Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Konec bankovních účtů zdarma?

| 9. 9. 2016

Kdo by platil za běžný účet, když účtů zadarmo je dvanáct do tuctu? Z různých důvodů se takoví lidé najdou. A ti ostatní se kvůli záporným úrokovým sazbám, ordinovaným centrálními bankami, s účty bez poplatků možná také brzo budou muset rozloučit.

Očima expertů: Konec bankovních účtů zdarma?

Obří německá Postbank zrušila účty bez poplatků. Důvod? Sama musí za uložení peněz u Evropské centrální banky platit, takže účty zadarmo jsou pro ni ztrátové.

Takový je tedy důsledek toho, že Evropská centrální banka zavedla záporné úrokové sazby, jinými slovy za uložení peněz v ECB komerční banky platí. Česká národní banka zatím sazbu drží chloupek nad nulou. Nikdo ale neříká, že to tak bude navždy. Guvernér Jiří Rusnok už dřív připustil, že by Česká národní banka mohla sazby srazit do minusu. A když se na to někdo dostatečně nepřipraví, dodával, je to prý jeho chyba. Na co se ale máme připravovat? Budou české banky, až záporné sazby přijdou, také zavádět poplatky u účtů, které jsou zatím zadarmo?

Na to se ptáme ekonomů, bankéřů, finančních poradců. Troufnou si podle nich banky zase vybírat poplatky za základní služby?

Vladimír Michna

tiskový mluvčí Zuno

+1
+
-

Konec bezpoplatkových účtů v Česku se zatím určitě neblíží. Nedá se předpokládat, že by banky, které vsadily na politiku žádných nebo jen minimálních poplatků, nyní své záměry přehodnotily. Čeští klienti by jim to rychle spočítali. Banky si spíš musí najít jinou cestu, jak ušlé zisky kompenzovat. Řešením jsou nové služby zákazníkům na míru. Banky můžou lidem třeba pomáhat při nákupu automobilu, bydlení nebo zařízení slevy. Pro mnohé už je banka spíš jako supermarket nebo e-shop. Chtějí rychle vyřídit požadavek a jít si po svých, ale zároveň jako v marketu mají možnost si rychle vybrat. Přicházející metamorfóza bank má svůj předobraz v proměně velkých nákupních chrámů s vysokými stropy v malé internetové obchůdky s řídkou strukturou skromných výdejen zboží. Navíc, lidé už nyní chtějí od bank víc než jen transakční služby. Přáli by si třeba pomoc s finanční situací.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
+1
+
-

Když jsem byl na základní škole, tedy ještě za komunismu, byla propaganda spoření. Na vkladní knížce s roční výpovědní lhůtou úročené čtyřmi procenty byla v roce 1989 víc jak polovina všech vkladů. Dnes vám autority říkají opak: Kdo spoří a neutrácí, ať má na běžném účtu buď úrok nula, anebo dokonce ať ztrácí peníze. Minusové sazby v Evropě jsou jako daň na vklady. Zatím ji platí banky, ale budou ji přenášet na klienty. Banky v podstatě můžou dělat čtyři věci:

  • také sníží úročení účtů do minusu
  • zpoplatní (nebo víc zpoplatní) nejrůznější služby
  • zdraží úvěry
  • budou to platit dál samy (ha ha ha)

Trojku vylučuji. Říká se tomu kapitalismus, nerozčilujte se. Jednička taky není moc pravděpodobná – když banky dají běžný účet do minusu, odvysílá to Nova a napíše o tom Blesk, tak lidé účty prostě vyberou. Můžou zkusit zdražit úvěry. Ale nejspíš budou především vymýšlet různé „inovativní“ poplatky – třeba za vložení velkého vkladu. Kolega Nacher bude mít alespoň v soutěži o nejabsurdnější poplatek kupu kandidátů.

Pavel Filandr

projektový manažer retailových produktů České spořitelny

Pavel Filandr
-16
+
-

Jakákoli služba má svou cenu. Častý argument – „máte moje peníze, na kterých vyděláváte, dejte mi tedy účet zdarma“ pozbývá v kontextu současné ekonomiky logiku. Bankovní služby mají být dostupné, bezpečné, kvalitní a klienti na banky v tomto ohledu spoléhají. A to skutečně není zadarmo.

Na druhou stranu vidíme všude ve světě nástup fintech a startup firem, které se zaměřují na jednotlivé služby, které banky poskytují, a jsou schopné a ochotné nabízet některé základní služby zdarma. A to celosvětově nadále vytváří tlak na banky, který možná bude v Evropě umocněn dalšími direktivami z Bruselu. Dovolím si tak odhadovat, že některé základní služby budou u některých bank i nadále zdarma. Česká spořitelna se dlouhodobě snaží klienty odměňovat, než lákat na účty zadarmo. A nadále vyvíjíme služby, které jim přinesou mnohem víc než jen základní bankovní služby.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+8
+
-

Banky to s obnovením poplatků můžou zkusit. Přeji jim hodně štěstí. A dávám jim tak rok. Hned zkraje roku 2018 nabyde účinnosti nová směrnice o platebních službách na vnitřním trhu Evropské unie (PSD2). Příslušná legislativa je nyní v Česku ve stadiu vládního návrhu k připomínkám odborné veřejnosti a bankovní lobby napíná všechny své síly, aby tradiční banky s novou legislativou ztratily co nejméně. Ostatně proto se také o návrhu na veřejnosti moc nemluví. I tak má nová legislativa enormní disruptivní potenciál. Třeba proto, že banky budou muset zpřístupnit účty svých klientů – pokud ti si to budou přát, pochopitelně – třetí straně, například mladé, dravé fintech platformě provozující nízkonákladovou a uživatelsky přátelskou aplikaci. Tradiční banky zkrátka budou mít docela jiné starosti než znovuzavádění poplatků. Bankovní sektor napříč Evropu čeká pět transformativních let, pět let konsolidace, propouštění a nostalgického vzpomínání na zlatá tučná léta před finanční krizí.

Dagmar Prajzlerová

manažerka projektu Partners bankovní služby

Dagmar Prajzlerová
-3
+
-

Pokud by v Česku nastala stejná situace jako ve zmíněných evropských zemích, lze předpokládat, že by se některé naše banky chtěly inspirovat. Zavedení poplatků za běžně využívané služby u bankovních kont občanů, jako jsou třeba příchozí a odchozí transakce nebo poplatek za vedení účtu, by ale zcela jistě vedlo k odlivu klientů jinam. Banky by si určitě analyzovaly situaci, jestli by úbytek klientů mohl způsobit větší ztrátu (jak peněz, kterými banka hospodaří, tak i ztrátu příležitosti nabídnout úvěrové produkty, na kterých dnes banky vydělávají nejvíc), než tu, kterou by banky utrpěly v případě, že by centrální banka vyhlásila zápornou úrokovou sazbu. Bezpoplatková politika nemá v Česku dlouhou tradici a zpětné zavedení poplatků by nepochybně otřáslo důvěryhodností dané banky. Co se týče záporných úrokových sazeb, Česká národní banka stále odolává a podle aktuálních informací, které mám, žádnou změnu v dohledné době neplánuje. Ve výhodě jsou klienti, kteří mají svoje peníze na účtu  s nějakou zárukou či garancí podmínek v řádu několika let.

Ján Franek

tiskový mluvčí Fio banky

Ján Franek
+14
+
-

Současná situace na trhu a záporné úroky evropské centrální banky mají za následek zvýšené náklady bank. K tomu se přidávají i úrokové sazby úvěrových produktů, které jsou na historických minimech, a s tím související klesající marže bank. Dále také regulace ze strany Evropské unie například u transakcí platebními kartami. To všechno má za následek stále se snižující zisky finančních institucí. Přesto všechno chceme i nadále poskytovat běžné bankovní služby bez poplatků tak, jak jsme si to vytyčili na začátku svého působení. Současná situace se odráží v klesající úrokové sazbě na spořicích produktech, ale naše běžné účty, které nabízíme zdarma občanům, podnikatelům i firmám, měnit nechceme.

Zdeněk Bubák

šéfredaktor portálu Finparáda.cz

Zdeněk Bubák
-1
+
-

Anketa

Která odpověď vám přišla nejvýstižnější?

Důležité sazby České národní banky jsou sice nízké, ale zatím nejsou záporné. I tak snižují bankám výnosy. Ty se ovšem zatím snaží bezpoplatkové účty zachovat. Bankovní trh je v Česku v poplatkové pasti. Velké banky se bojí konkurence nízkonákladových bank a bezpoplatkové účty nemůžou jednoduše zrušit. Malé a nyní už i střední nízkonákladové banky by zvýšením poplatků u běžných transakcí ztratily tvář, a ohrozily by tak svoji klientskou základnu.

Většina bank se proto zatím snaží zvyšovat poplatky u méně častých operací, například u transakcí na pobočce, v telefonním bankovnictví či za upomínky a podobně. Cestou by pro ně mohlo být to, že výhodné poplatky budou nabízet jen za nějakých podmínek, napíklad při minimálním příjmu na účet, minimálním počtu transakcí kartou za měsíc, při nákupu dalších produktů dané banky a podobně. To by jim mohlo částečně nahradit ušlé zisky z bezpoplatkových účtů.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 9. 9. 2016 09:44

Záporné úroky se do poplatků může dařit přenášet jen dokud budou v záporu pouhé desetinky.
Až centrální banky budou chtít po další krizi (za rok? za tři?) chtít úroky tradičně srazit o 4-5 procentních bodů, poplatky to již nemohou kompenzovat.

Názor z tábora protivníka, bývalého člena měnového výboru FEDu:
Existence hotovosti brání tržnímu ustanovení úrokových měr (WTF?) a je potřeba ji ZRUŠIT. Jako by úrokové míry dávno neurčovala centrální plánovací komise (CB), žádný trh!
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3306279/kocherlakota-pokud-chceme-aby-trhy-fungovaly-musime-zrusit-hotovost.html
Držitelé vkladů, ČTĚTE POZORNĚ!


Aleš Michl je tradičně vedle jak ta jedle (od doby, co se zaprodal burešovskému oligarchovi) - žádný poplatek za "vložení velkého vkladu" nebude. Kdo by proboha chtěl vkládat hotovost do dnešních rozvrácených bank, kde hrozí bail-iny, záporné úroky a naopak zákazy výběrů, omezení a rušení hotovosti? Dříve či později se záporné úroky dostaví a lidé budou řešit přesný opak - jak své peníze z banky dostat. Nastanou naopak omezení výběrů na "týdenní kapesné 1000Kč", rostoucí poplatky za výběr, zkrátka cokoli, co má šanci zmírnit runy. Prodeje sejfů strmě nerostou proto, že si lidé přejí VKLÁDAT hotovost do bank :-)

Fuldoidní fanklub dávno vyvráceného Keynese a Marxe zkouší dorazit poslední zbytky kapitalismu všemi dostupnými prostředky:
http://roklen24.cz/a/wAxFc/jak-se-vrazdi-kapitalismus

Takže co přijde za rok, za 3, za 8?

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:07

No to je právě ten problém, že Vy uvažujete staticky. Vy si představujete, že jednorázová injekce nastartuje ekonomiku, kterou pak nechají zase chcípnout. Pak to bude fungovat přesně jak popisujete. Proto jedině účinným bude kontinuální vyrovnávání nedostatečné kupní síly poptávky kontinuální fiskální expanzí v takové intenzitě, aby ceny byly stabilní. Jednorázové akce budou mít samozřejmě jen jednorázový a krátkodobý efekt, přesně jak popisujete.

S nákupy akcií centrální bankou mám i já problémy. :-) V tom se shodneme.

-8
+
-

Další příspěvky v diskuzi (70 komentářů)

Jan Altman | 9. 9. 2016 09:44

Záporné úroky se do poplatků může dařit přenášet jen dokud budou v záporu pouhé desetinky.
Až centrální banky budou chtít po další krizi (za rok? za tři?) chtít úroky tradičně srazit o 4-5 procentních bodů, poplatky to již nemohou kompenzovat.

Názor z tábora protivníka, bývalého člena měnového výboru FEDu:
Existence hotovosti brání tržnímu ustanovení úrokových měr (WTF?) a je potřeba ji ZRUŠIT. Jako by úrokové míry dávno neurčovala centrální plánovací komise (CB), žádný trh!
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3306279/kocherlakota-pokud-chceme-aby-trhy-fungovaly-musime-zrusit-hotovost.html
Držitelé vkladů, ČTĚTE POZORNĚ!


Aleš Michl je tradičně vedle jak ta jedle (od doby, co se zaprodal burešovskému oligarchovi) - žádný poplatek za "vložení velkého vkladu" nebude. Kdo by proboha chtěl vkládat hotovost do dnešních rozvrácených bank, kde hrozí bail-iny, záporné úroky a naopak zákazy výběrů, omezení a rušení hotovosti? Dříve či později se záporné úroky dostaví a lidé budou řešit přesný opak - jak své peníze z banky dostat. Nastanou naopak omezení výběrů na "týdenní kapesné 1000Kč", rostoucí poplatky za výběr, zkrátka cokoli, co má šanci zmírnit runy. Prodeje sejfů strmě nerostou proto, že si lidé přejí VKLÁDAT hotovost do bank :-)

Fuldoidní fanklub dávno vyvráceného Keynese a Marxe zkouší dorazit poslední zbytky kapitalismu všemi dostupnými prostředky:
http://roklen24.cz/a/wAxFc/jak-se-vrazdi-kapitalismus

Takže co přijde za rok, za 3, za 8?
+20
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 9. 2016 11:52
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 09:44

Pan Sims zřejmě taky převzal moji teorii. :-)
www.patria.cz/zpravodajstvi/3304035/centralni-banky-nas-z-deflacni-pasti-nedostanou-ceka-se-na-fiskalni-impuls.html

Citace pana Simse:

"Z praxe všichni dobře víme, jak tento proces funguje v zemích s nezodpovědnou vládou. Příkladem je Brazílie v osmdesátých letech, kdy soustavně vysoké deficity doprovázely vysoké dluhy a růst monetární báze a výsledkem byla vysoká inflace. Sims tvrdí, že vše může fungovat i s opačnými znaménky a výsledkem jsou deflační tlaky. ....

Sims říká, že Japonsko může z deflační pasti uniknout pouze v případě, že propojí svou monetární a fiskální politiku, obojí pak musí být podřízeno dosažení inflačního cíle. Ač to neřekl explicitně, zdá se, že by to znamenalo zvýšení vládních deficitů a jejich financování permanentním zvýšením rezerv centrální banky. ...

Zdá se, že tímto směrem Japonsko skutečně jde, ale vláda k takovému rozhodnutí ještě nedospěla. Jejím hlavním cílem je stále dosažení vyrovnaného rozpočtu a nedávná fiskální injekce má být jen přechodná. Sims uvažuje podobně i o eurozóně. Pokud je ale v Japonsku únik z deflační pasti složitý, v eurozóně je ještě těžší, protože tam neexistuje žádná jednotná fiskální politika a Německo tlačí opačným směrem, než by podle popsané teorie mělo. "

Přesně tak, QE bez fiskální expanze je pouze k smíchu a pro nafukování bublin na kapitálových trzích. QE by měla pouze uvolnit ruce vládám k většímu tempu fiskální expanze a posílení poptávky, teprve takovéto stabilní posilování poptávky po reálných statcích může pomoci nastartovat ekonomiku a udržet ji i nadále v chodu.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 9. 2016 12:16
reakce na Richard Fuld | 9. 9. 2016 11:52

Přesně, to bude další krok téhle šílené hry na oddalování nevyhnutelného.

Japonsko s největším dluhem 250% na světě si půjčí další megaranec, ze kterého bude rozdávat lidem vrtulníkový nepodmíněný příjem a vládě poskytne prostředky na zkorumpované a neefektivní investice (jiné sám rád dělá soukromý sektor za své), které dále přesunou vzácné výrobní prostředky (velmi omezenou japonskou půdu, scvrkávající se japonskou produktivní populaci, draze dovážené suroviny, ...) s produktivního efektivního soukromého sektoru do jalové státní sféry.

A za rok se zase budou divit, že jim hospodářství hapruje a zkusí ho "oživit" ještě něčím šílenějším.

To bude paráda - schválně jak dlouho jim to vydrží. Asi do vymření, udlužení, postátnění celé ekonomiky, ...
Ale zase je prima sledovat to takhle přes půl světa.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:07
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 12:16

No to je právě ten problém, že Vy uvažujete staticky. Vy si představujete, že jednorázová injekce nastartuje ekonomiku, kterou pak nechají zase chcípnout. Pak to bude fungovat přesně jak popisujete. Proto jedině účinným bude kontinuální vyrovnávání nedostatečné kupní síly poptávky kontinuální fiskální expanzí v takové intenzitě, aby ceny byly stabilní. Jednorázové akce budou mít samozřejmě jen jednorázový a krátkodobý efekt, přesně jak popisujete.

S nákupy akcií centrální bankou mám i já problémy. :-) V tom se shodneme.
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 10. 9. 2016 08:29
reakce na Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:07

Ekonomika musí fungovat sama od sebe, pokud je mrtvá, žádná jednorazová injekce nebo udrožování v chodu ji neoživí, je to jako ohřívat mrtvolu. Pokud ekonomika nefunguje, je problém někde jinde, dnes v šílených regulacích a šíleném přerozdělování, které ničí jakoukoliv aktivitu a motivaci.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:36
reakce na foxy | 10. 9. 2016 08:29

Jestli máte na mysli šílené tržní přerozdělování, jehož tempu nestačí v atmosféře hysterické fiskální "odpovědnosti" přerozdělování státní, pak máte pravdu. Pokud ale naříkáte nad nadměrným STÁTNÍM přerozdělováním, pak jste vedle.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 9. 2016 17:12
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:36

Dnes přednáška na téma "Šílené tržní přerozdělování"
Váš VUML
--------------
Zítra brainstorming o metodách státního přerozdělování.
Panelová diskuse o tom, jak stát nestíhá přerozdělovat, jak již ani přerozdělovací metody soudruhů Stalina a Hitlera v dnešní době nestačí.
Hlavní diskutující:
Mao 2.0
Pol Pot 0.3beta
Mugabe+
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 9. 2016 19:34
reakce na Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:07

Nedostatečná kupní síla poptávky je keynesiánský blud.
Pokud zde je zboží za 100 miliard, ale na utrácení z nějakého důvodu jen 50 miliard, holt ty ceny musí klesnout (asi je někdo před tím inflací přehnaně vyhnal nahoru). A ne aby si stát "chybějících" 50 mld vytiskl, polovinu aut, rohlíků, obleků, podílů ve firmách, ... za ně koupil a nechal je zplesnivět či je rozdal svým kamarádům.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:44
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 19:34

Nedostatečná kupní síla není bludem, ale realitou, bez ohledu na to k jakému názorovému proudu toto konstatování přiřadíte.

Vaše představa, jak se zboží vyrobené s náklady 100 prodá jen za 50 a nebude to mít žádné jiné následky, než pokles cen, je opravdu směšná.

Cena toho zboží je v pořádku není předražené, jen těm co bylo zaplaceno za jejich práci, která byla potřebná k produkci toho zboží nestačí na to, aby si je ti, kdo je vyrobili koupili. To je logický důsledek tržního přerozdělování a následných úspor, které chybí v kupní síle poptávky. Pokud pak stát tento výpadek kupní síly nahradí natištěnými penězi, produkce se prodá, aniž by musela její cena klesat, či růst. Tržní přerozdělení zůstane zachováno a nebylo třeba jej eliminovat přerozdělením státním (tedy prostřednictvím daní).

Myslím, že moje řešení je elegantnější, než ten Váš bezhlavý skok do deflační spirály. :-)
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 9. 2016 22:39
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:44

Pokud někdo vyrábí za 100 a je schopen prodat jen za 50, tak dělá něco špatně.
Přetvoří vzácné vstupy o celkové hodnotě 100 na výstupy o hodnotě 50.
A logicky si zaslouží jediné - odstranění z trhu a nahrazení někým, kdo bude schopen přetvářet vstupy na výstup o hodnotě vyšší, někým efektivnějším a celospolečensky přínosnějším.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:27
reakce na Jan Altman | 11. 9. 2016 22:39

Ale kdepak. Vy to vnímáte v rozměru jediného producenta. V agregátním rozměru jde o to, že všichni vyrobí statky v hodnotě 100, ale v důsledku tržního přerozdělení je kupní síla poptávky oslabena např. na 50 (v realitě ale třeba jen na 95). Pokud si poptávka není schopna doplnit svou kupní sílu (vlastním dalším zadlužením, přerozdělováním, nebo utrácením státu na další dluh), pak jsme automaticky v recesi, nebo spíše v krizi.

Jinak krásně jste nechtěně nastínil mechanismus deflační spirály, když píšete, že když někdo vyrobí statky za 100 ale je schopen je prodat jen za 50, pak musí dojít k jeho odstranění. S odstraněním onoho "neefektivního" producenta sice snížíte nabídku, ale současně rozšíříte řady nezaměstnaných a tím dále oslabíte kupní sílu poptávky, což udělá z dalšího, dříve efektivního producenta, producenta, který bude odstraněn a takto teoreticky skončíte s odstraněním ekonomiky jako takové.

A Vaše představa, jak ten neefektivní producent bude okamžitě zázračně nahrazen nějakým efektivním producentem je opět k popukání. Než se takoví efektivní producenti objeví (např. v důsledku technologického pokroku), bude ekonomika v troskách.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 10. 9. 2016 20:58
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:44

Stejně tak směšná je Vaše představa, že stačí těch chybějících padesát dotisknout a nebude to mít jiné následky, než že se zboží prodá.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 08:16
reakce na Jan Capouch | 10. 9. 2016 20:58

A jake to bude mit jiné následky? :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 13. 9. 2016 09:49
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 08:16

O inflaci jste nikdy neslyšel?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:48
reakce na Jan Capouch | 13. 9. 2016 09:49

Samozřejmě slyšel. Proč by ale mela nastat inflace, když zboží, které má cenu 100 se prodá na trhu za 100? Kde tu vidíte inflaci (ve smyslu růstu cen?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 12:26
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:48

O Velikonocích na chatě děláváme kraslice.
Příští rok je asi zkusíme i prodávat, plánuji jich vyrobit a prodat tak 200.
Jedné kraslice si budeme cenit na 500Kč (je to docela piplačka, nejsme moc manuálně zdatní a jsme z Prahy přeci jen zvyklí na určitou hodinovku).
Ale lidi budou ochotní dát jen 10Kč.
Takže asi napíšeme Rusnokovi, aby si vytiskl 490x200Kč, abychom to zboží, které má cenu 500, všechno prodali. Bude to dozajista monetárně neutrální krok, bez vlivu na inflaci a bez hrozby, že to někoho dalšího poškodí.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:08
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 12:26

Pořád žádnou inflaci nevidím. Sám píšete, že je to piplačka a 500,-Kč tedy není přemrštěná cena (abychom byli konkrétní, předpokládám, že jeden pracovník vyrobí za den např. 2 kraslice). Pokud stát výrobce kraslic zadotuje natištěnými penězi, tak prodej kraslic za 10,-Kč (+490 dostane výrobce od Rusnoka) k žádné inflaci nepovede. Zákazníci budou spokojený, že mají kraslice za 10,-Kč a prodejce bude spokojen, že se malováním kraslic docela dobře uživí. Inflace? Žádná! A navíc zde máme několik zaměstnanců, jejichž práce by na trhu nebyla zaplacena, takže nedřepí na podpoře v nezaměstnanosti a vyrábí dotované kraslice.

P.S. Namísto výroby kraslic si tam klidně dosaďte např. veřejnou dopravu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 9. 2016 18:30
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:08

Jenže bez dotací neprodejné kraslice jsou z ekonomického pohledu plýtváním zdroji!
Zdroji vzácnými, které mohly být jinde využity lépe.

Stejně tak bych mohl plakat, že celé týdny vždy ráno nanosím uhlí ze dvora do sklepa a odpoledne ho zase vynosím ze sklepa na dvůr. A tak každý den.
Strašně se u toho nadřu. Keller, Březina a Škromach by asi řekli, že odměna by měla být úměrná namáhavosti práce.
Jenže soused, který se na mne při této činnosti s pobavením dívá, mi je ochoten dát jen pětikorunu (ze soucitu).
A při tom já mám pocit, že za takovou dřinu si zasloužím aspoň 40 tisíc měsíčně.
Takže mi tiskař Fulda dotiskne 35995.
A bude tvrdit, že to je správné, že negeneruje inflaci, že tiskem nikoho (ostatní držitele korun) o nic nepřipravil, nezdeformoval trh, naopak podpořil ekonomiku.
No já tedy fakt nevím - představte si, že bychom to s těmi kraslicemi či s tím uhlím dělali takto všichni a všem nám stát dotiskl.
Podle vás by nastala prosperita, podle mne katastrofa.

Každopádně: zítra jdu do posilovny a je to hrozná dřina. A dostávám za to nehorázný MINUS XX korun. A chtěl bych to také dorovnat na "důstojný" příjem odpovídající té námaze.
Až mi ten příjem z tiskárny budete dorovnávat, tak asi seknu s prací a budu za vámi natištěné peníze jen sportovat.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 15:06
reakce na Jan Altman | 26. 9. 2016 18:30

Bez urážky. Přečtete si co jste tu napsal: "Jenže bez dotací neprodejné kraslice jsou z ekonomického pohledu plýtváním zdroji! Zdroji vzácnými, které mohly být jinde využity lépe."

Takže podle Vás, když někdo pomaluje vaječnou skořápku, která by se jinak vyhodila, tak tím plýtvá zdroji? No to snad néééé. :-) Navíc vaječné skořápky pattří mezi snadno obnovitelné zdroje!

Které ty vzácné zdroje mohly být lépe použity? Ty z ničeho vzniklé peníze, které představují tu dotaci? Vždyť sám tvrdíte, že peníze vytvořené z ničeho nejsou žádným zdrojem a já s Vámi samozřejmě souhlasím. :-)

Nebo tím zdrojem byl čas, který strávila ta nezaměstnaná osoba malováním těch vajec? Nic lepšího na práci ale neměla. Dotace byly poskytnuty právě proto, aby se pro tuto NADBYTEČNOU osobu vytvořila práce. O jakém VZÁCNÉM zdroji zde píšete?

Vaše absurdní přirovnání k nošení uhlí ze sklepa a zpět je samozřejmě zcela nepřiléhavé. Ta malířka (na rozdíl od nosiče uhlí) vytvořila skutečnou hodnotu. Za malované kraslice byly lidé ochotni dobrovolně zaplatit. Nešlo o bezúčelnou zbytečnou práci. Někoho ty kraslice potěšili. Měli pro něj hodnotu.

A když budete nezaměstnaný a půjdete do městské posilovny dělat trenéra, tak to bude vše v pořádku i když budete placen (dotován) z městské pokladny. I když vstupné do posilovny bude městem dotováno, proto aby lidé pro své zdraví něco udělali a nevymlouvali se, že posilovna stojí moc peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 10. 9. 2016 18:05
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:44

"Cena toho zboží je v pořádku není předražené, jen těm co bylo zaplaceno za jejich práci, která byla potřebná k produkci toho zboží nestačí na to, aby si je ti, kdo je vyrobili koupili. To je logický důsledek tržního přerozdělování a následných úspor, které chybí v kupní síle poptávky. Pokud pak stát tento výpadek kupní síly nahradí natištěnými penězi, produkce se prodá, aniž by musela její cena klesat, či růst."

Aha, takže "zboží" je vyrobené, stačí len natlačiť peniaze, aby sa predalo.

Ku/va, aké jednoduché, nobelofka za ekonomiku Vás neminie...
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 9. 2016 19:30
reakce na Martin Risik | 10. 9. 2016 18:05

Však takto to funguje už desítky let. Proč si myslíte, že jsou vyspělé kapitalistické státy tak zadlužené?
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 9. 2016 22:43
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 19:30

"Funguje" to tak, že to generuje velké deprese, finanční krize a hlavně mamutí neefektivity a plýtvání.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:35
reakce na Jan Altman | 11. 9. 2016 22:43

Velká deprese byla naposledy za zlatého standardu v 30-tých letech. A spouštěčem byly spekulace na akciových trzích za vypůjčené peníze. Bohužel kapitálový trh, který by měl být jakousi servisní firmou pro reálnou ekonomiku se stal něčím, co tu reálnou ekonomiku dokáže velmi tvrdě zasáhnout a ochromit. Každý nástroj může být dobrým služebníkem i zlým pánem.

Od té doby, co se státy kontinuálně zadlužují životní úroveň a bohatství roste. Pokud někdo "rozhodne", že už zadlužování bylo dost, automaticky přivodí problémy a životní úroveň a tvorba bohatství v lepším případě jen stagnuje. Tohoto by si musel všimnout i slepý.

A o jaké neefektivitě tu mluvíte, když hrstka produktivních lidí dokáže vytvořit tolik statků, že si celá společnosti velmi dobře žije? To je naopak znamení růstu efektivity. Efektivní jsme dost, jen nám chybí ti, co by té efektivity využívali. Chybí ti, co by to co efektivně vyprodukujeme, spotřebovali. A není to tím, že lidé nemají chuť více spotřebovávat. Je to tím, že na to nemají peníze.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 9. 2016 14:53
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:35

Znamenie rastu efektivity? Vyrobí sa za 100 ale nikto si to bez zadlženia nemôže kúpiť, lebo má len 50,to čo je za efektivita?
Efektívne by bolo vobec nevyrábať, ak to nikto nevie kúpiť, načo produkovať statky/služby, ktoré nemožno kúpiť?

Dokážete to pochopiť?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 9. 2016 15:43
reakce na Martin Risik | 12. 9. 2016 14:53

Efektivita je v tom, že za méně jak za 100 to nikdo jiný vyrobit nedokáže. To, že si to kupující nemohou dovolit přece není projevem neefektivity producenta.

Projevem neefektivity producenta, který vyrábí za 100 by bylo, kdyby kromě něho existoval někdo, kdo to umí vyrobit za 50. A opět je irelevantní jestli existuje poptávka, která si může dovolit zaplatit 100.

Dokážete to pochopit? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 9. 2016 19:22
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 15:43

Ja to chápem. Len vy nechápete, že práve tá "poptávka" je relevantná.

Zvyšok vám vysvetlil pán Bárta nižšie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 12. 9. 2016 16:29
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 15:43

Neefektivita to je, protoze pokud takovy vyrobce vyrobi treba 100000 vyrobku za 100, pricemz trh (potencialni kupce) pro tento vyrobek ma jen v poctu 50000 kusu, vyrabi tech druhych 50000 zbytecne. Zdroje, ktere tento vyrobce pouzil na vyrobu tech 50000 neprodejnych kusu, by nekdo jiny pouzil na vyrobu neceho jineho, o co by trh mel zajem.

Kdyz pekar upece 5000 rohliku a prodava je za 2 Kc, pricemz mu jich 1000 kazdy den zbyde (protoze do jeho prodejny proste prijde kazdy den jen omezene mnozstvi kupujicich), utzi tento pekar 8000 denne za rohliky. Myslite, ze kdyby tem kupujicicm nekdo dal 2000 (v souctu), sli by a koupili kazdy den o tech 1000 rohliku vic? Nebo by bylo lepsi, kdyby ten pekar radeji usetril suroviny, energii a namahu za tech 1000 rohliku, a misto toho upekl treba kolace, kterych by prodal vic? Nebo proste jen usetril suroviny, energii a namahu, upekl jen tech 4000 rohliku ktere proda, a nekdo jiny by tim padem z tech zbyvajicich surovin udelat neco jineho, a treba nekde jinde, kde ty suroviny ted chybi?
Podle Vas je duvod pro neprodane rohliky ten, ze kupujici nemaji na to, aby si tech rohliku koupili vic, podle mne je tim duvodem to, ze proste ten pekar pece vic rohliku nez je pro jeho prostredi idealni, a tim padem plytva zdroji (surovinami, energii), a mel by toho nechat.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 9. 2016 19:53
reakce na Petr Bárta | 12. 9. 2016 16:29

Klíčový je ale důvod, proč se ukázalo vyrobené množství větší, než poptávka poptává. Jestliže je problém v kupní síle poptávky a nikoliv v nákladech výroby (přemrštěné ceně), pak nejde o neefektivního producenta. Jde o efektivního producenta, který je bohužel potrestán polovičním odbytem jeho produkce, což vede k omezení produkce, propuštění zaměstnanců a dalšímu poklesu kupní síly poptávky. A tak stále dokola. Tohle není problém neefektivity producenta!

Jinými slovy objektivně sebefektivnější producent sebeskvělejšího produktu, kde bude chybět "pouze" kupní síla poptávky, zkrachuje. To není otázka efektivnosti produkce! To je objektivní problém tržního přerozdělení, jehož výsledkem je přirozený pokles kupní síly poptávky vůči objemu vytvořených statků.

ČilI pekař může péct zcela přiměřené množství rohlíků. Pokud ale lidi nemaj dost peněz ani na rohlík, nic pekaři nepomůže. Ve Vašem vidění světa je ale NEEFEKTIVNÍ, protože toho napekl moc :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 13. 9. 2016 07:38
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 19:53

Citace - Richard Fuld / 12.09.2016 19:53

Klíčový je ale důvod, proč se ukázalo vyrobené množství větší, než poptávka poptává. Jestliže je problém v kupní síle poptávky a nikoliv v nákladech výroby (přemrštěné ceně), pak nejde o neefektivního producenta. Jde o efektivního producenta, který je bohužel potrestán polovičním odbytem jeho produkce, což vede k omezení produkce, propuštění zaměstnanců a dalšímu poklesu kupní síly poptávky. A tak stále dokola. Tohle není problém neefektivity producenta!

Jinými slovy objektivně sebefektivnější producent sebeskvělejšího produktu, kde bude chybět "pouze" kupní síla poptávky, zkrachuje. To není otázka efektivnosti produkce! To je objektivní problém tržního přerozdělení, jehož výsledkem je přirozený pokles kupní síly poptávky vůči objemu vytvořených statků.


Jak poznate, ktery produkt je skvely, ktery je lepsi a ktery nestoji za nic? Podle nakladu na jeho vyrobu?
Podle mne o tom, ktery produkt je skvely, maji rozhodovat jeho uzivatele a kupci. Pokud ho kupuji, je zrejme dobry. Pokud ho kupuji tak ze ho vyrobce nestiha vyrabet, muze za nej pozadovat vetsi cenu, tim padem vic vydela a muze (treba) zacit vyrabet jiny, jeste skvelejsi produkt v jine oblasti. Pokud ho nekupuji, nebo pokud ho kupuji (treba) jen ve vyprodejich, za cenu nizsi nez jsou vyrobni naklady, muze vyrobce bud zapremyslet, jak zlevnit vyrobu, jak zlepsit vyrobek tak aby byl dobry nebo skvely, aby za nej mohl pozadovat vic, nebo skoncit takovou neefektivni vyrobu (ano, takova vyroba je neefektivni, i kdyby ten vyrobce prodaval za vyrobni naklady).

Jak poznate, ze je problem v nizke kupni sile, a ne v nakladech vyroby? Jak to od sebe odlisite? Tohle je otazka, na kterou by mne odpoved skutecne zajimala, protoze na tom se tady tocite porad dokola...



Primerene mnozstvi rohliku je to, ktere od nej lide koupi za cenu, za kterou je nabizi. Pokud napece vic nez kolik od nej lide koupi, nebo pokud prodava za cenu, pri ktere se mu ani nedokazi vrati vyrobni naklady, a tudiz nevydelava, je neefektivni. Dokonce i kdyby vydelaval, porad muze byt neefektivni, v pripade ze by misto rohliku mohl delat za stejnych nakladu neco jineho, za co by utrzil od kupujicich vic...
Porad se tocime na tom, ze primarni je skutecne poptavka - az na zaklade toho, co lide kupuji, se da rozhodnout, co je efektivni, co je skvely vyrobek, a co ne. No a ten, kdo vyrabi vyrobky, o ktere nemaji lide zajem, ma zkrachovat a uvolnit misto pro nekoho, kdo dane zdroje (suroviny, energii, praci) vyuzije lepe. Vy ale zrejme kristalovou kouli, ve ktere vyctete, ze pekar ktery vyrabi milion rohliku, pece je velmi usporne, prodava je za cenu nakladu, a presto jich proda jen deset tisic, je efektivni, a stacilo by jen aby lide meli vic penez, a ten milion rohliku by si od nej koupili.
Mozna by si nekdo vic rohliku koupil. Ovsem nekdo jiny by si ty penize navic schoval do slamniku na horsi casy, dalsi by si sporil na bydleni, treti by treba chodil vic do hospody, ctvrty do kasina, paty by nakoupil akcie, sesty treba zacal vynalezat perpetum mobile, a tak dale. V (temer jiste) zadnem pripade by tech milion rohliku neprodal...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:13
reakce na Petr Bárta | 13. 9. 2016 07:38

"Podle mne o tom, ktery produkt je skvely, maji rozhodovat jeho uzivatele a kupci." Jasně že jo. No a když kupci nemají dost peněz, protože za svou práci nedostali dostatečně zaplaceno, tak rozhodnou leda o ničem a objektivně skvělé produkty budou mylně považovány za špatné. Přitom, kdyby lidé měli adekvátní příjmy, tak i ty "špatné" produkty by si našly své zákazníky. Jsou to propojené nádoby a Vy koukáte jen do jedné z nich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 9. 2016 18:38
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:13

Kupci nemají NIKDY dost peněz.

Každý by asi chtěl Maserati Quattroporte místo Superba.

Ale většina lidí na to NEMÁ.

A podle vaší teorie to je chyba a lidem by se na to mělo natisknout, aby Maserati prodalo jakkoli vysokou produkci a lidi aby si mohli koupit auto, jaké se jim líbí.

Každý dělník má pocit, že nedostal dost zaplaceno, protože si nemůže koupit Quattroporte.
A Maserati pláče, že není dostatečná poptávka a tak prodají jen N kusů, ale rádi by prodali 5xN, nebo 500xN.

Ale ještě že zde máme geniálního tiskaře, který tu žalostnou situaci napraví a nastolí ráj.

Jestli by nebylo jednodušší a z pohledu komunisty upřímnější, peníze rovnou zrušit a uzákonit spotřebitelům nárok na důstojné auto a výrobcům nárok na zajištěný odbyt.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 15:09
reakce na Jan Altman | 26. 9. 2016 18:38

Nesmysl. Většina lidí nemají ani na toho superba. :-) Každý s mozkem v hlavě chápe, že cílem není, aby měli všichni lidé Maserati, ale aby lidé nespali pod mostem a nevybírali popelnice, aby se najedli. Vy všechno vždycky otočíte naruby a pak "argumentujete". Goebbels by se mohl od Vás učit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 10. 2016 16:34
reakce na Richard Fuld | 7. 10. 2016 15:09

Ale houbec, Vy nam tu porad tvrdite, ze kdyz vyrobce neco vyrabi, je jedinym duvodem toho ze to nemuze prodat nedostatek financi na strane kupujicich, a tudiz je nutne ty finance kupujicim doplnit prostrednictvim tisku penez (jo, vim, vy tomu rikate "uver").
Takove tvrzeni staci vyvratit jedinym protiprikladem, ktery sjte tady dostal. Ze Vam nestaci, a porad si melete ty svoje nesmysly, je uz jen Vas problem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 21. 10. 2016 19:16
reakce na Petr Bárta | 7. 10. 2016 16:34

Ale houbelec. Ten Váš "protiklad" je holý demagogický nesmysl. Asi jako, proč nezvednout minimální mzdu rovnou na 100 tis.? Stejný demagogický blábol, jako že sociální dávky by měly v ideálním případě každému umožnit nákup maserati.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 14. 9. 2016 13:25
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:13

Citace - Richard Fuld / 14.09.2016 13:13

"Podle mne o tom, ktery produkt je skvely, maji rozhodovat jeho uzivatele a kupci." Jasně že jo. No a když kupci nemají dost peněz, protože za svou práci nedostali dostatečně zaplaceno, tak rozhodnou leda o ničem a objektivně skvělé produkty budou mylně považovány za špatné. Přitom, kdyby lidé měli adekvátní příjmy, tak i ty "špatné" produkty by si našly své zákazníky. Jsou to propojené nádoby a Vy koukáte jen do jedné z nich.


Jasně, takže ten milion rohlíků se podle Vás prostě prodá, protože když už ho někdo vyrobil, je přece jednoduché ho prodat, stačí když stát natiskne peníze.

Nechcete to realizovat taky pro auta? Věřím, že kdyby výrobce Ferrari vyrobil 10 miliard aut, a protože by je neprodal za 5000000 Kč, může je nabízet za výrobní cenu, a stát (resp. státy) ty peníze chybějící na straně poptávky přece rád dotiskne, aby podpořil poptávku, no ne? Jo a že na světě není 10 miliard lidí? To přece nevadí, někdo si rád koupí dvě, když už to výrobce vyrobil...

Pořád jste mi nějak neodpověděl, jak rozlišíte "objektivně" skvělý a neskvělý produkt. Ferrari by mohlo patřit to té skupiny "objektivně skvělých", no ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 15:10
reakce na Petr Bárta | 14. 9. 2016 13:25

Další takový demagog, jako Altman. Viz moje reakce na Altmana výše.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 9. 2016 20:52
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 19:53

"Ve Vašem vidění světa je ale NEEFEKTIVNÍ, protože toho napekl moc :-)"

Presne tak, je neefektívny, lebo nevyužil zdroje efektívne, napiekol viac, než bolo nutné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 15:14
reakce na Martin Risik | 12. 9. 2016 20:52

Vy jste ale chytrák, jako ten Sheldon Cooper. :-) Pekař je tedy efektivní až když napeče přesně tolik rohlíků, kolik jich prodá? To je legrační. Podle Vašeho kritéria pak bude efektivním pouze jasnovidec. :-) To je neuvěřitelné. Zamyslete se nad těmi bláboly, co tu trousíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:53
reakce na Martin Risik | 12. 9. 2016 20:52

Pokud někdo vyrobí něco s trojnásobnými náklady, než je objektivně možné a všechno to prodá za výrobní náklady, tak je to efektivní producent? No není. Je neefektivní producent, co umí prodat 3 x dráž, než by byl schopen někdo jiný. Je to tedy toliko efektivní prodejce, ne producent! Efektivní producent je ten co dokáže vyrábět za třetinové náklady. Prodá to pak efektivnímu prodejci, který to prodá za trojnásobek nákladů. Takto vypadá efektivita.

Je třeba rozlišovat čeho se ona efektivnost má týkat. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 13. 9. 2016 19:44
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:53

Hmmm... Pet - jak urcite, co jsou "objektivne mozne" naklady? To prece zavisi na tom jak se pohybuji ceny surovin, jak se pohybuji ceny energii, ajk se pohybuje cena prace - a treba taky na tom, jestli je dany vyrobek byrobem v Nemecku, Italii, Ceske republice, v Cine nebo v Bangladesi.
Jinymi slovy - podle Vas je neefektivni kazdy vyrobce, ktery nevyuziva veskere mozne zpusoby, jak snizit svoje naklady na vyrobu.

Pokud tedy vezmu Vasi teorii, efektivni vyrobce _musi_ nahradit lidskou praci, kdekoliv je drazsi nez prace stroju. _Musi_ odstehovat vyrobu do levnejsi lokality, kdykoliv je to jen trochu mozne. _Musi_ tlacit na vyrobce surovin, aby dodaval za nejnizsi mozne ceny. No a pokud si nahodou necha nejake zamestnance, _musi_ jim platit co nejmene.Takze vlastne s tou Vasi teorii tlacite na snizeni ceny kdekoliv je to jen mozne, na co nejvyssi nezamestnanost, na co nejnizsi kvalitu (protoze vyrobit neco nekvalitne obvykle stoji mene nez kvalitni vyroba)... A tohle cele chcete kompenzovat vrtulnikovym tiskem pro vsechny ty lidi, kere - podle Vaseho navodu - ten vyrobce vyhodi z prace a kterym plati naprosto minimalni mzdy. no nevim, ale nejak mi z toho vychazi, ze vlastne tlacite na co nejvetsi zisky pro zamestnavatele, co nejnizsi platy pro zamestnance, co nejnizsi kvalitu vyrobku a sluzeb, a vsechno to chcete kompenzovat vrtulnikovymi penezi "statu", ktery si na to vsechno pujci nebo vytiskne... Ne, opravdu dekuji, ale nemam zajem.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 10. 9. 2016 20:44
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 19:30

V Yellowstonu taky desítky let účinně hasili místní požáry. Dokud v roce 1988 nepřišel požár, který se nemohlo podařit zvládnout a který museli víceméně nechat dohořet. Zde narazila logika - když to fungovalo od třicátých let, bude to fungovat i dál - na realitu.

Ta situace je analogická. Vy tvrdíte, že je vše v pořádku a můžeme takto vesele pokračovat donekonečna. No a my tvrdíme, že je je to špatně, že občasný požár k lesu patří, i když je to nepěkné na pohled a vezmou za své i zdravé stromy, ne jen ty mrtvé, a že les požár umí zvládnout. I přes intenzitu požáru se Yellowstone nestal měsíční krajinou.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 9. 9. 2016 22:01
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 19:34

Ale to on nikdy nepochopí. Vybudoval logicky dokonalou konstrukci, která vychází ze špatných základů. A všechno ostatní, co by ho mohlo varovat - znalost lidské psychologie, historická zkušenost, intuice či onen pověstný "common sense" přebije rozumem a všichni ostatní jsou jenom hlupáci, kteří nepochopili genialitu jeho myšlenek. Zkuste logicky vysvětlit paranoikovi, že po něm nejdou.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:48
reakce na Jan Capouch | 9. 9. 2016 22:01

Uznat, že moje názory jsou logické, jen nevyhovují lidské psychologii a historickým zkušenostem, je opravdu úžasný výsledek. :-) Moc děkuji. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 10. 9. 2016 20:46
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:48

Rádo se stalo. Jenže s logikou vystačíte v matematice, ale třeba už ve fyzice ne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 9. 2016 04:49
reakce na Jan Capouch | 9. 9. 2016 22:01

To je obecně problém modelů v ekonomice. Fungují v hlavách sociálních inženýr a v knížkách (viz např. Fuldův guru Jelínek), ale ne ve skutečnosti, protože lidé se nikdy nenechají dobrovolně omezovat ve svém jednání podmínkami vymyšlenými modeláři, ale sledují svoje vlastní štěstí. Aby model alespoň částečně fungoval v realitě, musíte lidi násilím donutit, aby se chovali podle modelu, musíte zavést totalitu. Model účetních peněz je toho názornou ukázkou. Je to stejné jako s komunistickým modelem společnosti. Lidé to nikdy nepřijmou dobrovolně.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:54
reakce na Josef Fraj | 10. 9. 2016 04:49

Opět jen několik ideologických klišé a plivání na dílo člověka u něhož jste si ani nezapamatoval jméno, natož abyste jeho knihu četl. Ten guru se nejmenuje Jelínek ale Jílek.

Jinak pravidla silničního provozu jsou také vynucována státem. Nikoho ale ani nenapadne toto napadat z důvodu, že je tím omezována svoboda jednotlivce sledovat své vlastní štěstí, natož aby to někdo považoval za rys totalitní komunistické společnosti. :-) Totéž platí o pravidlech upravujících peněžní systém.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 11. 9. 2016 01:23
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 13:54

Já jsem toho Jílka četl pravděpodobně dřív než vy, ale to není podstatné.
Jinak sem psal o ekonomických modelech, což pravidla silničního provozu nejsou. Druhak odvodit ze skutečnosti, že nějaká regulace státu škodí relativně málo (ta pravidla sil. prov.), že tak fungují všechna, je možné jenom ve fuldovské logice.
Takže pro vaši informaci, pro peněžní systém to neplatí a ani s těmi pravidly silničního provozu to není zrovna slavné.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:38
reakce na Josef Fraj | 11. 9. 2016 01:23

Kdybyste ho četl, tak byste mi v určitých věcech dobře rozuměl. Nerozumíte. Kdybyste ho četl, tak byste věděl, že prof. Jílek se ve své knize věnuje čistě peněžnímu a bankovnímu systému a k problematice fungování ekonomiky, rozpočtových schodků a jiných "horkých" zdejších témat se vůbec nevyjadřuje.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 9. 2016 11:27
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:38

Nemám potřebu vám dokazovat, co jsem četl a nečetl pane Fuldo. Já, a mnozí další zde, nezpochybňujeme existenci nějakého peněžního a bankovního systému, ani to, jak ho Jílek popsal. To o čem já a třeba pan Altman mluvíme, je nemorálnost takového systému a jeho dlouhodobá nefunkčnost vedoucím ke stále větším krizím. Já nemám nic proti Jílkovi, vadí mně váš totalitní fanatismus, absence logiky ve vašich příspěvcích a dnes už i spamování tohoto fora.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 18:00
reakce na Josef Fraj | 13. 9. 2016 11:27

Radši se naučte skloňovat moje jméno, pane Fraji. A o fanatismu byste radši měl mlčet. :-) To je opravdu neuvěřitelné, jak člověk, jako Vy, fanaticky obhajující tu "jedinou správnou myšlenku", obviňuje druhé z fanatismu. :-) To jste opravdu přepískl. A absence logiky? Přečtěte si diskuzi v tomto vláknu (Jan Capouch | 9. 9. 2016 22:01). To jediné, co zde bylo oceněno, je právě logika mých názorů. :-) Vyčteny mi byly úplně jiné věci. O jakém spamování tady mluvíte? Proberte se.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 9. 2016 19:24
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 18:00

Pan Capouch zřejmě myslel logiku toho peněžního systému a nikoliv vaší, a tu nikdo nepopírá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:14
reakce na Josef Fraj | 11. 9. 2016 01:23

Regulace v podobě ustavení jediného peněžního systému je prospěšná, stejně jako ustanovení jediných pravidel silničního provozu. Toto nepochopí jen fanatický obhájce absolutní svobody ve všem. V daných případech ale nejde ve skutečnosti o obhajobu svobody. Jde o obhajobu chaosu.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 9. 2016 11:28
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:14

Jasně, a Bůh je vždy dobrý a Mohamed je jeho prorok! Amen.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 9. 2016 10:04
reakce na Richard Fuld | 12. 9. 2016 10:14

Vážený pane, můžete si myslet, že jediná legální měna je fajn systém (a úplně stejně si ale někdo jiný může myslet, že fajn je znárodnění, nebo koncentráky - a může pro to předkládat podobné "vědecké" argumenty).

Ovšem zásadní otázka je: kde berete tu drzost a aroganci osobovat si právo diktovat třeba řezníkovi, za jakou měnu musí prodávat SVÉ produkty? Čí práva by porušil, kdyby za kýtu požadoval výhradně CHF? Má snad na tu jeho kýtu někdo nějaký nárok? Máte vy nárok, aby u vás na rohu byl řezník a prodával váš oblíbený pršut? No nemáte! A tak tuplem nemáte nárok, aby vám ho prodával za papírky potištěné zrovna tak, jak jste si vysnil.

Proti těmto argumentům jsou ty vaše "účel světí prostředky" zcela druhořadé (a navíc jsou stejně mylné).
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 18:17
reakce na Jan Altman | 13. 9. 2016 10:04

"Ovšem zásadní otázka je: kde berete tu drzost a aroganci osobovat si právo diktovat třeba řezníkovi, za jakou měnu musí prodávat SVÉ produkty? Čí práva by porušil, kdyby za kýtu požadoval výhradně CHF?"

To jsme ale probrali nejméně 100x. Řezníkovi nikdo nebere právo, aby chtěl zaplatit čímkoliv ho jen napadne. Já ani nikdo jiný mu to právo nebere. Jen musí k tomuto přesvědčit i svého zákazníka, který ze svobodné vůle na jeho požadavek přistoupí! Na transakci musí být vždy dva! A čí práva by porušil řezník, kdyby za kýtu požadoval CHF. No právo zákazníka, který žije v ČR a zcela přirozeně očekává, že na území ČR může platit českou měnou! Co na tom nechápete?

Já skutečně nemám nárok, aby řezník prodával pršut a řezník samozřejmě nemá právo nutit mě, abych za jeho kýtu platil franky. Úroveň práv je na obou stranách zcela vyrovnaná a když se obě strany dohodnou, bude transakce vypadat přesně podle toho, jak se svobodně dohodli.

Vy ale vidíte jenom toho řezníka a zákazník je Vám buřt. Vy byste rád privilegoval řezníka, který by mohl diktovat zákazníkům, že kýtu si mohou koupit jedině např. za poskytnutí sexuálních služeb. Tohle "právo" řezníka by samozřejmě bylo pro zákazníky zcela bezcenné a obtěžující. Nakonec by bylo k ničemu i pro toho řezníka, kterého by jeho arogantní přístup k zákazníkům nejspíš přivedl na buben. Váš požadavek vypadá užitečně pouze v jediné rovině. A tou je rovina Vámi zastávané primitivní ideologie "svobody ve všem a za všech okolností". I zde jde ale v podstatě o pouhou samoúčelnost. O svobodu pro svobodu, nebo o svobodu jen pro některé (řezníky).
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 12:31
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 18:17

Vy jste prostě zcela fanatický státista.
Podle vás tedy nemá soused právo požadovat, abych mu za pomoc s opravou střechy poskytl například pomoc s vykydání žumpy a ne nějaké fuldoidní papírky?
Podle vás se tedy 2 lidi nemohou dohodnout na tom, v čem požadují vzájemné plnění?
To je jednoduše bolševismus.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:26
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 12:31

"Podle vás tedy nemá soused právo požadovat, abych mu za pomoc s opravou střechy poskytl například pomoc s vykydání žumpy a ne nějaké fuldoidní papírky? Podle vás se tedy 2 lidi nemohou dohodnout na tom, v čem požadují vzájemné plnění?"

Vy úplně ignorujete, co Vám zde píši. SAMOZŘEJMĚ, ŽE MAJÍ PRÁVO DOHODNOUT SE NA TOM, ČÍM JEDEN DRUHÉMU ZAPLATÍ. Já ani nikdo jiný Vás nenutí prodávat Vaše věci za peníze. Je to Vaše svobodná volba, jestli něco prodáte za peníze. Jen pokud chcete, aby Vám někdo zaplatil něčím jiným, musíte ho k tomu přesvědčit (musíte být lepší než konkurence, která to samé nabízí za peníze), stejně jako on Vás musí přesvědčit, že byste mu měl prodat Vaše zboží za peníze (zaplatí Vám takovou cenu, kterou nikdo jiný nenabídne). Je to zcela rovnocenný, vyvážený a svobodu obou stran nenarušující vztah. O nějakém bolševismu tady nemůže být řeč.

Jste svobodný občan, který může požadovat od jiného občana, aby Vám za opravu střechy neplatil penězi a namísto toho Vám za to vyvezl žumpu. A ten druhý to samozřejmě může odmítnout úplně stejně jako Vy můžete odmítnou jeho návrh na platbu v penězích. Chytrý soused by Vaši umanutou tvrdohlavost snadno obešel tím, že by penězi, které chtěl dát Vám za opravení střechy, zaplatil to vyvezení Vaší žumpy. Co Vám na tomto stavu pořád vadí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 9. 2016 18:41
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:26

Ne. Vaše zákony nařizují, že soused A nesmí trvat na uhrazení pomoci sousedovi B prostřednictvím CHF či protislužby.
Podle vašich zákonů má soused B právo ty služby uhradit v CZK, i když se před tím dohodli na uhrazení prostřednictvím CHF či protislužby.

Je to tak, nebo ne?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 9. 2016 11:34
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 09:44

Narayan "Košerlakota", opravdu skvělé jméno pro člena měnového výboru FEDu. :-)

Jinak krásně to ten pán vysvětlil. Odstranit jedinou bariéru pro "volný floating" úrokových sazeb do záporných hodnot a dále se zaměřovat pouze na cenovou stabilitu. To, že adjustace výše úrokových sazeb v závislosti na vývoji cenové hladiny není nějaké čistě tržní řešení, je šumák. Jde o to, že to může uspokojivě fungovat a vyvést nás z dnešní údajně neřešitelné situace. Žádné zbytky kapitalismu by nepřišly k úhoně.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 9. 2016 12:23
reakce na Richard Fuld | 9. 9. 2016 11:34

Vy jste opravdu humorista. Prý "volný floating" úrokových sazeb. Ten je dnes asi tak volný a tržní, jako byl před 30ti lety volný pohyb osob přes hranice.

Dnešní "neřešitelná situace" je taková právě díky podobným experimentům, resp. znásilňování trhu, v minulosti.

Ale jak říkám, já jsem váš i Košerlakotův skalní fanoušek.
Jsem pro to, abyste se neupejpali a pořádně se do toho opřeli!
Paralelní svobodná ekonomika a paralelní měny od BTC po Au se již nemohou dočkat takového stimulu!
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:19
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 12:23

Volností plování úrokových sazeb je samozřejmě myšlen jejich výlet do záporných krajin. :-) Nedělejte, že jste to nepochopil. :-) Opravdu jsem neměl na mysli tržní úrokové sazby, které v systému účetních peněz postrádají jakýkoliv racionální smysl, protože zde neexistuje nabídka peněz, která by závisela na vůli držitelů peněz, protože banky nejsou závislé na tom, jestli jim Franta Střádal dovolí půjčit jeho peníze Pepíkovi Říčnému. Kde není nabídka a poptávka není ani trh a tržní cena.

Právě proto, že ona "neřešitelná situace" je v uvozovkách, tak ji považuji za dokonce lehce řešitelnou. Neřešitelnou se situace stává až po té, co se začnou "řešit" "neřešitelné situace". To pak nějaká skutečně neřešitelná situace vytvořena. :-)

Když se "naše dílo" podaří, nikdo po bitcoinu ani zlatě neštěkne. Do zlata se všichni hrnou proto, že vidí, že se k "našemu řešení" pořád neschyluje a že pokud se budou dál "řešit" současné "problémy" prostřednictví QE spojeného s dogmatem rozpočtové "odpovědnosti", pak je investice do zlata dobrý nápad, protože teprve v tomto případě jsme na cestě do záhuby. :-) A to nezmiňuji Ukrajinu, Sýrii, Rusko, uprchlíky, americké prezidentské volby ... "Investice" do bitcoinu je ale špatný nápad za všech okolností.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 9. 2016 19:29
reakce na Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:19

Jasně.

Jakmile stát zakáže hotovost a v bance zavede záporný úrok, tak podle vás to nijak nepomůže bitcoinu, protože o statek s vlastnostmi hotovosti (anonymnost vlastnictví i transakcí, možnost držet doma nezávisle na systému, nemožnost záporných úroků, ...) nikdo nemá zájem :-) Asi proto dnes tak rostou ty prodeje trezorů :-)

A když se vlády a centrální banky konečně na vaši radu domluví, zavedou záporné úroky a hlavně přímou monetizaci dluhu (tedy třeba 200mld ročně státu na "investice" a 15tis Kč garantovaného příjmu každému člověku rovnou z "tiskárny" - obě částky nutně exponenciálně rostoucí, aby ten váš koncept fungoval), tak důsledkem bude, že všichni v takové měně budou chtít mít úspory a po zlatě neštěkne pes :-)

OK, já jsem za, vyzkoušejme to třeba zítra!
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 9. 2016 14:00
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 19:29

Samozřejmě, že aktéři šedé a černé ekonomiky se budou snažit nalézt náhradu za hotovost. Dovedu si dokonce představit, že si některé zločinecké klany zavedou vlastní hotovost. :-)

A samozřejmě, že vlády nebudou dělat, to co popisujete. Dnes jsou vyděšené jen při pomyšlení, že by snad mohly z roku na rok nesnížit deficit. No a pokud by to přece jen nastalo, pak nám nepomůže ani svěcená voda. To platí samozřejmě pro všechny. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 9. 2016 17:17
reakce na Richard Fuld | 10. 9. 2016 14:00

Zatím zde svou hotovost zavedl jen jeden zločinecký gang.
Ale je horší než ty běžné gangy, protože její používání nutí úplně všem.

A poptávka po hotovosti zdaleka není jen od zločineckých gangů - vždyť dobře uvidíte, kdo všechno přejde na alternativy, až státní hotovost s kumpány zrušíte.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 18:22
reakce na Jan Altman | 12. 9. 2016 17:17

Opakuji, že drtivá většina lidí používá současné peníze zcela dobrovolně a rádi. :-) Lidi, kteří vnímají současný peněžní systém jako problém je jen hrstka. Pokud by tomu tak nebylo, pak by Machovi Svobodní dávno ovládali parlament.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 12:37
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 18:22

Asi jako většina lidí ráda a dobrovolně platí daně (zeptejte se každého jednotlivě, resp. nechte to chvíli na dobrovolnosti a uvidíte! Resp. vidíte - každý se je snaží minimalizovat!).
Stejně jako většina ráda dotuje Čapí hnízdo, solárníky a řepku (opět zkuste to jeden den nechat na dobrovolnosti a uvidíte).
Stejně jako většina vysokoškoláků ráda chodí na státní školy (protože ty jsou nekale "zdarma" i z daní absolventů těch soukromých a nikdo nechce za nějakou službu platit 2x).
A tak dále, lze napsat milion příkladů.

Realita je ovšem jen taková, že v dnešní době stačí státu jen softdonucování - výrazně měkčí, než když stát nekryté papírky na začátku brutálním násilním vnucoval. Ovšem to donucení zde stále je.
Zcela stejná situace jako za bolševismu - v roce 1950 musel režim k udržení používat daleko brutálnější metody, než v roce 1980 - a vy byste tehdy jistě tvrdil, že většina lidí ten režim vlastně chce.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:40
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 12:37

"Asi jako většina lidí ráda a dobrovolně platí daně (zeptejte se každého jednotlivě, resp. nechte to chvíli na dobrovolnosti a uvidíte!" Mach přece navrhuje zrušení daně z příjmů. Proč má pořád volební výsledek pod 2%? 2% to není většina lidí :-)

Ano zákon zní tak, že se to dá interpretovat, že lidé jsou nuceni zákonné platidlo používat. Ve skutečnosti je ale třeba nutit jen pár jedinců Vašeho ražení, kteří navíc mají legální možnost zákonné platidlo (bankovky a mince) jednoduše nepoužívat. Nikdo z Vás ale této možnosti nevyužívá, protože by se tím totálně znemožnil a zlikvidoval. Všichni ostatní používají hotovost k placení bez ohledu na to, jestli je k tomu nějaký zákon nutí, či nikoliv.

V 80-tých letech bylo v okruhu lidí s které jsem osobně znal jen pár jedinců, kteří byli nakloněni socialismu (z nich většina jen z vlastních prospěchářských důvodů). Všichni ostatní byli zcela neskrývaní antikomunisti. Kdyby v 80-tých letech bylo vyhlášeno referendu, zda chtějí má ČR pokračovat se Sovětským svazem v socialistickém táboře, nebo se má připojit k západním demokratickým zemím, výsledek by byl 100% pro západ (i ti prospěcháři by byli pro). Pokud by ale bylo dnes vypsáno referendum, zda zachovat současný peněžní systém, nebo umožnit existenci plně svobodného chaosu v podobě, že každý si muže vydávat peníze, jak se mu zlíbí, typuji, že by bylo 100% pro zachování současného systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 9. 2016 18:43
reakce na Richard Fuld | 14. 9. 2016 13:40

To je úsměvné.
Kdybyste měl pravdu, nemusel by stát svou pofiderní nekrytou měnu zavádět a udržovat násilím.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 10. 9. 2016 08:33
reakce na Jan Altman | 9. 9. 2016 19:29

Při zákazu hotovosti vznikne paralelní měna, protože zákazem hotovosti nezrušíte zloděje, mafii, prostitutky, drogy apod. Ti budou existovat dál, vždycky existovali, svoje cestičky si najdou, cestičky schůdné pro všechny, když budou schůdné i pro bytového zlodějíčka.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 9. 2016 10:11
reakce na foxy | 10. 9. 2016 08:33

Ano, ale hotovost nepreferují jen tito lidé na okraji společnosti.
Mnoho lidí si cení soukromí a to vyžaduje hotovost, ne platbu kartou.
Mnoho lidí nevěří bankovnímu systému a chce mít peníze pod svou fyzickou kontrolou.
Mnoho lidí chce dělat obchody z ruky do ruky.
Mnoho lidí je citlivých na poplatky, natož na (byť i jen nominálně) záporné úroky.
Mnoho lidí si cení své svobody a chce například hrát ruletu na zahraničním webu - ostatně stačí se podívat do blockchainu, jak velké peníze se v tom již dnes točí.
A tak dále - důvodů k existenci hotovosti je hromada, každý má své. A zákazem ty důvody nezmizí.
Ostatně dnešní "elity" to vědí a kdyby se toho neobávali, hotovost zrušili již dávno. Ovšem nutkání zavést záporné úroky tento jejich oprávněný strach možná překoná. Takže relativně brzy uvidíme, jak dopadne další zápas manipulátorů a znásilňovačů s lidskou přirozeností.

Můj názor je, že ty důvody uvedené vámi i mnou (a desítky, na které jsme zapomenuli) mají docela zásadní tržní sílu.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!