Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trochu jiná bankovní krize

Americký bankovní trh prochází krizí – to dnes ví každý. Ale jde o jiný druh krize, než si většina veřejnosti a politiků myslí.

Bankovní krize bývají doprovázeny pády peněžních ústavů a drastickým poklesem objemu poskytovaných úvěrů. Ano, některé banky a podobné instituce již skutečně padly a některé tento osud ještě čeká. Co je však na současné krizi mimořádné a pozoruhodné? Navzdory mediální lavině hrozivých zpráv neexistují reálné údaje, které by potvrzovaly kritický pokles objemu úvěrů. Zdá se, že krize je omezena na Wall Street a na média.

„Banky napříč Spojenými státy včera pokračovaly v úvěrových obchodech, ačkoli i federální orgány varovaly, že bankovnictví je na prahu kolapsu,“ uvedl Binyamin Applebaum, reportét deníku The Washington Post v pátek 26. září. „Mnohé menší banky ve skutečnosti profitují z problémů na Wall Street. Vklady přitékají s tím, jak zákazníci opouštějí rizikovější nástroje, a klienti s dobrým profilem stojí fronty na úvěry,“ pokračuje Applebaum. „Topíme se v hotových penězích,“ cituje Applebaum ředitele jedné malé lokální banky.

Profesor William Dunkelberg z Temple University a hlavní ekonom Národní federace nezávislého podnikání (NFIB) dodává, že nedávný průzkum této organizace ukázal, že jen dvě procenta členských firem (vesměs malých podniků) udalo, že získat bankovní úvěr představuje velký problém pro podnikání. „Máte-li problémy s úvěrem, obraťte se na místní banku v okolí,“ radí Dunkelberg. Malé banky mají menší problémy, protože se nepouštěly do rizikových obchodů a exotických finančních instrumentů, které poslaly do kolen instituce jako AIG nebo Lehman Brothers.

Ani velké banky však nejsou všechny paušálně v průšvihu. Největší americká komerční banka, Bank of America, si v krizi libuje. Za 44 miliard dolarů koupila Merrill Lynch, legendární investiční banku z Wall Street.

Situaci využila i velká banka JP Morgan Chase & Co. Její silná kapitalizace umožnila výhodný nákup velké spořitelny Washington Mutual ještě tentýž den, kdy WaMu ohlásila bankrot. Za výprodejovou cenu 1,9 miliardy dolarů získala JP Morgan Chase banku s bilanční sumou 307 miliard dolarů. Klienti WaMu mohou být klidní: o peníze nepřijdou.

Dokonce ani Washington Mutual nebyla v úplně katastrofálním stavu: sice utrpěla velké ztráty v důsledku špatných hypotéčních úvěrů, avšak tyto ztráty ještě nebyly rozhodující. Rozhodla teprve panika, která ji odstřihla od přístupu k mezibankovním úvěrovým obchodům. Strach a nedůvěra tedy postihuje jen určitý segment velkých bank, které jsou „kontaminovány“ substandardními hypotéčními úvěry a cennými papíry z nich odvozených. Zde lze skutečně mluvit o krizi důvěry a vyschnutí úvěrových obchodů.

Nicméně celkový stav amerického bankovnictví není zdaleka tak katastrofální, jak by se mohlo zdát podle mediální prezentace problémů. Podle posledních údajů ke dni 10. září 2008 vzrostl celkový objem úvěrů o 5,4 procenta meziročně.

Objem podnikatelských úvěrů vzrostl meziročně o deset procent, protože slabý dolar přeje průmyslu. Dokonce i úvěry v „nebezpečném“ odvětví nemovitostí meziročně vzrostly zhruba o čtyři procenta. Úvěrová krize? Jaká úvěrová krize?

Pro srovnání, v české ekonomice meziročně klesal objem podnikatelských úvěrů od července 1997 do května 2004. Nejhlubší bod úvěrové krize byl dosažen v květnu 2000, kdy objem podnikatelských úvěrů v ČR meziročně poklesl o 12,7 procenta. Ještě hlouběji poklesl objem úvěrů v roce 2002 (až o 37 procent), to však bylo v důsledku masového vyvedení špatných úvěrů do Konsolidační banky.

Stav po odmítnutí záchranného balíčku

Ano, to byla skutečná úvěrová krize, jejíž dimenze dosahovala řádově 30 procent hrubého domácího produktu. Může něco podobného potkat Ameriku? Pravděpodobně ne. Situaci ovšem značně zkomplikoval americký Kongres, když v pondělí 29. 9. 2008 z čistě ideologických důvodů odmítl záchranný balíček.

Krajní levice hlasovala proti, protože nechtěla podporovat „korporátní lakotu“. Konzervativní pravice hlasovala proti z obav ze „socialismu“, který ovšem nejvíce hrozí v případě, pokud vývoj přeroste ve skutečnou krizi. Spojená pravo-levá krátkozrakost měla drtivé důsledky pro momentální vývoj na burzách.

Americké finanční trhy jsou po odmítnutí tentokrát skutečně v kritickém stavu, který patrně vyústí ve vážnou recesi srovnatelnou s rokem 1982. Nicméně tehdy nastala recese ze zcela jiných důvodů. Americká ekonomika nyní vplouvá do nezmapovaných vod, se kterými žádný ekonom nemá zkušenosti. Alespoň žádný žijící ekonom, abychom byli přesní.

Pouze čas ukáže, zda nynější obavy jsou hystericky přehnané, anebo zda Spojené státy skutečně stojí na prahu nejhorší recese za posledních padesát nebo i více let. Vypočítat pravděpodobnost obou scénářů nelze. Mimochodem, před pár dny jsem si objednal neveřejnou analýzu od jedné velmi rozumné společnosti. Analýza předpokládala několik scénářů vývoje: A,B, C, D, E a F. Ve skutečnosti se nyní realizuje scénář G…

Amerika se nakonec nezhroutí. Náklady na záchranu však patrně přerostou hranici 700 miliard dolarů. Profesor Kenneth Rogoff, když psal o částce 2000 miliard, byl možná nejblíže pravdě.

Autor je ředitel strategie Partners. Psáno pro Lidové noviny, aktualizováno. Foto: Profimedia.cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK