Diskuze: Očima expertů: Svět bez bankovek a mincí. Blízká budoucnost, nebo sci-fi?

Josef Fraj|23. 7. 2015 19:19| reakce na Luboš - 23. 7. 2015 09:52

Milá Luboši to nic nemění na tom, že přirovnání považuji za slabomyslné. Hezký den.

Luboš|23. 7. 2015 10:04| reakce na IQ - 20. 7. 2015 15:10

Já si to dovedu představit. Pokud budu mít peníze v bance s úrokem -6%, rád vám je půjčím za -2%.
Pokud budete mít nemovitost a daň z nemovitosti bude vyšší než stihnete vydělat jejím pronájmem, rád se jí zbavite i za nižší cenu než byla pořizovací hodnotu.

Luboš|23. 7. 2015 09:52| reakce na Josef Fraj - 19. 7. 2015 13:01

Pane Fraji, vy čtete to co chcete číst. Pan Fuld psal o ceně energie, nikoliv o distribuční síti. Peníze jsou medium stejně jako energie. Jeho přirovnání považuji za přesné. Váš blahosklonný závěr za podpásovou urážku na úrovni základní školy.

Jiří Suchý|21. 7. 2015 14:19| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 20:23

Ne, to se stát nemůže, jsou to stejné peníze, ve stejné podobě, ve stejném systému, můžou se vplně přelévat, není důvod, aby měly jinou hodnotu. Jinak souhlasím, že jste vymyslel ptákovinu :)

Tom JJ|21. 7. 2015 09:58

Zasadnou vyhradou je, ze virtualnymi peniazmi by ako 3. strana disponovali banky.Tato myslienka vobec nie je lakava, nehovoriac o masivnom zasahu do slobody jednotlivca.Cas na to este urcite nedozrel.

Axl|20. 7. 2015 15:27| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 16:04

Viděl jste film "Conspiracy", česky "Konference ve Wansee"?
Tak se taky snažili o věcné řešení.
A bylo jim putna, čí práva tím poruší. Protože účel přeci světí prostředky, že...

Vy jste se před rokem 1989 nestavěl proti svému státu? No vám to docela věřím...

Pokud věříte, že vládnoucí třída, že Babišové či Zaorálkové jsou MY a ne ONI, pak vám rozumím. Já je beru za ONI, neztotožňuji se ani s nimi, ani s jejich zájmy a prioritami. Beru je za antagonistickou třídu, vykořisťující a parazitující "political class". Nemám s nimi nic společného - kromě toho, že omezují má práva a konfiskují plody mé práce.

Záporné úroky jsou jen jeden střípek. Špatný (protože vynucený) je samozřejmě samotný monetární monopol. Intervence, záporné úroky, bail-iny, inflace, rušení hotovosti, chybné investice, hospodářský cyklus, to už jsou jen důsledky.

Reinhard Vasilenko|20. 7. 2015 15:16| reakce na Rozvraceč - 18. 7. 2015 20:31

No bodejď, národní socialismus si rozvracet nenecháme!

Neb to je totozne|20. 7. 2015 15:14| reakce na Richard Fuld - 17. 7. 2015 15:39

.

IQ|20. 7. 2015 15:10| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 10:14

Dovedete si predstavit, ze byste VY OSOBNE pujcil nekomu SVOJE penize za zaporny urok?

Jak obrat lidi|20. 7. 2015 15:09| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 10:06

Problem je v tom, ze stat bude LHAT, ze je deflace 2% a pri tom bude inflace 4%. a jeste nastavi uroky do zaporu.

Jan Capouch|20. 7. 2015 10:05| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 18:33

To je tak kolosální pitomost, že jsem chvíli nevěděl, jak reagovat. Teď ještě nějaký historický příklad, kdy se to v historii stalo. Nestalo se to ani za Velké krize ve třicátých letech, ať už byla deprese jakkoli těžká, vždy byla většina lidí zaměstnaných.

Jediný opravdový kolaps ekonomiky způsobí stát, anebo občanská válka. Krásný příklad je bolševický převrat, válka a válečný komunismus. Bolševici si mysleli, že lidé budou nadšeně pracovat jen pro radost z revoluce a že rolníkům jednoduše zabaví úrodu, když mají čeku a Rudou armádu. A mužici jednoduše nezaseli. Stačilo zavést jen trochu normální poměry (NEP) a nastalo velmi rychlé oživení.

Deflační spirála je nesmysl, protože toho kritického bodu, po kterém nastane návrat k samozásobitelství, se nikdy nedosáhne. Nakonec ceny klesnou natolik, že se začne zase utrácet, protože lidé nespoří kvůli tomu, aby měli paklíky bankovek nebo čísla na účtu, ale aby si mohli pořídit něco užitečného. A samozásobitelství je v průmyslové společnosti taky hloupost, jen si představte, jak se samozásobuje milionová Praha nebo půlmilionové Brno.

Fungování finančního systému rozumíte slušně, ale o historii a psychologii nevíte skoro nic.

Hugo z hor|19. 7. 2015 20:43

Jsem pro zrušení hotovosti a záporné úroky.
Jsem pro masivní fiskální i monetární stimulaci.
Jsem pro minimální mzdu alespoň 15000Kč/měs.
Mateřská by měla být na 1.5 násobku této minimální mzdy, péče o děti je náročná práce.
Do penze by se mělo chodit v padesáti.
Školy a doktory máme sice zadarmo, ale jídlo a bydlení je nezbytnější k životu, mělo by být také zdarma. A elektřina, voda, teplo a internet.
Doufám, že to voličská většina státních zaměstnanců, penzistů, věčných studentů humanitních oborů a pobíračů dávek brzy prosadí, protože ta cesta do Venezuely se hrozně vleče.

Jan Altman|19. 7. 2015 20:24| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 09:58

No právě. Pokud tedy uznáte, že je možné, že stát fixluje (aby mu rostlo HDP, aby nemusel valorizovat, protože je sám největším dlužníkem a inflaci potřebuje, atd...) a že inflace koše běžného gážisty či penzisty je o několik (dejme tomu 4) procent nad oficiálním údajem... pokud to jste ochoten uznat, tak o čem se bavíme? Žádná hrozba deflace pak přeci není a nebyla.

Richard Fuld|19. 7. 2015 20:23| reakce na Jiří Suchý - 19. 7. 2015 20:06

No to úplně vyloučit nelze. Pokud si umíte představit, jak někdo kupuje pětistovku za třeba 5000 bezhotovostních peněz, pak takové bláznovství samozřejmě vyloučit nejde. To se ale můžeme bavit i o tom, že bezhotovostní peníze v Komerční bance budou mít jinou hodnotu, než ty v ČSOB. Taky tomu nic teoreticky nebrání, že?. Prostě takhle můžeme vymýšlet spousty dalších ptákovin. :-)

Tiskař|19. 7. 2015 20:21| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 18:33

1) Žádná deflace není a dlouho nebyla (shadowstats.com)
2) V dobách, kdy se platilo zlatem a stříbrem většinou (ne vždy) byla deflace (podle keynesiánské definice pokles cen, ne podle klasické, protože objem zlata a stříbra samozřejmě rostl, jen většinou pomaleji, než produktivita) a přesto jsme zažili renesanci, atd... Ekonomika rozhodně nekolabovala proto, že jsem si letos za zlaťák koupil o tři procenta více housek, než loni.

Jiří Suchý|19. 7. 2015 20:06| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 19:12

Ne, já reaguji na jiný aspekt Vašeho návrhu. Představte si, že po Vašem zásahu bude mít veškerá hotovost nominální hodnotu 1 mld Kč. V okamžiku, kdy lidé začnou poptávat např. 1,5 mld v hotovosti, bude muset cena stoupnout a např. za 500 bankovku budete muset dát 520 elektornických peněz. Z hotovosti by se stala komodita.

Richard Fuld|19. 7. 2015 19:12| reakce na Jiří Suchý - 19. 7. 2015 11:55

Hotovost a bezhotovostní peníze jsou totéž jen v jiné formě. Aby hotovost a bezhotovostní peníze mají odlišnou hodnotu i v případě kladných úrokových sazeb a přesto lidé hotovost drží. Pokud se úrokové sazby přesunou do záporu pak existující hotovost se stane jakýmsi novým finančním aktivem. Budou to v podstatě dluhopisy s nulovým kuponem, jejichž aktuální ceny poroste s poklesem úrokových sazeb a naopak. Takto lze ostatně na hotovost pohlížet i v době kladných úrokových sazeb, kdy mají zase nižší hodnotu, než bezhotovostní úročený vklad. Takže máte pravdu v tom, že hodnota hotovosti v období záporných úrokových sazeb zákonitě poroste oproti bezhotovostním penězům a mohlo by teoreticky nastat, že obchodníci budou oprávněně požadovat vyšší cenu při bezhotovostní platbě, než při platbě hotovostí. Opačně to ale neplatí, protože obchodníkovi v období kladných úrokových sazeb nic nebrání hotovost převést na úročený vklad. Takže v tomto ohledu máte pravdu, že při záporných sazbách bude férová cena hotovosti (ta, která zabrání arbitrážním obchodům) vyšší, než v peněz uložených na záporně úročeném vkladu. Představa, že "směnný kurz" mezi hotovostí a bezhotovostí může volně fluktuovat ale není reálná a to právě kvůli možnosti arbitrážních obchodů v případě, že se daný kurzy odchýlí od výše zmíněné férové ceny.

Richard Fuld|19. 7. 2015 18:47| reakce na Josef Fraj - 19. 7. 2015 13:01

No to si děláte legraci. Peněžní systém je síť, kterou proudí energie ve formě peněz, resp. která odráží veškerou energii, kterou věnovali výrobci a prodejci tomu aby vyrobili a prodali svoji produkci. To je energetická sít, bez které se neobejdeme úplně stejně jako bez té energetické. Kam tečou peníze, tam to "žije", kam přestanou téct, tam to "umírá" a banky a spotřebitelé jsou ti kdo peníze nasměrovávají. To srovnání je naprosto přiléhavé a nic na tom nezmění skutečnost, že Vy tvrdíte opak.

Popleta jste Vy člověče. Navíc popleta s totální absencí představivosti.

Richard Fuld|19. 7. 2015 18:41| reakce na Jan Capouch - 19. 7. 2015 18:23

Stabilitu ekonomiky vnímám jako stabilitu cen. Až té báječné rovnováhy dosáhneme, tak ji po čase zase ztratíme a bude třeba opět intervenovat. Je to proces, nikoli dosažení stavu a pak máme vystaráno.

Richard Fuld|19. 7. 2015 18:33| reakce na Jan Capouch - 19. 7. 2015 18:16

Deflace má zhoubný vliv na ekonomiku a hodnota účetních peněz je spjata pouze s existující ekonomikou. Na začátku můžete spokojeně chrochtat, jak se Vám zvyšuje kupní síla vašich úspor. Po té co tempo poklesu cen překoná kritickou hranici nastane nevyhnutelně konec ekonomiky. Lidé přestanou utrácet né proto, že by čekali na další zlevnění. Nebudou utrácet protože jejich zaměstnavatel zkrachuje a oni nebudou mít plat a tedy ani co utrácet, což povede k dalšímu poklesu cen. Firmám nebude prospívat ani kladná reálná úroková míra. Banky se začnou obávat dostatečnost zastaveného majetku, což může vést k omezení úvěrů, nebo požadování dalších zástav.

Toto vše se pořád nedotýká držitele úspor, který se pošetile raduje z nárůstu kupní síly jeho úspor. Pokles ekonomiky ale nakonec dopadne i na sortiment a množství vyráběného a nabízeného zboží a služeb. Nakonec držitel úspor zjistí, že si za své úspory nic nekoupí, protože lidé přešli k samozásobitelství a pro hroutící se trh už vyrábí je hrstka firem. Vše co má nějakou hodnotu bude drženo jejich majiteli. Proč by měl někdo prodávat dům na který pracoval půlku života za několik měsíčních platů? Byl by blázen. Deflační spirála jednoduše vymaže smysl peněz úplně stejně jako ta hyperinflační a tedy i úspory. Deflační spirála představuje v podstatě destrukci ekonomiky jako takové, destrukci principu, že někdo vyrábí něco pro někoho jiného a že směnu těchto statků zajišťují peníze.

Jan Capouch|19. 7. 2015 18:23| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 18:21

Co je to rovnováha v ekonomice? Stagnace, růst 1, 2, 5, 10%? Až se té báječné rovnováhy dosáhne, co pak?

Richard Fuld|19. 7. 2015 18:21| reakce na Josef Fraj - 19. 7. 2015 12:55

Do takové výše, která zajistí opětovný návrat ekonomiky do rovnováhy. To platí pro všechny parametry. Vždy jsem pouze pro ovlivnění ekonomiky, která se dostala z rovnováhy a pouze směrem, který ji vrátí zpět do rovnovážné polohy.

Jan Capouch|19. 7. 2015 18:16| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 18:09

Jak má deflace zhoubný vliv na úspory. Ty mi přece nikdo nebere, a ceny klesají.

Richard Fuld|19. 7. 2015 18:09| reakce na ?? - 19. 7. 2015 13:38

Mluvím i o těch existujících úsporách. Jestli si myslíte, že současným úsporám prospívá peněžní kontrakce, tak se hodně mýlíte. Dnešním účetním penízům dává hodnotu jediná věc - funkční ekonomika. Pokud vede kontrakce ke kolapsu ekonomiky prostřednictvím deflační spirály, pak to zákonitě úsporám uškodí, resp. je to zlikviduje. Představy, že je možné kupní sílu peněz ovlivňovat pouhým zvýšením, či snížením objemu peněžní zásoby je mírně řečeno nefunkční koncept. Deflační spirála má na úspory úplně stejný ničivý vliv jako hyperinflace. V obou případech v podstatě peníze zaniknou, protože je nikdo nebude používat. Proč taky, když v těchto situacích peníze neslouží k jejich hlavnímu účelu, kterým je být prostředkem hladké směny zboží?

A máte pravdu. Peněžní kontrakce je velmi řídký jev v celé historii lidstva a dnes můžete sledovat ekonomické potíže způsobené již jen pouhým zpomalením expanze. Katastrofu, která by nastala při skutečné kontrakci si radši ani nechci představovat.

??|19. 7. 2015 13:38| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 09:39

Ale to mluvite o vytvareni novych uspor, ne o tech jiz existujicich. Tech se kontrakce negativne nedotkne, spise naopak.

Navic kde kdy k nejake kontrakci doslo? Maximalne doslo ke zpomaleni expanze, ci k mirne a omezene korekci predchozi nadmerne expanze. Nicmene menove agregaty dlouhodobe jen rostou a to docela hodne.

Jiří Suchý|19. 7. 2015 13:10| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 14:52

1. Právě v tom, že nopomohla te předešlá snížení, je evidentní že toto "řešení" nefunguje. Jak nízko by jste chtěl klesat, než Vám to dojde. Místo toho, aby jste si připustil, že právě tato praktika je příčinou problémů, ještě ji chcete prohlubovat a ligicky tím problém ještě prohloubíte.

2.Příčinou špatných investic jsou pokřivené tržní úrokové sazby, levné inflační peníze, morální hazard velkých bank, které nemůžou padnout. Kupní síla pak klesá kvůli vysokým daním, byrokracii, omezení podnikání a obchodu obecně, inflační měně, která snižuje příjmy většiny obyvatelstva, protože se proti tomu nemůžou účinně bránit.
Politici začali blbnout až potom, co začali "blbnout" trhy. Desetiletí nafukovaná inflační bublina, rolování a nabalování dalších dluhů začalo prosakovat navenek a přinášet krize. Konec konců znovu se odvolám na graf ceny zlata. Když se na něho podíváte, musí Vám být jasné, že takový růst není normální. Inflační měna a manipulace s úrokovou mírou dlouhodobě oslabují kupní síly poptávky, která se kompenzuje zadlužením. To skončí, když už není komu půjčit, pak zůstane jen slabá poptávka. A vy ji chcete řešit prohloubením toho, čím jste to celé způsobil.
Investoří skutečně nemohli udělat dobrá rozhodnutí, protože tržní zpětná vazba je zmanipulovaná CB.
3. A kde se vezme ta deflace? Vy vyhlásíte zápornou úrokovou míru a ještě vyvoláte deflaci na zotavení ekonomiky? To nemyslíte vážně, že ne?
4. Běžný člověk, zaměstnanec, který má zdaněné příjmy téměř 50% + DPH + spotřební daně atd. odvede státu nějakých 70% příjmu. Něco se mu vrátí, ale pořád je to číslo strašidelné. Snížení toho čísla na nějakých 40% by nebylo částečným posílením kupní síly, ale naprosto zásadní změnou všeho. Jenomže to by jste musel opravdu reformovat státní správu a přeřezat všechny ty penězovody k pijavicím a to je ten problém. Odliv na kapitálové trhy pak není žádný problém. Pokud by lidé svůj majetek přestali válet v bankách a poslali ho na kapítálové trhy, jednak by tím získali zisky, které dnes berou banky a jednak by to posílilo investice, to vše posílí poptávku, ne naopak.
5. Čemu říkáte hromadí? Ať už ji vloží do podílových fondu, nebo do banky, do stavebka, nakonec se stejně ty peníze dostanou na trh. Tak v čem je problém. Snad by Vám mohlo vadit, kdyby si ji cpali do slamáku. Ale kde je větší pravděpodobnost, že budou toto dělat, když bude měna držet hodnotu, nebo když kolísání hodnoty měny pořád dokola přináší krize?
6.No ono až to praskne, tak budeme rádi, když budeme na úrovni těch 80-tých let. Pokud chcete udržovat zlatý standard, musíte množství peněz přizpůsobavat potřebám investorů. Jinak by hodnota měny kolísala, tak jako dnes, kdy se množství peněz nepřizpůsobuje potřebám investorům, ale teoriím centrálních bankéřů a politiků. A tyto teorie jsou stále šílenější.
7. Ano shodneme se na tom, že je slabá poptávka. Ale většina lidí nekupuje proto, že by spořili, ale proto, že po zaplacení splátek dluhů a nutných životních nákladů, jim nic z jejich mizerné mzdy nezbude. A to je přímý důsledek inflační měny a manipulace s úrok. mírou, které chybně alokuje kapitál.

Josef Fraj|19. 7. 2015 13:01| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 09:59

To srovnání je naprosto nesmyslné. Peníze nejsou infrastruktura ve smyslu el. sítě. El. sít slouží k distribuci elektřiny, peníze jako všeobecný evivalent. Vy jste vlastně jenom takový popleta, který používá pojmy bez znalosti jejich obsahu. Asi bych k vám měl být shovívavější :-)

Josef Fraj|19. 7. 2015 12:55| reakce na Richard Fuld - 19. 7. 2015 09:55

Nevím jestli to děláte schválně nebo podvědomě, ale pravidleně překrucujete, co jsem řekl, nebo mně vkádáte do úst, co jsem neřekl. Neřekl jsem: "Investice nás z dnešních problémů nevytáhnou." Ale něco úplně jiného.

Jinak jako obvykle nesouhlasím s ničím z toho, co píšete. Jenom tak pro zajímavost mně řekněte do jaké výše záporné úrokové sazby jste ochoten jít a proč zrovna do takové?

Jiří Suchý|19. 7. 2015 11:55| reakce na Richard Fuld - 18. 7. 2015 14:54

Nesmysl.Taková situace dnes není. Množství oběživa je dané preferencemi klientů bank.Pokud by jste teď zakázal výběr v hotovosti, zamknul by jste množství oběživa na fixní hodnotě a vždy, když by se tato preference lidí změnila, změnila by se poptávka ,ale nabídka by byla stále stejná, logicky by se změnila hodnota. Zcela nazávisle na elektronických penězích.

Richard Fuld|19. 7. 2015 10:49| reakce na Spořilov - 18. 7. 2015 20:24

Malá exkurze do historie s absurdními konotacemi, jedno nesprávné úporné tvrzení a označení mých názorů za nesmysly. Toto je nějaká argumentace?

Víte např. že hrubé úspory českých domácností jsou okolo 2.7 biliónu korun a že pouze asi jen 300 tis. českých domácností drží úspory vyšší než 1 milion korun. Průměrné úspory průměrné české "nebohaté" domácnosti činí cca 90 tis. Kč. Z toho vychází, že cca 86% všech úspor drží cca 7% domácností a že úspory bohatých domácností činí cca 2.3 bilionu korun a že průměrné(!) úspory oněch 300 tis. "bohatých" domácností činí cca 7,8 mil Kč. Vaše pocity a domněnky v tom smyslu, že tady neexistují žádné úspory, které nebudou nikdy utraceny jsou jednoduše liché. Je jich opravdu hodně a každým rokem rostou. Tak funguje kapitalismus a já mu to nevyčítám (naopak). Jen si myslím, že je třeba tuto skutečnost respektovat a netvářit se, že neexistuje.