Diskuze: Ekonomie se dočkala uživatelské příručky

Hynek Rk|8. 12. 2016 09:01

Výzva:

Pane Kašpárku, namíchejte mi prosím laskavě koktejl ze zavedení a současného nezavedení minimální mzdy. Nebo koktejl z dotování a zároveň nedotování Čapího hnízda. Z tisknutí a netisknutí peněz apod. Člověk by řekl, že to není možné.

Hynek Rk|8. 12. 2016 08:49| reakce na Martin Brezina - 8. 12. 2016 05:51

Pan profesor Fulda tady zatím není, aby se mohl z Vašeho příspěvku poučit. Vy ho určitě ale již informujete.

Metoldologický nihilismus je pro různé etatisty dobrá věc, proto se ho drží, jsou pro volný trh, tam kde je to dobré (což nenastává skoro nikdy), a tam kde je dobrý etatismus, tam jsou pro etatismus (což většinou vždy nastává). Kde, co zvolit, to je na jejich subjektivním uvážení zahaleném do zdánlivě vědeckých obratů a frází, ale je to vždy vydávané jako objektivní rozhodnutí.

Josef Fraj|8. 12. 2016 08:48| reakce na Martin Brezina - 8. 12. 2016 06:51

Vybrat z téměř nekonečně složitého systému jednu korelaci a z ní vyvodit požadovaný závěr při ignorování dalších opačným způsobem působících fakorů, je klasický logický faul. Mohl bych vám namítnout, že proti státním regulacím působí přirozený odpor části společnosti, tvořivost, podnikavost, touha po zisku, touha něco dokázat navzdory překážkám a další jevy, které dokáží státní regulace jistou dobu eliminovat a překonávat. Záleží na míře regulací a jevů působících proti a na obrovském množství dalších jevů. Neuvádím to jako argument proti vám, jenom jako příklad (a našel bych samozřejmě další). V obrovsky složitém systému existuje obrovské množství korelací a není problém vybrat si ty, které vedou k požadovaným závěrům. Výběr korelací a dále pak jejich interpretace jsou vždy podmíněny subjektivně. Takovouto debatu bychom mohli vést nekonečně dlouho, ale nekonečné hromadění subjetivně vybraných korelací a jejich subjektivní interpretace by k ničemu nevedlo. Empiricky nejste schopen dokázat, zda je konkrétní ekonomika v konkrétním stavu v důsledku regulací nebo navzdory regulacím.

Uvedené je také hlavním důvodem, proč selhává mainstreamová ekonomie, hlavním důvodem proč selhává empirismus při zkoumání lidského jednání, proč selhávají nejrůznější matematické modely a proč autoři recenzovaní panem Kašpárkem, píší takové blbosti.

Právě vědomí těchto skutečností vedlo autory rakouské školy k nahrazení empirismu dedukci. Rakouský ekonomi tedy nevyvozuje své závěry z historie, statistiky nebo jiných empirických dat, ale dochází k nim čistě logicky. Logika škodlivosti státních zásahů je běžně dostupná v literatuře. Kromě klasiků rakouské školy bych doporučil třeba Politická ekonomie strachu od Roberta Higgse.

Martin Brezina|8. 12. 2016 06:51| reakce na Josef Fraj - 8. 12. 2016 06:02

Pan Kašpárek vám to (asi) nevysvětlí, ale já se pokusím o svou interpretaci. Státní zásahy do ekonomik trvají, přinejmenším v Evropě, už dlouho. Moderní kapitalismus vzniká někdy před více, než 200 lety. Pokud by státní zásahy byly vždy a v každém oboru ekonomiky jednoznačně škodlivé, musely by se evolučně vyselektovat za takovou dobu ekonomiky úspěšné a funkční (tedy ty, které zasahují málo, nejlépe vůbec) a neúspěšné, nefunkční (ty, které zasahují více).

Pro hypotézu nezasahování by mohl svědčit neúspěch státně ovládaných a plánovaných ekonomik sovětského typu. Když pominu fakt, že většina z nich ovšem před experimentem s takovou ekonomikou byla spíše chudší a málo výkonná, tak z této lekce bych vyvodil spíše to, že zcela nebo převážně státem ovládaná ekonomika je skutečně málo funkční a málo úspěšná. Ale rozhodně podle mne z této zkušenosti se sovětským modelem neplyne, že určitý optimální mix mezi privátem a státem není funkční a potenciálně úspěšný. Přičemž to optimum je samozřejmě obtížné namixovat a může se v jednotlivých zemích, podle podmínek, tradic a možností, lišit.

Josef Fraj|8. 12. 2016 06:02

Panebože to je zase guláš. Těžko říct jestli guláš autora knihy nebo autora článku, jehož ekonomickou erudice už tady můžeme nějakou dobu sledovat. Jenom namátkou:

"Chang, zdůrazňuje v našich krajích opomíjenou skutečnost, že se kapitalismus v uplynulých stoletích nešířil po světě jako ušlechtilý systém založený na principu volné směny rovných s rovnými, ale jako další zbraň velmocí proti koloniím a chudým zemím. Ty byly, pod pohrůžkami násilím, nuceny přistupovat na otevření vlastních trhů, zatímco Britové nebo Američané si ty své dlouho chránili. „Kolonialismus často obnášel úmyslnou destrukci stávajících produktivních činností v relativně vyspělých regionech.“ "

Soudruzi by si měli ujasnit definici kapitalismu. Buď je to ekonomický systém založený na "principu volné směny rovných s rovnými" nebo je to zbraň kolonialistů, ale nemůže to být obojí. "Pohrůžky násilí" se jaksi vylučují s volnou směnou rovných. Volný trh už z principu nemůže "obnášet úmyslnou destrukci stávajících produktivních činností v relativně vyspělých regionech." (S důrazem na "úmyslnou"). Je to typické zaměnování ekonomického systému (kapitalismus) s politikou či ideologií (kolonialismus). Tenhle trik už měli ve své příručce mladí komsomolští politruci, které mně občas pan Kašpárek připomíná.
Je to jako obviňovat Ježíše z genocidy amerických indiánů, vedené jeho jménem.

nebo jinde:

"Kdyby měli kritici státních zásahů do ekonomiky pravdu, když varují před šikmou plochou nakloněnou k totalitě, na světě bychom podle Changa neviděli tak různorodé směsi tržního hospodářství a centrálního plánování."

Může mně pan Kašpárek vysvětlit, jak "různorodé směsi tržního hospodářství a centrálního plánování" vylučují škodlivost státních zásahů, potažmo centrálního plánování, do ekonomiky?

Martin Brezina|8. 12. 2016 05:51| reakce na Tomáš Macháček - 8. 12. 2016 01:26

Možná lepší průjem, než trvalá zácpa. Zdejší diskutéři by si mohli z Changova tvrzení o tunelovém vidění, aroganci a možná i mozkové smrti vzít ponaučení. Ale nevezmou.

Tomáš Macháček|8. 12. 2016 01:26

Doporučuje z nich tedy míchat koktejtly. „Pokud vás zajímá, jak různými způsoby se dá přemýšlet nad jednotlivcem, poručte si neoklasiky, rakušany a behavioralisty. Když chcete zjistit, jak se vyvíjejí technologie a roste produktivita, nechejte si namíchat si klasiky, marxisty, developementalisty a schumpeteriány.“


Tak z toho může jeden chytit tak akorát metodologický průjem...