Diskuze: Německo nemůže být každý

Axel|26. 5. 2015 14:42| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:34

V Nemecku, v USA, v Britanii, ve Svycarsku, vsude....

Richard Fuld|26. 5. 2015 13:39| reakce na Robert - 26. 5. 2015 12:57

Číňani, Rusové, Indové ... Shromažďování zlata snad dává smysl pouze v očekávání nějakého finančního Armageddonu, který zřejmě nikdy nepřijde. Přechod peněžního systému na čistý zlatý standard je nesmysl, který by takový Armageddon mohl paradoxně spíše spustit.

Richard Fuld|26. 5. 2015 13:34| reakce na Axel - 26. 5. 2015 13:00

Vy to nechápete. Duplicitní krytí měny (která už je kryta aktivy banky) ve formě duplicitní konvertibility k jakékoliv komoditě je zbytečný, anachronický a škodlivý nesmysl. Bez ohledu na to, co dělají v Rusku, Indii a bůh kde ještě.

Richard Fuld|26. 5. 2015 13:31| reakce na Kruger - 26. 5. 2015 12:56

Funny? Kolik miliontin promile objemu veškerých obchodních transakcí představuje směna zboží za Vámi uváděné kusy kovů? Směšný jste Vy s jakýmisi "pamětními mincemi" jakési přírodní rezervace v JAR.

Richard Fuld|26. 5. 2015 13:28| reakce na Dave - 26. 5. 2015 12:54

Za všechno může centrální banka? To mi připomíná, jak naši zlodějští politici přesvědčili obyvatelstvo o tom, že za deficity veřejných financí mohou především příjemci sociálních dávek a ne jejich zlodějiny v řádu stovek miliard ročně.

Příčina konstantního a stále zrychlujícího bohatnutí bohatých a chudnutí chudých a středních vrstev je zabudována přímo v kapitalistickém systému a centrální banky s tím nemají co dělat. Říkám tomu tržní přerozdělování, kdy vytvořené bohatství se rozděluje tak jak o tom rozhodnou majitelé firem, které to bohatství produkují, tedy především sobě. Druhý fenomén, který nevyhnutelně vede k výše uvedenému procesu je samotný princip konkurence, kdy předmětem soutěžení je zcela přirozeně i nákladová položka ve formě mezd zaměstnanců. Uvedená směs pak vede zcela nevyhnutelně ke koncentraci bohatství v rukou nemnohých, bez ohledu na to, co dělá centrální banka, nebo zda vůbec existuje. Vedlejším a nechtěným efektem je pak pokles kupní síly spotřebitelů, kteří nejsou nikdo jiný, než ti špatně placení zaměstnanci, který se logicky projeví i na odbytu a tedy i prosperitě těch firem. Jas se říká: žádný strom neroste až do nebe.

Axel|26. 5. 2015 13:00| reakce na Robert - 26. 5. 2015 12:57

Vy to nechápete. Au je prostě komodita. A basta. Když to řekne Rýša, tak to platí.
Proto od zítřka všechny centrální banky začnou vytvářet rezervy v bavlně, sojových bobech, ropě a hliníku.

Robert|26. 5. 2015 12:57| reakce na Kruger - 26. 5. 2015 12:56

Měl by to napsat Číňanům, Rusům, Indům, ...
Třeba pak místo předpotopní nezajímavé komodity začnou tvořit rezervy ve skálopevném zimbabwském dolaru...

Kruger|26. 5. 2015 12:56| reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 08:50

funny

Dave|26. 5. 2015 12:54| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 12:45

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2015/5/25/centralni-banky-se-vymkly-kontrole-jedna-se-o-prevrat-varuje-david-stockman/

Richard Fuld|26. 5. 2015 10:40| reakce na Jiří Suchý - 25. 5. 2015 22:10

Jasně, že mi peníze na mém vkladovém účtu patří. S těmi penězi mohou všichni držitelé svobodně nakládat v plném rozsahu, pokud se budou pohybovat v prostředí bezhotovostních peněz. To, že může dojít k runu na banku, neznamená, že peníze na vkladovém účtu mi nepatří.

Pojištění vkladů je zde na ochranu celého bankovního systému před bankovní panikou, která by se mohla strhnout po té, co se ukáže, že nějaká banka má problémy. Panika vkladatelů je totiž daleko nebezpečnější, než samotný krach banky. Nic víc za tím nehledejte. :-)

Run na banku prostřednictvím výběru hotovosti je nebezpečný (pro banku stejně jako pro držitele vkladů a dlužníky dané banky) nikoliv z toho důvodu, že by peníze na vkladových účtech nepatřili vkladatelům. Ty peníze jim patří. Nebezpečí runu na banku (prostřednictvím výběru hotovosti) je přítomno již v samotné podstatě peněz. Na jedné straně je vždy dlužník, který se zavázal vrátit peníze bance až v přesně stanoveném termínu a na druhé straně je věřitel (držitel peněz), který může chtít proměnit své peníze na hotovost hned a nikoliv až v okamžiku, kdy bude splatný dlužníkův dluh. Nebezpečí runu na banky tedy neplyne z toho, že by banka neoprávněně nakládala s penězi vkladatelů. Tento aspekt získají peníze zcela nevyhnutelně již při jejich samotném vzniku.

Svoji roli hraje i nastavení bankovního systému, tak že centrální banka je ochotna vydat obchodní bance hotovost jen proti těm nejbonitnějším aktivům, jako jsou např. státní dluhopisy. Aby bylo možné proměnit veškeré peníze na hotovost, nesměly by banky půjčovat nikomu jinému, než státu. Pak by bylo zajištěno, že banky mohou vyplatit všechny v klady v hotovosti kdykoliv o to držitelé vkladů požádají, protože veškerá aktiva banky by byla centrální bankou akceptována jako zástava proti poskytnutí hotovosti. O tomto jsem Vám už ale psal, zřejmě zcela zbytečně.

Opět musím zopakovat, že banky vklady k poskytování úvěrů nepotřebují a že vklady od jiných klientů nebo od jiných bank potřebují až v důsledku odlivu vkladů do jiné banky, což je naprosto přirozený projev čilého oběhu peněz v ekonomice a nejde o nic patologického. Prostě každý den chybí a přebývá likvidita jiným bankám a za běžné situace na trhu probíhá vyrovnávání těchto přebytků a deficitů likvidity na mezibankovním trhu naprosto hladce jako zcela rutinní operace.

K otázce, co je to vlastně hotovost, byste se měl neprodleně dovzdělat. Centrální banka poskytuje bankám hotovost vždy jen proti těm nejbonitnějším aktivům. Proto hotovost jsou také ty nejbonitnější peníze, jaké můžete v rámci daného peněžním systému držet. Bezhotovostní peníze držené v obchodní bance jsou také bonitní pouze tak, jak jsou bonitní aktiva držená danou bankou. Bezhotovostní peníze jsou tedy "nekvalitnější" a proto taky nesou úrok (teoreticky). Hotovost úrok nenese. Úrok z aktiv, které kryjí hotovost a které "leží" v rozvaze centrální banky, inkasuje namísto držitele hotovosti centrální banky (tomuto příjmu centrální banky se říká ražebné). V pasivech pak má centrální banka pouze záznam o tom, že emitovala daný objem hotovosti, přičemž z těchto pasiv jí neplynou žádné úrokové náklady, ve formě úroku vypláceného držitelům hotovosti. Takže proti hotovosti stojí konkrétní aktiva centrální banky. Představa, že hotovost jsou jen papírky, které někdo jen tak natiskl je doslova dětinská. Žádné peníze ve formě hotovosti, proti kterým by v bilanci centrální banky neležely skutečné bezhotovostní peníze, neexistují (pominuli padělky).

Skutečnost, že množství emitované hotovosti je menší než aktiva centrální banky samozřejmě Váš názor nijak nedokládá a hlavně není způsobilá jakkoliv vyvrátit mnou tvrzené skutečnosti. Činnost centrální banky se samozřejmě neomezuje pouze na emisi hotovosti a proto také aktiva centrální banky nemohou odpovídat objemu emitované hotovosti.

Z uvedeného plyne, že drtivá většina peněz má původ v úvěrové transakci, když veškeré peníze tedy vznikají současně s dluhem (nebo jiným aktivem) v bilanci bank. Žádné jiné peníze jednoduše neexistují a hotovost je jen speciální hmotná forma peněz, které již dříve vznikly v bilanci banky výše uvedeným způsobem. Nejprve vznikla v bance dvojice představující aktivum (např. dluh klienta) a současně pasivum ve formě peněz (vkladu půjčených peněz na účtu klienta) a teprve po té, co takto peníze vznikly, mohly být klientem z banky vybrány v hotovosti (pokud tedy banka disponuje dostatečně kvalitními aktivy, které by centrální banka přijala proti poskytnuté hotovosti). Tohle pořadí je pro pochopení dalších souvislostí velmi důležité. Lidé si často myslí, že hotovost a bezhotovostní peníze jsou dvě od sebe oddělené a autonomní entity. Není tomu tak.

Richard Fuld|26. 5. 2015 10:00| reakce na Tomáš Fürst - 25. 5. 2015 21:48

Ono to s těmi investicemi a spotřebou je taky takové ode zdi ke zdi. Když budete jen investovat na úkor spotřeby (lhostejno, zda se tak bude dít na dluh), tak se obvykle z oněch investic stanou zmařené investice, resp. opravné položky v bilancích bank, když se jednalo o investici na dluh. Každá investice potřebuje taky odběratele produkce, kterou ta investice bude produkovat, takže investování v situaci, kdy chřadne kupní síla poptávky, ekonomice moc nepomůže. Ekonomika není jen produkce a investice. Bez spotřeby to ta produkce ztrácí smysl, takže je třeba myslet na obě strany mince, nikoliv pouze adorovat investice jako všemocný všelék.

Richard Fuld|26. 5. 2015 08:50| reakce na Kruger - 26. 5. 2015 08:26

Řeč je o penězích, nikoli o komoditách a předpotopní barterové směně.

Kruger|26. 5. 2015 08:26| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 11:50

Ještě štěstí, že u Krugerrandu to tak není...
Ani u Rakouskouherské stokoruny, dukátu, tolaru...
Stále "fungují" a riziko protistrany neobsahují.
Stejně tak prvorepublikové 5ti, 10ti, 20ti koruny (kovové).
Ani všechny ty drachmy, liry, franky a pesety z doby Latinské měnové unie, které mám stále krásně v ohromném objemu paralelně obíhají, francouzské či švýcarské banky je přijímají i vydávají, při směně je spread nějaká 2% jako na jakémkoli forexu, zkrátka pohoda. Naštěstí se o tom nahlas moc nemluví - ještě by to někdo chtěl zakázat.
Mezitím Asijské země v čele s Čínou masivně hromadí to, co je oficiální propagandou v EU a USA vyhlašováno za barbarský relikt minulosti a dost možná se dočkáme překvapení v podobě podložení juanu, změny struktury koše SDR, nebo klidně i nějakého většího rachotu. To pak v USA a EU bude vyděšených nechápavých pohledů.

Jiří Suchý|25. 5. 2015 22:10| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 10:13

Pokud nejste akcionářem banky nebo nemáte pronajatou bezpečnostní schránku, pak Vám v bance nic nepatří. Rozhodně ne prostředky na vkladových účtech. Proč se banky bojí runů, když podle Vás s vklady nijak nenakládají. Minule jste mě peskoval za neznalost bankovního systému, když jste tvrdil, že banky k půjčování nepotřebují vklady. Nakonec jsme se tak nějak dohodli, že bez likvidity to prostě uzkutečnit nejde. A kde tedy podle Vás banky tu likviditu berou, když ne z vkladů? Proč pojišťujeme vklady v bankách, když s nimi nesmějí banky nakládat? Prosím o krátkou odpověď k věci, ne esej na A4.

Peníze nejsou dluhopisy ani úvěrové smlouvy, nikdo se na nich nezavazuje ke splacení čehokoli, proto k nim neexistují konkrétní dlužníci. Pokud by byly něčím kryté, pak by tím dlužníkem byla centrální banka. Dnes, jak rád tvrdíte a obhajujete, mají nulovou vnitřní hodnotu, takže centrální banka Vám tu nulovou vnitřní hodnotu dluží. Můžete si ji vyzvednout.
Nicméně ne všechny peníze vznikly dluhovou cestou a množství hotovosti je menší, než aktiva centrální banky, takže o jakémsi """krytí""" lze mluvit a pak lze tvrdit, že hotovost s dluhovými penězi nemá nic společného.

Tomáš Fürst|25. 5. 2015 21:48

Přátelé,

já té debatě o tom, kdo je větší padouch, jestli dlužník či věřitel moc nerozumím. Přijde mi to stejné jako ptát se, jestli je pět metráků moc nebo málo. Přijde na to, jestli vážíte uhlí ve svém sklepě nebo býka, který vám stojí na noze. A tak je to i s dluhem. Jde o to, jestli jste si půjčili na investici nebo na spotřebu. Investice je něco, co vám v budoucnu přinese více peněz než za kolik jste to koupili, spotřeba je všechno ostatní. Takže nejde o to, jak se "stát + soukromý sektor + zahraničí = 0" nasčítá, jde o to, jestli se ten dluh prožral nebo investoval. A protože přeborníkem v prožírání je stát, je pravděpodobnější, že větší problém představují dluhy států než dluhy soukromých firem.

Richard Fuld|25. 5. 2015 20:59| reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 19:17

Napsal jsem, že onen závěr platí i pro danou situaci. Já tedy nemám problém s logikou. Vy ale máte zjevně potíže se čtením a porozuměním psanému textu.

Dan|25. 5. 2015 20:04

až na ten závěr kurzivou: vyrovnaný státní rozpočet není nesmysl

I případě teoreticky nulového zahraničního obchodu může generovat (soběstačná) domácí ekonomika prostředky na chod (rozumně utrácejícího) státního aparátu

Josef Fraj|25. 5. 2015 19:17| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 18:59

Právě naopak, pokud vaše závěry neplatí i pro tuto situaci, tak neplatí vůbec. Ale to jsme zase u logiky, že?

Richard Fuld|25. 5. 2015 18:59| reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 18:45

Situace je stejná. Takový producent by měl by přijít o peníze investované do takové banky z důvodu, že nedokázal zajistit takový management, který by půjčoval peníze s dostatečnou obezřetností. Navíc taková situace je spíše teoretická a pokud by se v praxi vyskytla, pak pouze incidenčně a nelze z ní dovozovat žádné obecné závěry, že? :-)

Josef Fraj|25. 5. 2015 18:45| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 16:19

A pokud je německý producent jediným akcionářem banky, která půjčila Řecku?

Richard Fuld|25. 5. 2015 18:36| reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 18:14

Kdybyste četl, co píšu, pak byste zjistil, že stran vztahu ekonomie - kauzalita nejsme (zcela vzácně) v rozporu :-).

Jednoduše se snažíte se mnou nesouhlasit za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. :-) Jak říkám, je to legrace.

A rakouská škola je podle Vašich slov založena na logice. A tou se řídím taky, takže podle Vašeho vymezení základů rakouské školy, jsem vlastně příznivcem rakouské školy. :-)

Vy si pořád obecně stěžujete, jak opírám své argumenty o nějaké falešné korelace, ale zde žádnými korelacemi neoperuji. :-) Alespoň jste mi zde v diskuzi tedy žádnou takovou konkrétní korelaci neomlátil o hlavu. :-)

Mlátíte jen prázdnou slámu v rovině obecných tvrzení, jak je příznačné spíše pro ideology. :-)

Josef Fraj|25. 5. 2015 18:14| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 16:26

Já vím, co jsem řekl. A znovu opakuji, že nemám v úmyslu diskutovat s člověkem, který ignoruje kauzalitu, respektive nahrazuje ji libovolně vybranou korelací. Mohl bych si prostě vybrat opačnou korelaci a tvrdit, že nemáte pravdu. Pro mne taková diskuse nemá smysl.

Empirismus jednoduše neumožňuje zkoumání lidského jednání, právě protože neumožňuje zjistit kauzalitu ekonomických jevů, tak jako je tomu v při zkoumání přírodních jevů. Vy jste to vyřešil tak, že jste na kauzalitu rezignoval, čímž jste z vašich teorií udělal blábol. Já na rozdíl od vás, při selhání jedné metody, hledám metodu jinou a nabízí mně jí rakouská škola, což je v současnosti zřejmě jediná relevantní metoda pro zkoumání lidského jednání.

Richard Fuld|25. 5. 2015 16:26| reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 16:09

Ta Vaše logika a kauzalita v ekonomii, to je velká legrace.

Dovolte mi abych Vám připomněl Vaše nedávná slova (19. 5. 2015 15:45 zde: http://finmag.penize.cz/ekonomika/300257-ekonomie-neni-smesna-paveda):

"Ekonomie vs. opravdová věda.
Problém je, že při zkoumání lidského jednání exaktní věda nefunguje. Můžete si sebrat kolik chcete historickych dat, ale nedokážete z nich vyvodit kauzalitu. Nikdy nevíte, zda se něco děje kvůli něčemu nebo navzdory tomu něčemu."

Takže Vy mi vyčítáte, že nepotřebuji v ekonomii kauzalitu a sám její existenci popíráte.

Co se týče logiky, s tou samozřejmě nemám nejmenší problém, a taky jste mě zatím u nelogického výroku nikdy nepřistihl. :-)

Richard Fuld|25. 5. 2015 16:19| reakce na Jan Kopecký - 25. 5. 2015 15:50

Otázka, zda Řecku byly půjčovány vklady německých bank je téma, které tu bylo diskutováno snad u každého článku k Řecku. Německé vklady nebyly půjčovány Řecku (ani nikomu jinému), protože banky půjčují (státům i jednotlivcům) zásadně nově vytvořené peníze, nikoliv již existující peníze svých vkladatelů. A i pokud by to platilo, jak píšete, nic by to na mnou napsaném nezměnilo, protože by se stále jednalo o neobezřetné chování banky, za něž by měli být odpovědní především akcionáři banky a v rámci bankovního dozoru centrální banka, nikoliv vkladatelé.

Opakuji, že německý producent není v pozici, že své peníze neuvidí. Ten své peníze dostal okamžitě po dodání své produkce a tyto taky pravděpodobně už dávno utratil za platy, ostatní náklady a investice, takže pro něj bude mít vždy smysl exportovat své zboží komukoliv, kdo má momentálně peníze, lhostejno zda půjčené, nebo vlastní.

Josef Fraj|25. 5. 2015 16:09| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 14:05

Omlouvám se, ale neumím vést diskusi o ekonomii s člověkem, který opakovaně prohlašuje, že v ekonomii nepotřebuje logiku a kauzalitu. Pro mne je diskuse výměna logických argumentů, tedy pravý opak toho, co tu provozujete vy.

Navíc už jsme to probrali někdy před dvěma měsíci a nepozoruji, že byste se od té doby někam posunul. Jenom bychom se opakovali.

Jan Kopecký|25. 5. 2015 15:50| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 15:36

o.k., pokud chcete mít v pohádce na ostrově kromě pana Řecko a pana Německo i "Banku", tak budiž - peníze mohla panu Řecko půjčit Banka, jenže šlo stejně zas o peníze panem Německem v Bance uložené - nic se tím nemění na tom, že pan Německo peníze asi hned tak neuvidí - a je pak otázkou, jaký smysl má být takovýmhle "exportérem" a čí počínání je smysluplnější.

Richard Fuld|25. 5. 2015 15:49| reakce na Tomas Kaleta - 25. 5. 2015 15:40

Já si nespojuji bohatství země s jeho schopností vytvářet obchodní přebytky. Mluvím o výkonnosti dané země. Teoreticky může být taková země s obchodním přebytkem úplně chudá, protože prodává své nerostné bohatství nebo svoji produkci přes prostředníky, k nimž ono bohatství pluje, namísto k producentům.

Zdrojem "bohatství" v USA je dluh ("způsobený" rovněž obrovským deficitem obchodní bilance). Takže o bohatství v běžném významu toho slova ani nejde. Jde jen o vlastnictví reálných statků, proti nimž stojí gigantické dluhy.

Tomas Kaleta|25. 5. 2015 15:40| reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 11:09

Myslim ze sa trochu mylite ak si spajate bohatstvo a vykonnost ekonomiky s jej obchodnym prebytkom. Nie vzdy to tak funguje - vid USA. USA maju obrovsky obchodny deficit, a v podstate je tento deficit zdrojom ich bohatstva:)

Richard Fuld|25. 5. 2015 15:36| reakce na Jan Kopecký - 25. 5. 2015 15:18

Hodně mizerná pohádka. Ta pohádka by měla znít spíš takto. Pan Německo dostal za auto zaplaceno, aniž by panu Řecku cokoliv půjčil a takto získané peníze dávno utratil jiné zboží vyrobené v Německu. To že si pan Řecko půjčil na auto vyrobené panem Německo neznamená, že pan Německo má proč kecat do vztahu, který je mezi bankou a panem Řeckem. Banka jistě panu Řecko půjčila s tím, že si předem řádně ohodnotila schopnost pana Řecko splatit dluh poskytnutý na nákup auta a zajistila si tento dluh zástavním právem k majetku pana Řecko. Pokud tak banka neučinila, pak nepodnikala banka s dostatečnou mírou obezřetnosti a pokud pan Řecko nesplácí a banka nemá žádné zástavní právo, pak měli dojít k úhoně pouze akcionáři vlastnící onu banku s nezodpovědným vedením. Takto vypadá pohádka pro děti, kterým by se nikdy nemělo lhát. :-) A ještě je jim třeba na závěr říct, že pan Německo ani pan Řecko nejsou státy, jak by se mohlo zdát, ale že jde o jednotlivé lidi, kteří si chtěli koupit auto, na které si nehodlali předem našetřit.

Jan Kopecký|25. 5. 2015 15:18

Milé děti, povím vám pohádku - žili byli kdysi kdesi na jednom krásném ostrově jeden pán jménem Německo a ten vyrobil bezva autíčko. Jeho sousedovi jménem Řecko se autíčko moc líbilo a rád by ho měl. A tak mu pan Německo řekl - fajn, prodám Ti ho, a když na něj zrovna nemáš, nevadí - tak ti na něj peníze půjčím. Pan Řecko zajásal, obchod se uskutečnil, a mohl se hned vozit ve svém novém krásném autíčku. Jenže protože nebylo nic, co by na oplátku mohl či chtěl od pana Řecko během doby domluvené ke splacení půjčky koupit pan Německo, neměl pan Řecko z čeho panu Německo půjčku na autíčko splatit. A tu se začali hádat, čí je to vina, a co s tím? Cože? Že má mít pohádka vždy dobrý konec? Milé děti - život není pohádka.