Diskuze: Německo nemůže být každý

Jiří Suchý|27. 5. 2015 14:25| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 10:58

Opět dlouhé a opět špatně.

Zkusíme to postupně

Co je to nově vytvořená likvidita?

Richard Fuld|27. 5. 2015 11:36| reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 10:55

Máte ji tam. :-)

Richard Fuld|27. 5. 2015 11:35| reakce na Petr - 27. 5. 2015 10:59

Bohužel i směr "co nejmenší stát" bude vyhovovat právě těm zlodějům, kterým vyhovuje i ten velký a "štědrý" stát. Tihle lidé koncipují situace, do nichž se "dostávají" zásadně tak, že jakýkoliv uvažovaný budoucí vývoj jim vyhovuje. Zde je třeba si povšimnout, že úvahy o posilování státu jsou v podstatě dnes něco úplně nemyslitelného. Jednoduše řečeno neexistuje obecně uznávaná cesta, která by pro ně nebyla tou správnou. Dokonce směr "co nejmenší stát" může prostřednictvím privatizace státu vést k tomu, že už nebudou muset odklánět veřejné peníze ilegálně. Namísto toho budou inkasovat občany přímo. Nebudou se už muset zdržovat výběrem daní, které by pak mohli nějak složitě krást. Z výše uvedeného mi plyne, že naopak silný a funkční stát (byť to zní sebeutopičtěji) je jedinou smysluplnou cestou. Cesta k "co nejmenšímu státu" je v podstatě čirou kapitulací, cílovou stanicí oněch zlodějů.

Richard Fuld|27. 5. 2015 11:13| reakce na Joseph - 27. 5. 2015 10:53

Netvrdím, že cenové bubliny neškodí a jsou fajn. K úvěrové expanzi mám kladný vztah pouze do okamžiku, než začne zvedat. Tvrdím, že peníze jsou kryty reálnými aktivy a pokud se s penězi zachází obezřetně má toto krytí svou váhu. Peníze budou vždy jen tak kvalitní, jak odpovědně k nim budou jejich uživatelé přistupovat. Pokud si někdo kupuje na úvěr něco co ho stojí 360 jeho měsíčních platů a perspektiva udržení si daného příjmu je fakticky ohraničena 2 měsíční výpovědní lhůtou jeho pracovního poměru a tento přístup převažuje, pak se nelze divit, že se to někde vykloubí. To ale neznamená, že chyba je v peněžním systému. Chyba je v lidech (v bankách i mimo ně), kteří zachází s penězi neobezřetně. Vy vlastně odsuzujete daný peněžní systém proto, že lidé zachází s penězi špatně. To pro mě není relevantní argument.

Richard Fuld|27. 5. 2015 11:04| reakce na Robert - 27. 5. 2015 10:45

Absolutní množství peněz je v podstatě irelevantní. Důležité je množství peněz, které obíhá v ekonomice. Zimbabwe je nepřiléhavý příklad. Pokud mluvím o nevyčerpatelnosti daného peněžního systému, ve kterém rostou dluhy do nekonečna, mluvím o situaci, kdy v čase jsou v rovnováze nové dluhy a úspory a ceny jsou stabilní. Takto to rozhodně nevypadalo v Zimbabwe.

Petr|27. 5. 2015 10:59| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 18:00

Jenže politici zkrátka jsou takoví a čím více moci jim dáte (odhlédneme-li otázky "jakým právem si ji berou?"), tím více budou krást a plýtvat a tím více také bude velkokapitálu dávat smysl si je kupovat.

Richard Fuld|27. 5. 2015 10:58| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 20:59

Banka neshání likviditu na mezibankovním trhu, pokud k tomu není nucena? Takže úředníci banky pobíhají po ulicích a přesvědčují lidi, aby si k nim převedli vklady a chlapíci v treasury oddělení čekají každý den na to, jak ti úředníci pochodí a teprve pak shánějí likviditu na mezibankovním trhu? Vaše představy jsou směšné. Rozložení vkladů v jednotlivých bankách konci každého dne je stav daný(!) na základě uskutečněných převodních transakcí, z kterého vyplyne, které banky mají nadbytek a které nedostatek vkladů, který řeší poskytnutím/získáním likvidity na mezibankovním trhu. Na mezibankovním trhu pak proběhnou transakce, které tyto nadbytky a nedostatky vykompenzují. Do tohoto procesu vstupuje centrální banka jako poskytovatel likvidity jen ve vypjatých situacích, kdy si banky nevěří, nebo když má některá banka potíže. Likvidita od centrální banky je pak ta nejdražší a výnosy z likvidity uložené u centrální banky jsou nejnižší. Nedůvěra má tedy své nemalé náklady. Za normálního stavu jsou však nedostatky a nadbytky likvidity kompenzovány na mezibankovním trhu.

Můj názor, že s vklady klientů banky nemohou jakkoliv nakládat (vyjma strhávání poplatků apod.) platí naprosto bezezbytku. Pokud má banka nadbytek likvidity nepřevádí bance s nedostatkem likvidity vklady klientů, jak se nesprávně domníváte, že jsem napsal. Banky poskytují jiným bankám likviditu(!) tak, že ji ve své bilanci vytvoří stejně jako vytváří peníze, když je půjčují nebankovním klientům. Vklady klientů zůstávají při těchto operacích na mezibankovním trhu zcela nedotčeny.

Co se týče kolaterálu, ten je vyžadován pouze při transakcích s centrální bankou. Mezibankovní trh s bankovními depozity funguje samozřejmě bez poskytování kolaterálu.

Co se týče vkladů jako pasiv banky, s kterými údajně může banka disponovat. Vklady klientů jsou sice zaúčtovány jako pasiva banky, to ale neznamená, že s nimi banky mohou volně nakládat. Banka může převést vklad klienta do jiné banky pouze na základě platebního příkazu klienta. Ve skutečnosti převod probíhá tak, že clearingové centrum umožňuje odepsání peněz z vkladu plátce a připsáni peněz na vklad příjemce v jiné bance až po té, co je na účet vedený u centrální banky vložen bankou, z níž se peníze převádí, příslušný objem likvidity, získaný předem na mezibankovním trhu. Teprve pak clearingové centrum transakci zrealizuje.

Zde je třeba si uvědomit, že banka nezískává nadbytečné vklady klientů od jiné banky, ale získává nově vytvořenou likviditu od banky, která již v daný okamžik ví, že k ní míří nové vklady z jiných bank. Pokud by se banky řídili podle Vás nikdy by žádnou transakci neuskutečnili, protože by se zacyklily v kolečku shánění neexistujících nadbytečných vkladů. Optimální bude, když si nakreslíte rozvahy všech zúčastněných stran a krok za krokem si ty transakce zaúčtujete. Pak Vám to docvakne. Dřív asi ne.

Ještě k Vaší představě, že banky poskytují jiným bankám své nadbytečné vklady. To je absolutní nesmysl. Banky si mezi sebou vzájemně poskytují likviditu ("peníze" uložené/poskytnuté jednou bankou jiné bance), kterou tvoří ve svých bilancích, nikoliv vklady svých klientů. Vklady klientů zůstávají nebo se přesunují vždy pouze tam, kde to určí klienti.

Likviditu si lze teoreticky představit jako paralelní síť závazků (a proti stojících pohledávek), mezi jednotlivými bankami, která "mapuje" převody peněz klientů mezi jednotlivými bankami. V praxi se však tato síť tvoří pouze pro část převodů peněz, a to v objemu sald odteklých a přiteklých vkladů.

Jiří Suchý|27. 5. 2015 10:55| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 08:51

Co ta odpověď na moje předchozí otázky?

Joseph|27. 5. 2015 10:53| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 18:03

Podívejte se do USA či Španělska před sedmi lety, jak výhodnou investicí byly hypotéky v době, kdy nemovitosti byly v bublině, krize lidi připravila o příjem (schopnost splácet) a kdy do té doby pomocí státní intervence (Freddie a Fannie) stát tlačil hypotéky i nebonitním klientům.
Nebo se zeptejte na hodnotu nemovitostí a hypoték ve světle demografického vývoje, když za 20 let bude polovina lidí v penzi penze budou v dnešních cenách poloviční. Kdo bude ochoten a schopen platit jak vysoké nájmy?

Nehledě k tomu, že v těch aktivech CB a komerčních bank nyní jsou tuny pochybných úvěrů, dluhopisy zemí s dluhem vysoko nad 100% HDP, celá derivátová megapyramida (jejíž hodnota se odvíjí od bublinózních cen akcií bez kontaktu s fundamentem - opět rekurzivní důsledek QE a ZIRP) o které ani nikdo neví, co obsahuje.

Robert|27. 5. 2015 10:45| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 17:45

Nekonečné množství měny právě měli v Zimbabwe, ve Výmaru, v Maďarsku, v Jugoslávii, ... : http://www.investicniweb.cz/2014/5/1/9-historickych-epizod-hyperinflace/

Richard Fuld|27. 5. 2015 08:51| reakce na Milton - 26. 5. 2015 22:49

Ve vší úctě pane Milton, na to abyste tady u druhých konstatoval nějaké psychiatrické diagnózy, jste toho tady v diskuzích moc nepředvedl.

Milton|26. 5. 2015 22:49| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 20:59

Snaha se cení, ale Richard nikoho nepřesvědčí, pouze možná ukecá. Už je to možná námět pro pana Žídka na další díl o konspiračních teoriích. Mám dojem, že ty jeho příspěvky píší p. Altman nebo p. Fraj a tím zkouší čtenáře. Jiné vysvětlení nemám. Pak už snad jedině změna léků. Pardon pánové :)

Jiří Suchý|26. 5. 2015 20:59| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 17:32

Banka neshání likviditu na mezibankovním trhu, pokud k tomu není nucena. Je to, jak píšete, drahé. Vy bohužel mícháte aktiva a pasiva podle toho, jak se Vám to hodí do Vaší teorie. Banka buď s vklady nijak nenakládá, nepatří jí a potom to nejsou její pasiva, nebo s nimi nakládá, patří jí a jsou to její pasiva. Vy jednou tvrdíte, že banka s vkladovými účty nic nepodniká, teď zase mluvíte o vkladech jako o pasivech. Tak jak to je?

Další trhlina nebo spíš propast Vaší teorie je už Vámi popisovaný příklad, jak banka získá likviditu. Pokud si banka skutečně půjčuje, pak musí dát nějaký kolaterál v podobě dluhopisu. Kde banka ty dluhopisy vzala a za co je koupila, když se nesmí dotknout vkladů? Ta druhá banka oněch 5 mil. nezíská, dokud jí je ta první nepřevede. Ten převod se musí uskutečnit z AKTIV první banky na vypořádacím účtu u ČNB. Takže ta druhá banka ještě ty prostředky nemá, a nemůže je půjčovat. Klient nic nepřevádí, pouze dá příkaz, aby jeho banka, která mu tvrdí, že má jeho peníze, tyto peníze poslala do druhé banky. Tyto peníze musí banka vzít ze svých aktiv, nikoli pasiv. Aktiva jsou úvěrové smlouvy, dluhopisy, hotovost. Úvěrové smlouvy vznikají proti nový penězům. Hotovost a dluhopisy proti vkladům.

"Stačí jí, že si u ní uloží jiná banka nadbytečnou likviditu, kterou disponuje v důsledku čistého přílivu vkladů z jiných bank."
Přesně, pokud si banka půjčuje likviditu od jiné banky, je to díky vkladům vloženým do oné banky. Pokud by ale banka na tyto vklady nesahala, jak by je mohla půjčit jiné bance?

Banka, která je v koncích a utíkají jí vkladatelé, si zoufale půjčuje od ostatních bank, až už jí nejsou ochotny půjčovat, půjčuje si od CB, a pak skončí. K tomu vklady nepotřebuje. Ke všemu ostatnímu ano. Banka, která si opakovaně na mezibankovním trhu půjčuje likviditu brzy ztratí důvěryhodnost a už jí nikdo nepůjčí. Je to totiž neklamný znak odlivu vkladů a počínajícího krachu.

Vaše teorie je naprosto mylná. Pokud banka nedisponuje s vklady, co má v pasivech?

Richard Fuld|26. 5. 2015 18:23| reakce na Uvidíme za 20let - 26. 5. 2015 17:51

To samé, co o té stokoruně, jste mohl napsat o její staré almaře. Možná byste jí děkoval ještě víc. :-)

Jediný způsob jak se vyhnout uvedeným dopadům je nesyslit měnu a kupovat reálné statky (včetně zlata). Kromě toho, že se tak bude Váš majetek rozrůstat o skutečné hodnoty, pomůžete tím i ekonomice, která skomírá na nedostatek kupní síly poptávky v prostředí nadbytečných produkčních kapacit.

Syslení peněz je zhouba ekonomiky a nafukuje dluhové bubliny. Producenti produkují s tím, že doufají, že jejich produkci spotřebitelé zkonzumují. A oni potvory spotřebitelé namísto toho spoří! A pak se titíž spotřebitelé diví, že je jeden z těch producentů propustí z práce. A pak už nemají co spořit a nadávají, že je krize a že kapitalisti jsou potvory. :-)

Richard Fuld|26. 5. 2015 18:03| reakce na Joseph - 26. 5. 2015 17:32

Reálným aktivem banky je např. Vaše hypotéka. Chcete snad zpochybnit kvalitu takové aktiva zajištěného navíc zástavou Vaší nemovitosti? Berte to jako teoretický příklad, pro případ, že žádnou hypotéku nemáte. :-)

Richard Fuld|26. 5. 2015 18:01| reakce na Učebnicový - 26. 5. 2015 17:31

Učebnicový příklad totální absence argumentů. Co mění přesuny zlata z místo na místo? Na co to má podle Vás vliv? Jak se to projevuje?

Richard Fuld|26. 5. 2015 18:00| reakce na Petr - 26. 5. 2015 17:28

Aby politik získal 100 milionů udělá obvykle škodu za miliardu. Nelze počítat jen ukradené peníze ale i ty promrhané a z okna vyhozené. Je třeba započítat nejen utrácení a kradení ale i prodej státního majetku za babku. Takže ty stamiliardy jsou na místě. V tomto se ostatně asi shodneme.

Nejsem antikapitalista. Jsem naopak náruživý zastánce kapitalismu a nějaké teorie mě fakt moc neberou. Mám radši zkušenosti a logické souvislosti. Problémy, které kapitalismus s sebou nese nějaké teorie neřeší. Bláboly typu více státu více rozevírající se nůžky, jsou založeny na skutečnosti, že ve státě kradou ti bohatí s vládou o 106. Takové teorie jsou na prd. Není to ani teorie, je to jen popis mechanismu současného pseudokapitalismu a pseudodemokracie a z toho vyvozený nápad, že bude lepší nechávat rozevírat nůžky svobodným kapitalismem, než zlodějema ve vládě. To znamená z louže do bláta. Nic to neřeší.

Uvidíme za 20let|26. 5. 2015 17:51| reakce na Kruger - 26. 5. 2015 17:08

Moje praprababička před 1.sv válkou si schovávala 10ti, 20ti a 100 korunové mince a papírové (které měly tehdy nominálně stejnou hodnotu) naopak pouštěla zpět do oběhu (tak to dnes dělají i centrální banky). Hned za pár let bylo jasné, že udělala dobře. Napřed přišla válečná inflace a nuly na papírcích rychle přibývaly (ostatně i mnozí z nás pamatují doby, kdy největší bankovka byla pětikilo a co vše se za něj dalo koupit). Pak přišel v podstatě státní bankrot, pak převrat, pak Rašín peníze z části lidem sebral (nevybratelné vázané vklady - něco jako dnešní Kypr, zítřejší Řecko a pozítřejší Španělsko, Itálie...). Co se stalo s korunou během druhé světové, po ní, pak při komunistické měnové reformě, pak po rozdělení Československa a co pak během pádivé inflace devadesátých let. Docela šrumec, během pouhých sta let. Za 30 a více let starou stovku si nekoupíte nic, za 20 let starou zlomek toho, co před těma 20ti lety. Ale za tu 100 let starou stovku od praprababičky si dnes koupím hodně, protože její kurz je dnes 1:300, tedy má hodnotu cca 30tisíc dnešních inflačních korun. Díky prababi.

Centrální banky dnes dělají totéž co moje prapra: zvyšují zlaté rezervy (syslí zlato) a do oběhu pouštějí papírky (peníze a dluhopisy). Asi se obávají toho nemožného armagedonu. A jejich propaganda zároveň hlásá, že zlato je fuj barbarský relikt a jejich užiteční kamarádi etatisti to po nich opakují. Dokavad jim to většina Nováků baští, systém funguje a ani není potřeba pokoušet se zavádět represe ala znárodnění zlata v USA r1933, dovozní cla na zlato jako v současné Indii, nebo prohibitivní 21% DPH na stříbrné mince v našem tatarstánu. Takže vlastně díky těm užitečným id...kamarádům státu můžeme zatím jakž takž volně směňovat falešné/nekryté za ty pravé.

Fanoušci současného režimu si myslí, že to mají na věčné časy. Za minulých 100 let koruna a naše úspory zažily výše zmíněné kotrmelce, ale podle soci-fans dějiny skončily, další desítky let se nic nezmění, exponenciální růst státního dluhu nevadí, demografický vývoj je OK, deindustrializace EU a USA je fajn (aspoň neprodukujeme CO2) a vůbec nás čekají jen samá pozitiva a sociální jistoty. Musejí to být šťastní lidé (zatím).

Richard Fuld|26. 5. 2015 17:47| reakce na Axl - 26. 5. 2015 17:14

Vlády už dělaly pošetilejší a nebezpečnější věci, než bylo jen hromadění zlata. :-) To byste už měl vědět. Pro oblbnutí vlastních ovcí se nezastaví před ničím.

Richard Fuld|26. 5. 2015 17:45| reakce na Robert - 26. 5. 2015 17:09

To spíš přijde světová válka, než kolaps měny, které je v podstatě nekonečné množství a pak zkolabuje všechno.

Richard Fuld|26. 5. 2015 17:43| reakce na Kruger - 26. 5. 2015 17:08

Nějak Vám ale ten zákon nefunguje :-) Mimochodem, atraktivita peněz vedoucí k jejich syslení, je jejich nejhorší vlastnost. V tomto ohledu je FIAT měna bez vnitřní hodnoty ideálním prostředkem směny. Kam se hrabe zlato. Navíc nikdo nikomu v prostředí nebrání v tom, aby syslil zlato. Pokud by všichni měnili své FIAT peníze na zlato, stála by dnes unce možná statisíce dolarů. :-) Takže je zřejmé, že zlato moc sysleno není, i když by podle té teorie mělo být.

Richard Fuld|26. 5. 2015 17:32| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 16:01

Předně krátkou a stručnou odpověď na Vaši otázku stran pojištění vkladů máte hned v druhém odstavci. Na tomto webu má mnoho diskutujících problémy se čtením. :-)

Na druhou otázku jsem Vám odpověděl už několikrát. Potřebnou likviditu seženou banky na mezibankovním trhu od bank, které mají nadbytek likvidity. Stručněji to už asi nejde.

Jsem rád, že přiznáváte, že banka nepotřebuje vklady k tomu, aby půjčila klientovi peníze a že likviditu potřebuje pouze k vypořádání převodu peněz z její banky do jiné banky. To jsou dvě samostatné věci, které jste tvrdošíjně spojoval dohromady.

K vašemu dotazu. Banka samozřejmě k převodu peněz do jiné banky musí použít peníze klienta, který si takový převod přeje. V tomto ohledu je část Vaší otázky absurdní. Banka pouze nesmí disponovat s penězi klienta svévolně bez příkazu klienta.

K tomu Vašemu příkladu. Banka po té co zjistí, že má nedostatek likvidity v důsledku platebního příkazu klienta na převod 5 mil. do jiné banky, jednoduše na mezibankovním trhu uzavře smlouvu o poskytnutí mezibankovního depozita s jinou bankou, která má nadbytek likvidity (třeba zrovna od té banky, do níž klient převedl oněch 5 mil.). To je celé. Na co by banka potřebovala vklady klientů? Stačí jí, že si u ní uloží jiná banka nadbytečnou likviditu, kterou disponuje v důsledku čistého přílivu vkladů z jiných bank. Jsou to všechno jen účetní zápisy.

Takže ještě jednou. Banka ani k půjčování peněz ani k doplnění chybějící likvidity nepotřebuje shánět nové klienty s jejich vklady. Plně se obejde bez vkladů klientů, které by nahradily vklady převedené do jiných bank. Současně je třeba říct, že vklady klientů představují tu nejlevnější likviditu, takže ano, usilují o co nejvíce vkladů klientů, ale pouze proto, že mezibankovní depozita jsou pro banku dražší. Banka tedy láká vkladatele, aby převedli peníze k ní nikoli proto, že je nezbytně potřebuje, ale proto, že tak získá pasiva s nejnižším úrokem.

Joseph|26. 5. 2015 17:32| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:34

A co jsou ta REÁLNÁ aktiva té banky? (nemyslím nějaká čísla v počítači či potištěný papír)

Učebnicový|26. 5. 2015 17:31| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 15:00

Učebnicový "důkaz" úporným tvrzením

Petr|26. 5. 2015 17:28| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:28

Zlodějiny za STOVKY MILIARD? To je trochu too much, ne?
Politici jsou (z povahy věci) zločinci, ale stejně mi přijde, že oficiální rozhazování státu (MPSV, dotace, granty, ....) je větší, než neoficiální zlodějiny reprezentantů státu. Nehledě k tomu, že to od sebe nelze oddělit. Je větší hrůza, když politik ukradne miliardu, nebo když za miliardu zcela legálně pořídí sledovací kamery, zadotuje řepku, pořídí ubytovnu pro nepřizpůsobivé migranty, atd..? Já zkrátka nevím, co je horší. Ty peníze jsou ztracené v okamžiku, kdy mi je seberou. Co se s nimi stane potom, je v podstatně nevýznamné. Rozhodně je pro mne podstatnější, kolik mi jich seberou, než to, co s nimi pak udělají. Možná je lepší, když je ukradnou, než když si za ně nakoupí hlasy proletariátu či stíhací Passaty.

Pokud tvrdíte, že rozevírání nůžek plyne z povahy kapitalismu, tak jste zřejmě nějaký krypto-anti-kapitalista ignorující ekonomické zákonitosti typu teorie komparativních výhod a také realitu, která je jednoduše taková, že čím více státu (socialismu), tím více se nůžky rozevírají.
Státu máme více, než před 20ti lety a daleko více, než před sto (exaktně měřitelné jak mírou přerozdělování, tak množstvím regulací či počtem státních zaměstnanců). Minimálně korelace s těmi nůžkami je tedy zjevná. A je to i logické: dnešní bohatí jsou na stát napojeni, čerpají dotace, dostávají státní zakázky, mají vliv na tvorbu stále košatější legislativy. Stát je prostředkem jejich exponenciálního bohatnutí a na volném trhu by se jim to nikdy nepodařilo.

Axl|26. 5. 2015 17:14| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 15:00

Kdyby to nemělo na nic vliv, tak se o to zlato tak netahaj.
Čína je největší producent, ale nic nevyveze, naopak dováží. Mnohé státy se snaží repatriovat. V posledních letech centrální banky navyšují zlaté rezervy.
To bude přesně tím, že na tom vůbec nezáleží. Ještě štěstí, že zatím dost lidí věři tomu samému, co vy - jinak by se přikupovalo dost obtížně.
Doufám, že konáte v souladu se svými prohlášeními a žádné Au/Ag nedržíte, naopak hromadíte eura, dolary, argentinská pesa, řecké, španělské, portugalské a italské dluhopisy. Pak jste frajer.

Robert|26. 5. 2015 17:09| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:39

Nikdy nepřijde, je to tu takto "na věčné časy", nebo na tisíc let. To už jsem párkrát slyšel. Většinou to nevyšlo.

Kruger|26. 5. 2015 17:08| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:31

Pokud znate Greshamuv zakon, tak vam musi byt jasne, ktere penize budou obihat a ktere se budou "syslit"

Jiří Suchý|26. 5. 2015 16:01| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 10:40

Prosil jsem o jednoduchou odpověď ne o esej, dostal jsem esej a odpověď nikoli.

Ale pojďme to zkusit jinak.
Představte si banku, banka má v pasivech vkladové účty třeba za 1 mld. Kč.
V aktivech má třeba 500 mil. v úvěrech, 300 mil. v dluhopisech a 200 mil. v hotovosti.
Dále je tu člověk, třeba Richard, který si potřebuje půjčit 5 mil. Kč na nový dům. Půjčené peníze potřebuje převést na účet prodávajícího v jiné bance.

Takže podepíší novou úvěrovou smlouvu na 5 mil. Kč. Do aktiv banky přibude 5 mil. v podobě úvěrové smlouvy, v pasivech vkladový účet, na kterém má dužník připsáno oněch 5mil. Kč. ( na to banka vklady nepotřebuje, no ale co bude dál :-)

Otázka zní: Jak banka provede převod nově vytvořených 5 mil. korun na účet prodávajícího v jiné bance, když nesmí použít vklady svých klientů?

Prosím krátce...

Richard Fuld|26. 5. 2015 15:00| reakce na Axel - 26. 5. 2015 14:42

Je úplně jedno, kde na světě se nachází zlato. Je to jedno. Není to důležité. Nemá to na nic vliv.