Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč máme práci

Jsou investiční pobídky opravdu zlo? Arsen Lazarevič polemizuje s názory Pavla Kohouta.

V článku Pavla Kohouta Investiční pobídky bez iluzí byly investiční pobídky vykreslovány jako nástroj, který upřednostňuje jednoho na úkor jiného a zároveň tím pokřivuje tržní mechanismy. Teoreticky je to pravda, lze si to doložit i na jednoduchém příkladu.

Jak to chodí v Kocourkově…

Ve státu, který je veliký jako jedna malá vesnička, žijí dva zemědělci. Oba pěstitelé platí daně za pronájem půdy a vzájemně si konkurují. Po nějaké době však do našeho Kocourkova přijde třetí zemědělec, kterého by starosta rád oprostil od daní a věnoval mu půdu. Co se v takovém případě stane?
 
Třetí zemědělec dokáže vypěstovat různé plodiny levněji než první dva, a pravděpodobně je tím tedy existenčně zničí. Zlikviduje konkurenci, aby získal monopol a mohl si nastavovat takové ceny, jaké sám uzná za vhodné. I když se v tomto případě zdají „investiční pobídky“ jako velké zlo, je potřeba na ně nahlížet ze dvou stran.
 
Na rozdíl od smyšleného Kocourkova dokázaly investiční pobídky nastartovat hospodářský růst, vyvolaly pokles nezaměstnanosti a mnoha lidem se tím pádem zlepšil život. Ukázkovým příkladem zdařilých investičních pobídek je třeba i nově otevřená automobilka Hyundai v Nošovicích.

Při plném zatížení zaměstná až 3000 lidí a v příštím roce se na růstu HDP bude podílet až 1 %. Hyundai jako jednu z mála automobilek nepostihnou klesající prodeje aut, protože je zaměřená především na malá, praktická, úsporná a relativně levná auta.

Drahá pracovní síla?

Jedním z argumentů uvedených v článku P. Kohouta byl tlak na cenu pracovní síly. Cena pracovní síly roste, a to především kvůli vysoké poptávce firem po práci. Zatímco v roce 2003 byla nezaměstnanost 10,3 %, nyní činní 5,1 %.
 
Časy, kdy byla Česká republika označována za zemi s levnou pracovní silou v Evropě, jsou dávno pryč. V souvislosti se zvětšováním sektoru služeb na úkor průmyslu zanikne i většina společností, které nemálo těžily z levné pracovní síly na počátku 90. let. Jednalo se především o manuální profese, nejčastěji v textilním průmyslu.

Vyšší inflace?

Přísun nových peněz do ekonomiky v podobě investic by měl logicky vyvolat novou inflaci. Od roku 2003 do roku 2007 byla průměrná inflace 2,02 % – za takových podmínek by naše ekonomika snesla srovnání i s ekonomikami zemí západní Evropy.

Z toho jasně vyplývá, že investice ze zahraničí byly skutečně účelově vynaložené, protože tlumily inflaci a zvyšovaly hospodářský růst. Soutěživost hyper- a supermarketů v prvních letech, kdy na české spotřebitele útočily především nízkou cenou, vyvolala téměř deflaci v roce 2003.

I dnes lze najít oblasti, kde by se investiční pobídky hodily. Kdyby se k nám podařilo přilákat například německý řetězec Aldi, vyvolalo by to pravděpodobně nový cenový souboj diskontů a hypermarketů. Nebylo by pak vůbec myslitelné, aby si hypermarkety před Vánoci dovolily zdražení chleba o 10 a více korun.

Keynes uměl žít…

Investiční pobídky nám vlastně nic špatného nepřinesly. Možná byl náš růst v jistých ohledech škodlivý, protože se zaměřil pouze na jeden obor, kde se nyní projevují problémy. Ale nezaměstnanost neroste a stále je poptáváno kolem 130 000 pracovních míst.

Lidé zkrátka nechtějí čekat 30 let, než se jejich mzdy srovnají s těmi západními. Chtějí žít okamžitě a investiční pobídky k tomu již napomohly. Aneb jak říkával J. M. Keynes: „V dlouhém období jsme všichni mrtví.“

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 21 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK