Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Panika v makroekonomice

| 11. 9. 2009

Je tomu rok, co finanční krize vstoupila do své „ostré fáze“. Mezníkem byl pád investiční banky Lehman Brothers. Následovalo několik měsíců paniky, která měla i své makroekonomické důsledky.

Panika v makroekonomice

Mechanismus finanční krize a její důsledky je téma na knihu. Stručně řečeno, expanze objemu peněz a úvěrů měla za následek příliš mnoho špatných investic a úvěrů. V epicentru výbuchu stály investiční banky: ty měly v bilancích největší objem explozivních materiálů.

Opačná reakce

Krize doutnala již od jara 2007. V polovině září 2008 však zmizely iluze, že centrální orgány mají situaci pod kontrolou. Najednou drtivě převládl názor, že systém se hroutí. Co se obvykle dělá, když hrozí bankovní krize? Vlády a centrální banky přispěchají na pomoc. V případě Lehman Brothers se však americká vláda domnívala, že ušetří peníze daňových poplatníků, když ji nechá zhroutit. Vláda se rozhodla pomoci jen těm finančním společnostem, které považovala za kriticky důležité a příliš propojené se systémem (jako třeba Bear Stearns nebo AIG).

Jenomže tento krok byl trhem vyhodnocen jako slabost a nejistota. Vláda chtěla ušetřit, a přitom způsobila paniku. Správná reakce by byla bývala poskytnout plnou vládní garanci závazků všech bank alespoň během kritické doby. Podobně si například počínalo Švédsko začátkem devadesátých let – a švédská zkušenost je dnes hodnocena jako příklad správně zvládnuté bankovní krize.

Bez úvěrů

Rozsudek smrti nad Lehman Brothers však znamenal, že nikdo si na trhu nemůže být jistý. Bylo to, jako kdyby se na potápějící lodi ukázalo, že záchranných člunů je nedostatek. Srovnání s Titanikem se nabízí takřka prvoplánově...

Proč byl krach Lehman Brothers mezníkem? Protože do onoho okamžiku zůstávala panika soustředěna na finanční trhy a nepromítala se příliš do reálné ekonomiky. Svět byl sice na cestě k mírné recesi, ale ještě v září 2008 se nezdálo, že pokles bude tak prudký. Jenomže finanční svět reagoval na paniku spojenou s Lehman Brothers radikálním utahováním úvěrových kohoutů. Z bankovních statistik je zřejmé, že pokles objemu nově poskytovaných úvěrů byl zásadní. A když klesá objem nových úvěrů, klesá i objem výroby a mezinárodního obchodu. Prudké zhoršování makroekonomické situace světa, Evropy i České republiky má svůj původ v pádu Lehman Brothers.

Zásahy jen v krizi

Podzim 2009 ukázal, že i panika se může stát reálnou makroekonomickou veličinou. Když se lidé začnou domnívat, že se svět hroutí, mohou svým chováním opravdu přivodit závažné komplikace. Za těchto okolností může panika na finančních trzích velmi rychle přerůst ve vážnou recesi – jak jsme si prakticky vyzkoušeli.

Případy bankovních krizí (Švédsko začátkem devadesátých let, Česko kolem roku 2000 anebo USA v letech 2007–2008) zároveň ukázaly, že optimálním řešením není nechat věcem volný průběh. Za normálních okolností by se státní zásahy měly samozřejmě omezit na minimum. Jinak je tomu v krizových obdobích. Můžeme zastávat zásadový liberální postoj „každý svého štěstí strůjcem“. Ale když ve vesnici hoří dům, je třeba hasit – už jen proto, že plameny by se mohly rozšířit i na naši chalupu.

Psáno pro E15

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Jan Dvořák | 17. 9. 2009 22:30

Jak to vidí Katar?Oddělení Privátníhc zákazníků největší katarské investiční banky QInvest připravilo názornou prezentaci.Ke stažení zde:http://www.pro-investory.c z/forum/posts/hrozi_propad_trh u/jak_to_vidi_katar/strana/1/# pid391
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 16. 9. 2009 10:15

Pane Kohoute, jako příznivce faktů nad mýty, (event. přátelé diskutující), dovolil bych si zde položit otázku:Na pozadí prohlášení Bernankeho o pravděpodobném ukončení recese a Obamova prohlšení, že už banky nebudou moci očekávat pomoc daňových poplatníků, mohl byste, prosím, okomentovat následující grafy ?:http://market-ticker.denning er.net/uploads/KeyCharts/Absol uteDebtToGDP.pngadále:http://market-ticker.denn inger.net/uploads/KeyCharts/Th eoreticalDebtPresent.pngDěkuji
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 9. 2009 11:39
reakce na Luděk Zdražil | 16. 9. 2009 10:15

Oba grafy obsahují triviální metodickou chybu, protože srovnávají nominální objem dluhů s reálným objemem HDP.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 16. 9. 2009 20:20
reakce na Pavel Kohout | 16. 9. 2009 11:39

Také metodickou chybu nevidím..První graf zobrazuje NOMINÁLNÍ HDP a NOMINÁLNÍ DLUH. Kde je problém? To je naprosto v pořádku..I ten druhý je v pořádku. 5% předpoklad růstu HDP vypadá jako nominální, při 2% inflaci to je 3% růst reálného HDP. To také dává smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 16. 9. 2009 17:50
reakce na Pavel Kohout | 16. 9. 2009 11:39

Omlouvám se, tu metodickou chybu nevidím. Graf jistě vedle sebe klade dvě rozdílné veličiny. Smysl grafu ale vidím ve vypovídací schopnost při porovnání progresí obou veličin v čase. A ten je nezdravý, domnívám se, ale možná se mýlím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 12. 9. 2009 08:37

O problémech se sub-prime hypotékami se ví od r 2005. Jako první to zachytili reverendi, faráři různých církví v USA. Od r. 2005 za nimi chodili "jejich ovečky" a svěřovali se že mají potíže se splácením hypoték. Výborný předstihový ukazatel, ne?Problém s bankami je v tom, že v ní má příliš mnoho peněz příliš mnoho nezúčastněných lidí. Když padne nějaký např. průmyslový podmik, přijdou o své peníze akcionáři, dodavatelé, zaměstnanci - a to je jen pár lidí. Když padne velká banka, přijde o peníze kromě akcionářů a zaměstnanců, příliš mnoho dalších lidí - vkladatelů. Když je ztráta banky je větší než vlastní kapitál, je okamžik k bankrotu banky a jejím uzavření, rozprodání akciv a vrácení vkladů vkladatelům (by si je dali do jiné banky). Jenže problém je, že management takto ohrožené banky lže a ztráta je pak většinou větší než vlastní jmění. Takže sestavit dobrou regulaci a kontrolu bank je složité.Osobně bych nechal stávající regulaci a jen opět rozškatulkoval banky podle typů obchodů - klasické, všeobecné, investiční. A každý si vybere jaké akcie si koupí a kam vloží své peníze jako vkladatel.Mimochodem - od r. 2006 jsem si o sub-prime hypotékách povídal s několika bankéři. Potřeboval jsemto vysvětlit, neb jsem tomu nerozuměl, co to je za typ obchodů. Někteří tomu nevěřili a říkali že to může špatně skončit - měli pravdu. Za tuto trabli může jen blbost a chamtivost. A žádná regulace neomezí tyto dvě vlastnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 11. 9. 2009 17:04

Že je situace vážná už tvrdím téměř 2 roky. Nyní nastalo relativní uklidnění, což považuji za klid před další bouří..V poslední době se objevují různé střípky informací. Každý střípek sám o sobě je zajímavý, avšak s omezeným dopadem na ekonomický vývoj nebo akciové a komoditní trhy. Teprve když je posbíráme dohromady, uvidíme, že ekonomické oživení a oživení trhů, jak se to snaží prezentovat média, je pouze chiméra..Na detailnější analýze pracuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Brabec | 11. 9. 2009 15:35

Prece neni mozne aby stat vzdy prispechal na pomoc kdyz se nejak banka velikosti "Too big To Fall" dostane do problemu ? Naopak stat by mel regulovat trh aby zadna takova banka nevznikla a kazdy subjekt na trhu mohl krachnout bez vyraznejsiho dopadu na cely ekonomicky sektor. Jinak se stat stava pouze rukojmi bank a banky nic nenuti se chovat zodpovedne a obavat se rizika. S clankem naprosto nesouhlasim v ideove rovine, stat by mel pouze nastavit mantinely pro trh a nebranit kreativni destrukci intervencemi. Otazka je jestli by pripadny krach velkych bank nebyl ve finale levnejsi a zdravejsi nez drzet je pri zivote a vyrovnavat ekonomicky propad ze statni kasy. Na to nam ovsem da odpoved az historie. Za 10 - 20 let az bude amerika jenom zemi stredniho vyznamu ktera bude rovna Cine a Rusku :)Kdyz ja, nebo muj podnik zkrachuje, zadne pomoci se od statu nedockam. Existuje tedy hranice od ktere je podnik nedotknutely ? A pokud ano, neznamena to ze vsechny firmy se budou snazit se dostat do toho klubu exklusivnich a korporaci TBTF bude pribyvat, spolecnosti budou fuzovat a rust jenom proto aby mely tu jistotu ze i jim prijde stat na pomoc az bude nejhure. Zachrana Bear Stearns a AIG mozna zachranila dnesek .. ale zachranila i zitrek ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 9. 2009 11:44
reakce na Brabec | 11. 9. 2009 15:35

Je to trochu jinak. Za prvé - souhlasím, že bankovní regulace musí být přísnější. Deregulace z 90. let byla evidentně přehnaná. Za druhé, když už k problému jednou dojde, je opravdu levnější, když se spirála nerozvine. Náklady na záchranu jsou vážně nižší. Za třetí, údajný morální hazard je chiméra. Pro manažery zkrachovalých bank není vládní záchrana žádná příjemná zkušenost a zaručeně na něm nevydělají.Zkrátka a dobře - mohlo být mnohem hůře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 11. 9. 2009 16:27
reakce na Brabec | 11. 9. 2009 15:35

No, vas nazor je velice casty, ale receno s Ferdinandem I. (anebo panem ustavnim soudcem Musilem) je to navrh typu "fiat iustitia, pereant mundus" - "Staniz se spravedlonost, at trebas zhyne svet".Ano, zachrany zpusobili a zpusobi strasne moc problemu. Ale je to jako nenasadit chemoterapii pacientu s rakovinou - muze se to vylecit zazrakem samo, anebo risknout chemoterapii i s vedomim problemu pozdeji.Dulezita vec je, aby, az je k tomu trochu casu, se resili duvody krize (napriklad ta ticha zaruka statu pro v podstate vsechny banky). Bohuzel tohle zatim chybi a vice se populisticky pouzivaji zastupne problemy jako jsou bonusy bankeru - protoze je to snadnejsi nez se pokusit napriklad rozbyt velke banky. Najit obetniho beranka (nebo beranky) je snazsi nez neco skutecne rozumneho udelat, specialne pokud relativne velka skupina volicu ma relativne malou propensitu k akceptovani zodpovednosti za vlastni ciny (jako je napriklad vybrani si banky dle kvality, ne dle toho jak jsou statem zaruceny vklady).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 11. 9. 2009 14:47

Bůh ví proč zrovna Lehmani nedostali nic.Těch spekulací,proč oni ne a ostatní jo,je plný internet.Ať mi nikdo neříká,že krize neposloužila jako záminka pro řízení konkurenčního boje.Panika je i nástroj toho,jak oblbovat druhé,aby lépe přijali noty,podle kterých hraju.Rozvinu myšlenku,která se řeší v jiném článku zde na Finmag.Jedinou vědou,kterou uznávám je biologie,protože ta dokazuje,že každý vždy boxuje jen za sebe a svoje geny.Finanční krize 2007-20XY je toho důkazem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!