Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Konec zlaté bubliny?

Investoři třeští oči při pohledu na klesající cenu zlata. Dočkali jsme se smutného konce zlaté pohádky? Na to jsme se zeptali analytika Aleše Michla, ekonoma Lukáše Kovandy, komoditního stratéga Ole Hansena a dalších osobností ze světa peněz.

Minulý týden znepokojil finanční trhy propad ceny zlata pod psychologickou hranici 1500 dolarů za trojskou unci. A po víkendu bylo ještě hůř – žádaná komodita se totiž poroučela o další stovku níž a zaznamenala tak nejprudší pokles za posledních třicet let. Vzhledem k tomu, že už od začátku roku nedělá zlato investorům příliš velkou radost, nabízí se otázka, jestli nám tu před očima neuchází, nebo dokonce nepraská zlatá bublina.

Odborníci se shodují, že současnou paniku kolem klesající ceny zlata vyvolaly především zprávy o tom, že Kypr bude v rámci záchranného plánu před bankrotem prodávat část svých zlatých rezerv. I když z globálního hlediska nejde o žádné závratné množství drahocenného kovu, může podobná informace očividně stačit k tomu, aby investory pořádně znervóznila. Pokud by něco podobného ohlásily státy, které se na rozdíl od Kypru můžou pochlubit mnohem většími zásobami zlata, mohl by teprve nastat pořádný šrumec. A že by se našly země, které mají zaděláno na problémy obdobné těm kyperským.

Na druhou stranu není moc pravděpodobné, že by zlato šlo ke dnu v době velké nedůvěry v bankovní vklady, ale i v papírové peníze vůbec.

A co si o tom myslí odborníci ze světa financí? Má výrazný propad ceny zlata nějaké hlubší příčiny? A nastává skutečně konec zlatého boomu?

Aleš TůmaAleš Tůma

finanční analytik Partners

To s jistotou neví nikdo, a nejhorlivější prodejci zlata ze všech nejmíň. Ale nejistota ohledně budoucnosti je zřejmě dost velká na to, aby cenu zlata podržela. Každopádně strašení hyperinflací a zlatem za deset tisíc dolarů za unci se nenaplňuje a v nejbližších několika letech zřejmě ani nenaplní.

Současný propad vyvolala údajně i zpráva o chystaném prodeji kyperského zlata, přitom jde v podstatě o plivnutí. Taková Itálie má ovšem čtvrté největší oficiální rezervy zlata na světě, Portugalsko je na čtrnácté příčce… co by s trhem udělalo, kdyby takovou zprávu vydala některá z těchto zemí? Jistě, zdanit vklady je jednodušší, ale co kdyby…

Jaroslav ŠuraJaroslav Šura

makléř, investor, podnikatel

Konec zlatého boomu není na pořadu dne. Důvody, proč zlato dlouhodobě roste, nevymizely. Domnívám se, že velké propady v minulých dnech byly jen velkou korekcí mnohaletého růstu. Případné spekulace trhu, že centrální banka Kypru bude prodávat své zásoby, jsou přehnané. I kdyby zlato prodávala, což není zdaleka tak jisté, tak s vysokou pravděpodobností nikoli přes trh, ale nějakému většímu investorovi napřímo, například jiné centrální bance. Otázkou je, zda poklesů nevyužít k opatrným nákupům. Možnosti (nikoli doporučení) jsem s kolegyní popsal na Peníze.cz už dřív.

Jan TraxlerJan Traxler

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Konečně došlo na má slova, že zlato není vůbec bezpečná investice, ale klasická komoditní spekulace. Navíc za posledních deset let jeho cena stoupla na čtyřnásobek, takže evidentně silně předběhlo inflaci. Z mého pohledu tedy bylo zlato opravdu velmi rizikovou spekulací.

Stávající pokles je adekvátní korekcí předchozího velmi rychlého růstu. Nyní se cena dostala opět na úroveň, kde má smysl uvažovat o nákupu zlata jako pojistky proti případnému totálnímu kolapsu finančního systému. Ale pozor, zlato je stále z historického i fundamentálního pohledu dost nadhodnocené a z technického pohledu může cena zlata v příštích měsících klidně klesnout o dalších 30 procent až na úroveň tisíc dolarů za unci. Osobně tomu ale nevěřím. Dle mého názoru stávající cena přiláká mnoho privátních i institucionálních investorů a postupně zase poroste. Ale kdo ví. Je to prostě spekulace. Snad to nyní už lidem dojde. Pokud jde o mě, já osobně se bez zlata nadále obejdu a radši si pořídím slepici, která snáší vajíčka.

Aleš MichlAleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Konec boomu? To neví nikdo. A kdo napíše, že to ví, tak stejně nemá lepší auto než já – možná Marc Faber by byl výjimka, ale pochybuju, že řídí.

Cenu zlata beru stále jako přemrštěnou. Vygooglujte si třeba indikátor Dow to Gold ratio za posledních sto let [redakce googlovala za vás, pozn. red.]. Ze zlata nic nedostanete – ani dividendu, ani úrok, ani rentu. Jsou jen dva důvody, proč ho koupit: Spekulace na to, že cena půjde už jen nahoru. A váš strach. Zlato je pro mě spíš doplněk do portfolia. Pokud věříte, že bude válka, kupte si raději olovo, konzervy a zakopejte se ve srubu. 

Ole S. HansenOle S. Hansen

komoditní stratég Saxo Bank

Co skutečně zahrálo v minulém týdnu investorům na nervy, byla možnost, že by Kypr přikročil k prodeji svých zlatých rezerv, aby tak uhradil své dluhy. Trh by takový prodej mohl snadno absorbovat. Rozšířily se však obavy, že by se takový postup mohl stát precedentem i pro další centrální banky v zemích na periferii eurozóny. A to už by na trhy se zlatem mělo daleko větší dopad – vezměte v úvahu, kolik zlata drží například země jako Španělsko a Itálie. 

Směrem dolů se zdá, že je prostor otevřený až k úrovni 1300 dolarů za unci, což představuje padesátiprocentní propad z výšin dosažených po pádu Lehman Brothers na podzim 2008. Několikaletá cesta vzhůru je u konce, ale zatím je zřejmě příliš brzy na to hovořit o úplném obratu trendu. Nadcházející dny a týdny budou velmi důležité, teď dochází na válku nervů. Průlom pod hranici 1500 dolarů za unci má potenciál zcela změnit pravidla hry.

Zdeněk BubákZdeněk Bubák

šéfredaktor serveru Finparáda.cz

Zlato šlo v nedávné době nahoru zejména kvůli hospodářské a finanční krizi. Nelze však očekávat, že by jeho cena i mimo krizi do budoucna dlouhodobě klesala. Jde přece jen o surovinu s omezenými zásobami. Současný prudký pokles ceny zlata je spojený se spekulacemi o případném odprodeji zlatých rezerv zemí, které jsou nyní finanční krizí nejvíce postiženy – Kypr, Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Prodej by však znamenal jít hluboko pod běžnou cenu zlata, a to zřejmě banky od záměru prodávat odradí. Nejpozději po několika týdnech by měla cena zlata opět stoupat.

David VondrákDavid Vondrák

vedoucí projektu Produktovélisty.cz

Nemyslím. Jako důvody propadu cen zlata z posledních dnů jsou nejčastěji uváděny obavy z výprodeje kyperských zlatých rezerv – podle všeho jde tedy o běžný výkyv trhu reagujícího panicky (nebo záměrně spekulativně) na tuto informaci.

Cena zlata a jiných drahých kovů roste pravidelně při zhoršujících se ekonomických výhledech, určitá část lidí (a investorů) ho i do budoucna vždy bude považovat za kvalitního uchovatele hodnoty. V případě opravdu hluboké a dlouhodobé krize se ho však i oni nakonec spíš zbavují a cena zlata opět klesá.

Richard SiudaRichard Siuda

ředitel prodeje Conseq

Vývoj ceny zlata pro krátké období si netroufám odhadovat. Dlouhodobě je náš názor na zařazení této komodity do portfolia negativní, a to jak z důvodu absence základních investičních charakteristik (zlato nenese žádný pasivní příjem - na rozdíl od akcií (dividenda), dluhopisů (kupon) nebo nemovitostí (nájem) - naopak jsou s jeho držbou spojeny náklady), tak z důvodu jeho výrazného růstu v posledních letech. Stále se držíme toho, že pokud po určitém aktivu roste dramaticky poptávka z důvodu historických výnosů, je lépe se tohoto aktiva spíše zbavovat.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

žurnalista a ekonom

Aby se dalo s klidným svědomím hovořit o konci „zlatého boomu“ (a mám na mysli zlato ve fyzické, nikoli papírové, „certifikační“ podobě), musely by být splněny minimálně tyto tři podmínky:

 

  • Musela by růst obecná důvěra lidí ve vlády, které mají moc nad světovými rezervními měnami, že ukočírují svoje zadlužení.
  • Musela by růst obecná důvěra lidí v to, že k tomuto ukočírování dojde, aniž budou znehodnocovány papírové peníze (aniž by byl dluh monetizován).
  • Musela by růst obecná důvěra lidí, že centrální banky skutečně odolají očekávatelným politickým tlakům, jakkoli jistě čistě „neoficiálním“, a docílí stavu, že peníze nově emitované v posledních letech v rámci záchranných opatření, se nedostanou do oběhu, a nebudou tak mít možnost projevit se inflačně.

V době zostřujících se měnových válek či „kyperské konfiskace“ lze těžko pomýšlet na to, že by rostla důvěra byť jen v jediném bodu. Spíš naopak. Proto budou nadále, a dost možná ještě intenzivněji vyhledávány alternativy k papírovým penězům, ať už jde o fyzické zlato, fyzické stříbro, pozemky, nemovitosti a jiné (možná i bitcoiny, i když ty se nyní také propadly).

Současný pokles ceny zlata je tedy ze středně- až dlouhodobé perspektivy spíš jen korektivního rázu. Korekce souvisí dost pravděpodobně s aktuálním růstem akciového trhu (do jisté míry lze na zlato a akcie hledět jako na substituty), který je ovšem „šponován“ právě prostřednictvím bezprecedentních emisí nových peněz do finančního systému, nikoli fundamentálně a dlouhodobě udržitelně. 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK