Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Dobrá a špatná deflace

12. 5. 2009
17 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Statni utraty maji obvykle nizsi rychlost penez (=stat utraci velke castky narazove, ne male castky porad), tudiz objem se meni, tudiz se meni AKS - i kdyz vcelku trivialne.Navic je celkem trivialni ukazat ze dane AKS meni, neb myslenkovy experiment kde je vsechno 100% zdaneno by dle Vaseho tvrzeni nezmenil AKS - coz zjevne neni pravda.Je to tak napr. kvuli tomu ze zadna ekonomika dnes neni uzavrena (krome severni Koreje), a vetsina statu ma externi veritele, kde cast dani "zmizi" z lokalniho systemu. Samozrejme, globalni AKS to nezmeni, ale to je pro lokalni ekonomiku celkem fuk (pokud vezmete lidem v nejake obci vsechny penize a prevedete je napr. do Afghanistanu, tak lokalni ekonomika umre - AKS padne na nulu).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Niekoľko poznámok na margo diskutujúcich.1. Deflácia alebo inflácia je vzťah množstva peňazí k objemu kapitálových statkov. Ak toto množstvo peňazí klesá alebo rastie hovoríme o deflácii alebo inflácii. V dôsledku toho ceny buď klesajú alebo stúpajú a nie naopak. Deflácia tiež nemá priamo nič spoločné s produktivitou práce.2. Pojem cenovej hladiny je fiktívny pojem nemajúci žiadnu vypovedaciu hodnotu.3. Úplným nepochopením podstaty inflácie je formulácia, že nízka inflácia 1až 3% je žiaduca. Inflácia je zlo, ktoré znehodnocuje úspory. Je to forma plošnej dane, ktorá je zaujímavá pre dlžníkov medzi ktorých na prvom mieste patrí štát.4. V čase krízy by nič nemalo brániť znižovaniu miezd. Podnikateľovi sa z dôvodu menšieho dopytu znižuje manévrovací priestor na zabezpečenie chodu podniku. Ak budú odbory brániť znižovaniu miezd výsledkom je prepúšťanie a vyššia nezamestnanosť z čoho vyplývajú vyššie nároky na verejné zdroje tj. peniaze daňových poplatníkov.5. Zdravý a stabilný rozvoj je možné realizovať len na základe úspor, z ktorých je možné financovať investície. Nevyhnutnou podmienkou však existencia je používanie len plnohodnotných peňazí tj. peňazí krytých kapitálovými statkami. Pokiaľ bude umožnená existencia fiduciárnych finančných prostriedkov dovtedy budú hospodárske cykly a z toho vyplývajúce problémy. Myslím, že je jasné, že kto je zodpovedný za existenciu fiduciárnych prostriedkov v ekonomike.

Nahlásit

-
0
+

To že lidé nejsou balvany bylo myšlené jako "vědecký" fakt:) Právě z toho důvodu nefungují na první pohled logické modely jako je ta cenová spirála...

Nahlásit

-
0
+

A to že lidé nejsou balvany je morální názor, nebo věda? :D Uznávám, v příspěvcích jsem normativní, ale asi mi dáte za pravdu, že na těch pár řádcích musí být člověk stručný a výstižný:)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No, jestli je horší (domnělý) škodlivý účinek poklesu cen nebo účinek inflace, to je nutně hodnotový soud, a ty mají ekonomové jaksi zakázané. Píše o tom i ten Mises (a sám to občas porušuje:) Nicméně jak dopadla "podpora ekonomiky monetární expanzí," to pozorujeme v přímém přenosu.Deflační spirálu jsem vyvracel níže... pokud tvrdíte, že stát musí proti takové situaci zasáhnout, tak vlastně popíráte... samočistící (lepší slovo mě nenapadlo) schopnost cenového mechanismu. Znovu opakuji že lidé nejsou balvany.Omlouvám se za útržkovité argumenty, už jsem vysoce přečerpal svojí dnešní kvótu času vyhrazenou pro Finmag:DA dodatek: "liberální ekonom" je přísně vzato nesmysl, stejně jako "liberální chemik". Samozřejmě se chemik na základě svých znalostí o jedech může vyslovit proti výrobě yperitu, stejně jako se ekonom může vyslovit proti krokům FEDu:) Ale morální názor a věda jsou dvě oddělené škatulky.

Nahlásit

-
0
+

"V principu je jakékoli množství peněz schopné zabezpečit jakýkoli objem transakcí." To máte jistě pravdu, není proto výhodnější držet stabilní cenovou hladinu v ekonomice (v praxi mírnou inflaci-CB nechtějí riskovat deflaci), než deflaci se všemi jejími hrozbami? Zatím se bavíme o rostoucí produktivitě, ale představte si např. strukturální změnu ekonomiky a její recesi. To byste ekonomiku nepodpořil monetární expanzí?:) Mluvíte o tom, že lidé nebudou ochotni zvyšovat produktivitu v inflačním prostředí, ale já mluvil o inflaci 1 %:) Podívejte se na to z pohledu firmy, když máme deflaci. Nakoupíme vstupy za určitou cenu a výstup prodáváte po čase již "pod cenou". To představuje ohromné riziko podnikání. U investic je to to samé. Vysoce inflační prostředí je samozřejmě špatné a já tu brojím proti jakékoli deflaci a inflaci vyšší než jednotky procent. Deflace jde silně proti zaměstnavatelům, kteří propouštěním (takže i proti zaměstnancům) mohou roztočit deflační spirálu..pak vám nezbude nic jiného než peněžní injekce, ale ta byla potřeba již mnohem dříve. Mises je z rakouské školy a postoj této školy k deflaci je smířlivý. To vidím jako největší zápor této školy, byť je to škola velice kvalitní a hlavně liberální.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Zase ta agregátní kupní síla... daně jí přece nemění, stát peníze pouze nějak přerozdělí, tj. dá kupní sílu někomu jinému (že to je zhusta nějaká betonářská lobby apod., to nás - pokud uvažujeme v agregátech, nezajímá... keynesiánská hospodářská politika je na tom dokonce založená:)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No vždyť, u toho 19 století jsem mluvil o cenové "deflaci": )Uvedenéproblémy peněžní deflace jsou samozřejmě nepříjemné, ale v tom případě bychom se měli zamyslet nad tím, jak jim předejit, tj. jak nenafukovat bubliny.(Mimochodem pokud mzdy klesají rychleji než deflace, tak se ta "agregátní kupní síla" nikam nevypaří, pouze se přesune do rukou zaměstnavatelů.)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Podobne je to s inflaci.Pokud je rust prijmu (nejen mezd, ale investicnich atd.) vetsi nez inflace, AKS stoupa a vse je ok. Pokud prijmy rostou pomaleji nez inflace, AKS zase klesa atd..Taky rici ze inflace likviduje uspory neni pravda pokud jsou realne urokove sazby pozitivni. Co likviduje uspory jsou dane. Pokud mate inflaci 10% a uroky 13%, t.j. realny urok rozumne 3%, ale z 13% Vam stat vezme 25%, takze dostanete net 9.75% tak to uspory samozrejme likviduje (a ma za dusledek klesajici AKS) - to ale neni chyba inflace per se ale zpusobu nastaveni danoveho systemu.Samozrejme, neznam stat ktery by byl ochoten danit jenom realny urok - jeden z duvodu proc stat nema rad deflaci (libovolnou), neb danit realny urok 2% pri 0% nominalnim uroku a 2% deflaci nejde :)

Nahlásit

-
0
+

Dulezita neni kupni sila stastneho jednotlive s usporami ale agregovana kupni sila (AKS) celeho obyvatelstva.Pri monetarni deflaci jsou bud mzdy sticky ale roste nezamestnanost a tudiz kupni sila obyvatelstva jako celku klesa nebo mzdy take klesaji (mene casto), v tom pripade ale vetsinou rychleji nez v deflace (neb zamestnavatele se snazi udrzet marginy a predbehnou deflaci). Takze AKS zase klesa.AKS je jeste dale drsne zmensovana pokud ma obyvatelstvo dluhy neb splaceni dluhu se stava realne drazsi (tudiz dale omezuje kupni silu), specialne pokud mate asset (jako barak) u ktereho je ted cena nizsi nez Vase hypoteka.Cena aktiv to taky ovlivnuje ve smyslu ze za ne jednak dostane mene penez (mensi wealth-feel-good faktor) a take ze jsou z vyse uvedeho duvodu podstatne mene atraktivni pujcky s aktivami jako zastavou.V 19. stoleti deflace nevadila neb AKS rostla neb urbanizaci a prumyslem vice lidi vydelavalo a nezilo jen z farmareni/delani pro sebe na sebe (coz byl napr. priklad v USA, kde pokud si dobre pamatuji homestead industry bylo v 50 letech 19. stoleti vetsina HDP).Navic deflace 19. stoleti byla vetsinou cenova, ne monetarni (aneb ceny se snizovali kvuli vetsimu obchod/novym technologiim ne zmenou rychlosti penez nebo penezni zasoby)

Nahlásit

-
0
+

No a pak je tu otázka, v čem jsme si vlastně pomohli, když sice netrpíme tou zlou, zlou, ošklivou deflací, ale zato máme střídající se bubliny a krachy... jeden ekonom to nazývá "maniodepresivní ekonomika", což je podle mě dost trefné.

Nahlásit

-
0
+

To s tou mzdovou strnulostí je pravda ... ale je to argument proti inflační politice nebo proti privilegiím odborů?:)A není pravda, že je nutně potřeba více peněz, aby pokryly více zboží. V principu je jakékoli množství peněz schopné zabezpečit jakýkoli objem transakcí. Proč by lidé měli být ochotní zvyšovat produktivitu práce jen za cenu inflace, když můžou dostat vyšší reálnou mzdu v podobě peněz s vyšší kupní silou? Jak už jsem psal níže, museli by se s takovou situací prostě jen naučit žít.Ale tahle diskuze se vedla už milionkrát, a tuším že několikrát už i tady na finmagu. Taky tu padl odkaz na článek Deflation: the biggest myths, který reaguje na nejčastější námitky proti klesajícím cenám: www.mises.org/story/1254

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Víte, v realitě je mzdová strnulost vždy vyšší než cenová, což pramení z existence odborů v ekonomice a jiných institutů kolektivního vyjednávání. Deflace by snížila tržby firem natolik, že by musely propouštět, protože mzdové náklady by zůstávaly stejné. Propuštění lidé = další oslabení poptávky a pokles cen atd. Toto není banalita, jak se tu dočítám, proto se centrální banky bojí deflace jako čert kříže. Sice se vám peníze v deflaci pod polštářem hodnotí, ale zadrhává se úvěrový proces, protože úrok se dostává do negativních hodnot, což je další rána ekonomice. (zjednodušeně řečeno) Navíc deflace není jednorázový pokles cenové hladiny, např. splasknutí inflační bubliny po monetární expanzi, ale trvale nižší růst peněžní zásoby, než je růst produktivity práce. Je dokázáno že inflace mezi 1 až 3 % je pro ekonomiku velice žádoucí. Lidé i firmy neodkládají svou spotřebu a lépe plánují finance. Navíc po čase zaměstnavatel přidá zaměstnancům inflační rozdíl a na oplátku po nich požaduje vyšší efektivitu, neboli produktivitu práce.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No já se pořád bráním tomu používat pro pokles cen slovo deflace. Většina sporů pramení právě z toho, že se tyhle dva pojmy libovolně míchají.Vlad Ender: vaší připomínku jsem moc nepochopil, při deflaci kupní síla peněz přece roste:) Ono se to vždycky vykládá jako spirála "klesající mzdy -> klesající ceny -> klesající mzdy" a tak pořád dokola, až se ekonomika rozpadne. Ale to předpokládá, že lidé jsou tupé balvany, které nedokážou na změny kupní síly adekvátně reagovat.Ke konci 19. století ve vyspělých státech panoval setrvalý mírný pokles cen, a šlo o období velkého hospodářského rozmachu (právě ten pokrok vedl k poklesu cen).Uvedená cenová spirála je podobná chiméra jako třeba keynesiánský multiplikátor. Představa že pokles cen povede k nějakému rozvratu pramení zřejmě z toho, že nic jiného než růst cen si za posledních 100 let už ani neumíme představit, ale to neznamená, že to tak nutně musí být vždy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Označiť defláciu za zlo môže len človek čo má obmedzené vedomosti o fungovaní ekonomiky. Deflácia znamená zhodnocovanie peňazí bez ohľadu na to ,či je to dôsledok produktivity práce, alebo ako reakcia na inflačný hospodársky rast. Zhodnocovanie peňazí je vždy dobré. Deflácia je reakciou na infláciu, ktorá vznikla vďaka úverovej expanzii spojenej s monetárnou expanziou. To, že pri deflácii banky poskytujú menej úverov znamená aj to, že sa nebudú realizovať mylné investície, tak ako tomu bolo vo fáze hospodárskeho rastu. Deflácia lieči z ilúzií o prosperite založenej na inflácii.

Nahlásit

-
0
+

Klesajici ceny nejsou problem, problem jsou klesajici mzdy - nebo lepe receno klesajici realna kupni sila (ceny nemovitosti/statku jsou zde mirne zavadejici, protoze jsou dulezite jen z pohledu nakolik vedou lidi k dalsimu utraceni).Ironicky je to stejny problem jako u inflace, jen se k nemu dostanete z jine strany.

Nahlásit

-
0
+

Vždycky mě rozesmějí novinové titulky o tom, jak centrální banky bojují s hrozbou klesajících cen...

Nahlásit

-
0
+