Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Ekonomie se dočkala uživatelské příručky

8. 12. 2016
 8 575
67 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Vybrat z téměř nekonečně složitého systému jednu korelaci a z ní vyvodit požadovaný závěr při ignorování dalších opačným způsobem působících fakorů, je klasický logický faul. Mohl bych vám namítnout, že proti státním regulacím působí přirozený odpor části společnosti, tvořivost, podnikavost, touha po zisku, touha něco dokázat navzdory překážkám a další jevy, které dokáží státní regulace jistou dobu eliminovat a překonávat. Záleží na míře regulací a jevů působících proti a na obrovském množství dalších jevů. Neuvádím to jako argument proti vám, jenom jako příklad (a našel bych samozřejmě další). V obrovsky složitém systému existuje obrovské množství korelací a není problém vybrat si ty, které vedou k požadovaným závěrům. Výběr korelací a dále pak jejich interpretace jsou vždy podmíněny subjektivně. Takovouto debatu bychom mohli vést nekonečně dlouho, ale nekonečné hromadění subjetivně vybraných korelací a jejich subjektivní interpretace by k ničemu nevedlo. Empiricky nejste schopen dokázat, zda je konkrétní ekonomika v konkrétním stavu v důsledku regulací nebo navzdory regulacím.

Uvedené je také hlavním důvodem, proč selhává mainstreamová ekonomie, hlavním důvodem proč selhává empirismus při zkoumání lidského jednání, proč selhávají nejrůznější matematické modely a proč autoři recenzovaní panem Kašpárkem, píší takové blbosti.

Právě vědomí těchto skutečností vedlo autory rakouské školy k nahrazení empirismu dedukci. Rakouský ekonomi tedy nevyvozuje své závěry z historie, statistiky nebo jiných empirických dat, ale dochází k nim čistě logicky. Logika škodlivosti státních zásahů je běžně dostupná v literatuře. Kromě klasiků rakouské školy bych doporučil třeba Politická ekonomie strachu od Roberta Higgse.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
14
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Nebýt nadměrného (byť ve své podstatě přirozeného) tržního přerozdělování, neměl by stát proč a co přerozdělovat v rámci státního přerozdělování.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-10
+

Diskuze

Od vás to beru jako pochvalu :-) Konec konců jste mě nevědomky zařadil do společenství moudrých lidí, kterých si vážím.

Faktem je, že tak zvané opravdové vědy, založené na empirismu, nejsou schopny říci o lidském jednání nic relevantního.
A pokud jde o to ověřování, tak dedukce buď platí nebo neplatí. Stačí vyvrátit některou implikaci a vše, co je na ní postavené se zhroutí jak domeček z karet. A přestože po tom mainstreamoví či empiričtí ekonomové velmi touží, stále se jim to nedaří. Už nějakých 80 let nebo déle. Kdybyste měl nějaký argument, tak by mohla být zajímavá diskuse. Vy ovšem jenom opakujete obehranou mantru o jediné správné vědecké metodě tzv. opravdových věd, aniž byste se pozastavil nad tím, že tyto opravdové vědy nedokáží říct o lidském jednání nic užitečného. Takže nuda jako obvykle.

Pokud za každou cenu toužíte po empirickém ověřování, tak se zkuste zamyslet nad tím, že ekonomové rakouské školy jsou asi jediní, kteří jsou schopni smysluplné predikce. Přestože jsou v době svých předpovědí veřejně zesměšňování a dehonestování, tak jsou to právě jejich predikce, které se vyplňují. Typicky třeba Peter Schiff a další "rakušané", když v roce 2006 vysvětlovali, že nevyhnutelně hrozí krize z nemovitostí a proč hrozí. I renomovaní ekonomové, jako třeba Laffer, se mu veřejně vysmívali a vykládali svoje nesmysly o trvalé růstu a tak podobně. Naproti tomu předpovědi státních institucí, CB a podobně se pravidelně mýlí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Myslím, že najít kauzality ve společenských procesech je nemožné, takže o to rozhodně neusiluji.
To, co se dá najít ve společenských jevech, jsou obecně platné poznatky. Generalizace, o kterých lze konstatovat, že se opakují, byť nikoliv přesně stejně. To je méně, že kauzalita, dokonce méně, než zákonitost. Ale je to víc, než pouhá korelace.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A jsme zpátky v Somálsku. Tam si může každý založit co chce, zorganizovat se jak chce ale prosperita nějak ne a ne přijít. Takže to JEDINÉ co libertariáni požadují evidentně nestačí. :-) A vo tom byla moje reakce. Ta Vaše absolutní svoboda není žádnou spásou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To byl masakr, ze kterého se Británie doteď nevzpamatovala.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Opravdu smerujete k tvrzeni, ze pozorvani je dukazem kauzality?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Sedmdesátá léta v Británii, to byla prosperita!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No to jste učinil objev! On to tady nikdo nepopíral. Nikdo z klasických liberálů by nebránil skupině lidí, aby si zřídila třeba kibuc. Rozmanitost forem není s liberalismem v žádném rozporu. Jen vaše ideologické klapky vám brání si toho všimnout. Jediné co liberálové požadují je, aby si takový kibuc vystačil se svými vlastními prostředky, případně s dobrovolnými dary a aby se zdržel agrese vůči svému okolí.

Je to ovšem také opak toho, co hlásáte vy, což je ve své podstatě fašistický nebo komunistický stát.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Sociální stát učinil prosperitu tržního západu udržitelnou a mohlo jít o prosperitu trvalou. Naštěstí pro nás (a ke smůle západu) se východní blok zhroutil a jsem tam, kde jsem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Myslím, že prosperita západu nezačala zavedením sociálního státu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Některé společnosti nejsou schopny prosperity v žádné organizaci. Zrovna ti Somálci jsou příkladem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Samozřejmě.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Takže neplatí automaticky, že čím méně státu tím větší prosperita? Záleží na okolnostech a výběru té správné organizace společnosti z nekonečného množství způsobů? No to jsem rád, že to tady někdo konečně napsal. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Se zeměmi západního bloku to začalo jít s kopce po té, co se zhroutil jejich ideový protivník - východní blok. Od tohoto okamžiku začali západní státy omezovat principy sociálního státu, protože přestali vnímat nutnost soutěžit v životní úrovni svých obyvatel s východním blokem. A to je příčina současných problémů. "Zanedbávaná" zákaznická základna, jejíž relativní koupěschopnost od konce 80-tých let začala klesat. A globalizace tomu libertariánskému svinčíku nasadila korunu (nebo spíš předposposlední ránu). Poslední ránou budou dopady nové doktríny rozpočtové "odpovědnosti".

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Neplatí, protože jednak Somálsku se v mnoha směrech daří lépe, než když tam byl stát. (Že se jinému státu daří více než Somálsku je irelevantní, protože je potřeba porovnávat stejné prostředí.) A za druhé, bezstátní společnost lze provozovat nekonečným množství způsobů. Že výsledky nějaké konkrténí formy nejsou zrovna úžasné (obzvlášť, když ke vzniku došlo zkrachováním státu), toho moc nevypovídá o jiných formách.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Jenže to není důvod, aby se z toho vyselektovalo nejlepší řešení. A ani podle toho nemusíme poznat, co je lepší. Pro přežití v evoluci je podstatné, aby byl systém životaschopný, nikoliv nejlepší možný. Pokud se všechny státy poškozují intervencemi, třeba protože je to přirozený důsledek státu, ale systém je životaschopný, tak se jiné, byť lepší, řešení vyselektovat nemusí. I když budeme předpokládat, že všechny intervence škodí, pak stát s více intervencemi může být úspěšnější než stát s méně intervencemi, protože intervence nejsou to jediné, na čem záleží. Silnější ekonomika si ve skutečnosti může dovolit takové intervence větší, takže se dá i očekávat, že v těchto zemích budou státy intervenovat více než v zemích ekonomicky slabších. (Tady je pak samozřejmě ta otázka, jestli ekonomika není silnější právě proto, že tam stát intervenuje více.) Takže když v minulosti začaly ekonomiky bohatnout, tak si tyto ekonomiky (ne nutně všechny) mohly dovolit více a více zásahů a přesto nezaostávat za méně regulovanými ekonomikami. A neregulované ekonomiky se nemusely zachovat z tisíce různých důvodů — ne nutně proto, že by nefungovaly nebo byly méně efektivní, ale třeba proto, že stát sám o sobě má tendenci věci regulovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Že to říkáte zrovna vy. Já četl autory jako Marx, Hilferding, Schumpeter, Friedman, Galbraith, Keynes, Krugman, Stiglitz nebo P. C. Roberts. Nemluvě o rakouských a před-rakouských autorech.
Až si přečtete alespoň Zásady ekonomie a základně se seznámíte s rakouskou metodou, která jednoduše vysvětluje lidskou společnost bez ohledu na politické názory, stejně jako fyzika vysvětluje fungování atomové bomby bez ohledu na to, jestli s jejím použitím souhlasíte nebo ne, tak se můžeme bavit o arogantních prohlášeních.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

To je dobré:)))

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Copak já vím, jak štědrý sociální stát tam mají, jak velké státní regulace a přerozdělování tam panuje? To, co jsem napsal platí, bez ohledu na Vaš vyjmenovávání dalších a dalších států.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Hmmm. fakt myslíte, že když porovnáváte vývoj desítek ekonomik za 200 let, tak jediné, co dostanete, je pouhá korelace? Opakující se malá úspěšnost a nízká efektivita centrálně plánovaných, státem řízených ekonomik je také jen korelace? Fakt jste přesvědčen, že není nutné ověřovat deduktivní teoretické spekulace empirickou verifikací či falzifikací? Tož, to je mi líto, ale v tom případě se pohybujete mimo rámec vážné vědy i rozumné diskuze, obávám se.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Hynku, možná bys měl v práci navrhnout, že místo nákresů by se mohla zkusit skupinová seance. Vždyť všechny metodologické postupy jsou rovnocenné a tudíž stejně vhodné pro to samé! Zákazník by měl určitě radost! :-D

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Burundi, Kongo a Madagaskar jsou také totality?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Zimbabwe a Severní Korea jsou totality a nikdo netvrdí, že totalitní společnosti mohou nějak dobře ekonomicky prosperovat. Jsou ale lidé, co si myslí, že čím méně státu, tím větší prosperita. A to právě např. Somálsko vyvrací.

Když absolutní moc stát (totalita) je extrémně špatná pro ekonomiku a opačný extrém v podobě absolutní absence státu je také pro ekonomiku špatná, pak je logické, že optimum se musí nacházet někde mezi uvedenými extrémy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Nebýt nadměrného (byť ve své podstatě přirozeného) tržního přerozdělování, neměl by stát proč a co přerozdělovat v rámci státního přerozdělování.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-10
+

Zato takové Zimbabwe je na špici :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jsou i státy, které neintervenují a ponechávají obyvatelstvo vlivu volné ruky trhu ve všech oblastech. Např. Somálsko. A to zrovna skvělé v mezistátní soutěži neuspělo. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jistě, ale nikdo nesrovnává efektivitu Ruska a Německa.
Relevantní je (například) srovnání se zeměmi střední Evropy, které se z před-socialistických "skoro-Německa" staly za socialismu "skoro-Ruskem". Prostě sestoupily po žebříčku.
Stejně tak Pinochet zanechal zemi ve slušném stavu (vzhledem k okolí) oproti Castrovi, který zanechal zemi na úrovni obléhaného Leningradu (mluvím o ekomocie, ne o totalitě, to je jiný aspekt, v tom je taky Castro horší).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
4
+

Oprava: ...ve kterých stát intervenuje méně:-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Existuje volná soutěž mezi ekonomikami, ve kterých více intervenuje stát, a ekonomikami, ve kterých stát neintervenuje. Demokracie existuje pouze na národní, nikoliv na mezinárodní úrovni, takže ta na volnost soutěže mezi státy nemá vliv. Pravda, v posledních letech tohle neplatí o Evropské unii. Ta je ale sdružením jen 28 (brzy asi 27) zemí z cca 200 států světa.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Čtenáře seznámí s rakušany, behavioralisty, klasiky a neoklasiky, developementalisty, institucionalisty (mezi které bývá sám řazen), keynesiány, marxisty a schumpeteriány. Varuje, že kdo se bude držet učení pouze jedné z těchto škol, ať už je to jakákoliv, toho čeká „tunelové vidění, arogance a možná i mozková smrt“. Doporučuje z nich tedy míchat koktejtly.

Problém tu je, že samotný Schumpeter (schumpetriánové) už je sám o sobě takový koktejl:

Dějiny ekonomických teorií (Milan Sojka, JUDr. Karel Havlíček 2010)

¦ s. 197 – Schumpeter považoval za potřebné používání všech metodologických nástrojů, které jsou k dispozici, včetně kombinace deduktivní metody a historicko-empirické metody,

Čili z Changa dedukuji, že řídit se učením vícero škol musí samo o osbě vést k tunelovému vidění, aroganci a možná i mozkové smrti. Zajímavé, buď tedy Chang o tom, co píše ví celkem kulové anebo to zmastil Kašpárek.

Nahlásit

-
8
+

Všechno špatně: "musely by se evolučně vyselektovat za takovou dobu ekonomiky úspěšné a funkční" - jako by tu existovala nějaká volná soutěž mezi tržními a centrálně řízenými ekonomikami a ty úspěšnější by požíraly ty neúspěšné.

Nic takového nenastalo - je tu demokracie a jejím přirozeným důsledkem je postupné zavádění přerozdělování všude, kde mohou lidé rozhodovat o cizích penězích - výsledkem není vítězství úspěšnějšího modelu, ale rozhodnutí většiny voličů!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
6
+
2/3