Diskuze: Kam až může růst minimální mzda? Hledá se bod zlomu

Jan Altman|19. 12. 2016 14:46| reakce na Richard Fuld - 19. 12. 2016 13:00

Jo? Tak schválně vemme freelance metaře a freelance SAP konzultanta. A můžeme zkoušet začít porovnávat...

To je opravdu tak těžké pochopit, že když nastavíte min.mzdu na 30 tisíc, tak že ten první o práci přijde a ten druhý to vůbec nezaznamená? A že zároveň statisticky vzroste průměrná produktivita, protože v pracovním procesu budou jen ti druzí a ty první jste z pracovního procesu administrativně vyhnal?

Jan Altman|19. 12. 2016 14:42| reakce na Tomáš Macháček - 19. 12. 2016 13:10

Jenže to je jak do dubu...
Stejně to budou zkoušet, stejně to budou odmítat pochopit.
Jedni z dogmatismu, jedni proto, že je to ignorování reality dobře živí (politici, odboráři, státní zaměstnanci, státem dotovaní a grantovaní "intelektuálové", lidé z bankovního kartelu, ...).
Je možné, že pár lidí se přesvědčit nechá. Ale nikdy to nebude na demokratickou většinu. Tudy cesta nevede. Cesta vede přes to, že je jejich ujeté recepty necháme vyzkoušet, ale sami budeme ze systému exitovat a i dalším zájemcům ukážeme, jak optoutovat.

Martin Brezina|19. 12. 2016 13:38| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 11:51

Jenže p. Novák je v případě koupe televize strana poptávky (de facto totéž, jako zaměstnavatel) a Samsung strana nabídky (něco jako zaměstnanec).

A teď si představte, že by srovnatelných firem v oboru televizí, jako je Samsung, nebylo několik na světě, maximálně pár desítek, ale stovky tisíc. To je totiž situace, ve které se o práci uchází zaměstnanec na úrovni minimální mzdy. Ten je totiž nahraditelný prakticky kýmkoliv. Dále, takový zaměstnanec nedisponuje právníky a ekonomy, kteří mu zpracují pro něj výhodnou pracovní smlouvu a pracovní podmínky, ty právníky a ekonomy má zato k dispozici zaměstnavatel. Dále zaměstnanec úrovně blízké minimální mzdě nemá k dispozici kvalifikované kolektivní vyjednávače (odborář metařů je kvalifikací jinde, než odborářský boss lékařů). Plus, souhlasím s p. Fuldem, situace člověka, který vyjednává o podmínkách svého fyzického přežití, je jinde, než situace člověka, který si kupuje nebo prodává televizi. I tento tlak přispívá k silové nerovnováze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Tvrdím, že díky této silové asymetrii zaměstnavatele nic nenutí, aby platil víc, když díky tlaku trhu a nepříznivých okolností (které jsem vyjmenoval výše), může platit méně. Právě proto se zvýšení ceny práce díky regulaci (do určité optimální hodnoty) neprojeví ve zvýšení nezaměstnanosti. Samozřejmě, může přijít otázka, proč tedy zaměstnavatel nezaměstná více lidí, pokud je cena nižší, než je on ochoten zaplatit. Na to nemám zatím zcela jasnou odpověď, předpokládám, že mezní užitek dodatečně zaměstnaného pracovníka je příliš nízký, resp. proč zaměstnávat člověka, pro kterého nemám práci.

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:34| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 10:44

"Myslím, že existuje jistě nenulové množství lidí, kteří mají dostatečně vysoké příjmy a dostatečně saturované ostatní potřeby a nyní by si rádi pořídili zahradníka, hospodyni, atd... a dali by jim třeba 15tis - to by nakonec nezabilo ani ledasjakého příslušníka vyšší střední třídy." A proč by nemohli tito lidé poskytovat tyto služby jako OSVČ (např. i vícero) zákazníkům? Tady žádná minimální mzda neexistuje.

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:32| reakce na foxy - 19. 12. 2016 11:37

Když stát přinutí firmu zvýšením minimální mzdy inovovat a původní metaři si najdou jinou práci, je přece vše naprosto ideální, ne? Nebo si nenajdou jinou práci? Pak ale platí, že technologické inovace způsobují nezaměstnanost.

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:29| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 11:27

Díky laciné práci metařů!

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:28| reakce na foxy - 19. 12. 2016 11:39

Z těch propuštěných metařů se přece stanou ajťáci. Na Ostravsku už přeškolují horníky na ajťáky. Výsledkem tedy bude přesun metařů a horníků do nedostatkových pozic ajťáků. Takhle nějak se to tady tradovalo, že mechanizace a automatizace vytvoří nová kvalifikovanější a lépe placená pracovní místa. Nebo, že by to byla blbost?

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:25| reakce na Josef Fraj - 19. 12. 2016 10:31

Co více k věci by tak asi mohl někdo napsat k otázce vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost? :-)

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:23| reakce na Josef Fraj - 19. 12. 2016 10:41

Pan Kruták napsal zcela jasné rozpory v tvrzeních zdejších "vědátorů" a Vy, namísto abyste reagoval na tyto rozpory, tak reagujete nesmyslnými přirovnáními a blábolením k osobě pana Krutáka. A vůbec mě to nepřekvapuje. :-)

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:18| reakce na Josef Tětek - 19. 12. 2016 10:43

To mi přijde podobné argumentaci pana Kovandy a dalších, že devalvace koruny je škodlivá, neboť firmy nepokračují ve technologickém vývoji, v kterém by pokračovaly, pokud by se líně nepovalovaly na kurzovém polštáři, který intervence vytvořily. Jinými slovy zde bylo tvrzeno, že silná koruna by vedla k inovacím, zatímco v klídečku slabé koruny exportéři nic inovovat nebudou.

A obdobně se dá argumentovat v souvislosti s minimální mzdou, jejíž nízká úroveň k inovacím nemotivuje s tím, že jakmile minimální mzda poroste, pak tlak na firmy vzroste a firmy budou nuceny inovovat.

Tomáš Macháček|19. 12. 2016 13:10

Mzda je cena práce. Minimální mzda je legální hranice, pod kterou nelze (legálně) nabízet/poptávat práci. Stanovení minimální mzdy pouze zakážete džoby, které této hranice nedosahují a tzv. marginální pracovní síla (lidé bez praxe, náctiletí atd.) bude vyřazena z trhu práce. Stejně pokud je tržní cena za litr mléka 12 Kč a já rozhodnu, že je to strašně málo, a že mlékaři si zaslouží tržby, za které se dá žít a navýším úředně cenu na 15 Kč, tak se ceteris paribus (za jinak nezměněných okolností) začnou hromadit přebytky mléka - zemědělci budou více mléka produkovat, spotřebitelé méně kupovat. Při administrativním zvýšení cen práce se začnou hromadit neprodané přebytky práce (nezaměstnaní). Čekat, že se poptávka po práci (po mléku atd.) při vyšších cenách (a za jinak nezměněných okolností) zvýší nebo aspoň zůstane stejná je logický nesmysl.
Pan Březina se strašně diví, že se při nedávném zvýšení minimální mzdy nezvýšila nezaměstnanost. Zde nastupují "změněné okolnosti". Zcela typicky jde o změnu v oblasti kupní síly peněz. V naší ekonomické realitě je každá taková cenová regulace nahlodávána neustálým znehodnocováním peněz, takže každé zvýšení minimální mzdy je v čase neutralizováno. V případě našeho podhodnoceného kurzu koruny není též překvapující, že roste poptávka po české (či lépe "v korunách placené") práci. Tato opatření mají samozřejmě zase jiné důsledky. Trh má též své způsoby, jak každou překážku obcházet. Nic z toho nemění nic na faktu, že legislativní rozhodnutí není žádné "oslíčku, otřes se!" a reálné zdroje z něj nevznikají žádné. Pokud by to tak bylo, tak proč urážet pracující zvýšením hodinové mzdy o pět korun, když jim politici mohou přisypat padesát korun?

Pošlete panu Březinovi místo nobelovky poukaz na Zásady ekonomie, ať má přes svátky co číst!

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:07| reakce na Jan Altman - 19. 12. 2016 11:51

Mezi zájemcem o televizi a zájemcem o práci je dramatický rozdíl. Bez práce (příjmů) se zájemcem o televizi (a v podstatě ani o nic jiného) nestanete. Bez televize se člověk obejde a v tom je síla jeho vyjednávací pozice proti kolosu, jako je Samsung, který se zase bez těch, co si koupí jím vyrobené zboží neobejde.

Pokud ale nabídka práce převyšuje poptávku po práci, pak jsou zaměstnavatelé ve velmi výhodné pozici obdobné s tím, co by se dělo na volném trhu se zdravotnímu službami.

Vladislav Kruták|19. 12. 2016 13:01| reakce na Josef Fraj - 19. 12. 2016 12:37

Buď zaplatí více metařům, nebo koupí stroj - v obou případech růst nákladů, není tudíž důvodu, proč by se měla měnit produktivita na vynaloženou korunu.

Richard Fuld|19. 12. 2016 13:00| reakce na foxy - 19. 12. 2016 12:55

Více a méně produktivní lidé? Je to o více a méně produktivních odvětvích, o struktuře ekonomiky. Individuální lidé jsou tak produktivní, jak jim umožní zaměstnavatel.

Vladislav Kruták|19. 12. 2016 13:00| reakce na foxy - 19. 12. 2016 12:49

Proč by se měl snižovat zisk, když si firma pořídí stroj proto, že jeho práce bude LEVNĚJŠÍ než práce metařů?

Vladislav Kruták|19. 12. 2016 12:57| reakce na Josef Fraj - 19. 12. 2016 12:44

Nepohybujeme se v učebnici ekonomie ale v reálném světě. Zde nelze abstrahovat od proměnných jen proto, že se nám nelíbí.

foxy|19. 12. 2016 12:55

Nejvyšší produktivita práce v EU je ve Francii, kde je taky obrovská nezaměstnanost. Někteří ekonomové totiž nechtějí přiznat, že vysoká produktivita je důsledkem, ne příčinou nezaměstnanosti a že to není jev ekonomický, ale vlastně matematický, daný tím, že spousta přirozeně méně produktivních lidí jsou na trhu práce nepoužitelní.

foxy|19. 12. 2016 12:49| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 12:27

Produktivita práce vztažená na zaměstnance ano, ale to firmu nezajímá. Zisk se sníží.

foxy|19. 12. 2016 12:47| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 12:26

Pokud je firma nucena koupit stroj kvůli státnímu zvýšení ceny práce metařů, pak se produktivita firmy sníží.

Josef Fraj|19. 12. 2016 12:44| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 12:35

To máte pravdu a jistě bychom přišli na tisíce dalších vlivů působících tím, či oním směrem. A co jako?
K čemu nám to pomůže, když zkoumáme vliv jedné konkrétní regulace - minimální mzdy?

Josef Fraj|19. 12. 2016 12:37| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 12:26

Pokud budete počítat produktivitu na vynaloženou korunu tak totožný nebude a to je ta nejzajímavější produktivita.

Vladislav Kruták|19. 12. 2016 12:35| reakce na Josef Fraj - 19. 12. 2016 11:34

Na volném trhu může mzda metařů růst z řady jiných důvodů: obecný růst mzdové hladiny, mohou si ji s vámi vyjednat... stejně tak nákup stroje zdaleka nemusí být motivován jen tím, že je jeho práce levnější než práce metařů: ona může být stejně tak rychlejší, lepší...

Vladislav Kruták|19. 12. 2016 12:27| reakce na Josef Tětek - 19. 12. 2016 11:50

Neodpověděl jste na otázku: roste touto cestou produktivita práce, nebo ne?

Vladislav Kruták|19. 12. 2016 12:26| reakce na foxy - 19. 12. 2016 11:36

Fatálně se mýlíte. Jde-li o tentýž stroj a totožné množství původně zaměstnaných lidí, je dopad z hlediska produktivity práce totožný.

Jan Altman|19. 12. 2016 11:51| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 11:31

Mezi běžným Novákem vybírajícím si novou televizi a megakoncernem Samsung je tato "nerovnováha" ještě větší.
Nejde o ekonomicý problém, ale o politikum, snahu vyžírků žijících z cizích peněz, se zalíbit těm, kteří je u těch koryt udržují. Nic jiného bych za tím nehledal.

Josef Tětek|19. 12. 2016 11:50| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 10:56

Jaký rozpor? Vy akorát patrně nevnímáte, že ono "jejíž cena postupně roste" může mít dost rozdílné příčiny. A důsledky.

foxy|19. 12. 2016 11:41| reakce na Martin Brezina - 19. 12. 2016 11:31

při 5% nezaměstnanosti a existenci pár desítek tisíc zaměstnavatelů tu žádná silová pozice mezi aktéry trhu neexistuje.
5% nezaměstnanost znamená, že 95% nemá problém si najít práci, jen těch 5% je nějakých divných.

Josef Fraj|19. 12. 2016 11:40| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 11:27

Vysvětluji vám to o něco níže, ale s tímhle vaší přístupem toho asi brzo nechám. lépe si popovídáte s panem Fuldou.

foxy|19. 12. 2016 11:39| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 11:07

Pokud se metaři stanou dražší regulačním zásahem státu, pak se stroj stane produktivnějším. A metaře to vytlačí z trhu práce, protože jinde svou práci za novou stanovenou minimální cenu neprodají.

foxy|19. 12. 2016 11:37| reakce na Vladislav Kruták - 19. 12. 2016 11:27

Kdyby nákupem tohoto konkrétního stroje vzrostla produktivita práce, tak by to firma dávno udělala. Nepotřebovala by tlak státu na zvýšení minimální mzdy.