Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dobrá a špatná deflace

| 12. 5. 2009 | Vstoupit do diskuze

Pokud nějaký analytik či „odborník“ tvrdí, že čínská ekonomika roste o pět, šest nebo dokonce sedm procent, pak jen bezmyšlenkovitě cituje vymyšlené vládní statistiky. Skutečnost je taková, že Čína je v hlubokém propadu, stejně jako ostatní asijské země. Pouze čínské statistiky lžou více než statistiky jiných zemí.

Dobrá a špatná deflace

Deflace je termín, který ekonomové nemají rádi. Není divu: deflace, neboli pokles cen, je jev spojený s těžkými hospodářskými recesemi či dokonce depresemi. Během let 1930-33 například cenový index v USA poklesl celkově o 24 procent. Během tzv. Rašínovy deflace v letech 1919-21 poklesly ceny v Československu zhruba na polovinu. I toto období bylo érou těžké krize.

Proč je deflace považována za zlo? Zde panuje řada nejasností i mezi profesionálními ekonomy. Někteří například tvrdí, že „ceny vašich aktiv a vašich výrobků a služeb klesají, zatímco náklady platíte v původní ceně, která však už ve vašem ekonomickém okolí přestala být aktuální. Proděláváte.“

Inu, toto vysvětlení je velice povrchní, protože náklady obvykle také klesají. Světoznámý mrakodrap Empire State Building se podařilo postavit v letech 1929-31 za 24,72 miliónu dolarů, což byla údajně zhruba polovina plánovaného rozpočtu. Náklady poklesly díky Velké depresi.

Jiní ekonomové tvrdí, že deflace vede spotřebitele k odkládání nákupů. Lidé čekají, až zboží zlevní. Čekání vede k poklesu poptávky, odkud je již jen krůček k prohloubení recese. Kdyby toto vysvětlení bylo pravdivé, odvětví informačních technologií by zřejmě již dávno muselo zkrachovat. Ceny počítačů, pamětí a digitálních zařízení obecně totiž nepřetržitě klesají od doby, kdy byl vynalezen tranzistor.

Příčinou poklesu cen je v mnoha případech technický pokrok a růst produktivity. Není to nic nového. Již během 19. století široce klesaly ceny potravin a spotřebního zboží díky páře, elektřině, hnojivům, sériové výrobě, a tak dále. Písničkář Pavel Dobeš trefně popisuje ekonomické důsledky vynálezu žárovky: „Jak když pustíš tygry do arény – a začalo se dělat na tři směny.“

Existuje tedy příznivá deflace způsobená růstem produktivity. Špatná „krizová“ deflace ovšem existuje také. Nebývá ovšem příčinou krizí a recesí, nýbrž jejich důsledkem.

Mechanismus funguje asi takto:

  1. pokles poptávky má za následek zhoršení situace podniků
  2. podnikům klesají zisky a začínají šetřit a propouštět – klesají příjmy domácností
  3. banky jsou opatrnější při poskytování hypoték podnikům i domácnostem
  4. pokles objemu úvěrů vede ke snižování cen, což se týká zejména nemovitostí, ale často i jiných položek, protože firmy pořádají výprodeje za snížené ceny. Zde cyklus pokračuje bodem 2.

Nízká inflace či deflace spotřebitelských cen tedy není příčinou, nýbrž důsledkem nynější evropské recese. Skutečnou příčinou je pokles úvěrové dynamiky. Nejrychlejší růst objemu soukromých úvěrů v eurozóně byl zaznamenán v lednu 2008 ve výši 13,7 procenta meziročně. V březnu 2009 však úvěry rostly jen 3,9% meziročním tempem.

Pokud během roku 2009 nastane úvěrová deflace, bude to znamenat, že recese v Evropě se může ještě protáhnout. Prudkost, s jakou úvěrový trh v eurozóně ztrácí dynamiku, je bezprecedentní, až kam historické statistiky sahají. Úvěrová deflace může znamenat prodloužení evropské recese hluboko až do roku 2010.

Mezitím poslední statistika spotřeby energie v Číně ukázala, že spotřeba elektřiny poklesla v dubnu meziročně o 3,55 procenta. Pokud nějaký analytik či „odborník“ tvrdí, že čínská ekonomika roste o pět, šest nebo dokonce sedm procent, pak jen bezmyšlenkovitě cituje vymyšlené vládní statistiky. Skutečnost je taková, že Čína je v hlubokém propadu, stejně jako ostatní asijské země. Pouze čínské statistiky lžou více než statistiky jiných zemí.

Čínská ekonomika bývá často prezentována jako mohutný obr, který nezadržitelně kráčí ke světové dominanci pod bezohledným, ale velmi sofistikovaným vedením komunistické vlády. To je nesmysl. Na čínské ekonomice není nic magického. Čelí naprosto stejným problémům jako zbytek světa. Pokud jde o vládu, ta spíše pozoruje situaci, než aby ji řídila.

V praxi se čínská recese promítá do poklesu dovozu luxusního zboží a investičních statků z USA, Japonska a západní Evropy. Zde je hlavním exportním partnerem Číny Německo. Čínská recese bude mít neblahé následky na německý hospodářský růst, který dále negativně ovlivní vývoj české ekonomiky. Svět je velmi provázaný.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 17 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK