Diskuze: Kam až může růst minimální mzda? Hledá se bod zlomu

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 01:27| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 23:17

"A to interpretuju tak, že jejich vyjednávací pozice je špatná - informacemi a vysokou konkurencí, což je tlačí do spodní hranice toho volného prostoru. "

http://www.lidovky.cz/skladnik.aspx

Připadá mi, že ten "volný prostor" je prakticky nulový. Pokud se libovolně velká skupina zaměstnanců rozhodne, že odejde, tak amazon vcelku v pohodě sežene nové lidi. Nemám pocit, že by tam byl jakýkoliv prostor pro nějaké vyjednávání.

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 00:19| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 23:17

> Já mám prostě čím dál větší podezření, že brát ty křivky jako exaktní obraz trhu je blbost

Takže chápu správně, že co je "nerovnovážná silová pozice mezi aktéry trhu" a jak tento faktor chybí v konceptu nabídky a poptávky - se nedozvím a nadále bych tento názor měl obhajovat stylem "je to pravda, protože pan Březina má podezření"? Já bych to _opravdu_ chtěl pochopit.

> No, a pak se cena práce uměle zvýší a - nestalo se nic, opět a opět

To máte špatné informace: http://doku.iab.de/discussionpapers/2016/dp1016.pdf A takových studií není zas tak málo (myslím, že číselně cca. 1/2 studií na toto téma?). Moje osobní vysvětlení je, že vzhledem k tomu, že ten jev se týká docela hodně dlouhodobé poptávky a všichni mají motivaci "podvádět" (viz. dodržování pracovních smluv u nízkopříjových skupin), a jedná se navíc v mnoha státech o očekávatelnou záležitost, tak ten efekt je hrozně těžké "najít", přestože existuje a vůbec nemusí být malý (teď nedávno jsem viděl hezkou diskuzi s nějakým člověkem, který tohle dokonce nějak analyzoval a vysvětloval - ale tu jeho studii jsem nečetl). Např. firma vůbec nepostaví nějakou továrnu, protože vidí, že se v následujících 20 letech postupně bude zvyšovat min. mzda. To může mít poměrně velké dopady na zaměstnanost, nicméně je to prakticky nezměřitelné.

> Podle mne, je tu určitý prostor.

Samozřejmě, že je. Zkuste porovnat, jakou část příjmu lidé vyhazují za rohlíky a jaká část zisku firem jde na platy. A to ne jen velkých, ale i těch malých. A pak se podívejte, co to udělá, pokud tuto částku zdvihnete o 25%. K čemu jste se dopočítal? Mimochodem, ještě to porovnejte s cenou technologií.

> A to interpretuju tak, že jejich vyjednávací pozice je špatná - informacemi a vysokou konkurencí, což je tlačí do spodní hranice toho volného prostoru.

Mohl byste odhadnout, jaké procento platu v těchto skupinách je dáno nedostatkem informací? Tzn. pokud byste šel radit těmto lidem, kde najdou "lepší job", kolika lidem byste podle vašeho odhadu dokázal poskytnout informace, které by vedly ke zvýšení jejich platu? Já si osobně myslím, že já bych teda moc úspěšný nebyl a že ti lidé mají informace docela dobré. Co vy?

Pokud jde o vysokou konkurenci - vysoká konkurence typicky ten "prostor" zužuje - čím více subjektů na trhu s trošku jinými preferencemi, tím jsou ty "diskrétní" veličiny plynulejší. Ano, vysoká konkurence způsobí, že ti lidé budou mít tu mzdu nízkou. Proč bych měl na tom trhu očekávat velký prostor pro jednání?

Martin Brezina|19. 12. 2016 23:17| reakce na Ondřej Palkovský - 19. 12. 2016 21:22

Já mám prostě čím dál větší podezření, že brát ty křivky jako exaktní obraz trhu je blbost. Je to zdánlivě takové jednoduché: zaměstnavatelé poptávají při určité ceně nějaké množství práce, když se cena práce zvýší, budou ji poptávat méně, když se sníží, více. No, a pak se cena práce uměle zvýší a - nestalo se nic, opět a opět. To je potřeba vysvětlit.

Podle mne, je tu určitý prostor. A ten prostor není až tak malý, není to nějaké plus minus procento, ale třeba plus minus 25-30 %. Jako když zdražíte rohlíky z 1,50 na 2 kč a lidi pořád kupují zhruba stejně rohlíků, protože jim to zdražení kapsu neutrhne. A teď je podle mne otázka, proč to v případě těch nízkopříjmových není třeba +25 %, ale spíš - 25 %. A to interpretuju tak, že jejich vyjednávací pozice je špatná - informacemi a vysokou konkurencí, což je tlačí do spodní hranice toho volného prostoru.

Ondřej Palkovský|19. 12. 2016 22:58| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 18:19

"Proč by měli lidé daněmi podporovat možnost zaměstnávaní za mzdu, ze které nejde vyžít? Ať takový "zaměstnavatel" radši zkrachuje"

Nepodporují. Dávky lidem s nízkými mzdami není podporování jejich zaměstnavatelů. Je to podpora těch lidí.

Martin Risik|19. 12. 2016 22:28| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 18:19

Tak on ten zamestnávateľ v prvom rade prepustí zamestnanca, ktorému musí platiť viac, ako je hodnota jeho práce. Prečo by hneď mal krachovať, keď nemôže zaplatiť toľko, koľko si vrchnosť zmyslela a nariadila?

Ondřej Palkovský|19. 12. 2016 21:43| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 18:28

Fakt tomu nerozumím. Takže tady je poptávka po autobusových službách, firmy to odmítají, protože nemají dostatek řidičů - a přitom se tady neobjeví nějaký další podnikatel, který by ty "volné" autobusáky zaplatitl trošku líp a vydělal na tom, že tyhle kontrakty obslouží?

> A hlavně ostatní by nekoukali se založenýma rukama.

Jo takhle, takže problém není v malých mzdách, problém je, že tady stát jaksi nevynucuje bezpečnost? A co kdyby stát tedy místo zvyšování minimální mzdy jaksi začal vynucovat normální civilizované prostředí?

Ondřej Palkovský|19. 12. 2016 21:22| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 20:21

Mohl byste tedy definovat, co rozumíte pod pojmem "rovné jednání"? Co to jsou ty "podmínky rovnosti"?

"Aktér 1 nejen, že nemá dostatek informací (o trhu, budoucí práci - jak posoudit předem její náročnost?, ostatních zájemcích - jak si stojí mezi nimi?),"

Asymetrickou informaci bych chápal, byť si myslím, že empiricky to bude dost neobhajitelné v souvislosti s minimální mzdou - ale vy to zřejmě tak nechápete:

"ale prostě jeho vyjednávací schopnosti jsou podstatně slabší."

No, a tady přichází do hry otázka nabídky a poptávky: ta ekonomická teze v podstatě říká, že vyjádnávat můžou jak chtěj, stejně se nakonec dohodnou plus minus na tom, kde se ty křivky protnou. Ale jestli to dobře chápu, vy tvrdíte, že se dohodnou někde "jinde" - proč?

Ad 2) já pořád nevím, jak tu "rovnost jednání" definujete. To, co jste právě popsal, je přesně, jak se popisuje nabídková křivka. Tak teď nerozumím tomu, v čem se tedy ten průsečík poptávky a nabídky mýlí?

Já z toho mám trošku pocit typu "mě se nelíbí, jak trh funguje, tak prohlásím ty ekonomické zákony za neplatné"...? Jak teda definujete tu rovnost/nerovnost vyjednávání a čím co tedy v té charakteristice trhu poptávkou a nabídku vzhledem k té "rovnosti" chybí?

Jan Krejčí|19. 12. 2016 20:37| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 14:42

K tomuto tématu už mi v hlavě dlouho vrtá jedna myšlenka - jaká část dnešní tzv. vysoce kvalifikované pracovní síly vlastně působí na volném trhu? I když odhlédnu od "nepoužitelných" absolventů, kteří se přisají někde ve státní správě nebo organizacích státem zřizovaných nebo aspoň placených, tak většina příjmově nejzajímavějších kvalifikovaných profesí je regulovaná komorami s povinným členstvím, získáním nějakého certifikátu, kulatého razítka apod., kde o volném trhu nemůže být řeč, všechno jsou to v podstatě vládou subvencovaná povolání.

Další kvalifikovaná pracovní síla najde uplatnění v korporátech, které jsou zase z drtivé většiny buďto 1) přisáty na státní rozpočet, na státní systém autorského práva a licencování nebo přímo státem zřízené monopoly, nebo 2) přisáty na ostatní korporace, které získávají peníze dle bodu 1. Troufám si tvrdit, že na volném trhu by 99% korporací nemohlo fungovat tak, jak momentálně fungují (=jaké mzdy vyplácejí svým kvalifikovaným zaměstnancům). A vzhledem k tomu, že drobnější firmy by při stejné "populaci" pravděpodobně nezaměstnaly stejné množství různých IT, účetních, finančních, HR, quality, marketing, PR a dalších odborníků (nebo aspoň ne na těch úrovních mezd, kde se dnes pohybují), tak se taky zejména ta horní část takových jobů dá považovat za dotovanou státem.
Takže otázka zní - kdo je dnes kvalifikovaný a zároveň se nenechá živit ostatními - resp. kdo má v Bastiatově fikci státu kladné znaménko? A jak velká taková společenská třída je? A proč těm vzdělaným a inteligentním (aspoň dle povolání) nevadí to, že se nechávají v podstatě živit střední třídou?
(disclaimer: Sám jsem jednou z těch pijavic dle této definice.)

Martin Brezina|19. 12. 2016 20:21| reakce na Ondřej Palkovský - 19. 12. 2016 19:46

Už jsem to tady částečně napsal. Je to situace, kdy spolu vyjednávají 2 aktéři (aktér 1, potenciální zaměstnanec a aktér 2, potenciální zaměstnavatel) o pracovní smlouvě a má to dvě roviny.

1) Dejme tomu, že aktér 1 je nezaměstnaný XY, s IQ 85, základně gramotný, jinak bez vzdělání, který se spolu s dalšími 99 uchazeči uchází o místo vrátného. Proti němu sedí zástupce aktéra 2, personalista, kterému pracovní smlouvu sepsal firemní právník. A jdou vyjednávat o podmínkách pracovního kontraktu, především tedy o mzdě. Nevím, jak vy, ale já bych toto vyjednávání (za předpokladu, že zanedbáme existenci pracovního práva) za rovné neoznačil. Toto není pouze asymetrie informací, to je prostě vyjednávání dvou silově zcela nerovných aktérů, jejichž možnost ovlivnit výslednou podobu kontraktu je významně odlišná. Aktér 1 nejen, že nemá dostatek informací (o trhu, budoucí práci - jak posoudit předem její náročnost?, ostatních zájemcích - jak si stojí mezi nimi?), ale prostě jeho vyjednávací schopnosti jsou podstatně slabší.

2) Nehledě na okolnost druhou, že aktér 1 sice může říci: no, já vám za tyhle prachy tady dělat nebudu, ale pro aktéra 2 to není nic tak hrozného, s ohledem na to, že v řadě je dalších 99, z nichž jeden může říci, že za ty peníze to dělat bude (třeba proto, že má hornickou rentu nebo manželku, která vydělává dobře). Pokud by to vyjednávání mělo být o trochu rovnější, měl by mít aktér 1 v záloze dalších 99 reálně dostupných zaměstnavatelů, kteří čekají v řadě na něj, jako ti uchazeči u aktéra 2.

Jan Kopecký|19. 12. 2016 19:52| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 17:18

Je to odvěký problém - co s lidmi, kteří nedokáží vyprodukovat ani tolik, aby sami přežili? (a každá civilizace s k tomu stavěla a staví po svém). Nijak to ale nehroutí žádný volný trh, nechápu, jak můžete z nekonkurenceschopné ceny odvozovat nějaké "hroucení trhu"?

Ondřej Palkovský|19. 12. 2016 19:46| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 19:26

> Na rozdíl od vás jsem ale nezaregistroval, že by o tom všichni mluvili

V podstatě je to argument, který se ozývá u tématů typu "ochrana spotřebtele", "ochrana zaměstnance" a třeba i ta minimální mzda. Někdy by se to dalo označit za situace "asymetrické informace", ale nemám ten pocit, že by to bylo to, co autoři těchto výroků - včetně vás - mají na mysli.

Ale chvilka googlu - http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2015_ministr-jurecka-obchodni-retezce-nesmi.html
Tady snad ústavní soud: http://profipravo.cz/index.php?page=list&id_category=69&csum=945b19d7

> A když už jsme u toho - souhlasíte s výchozí tezí, že je pozice aktérů na trhu nerovnovážná či spíše nerovná, nebo ne?

No já právě nerozumím tomu, co to "nerovnovážná" nebo "nerovná" pozice znamená, tak s tím těžko mohu souhlasit nebo nesouhlasit. Mohl byste to nějak definovat?

Jan Altman|19. 12. 2016 19:40| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 18:09

Tedy když si vzpomenu, jak mi vyprávěli prarodiče, v jaké bídě žili třeba v 50.letech. Nebo jakou životní úroveň měli moji rodiče za komunismu (tedy před nedávnou dobou). Tak tedy rozhodně nemyslím, že dnes pár lidí žijící z minimální mzdy "nemá na přežití". Navíc je to zkrátka jen na nich - když 98% ostatních lidí si zvládne najít práci za mzdu vyšší, tak by se ta 2% měla předně zamyslet nad tím, co dělají špatně.
Podle mne zkrátka je ve společnosti určité množství lidí, kteří nemohou či nechtějí zaměstnavateli vyprodukovat statky za 25tis tak, aby ten jim mohl dát více jak min.mzdu. A nevidím důvod, proč by pak měli dostat víc. Co vy víte o jejich konkrétních případech? Opravdu to jsou lidé, kteří se opravdu hodně snaží a přesto na vyšší mzdu nedosáhnou? Po práci nejdou do hospody, ale dále se vzdělávají? Protože ostatní to často dělají! I oni?

Jan Altman|19. 12. 2016 19:31| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 17:58

Dělení na odvětví je zcela arbitrární.
Není to o odvětví.
Když má někdo vysokou kvalifikaci, vzdělání, inteligenci i píli, tak je zkrátka asi (potenciálně) produktivnější, než jeho opak.
Že v oboru nanotechnologií, farmakologie, biotechnologií, IT, atd... jsou spíše ti první, to je fakt. Oni tam ti druzí jaksi ani být nemohou, co by tam dělali? Nechal byste si od toho druhého dělat mozkovou operaci? :-)

Jan Altman|19. 12. 2016 19:27| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 17:18

- To je jako říkat, že tržní cena ztrácí svůj význam v okamžiku, kdy neumožňuje výrobci kazetových magnetofonů, aby přežil. Naopak v tomto okamžiku má ten největší význam! Říká mu: zabal to, zkus něco jiného.

- A volný trh se v tomto okamžiku nehroutí. Proč by se měl hroutit v okamžiku, kdy 2%prodejců práce či kazeťáků zjistí, že chybně alokují zdroje?

- A samozřejmě ta vaše regulace nezasáhne jen 2% pracovního trhu! Když zvýšíte min.mzdu z 15 na 20 tisíc, tak se to nedotkne jen těch, co měli dřívější min mzdu, ale i těch, co měli mzdu mezi dřívější a novou min mzdou (16, 17, 18, 19tis), navíc nějak asi budou reagovat ti, co měli 20, 21, 22, 23, protože zkrátka mají pocit, že jejich schopnosti jsou vyšší, než schopnosti nekvalifikovaného, nespolehlivého a neproduktivního kolegy pracujícího za min.mzdu. A jak budou reagovat zaměstnavatelé, kteří budou muset nuceně zvednout mzdy z 15 na 20 (a asi zvednout i těm, co měli 22), jak dopadne reakce zaměstnavatelů na ostatní pracovníky, i na ty, kterých se min.mzda netýká (zavedení automatické linky nemusí připravit o práci jen pomocného dělníka, ale i jiné a lépe placené profese v dané výrobě i administrativě - ta nová linka bude realtime napojena na podnikový ERP, na moduly od účta, přes výrobu až po HR a CRM).

Zkrátka bastiatovské "Co je vidět a co není vidět" - nekonečná řada nezamýšlených důsledků.

Martin Brezina|19. 12. 2016 19:26| reakce na Ondřej Palkovský - 19. 12. 2016 17:54

Dobrá otázka. Budu si to muset promyslet, jak to případně na grafu bude vypadat, přece jen jsem si to právě vymyslel.

Na rozdíl od vás jsem ale nezaregistroval, že by o tom všichni mluvili. Než si to promyslím, tak mi, prosím, pošlete pár odkazů na to, kde o tom "všichni mluví", ať se poučím od chytřejších.

A když už jsme u toho - souhlasíte s výchozí tezí, že je pozice aktérů na trhu nerovnovážná či spíše nerovná, nebo ne?

Josef Fraj|19. 12. 2016 18:34| reakce na Ondřej Palkovský - 19. 12. 2016 17:54

to bude něco jako fuldovo tržní přerozdělování :-)

Richard Fuld|19. 12. 2016 18:28| reakce na Ondřej Palkovský - 19. 12. 2016 17:59

Ale kdepak. Ty firmy měly často dlouhodobé kontrakty, které pod konkurenčním tlakem získali za velmi nízké ceny (díky nízkým mzdovým nákladům) a jakékoliv zvýšení mezd si nemohou dovolit. Když chcete přetáhnout pár řidičů, tak jim nemůžete přidat a ostatním ne. To by Vám odboráři dali sežrat. A hlavně ostatní by nekoukali se založenýma rukama.

Richard Fuld|19. 12. 2016 18:19| reakce na foxy - 19. 12. 2016 17:24

Takže práce už neslouží ani k tomu, aby člověk získal prostředky k přežití. No to ale na tom byli lépe i ti otroci. :-) Systém, který neplní účel, je špatný a je ho třeba korigovat a tomu korekčnímu nástroji se říká minimální mzda. To, že i při pobírání minimální mzdy mají lidé nárok na sociální dávky jen svědčí o tom, že je minimální mzda nízká. Zaměstnavatel sice není sociální úřad, ale zaměstnanci nejsou otroci. Proč by měli lidé daněmi podporovat možnost zaměstnávaní za mzdu, ze které nejde vyžít? Ať takový "zaměstnavatel" radši zkrachuje.

Richard Fuld|19. 12. 2016 18:14| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 15:21

Jo aha, tak oni by se tím neuživili? A to prací, kde by ze mzdy odváděli daleko více by se tedy podle Vás uživili? Jenom by stačilo, aby nebyla regulovaná výší minimální mzdy, takže by si nevydělali ani 8 tis.? Obávám se, že Vám tady ta Vaše teorie nějak hapruje.

Richard Fuld|19. 12. 2016 18:09| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 15:13

"No zrovna tito kvalifikačně a příjmově podprůměrní často dokazují, že tu TV Samsung "potřebují" tak moc, že si ji za obrovského rizika koupí na dluh :-)" Některým lidem není pomoci. :-) To ale nijak radikálně nedopadá na správnost toho, co jsem napsal. Většina lidí si kupuje TV na dluh tehdy, když práci má.

Práci lidé dostávají jen proto, že je zaměstnavatelé potřebují. V takovém případě jsou dokonce i někdy ochotni slevit ze svých nároků.

Oboustranně výhodný vztah? Pokud zaměstnanci nepostačuje mzda k přežití, tak nelze mluvit o oboustranně výhodném vztahu. To by byla taková podivná výhodnost. :-) A proto je třeba minimální mzda. Proto, že trh (spíše zaměstnavatel) v jejím stanovení jednoduše selhal. Práce má svůj smysl a účel a tím je získat prostředky k životu. Pokud z jakéhokoli důvodu tento účel není plněn, je mechanismus, který vedl k takto vadně nízké mzdě nefunkční, byť by byl z Vašeho ideologického hlediska dokonalý. :-)

Ondřej Palkovský|19. 12. 2016 17:59| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 17:27

"Byla zde absurdní situace, kdy nabídka řidičů byla malá, poptávka po nich velká, ale tlak konkurence nedovoloval řidičům přidat na platech. "

Takže tady byla situace, kdy by člověk vydělal tím, že by najal dražšího řidiče autobusu a poskytnul služby, které ostatní zřejmě kvůli nedostatku autobusáků nemohli poskytnout? A majitelé firem a podnikatelé jsou zřejmě pitomci, protože jim nedošlo, že mohli takto snadno vydělat?

Richard Fuld|19. 12. 2016 17:58| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 14:46

No vždyť to píšu. IT odvětví je produktivnější než metařina. Není to tím, že metař je míň produktivní nebo míň pracovitý, než pracovník v IT.

Ondřej Palkovský|19. 12. 2016 17:54| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 11:31

"A sice nerovnovážná silová pozice mezi aktéry trhu."

Co to je? Můžete to, prosím, definovat? Jak se to projevuje na grafu nabídky a poptávky?

Mně by to doopravdy zajímalo - všichni o tom mluví a nikde jsem neviděl, co to vlastně znamená.

Richard Fuld|19. 12. 2016 17:27| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 13:38

Teď mě ještě napadlo, že na vině nízkých platů nemusí být vždy jen zlí zaměstnavatelé. K nízkým mzdám zcela přirozeně vede v některých odvětvích i samotná tržní konkurence. Např. v autobusové dopravě mezi sebou dopravci prakticky soutěžili o to, kdo bude platit svým zaměstnancům menší platy. Jediným řešením se tak jevilo zvýšení minimální mzdy pro řidiče. Tím došlo k tomu, že všichni dopravci budou mít úplně stejně placené řidiče a soutěž mezi nimi se bude tedy odehrávat ve všech ostatních ukazatelích. Minimální mzda tak může být v některých případech účinným nástrojem, který zabrání tomu, aby producenti soutěžili v tom, kdo platí svým zaměstnancům nejméně. A i ti řidiči si začnou více vážit své práce. Kromě toho to může vést k zatraktivnění práce řidiče autobusů, kterých je obecně nedostatek. Byla zde absurdní situace, kdy nabídka řidičů byla malá, poptávka po nich velká, ale tlak konkurence nedovoloval řidičům přidat na platech.

foxy|19. 12. 2016 17:24| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 17:18

Cena práce nemůže mít parametr přežil/nepřežil, to je věc státu. Navíc to nezohledňuje všechny okolnosti, co je pro jednoho věc přežití, to je pro druhého přivýdělek k manželově platu. Zaměstnavatel není sociální úřad.

Richard Fuld|19. 12. 2016 17:18| reakce na foxy - 19. 12. 2016 14:46

Tržní cena práce ztrácí svůj význam v okamžiku, kdy tato cena neumožňuje tomu, kdo práci prodává, aby přežil. V tomto bodě se Vám ten volný trh hroutí, a proto je třeba tržní cenu práce v tomto ohledu korigovat. 2% pracovního trhu budou deformováno a 98% bude fungovat na tržním principu. To je přijatelná "cena".

Jan Altman|19. 12. 2016 15:21| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 13:34

Proč? Protože pokud budu mít tržby 15tis a díky vašim regulacím si budu muset platit účetní, provozovat EET, mít PC na datovou schránku, vést rozličnou agendu, atd... tak čistého budu mít míň, než na podpoře. A to za značně vyššího rizika (ručení veškerým majetkem včetně střechy nad hlavou).
Do toho se vám moc lidí nepohrne...
Nehledě k tomu, že padesátiletý propuštěný metař možná zvládne rekvalifikaci na pomocné zahradnické práce, ale ne na práci s EET a PC (datovou schránkou, atd...). Nebo by možná i zvládl, ale ten objem hrůz je tak velký, že to nejspíše nezkusí.
Reálně tedy asi zkusí tu podporu + možná nějakou částečnou práci na černo. Než ho chytí vaši biřici.

Jan Altman|19. 12. 2016 15:13| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 13:07

No zrovna tito kvalifikačně a příjmově podprůměrní často dokazují, že tu TV Samsung "potřebují" tak moc, že si ji za obrovského rizika koupí na dluh :-)

Kdežto tu práci zas tak moc nepotřebují, protože o život bez ní jistě nepřijdou, protože nastoupí stát - důkazem budiž existence 5% nezaměstnaných v dnešní době, kdy inzeráty i na nekvalifikované práce visí na každém rohu a nepomáhá ani import sil z Ukrajiny.

Nabídka práce nemůže převyšovat poptávku po práci (a ani naopak). Protože stejně jako u jakéhokoli jiného statku nabídku a poptávku srovnává rovnovážná cena.
Reálně jsme ve zcela opačné situaci, firmy se předhánějí v nabídkách. Sehnat řemeslníka, ale i pomocného dělníka, doplňovače zboží do regálů, atd... je velmi těžké. A sehnat DOBRÉHO a spolehlivého zaměstnance, řemeslníka, atd... je téměř nemožné. Alespoň podle TV zpráv dnes práci lehce sežene i čerstvě propuštěný vězeň. Někde dokonce vězně zaměstnávají během výkonu trestu a po propuštění je chtějí zaměstnat standardně.
Práci tedy seženou i ti nedobří a nespolehliví - přičemž i kdyby se situace změnila a špatní a nespolehliví zaměstnanci by práci nesehnali, není to přeci principiálně špatně. Nikdo nemá na práci nárok. Je to dvoustranný vztah, oboustranně výhodný. Ale jako nikdo nemá nárok na úvěr (např. notorický neplatič či defraudant), tak nemá ani na zaměstnání. A nevidím na tom nic špatného - zkrátka v každé společnosti vždy bude nějaké procento lidí, kteří jednak pracovat nechtějí. A také procento lidí, kteří opakovaně zklamávali důvěru v ně vloženou zaměstnavatelem tak, že už je nikdo asi zaměstnat nebude chtít. Pověst je něco, co by člověk měl opečovávat a rozvíjet. Stejně jako kvalifikaci. Pokud činí opak, není nic špatného na tom, že zkrátka práci nesežene.

Jan Altman|19. 12. 2016 14:53| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 13:38

foxy|19. 12. 2016 14:46

Mzda je cena za práci. Cena je informace o poptávce/nabídce. Pokud budete cenu regulovat, tak vlastně regulujete informaci, nutíte ji, aby byla nepravdivá.