Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dobrá a špatná deflace

| 12. 5. 2009

Pokud nějaký analytik či „odborník“ tvrdí, že čínská ekonomika roste o pět, šest nebo dokonce sedm procent, pak jen bezmyšlenkovitě cituje vymyšlené vládní statistiky. Skutečnost je taková, že Čína je v hlubokém propadu, stejně jako ostatní asijské země. Pouze čínské statistiky lžou více než statistiky jiných zemí.

Dobrá a špatná deflace

Deflace je termín, který ekonomové nemají rádi. Není divu: deflace, neboli pokles cen, je jev spojený s těžkými hospodářskými recesemi či dokonce depresemi. Během let 1930-33 například cenový index v USA poklesl celkově o 24 procent. Během tzv. Rašínovy deflace v letech 1919-21 poklesly ceny v Československu zhruba na polovinu. I toto období bylo érou těžké krize.

Proč je deflace považována za zlo? Zde panuje řada nejasností i mezi profesionálními ekonomy. Někteří například tvrdí, že „ceny vašich aktiv a vašich výrobků a služeb klesají, zatímco náklady platíte v původní ceně, která však už ve vašem ekonomickém okolí přestala být aktuální. Proděláváte.“

Inu, toto vysvětlení je velice povrchní, protože náklady obvykle také klesají. Světoznámý mrakodrap Empire State Building se podařilo postavit v letech 1929-31 za 24,72 miliónu dolarů, což byla údajně zhruba polovina plánovaného rozpočtu. Náklady poklesly díky Velké depresi.

Jiní ekonomové tvrdí, že deflace vede spotřebitele k odkládání nákupů. Lidé čekají, až zboží zlevní. Čekání vede k poklesu poptávky, odkud je již jen krůček k prohloubení recese. Kdyby toto vysvětlení bylo pravdivé, odvětví informačních technologií by zřejmě již dávno muselo zkrachovat. Ceny počítačů, pamětí a digitálních zařízení obecně totiž nepřetržitě klesají od doby, kdy byl vynalezen tranzistor.

Příčinou poklesu cen je v mnoha případech technický pokrok a růst produktivity. Není to nic nového. Již během 19. století široce klesaly ceny potravin a spotřebního zboží díky páře, elektřině, hnojivům, sériové výrobě, a tak dále. Písničkář Pavel Dobeš trefně popisuje ekonomické důsledky vynálezu žárovky: „Jak když pustíš tygry do arény – a začalo se dělat na tři směny.“

Existuje tedy příznivá deflace způsobená růstem produktivity. Špatná „krizová“ deflace ovšem existuje také. Nebývá ovšem příčinou krizí a recesí, nýbrž jejich důsledkem.

Mechanismus funguje asi takto:

  1. pokles poptávky má za následek zhoršení situace podniků
  2. podnikům klesají zisky a začínají šetřit a propouštět – klesají příjmy domácností
  3. banky jsou opatrnější při poskytování hypoték podnikům i domácnostem
  4. pokles objemu úvěrů vede ke snižování cen, což se týká zejména nemovitostí, ale často i jiných položek, protože firmy pořádají výprodeje za snížené ceny. Zde cyklus pokračuje bodem 2.

Nízká inflace či deflace spotřebitelských cen tedy není příčinou, nýbrž důsledkem nynější evropské recese. Skutečnou příčinou je pokles úvěrové dynamiky. Nejrychlejší růst objemu soukromých úvěrů v eurozóně byl zaznamenán v lednu 2008 ve výši 13,7 procenta meziročně. V březnu 2009 však úvěry rostly jen 3,9% meziročním tempem.

Pokud během roku 2009 nastane úvěrová deflace, bude to znamenat, že recese v Evropě se může ještě protáhnout. Prudkost, s jakou úvěrový trh v eurozóně ztrácí dynamiku, je bezprecedentní, až kam historické statistiky sahají. Úvěrová deflace může znamenat prodloužení evropské recese hluboko až do roku 2010.

Mezitím poslední statistika spotřeby energie v Číně ukázala, že spotřeba elektřiny poklesla v dubnu meziročně o 3,55 procenta. Pokud nějaký analytik či „odborník“ tvrdí, že čínská ekonomika roste o pět, šest nebo dokonce sedm procent, pak jen bezmyšlenkovitě cituje vymyšlené vládní statistiky. Skutečnost je taková, že Čína je v hlubokém propadu, stejně jako ostatní asijské země. Pouze čínské statistiky lžou více než statistiky jiných zemí.

Čínská ekonomika bývá často prezentována jako mohutný obr, který nezadržitelně kráčí ke světové dominanci pod bezohledným, ale velmi sofistikovaným vedením komunistické vlády. To je nesmysl. Na čínské ekonomice není nic magického. Čelí naprosto stejným problémům jako zbytek světa. Pokud jde o vládu, ta spíše pozoruje situaci, než aby ji řídila.

V praxi se čínská recese promítá do poklesu dovozu luxusního zboží a investičních statků z USA, Japonska a západní Evropy. Zde je hlavním exportním partnerem Číny Německo. Čínská recese bude mít neblahé následky na německý hospodářský růst, který dále negativně ovlivní vývoj české ekonomiky. Svět je velmi provázaný.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Rudolf | 13. 5. 2009 22:06

Niekoľko poznámok na margo diskutujúcich.1. Deflácia alebo inflácia je vzťah množstva peňazí k objemu kapitálových statkov. Ak toto množstvo peňazí klesá alebo rastie hovoríme o deflácii alebo inflácii. V dôsledku toho ceny buď klesajú alebo stúpajú a nie naopak. Deflácia tiež nemá priamo nič spoločné s produktivitou práce.2. Pojem cenovej hladiny je fiktívny pojem nemajúci žiadnu vypovedaciu hodnotu.3. Úplným nepochopením podstaty inflácie je formulácia, že nízka inflácia 1až 3% je žiaduca. Inflácia je zlo, ktoré znehodnocuje úspory. Je to forma plošnej dane, ktorá je zaujímavá pre dlžníkov medzi ktorých na prvom mieste patrí štát.4. V čase krízy by nič nemalo brániť znižovaniu miezd. Podnikateľovi sa z dôvodu menšieho dopytu znižuje manévrovací priestor na zabezpečenie chodu podniku. Ak budú odbory brániť znižovaniu miezd výsledkom je prepúšťanie a vyššia nezamestnanosť z čoho vyplývajú vyššie nároky na verejné zdroje tj. peniaze daňových poplatníkov.5. Zdravý a stabilný rozvoj je možné realizovať len na základe úspor, z ktorých je možné financovať investície. Nevyhnutnou podmienkou však existencia je používanie len plnohodnotných peňazí tj. peňazí krytých kapitálovými statkami. Pokiaľ bude umožnená existencia fiduciárnych finančných prostriedkov dovtedy budú hospodárske cykly a z toho vyplývajúce problémy. Myslím, že je jasné, že kto je zodpovedný za existenciu fiduciárnych prostriedkov v ekonomike.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 21:52

To že lidé nejsou balvany bylo myšlené jako "vědecký" fakt:) Právě z toho důvodu nefungují na první pohled logické modely jako je ta cenová spirála...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 20:08

No, jestli je horší (domnělý) škodlivý účinek poklesu cen nebo účinek inflace, to je nutně hodnotový soud, a ty mají ekonomové jaksi zakázané. Píše o tom i ten Mises (a sám to občas porušuje:) Nicméně jak dopadla "podpora ekonomiky monetární expanzí," to pozorujeme v přímém přenosu.Deflační spirálu jsem vyvracel níže... pokud tvrdíte, že stát musí proti takové situaci zasáhnout, tak vlastně popíráte... samočistící (lepší slovo mě nenapadlo) schopnost cenového mechanismu. Znovu opakuji že lidé nejsou balvany.Omlouvám se za útržkovité argumenty, už jsem vysoce přečerpal svojí dnešní kvótu času vyhrazenou pro Finmag:DA dodatek: "liberální ekonom" je přísně vzato nesmysl, stejně jako "liberální chemik". Samozřejmě se chemik na základě svých znalostí o jedech může vyslovit proti výrobě yperitu, stejně jako se ekonom může vyslovit proti krokům FEDu:) Ale morální názor a věda jsou dvě oddělené škatulky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 13. 5. 2009 20:59
reakce na Aleš Tůma | 13. 5. 2009 20:08

A to že lidé nejsou balvany je morální názor, nebo věda? :D Uznávám, v příspěvcích jsem normativní, ale asi mi dáte za pravdu, že na těch pár řádcích musí být člověk stručný a výstižný:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 13. 5. 2009 17:23

Podobne je to s inflaci.Pokud je rust prijmu (nejen mezd, ale investicnich atd.) vetsi nez inflace, AKS stoupa a vse je ok. Pokud prijmy rostou pomaleji nez inflace, AKS zase klesa atd..Taky rici ze inflace likviduje uspory neni pravda pokud jsou realne urokove sazby pozitivni. Co likviduje uspory jsou dane. Pokud mate inflaci 10% a uroky 13%, t.j. realny urok rozumne 3%, ale z 13% Vam stat vezme 25%, takze dostanete net 9.75% tak to uspory samozrejme likviduje (a ma za dusledek klesajici AKS) - to ale neni chyba inflace per se ale zpusobu nastaveni danoveho systemu.Samozrejme, neznam stat ktery by byl ochoten danit jenom realny urok - jeden z duvodu proc stat nema rad deflaci (libovolnou), neb danit realny urok 2% pri 0% nominalnim uroku a 2% deflaci nejde :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 17:33
reakce na Vlad Ender | 13. 5. 2009 17:23

Zase ta agregátní kupní síla... daně jí přece nemění, stát peníze pouze nějak přerozdělí, tj. dá kupní sílu někomu jinému (že to je zhusta nějaká betonářská lobby apod., to nás - pokud uvažujeme v agregátech, nezajímá... keynesiánská hospodářská politika je na tom dokonce založená:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 13. 5. 2009 22:32
reakce na Aleš Tůma | 13. 5. 2009 17:33

Statni utraty maji obvykle nizsi rychlost penez (=stat utraci velke castky narazove, ne male castky porad), tudiz objem se meni, tudiz se meni AKS - i kdyz vcelku trivialne.Navic je celkem trivialni ukazat ze dane AKS meni, neb myslenkovy experiment kde je vsechno 100% zdaneno by dle Vaseho tvrzeni nezmenil AKS - coz zjevne neni pravda.Je to tak napr. kvuli tomu ze zadna ekonomika dnes neni uzavrena (krome severni Koreje), a vetsina statu ma externi veritele, kde cast dani "zmizi" z lokalniho systemu. Samozrejme, globalni AKS to nezmeni, ale to je pro lokalni ekonomiku celkem fuk (pokud vezmete lidem v nejake obci vsechny penize a prevedete je napr. do Afghanistanu, tak lokalni ekonomika umre - AKS padne na nulu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 13. 5. 2009 16:56

Dulezita neni kupni sila stastneho jednotlive s usporami ale agregovana kupni sila (AKS) celeho obyvatelstva.Pri monetarni deflaci jsou bud mzdy sticky ale roste nezamestnanost a tudiz kupni sila obyvatelstva jako celku klesa nebo mzdy take klesaji (mene casto), v tom pripade ale vetsinou rychleji nez v deflace (neb zamestnavatele se snazi udrzet marginy a predbehnou deflaci). Takze AKS zase klesa.AKS je jeste dale drsne zmensovana pokud ma obyvatelstvo dluhy neb splaceni dluhu se stava realne drazsi (tudiz dale omezuje kupni silu), specialne pokud mate asset (jako barak) u ktereho je ted cena nizsi nez Vase hypoteka.Cena aktiv to taky ovlivnuje ve smyslu ze za ne jednak dostane mene penez (mensi wealth-feel-good faktor) a take ze jsou z vyse uvedeho duvodu podstatne mene atraktivni pujcky s aktivami jako zastavou.V 19. stoleti deflace nevadila neb AKS rostla neb urbanizaci a prumyslem vice lidi vydelavalo a nezilo jen z farmareni/delani pro sebe na sebe (coz byl napr. priklad v USA, kde pokud si dobre pamatuji homestead industry bylo v 50 letech 19. stoleti vetsina HDP).Navic deflace 19. stoleti byla vetsinou cenova, ne monetarni (aneb ceny se snizovali kvuli vetsimu obchod/novym technologiim ne zmenou rychlosti penez nebo penezni zasoby)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 17:29
reakce na Vlad Ender | 13. 5. 2009 16:56

No vždyť, u toho 19 století jsem mluvil o cenové "deflaci": )Uvedenéproblémy peněžní deflace jsou samozřejmě nepříjemné, ale v tom případě bychom se měli zamyslet nad tím, jak jim předejit, tj. jak nenafukovat bubliny.(Mimochodem pokud mzdy klesají rychleji než deflace, tak se ta "agregátní kupní síla" nikam nevypaří, pouze se přesune do rukou zaměstnavatelů.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 16:27

No a pak je tu otázka, v čem jsme si vlastně pomohli, když sice netrpíme tou zlou, zlou, ošklivou deflací, ale zato máme střídající se bubliny a krachy... jeden ekonom to nazývá "maniodepresivní ekonomika", což je podle mě dost trefné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Rudolf | 13. 5. 2009 13:04

Označiť defláciu za zlo môže len človek čo má obmedzené vedomosti o fungovaní ekonomiky. Deflácia znamená zhodnocovanie peňazí bez ohľadu na to ,či je to dôsledok produktivity práce, alebo ako reakcia na inflačný hospodársky rast. Zhodnocovanie peňazí je vždy dobré. Deflácia je reakciou na infláciu, ktorá vznikla vďaka úverovej expanzii spojenej s monetárnou expanziou. To, že pri deflácii banky poskytujú menej úverov znamená aj to, že sa nebudú realizovať mylné investície, tak ako tomu bolo vo fáze hospodárskeho rastu. Deflácia lieči z ilúzií o prosperite založenej na inflácii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 13. 5. 2009 15:13
reakce na Rudolf | 13. 5. 2009 13:04

Víte, v realitě je mzdová strnulost vždy vyšší než cenová, což pramení z existence odborů v ekonomice a jiných institutů kolektivního vyjednávání. Deflace by snížila tržby firem natolik, že by musely propouštět, protože mzdové náklady by zůstávaly stejné. Propuštění lidé = další oslabení poptávky a pokles cen atd. Toto není banalita, jak se tu dočítám, proto se centrální banky bojí deflace jako čert kříže. Sice se vám peníze v deflaci pod polštářem hodnotí, ale zadrhává se úvěrový proces, protože úrok se dostává do negativních hodnot, což je další rána ekonomice. (zjednodušeně řečeno) Navíc deflace není jednorázový pokles cenové hladiny, např. splasknutí inflační bubliny po monetární expanzi, ale trvale nižší růst peněžní zásoby, než je růst produktivity práce. Je dokázáno že inflace mezi 1 až 3 % je pro ekonomiku velice žádoucí. Lidé i firmy neodkládají svou spotřebu a lépe plánují finance. Navíc po čase zaměstnavatel přidá zaměstnancům inflační rozdíl a na oplátku po nich požaduje vyšší efektivitu, neboli produktivitu práce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 16:22
reakce na Zdeněk Pikhart | 13. 5. 2009 15:13

To s tou mzdovou strnulostí je pravda ... ale je to argument proti inflační politice nebo proti privilegiím odborů?:)A není pravda, že je nutně potřeba více peněz, aby pokryly více zboží. V principu je jakékoli množství peněz schopné zabezpečit jakýkoli objem transakcí. Proč by lidé měli být ochotní zvyšovat produktivitu práce jen za cenu inflace, když můžou dostat vyšší reálnou mzdu v podobě peněz s vyšší kupní silou? Jak už jsem psal níže, museli by se s takovou situací prostě jen naučit žít.Ale tahle diskuze se vedla už milionkrát, a tuším že několikrát už i tady na finmagu. Taky tu padl odkaz na článek Deflation: the biggest myths, který reaguje na nejčastější námitky proti klesajícím cenám: www.mises.org/story/1254
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 13. 5. 2009 18:50
reakce na Aleš Tůma | 13. 5. 2009 16:22

"V principu je jakékoli množství peněz schopné zabezpečit jakýkoli objem transakcí." To máte jistě pravdu, není proto výhodnější držet stabilní cenovou hladinu v ekonomice (v praxi mírnou inflaci-CB nechtějí riskovat deflaci), než deflaci se všemi jejími hrozbami? Zatím se bavíme o rostoucí produktivitě, ale představte si např. strukturální změnu ekonomiky a její recesi. To byste ekonomiku nepodpořil monetární expanzí?:) Mluvíte o tom, že lidé nebudou ochotni zvyšovat produktivitu v inflačním prostředí, ale já mluvil o inflaci 1 %:) Podívejte se na to z pohledu firmy, když máme deflaci. Nakoupíme vstupy za určitou cenu a výstup prodáváte po čase již "pod cenou". To představuje ohromné riziko podnikání. U investic je to to samé. Vysoce inflační prostředí je samozřejmě špatné a já tu brojím proti jakékoli deflaci a inflaci vyšší než jednotky procent. Deflace jde silně proti zaměstnavatelům, kteří propouštěním (takže i proti zaměstnancům) mohou roztočit deflační spirálu..pak vám nezbude nic jiného než peněžní injekce, ale ta byla potřeba již mnohem dříve. Mises je z rakouské školy a postoj této školy k deflaci je smířlivý. To vidím jako největší zápor této školy, byť je to škola velice kvalitní a hlavně liberální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 13. 5. 2009 14:18
reakce na Rudolf | 13. 5. 2009 13:04

No já se pořád bráním tomu používat pro pokles cen slovo deflace. Většina sporů pramení právě z toho, že se tyhle dva pojmy libovolně míchají.Vlad Ender: vaší připomínku jsem moc nepochopil, při deflaci kupní síla peněz přece roste:) Ono se to vždycky vykládá jako spirála "klesající mzdy -> klesající ceny -> klesající mzdy" a tak pořád dokola, až se ekonomika rozpadne. Ale to předpokládá, že lidé jsou tupé balvany, které nedokážou na změny kupní síly adekvátně reagovat.Ke konci 19. století ve vyspělých státech panoval setrvalý mírný pokles cen, a šlo o období velkého hospodářského rozmachu (právě ten pokrok vedl k poklesu cen).Uvedená cenová spirála je podobná chiméra jako třeba keynesiánský multiplikátor. Představa že pokles cen povede k nějakému rozvratu pramení zřejmě z toho, že nic jiného než růst cen si za posledních 100 let už ani neumíme představit, ale to neznamená, že to tak nutně musí být vždy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 12. 5. 2009 11:20

Klesajici ceny nejsou problem, problem jsou klesajici mzdy - nebo lepe receno klesajici realna kupni sila (ceny nemovitosti/statku jsou zde mirne zavadejici, protoze jsou dulezite jen z pohledu nakolik vedou lidi k dalsimu utraceni).Ironicky je to stejny problem jako u inflace, jen se k nemu dostanete z jine strany.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 12. 5. 2009 09:38

Vždycky mě rozesmějí novinové titulky o tom, jak centrální banky bojují s hrozbou klesajících cen...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!