Diskuze: Kam až může růst minimální mzda? Hledá se bod zlomu

Ondřej Palkovský|23. 12. 2016 00:11| reakce na Martin Brezina - 21. 12. 2016 23:37

> Myslím, že byste těžko našel citát, kde přímo tvrdím, že nikdo nikde nezměřil, že by minimální mzda měla škodlivé následky
> No, a pak se cena práce uměle zvýší a - nestalo se nic, opět a opět

... tak nějak mám problém to interpretovat jinak.

> Autor výroku: Ondřej Palkovský.

Ano, a za tím výrokem si stojím. V předchozím postu máte vysvětleno proč - empirická data jsou nejasná, protože je to velmi těžké změřit. Ale máme změřeno, že to takhle funguje na jiných trzích (kde to změřit jde lépe) a není důvod se domnívat, že trh práce se v tomto ohledu od jiných trhů výrazně liší. Když máte teorii, která dá 50 předpovědí, 48 empiricky ověříte - tak je silně pravděpodobné, že ty zbývající 2 budou platit také, i když je nemůžete změřit.

> Jinak, pro tenhle článek tuhle diskuzi ukončeme, protože se točí v kruhu a chytáme se za slova

Myslím si, že žádná silová nerovnováha u lidí s nízkými příjmy není, tzn. že strany si jsou v jednání rovné, mají stejnou sílu. Proto jsem vás požádal o specifikaci co to ta "nerovnováha" znamená s tím, že zkusím tato kritéria použít na opačnou stranu transakce. Pokud jsou si strany rovné, měla by ta kritéria platit oboustraně - a mně připadá, že platí.

A teď píšete, že vás chytám za slovo. Připadá mi to, jako kdyby matematik při důkazu sporem prohlásil, že takový důkaz je neplatný, protože se přece nemůžeme brát tak doslova....

> Je to tak mezi státy, nevím, proč by to nemělo platit mezi lidmi.

Ale ono to platí i mezi lidmi - takové americké městečko s italskou mafií. Od toho tady máme stát, aby se tady takové jednání nevyskytovala - a v civilizovaném světě se tak v podstatě daři. Jenže jednání mezi státy spíš připomíná jednání mezi rodinami mafiánů. Nikdo tam nejedná za sebe a při jednání často nerespektuje práva ostatních a mlčky vyhrožuje silou (viz. Rusko). Provádí různé špionáže, vojenské manévry... kdyby Amazon vyhlásil "kdo u nás nebude pracovat, tomu zapálíme auto", tak by to bylo projevem nerovnováhy síly.

Martin Brezina|21. 12. 2016 23:37| reakce na Ondřej Palkovský - 21. 12. 2016 23:04

Myslím, že byste těžko našel citát, kde přímo tvrdím, že nikdo nikde nezměřil, že by minimální mzda měla škodlivé následky
Já vám odcituji někoho jiného (když už jsme u těch myslících lidí, kteří ví, že to není jednoznačné): "Pokud minimální mzda nevede k nezaměstnanosti, tak je to strašně velké překvapení, neobvyklý úkaz, výjimka. Samozřejmě se to může stát, ale bylo by to velmi neočekávané." Autor výroku: Ondřej Palkovský.

Jinak, pro tenhle článek tuhle diskuzi ukončeme, protože se točí v kruhu a chytáme se za slova. Například já bych si musel dál vymýšlet pomysly o pracovním vyjednávání metaře, kterým jsem nikdy nebyl a samozřejmě se o jeho situaci jen cosi domnívám, pravděpodobně je to jinak. Díky za vaše argumenty, jsou dobré a hodně mi pomohly si trochu projasnit ten náhled na začátku. Jsem dál přesvědčený, že to, jak si vyjednávací strany silově stojí, se na výsledku projevuje. Je to tak mezi státy, nevím, proč by to nemělo platit mezi lidmi.

Ondřej Palkovský|21. 12. 2016 23:04| reakce na Martin Brezina - 21. 12. 2016 22:17

> OK, shodněme se na tom, že evidence efektů není jednoznačná

Skvělé. Empirická data na první pohled k rozumnému závěru nevedou. Z hlediska teorie není důvod se domnívat, že se tento trh chová jinak než jiné trhy, kde na spoustě těchto trhů je ta teorie empiricky potvrzena. Za těchto okolností mi připadá rozumné se přiklonit k tomu, že tato varianta je pravděpodobnější.

> O to víc je pozoruhodné, že pan Palkovský vyskočí vždy, když se téma objeví, jako čertík z krabičky a začne vyprávět o škodlivosti minimální mzdy

Říká někdo, kdo tady doteď šířil mylné informace o tom, jak prakticky nikdo nikde nezměřil, že by minimální mzda měla škodlivé následky. Těší mě, že alepsoň nyní tento rozšířený blud nebudete šířit dále (na rozdíl od naší ministryně práce).

> a) "metař" nemá informace o trhu metařů, b) nemá přesně informace o povaze práce, kterou bude vykonávat,c) nemá informace o přednostech a nedostatcích ostatních metařů, kteří se ucházejí o místo, aby mohl srovnávat v čem je na tom lépe a v čem hůře. Všechny tyto informace ovšem druhá strana vyjednávacího stolu má k dispozici, nebo je pro ni rozhodně jednodušší je získat. Pro vyjednávání ceny práce jsou to ovšem informace zcela zásadní.

a) takže tvrdíte, že pro mnoho lidí s nízkým platem je tady nějaký výrazně lepší job, o kterém neví?
b) zkušební lhůta, výpovědní lhůta. Připadá vám to nedostatečné? Proč? Ti lidi fakt nejsou úplně blbí.
c) ano, tohle může být potenciálně problém. Až na to, že toto "selhání trhu" je zároveň příležitost na tom vydělat, takže to firmy samozřejmě řeší a to typicky výknovými benefity, protože zrovna tato zaměstnání jsou typicky dobře kontrolovatelná (narozdíl od toho doktora).

Z druhé strany: zaměstnavatelé ne vždy jsou schopni výkon zaměstnance dobře odhadnout - viz. krádeže v amazonu, viz. zaměstnávání lidí pouze s čistým rejstříkem. Amazon pravděpodobně platí více z důvodu informační asymetrie - snaží se mít tam lepší lidi i s tím rizikem, že některé "dost dobré a levnější" radši odmítne, protože je nerozezná.

Co vás tedy vede k názoru, že informační asymetrie vede k nějakému podstatnému snížení mezd?

> Amazon tedy prestižní zaměstnavatel je, to se sakra pletete. Pro tenhle segment trhu práce určitě. Ale, ano, i on se může dostat do slabé vyjednávací pozice, pokud je konkurence vysoká. A musí nabízet: dopravu z půlky Čech, rozmanité benefity, a teď dokonce platí brigádníkům 125 kč na hodinu, což je 22 tisíc za měsíční fond pracovní doby

Supr, takže jsme se dostali k tomu, že Amazon je ve slabé vyjednávací pozici. Platí X=22tis Kč.
Máme tady jiného zaměstnavatele, který platí X=10tis Kč. Je také ve slabé vyjednávací pozici ze stejného důvodu, jako amazon.
- není v kartelu s ostatními zaměstnavateli
- kdyby platil 8tis., tak mu tam nikdo nepřijde
- pro svou kauzu platit jim 8.tis rozhodně žádnou veřejnou podporu nemají, už vůbec nejsou tak prestižní zaměstnavatel jako amazon

Takže je také ve slabé vyjednávací pozici. Souhlasíte?

Martin Brezina|21. 12. 2016 22:17| reakce na Ondřej Palkovský - 21. 12. 2016 20:44

1) OK, shodněme se na tom, že evidence efektů není jednoznačná. O to víc je pozoruhodné, že pan Palkovský vyskočí vždy, když se téma objeví, jako čertík z krabičky a začne vyprávět o škodlivosti minimální mzdy. To by jeden řekl, že pro něj to jednoznačné je. A tedy není z vlastní definice myslící člověk:-)
2) "Konkrétně v čem je ta informační asymetrie?" Už jsem to tady cucal z palce jednou, ale pro čtenářsky méně zdatné zopakuji: a) "metař" nemá informace o trhu metařů, b) nemá přesně informace o povaze práce, kterou bude vykonávat,c) nemá informace o přednostech a nedostatcích ostatních metařů, kteří se ucházejí o místo, aby mohl srovnávat v čem je na tom lépe a v čem hůře. Všechny tyto informace ovšem druhá strana vyjednávacího stolu má k dispozici, nebo je pro ni rozhodně jednodušší je získat. Pro vyjednávání ceny práce jsou to ovšem informace zcela zásadní.
3) Amazon tedy prestižní zaměstnavatel je, to se sakra pletete. Pro tenhle segment trhu práce určitě.
Ale, ano, i on se může dostat do slabé vyjednávací pozice, pokud je konkurence vysoká. A musí nabízet: dopravu z půlky Čech, rozmanité benefity, a teď dokonce platí brigádníkům 125 kč na hodinu, což je 22 tisíc za měsíční fond pracovní doby - na brigádu hodně nadstandardní příjem. A od minimální mzdy hodně, hodně daleko----:)

Ondřej Palkovský|21. 12. 2016 20:44| reakce na Martin Brezina - 21. 12. 2016 11:07

> "metaři" nebyli propuštěni, nezaměstnanost se totiž nezvýšila, takže vaše vývody se týkají situace, která obvykle nenastává....

Na základě čeho usuzujete, že tato situace obvykle nanastává? Na základě svých mylných informací o tom, že to žádné studie nenalézají? Mě vždycky baví, jak když lidem realita nesouhlasí s jejich představou o světě, tak začnou ten svět ignorovat...

http://www.nber.org/papers/w20724
http://www.nber.org/papers/w21830
http://www.nber.org/papers/w19262
http://izajolp.springeropen.com/articles/10.1186/2193-9004-3-24
http://www.ed.ac.uk/files/atoms/files/brmw_yrubinstein.pdf
https://www.amazon.com/Minimum-Wages-Press-David-Neumark/dp/0262515083/ref=asap_bc?ie=UTF8

Závěr myslícího člověka je, že empirický výzkum na první pohled nenachází jednoznačnou odpověď. Závěr průměrného voliče je, že když se mi něco nelíbí tak to ignoruju (oni to určitě napsali nějací zaplacení pravičáci).

> informační asymetrie

Ano, tohle jsem říkal od začátku - tohle je skutečně případ, kdy může být výsledná cena jinde, než je ta "rovnovážná tržní cena" - a také jsem psal, že bych rád znal zdůvodnění, proč si myslíte, že to na tomto trhu platí, protože pro to principiálně nevidím důvod (viz. např. ten článek o amazonu). Konkrétně v čem je ta informační asymetrie?

ad 3) lékař, který je placen z (polo)státních "nekonečných" zdrojů asi není dobré srovnání - ale co třeba ten Amazon:
- nekvalifikované odbory - amazon pokud vím žádný kartel s ostatními zaměstnavateli málo kvalifikovaných lidí nečiní a nehrozí lidem tím, že jim zabrání pracovat jinde, pokud nebudou pracovat za méně... v oblasti odborového vyjednávání je totální nula
- vyjednávací kapacita - pokud by amazon nabídnul méně, tak by spousta lidí by na ten pohovor ani nepřišla a amazon by neměl ani příležitost svou argumentaci reálně při jednání uplatnit. Konkurence je tam docela drsná, koukám na reklamy na pokladní, alza...
- nízká prestiž - nemyslím si, že by amazonu někdo fandil v jeho kauze "chci platit ještě méně" a že by pro svou kauzu byl schopen získat veřejnost (a nevím, k čemu by mu to bylo? )

Takže podle Vašich kritérií je Amazon v nerovnovážně slabé vyjednávací pozici. Ano, chtěl jsem obecná kritéria, pomocí kterých na obecném trhu určím, kdo je ve "slabé nerovnovážné pozici". Máte pocit, že tato vaše kritéria opravdu fungují?

Martin Brezina|21. 12. 2016 11:07| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 23:29

1) "Tak on je především slabý proti tlaku svých kolegů-metařů..."

- to miním tím tlakem trhu, což může nepochopit jen někdo, kdo zuřivě chápat nechce za každou cenu...

2) "pokud se podíváte na efekt minimální mzdy, tak je to ekvivalentní tomu, jako když stát přijde a ten tlak sníží - zakáže některým metařům pracovat,"

- "metaři" nebyli propuštěni, nezaměstnanost se totiž nezvýšila, takže vaše vývody se týkají situace, která obvykle nenastává....

3) "Jediné vysvětlení, kterého jsem se dočkal, je víceméně: V nerovnovážné pozici se nabízející nachází, jestliže: - spoustě lidí připadá, že nabízená cena je příliš nízká."

- jeden z nás tady neumí číst, pokud jste žádné vysvětlení nenašel. V tomto vlákně je rozeseta řada znaků nerovné pozice vyjednávajících o mzdě "metařů": informační asymetrie, nekvalifikované odbory, tlak vysoké konkurence, individuální vyjednávací kapacita jednotlivého "metaře" (schopnost argumentovat i příležitost svou argumentaci reálně při jednání uplatnit - nikdo se s ním nebude párat) , nízká prestiž profese a tedy malá atraktivita pro možnost oslovit ve své kauze média a veřejnost ("metařem" zde míním pars pro toto). A teď si to srovnejte třeba se zmíněnou vyjednávací pozicí "lékaře" (opět pars pro toto). Pokud v případě nerovné pozice zaměstnavatele a zaměstnance o pracovní kontrakt a mzdu "metaře", stále netušíte, co tím myslím, tak holt jsme opět v jiných světech, které se mohou domluvit dost těžko.

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 23:29| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 15:44

Napsal jste toto:
> Do nabídky a poptávky totiž vstupuje důležitý faktor, který v grafu není reflektován. A sice nerovnovážná silová pozice mezi aktéry trhu.

Požádal jsem, zda byste to byl schopen definovat a vysvětlit. Jediné vysvětlení, kterého jsem se dočkal, je víceméně:

V nerovnovážné pozici se nabízející nachází, jestliže:
- spoustě lidí připadá, že nabízená cena je příliš nízká
- někteří kupující jsou ochotni zaplatit víc než to, kolik je zrovna tržní cena (což platí prakticky na jakémkoliv trhu s více účastníky, takže tohle kritérium v podstatě můžeme škrtnout )

Mně to zní to jako nesmysl, ale vy jste za celou diskuzi s žádnou definicí nepřišel. Tak mě klidně vyvraťte a popište, jak tu nerovnovážnou situaci na trhu definujete. Mně připadá fakt směšné, když se vyjadřujete o tom, jak je ekonomie především ideologie a následně vůbec nejste schopen své námitky popsat.

Takže: v nerovnovážné pozici se nabízející nachází, když?

> Že je proti tlaku trhu a informační převaze zaměstnavatele slabý.

Tak on je především slabý proti tlaku svých kolegů-metařů, kteří jsou ochotni pracovat za méně. A pokud se podíváte na efekt minimální mzdy, tak je to ekvivalentní tomu, jako když stát přijde a ten tlak sníží - zakáže některým metařům pracovat, aby tím snížil nabídku na trhu a ti ostatní mohli dostávat více. Až na to, že tohle přesně odpovídá tomu konceptu nabídky a poptávky, který vy (ex-cathedra) odmítáte....

Richard Fuld|20. 12. 2016 18:11| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 15:44

S Ondřejem Palkovským je diskuze úplně zbytečná. Na to přijdete brzy sám, pokud Vám to ještě nedošlo. :-)

Josef Tětek|20. 12. 2016 17:18| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 13:00

Vy to opravdu nevidíte :-D.

A. Zaměstnavatel platí 10 tisíc.
B. Minimální mzda se zvýší na 15 tisíc.
C. Zaměstnavatel propustí zaměstnance a koupí stroj za 12 tisíc.

Výsledek: snížení zisku, snížení bohatství jak zaměstnavatele, tak nezaměstnaného metaře (ten by nebyl nezaměstnaný, kdyby v bodě B místo zvýšení minimální mzdy došlo k vynálezu stroje, který odvede práci člověka za 8 tisíc. Došlo by tak k úsporám a lidská práce by mohla být využita na hodnotnější aktivitu).

Chápete to?

Martin Brezina|20. 12. 2016 15:44| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 15:11

"Tak ještě jednou: vzhledem k vysoké konkurenci na tomto trhu je IMO nějaké jednání úplně na nic."

Ale to se motáme v kruhu, vždyť to já tvrdím pořád. Právě proto je tu stát, aby to napravil (ok, vám je to jedno, nebo to dokonce považujete za optimální stav, mně a státu to jedno není), že samotný metař si nevyjedná nic, kdyby se rozkrájel. Že je proti tlaku trhu a informační převaze zaměstnavatele slabý.

Tím prostorem pro jednání nemyslím prostor pro jednání metaře s firmou. To je mi jasné, že mu to bude naprd. Stát zde je vlastně tím, kdo vyjednává, jaká minimální mzda může být únosná. A jasně, já respektuju, že stát je v tom případě zase v silnější pozici, takže místo dlouhého vyjednávání si rozhodne nějakou výši, která je od této chvíle závazná. To je ostatně dost podobné, jako u většiny zaměstnaneckých pohovorů. U metařů taky nijak nelicitují, těm řeknou tolik a tolik, bereš nebereš, ahoj.

Já chápu, že se vám tohle silové či konfliktní myšlení do těch uklidňujících křivek, které sugerují pseudomatematickou exaktnost, nehodí, že vás to dráždí.

Jan Kohout|20. 12. 2016 15:23| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 20. 12. 2016 10:49

Však celé EU vede knihař.

Josef Fraj|20. 12. 2016 15:16| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 12:57

Neodpověděl jste na moji otázku.

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 15:11| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 14:43

Vy máte nějaké statistiky o kolik se zdvihly náklady nemocnic, kolik z toho zatáhnul stát apod.? Nechápu relevanci zrovna tohoto polo-státního oboru se soukromými firmami.... Jinak samozřejmě, pokud by to bylo na nějakém normálním trhu, tak ano, očekával bych, že některé nemocnice ty doktory propustí.

Já mám problém vás brát vážně. Pořád mluvíte o nějaké "síle vyjednávání", přitom jste to vůbec nedefinoval. Vám fakt nevadí to, že pořád využíváte pojmy, které nejste sám schopen definovat?

Jak jste vyjednával o mzdě je hezké, ale ukazuje to akorát, že se nepohybujete v oboru kde je velká konkurence a proud informací. Pokud byste v takovém oboru byl (viz. ti lidi v amazonu) - tak prostor pro jednání nemáte žádný - a ta firma taky ne.

> že většina na těch rozumných cca 25 % + má, ale nemá důvod, proč by je platila, když protivník je slabý a neumí vyjednávat

Tak ještě jednou: vzhledem k vysoké konkurenci na tomto trhu je IMO nějaké jednání úplně na nic. Výše mzdy bude tam, kde se ty "křivky" protnou (klidně vysvětlím detailněji). Vy tvrdíte, že tomu tak není. PROČ? Prostě proto, že tvrdíte opak?

Richard Fuld|20. 12. 2016 15:07| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 19:40

"Podle mne zkrátka je ve společnosti určité množství lidí, kteří nemohou či nechtějí zaměstnavateli vyprodukovat statky za 25tis tak, aby ten jim mohl dát více jak min.mzdu. A nevidím důvod, proč by pak měli dostat víc." Ale oni samozřejmě více nedostanou, pokud to situace ve firmě v níž pracují (nebo její majitel) neumožní. No a pokud dostanou, pak měla firma jistě určité "rezervy" a navýšením minimální mzdy pouze došlo k napravení nefunkčnosti daného segmentu pracovního trhu.

Josef Fraj|20. 12. 2016 15:05| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 00:19

Pan Březina považuje ekonomii za ideologii (zminil to kromě jiného i v diskusi pod tímto článkem). Jemu se prostě tak nějak zdá, že je špatně, aby metaři měli málo a že je tedy dobře když jim stát direktivně zvýší mzdy. A na zlepšení situace těch s nižším příjmem přece nemůže být nic špatného. Věcné argumenty bych nečekal.

Richard Fuld|20. 12. 2016 15:03| reakce na Jan Amos - 20. 12. 2016 09:03

Jo aha. No to jste měl říct hned, že namísto zavedení minimální mzdy by se měly zrušit daně a veškeré regulace. Ušetřili bychom spoustu času zbytečným plkáním. :-)

Martin Brezina|20. 12. 2016 14:43| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 13:20

Budu vás parafrázovat: "Kdyby všechna zdravotnická mohla platit více, tak by byl prostor k jednání. Vzhledem k tomu, že některá zdravotnická zařízení platit více nemohou, tak tam ten prostor k jednání není." A vidíte, byl.

Obecnou argumentací, že na to někdo nebude mít, můžeme vést donekonečna. Zdá se, že většina na těch rozumných cca 25 % + má, ale nemá důvod, proč by je platila, když protivník je slabý a neumí vyjednávat. Proto přichází partner stát, a tu sílu trochu dodá.

Nevím, jestli jste někdy o své mzdě vyjednával. Já občas ano, a vůbec to nebyl exaktní proces, že bych si někde přečetl statistiku, kolik se v daném oboru bere a pak střílel kolem toho, spíš to bylo něco jako odhadování protivníka, jeho možností, slabých míst a vlastních sil.

Jaroslav B. Kořínek|20. 12. 2016 13:43| reakce na Jan Krejčí - 19. 12. 2016 20:37

Z tuhle analýzu bych byl docela vděčný, ale nemám ponětí, kdo by ji chtěl udělat. Výsledky budou téměř jistě depresivní a to se před svátky nehodí.

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 13:20| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 11:41

> přitom jsem tady znaků té nerovné pozice uvedl celou řadu

Neuvedl. Uvedl jste pár příkladů, které vám připadají nerovné. A neuvedl jste, jakým způsobem to chybí v konceptu nabídky a poptávky, a neuvedl jste, co to charaktertizuje. Tak co konkrétně znamená "(ne)rovná pozice v jednání"? Můžete to nějak ukázat na tom konceptu nabídky a poptávky nebo popsat, co v tom konceptu chybí? (už se ptám poněkolikáté - pokud jsem někde minul odpověď, tak to, prosím zkuste shrnout)

> Vy si soustavně pletete prostor k k vyjednávání na straně těch metařů, ten je skutečně právě díky tomu tlaku slabé pozice a vysoké konkurence malý. A prostor k vyjednávání na straně možností těch firem je platit více.

Ty prostory jsou identické. Kdyby _všechny_ firmy mohly platit více, tak by byl prostor k jednání. Vzhledem k tomu, že _některé_ firmy platit více nemohou, tak tam ten prostor k jednání není.

Mimochodem, je vám jasné, že se jedná o mezní produktivitu? Tzn. otázka zní, zda v supermarketu bude 30 pokladních nebo 29. Pokud rozdíl v zisku mezi zaměstnáním 29 a 30 nebude pozitivní, tak ta 30. přijde o práci. Takže jaký že mají firmy - jako celek - prostor k tomu platit ty zaměstnance více?

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 12:40| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 11:44

Zatím je zpochyňujete stylem "já tomu prostě nevěřím". Vám takovéhle zpochybnění stačí?

Martin Brezina|20. 12. 2016 12:40| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 11:41

dopl. ...mezi lety 2010 až 2016...

Martin Brezina|20. 12. 2016 11:44| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 08:47

No, to právě zase ulpíváte mechanicky na těch křivkách, které se tady snažím zpochybnit celou tu dobu....

Martin Brezina|20. 12. 2016 11:41| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 01:27

Pořád píšete, že nevíte, co myslím tou nerovnou pozicí při vyjednávání, přitom jsem tady znaků té nerovné pozice uvedl celou řadu. To už (u vás opět) vypadá na nějaký mentální blok. Abych to nevypisoval znovu: vybavíte si vyjednávání lékařů o mzdách před několika lety? Mezi lety 2010 si vynutili nárůst platů (a nejen u státu) o 46 %. Zatím jsem nezaregistroval, že by kvůli tomu zdravotnická zařízení hromadně krachovala, čili nějaký prostor k vyjednávání, o kterém tady neustále píšu, tady byl. A jejich vyjednávací pozice je relativně silná, protože umí oslovit veřejnost a média, mají odbory, schopné obratně argumentovat, mohou vydírat migrací do ciziny, profese je prestižní, atd. atd. Pokud ani z toho vám není jasné, co se míní tou nerovností vyjednávacích.pozic, tak to vám asi nepomůžu.

Vy si soustavně pletete prostor k k vyjednávání na straně těch metařů, ten je skutečně právě díky tomu tlaku slabé pozice a vysoké konkurence malý. A prostor k vyjednávání na straně možností těch firem je platit více.

Jaroslav B. Kořínek|20. 12. 2016 10:49| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 19:31

Pan Fuld stále žije ve světě, kde i uklízečka musí býti schopna vést ministerstvo.

Jan Amos|20. 12. 2016 09:03| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 18:14

Vy jste to zase vůbec nepochopil, protože vidíte svět v kolonkách zaměstnanec, OSVČ, nezaměstnaný, důchodce, student...
Je pravda, že regulatorní prostředí potřebuje takto škálovat své občany, aby je mohlo statisticky vykazovat a daňově vytěžovat.

Proč by někdo nemohl pro mě vykonat drobnou nárazovou práci bez jakéhokoliv informování státu? Že nemám možnost reklamace? Že naletím podvodníkovi? No a co je státu a vám po tom.

V minulosti jsme se s kamarády domluvili, koupili vepříka a domluvili si řezníka. Pracoval v masokombinátu, uměl prase porazit, rozbourat a transformovat do jitrnic, jelit a tlačenky. Jeho línější kolegové si váleli o víkendu šunky u televize nebo v hospodě nebo prostě jen dali přednost rodině, on vyrazil na melouch. Žádný živnostenský list neměl, já ho po něm nikdy taky nechtěl. Dostal peníze a výslužku.

Vy byste mu nejraději polovinu jitrnic z výslužky sebral a rozděli těm,co o víkendu odpočívali. Regulace vede k tomu, že toho řezníka už neseženu. No, v lednu nám nabourá prase kamarád, který je jinak tím, co vy označujete za bankstera. Jakž takž to umí. Urážet odměnou 500Kč při jeho příjmech ho nebudeme - našemu řezníkovi a jeho rodině by ta částka docela pomohla.

Kdo toho řezníka okrádá (a jeho rodinu) jsou především lidé hlásající státní regulace jako jste vy.

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 08:47| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 06:25

Pardon, minul jsem tuhle poznámku. Podíváte-li se na konstrukci křivek poptávky a nabídky, pak při pokusu o stanovení ceny mimo tento "prostor k vyjednávání" jste v prostoru, kde dojde ke změně nabídky/poptávky. Takže tyto "prostory" jsou identické.

Ondřej Palkovský|20. 12. 2016 08:42| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 07:08

Ale já píšu, že zde prostor na vyjednávání není. Prostor na vyjednávání existuje, jestliže chci prodat drahokam, udělám to min. za 10.000 a někdo ho chce koupit a je ochoten zaplatit 30.000. Prostor na vyjednávání neexistuje, jestliže lidí, co ho chtějí koupit, je 5.000 a spousta z nich je ochotna zaplatit 29.000. Tam - pokud tu situaci alespoň nějak informačně zvládnu - to prostě prodám za těch 30kKč - a žádný prostor k vyjednávání tam neexistuje.

Rozdíl mezi 10.000 a 30.000 se jmenuje přebytek spotřebitele nebo výrobce a vyskytuje se na každém trhu, kde je více účastníků s různými preferencemi. Takže vyvozovat z jeho existence něco o "vyjednávací pozici" mi připadá poněkud zvláštní.

Např. amazon platí o víc než minimální mzdu - potřebuje teď před vánocemi lidi. Já bych řekl, že má velmi slabou vyjednávací pozici, protože by rád platil méně - ale nemůže protože teď před vánocemi potřebuje lidi. Při neexistenci minimální mzdy by lidé nedostávali plat blízký nule.

Na základě čeho tedy vyvozujete, že vůbec existuje nějaký "potenciální prostor k vyjednávání"? Kolik ten prostor má být? Jak byste ho vysvětlil z hlediska nabídky a poptávky, případně co v tom konceptu chybí, aby se vysvětlit dal?

Jan Amos|20. 12. 2016 07:49| reakce na foxy - 19. 12. 2016 12:55

Míra nezaměstnanosti je velmi měkký ukazatel, který má v současné ekonomice stále nižší vypovídací schopnost. Nerozlišuje příčiny nezaměstnanosti, dobrovolnost/nedobrovolnost nezaměstnanosti, dobu nezaměstnanosti, sociální strukturu nezaměstnanosti.

Je to jako byste sledovali průměrný počet noh na dvortku - nic vám to neřekne o druhovém složení zvířat, jejich stáří, jejich zdraví.

Míra nezaměstnanosti je právě pro svoji manipulovatelnost, téměř nulovou vypovídací hodnotu tolik oblíbená u politiků, odborářů a ekonomických pseudonovinářů.

Tam, kde se snaží trhu práce porozumět, používají nezbytně k míře nezaměstnanosti ještě další ukazatele: především míru particiace na pracovním trhu a míru dobrovolných odchodů z pracovních pozic.

Martin Brezina|20. 12. 2016 07:08| reakce na Martin Brezina - 20. 12. 2016 06:25

Nebo jinak.
Napsat:
a) slabost protivníka je dána jeho slabou vyjednávací pozicí. Proto nedokáže využít potenciální prostor k vyjednávání.
a
b) je zde reálný prostor pro vyjednávání se slabým protivníkem.
není totéž.

Martin Brezina|20. 12. 2016 06:25| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 12. 2016 01:27

Ten "volný prostor" jste si interpretoval jako volný prostor pro vyjednávání? Proč?
Pro mne je to volný prostor pro změny ceny bez podstatné změny poptávky.