Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

S růstem HDP je to podivné

| 21. 7. 2009

Modla politiků a ekonomů – růst hrubého domácího produktu – je podivné číslo. Když vyroste víc obilí, tak je to dobře, nebude hlad. Když se podaří postavit novou silnici či most, je to také dobře, budeme někde jinde dříve a asi bezpečněji. Když se podaří vyrobit (a prodat) víc ledniček, praček, mají lidé ulehčený život. To vše se odráží v růstu HDP. Je ale růst HDP vždy správný ukazatel?

S růstem HDP je to podivné

Když roste HDP o 5 %, mám se i já o 5 % lépe? Co když o obilí nikdo nestojí? Co když po silnici nikdo nepojede? Podobných otázek napadne zvídavého čtenáře řada. O čem tedy růst HDP vypovídá?

Vzpomene si ještě někdo na počátek 90. let? Tehdy ČEZ dovezl zařízení na odsíření tepelných elektráren. Bylo to velmi drahé zařízení, v řádech procent HDP. Řada ekonomů tenkrát prohlásila, že „dovezené investice na odsíření ale nebudou podporovat růst HDP, protože se nejedná o prorůstovou investici, o impulz a tak dále“. Svatá pravda. Je snad odvážlivec, který by o tomto tvrzení vzdělaných lidí pochyboval?

Více síry, více práce

Představme si nejprve situaci, kdy elektrárny nejsou odsířené. Co to znamená? Máme především levnou elektrickou energii, takže se s její pomocí dá vyrobit hodně produktů či služeb. Z komínů vychází velmi vysoký objem oxidů síry a ty spadnou v malém i vzdáleném okolí elektrárny. Výsledky se zanedlouho dostaví – děti mají dýchací problémy, nechodí do školy, jejich rodiče vynechávají pracovní směny, aby je hlídali. Mnozí dospělí mají kašel, astma, chřipku a také nechodí do práce.

Na horách hynou stromy a ekosystémy, následkem čehož hory ztrácejí akumulační schopnost zadržovat vodu. Obce pod horami musejí proto stavět vodojemy a nádrže na pitnou vodu, zemědělci v nížinách v okolí vyschlých řek budují zavlažovací systémy a hledají vodu pro zavlažování. Občasné jarní záplavy při tání sněhu vyžadují vybudování dalších nádrží, tentokrát protipovodňových.

Všechny kovové konstrukce vlivem agresivních oxidů síry reznou, domy také dostávají svou dávku kyseliny siřičité a sírové, která jim ničí povrchy. Většinu těchto škod lze nějak eliminovat, povětšinou prací a penězi. Například natíráním mostů, prodejem léků, budováním nádrží na vodu – to vše podstatně zvyšuje HDP.

Na čistém vzduchu HDP neroste

Ale představme si to naopak. Elektrárny budou odsířené a přestanou vypouštět miliony tun oxidů síry do ovzduší. První, co odpadne, je povinnost opakující se každých 10 let: natírání kovových konstrukcí (mosty, sloupy, technické konstrukce). Budou se natírat jen každých 15 let. Ano, hned klesne HDP – nevyrobí se tolik barvy, nezaměstnají se lidé, kteří natírají.
Díky odsíření porostou na horách nadále vysoké a malé stromy, budou mít opět schopnost akumulovat vodu a v letních měsících napájet toky řek. V nížinách bude voda prosakovat do zemědělských vrstev půdy. Zemědělci nemusejí budovat ve velkém zavlažovací zařízení ani dělat hlubinné vrty na vodu. Opět ubude práce pro lidi, kteří se touto činností živili, tedy žádný prorůstový impulz a HDP neporoste. Stejně tak se nebudou stavět nádrže na zachycení vody za miliardy, ale jen za miliony. Růst HDP bude v podstatě nepatrný.

Děti jsou zdravé, učí se – zde je vliv na HDP neutrální, i když tušíme, že pravidelná docházka má pozitivní ekonomický vliv. Dospělí nehlídají nemocné děti a také neleží 30 dní v roce se svými dýchacími potížemi, ale jen průměrných 15 dnů, a tudíž nespotřebovávají léky, nedají práci lékárnám, distributorům a výrobcům, nezaměstnávají lékaře. Znamená to opět pokles HDP. Jedině snad, že by trochu povyrostl díky tomu, že dospělí chodí více do práce.

A pokračujme. Vysoké náklady na instalaci odsiřovacích jednotek se promítly do zvýšení cen elektrické energie, což také možná trochu zvedlo HDP. Ale možná také ne, protože kvůli drahé elektřině někdo něco přestane vyrábět.

Ekonomové a politici měli pravdu – instalovaná odsiřovací zařízení nezvyšují růst HDP, ba dokonce je vysoká pravděpodobnost, že HDP snižují!

Nebylo by tedy v zájmu růstu HDP neodsiřovat a neprovádět podobná „ne-prorůstová“ opatření? Všichni nicméně tušíme, že instalovat odsiřovací technologii bylo prospěšné. A teď mi někdo poraďte, jak je to s tím růstem HDP? K čemu ten parametr vlastně je?

A tak si neodpustím trochu ironické povzdechnutí na konec: Smutné je, že mnozí z ekonomů a politiků, kteří podobné hlouposti vypouštěli z úst, jsou stále ve vysokých politických či manažerských funkcích. Ochraňuj nás před nimi…

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Aleš Müller | 23. 7. 2009 22:14

Pánové děkuji za zajímavé připomínky.Růst DPH není modla. Zlepšení života občanů by měla být modla :-)A to zlepšení má všechny aspekty - ekonomiku, zdraví, životní prostředí, atd.Nějaká metodika OECD měří kvalitu života pomocí deseti parametrů. V této metodice dost propadáme, na špičce jsou severské státy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 21. 7. 2009 13:59

S tím natíráním máš pravdu, nečetl jsem článek pozorně. Ale člověk se fakt občas nestačí divit, co všechno jsou profesionální ekonomové ochotní tvrdit ... že něco není "dobré" protože to bezprostředně nezvyšuje HDP by jich nepochybně podepsalo hodně.(Mimochodem když je řeč o zateplení, to je taky pěkný podvod... v zájmu urychleného čerpání státních dotací si lidi obkládají domy polystyrenem hlava nehlava, takže za pár let budou muset třeba nákladně odstraňovat plíseň v nedýchajícím domě a likvidovat nevhodnou izolaci... ekologicky, samozřejmě, takže na to budou třeba nové dotace...:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 22. 7. 2009 13:01
reakce na Aleš Tůma | 21. 7. 2009 13:59

Říkal jsem si, že tyto dotace mohou mít v sobě jakýsi ekonomický užitek. Stačil mi však článek od pana Majera a už vím, že je všechno zcela jinak. Já se totiž pořád snažím hledat oblasti, kde stát může být efektivní. Bohužel je to hledání jehly v kupce sena. Když to kupu celou důkladně prohledáte, tak zjistíte, že žádná jehla nikdy neexistovala :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Malý | 23. 7. 2009 11:12
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 7. 2009 13:01

Jaký článek máte na mysli? Mě to zatím připadá jako dobrý nápad - ušetří se energie do budoucna, což je pozitivní ekonomicky i ekologicky...Děkuji za odkaz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 23. 7. 2009 14:03
reakce na Petr Malý | 23. 7. 2009 11:12

http://www.finmag.cz/clanek/11520/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 21. 7. 2009 13:39

Nezlobte se pane Müller, ale ve Vašem článku nepřemýšlíte o hlubších souvislostech. Je to podobné jako se šrotovným. Avšak v tomto případě užiji Váš příklad s natíráním všeho možného. Stát či soukromník místo kupování barev ušetří peníze a ty poté investuje jinde. Třeba do zateplení budov načež ušetří na energií a zvýší si svůj blahobyt.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 21. 7. 2009 13:01

K tomu růstu HDP, který tu popisujete, ale potřebujete peníze. A pokud ty peníze ušetříte, tak je můžete investovat do něčeho jiného, co zajístí ten růst. Když budete mít zdravé lesy tak do dřevařského průmyslu. Když budete mít čistý vzduch, tak do turistiky. A podobně. Takže si myslím, že Váš odhad vlivu na HDP je příliš zjednodušený.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 21. 7. 2009 10:44

K ďasu, ukradl jste mi plánované téma článku!;) Příklad s odsířením je i v běžných učebnicích - ale HDP trpí ještě dalšími, mnohem hlubšími nedostatky (resp. trpí jimi ekonomové, kteří si je neuvědomují). Takže ten článek v dohledné době přecejen napíšu...:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš Müller
Po vystudování Elektrotechnické fakulty ČVUT pracoval jako konstruktér integrovaných obvodů a mikropočítačů. V devadesátých letech pracoval v ČSOB jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!