Diskuze: Očima expertů: Svět bez bankovek a mincí. Blízká budoucnost, nebo sci-fi?

Robespierre|19. 7. 2015 10:31

Konečně platforma pro Fuldu:
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rekyne/r~34e0c9fa2bb911e5b4780025900fea04/

Platforma nalevo od Syrizy, která je nalevo od komunistů.

On má pravdu, když odmítá, že je komunistou. Bolševik je pro něj totiž ultrapravičák.

Richard Fuld|19. 7. 2015 10:14| reakce na J Z D - 18. 7. 2015 20:12

Teprve záporné úrokové sazby umožní deflaci. Dokud nejsou možné záporné úrokové sazby, centrální banky udělají vše, aby se deflaci vyhnuly. Takže Váš argument jednoduše neplatí. Moje argumenty jsou pouze v rovině hypotéz, zatímco Vaše argumenty vychází ze současné a tedy zcela odlišné situace.

Nastavení úrokové sazby do záporné hodnoty v situaci, kdy by byla inflace okolo 5% by téměř spolehlivě vyvolalo hyperinflaci, protože by se všichni snažili své peníze proměnit na reálné statky. Takže argumentujete v podstatě pouze absurdními a zcela extrémními situacemi.

Richard Fuld|19. 7. 2015 10:06| reakce na HyperNOVA - 18. 7. 2015 20:02

Přesně tak. Je otázkou, jestli si při úrokové sazbě - 5% p.a. a deflaci - 7% p.a. budete kupovat věci, co budou lépe uchovávat hodnotu, než právě peníze. :-)

Záporné úrokové sazby totiž umožní také ukončení zdánlivě nesmyslného boje centrálních bank s deflací. Záporné úrokové sazby tak bude doprovázet deflace, která bude posilovat kupní sílu úspor i platů. Tedy žádný důvod k panice.

A pokud bude inflace 10% p.a. a úroková sazba bude +4% p.a. pak může nastat také hyperinflační panika, né? Opravdu je v tomto důležitá jen nominální úroková sazba?

Richard Fuld|19. 7. 2015 09:59| reakce na Krk - 18. 7. 2015 20:00

Ano je to na první pohled divné. Peněžní systém je infrastrukturou stejně jako např. energetická síť. Nikdo ale nijak nevyšiloval, když se ceny energie propadly do záporných hodnot. Pro producenty energie může být totiž levnější odběratelům za odběry v určitých obdobích platit, než např. odstavovat bloky elektráren.

Obdobné je to v ekonomice. Bude levnější poskytovat peníze za zápornou cenu, než nést následky dlouhodobé recese ve formě opravných položek k nespláceným úvěrům.

Richard Fuld|19. 7. 2015 09:55| reakce na Josef Fraj - 18. 7. 2015 16:36

Máte pravdu. Investice nás z dnešních problémů nevytáhnou. Dnešní krize není způsobena nedostatkem produkčních kapacit (tedy investic) nebo jejich nízké nákladové efektivity. Je způsobena poklesem kupní síly poptávky. A to nevyřešíte tím, že posílíte nabídku, která je v podstatě už dnes nadměrná, když zde máme deflační tlaky.

Záporné úrokové sazby by mohly pomoci demotivovat spotřebitele od dalších úspor a podpořit tak spotřebu. Jakmile se oživí spotřeba, pak začnou investovat i investoři, kteří budou mít navíc výhodu záporných úrokových sazeb a ekonomika se bude moci zase začít vracet do "normálu" v podobě kladných úrokových sazeb. Pokud by tento proces podpořila i další fiskální expanze, vše by proběhlo spolehlivěji a rychleji.

Richard Fuld|19. 7. 2015 09:43| reakce na Josef Fraj - 18. 7. 2015 19:12

Zase nula procent argumentace. Zmohl jste se na pouhé popření Vašich vlastních tvrzení a dohady o mém duševní zdraví. Jako vždy.

Richard Fuld|19. 7. 2015 09:39| reakce na UpsideDown - 18. 7. 2015 15:05

Zapomněl jste na takovou drobnost, že při peněžní kontrakci peníze zanikají, tzn. že někdo z občanů nebo firem o své peníze zcela zákonitě přijde. Záleží na tom, co stát zdaní. Samozřejmě, že tím nemusí být úspory dotčeny přímo. Uvedu příklad. Stát zvedne DPH o 10%, aby splatil část svého státního dluhu. Rodiny, které do té doby spořily např. 10% svých příjmů mohou od nárůstu DPH spořit už jen např. 8% ze svých příjmů. Rodiny, které nespořily ani korunu, musí po zvednutí DPH začít utrácet i své naspořené peníze (pokud nějaké mají). A to nemluvím o Kyperském způsobu splácení státních dluhů prostřednictvím zdanění vkladů v bankách.

Pokud stát naopak emituje do ekonomiky nové peníze tím, že se zadlužuje, pak taková situace nemusí nutně dopadat na úspory a to ze dvou důvodů. Za prvé. Pokud je úvěrová expanze (včetně té fiskální) v objemu peněz, zaniklých splacením dřívějších úvěrů a objemu peněz vyvedených z reálné ekonomiky do úspor a na kapitálové trhy, pak není důvod k tomu, aby za jinak nezměněných podmínek rostly ceny a tím se znehodnocovaly úspory. Za druhé. I v případě, že k růstu cen dochází, znehodnocování úspor je zpravidla kompenzováno příjmem úroků.

Současně platí, že s úvěrovou expanzí roste i nominální hodnota samotných úspor (aniž by současně nutně musely růst ceny), jinými slovy nově státem emitované peníze nakonec protečou ekonomikou do úspor občanů, nebo jednoduše zůstanou v oběhu, po té co se zvýšila spotřeba (životní úroveň). Peněžní kontrakce vede jednoduše k opačným procesům.

Rozvraceč|18. 7. 2015 20:31| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:41

Jo. Představte si třeba toho hajzla žida, který okradl stát tím, že před odchodem do koncentráku zakopal svoje šperky. Hajzl jeden!
Nebo třeba ten hajzl švec, který v 1948 při znárodnění schoval kůže. Taky jsme pak s ním, s keťasem jedním, pěkně po fuldovsku zatočili!

Japonec|18. 7. 2015 20:27| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 14:21

Právě proto, že se nesmyslně zadlužovali.
Zaměňujete příčinu a následek.
Stimulovali na dluh, jako Čina. Umělý růst, nesmyslné a chybné investice. Logický důsledek expanze.

Spořilov|18. 7. 2015 20:24| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:30

Ale mě je jedno, s čím VY máte či nemáte problém!
Taky mi je jedno, jaká je PODLE VÁS funkce peněz.

A věřte mi, že lidé dobře vědí, že dnešní peníze NEJSOU směnitelné za konstantní množství zlata. Kdo není idiot, tak ví, že po celou DLOUHOU historii USA byla unce Au ekvivalentem 20tiUSD. Pak váš souvěrec a komunista (resp. fašista - viz NewDeal, který následně opsal Áda Híťa) lidem zlato vyvlastnil (ukradl) a následně dolar devalvoval na 35USD za 1Oz Au. A až do sedmdesátých let platil (v té zemi "svobody"!) zákaz zlato vlastnit. V roce 1971 USA reálně zbankrotovaly (nebyly schopné dostát svým závazkům) a od té doby se v různých cyklech a výkyvech zlato dostalo cca na 1200 USD (resp. keynesiánci ho až tak "kvalitně stihli znehodnotit).

Hromadění úspor "které nebudou utraceny ani za dalších deset generací". Co to je za nesmysl? Kolik lidí má na běžném účtě tolik peněz? 99.99 procenta lidí se marně snaží našetřit si aspoň trochu pro případ nějakých problémů a na penzi, vaši souvěrci jejich úsilí sabotují monetární expanzí a vy přijdete s takovým nesmyslem? OMfG!

J Z D|18. 7. 2015 20:12| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:22

Žádná deflace není a nebyla.
Podivejte se třeba sem: http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
V EU a ČR to bude obdobné.

Takže si váš příklad korigujte:
Stát vám ročně ukradne 2% úspor, bude to ale obhajovat tím (co to vlastně vůbec je za obhajobu??), že ceny klesly o 1.8%, ale ony při tom vzrostly např. o 5%.
A je irelevantní, že třeba lokomotivy zlevnily o 10%, vás zajímá jídlo, energie, bydlení, léky.
A hlavně kde stát bere právo vám ukrást 2% vašich peněz a trapně to "obhajovat" tím, že korejské koncerny zvládly OLED televize vyprodukovat o 10% levněji, než loni. Mohu snad já k vám přijít domů, sebrat vám část peněz a platně to obhájit tím, že JZD v sousední vesnici díky investici do mechanizace nyní vyprodukuje bramboru o 10% levněji? Co to je za nesmysl?

HyperNOVA|18. 7. 2015 20:02| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:16

No nejlepší je takové peníze nemít vůbec.
Tzn. takováto extrémní manipulace vyústí v jediné - každý se takových peněz bude chtít co nejrychleji zbavit a pořídit za ně cokoli, co si uchová hodnotu. Myslím, že jsem právě napsal definici hyperinflace.

Krk|18. 7. 2015 20:00| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 14:58

Úrok je cena peněz.
Cena je ta hodnota vystihující rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
Pokud je cena nějakého statku záporná, je to dost divné.
Buď má tak nízkou kvalitu a užitečnost, nebo jde o výsledek brutální antitržní manipulace (z čehož nemůže vzejít nic dobrého).

Šabatová VěřícíSpící|18. 7. 2015 19:57| reakce na Zdeněk Gardelka - 17. 7. 2015 13:43

Hitler tomu věřil, Stalin, PolPot, Kim i Benito tomu všichni věřili. I Špidla, Křeček, Uhl, mladý Stropnický, Chávez/Maduro, ti všichni také zřejmě věří.
A nejen oni, jejich ideologii věřilo mnoho lidí. A ve jménu té ideologie, ve jménu národa, státu, národního hospodářství, rasy, víry, blaha všeholidu byli ochotni páchat násilí na ostatních, mnohé jim zakazovat a nařizovat. Argumentů pro to násilí našli vždy dost. A když argumenty došly, platila síla ideologie, státu a donucovacího aparátu. Jejich heslo bylo a je "když se kácí les, létají třísky" a "vše pro stát, vše pro národ".

Josef Fraj|18. 7. 2015 19:12| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 16:56

Neprosazuji absolutní svobodu, to jste si vymyslel, jako před tím ty konspirační teorie. Zrovna tak jste me podsunul tvrzení, že zrušení hotovosti je automaticky krádež. Vlastně všechno co píšete jsou vaše fabulace. Myslím, že jste psychicky nemocný.

Richard Fuld|18. 7. 2015 16:56| reakce na Josef Fraj - 18. 7. 2015 11:08

Zrušením hotovosti nikomu peníze neberete. Jak jste na to přišel? Pouze už nebude nikdo mít peníze v hotovosti, to je celé. O žádné peníze nikdo nepřijde. Každý bude mít po zrušení hotovosti úplně stejně peněz, jen budou všechny bezhotovostní. Co pořád máte s tím okrádáním?

Jediné co se zrušením hotovosti umožní bude, že záporné úrokové sazby Vám budou moci nominálně snižovat objem Vašich peněz, stejně jako kladné nominální úrokové sazby objem Vašich peněz doposud zvyšovaly. Taky tady nevykřikuji, že někdo, kdo má peníze okrádá ty co musejí platit úroky. Vaše názory jsou často hysterické a absurdní. Vy snad ani s chladnou hlavou neumíte uvažovat.

Vaše pojetí svobody je krajně sobecké a jednostranné. Vy pořád chcete jen tu jednostrannou "svobodu" a jen pro sebe. Typicky Vám nevadí, když úroky někdo platí Vám, to Vám přijde svobodné a pořádku ale jakmile byste se měl dostat situace, kdy byste musel platit úroky Vy, najednou jsou všichni zloději a potírači té Vaší legrační jednostranné "svobody". Kdybyste byl "poctivý" ve svém přístupu ke svobodě (všech), kritizoval byste úroky jako takové, bez ohledu na to jestli jste jejich plátcem nebo příjemcem, nikoli jen v situaci, kdy se Vás existence úroků má dotknout.

A co se týče mého pojetí svobody. To je v naprostém pořádku, protože já na rozdíl od vás si uvědomuji, že svoboda má být pro všechny a musí být spojena i s odpovědností a že skutečná svoboda může fungovat je v prostředí v němž platí jasná pravidla a že svoboda může být uplatňována jednotlivcem jen v rámci těchto pravidel. Absolutní svobodu, kterou ve všem prosazujete Vy považuji za pseudosvobodu, za totálně chorobné pojetí svobody, které se skutečnou svobodou nemá vůbec nic společného. Dokonce si myslím, že Vy Vaším pojetím svobodu spíše profanujete, a to obdobným způsobem, jako kdysi Gross zprofanoval upřímnost. A neplatí to samozřejmě absolutně ve vztahu ke všem Vašim názorům. Občas i Vy máte pravdu a hájíte skutečnou svobodu, ale jde spíše jen o výjimky, než o pravidlo.

Josef Fraj|18. 7. 2015 16:36| reakce na Jan Capouch - 17. 7. 2015 23:20

Kdysi byly nulové úroky úpovažovány za nesmysl. Dnes jsou standard a nepomáhá to. Až bude standard mínus pět procent a pořád to nebude pomáhat tak, co asi Fuldové vymyslí potom?

V prostředí nulových úroků a přebytku peněž nutně dochází k malinvesticím, co je umělé vyvolané plýtvání zdroji. Investoři nejsou schopni splácet úvěry a hodnoty zástav klesají. To zasáhne banky, a části z nich také hrozí krach. Pokud je stát zkrachovat nenechá, roztočí další kolo nafukování bubliny. Nakonec dojde k recesi a žádné další účetní peníze už jí nezabrání.

V tržním prostředí jsou přirozeným regulátorem tržní úroky a (pssssst neříkejte to panu Fuldovi) právě úspory. Ty brání roztáčení hospodářského cyklu a plýtvání zdroji.

UpsideDown|18. 7. 2015 15:05| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:08

Jak monetární kontrakce ohrožuje úspory lidí? Podle mne je ohrožuje jen opak, expanze.
Když mám na účtě miion a stát sníží množství existujících peněz, tak ten můj milion získá na hodnotě. Když naopak stát objem peněz zvýší, mé peníze se stanou méně vzácnými, méně hodnotnými.

Richard Fuld|18. 7. 2015 14:58| reakce na Jan Capouch - 17. 7. 2015 23:20

Záporné sazby by mohly být dobrým důvodem k návratu k fiskální expanzi, která by posílila poptávku a na to už by zareagovali i producenti soukromými investicemi. Dokud bude slabá kupní síla poptávky, nepomohou ani záporné úrokové sazby, to máte pravdu.

Richard Fuld|18. 7. 2015 14:54| reakce na Jiří Suchý - 18. 7. 2015 12:47

Nesmysl. Taková situace je již dnes. Jinak inflace se odvíjí od úvěrové expanze obchodních bank, nikoli od navyšování objemu hotovosti centrální bankou.

Richard Fuld|18. 7. 2015 14:52| reakce na Jiří Suchý - 18. 7. 2015 12:39

1. I pokud byste měl pravdu, že úvěrová expanze způsobila tolik špatných investic, že už nepomohou ani nulové úrokové sazby, kde berete jistotu, že by nepomohly ty záporné?

2. A není náhodou příčinou výskytu "špatných" investic to, že si produkci, kterou produkují nemá kdo koupit, protože kupní síla poptávky klesla? Není to tak, že kdyby kupní síla poptávky nepoklesla, ony investice by nebyly špatné? Nezaměňujete tedy příčinu a následek? Myslím, že ano, protože do té doby, než politici začali blbnout s šetřením a fiskální odpovědností, ekonomiky neměly žádné vážné potíže. Teprve oslabení kupní síly poptávky zaškrcením přílivu nových peněz vedlo k potížím a Vy pak kritizujete investory, že realizovali špatné investice? Za daných okolností nemohly nevypadat špatně, ale příčina není v investorech.

3. Každý kdo má zdravý rozum se zajímá o reálnou úrokovou míru, nikoliv o nominální. V tomto ohledu působíte jako malé dítě, co se bojí bubáka. Záporná nominální sazba může držet v deflaci reálnou úrokovou míru na nule, resp. zabránit tím zhoršení podmínek tím, že deflace by při nulových nominálních sazbách způsobovala kladnou reálnou úrokovou sazbu. I v inflačním prostředí může nastat situace záporných reálných úrokových sazeb, nejen při záporných nominálních úrokových sazbách.

4. Odstranění zbytečné byrokracie? Fajn. Snížení daní? Skvělý nápad. Tím ale docílíte jen částečného posílení kupní síly v reálné ekonomice a nezanedbatelně posílíte odliv peněz na kapitálové trhy, takže nakonec budete muset tento výpadek kupní síly kompenzovat vyšším zadlužení státu, což je v dnešní hysterické době absurdní tzv. fiskální "odpovědnosti" neprůchozí. A to nepočítám výpadek státních příjmů z důvodu snížení daní.
Pokles úrokových sazeb mi pořád přijde funkčnější, nikoli však reálnější.

5. Jak jsem přišel na to, že lidé budou hromadit měnu konvertibilní na zlato? No to je přece jasné. Vždyť oni hromadí i tu současnou, která nemá žádnou vnitřní hodnotu! Víc snad ani není třeba psát.

6. Účetní peníze jsou jednoduše prima, protože je více příležitostí pro investory. Objem peněz není omezen množstvím zlata. Přizpůsobuje se potřebám investorů. To je jasné jako facka. Chaos v tom vidíte jenom Vy. Kdybychom měli peníze konvertibilní za zlato, potáceli bychom se teď ještě někde na úrovni 80-tých let.

7. Dnes investoři váhají právě proto, že panuje nálada spoření na horší časy a fiskální "odpovědnosti", což je pro investice velmi blbé období. Pak se nemůžete divit, že přesto že bankovní systém nabízí téměř neomezené možnosti financování, nikdo se do ničeho nehrne. Až investoři ucítí, že posiluje kupní síla poptávky a spoření skončilo, pak budou investovat. Názory, že z krize se dá proinvestovat jsou totální nesmysly.

Richard Fuld|18. 7. 2015 14:21| reakce na Jan Capouch - 17. 7. 2015 17:30

To je relativní. V měřítku současných ekoteorií jsou Japonci předlužení a v krizi se potácí desítky let.

Jiří Suchý|18. 7. 2015 12:47| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 13:00

Hodnota oběživa by v tom případě začala žít vlatním životem a byla by jiná, než hodnota elektronických peněz. Dosáhl by jste toho, že papírová koruna by měla jinou hodnotu než elektronická. Vlastně by jste vytvořil to co odmítáte, neinflační oběživo :)

Richard Fuld|18. 7. 2015 12:45| reakce na Jan Capouch - 17. 7. 2015 23:43

Peněžní systém se může zhroutit jen v důsledku zhroucení se reálné ekonomiky, nebo té virtuální (kapitálové trhy). Vyváděním peněz na kapitálové trhy je pouze projevem toho, že někteří lidé vydělávají více peněz než potřebují k nákupu reálných statků. Pokud by tyto peníze šly přímo akciovým společnostem, tedy by se jednalo o nákup akcií na primárním trhu, dalo by se hovořit o nákupu reálných statků. Pokud ale koupíte akcie na sekundárním trhu, žádné nově vytvořené reálné statky nekupujete. Jen zvednete cenu těch již dříve vytvořených. To je zásadní rozdíl. Nákup na primárním trhu umožní akciové společnosti investice do reálných statků. Nákup akcií na sekundárním trhu akciová společnost vůbec nezaznamená. Jen došlo ke změně osoby akcionáře vlastnícího část společnosti.

Důvěra v peníze je důvěra v ekonomiku, tedy důvěra v to, že ekonomika bude produkovat statky, které si budu moci koupit za peníze. Čím hoře bude fungovat ekonomika, tím horší vlastnosti budou mít i peníze a tím menší důvěra v peníze bude.

A samozřejmě nechápu, že přesunem na kapitálové trhy se zajišťuje že peníze neztratí svou hodnotu. Kdyby to udělali všichni se všemi penězi, měly by peníze mít tu nejvyšší hodnotu. Bohužel by to bylo přesně naopak. Peníze, které by obíhaly na kapitálovém trhu by zvyšovaly cenu kapitálových aktiv současně s tím, jak by producenti v reálné ekonomice bankrotovali pro absolutní nedostatek poptávky. Absurdní situace. I ve vztahu reálná ekonomika - kapitálový trh je třeba rovnováha. Tedy aby pokud dojde k vyvedení peněz na kapitálové trhy, kde zvednou ceny akcií, aby současně alespoň tentýž objem byl doplněn v podobě posílení kupní síly poptávky v reálné ekonomice. Takto je možné alespoň vzdáleně držet nějakou rozumnou relaci mezi kapitálovým trhem a reálnou ekonomikou.

Ve skutečnosti to tak i dokonce funguje. Ty peníze co si stát půjčí a utratí protečou reálnou ekonomikou rovnou k těm, kteří je jako nadbytečnou hotovost vyvedou na kapitálový trh. Jakmile zavedete fiskální "odpovědnost" může to pak dopadnout i na kapitálové trhy. A tomu se předchází právě pomocí QE.

Jiří Suchý|18. 7. 2015 12:39| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:56

Tvrdím, že CB má manipulovat s úrokovou mírou jen v případě dočasného nedostatku likvidity. V jiných případech umělé snižování úrok. míry vede logicky k neefektivní alokaci kapitálu v ekonomice, inflaci a krizi. Vaše obhajoba záporných úrokových měr je pak na stole jenom proto, že předchozí manipulace pokřivili trh natolik, že ani absurdní úrok 0% nestačí. Každý, kdo má zdravý rozum vidí, že půjčovat někomu majetek za 0% úrok navíc v inflačním prostředí nedává smysl. Jakékoli systémové kroky, které pak snižují hodnotu majetku člověka proti jeho vůli jsou evidentním zločinem. To ospravedlňte.

Jinak ekonomice v recesi pomůže především snížení daní, drastické osekání byrokracie, zrušení obchodních bariér atp. Samotná manipulace s měnou nemůže nikdy nic vyřešit. Koneckonců současný předlužený svět je toho důkazem.

"To, že zruším hotovost, neznamená že jde o iracionální krok z toho důvodu, že tím zamezím racionálním krokům vkladatelům."

To se právě mýlíte. Plánovači přesvědčení o své nadřazenosti a genialitě, mývají tyto představy. Ale bránit mase v racionálním jednání vskutku JE Iracionální. Větru a dešti opravdu NEporučíte, to už si vyzkoušeli i těžší váhy než Vy.
Jinak bránit někomu v tom, co jste mu předtím slíbil, že mu umožníte opravdu není dobrý základ jakéhokoli vztahu :)

Váhová jednotka je čím dál tím víc stejná, stejně jako tíhové zrychlení. A to bez ohledu, na to, že by se mnohým líbilo, kdyby to šlo ovlivnit.
Kupní síla peněz evidentně klesá, nebo chcete snad tvrdit, že za dolar si pořídíte stejné množství zboží jako před 10 lety? Lidé jako Vy, tvrdili, že po roce 71 spadne cena zlata k nule, protože nebude k ničemu potřeba. Opak je pravdou, Vaše obava z toho, že peníze budou mít hodnotu "jen" zlata, je opravdu víc jak úsměvná.
Trpíte utkvělou představou, že tvrdá měna se musí kdesi hromadit a nebude obíhat v ekonomice. Netuším, jak jste k tomu bludu dospěl. V prostředí tvrdé měny jsou právě investice mnohem bezpečnější, bez manipulace s úrokovou mírou trh mnohem lépe oceňuje investice atd. Až teprve vaše inflacionistická fylozofie vše zničí a nastolí chaos, který zase přivodí racionální strach, proti kterému se pak snažíte bojovat zločinnými zákazy. A to je vskutku iracionální.

Josef Fraj|18. 7. 2015 11:08| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 10:19

Vy nediskutujete. Vyhlašujete tu nějaká teorie jako ideé fixe a když je někdo zpochybní, tak ho urazíte

Teď jste to názorně opět předvedl. Vysvětluji vám, že když někoho násilím přinutíte, aby měl peníze na účtu, jako jediné možnosti, jak se svými penězi disponovat a potom mu část těch peněz vezmete, tak je to loupež. Někomu jste násilím vzal jeho peníze. A co uděláte vy v odpověď na tuto námitku? Obviníte mně z konspiračních teorií a napíšete půl stránky o "bankstrech" a nevím o čem. Jenom ta "idiotská Trojka" tam tentokrát chyběla :-)
Podobně jste v debatě o vynuceném používání české koruny tvrdil, že ten kdo nabízí něco za dolary a jenom za dolary, se dopouští násílím na někom, kdo chce platit korunama.

Vaše chápání svobody je zcela zvrácené. Svoboda pro vás znamená násilné podřízení lidí vašim nesmyslným modelům. Svoboda pro vás znamená, že někoho násilím oloupíte o jeho peníze.

Trochu jsem si zpětně listoval vašimi příspěvky a pořád dokola se vyznačují všemožnými logical fallacies, urážkami oponentů, nekonzistentností myšlenkových konstrukcí (tím nemyslím, že opravíte svůj názor, protože zjistíte, že je mylný, ale to že odporujete sám sobě často i v jednom příspěvku.

Já prostě neumím diskutovat s člověkem, který neumí věcně argumentovat. Když nekomu náslím seberete jeho peníze, tak je to loupež. Pro vás je to výraz jeho svobody. Je mně líto pane, ale my si nepokecáme.

Richard Fuld|18. 7. 2015 10:19| reakce na Josef Fraj - 17. 7. 2015 19:13

Já znám ty konspirační teorie o NWO, který má zotročit lidstvo a že to má být i prostřednictvím zrušením hotovosti a zaváděním čipů pod kůži apod. Jsem si vědom tohoto teoretického nebezpečí. V tomto ohledu bych mohl také tvrdit, že strůjci NWO tlačí prostřednictvím banksterů státy do úzkých, aby byli v podstatě donuceni ke zrušení hotovosti, protože jinak, než umožněním záporných úrokových sazeb se z dluhové pasti, v které je drží banksteři, nevyhrabou. Banky státům zřejmě neustoupí v tom, že by začaly respektovat bezrizikovost státních dluhopisů, jak navrhuji, což by bylo řešení, jež by se obešlo bez nutnosti zrušení hotovosti. Je třeba si uvědomit, že pokud existuje skupina spiklenců usilující o nastolení NWO, pak má velmi důkladně vyprojektovánu cestu, jak se k němu dostat. O možnostech odchýlení se z této cesty by mohly rozhodnout banky, nebo státy, které by skoncovaly s bankovním socialismem a k respektování bezrizikovosti státních dluhopisů by banky donutily jejich zestátňováním v případě, že respekt bank k bezrizikovosti státních dluhopisů bude absentovat. Toto je ale zřejmě iluzorní představa, protože pokud nějaká parta spiklenců existuje, první co by udělali by bylo, že si politiky prostě koupí (nelze li ho koupit, tak ho odstraní).

Vaše blábolení o komunismu je v tomto směru zcela mimo mísu. Tady nepůjde o komunistickou totalitu. V žádném případě. To bude nový druh totality. Ostatně už nám v Řecku začal růst. Řecko ztratilo zcela svoji fiskální autonomii a to je první krok k totalitě.

A neutíkejte pořád z naší diskuze. Je to nedůstojné a zbabělé.

Richard Fuld|18. 7. 2015 09:58| reakce na Jan Altman - 17. 7. 2015 22:57

Nikdo nemůže věřit jediné míře inflace. Každý má tu svoji individuální. Jedno a totéž zboží může v jeden okamžik stát i o např. 10% více či méně, než jinde. Obdobně to platí o úrokových sazbách. Někdo drží peníze v kampeličce, kde úroky převyšují inflaci, někdo jiný na běžném účtu, kde nemá úrok v podstatě žádný. Tady nejde o žádné státomilství. Makroekonom prostě potřebuje souhrnné průměrné číslo. To je celé. Jestli statistický úřad v tomto fixluje? Nevím a nedivil bych se tomu, vzhledem k všeobecnému rozkladu tohoto státu.

Josef Fraj|18. 7. 2015 05:05| reakce na Stanislav Brabec - 17. 7. 2015 16:27

Celou dobu se vlastně jen čekalo na technické šmírovací prostředky na úrovní, která orwellovskou společnost umožní. Dneska jsou k dispozici a musíme dát Orwellovi zapravdu.

Jan Capouch|17. 7. 2015 23:43| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:30

To tvrdíte Vy. Právě díky tomu, že lidé důvěřují penězům, jako by byly kryty zlatem, umožňuje, aby se systém nezhroutil. Což nechápete, že na kapitálové trhy jsou peníze vyváděny právě proto, aby neztrácely hodnotu a aby se uniklo konfiskačnímu zdanění.

P.S. Akcie jsou reálný statek, je to podíl na dané firmě.