Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Německo nemůže být každý

25. 5. 2015
 5 785
108 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Vlády jsou pošetilé, jejich odpůrci taky, jen Fuld to má v hlavě srovnané.
Fuld prezidentem Zeměkoule!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jen k te vasi logice: kralik ma cervenou krev, ja mam taky cervenou krev, takze podle barvy krve jsem kralik ( smajlika na konec mi to nedovolilo)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Píšete "Banka B půjčí bance A likviditu teprve tehdy, až dorazí prostředky na rezervní účet banky A. Do té doby to není likvidita banky A." Toto Vaše urputné a nesprávné tvrzení vychází z Vaší nesprávné definice likvidity, podle níž likviditou jsou jen prostředky ležící v centrální bance. To je omyl, který Vám nejsem schopen vyvrátit jinak, než abyste si nastudoval literaturu, kterou jsem Vám doporučil.

Píšete: "Řeknu to znovu, vkladový účet banky A je sice v jejích aktivech, ale není to likvidita, jen příslib banky B." Rovněž toto nesprávné tvrzení vychází z Vaší nesprávné definice likvidity. Váš nedostatek znalostí a díry v definicích, se zde projevují absencí potřebných pojmů, přičemž takto vzniklou mezeru pak nahrazujete novými vlastní pojmy jako je např. "příslib". V této rovině je pak jakákoliv diskuze, která by někam vedla úplně zbytečná.

V našem příkladu banka B nemá na svém rezervním účtu žádnou likviditu, přesto Vám tato skutečnost nebrání v tom, abyste napsal: "Jak se likvidita dostane na rezervní účet banky A? Pošle ji tam ze svého rezervního účtu banka B." K tomu taky nemám co dodat.

Píšete: "Zůstatky na rezervních účtech bank jsou likviditou a jsou to aktiva bank, mimochodem." Že jsou to aktiva bank, s tím nemám problém, jen bych doplnil, že likviditou jsou i zůstatky bank na účtech i v jiných bankách, než v centrální bance a že aby se ta likvidita mohla dostat na rezervní účet, musí si ji banky nejprve půjčit od jiné (třeba i - nikoliv výhradně - centrální) banky. I zde máte problém s definicí likvidity. Kdybyste si doplnil znalosti o definici likvidity, měl byste alespoň šanci to celé pochopit. Vy se tomuto ale urputně bráníte. Vždyť jde jen o definici, ne o princip. :-)

Píšete: "Znovu už asi po 100, musí to být z aktiv banky B, KDE JE STÁVAJÍCÍ LIKVIDITA + NOVÁ ÚVĚROVÁ SMLOUVA. " A kde se v bance B ta likvidita vzala? V našem příkladu přibyla v aktivech banky B pouze úvěrová smlouva (půjčka bance A). Likvidita se v rámci dané úvěrové transakce objevila v aktivech banky A! A proč má být likvidita k vypořádání převodu vkladu z banky B, do níž je vklad převáděn a nikoliv z banka A, z níž je vklad převáděn? To je přece nesmysl. Když bance A odpluje vklad je to banka A, kdo má problém, nikoliv banka do níž ten vklad odplul. Pokud banka A nesežene likviditu, převod se neuskuteční.

Perlou mezi všemi je toto Vaše tvrzení: "Stávající likvidita = vklady klientů, bez nichž to nejde a které už tam musely být, jinak by banky B neměla co poslat." Považujete za vklady klientů i vklady jedné banky v jiné bance? Pak máte pravdu. Pokud ale považujete za vklady klientů, jen vklady nebankovních klientů, pak mi vysvětlete, odkud se asi vezme ten chybějící vklad klienta v našem příkladu, kde je v celém systému jen jeden vklad jediného klienta. V takovém případě by byl možný převod peněz do jiné banky jen v případě, že by nějaký jiný klient vložil do banky další vklad peněz, které ale v daném okamžiku neexistují. Jediné v systému existující peníze jsou ty převáděné, těch 100 Kč. Docházíme tak k absurdnímu závěru, že převody peněz by byly možné pouze tehdy, pokud by vklady ostatních klientů vzrostly o převáděnou částku peněz, které ale současně vůbec neexistují. To přece čirý nesmysl.

Píšete: "Pokud by například klient A poslal peníze do banky C a banka A by si půjčila likviditu od banky B jako předtím, bilanční suma banky B by se nezměnila. Změna by nastala pouze v aktivech, kde by přibyla úvěrová smlouva banky A a naopak ubyla likvidita, kterou půjčila banka B bance A a ta by ji poslala na rezerv. účet banky C." Váš příklad počítá s již existující likviditou v aktivech banky B. Odkud by se ale v našem příkladu tato likvidita v aktivech banky B vzala, už neuvádíte. Jak a odkud se dostane likvidita do aktiv banky A? Je to jednoduché. Banka B nepotřebuje v aktivech žádnou likviditu, aby ji mohla půjčit bance A. Předmětná likvidita totiž vznikne současně s tím, jak banka B půjčí bance A danou částku. V aktivech banky B přibude úvěrová smlouva s bankou A. V aktivech banky B přibude půjčená likvidita. V pasivech banky B přibude vkladový účet banky A, na který připíše banka B bance A půjčenou částku a v pasivech banky A přibude závazek banky A vrátit bance B půjčenou částku. Takto to proběhne. Úplně stejný příklad i s názornými obrázky změn bilancí obou bank, máte uvedený v knize, kterou jsem Vám doporučil.

Píšete: "Likvidita nejsou peníze a nelze ji množit úvěrovou cestou, říkám to znovu." Opět jen poloviční pravda. Likvidita nejsou peníze, to je pravda. Ale likvidita vzniká stejně jako peníze, tedy jejím vytvářením v bilancích bank, a to při realizací transakcí na mezibankovním trhu nebo při transakcích s centrální bankou. To je právě ten problém. Vy jen cosi říkáte, ale ve skutečnosti neznáte definici likvidity a jakým způsobem vzniká. Opět nastudujte si tu knihu. Pokud najdete v této knize citaci, která bude odporovat tomu, co píšu, uveďte ji sem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vidím, že problém je v tom, že si neuvědomujete:
1. která banka potřebuje likviditu k vypořádání převodu vkladu jejího klienta do jiné banky.
2. že při účtování určité transakce mezi bankami, jedna banka tuto zaúčtuje do aktiv a pasiv a druhá tutéž transakci zaúčtuje do aktiva a pasiv, ale opačně. Tedy to co má jedna strana transakce v aktivech, má druhá strana pasivech a naopak.

Ad. 1 bankou, která potřebuje poslat likviditu na svůj rezervní účet, je banka A. Banka B je příjemcem vkladu klienta z banky A. Banka A tedy nemá problém se sháněním likvidity. Pokud banka A nesežene likviditu, potřebnou pro vypořádání převodu, centrální banka převod nezrealizuje a banka A se tedy ocitne v platební neschopnosti.

Ad 2. Správně asi 100 x tvrdíte, že banka musí na rezervní účet převést své aktivum. Stále máte problém s definicí pojmu likvidita, když tvrdíte, že likviditou nejsou ani úvěry, ani dluhopisy a ani žádné jiné pohledávky za jinými bankami. Taková definice zcela vylučuje existenci takto definované likvidity. Souhlasím, že likviditou jsou aktiva. A jde právě o aktiva, která představují pohledávky za jinými bankami, tedy vklady dané banky v jiných bankách (včetně těch centrálních). Ale opakuji, že jde jen o konvenci, která má usnadnit naši diskuzi, takže byste ji mohl akceptovat a to právě z toho důvodu, že sám žádnou racionální definicí likvidity nedisponujete.
Ale zpět k Vašemu správnému tvrzení, že banky mohou převádět pouze svá aktiva. Pokud napíšu, že banka A dá příkaz bance B, aby převedla likviditu (patřící bance A), na rezervní účet banky A (nebo jakékoliv jiné banky, nebo účet kohokoliv jiného), pak banka A tímto převádí své AKTIVUM, které má zaúčtováno v AKTIVECH a uloženo v bance B. Z uvedeného plyne, že je splněn Váš správný požadavek, aby do centrální banky bylo převedeno aktivum, v tomto případě aktivum banky A. Skutečnost, že tutéž částku má banka B zaúčtovánu v pasivech je zcela bez významu, protože je to banka A(!), kdo tady něco někam převádí a při převodu používá banka A svoje AKTIVUM, přesně jak vy požadujete. To, že z pohledu banky B jde o vklad jiné banky A, tedy že je zaúčtován v pasivech banky B, je jen důsledek skutečnosti popsané v bodě 1, tedy, že tatáž účetní položka figuruje v jedné bance v aktivech a v té druhé v pasivech. Otázku, kde je převáděná položka zaúčtovaná, je ale třeba klást ve vztahu k bance, která danou položku někam převádí, tedy v našem případě k bance A. Zapomeňte na pojem "přísliby", to je jen laické označení závazků a vnášíte tím do diskuze, jen zmatek.

Skutečnost, že "fyzicky" leží likvidita v bance B, je rovněž bezvýznamné. Důležité je komu tato likvidita patří, tedy kdo ji má zaúčtovánu v aktivech. Ano, v našem případě to není nikdo jiný, než právě banka A, která si ji půjčila od banky B (bez ohledu na to, jestli jde o novou nebo už dříve existující likviditu).

Pokud tvrdíte, že likvidita je zaúčtována vždy v aktivech a nikdy v pasivech máte plnou pravdu. Zde se odvolávám opět na to, co jsem uvedl k bodu 1. Já netvrdím samozřejmě netvrdím, že bankou B půjčená částka zaúčtovaná v jejích pasivech představuje pro banku B(!) její likviditu. Současně ale tatáž částka, zaúčtovaná v AKTIVECH banky A, likviditou banky A již bezesporu je. Tatáž částka tedy pro banku, která ji má zaúčtovánu v aktivech, likviditou je a pro tu druhou, v níže je tato likvidita jen uložena (zaúčtována v pasivech), likviditou není. Proto v daném případě platí, že jediný, kdo může někam nějakou likviditu poslat je banka A, která ji má zaúčtovánu v aktivech, nikoli banka B, která žádnou likviditou nedisponuje. Banka B má totiž v aktivech zaúčtovánu pouze smlouvu o půjčce bance A, což je i podle Vašeho tvrzení (likviditou je vše jiné, jen ne úvěry, dluhopisy apod.) aktivum, které nepředstavuje likviditu. A pasíva banka B nikam jako likviditu posílat nemůže, protože jak správně říkáte na rezervní účet je třeba poslat aktivum a současně likvidita přece nikdy není zaúčtována v pasivech.

Píšete, pokud vzniká závazek, nikdy nemůže jít o likviditu. To je zcela neúplné tvrzení, plynoucí z toho, že si neuvědomujete, že KAŽDÝ závazek, je současně i pohledávkou při pohledu z druhé strany transakce, takže pouze na straně transakce, kde vzniká závazek nevzniká likvidita, ale na druhé straně dané transakce likvidita ve formě pohledávky zaúčtované v aktivech vzniknout může, resp. vždy v případě, že tou transakcí je půjčka od jiné banky, likvidita v dispozici banky, která si půjčuje, vzniká. U každé transakce jsou DVĚ strany. Pokud zůstanete u jednorozměrných pouček, nikdy se pravdy nedoberete.

Pořád dokola opakujete nepodložené tvrzení, že žádná nová likvidita nevzniká a že se pro vypořádání převodu musí použít likvidita již existující. V tom případě mi laskavě sdělte, odkud se tedy v našem případě, kde jsou jen dvě banky a centrální banka, z nichž jen jediná disponuje jediným vkladem klienta ve výši 100 Kč, vezme ta údajně existující likvidita, která bude použita na vypořádání převodu těch 100 Kč z jedné banky do druhé? Snažte se o jednoduché srozumitelné a stručné vysvětlení a vyvarujte se prosím vět, jako je tato: „Zůstatky na vkladových účtech jsou sliby, které musí banka vypořádat prostřednictvím svých aktiv.“ To jsou jen bláboly, které vůbec nic nevysvětlují, pouze vnáší do diskuze chaos.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Samozřejmě nemáte pravdu, banka nemá v aktivech likviditu, ale pouze pohledávku za likviditou jiné banky, viz příspěvky výše.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

1. Účet vedený bankou B je vždy v jejích pasivech, likvidita je vždy v aktivech. V aktivech jsou skutečné prostředky, v pasivech přísliby banky. Banka A bude mít likviditu teprve tehdy, až bude na jejím rezerv. účtu. Pak už to budou skutečné prostředky v jejích aktivech. Do té doby je to jen příslib banky B.
2.Fyzicky leží likvidita ještě v bance B, a banka A má zůstatek na vkladovém účtu. Až dá banka A příkaz, pošle banka B svoji likviditu na rezerv. účet banky A a vynuluje zůstatek vklad. účtu banky A.
" Půjčenou likvidita v daném okamžiku MÁ banka A a leží na účtě v bance B" opět se mýlíte, likvidita je vždy v aktivech banky, nikdy v pasivech, proto nemůže být na vklad. účtu - pasivum banky B.
3. Provedení je ale jiné, než si myslíte. Banka B umaže zůstatek vklad. účtu, svoje pasivum a vyrovná ho svým aktivem, likviditou, kterou pošle na rezerv. účet banky A, TEDY Z AKTIV BANKY B DO AKTIV BANKY A.
4. Závazek banky je vždy v pasivech, likvidita vždy v aktivech. Pokud tedy vzniká závazek, nikdy nemůže jít o likviditu.
5.Vysvětlení viz. bod 2
6. Váš výklad likvidity je značně zmatený. Řekněme, že je to vše v aktivech banky, kromě dluhopisů, úvěrových smluv a pohledávek vůči jiným bankám.
Znovu, žádná nová likvidita nevzniká, převody se musí vypořádat stávající likviditou, proto bankovnictví částečných rezerv. Na vkladových účtech je vždy výrazně více, než kolik má banka likvidity.
7.Zůstatky na vkladových účtech jsou sliby, které musí banka vypořádat prostřednictvým svých aktiv.
8.Nejsem ekonom a mluvím, jak mi zobák narostl, nicméně vidím, že jste si to přeložil správně ale evidentně nepochopil.
9.Znovu banka A má v aktivech, řekněme, pohledávku vůči aktivům banky B. Ty jsou skutečné a těmi se vše vypořádá, pohledávkou nikoli.
Pokud zadám příkaz na svém účtu, moje banka sáhne na svůj rezervní účet, do svých aktiv, a pošle je na rozerv. účet banky příjemce, jak prosté.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Stále špatně.

4. Banka B půjčí bance A likviditu teprve tehdy, až dorazí prostředky na rezervní účet banky A. Do té doby to není likvidita banky A. Řeknu to znovu, vkladový účet banky A je sice v jejích aktivech, ale není to likvidita, jen příslib banky B.
Jak se likvidita dostane na rezervní účet banky A? Pošle ji tam ze svého rezervního účtu banka B.
Váš 6. bod, je Váš kámen úrazu. Zůstatky na rezervních účtech bank jsou likviditou a jsou to aktiva bank, mimochodem. Takže co to ta banka B poslala na rezerv, účet banky A? Znovu už asi po 100, musí to být z aktiv banky B, KDE JE STÁVAJÍCÍ LIKVIDITA + NOVÁ ÚVĚROVÁ SMLOUVA. Stávající likvidita = vklady klientů, bez nichž to nejde a které už tam musely být, jinak by banky B neměla co poslat.
Rozvahy po bodě 7.
Banka A pasiva: vklad klienta A, úvěr. smlouva u banky B, aktiva: úvěr. smlouva klienta A, zaslaná likvidita od banky B, toho času na rezervním účtu.
Banka B: aktiva:úvěr smlouva banky A, SNÍŽENÍ O ODEŠLOU LIKVIDITU, pasiva: vkladový účet banky A je 0

body 8.9.10 jsou hloupost.
8. rezervní účet banky je v aktivech, účet klienta v pasivech, mezi aktivy a pasivy se nic nepřesouvá, banka pouze připíše na účet klienty sumu a do aktiv jí přibude likvidita zaslaná na rezervní účet od A, kde také zůstane.

Jelikož banka B půjčila bance A likviditu a žádná nová nepřibyla, zvýší se její bilanční suma jen proto, že klient A poslal peníze klientovi banky B. Pokud by například klient A poslal peníze do banky C a banka A by si půjčila likviditu od banky B jako předtím, bilanční suma banky B by se nezměnila. Změna by nastala pouze v aktivech, kde by přibyla úvěrová smlouva banky A a naopak ubyla likvidita, kterou půjčila banka B bance A a ta by ji poslala na rezerv. účet banky C.

Likvidita nejsou peníze a nelze ji množit úvěrovou cestou, říkám to znovu.

Znovu si dobře ppromyslete svůj bod číslo 6. Kde vzala banka B těch 100 Kč, hledejte v aktivech!!!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Abychom diskuzi trochu učesali, uvádím zde jednoduchý příklad se zapojením zúčtovacího centra centrální banky.

Představme si bankovní systém, kde jsou jen banka A s jediným klientem A, banka B s jediným klientem B a centrální banka.

1. Banka A půjčí klientovi A 100 Kč. Do aktiv zaúčtuje závazek klienta A splatit 100 Kč a do pasiv zaúčtuje vklad klienta A, na který mu banka A připsala půjčenou částku. Bilanční suma banky vzrostla o 100 Kč.

2. Klient A dá příkaz bance A, aby převedla 100 Kč z jeho vkladů na účet klienta B v bance B.

3. Banka A potřebuje získat likviditu k tomu, aby na rezervní účet mohla poslat likviditu potřebnou k převodu peněz do banky B.

4. Banka A požádá o půjčku banku B, která souhlasí a půjčí bance A likviditu. Banka B zřídí bance A vkladový účet, na který připíše 100 Kč a současně do aktiv zapíše závazek banky A splatit poskytnutý úvěr. Banka A do aktiv zapíše půjčenou částku a do pasiv zapíše svůj závazek splatit bance B úvěr. Bilanční suma banky B vzrostla na 100 Kč.

5. Banka A pošle do banky B příkaz k převodu částky 100 Kč na rezervní účet banky A v centrální bance spolu s informací, že tuto částku posílá za účelem vypořádání převodu 100 Kč z banky A do banky B.

6. Banka B převádí 100 Kč na rezervní účet banky A.

7. Centrální banka převede 100 Kč z rezervního účtu banky A na rezervní účet banky B.

8. Banka B převede ze svého rezervního 100 Kč na účet klienta B.

9. Banka A odepíše z účtu klienta A 100 Kč. Bilanční suma je stále 100 Kč.

10. Banka B připíše na účet klienta B 100 Kč. Bilanční suma je stále 100 Kč.

Výsledný stav:
Banka A má v aktivech závazek klienta A splatit 100 Kč a v pasivech závazek splatit bance B 100 Kč.
Banka B má v aktivech závazek banky A splatit 100 Kč a v pasivech má vklad klienta B.
Rezervní účty obou bank jsou prázdné.

Výsledek je tak úplně stejný, jaký jsem popsal v příkladu bez zúčtovacího centra centrální banky. Jen pro připomenutí na začátku naší diskuze stálo vaše tvrzení, že banky nemohou půjčovat peníze bez vkladů, resp. nejsou schopny realizovat převod půjčených peněz bez vkladů. Výše uvedené ilustruje, že banky žádné vklady k realizaci platebního styku nepotřebuji. Postačuje jim schopnost si vzájemně půjčit likviditu, kterou samozřejmě tvoří úplně stejným způsobem, jako tvoří peníze, které půjčují nebankovním klientům. Bylo by konečně absurdní tvrdit, že při každém převodu peněz z jedné banky do jiné, musí v systému přibýt nové vklady klientů. Odkud by se ty vklady asi vzaly, když vznikají pouze v okamžiku, kdy si nějaký klient půjčí od banky peníze. Představa, že v závislosti na tom, jak se převádí peníze mezi bankami musí nějakým striktně daným způsobem probíhat i půjčování peněz, aby existovaly vklady k jejich vypořádání je samozřejmě šílená. Těmi vklady, co vznikají za účelem vypořádání jsou vklady likvidity, které vznikají tak, že si banky s nedostatkem likvidity tuto půjčují od bank s nadbytkem likvidity a to která banka má nadbytek a která nedostatek likvidity je dáno právě těmi převody vkladů klientů, které mají být vypořádány.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

1. Píšete: "Rozdíl je zásadní. Banka A si nemůže poslat likviditu, protože ji nemá." Jakmile si ji půjčí od banky B, tak už ji přece má a ta půjčená likvidita jí leží na účtu vedeném bankou B.

2. Píšete: "Má ji banka B." Banka B ji samozřejmě NEMÁ, jen o ní jako o půjčené likviditě účtuje v pasivech. Půjčenou likvidita v daném okamžiku MÁ banka A a leží na účtě v bance B. Banka B tu likviditu tedy nemá, jen je u ní teď uložená. Banka B MÁ pouze aktivum v podobě závazku banky A půjčenou likviditu v budoucnu splatit.

3. Píšete: "Banka A může pouze poslat příkaz do banky B, aby z vkladového účtu, poslala prostředky na rezervní účet banky A. " Ano, přesně tak, celou dobu nepíšu nic jiného!

4. Píšete: To, že banka A má v aktivech zůstatek na vkladovém účtu banky B, neznamená, že přibyla nová likvidita. Pouze tím vznikl závazek banky B, kdykoli si banka A vzpomene, poslat peníze z vkladového účtu pryč." Tady si protiřečíte, když na jedné straně píšete, že nevznikla nová likvidita a v další větě píšete, že VZNIKL závazek banky B, kdykoliv tuto likviditu na příkaz banky A převést, kam ji banka A přikáže. Tento závazek banky B představuje právě onu novou likviditu, která vznikla současně s tím, jak si ji banka A půjčila od banky B, tedy současně s tím, jak si banka B do aktiv přidala onen závazek banky A půjčenou likviditu splatit.

5. "To provádí banka B nikoli A, a znovu říkám, že banka B má v aktivech úvěrovou smlouvu ne novou likviditu." Tady si přímo odporujete s vaší citací v bodě 3., kde tvrdíte, že příkaz k převodu posílá bance B banka A. Souhlasím samozřejmě s Vaším tvrzením, že banka B má v aktivech úvěrovou smlouvu. Tato smlouva ale nemá s převodem likvidity na rezervní účet nic společného. Na rezervní účet se převádí likvidita banky A, která leží na účtu u banky B a která leží v pasivech banky B proti poskytnutému úvěru bance A). Na rezervní účet ale převádí likviditu banka A, která má tuto likviditu v aktivech, byť je tato likvidita uložena u banky B. Žádná banka nemá vlastní vkladový účet, na němž by měla uloženu vlastní likviditu. Vždy ji má uloženu v jiné bance.

6. Píšete: "Likvidita nejsou peníze, nelze ji namnožit jako peníze cestou přes úvěry. Likvidita je v aktivech, to jsou ty rezervy v bankovnictví částečných rezerv, ty množit nelze, peníze ano." Likvidita je přesně totéž co peníze, jen se jedná o "peníze" držené bankou. Právě "penězům", které má banka uloženy u jiné banky se říká likvidita. Právě tuto skutečnost nechápete. Tím není nikterak zpochybněno, že banka má likviditu zaúčtovánu v aktivech. Vaše věta o tom, že likvidita jsou jen rezervy v bankovnictví částečných rezerv je samozřejmě nesmysl, protože kromě likvidity v podobě rezerv uložených u centrální banky musí vznikat i likvidita potřebná na vypořádáni převodů vkladů z jedněch bank do druhých a tato likvidita tedy musí vznikat nad rámec PMR. PMR tak představují pouze část existující likvidity. To, že nadbytečnou likviditu, kterou banky nechtějí půjčit jiným bankám, uloží na rezervní účet, je zcela irelevantní. Likviditu tedy samozřejmě lze množit, stejně jako peníze, bez ohledu na to, že takto vytvořená likvidita nakonec skončí na rezervním účtu. Zde se opět ukazuje, že Vaše názory jsou zmatené principem udržování rezerv z vkladů, což je ale v podstatě zcela bezvýznamný detail, kterému vy přikládáte zbytečně velký význam. Snaha o chápání bankovního systému s tím, že ústředním bodem je tvorba rezerv z vkladů je prostě velmi nešťastná cesta, která vede ke správným závěrům jen spíše zcela náhodně.

7. Píšete: "Peníze jsou v pasivech v závazcích, ve slibech banky. Banka slibuje, že kdykoliv pošle peníze z vašeho účtu kam budete chtít." Peníze nejsou sliby. Peníze jsou pro jejich držitele pohledávkou a na druhé straně týchž peněz je někdo, pro něhož jsou závazkem. Proto jedny a tytéž peníze jsou vždy zaúčtovány u banky v pasívech a u jejich držitele v aktivech. Peníze, tak mohou být zaúčtovány na obou stranách bilance, podle toho, jaký k nim máte vztah, tedy podle toho jestli je vlastníte, nebo je dlužíte. Opakuji, že pokud má banka peníze zaúčtovány jako jejich držitel v aktivech, pak se těmto penězům říká likvidita.

8. Píšete: "Sliby namnožit můžete, nemůžete namnožit to, čím se sliby vypořádávají. Dobře si to promyslete, doufám, že už konečně pochopíte, že banka B nedává bance A vkladovým účtem nic skutečného, pouze slib budoucího převodu." Známkou toho, že v tom máte hokej je, že se uchylujete k pojmům jako je "namnožení", "nedává" nebo "slib", namísto toho, abyste používal standardní pojmy jako jsou, "vznik", "nepřevádí", "peníze", likvidita", "závazek", "pohledávka". Nakonec zavádíte rozlišování skutečný vs neskutečný. No to je fakt neskutečné. Takhle z toho děláte bramboračku, v které se nevyznání nikdo.

9. Píšete: "Převod ale musí vyrovnat reálnými aktivy které má." No vždyť ano. Banka A převede na rezervní účet reálné aktivum, které má v aktivech zaúčtováno jako vklad u banky B. Tento vklad je dostatečně reálný. Nebo si myslíte, že když někomu zaplatíte převodem z Vašeho účtu, tak že jste k tomu nepoužil dostatečně reálné aktivum?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Snažit se vysvětlovat jak funguje bankovní systém v peněžním systému účetních peněz ukázkou toho, jak by to mohlo fungovat u zlatého standardu je mírně řečeno nevhodné.

Navíc z výše uvedeného je zřejmé, že pořád nechápete pojem bankovní likvidita, v tom smyslu, v jakém o ní píši. Bankovní likvidita nemá nic moc společného s likviditou v podobě schopnosti převést peníze na hotovost. V tomto ohledu je důležitá pouze bankovní likvidita uložená na rezervním účtu u centrální banky.

Bankovní likvidita jsou ale v podstatě peníze, které drží jedna banka na účtu u jiné banky (včetně centrální). Banka, která má likviditu v jiné bance, má tuto zanesenu v aktivech a banka v níž je tato likvidita vložena, ji má v pasivech stejně jako jiné vklady nebankovních klientů. Pokud tedy banka potřebuje převést na rezervní účet likviditu, kterou má na vkladovém účtu u jiné banky, pak jednoduše dá příkaz k převodu této likvidity na rezervní účet, jako jakýkoliv jiný klient banky. Vaše řeči o tom, že banka musí někam poslat aktiva a ne pasiva jsou tak splněny, protože banka má svoji likviditu (uloženou na vkladovém účtu u jiné banky zaúčtovanou v aktivech. Toto aktivum pouze přesune z banky, kde je má uloženo, na rezervní účet. Snad to takto bude pro Vás pochopitelné.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Nedávno mě napadlo, že Vám doporučím stejnou knihu, aby jste pochopil, jak to celé funguje, ale jak koukám, i to by bylo marné.

Já také netvrdím, že banka nakládá s penězi na Vašem vkladovém účtu. To jsou z pohledu banky jen pasiva, přísliby, nic víc. Banka operuje se skutečnými věcmi, s úrovými smlouvami, dluhopisy, přišlými prostředky, rozumějte s likviditou, kterou jí na rezervní účet poslala jiná banka.

Aby jste to pochopil, vraťme se do doby zlatých mincí a účetních peněz. Likviditou jsou zlaťáky, peníze jsou záznamy na účtech. Vy přinesete do banky 100 zlaťáků, banka Vám zřídí účet, na kterém vidíte, že " máte v bance 100 zl". Skutečnost je ale taková, že Vám banka slibuje, že Vám těch 100 zl kdykoli vrátí. To jsou pasiva. Skutečné zlaťáky jsou ale majetkem banky a ta s nimi nakládá dle vlastního uvážení. Například 50 zl někomu půjčí. Potom v jejích aktivech je méně likvidity (zlaťáků), více úvěrových smluv. V pasivech je více peněz, více příslibů více lidem, že kdykoliv dostanou svoje peníze vložené do banky. Banka ale při mezibankovních transakcích musí poslat do inkasní banky likviditu (zlaťáky), které má, nebo které si půjčí. Nemůže likviditu (zlaťáky) navýšit úvěrem jen tak. To může pouze peníze v pasivech, které jsou pouhý příslib banky, nic víc.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jaký je rozdíl mezi tím, když banka B pošle potřebnou likviditu na rezervní účet banky A a situací, kdy banka A pošle na svůj rezervní účet likviditu, kterou si půjčila od banky B?

Rozdíl je zásadní. Banka A si nemůže poslat likviditu, protože ji nemá. Má ji banka B. Banka A může pouze poslat příkaz do banky B, aby z vkladového účtu, poslala prostředky na rezervní účet banky A. To, že banka A má v aktivech zůstetek na vkladovém účtu banky B, neznamená, že přibyla nová likvidita. Pouze tím vznikl závazek banky B, kdykoli si banka A vzpomene, poslat peníze z vkladového účtu pryč. To provádí banka B nikoli A, a znovu říkám, že banka B má v aktivech úvěrovou smlouvu ne novou likviditu. Likvidita nejsou peníze, nelze ji namnožit jako peníze cestou přes úvěry. Likvidita je v aktivech, to jsou ty rezervy v bankovnictví částečných rezerv, ty množit nelze, peníze ano.

Peníze jsou v pasivech v závazcích, ve slibech banky. Banka slibuje, že kdykilov pošle peníze z vašeho účtu kam budete chtít. Sliby namnožit může, nemůže namnožit to, čím sliby vypořádává. Dobře si to promyslete, doufám, že už konečně pochopíte, že banka B nedává bance A vkladovým účtem nic skutečného, pouze slib budoucího převodu. Převod ale musí vyrovnat reálnými aktivy které má.

Nová likvidita vzniká pouze a výhradně v CB. Komerční banka může získat likviditu jen od jiné banky, ale stávající ne novou. Novou likviditu může získat prodejem svých aktiv, např. dluhopisů. Pak se navýší likvidita na úkor kapitálové složky aktiv, celkové množství aktiv se nezmění.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Píšete: "Banka B, MUSÍ ZE SVÝCH AKTIV poslat likviditu na rezervní účet banky A. Bance B přibyla v aktivech úvěrová smlouva, žádná nová likvidita. .... Fakticky to půjčení likvidity proběhne tak, že banka A podepíše úvěr, ten obdrží B do aktiv a pak B pošle ze svého rezervního učtu likviditu na rezervní účet A."

1. Proč by měla do centrální banky posílat likviditu za banku A banka B? Je to banka A, z které je převáděn vklad do jiné banky a které bude z toho důvodu chybět likvidita, proto se o to musí zcela zjevně postarat banka A, nikoliv banka B. Po té co si banka A půjčí likviditu od banky B, má banka A v aktivech vkladový účet u banky B, na němž leží půjčená likvidita (zároveň má banka A v pasivech závazek půjčenou likviditu bance B vrátit). Takže banka A v této situaci disponuje položkou v aktivech, kterou může poslat na svůj rezervní účet a udělá to tak, že bance B dá příkaz k převodu půjčené likvidity na její rezervní účet.

2. Jaký je rozdíl mezi tím, když banka B pošle potřebnou likviditu na rezervní účet banky A a situací, kdy banka A pošle na svůj rezervní účet likviditu, kterou si půjčila od banky B? Podle mne z hlediska výsledku vůbec žádný. Je zde ale problém dispoziční. Když si banka A půjčí od banky B likviditu, pak tuto likviditu připíše banka B na "vkladový" účet banky A, který je veden bankou B. Právo disponovat s touto půjčenou likviditou má výhradně banka A, takže banka B ji těžko může posílat na rezervní účet banky A.

Obávám se, že oba mluvíme v podstatě o tomtéž, jen se lišíme v nepodstatných detailech typu, kdo a kudy tu likviditu na rezervní účet vlastně posílá. Podstatné ale je, že se mýlíte v principiálních věcech jako otázka, zda banka B půjčuje bance A novou likviditu nebo nějakou likviditu, která v době půjčky již někde existuje. Zde neexistuje výjimka. Každá banka, když půjčuje nebo utrácí peníze nebo likviditu, vždy(!) půjčuje (nebo utrácí) nově vytvořené peníze nebo likviditu. Toto plyne ze samotné podstaty likvidity, která vzniká až v souvislosti s provedenými transakcemi a vždy vzniká tak, že jí banky vytvoří přesně tolik, kolik je potřeba k vypořádání transakcí, takže pro příští transakce nemůže existovat žádná dříve vytvořená likvidita, leda že by si banky půjčovali nadbytečnou likviditu "dopředu pro strýčka Příhodu", aniž by ji v dané chvíli potřebovaly. To nepředpokládám, že se děje, protože na tom by banka půjčující si nadbytečnou likviditu pouze spolehlivě prodělávala.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Banka A obdrží příkaz klienta A k převodu jeho peněz na účet klienta B vedený u banky B.
Bance A chybí likvidita k uskutečnění převodu.
Banka A na mezibankovním trhu uzavře s bankou B smlouvu o půjčce likvidity.
Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky.
Centrální banka převede likviditu banky A na rezervní účet banky B"

To je ten uzel, který nechápete. Aby mohla být realizována transakce, kterou požaduje klient, musí mít banka A na svém rezervním účtu dostatek likvidity. Když ji nemá, půjčí si od banky B. Banka B, MUSÍ ZE SVÝCH AKTIV poslat likviditu na rezervní účet banky A. Bance B přibyla v aktivech úvěrová smlouva, žádná nová likvidita.
Vás mate to, že si banka A pošle ony prostředky z půjčky na rezervní účet. To ale nejde. Bance A nepřibyla v aktivech likvidita, ale příslib banky B, že kdykoli pošle svoji likviditu do výše úvěru, kam bude banka A chtít. Bude ale posílat likviditu stávající.

"Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky."

Ten kdo posílá likviditu je banka B, na příkaz banky A. Banka A má buď zůstatek na vkladovém účtu u B, ale na rezervním ještě nic, nebo nemá zůstatek na vkladovém účtu u B ,ale už obdržela na rezervní účet likviditu od B.

Fakticky to půjčení likvidity proběhne tak, že banka A podepíše úvěr, ten obdrží B do aktiv a pak B pošle ze svého rezervního učtu likviditu na rezervní účet A.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Banka A obdrží příkaz klienta A k převodu jeho peněz na účet klienta B vedený u banky B.
Bance A chybí likvidita k uskutečnění převodu.
Banka A na mezibankovním trhu uzavře s bankou B smlouvu o půjčce likvidity.
Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky.
Centrální banka převede likviditu banky A na rezervní účet banky B

Toto je ten uzel, který nechápete. Banka A nejprve na svůj rezervní účet dostat dost likvidity, aby mohla zrealizovat transakci, kterou požaduje klient. Pokud si tedy půjčí od banky B, musí jí bank poslat

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Omluva se přijímá. Nikdo zde po Vás nepožaduje, abyste něco obhajoval a pokud s něčím nesouhlasíte Vaše věcné argumenty jsou v diskuzi vždy vítány.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Samozřejmě, že banka neskladuje hotovost, kterou vložím do banky na účet (ono to ani jaksi nejde vložit bankovky na účet, který má podobu informací uložených v počítači, že?) . Nikde ani netvrdím, že hotovost, kterou přinesu do banky, musí banka držet v trezoru. Pouze tvrdím, že banka nemůže jakkoliv nakládat s penězi, které jsou na mém vkladovém účtu (pominuli strhávání poplatků apod.) Žádnou mou teorii skutečnost, že je něco někde zaúčtované, nebourává. :-)

S vkladem v bance disponuje výhradně jeho majitel (případně další osoby určené majitelem účtu). Už jste si někdy na výpisu z účtu přečetl, že by banka Vaše peníze někomu půjčila, nebo za ně něco koupila? :-) To je nesmysl, co tvrdíte. Smlouva s bankou upravuje, jak banka může nakládat s vkladem klienta a žádná možnost banky volně disponovat s vkladovými účty klientů nebo jiných bank tam samozřejmě není. To by bylo absurdní. Když banka půjčuje peníze, nebo si cokoliv kupuje, nebo hradí např. mzdy zaměstnanců, tak si peníze vytvoří v bilanci a tyto k tomu účelu použije tak, že je připíše na účet toho, komu je půjčuje, nebo toho, od koho něco kupuje, nebo komu platí mzdu. Nemůže na to použít peníze klienta, to je přece jasné. Stejně tak, když bance chybí likvidita, půjčí si ji od jiné banky, která ji v bilanci vytvoří. Toto je úplný základ bankovního systému.

Představy typu, že banky půjčují klientů peníze z vkladů jiných klientů jsou směšné. Stejně tak rozličné teorie o multiplikaci vkladů. Jsou jen teoretické bludy. Doporučuji (zřejmě opakovaně) nastudovat knihu od prof. Josefa Jílka Finance v globální ekonomice I. Tam to máte vše srozumitelně vysvětleno od osoby, jejíž kompetenci snad nebudete zpochybňovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

V posledním odstavci jsem zřejmě zaměnil na některých místech banky, takže zde je opravená rekapitulace průběhu převodu v chronologickém pořadí:

Banka A obdrží příkaz klienta A k převodu jeho peněz na účet klienta B vedený u banky B.
Bance A chybí likvidita k uskutečnění převodu.
Banka A na mezibankovním trhu uzavře s bankou B smlouvu o půjčce likvidity.
Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky.
Centrální banka převede likviditu banky A na rezervní účet banky B.
Banka A odepíše z účtu klienta A převáděnou čásku.
Banka B připíše převáděnou částku na účet klienta B.

Změna stavu bilancí po realizaci převodu:
Bance A přibyl v pasivech závazek vůči bance B.
Bance A zmizelo z bilance pasivum v podobě vkladového účtu klienta A.
Bance B přibyl v aktivech závazek banky A vůči bance B.
Bance B přibyl v pasivech vklad klienta B.

Kde je chyba a v čem spočívá?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Tu likviditu na ten rezervní účet převedu po té, co na mezibankovním trhu s bankou B uzavřu smlouvu o půjčce. Převedu ji z banky A, která mi ji půjčí. Pak tato likvidita bude převedena v clearingovém centru na účet banky B a současně tak budou připsány na účet klienta B převáděné peníze. Banka A bance B půjčí likviditu, kterou nově vytvoří ve své bilanci způsobem popsaným v mém příkladu."

A tohle je ten nesmysl. Převedu ji z banky A, která mi ji půjčí, to píšete. Banka A má ale v aktivech úvěrovou smlouvu, žádnou novou likviditu. To co Vám banka A poslala je její původní likvidita.

Vy se vymaňte ze svého bludu a začněte přemýšlet :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tímto se omlouvám Vám a p.Suchému, že jsem Vám skočil do diskuze. Máte pravdu, mám mentální problém a to s obhajobou sypání peněz do ekonomiky a fiat měnou a dotacemi, ale nikdo mne nenutí Vaše příspěvky číst. Ano, zde je to off topic, tak pardon. Vaše teta :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Toto už je vrchol neznalosti. Banka ze zákona přijímá vklady a zajišťuje platební styk. Neskladuje Vaše vklady, zákon jí nic takového neukládá, proto se Vás na nic nemusí ptát. Podniká dle zákona, to že vy ho neznáte, je Váš problém.

Když někdo vede účetnictví, nemá svěřené prostředky ve svých aktivech ani pasivech. Je pouze správcem.

Pokud něco máte v rozvaze, je to buď vaše aktivum nebo pasivum, to je fakt, i když to bourá celou Vaši teorii.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Já se snažím Vám to vysvětlit a Vy jste to ani nepřečetl. To je pak těžké. Výslovně jsem Vám napsal, že vynechávám clearing a mezibankovní trh, abyste to pochopil a Vy melete o tom, jak bez likvidity na rezervním účtu nic nepřevedu. Já to vím, že bez clearingového centra a likvidity na rezervním účtu převod peněz nezrealizuji. Jen jsem se snažil Vám vysvětlit princip, který evidentně nechápete. Tu likviditu na ten rezervní účet převedu po té, co na mezibankovním trhu s bankou B uzavřu smlouvu o půjčce. Převedu ji z banky A, která mi ji půjčí. Pak tato likvidita bude převedena v clearingovém centru na účet banky B a současně tak budou připsány na účet klienta B převáděné peníze. Banka A bance B půjčí likviditu, kterou nově vytvoří ve své bilanci způsobem popsaným v mém příkladu. Tady to máte i s mezibankovním trhem a clearingovým centrem. Obávám se, že veškerá snaha Vám vysvětlit danou záležitost je marná, protože Vy máte své přesvědčení, které se brání tomu, ze by mohlo být chybné natolik, že radši můj příspěvek ani nedočtete dokonce.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Banka A odepíše z účtu klienta A převáděnou částku, banka B připíše na účet klienta B převáděnou částku, což způsobí pokles pasiv banky A a nárůst pasiv banky B o převáděnou částku. Je zřejmě, že bilance obou bank se dostaly do nerovnováhy, kterou je třeba napravit. Nejjednodušší způsob jak to udělat je, že vznikne závazek banky A vůči bance B ve výši převáděné částky, což proběhne tak banka B vytvoří likviditu ve výši převáděné částky a tuto půjčí bance A, ..."

Jedna velká hloupost. Pokud banka A posílá peníze do banky B, MUSÍ je tam skutečně poslat. Banka B nemá žádný důvod bance A půjčovat. Když banka odepisuje něco z pasiv na příkaz klienta a posílá peníze mimo banku, musí vzít ze svých aktiv na rezervním účtu u ČNB tuto sumu a poslat ji na rezervní účet druhé banky. Jinak se mezibankovní transakce neuzkuteční. Pokud nemá na rezervním účtu dost likvidity, musí si ji půjčit. Pokud si půjčuje, půjčuje si likviditu jiné banky, žádná nová nevzniká.

Nikdo nic nepřipisuje ani neodepisuje jen tak bez skutečného převodu likvidity mezi aktivy oněch dvou bank jak popisujete. Pořád Vám nedochází, že pasivum je jen závazek, nic skutečného. Skutečné věci jsou pouze v aktivech a jen těmi lze něco vypořádat.

Vezměte si tu tužku a papír a dobře si ty rozvahy nakreslete. Udělejte si po krocích realizaci celé transakce přes vypořádací účty u ČNB. Pak to snad pochopíte.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Peníze klientů jsou zaúčtovány v pasivech jako závazky ke klientům. To je pravda. Ale to, že jsou zaúčtovány v pasivech banky neznamená, že jsou k dispozici bance. V případě osob, které vedou účetnictví jsou tytéž peníze zaúčtovány v aktivech, jako pohledávky k bance, z čehož zase z vašeho vlastního úhlu pohledu plyne, že oprávnění k dispozici s těmi samými penězi svědčí klientovi banky. Takto bychom se dostali k závěru, že s danými penězi může disponovat volně banka i klient, což je nesmysl.

Kromě výše uvedeného je třeba si uvědomit, že vklad v bance není jen číslo zaúčtované v pasivech banky. Ke každému vkladu zde existuje samozřejmě smlouva, která dispoziční práva obou stran podrobně stanovuje. Ještě jsem neviděl smlouvu o vkladovém účtu, kde by klient podepsal, že umožňuje bance, aby jeho peníze půjčila jinému klientovi, nebo za ně něco nakoupila, podle svého uvážení.

Takže samotný fakt, že vklady klientů jsou zaúčtovány v pasivech banky nikterak nezakládá právo banky jakkoliv s tímto vkladem nakládat a banky to samozřejmě nikdy nedělají, pominuli např. právě smlouvou o vkladu předvídané strhávání poplatků spojených s vedením vkladového účtu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vy předně nemáte co říct k tématu, tak tady jenom prudíte. Pokud si dobře pamatuji, diskuze s Vámi skončila velmi výmluvným tichem na Vaší straně. Co se týče mých odpovědí, konkrétnější a podrobnější už asi ani být nemohou. :-) Vy se chytáte jedné mé věty s tisíce. Nemám potřebu kolem sebe kopat. Diskutuji standardně a snažím se, aby ostatní pochopili, co píšu. Diskuzi neberu jako souboj názorů. Vaše zkratkovité interpretace mých názorů jsou směšné. Chováte se jak teta z pavlače. Pokud nechápete, že diskuze bez reakce druhých není možná, tak máte vážný mentální problém. Hlavně je ale potřeba solidnost a poctivý přístup k diskuzi, čímž zřejmě neoplýváte.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No vy jste to pořádně zamotal :-)

Pokud si neuděláme pořádek v pojmech, tak se nedomluvíme. Likviditou jsou označovány "peníze", které existuji pouze v bankovním systému (pohledávky jedné banky za druhou). Peníze jsou v podstatě pohledávky nebankovního klienta za bankou. Rozdíl mezi penězi a likviditou tedy spočívá v tom, že zatímco v případě peněz je jejich majitelem nebankovní subjekt, v případě likvidity je jejím majitelem banka. Pokud tedy banka vytvoří "peníze", které půjčí jiné bance, mluvíme o nově vzniklé a půjčené likviditě. Pokud banka vytvoří peníze, které půjčí nebankovnímu subjektu, mluvíme o nově vzniklých půjčených penězích. Toto není principiální otázka, o kterou se lze přít. Je to je pouze definice. Když tuto definici budete respektovat a znovu si přečtete můj příspěvek, na který jste reagoval, zjistíte, že jste se v některých svých závěrech mýlil a možná se Vám před očima zjeví obraz, který Vám začne dávat smysl.

Pro případ, že by to nepostačovalo, Vám zde uvedu triviální příklad z něhož byste celý koncept měl hravě pochopit.

1. Mějme banku A, která půjčí klientovi A např. 1 mil. Kč. V aktivech banky A přibude závazek klienta splatit 1 mil. Kč k určitému datu. Současně v pasivech banky A přibude vklad klienta, na který banka připíše zbrusu nové (dříve neexistující) půjčené peníze (majitelem je nebankovní subjekt, proto to jsou peníze a ne likvidita). Bilanční suma banky A vzroste o půjčenou částku. Pro jednoduchost uvažujme úvěr i vkladový účet s měsíční platbou úroků, přičemž splatnost úvěru předpokládejme jednorázovou ke dni splatnosti (nikoli anuitní splátky).

2. Uplyne měsíc a klient bance A zaplatí úroky z úvěru. Současně protože zatím půjčené peníze neutratil, banka A zaplatí úrok z vkladu témuž klientovi A. Tok úroků ukazuje, že klient A je ve vztahu k oněm nově vzniklým penězům současně dlužníkem a současně věřitelem, neboť je současně plátcem i příjemcem úroků. Banka je tak příjemcem pouze rozdílu mezi aplikovanou kreditní a depozitní sazbou. Z tohoto úhlu pohledu je zde banka v roli účetní firmy (registru), která zaznamenává do svých účetních knih, kdo je ve vztahu k penězům o nichž účtuje v postavení dlužníka a kdo v postavení věřitele (držitele) těchto peněz a vydělává na úrokové marži. Z uvedeného tak plyne velmi důležitá skutečnost, že banka v podstatě není v materiální rovině ve vztahu k penězům které vytvořila, věřitelem, když skutečným věřitelem je zde držitel vkladu, na němž jsou půjčené bankou vytvořené peníze.

3. Klient A použije půjčené peníze na nákup zboží od klienta B, který má vkladový účet v bance B. Dochází tedy k převodu půjčené částky z banky A do banky B. V tuto chvíli odhlédněme od existence clearingového centra a existence mezibankovního trhu s depozity. Převod peněz pak proběhne následovně. Banka A odepíše z účtu klienta A převáděnou částku, banka B připíše na účet klienta B převáděnou částku, což způsobí pokles pasiv banky A a nárůst pasiv banky B o převáděnou částku. Je zřejmě, že bilance obou bank se dostaly do nerovnováhy, kterou je třeba napravit. Nejjednodušší způsob jak to udělat je, že vznikne závazek banky A vůči bance B ve výši převáděné částky, což proběhne tak banka B vytvoří likviditu ve výši převáděné částky a tuto půjčí bance A, což znamená že bance B přibude v aktivech závazek banky A vůči bance B ve výši převáděné částky. Současně zrcadlově bance A přibude v pasivech závazek vůči Bance B ve výši převáděné částky (tedy vklad likvidity banky B v bance A). Tím se bilance obou bank vyrovnají, přičemž při převodu dané částky bilanční suma banky A zůstává nezměněna bilanční suma banky B vzrostla (o vytvořenou likviditu, kterou poskytla bance A rámci vypořádání převodu na straně aktiv a o převedenou částku na straně pasiv). Výsledkem je že klient A stále dluží bance A, banka A dluží bance B a banka B nově vede vkladový účet klienta B. Dlužníkem zůstává klient A, novým majitelem půjčených peněz je klient B a nově existuje také vtah mezi bankou A a bankou A.

4. Po uplynutí dalšího měsíce klient A zaplatí úrok bance A, banka A zaplatí úrok z vkladu bance B a banka B zaplatí úrok z vkladu klientovi B. V předchozím kroku vytvořená likvidita tak vlastně představuje jakousi linku propojující banku A a banku B, přes kterou tečou úroky zaplacené klientem A přes banku B až ke klientovi B. Uvedená likvidita tak představuje jakousi "peněžní stopu", která mapuje převody peněz z banky do banky. Důležité je si opět uvědomit, že ve vztahu k oněm penězům je na straně dlužníka stále klient A a na straně věřitele (držitele oněch peněz) je nově klient B. To znamená, že obě banky jsou zde z daného úhlu pohledu opět jen v roli registru, v němž je zaznamenáno, kdo komu, kolik dluží a složí jako zprostředkovatelé platby úroků od dlužníka ke skutečnému věřiteli, který se samozřejmě dál mění s tím jak jsou peníze převáděny dál od klienta B k dalšímu klientovi a od něj k dalšímu ...

5. Výše uvedený příklad je důležitý pro pochopení konceptu vyrovnávání převodů mezi bankami pomocí vytváření nové likvidity bankou do níž byly peníze převedeny a která je poskytnuta bance, z níž byly peníze převedeny. V praxi samozřejmě nedochází k výše uvedenému přesnému "trasování" peněz, jak je uvedeno výše. V praxi se v každý den všechny převodní transakce akumulují a předmětem vzniku nové likvidity jsou pouze celková salda odlivů a přílivů vkladů nikoli celé objemy převáděných peněz, jak je ilustrováno výše. Také neplatí, že banka A si následně půjčuje likviditu právě od banky B, když si potřebnou likviditu může půjčit od jakékoliv jiné banky. V praxi je do celého procesu rovněž zapojen ještě mezičlánek v podobě clearingového centra, což je pouhá technikálie, která by uvedený příklad rovněž zbytečně zkomplikovala.

Pokud jste pochopil výše napsané, zkuste se vrátit k Vašemu příkladu a celé to ještě jednou promyslet. Možná Vám to docvakne. Pokud ne, opakuji, že jediná šance je tužka papír, nakreslit rozvahy a celé si to krok za krokem zaúčtovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pánové, těší mě, že v ČR je někdo kdo je o tom schopen rozumně uvažovat, ale ta celá diskuze se dá velice zkrátit.
Pokud by peníze byly bance svěřeny a ne půjčeny, nejsou na její rozvaze, srovnejme jak vypadají rozvahy svěřeneckých fondů vs. banky.
Pokuď chcete úschovu peněz, tak to samozřejmě v ČR jde, ale jsou to specální účty (např. notářská úschova klientských peněz, i když abych pravdu řekl tak si nejsem jist jestli to banky opravdu musí vyřadit z pasiv, tolik do českého bankovního zákona nevidím) za kterou se explicitně platí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pane Fulde, nemám potřebu tady exhibovat. Argumentů k Vašim nápadům tady padlo dost, nevidím důvod je opakovat. Na konkrétní dotazy odpovídáte vágně ve stylu "ekonomie je na vodě" (nechcete jít dělat ekonoma do vodáren? :) ) nebo se opakujete dokola. Pak se mi nedivte. Kopete kolem sebe stylem: Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo. A všechny Vás zdaním a nakrmím fiat měnou. Tož tak. Jedno Vám musím přiznat: Pokaždé tu někoho vyprovokujete k reakci. Jak to děláte? :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak to rozebereme. Banka A půjčí peníze bance B. Banka B se stane klientem banky A.
Rozvaha banky A se změní tak, že do aktiv přibude úvěrová smlouva, do pasiv vkladový účet banky B u banky A.
Rozvaha banky B se změní tak, že do aktiv přibude vkladový účet u banky A, do pasiv úvěrová smlouva. Souhlasím s Vámi.

Když se podíváme na aktiva, tak vidíme, že banka A má navíc úvěrovou smlouvu, což není likvidita, tady k vytvoření nové likvidity nedošlo.
V aktivech banky B přibylo disponibilní právo k vkladovému účtu u banky A, tedy k pasivům banky A. Přibyly nové peníze, nikoliv likvidita.
A to je ten problém. Pokud nyní banka B zadá příkaz do banky A, aby poslala prostředky z vkladového účtu banky B u banky A, který vznikl na základě úvěrové smlouvy, musí banky A sáhnout do svých aktiv a z nich transakci vypořádat.
Když se ale podíváme na změnu aktiv banky A, přibyla tam pouze úvěrová smlouva, nikoli likvidita. Tuto transakci musí banka vypořádat ze stávajících aktiv. Po provedení transakce se změní složení aktiv, sníží se podíl likvidity a naroste podíl úvěrové složky, sníží se procento rezerv.

"Banka A tedy nepůjčila bance B existující likviditu ani vklady svých klientů"

Souhlas. Banka A půjčila bance B nové peníze, stejně jako kterémukoliv klientovi. Banka A se pouze zavázala, že kdykoli pošle peníze z účtu banky B u banky A na jiný účet, to je strana pasiv banky A.

K vypořádání ale musí banka A použít stranu aktiv, stávající likviditu, žádná nová nepřibyla, v aktivech přibyla jen úvěrová smlouva. Z banky A tedy odchází likvidita, která tam už byla. Změní se složení aktiv. O kolik odejde likvidity o to se navýší úvěrová složka aktiv banky A. Žádná nová likvidita nevznikla.

Stav je takový, že banka A má méně likvidity, ale více úvěrových smluv.
Banka B vypořádala svůj starý závazek, ale přibyl jí nový.
Původní věřitel banky B dostal svoje peníze zpět, zanikla úvěrová smlouva nebo jeho vkladový účet u banky B.
Do banky původního věřitele banky B přibyla nová likvidita zaslaná z banky A.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Po té co banka A s bankou B uzavřou na mezibankovním trhu kontrakt o poskytnutí depozita (půjčky) Banka A připíše bance B na vkladový účet banky B půjčenou čásku. Tento vklad zanese banka A do svých pasiv a současně do aktiv připíše závazek banky B splatit půjčenou čásku. Zrcadlově tyto operace zaúčtuje do své bilance i banka B (do aktiv zanese svůj vklad v bance A a do pasiv závazek splatit půjčku bance A). Oběma bankám vzroste bilanční suma o částku půjčené likvidity. Banka A tedy nepůjčila bance B existující likviditu ani vklady svých klientů. Půjčila jí nově vytvořenou likviditu.

Ve finále tedy banka B disponuje s depositem v bance A, se kterým může nakládat. Nejedná se o vkladový účet klienta banky B. Banka B je zde sama v roli klienta banky A a může tedy s tímto vkladem nakládat. Např. tak, že danou čásku převede z banky A na clearingový účet v centrální bance za účelem vypořádání převodu peněz z banky B.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/4