Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Potřebují ženy kvóty?

Na vysokých postech v politice i v byznysu je podstatně míň žen než mužů. Vyrovnat poměry a pomoct ženám nahoru mají genderové kvóty. Neporadí si ale ženy – pokud do řídicích funkcí chtějí – samy? Skutečně potřebují kvóty?

Ženy jsou ve výrazné menšině v politice i byznysu. Evropská unie se proto už několik let snaží zavést kvóty, které by měly tuto situaci změnit a dostat větší počet žen do důležitých rozhodovacích pozic. Prosazení směrnice, která by k tomu vedla, má v Evropské komisi na starost česká eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Eva Jourová. Na konci loňského roku její návrh podpořila česká vláda. Oproti původnímu záměru, který počítal s tím, že by ženy měly být v dozorčích a správních radách velkých firem obchodovaných na burzách zastoupeny alespoň ze čtyřiceti procent, ale prošlo jen kompromisní řešení – nejde už o stanovení přesných kvót, firmy by však v případě, kdy se o pracovní pozici uchází dva stejně kvalifikovaní zájemci, měly brát ohled na spravedlivé zastoupení obou pohlaví. Jinými slovy, měly by dát přednost ženě, pokud je v dané společnosti výraznější zastoupení mužů.

Zkusme se na to ale podívat i z jiné stránky. Angela Merkelová je považována nejen za politického lídra Německa, ale i celého evropského kontinentu. Největším favoritem na vítězství v prezidentských volbách USA je Hillary Clintonová. Fedu, centrální bance Spojených států, šéfuje Janet Yellenová. A Mezinárodnímu měnovému fondu zase Christine Lagardeová. Žádná z nich kvóty nepotřebovala. 

Co si o zavádění kvót myslí ženy i muži ze světa peněz, politiky a z akademické sféry? Je skutečně potřeba nařízení, které by mělo pomáhat většímu množství žen prosadit se do čelních pozic v byznysu či politice?

Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

Markéta Šichtařová
+75
+
-

Kvóty pro ženy (národnostní menšiny, mladé, staré a vůbec pro kohokoliv) jsou neskutečná hloupost, Evropa roupama a zhýčkaností neví co by. Každé kvóty zpomalují ekonomiku. Logickou snahou každého vlastníka společnosti je maximalizovat zisk. Tedy zaměstnat v managementu lidi, kteří společnost nejlépe povedou – a vydělají mu nejvíc. Kvóty znamenají, že vlastník nezaměstná nejefektivnějšího zaměstnance, ale toho, kdo splňuje kvóty. Jeho firma pak nebude fungovat nejefektivněji, její fungování bude „jen“ druhé, nebo dokonce třetí nejlepší.

A argument, že by ženy podporu potřebovaly? Pitomost. Nikdy jsem se s diskriminací nesetkala, naopak často zažívám „diskriminaci naruby“: Aspoň dvakrát za týden slýchám, abych někam přišla přednášet, že mužů už mají k dispozici řadu, ale potřebují ženu a nemůžou žádnou sehnat…

Věra Jourová

evropská komisařka

Věra Jourová
-78
+
-

Ženy tvoří většinu absolventů vysokých škol. Přesto jsou jen velmi málo zastoupeny v rozhodovacích pozicích. Tato zvláštní nerovnováha způsobuje, že nevyužíváme potenciál žen naplno. To si v dnešní době nemůžeme dovolit. Nově zveřejněná studie Petersonova institutu ostatně dokazuje, že diverzita ve vedení firem znamená také lepší ekonomické výsledky. Ukazuje se i to, že v zemích, které přijaly vlastní legislativu stanovující určitý cíl v počtu žen (či mužů – záleží na tom, kdo je méně zastoupen) v rozhodovacích pozicích, se skutečně podařilo rozdíly v zastoupení vyrovnat. Návrh evropské směrnice je velmi progresivní a flexibilní: ponechává na členských státech Unie, jakým způsobem se rozhodnou navýšit počet žen v dozorčích radách firem kotovaných na evropské burze. Tyto společnosti by totiž měly fungovat jako inspirace a příklad pro ostatní soukromé instituce. Často se setkávám s argumentem, že ženy do vedení nechtějí – jenže to je často způsobeno jen tím, že kvůli nedostatku vzorů byly vychovány v přesvědčení, že do čela nepatří.

Eva Syková

lékařka, vědkyně a senátorka

Eva Syková
-19
+
-

Kvóty samy o osobě problém participace žen na rozhodování nevyřeší. Můžou ženám pomoci vymanit se z pozice umělé menšiny a vytvořit prostor pro spolupráci schopných lidí bez ohledu na pohlaví. Na druhou stranu ale nezmění komplikovanou životní situaci žen, které se snaží udržet rovnováhu mezi pracovními a rodinnými povinnostmi. Právě udržení této rovnováhy je ale nezbytnou podmínkou odbourání překážek výraznější společenské uplatnitelnosti žen. Je dnes jasné, že české ženy zvláště mezi 25 a 35 rokem jsou nevyužitým potenciálem Česka a jejich větší zaměstnanost by vedla nejen k významnému celospolečenskému přínosu, ale i k jejich většímu uplatnění v pozdějších letech. Klíčem ke snížení nerovnosti mezi muži a ženami v Česku je zvýšení zaměstnanosti žen, zejména matek s malými dětmi. Je nutné vytvořit prostředí a systém, který zabezpečí velmi kvalitní péči o děti v předškolním věku. Jsem přesvědčena, že se jedná o účinnější nástroj než zavedení kvót. Vytvoří se tím tlak zdola na větší zapojení žen do rozhodování. Pouze samotný tlak shora, byť s určitým tlakem souhlasit můžeme, na prolomení skleněného stropu nestačí.

Jiří Pehe

politolog

Jiří Pehe
-58
+
-

I nejliberálnější země se čas od času uchylovaly z dobrých důvodů k politice kvót. Zejména tehdy, když bylo patrné, že určitou zjevnou diskriminaci nebo nerovnost nelze odstranit lehce přirozenou cestou. To je i případ nerovnosti žen, které jsou na pracovním trhu diskriminovány už tím, že pokud chtějí být matkami, stráví určitý čas, často dost dlouhý, mimo pracovní proces, zatímco muži v té době dělají kariéry.

Argument, že ženy prostě můžou o lepší zastoupení ve vedení firem soutěžit v otevřené soutěži, je sám o sobě demagogický a diskriminační: férově lze soutěžit jen za předpokladu, že máme všichni stejné podmínky jak na startu, tak během soutěže. A to v případě většiny žen neplatí, v současném světě, který je ještě stále dominován patriarchálními přístupy, musejí ženy plnit řadu funkcí spojených s  rodinou, které muži prostě neplní. Ani získání volebního práva žen se neudálo samo sebou, ale na základě nátlaku.

Nerovné zastoupení žen v manažérských pozicích je anachronismus – v době, kdy v mnoha západních zemích ženy tvoří většinu absolventů univerzit, přičemž mají v mnoha studijních oborech lepší výsledky než muži. Je tedy zřejmé, že nerovnosti vznikají později, a nikoliv kvůli tomu, že by ženy byly méně schopné. A to, co platí o účasti žen v manažérských pozicích, platí i o zastoupení v politických funkcích. Politika je navíc ještě více než byznys založena na sítích vztahů mužů, kteří se znají a vycházejí si vstříc. Kvalita politiky stoupla výrazně ve všech zemích, kde je vyšší zastoupení žen, zejména ve skandinávských zemích a Německu.

Marta Nováková

prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Marta Nováková
+32
+
-

Byznys si s otázkou zaměstnávaní žen na vedoucích pozicích poradí tak nějak evolučně. Úspěšnost, schopnost, výkonnost a odpovědnost žen na vedoucích pozicích ve velkých korporacích v demokratických zemích je toho už nyní jasným důkazem. Tady žádné kvóty nejsou zapotřebí. Jiná otázka je ale politika. Především v naší české kultuře se ženy prosazuji v maskulinní politické komunitě velmi obtížně, ale ani tady, podle mého názoru, kvóty nepomůžou. Spíš by pomohlo víc obyčejného respektu, nejen k ženám. A také ochota ke změně politického chování a kultury. Aby už neplatilo, že žena z jiné politické strany je dvojnásobný protivník – jako politik a jako žena, ale že je partner pro jednání, byť z jiného politického tábora. Respekt ovšem kvótami zkrátka nenastavíme.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+56
+
-

Anketa

Kdo to řekl i za vás?

Kvóty pro ženy nejsou potřeba. Dokonce jsou ekonomicky kontraproduktivní a oslabující. Právě proto se ale budou v sílící míře zavádět. Evropa má zvláštní dar podřezávat své ekonomice větev. Není se pak co divit, že země současné Evropské unie v roce 1980 vytvářely téměř třetinu všeho, co se na světě vyprodukovalo, ale teď je to jen 17 procent – a číslo každý rok dál klesá.

Průkopníkem v zavádění genderových kvót je ovšem Norsko. Už v roce 2003 tamní parlament schválil zákon, podle kterého musely burzovně obchodované firmy pod hrozbou likvidace obsadit ženami čtyřicet procent křesel ve svých vrcholných orgánech. Ekonomové Kenneth Ahern a Amy Dittmarová publikovali odborný článek, ve kterém se zabývají dopadem kvót na úspěšnost těchto firem. Výsledek? Kvóty se značně neblaze podepsaly na jejich tržní hodnotě. Srazily ji citelně a dlouhodobě. Autoři spočítali, že desetiprocentní nucené navýšení podílu žen ve vrcholném orgánu vede k poklesu tržní hodnoty příslušné firmy o víc než dvanáct procent. V řadě případů se firmy kvůli kvótám rozhodly dokonce své akcie z norské burzy stáhnout nebo přesídlit do jiné země. Proč? „Zásadní omezení při výběru složení vrcholného orgánu firmy způsobuje značné ekonomické ztráty,“ píší Ahern a Dittmarová. Omezením mají pochopitelně na mysli to, že na důležitá místa ve firmě musí (už nejen) v Norsku vhodné lidi vybírat nikoli pouze na základě skutečných schopností a zkušeností (jak velí selský rozum), ale i pohlaví.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 14 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Pat Bateman | 15. 4. 2016 07:52

Teda Pehe mě dostal, obvinit opačný názor z demagogie a přitom tvrdit takové nesmysly, to už vyžaduje opravdu mdlého ducha nebo notnou dávku zaslepenosti.
Tak pane Pehe - žádná zjevná diskriminace tu není - podívejte se na složení špičkových týmů v NBA, NHL, výsledky nejlepších ve sprintu, v dálkových bězích - NBA je černé, NHL je bílá, běžci jsou afričané - je tam nějaká dikriminace? Není, prostě jsou na to lepší, mají o to větší zájem atp. Není možné, aby měli všichni stejnou startovací pozici, leda byste dali handicap všem dobrým. Nerovné zastoupení v top mngmentu není anachronismus, ale přirozený stav, kdy ženy zcela logicky a přirozeně více preferují rodinu a děti před stresem a celodenní rutinou v práci. Změnit to znamená snažit se překroutit lidskou přirozenost.
A použít jako argument počty vysokoškoláků, to už je chucpe - podívejme se nejdříve na strukturu škol (absolventky gender studies jsou ideální jako ředitel výroby do strojírenské firmy, že?) a také na korelaci mezi schopností prosadit se v reálném životě a absolvováním VŠ - oboje jsem si vyzkoušel a to slovy Vincenta Vegy, to není stejné hřiště, to není ani stejný sport!
Pochybuju, že si tento můj výlev ten marxista přečte, ale kdyby, třeba to pomůže k zamyšlení...

+26
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK