně o 3,6 procenta ročně. Celkově koruna posílila za toto období o 42 procent.

Silnější než Jágr

To však ještě není konec příběhu. Když se podíváme na americký dolar, vidíme obdivuhodný výkon koruny v podobě 97% nárůstu. Ještě více posílila koruna vůči britské libře: o 100,7 procenta. Vzhledem k tradičně silnému švýcarskému franku posílila česká koruna během deseti let o 30,8 procenta. Oproti švédské koruně posílila její česká sestřenka o 67,1 procenta. Ve srovnání s japonským jenem koruna posílila o 38,3 procenta. A vezmeme-li měnu rychle rostoucí Číny, česká koruna získala oproti renminbi 62 procent.

Zkraťme to: ať otáčíme glóbem na všechny strany, ať zkoumáme měny všech možných blízkých i exotických ekonomik, nikde na světě nenajdeme měnu, která by v období posledních deseti let byla silnější než česká koruna. Český hokej je sice silnou stránkou této země, ale vedle české měny bledne i Jágr.

Dobrá. Ale není to jen nějaká nafouklá spekulativní bublina? Kdepak. Především, žádný spekulant by nehnal kurs nějaké měny vzhůru po dobu deseti let. Během této doby, pravda, lze identifikovat pár pravděpodobně spekulacemi motivovaných výkyvů. Celých deset let však svědčí o silném ekonomickém fundamentu. Ten vyplývá mimo jiné i z faktu, že česká ekonomika i po dekádě nejsilnějšího měnové apreciace na světě je schopna udržet kladnou obchodní bilanci.

Z Octavie do bouraného Twinga

Tato čísla mimochodem vysvětlují, proč Češi nejsou nijak žhaví pro vstup do eurozóny. Ono to není jen tak, vyměnit nadupanou Octavii se silným motorem za vůz značky Renault Twingo, navíc nedávno bouraný. (A ještě ke všemu platit ekonomicky nevyrovnanému středomořskému strýci Georgiovi následky jeho havárií.)

OK, ale není vlastní měna anachronismus? Cosi jako jezdit na levé straně silnice, když většina světa jezdí vpravo?

Představme si, co by se stalo, kdybychom přijali euro již před deseti lety. Naše příjmy jsou nyní v eurovém vyjádření o 42 procent vyšší, než byly v roce 2000. Kdybychom měli euro a stejnou inflaci, jaká byla ve skutečnosti, byly by naše dnešní příjmy o 29 procent nižší, než jaké jsou s korunou ve skutečnosti roku 2010. (Ověřte si na kalkulačce.)

Anebo bychom mohli mít stejně rychlý růst příjmů, ovšem za cenu vyšší inflace. Cenová úroveň by dnes byla o 42 procent vyšší, než ve skutečnosti je. Na cestu do Německa bychom sice nemuseli měnit peníze a platit poplatky, ale na reálném znehodnocení úspor bychom zaplatili mnohem více.

Opravdu by se nám to líbilo?

Ještě více bychom zaplatili v případě finanční krize. Malá otevřená ekonomika bez vlastní měny (anebo s pevnou vazbou na cizí měnu jako Lotyšsko) se snadno stane obětí úvěrové bubliny. Její prasknutí již poslalo do kolen Lotyšsko, Litvu, Irsko, přispělo k bankrotu Řecka a nyní se ukazuje, že i tak velká ekonomika jako Španělsko čelí seriózní bankovní krizi. Twingo asi nabourá ještě jednou.

Lepší měnu mít nikdy nebudeme

Česká republika – pokud vám to ještě nedošlo – se dokázala v posledních letech bankovní krizi vyhnout. Poslední bankovní krizi jsme měli v roce 1997. Tedy v době, kdy česká koruna byla pevně vázána na cizí měny. Podobně jako Lotyšsko. Anebo jako Malajsie, Thajsko a další země před asijskou krizí v tomtéž roce.

Česká ekonomika byla za posledních deset let ve fázi dohánění ekonomické úrovně Západu. A ještě hezkých pár let tam zůstane. Existuje Balassa-Samuelsonův zákon, který uvádí, že cenová úroveň dané ekonomiky je přímo úměrná její výkonnosti. Nelze mít současně vysoce výkonnou ekonomiku, zároveň nízké mzdy a zboží, služby i nemovitosti za hubičku. Existují dvě cesty k prosperitě: inflační, s pevnou měnou (respektive s eurem) a nízkoinflační, s vlastní měnou, která postupně posiluje.

Jak ukazují nedávné i starší zkušenosti, inflační cesta je nákladnější a rizikovější. Buďme rádi za českou korunu. Lepší měnu už nikdy mít nebudeme.

Autor je ředitel pro strategii Partners

Psáno pro Finmag

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

kamil | 27. 5. 2010 06:28

Pane Kohoute dekuji! Jak tak prochazim internet tak neustale ctu ZLATO, ZLATO, ZLATO bude stat deset tisic dolaru a kdyz odpovim otazkou "kolik bude stat dolar?" tak diskuze utichne. Verite i do budoucna nasi korune nebo jinak, co si myslite ze bude s korunou az zacne padat dolar a zlato doopravdy bude stat tech desetisic inflacnich dolaru? V nejakej nepriznivej pohyb verim, ale ze by se clovek musel zajistit fyzickym zlatem kdyz nezije za USD tomu moc neverim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aja | 26. 5. 2010 23:07

Jen male doplneni... Predne, netahala bych do analyzy celych deset let, ale interval bych rozdelila na pred krizi a po krizi. Pred krizi se ceska koruna vyvijela "standardne&quo t;,tj. stejne jako ostatni meny podobnych zemi, viz treba Polsko. Ke zhodnoceni Polskeho zloteho vuci dolaru doslo v podobne mire jako u Koruny.Jine obdobi je ale behem krize. Zde si ceska koruna vedla velmi dobre. Zde hrala velmi pozitivni roli CNB, ktera podle me nebyla docenena. Myslim, ze by se mela ocenit predevsim instituce a prace jejich lidi a nezneuzivat uspechy lidi za nejakou politickou, eurofobni retoriku. (Dovolim si zapsekulovat: Myslim si, ze kdyby instituci plne ovladali eurofobove s Klausovskym vzdelanim, tak bychom dopadli hure, nez kdybychom doma platili dolarem) Pokud budeme slepe tvrdit, ze nas zachranilo to, ze nemame euro, tak to neni pravda (Polsko euro take nema a jejich kurz je ted hodne volatilni). Zachranila nas schopna narodni banka, ne poucky rakouske skoly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 27. 5. 2010 08:18
reakce na Aja | 26. 5. 2010 23:07

Muzu se tazat, jake vehlasne kroky podnikla CNB v dobe krize? Jinak Polsko euro take nema a krize se ho dotkla prakticky nejmene v cele Evrope.Jinak bych podotkl k tomu plivanci "Klausovske vzdelani", ze kompletni vedeni CNB bylo vybrano, svete div se, soucasnym prezidentem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 26. 5. 2010 17:06

Estonsko má měnu navázanou na Euro a krizi zvládlo. Takže to není jen otázka měny, ale i hospodaření. Ale jinak s článkem souhlasím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 27. 5. 2010 12:19
reakce na Petr Síla | 26. 5. 2010 17:06

To by mně opravdu zajímalo, co myslíte slovním obratem "zvládlo krizi". USA krizi taky "zvládly" a Řecko ji koneckonců taky "zvládá". Promiňte, ale řekl bych, že o Estonsku a jeho ekonomickém vývoji, fiskální či monetární politice za posledních řekněme šest let mnoho nevíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 27. 5. 2010 13:22
reakce na petr | 27. 5. 2010 12:19

Promiňte, ale Váš příspěvek je naprosto bezobsažný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 27. 5. 2010 08:25
reakce na Petr Síla | 26. 5. 2010 17:06

Trosku bych to rozlisil, Estonsko zvladlo hospodareni z hlediska vladniho dluhu, ale z hlediska ekonomickeho vyvoje to zrovna vesele neni, propad tam odpovida ostatnim pobaltskym statum.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 27. 5. 2010 13:22
reakce na Adam | 27. 5. 2010 08:25

Ano, tam se zřejmě projevila vzaba na euro jako zesilovač, o kterém psává Pavel Kohout. Já tím chtěl ale naznačit, že ne za všechno může měna a že je na tom Estonsko díky větší zodpovědnosti lépe než jmenované státy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!