Diskuze: VW dojel na regulaci, která těší Kreml

29. 9. 2015

7 158

68 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Tomáš Macháček|30. 9. 2015 11:28| reakce na Martin Brezina - 30. 9. 2015 05:04

To bude možná tím, že takových možný případů a z nich plynoucích výsledků je opravdu hodně a tady do diskuze lze uvést tak maximálně několik případů. Od dospělého jedince očekávám pochopení, že tady to opravdu není právní knihovna, a že reakce typu: "Ale ono by to mohlo být i tak a tak!" nejsou adekvátní k (jinak to ani nejde) načrtnutým řešením, ale že pokud má dotyčný opravdu zájem, tak si holt bude muset najít dost materiálů k prostudování.
Vy tady řešíte podle čeho by se soukromé soudy řídily, když ne podle ad hoc schválených zákonů jako nyní. Přinejmenším každé západní právo prošlo procesem objevování - obchodní právo, námořní právo, ale i římské a kanonické právo a common law se nezrodilo v hlavách vládců (zase je nepřeceňujte), ale byla objevována soudci (či kněžími - to byly často stejné osoby), kteří aplikovali neměnné principy na jednotlivé proměnné případy. Dokonce tyto právní systémy existovaly dlouhou dobu vedle sebe. Konec světa nenastal.
Další údajně nepřekonatelný problém - zločin nemusí být odhalen/vyřešen. No, pokud existence státu neposkytuje nějaké nadpřirozené schopnosti, tak se obávám, že toto není argument proti trhu (ale ani proti státu). Taková situace nastat může. Hotovo.
Dále vás zřejmě trápí, jak by měla být prosazováno právo. Opět jen stručně. Oproti současným veřejným činitelům, kteří mají práva jaká obyčejný smrtelník nemá, by měl soukromník práva "jen" jako každý jiný. Pokud se třeba vrah zavře u sebe doma a myslí si, že na něho nikdo nemůže, protože je na svém majetku,tak takhle to nefunguje. Vrah spáchal agresi a následná akce mířící k jeho dopadení a následným reparacím či jinému trestu je ospraveditelná. Policista-zaměstnanec agentury může (stejně jako kdokoliv jiný) vykopnout dveře bránící mu zadržení vraha. Můžeme ho třeba i z jeho doupěte vykouřit pokud existuje důvodné podezření (což se dá snad užít i dnes), že je dotyčný ozbrojený. Pokud by ale už byl dotyčný zneškodněn a já mu jen tak z plezíru rozmlátil nádobí, rozřezal obrazy a vymočil se mu na koberec, tak toto konkrétní jednání může být jím nebo jeho dědici trestně stíháno.
Víte, jako hlavní problém mi připadá, že po nás chcete, abychom vám přesně popsali, jak bude vypadat trh. To je ovšem i při dobré znalosti ekonomie nemožné, protože by to znamenalo znalost budoucího jednání bezpočtu lidí.
Chápu, že člověka, který trh v nějaké oblasti nezažil, může představivost zradit. Svým způsobem chápu i lidi, kteří si v roce 1989 mysleli, že si tu každý otevře butik s drahým oblečením a nikdo nebude péct haléřové rohlíky. Tenkrát stačilo poukázat na to, že hned za hranicí někde v Rakousku se tak běžně děje. Některé konkrétní oblasti jsou již dlouho státní a spousta lidí ani nemusí vědět, že něco fungovalo nebo někde stále funguje, soukromě. Můžu vás odkázat na příslušnou literaturu. V češtině existuje relativně obsáhlá publikace "Ekonomie a životní prostředí", kde se můžete například dočíst, že v Británii (a ve Skotsku obzvláště) je soukromé vlastnictví (nebo alespoň dlouhodobý pronájem od státu) docela rozšířené.
Ještě musím upozornit, že když o něčem nevím, že to existuje, neznamená, že to opravdu neexistuje. A na etatistech, jakožto zastáncích agresivního řešení, by mělo ležet důkazní břemeno, nikoliv na libertariánech.