Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co si myslíte o propojení politiky a byznysu?

| 15. 4. 2011

Politici na luxusních jachtách a ve vilách v Toskánsku, které patří významným finančním skupinám. Koňské pólo v Tatrách, lyžařské závody ve Špindlerově Mlýně, večírky ve Žlutých lázních a mnoho dalších honosných akcí, kterých se společně účastní přední politici, lobisté a zástupci silných ekonomických subjektů. Tak na první pohled vnímá společnost spojení lidí z byznysu a politiky.

Co si myslíte o propojení politiky a byznysu?

Českou politickou scénou v poslední době otřásá jeden skandál za druhým. Vše vyvrcholilo vládní krizí, kterou zapříčinily údajné úplatky ministra dopravy Víta Bárty, z čehož ho obvinili někteří poslanci z jeho vlastní politické strany Věci veřejné. Existují však také názory, že šlo jen o předem promyšlený tah určitých mocenských skupin, které chtěly zamést pod stůl své vlastní aféry, a navíc se přitom mohly snadno zbavit nepohodlných politických rivalů.

Ať už je však v této složité aféře pravda na jakékoli straně, po určité době se zase v médiích začíná řešit nezdravé propojení soukromého sektoru a politiky. Nikdo, kdo se zajímá o politické a ekonomické dění, jistě nežije v naivní představě, že se politické špičky nesetkávají na jednáních s předními byznysmeny. Přesto ale v českém prostředí až příliš často vidíme propojení osob, které vzbuzují nejvyšší pochybnosti.

Na příkladu politické strany Věci veřejné se v současné době ukazuje možná provázanost sféry byznysu s předními politiky. Uniklá nahrávka ze sjezdu vedení bezpečnostní agentury ABL z roku 2008 ukázala, jaké ambice vedly Víta Bártu ke vstupu do politiky. Politologové připomínají, že rozhodně nejde o žádný ojedinělý jev. Bárta, jak podotkl ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, napsal jen to, co si mnoho ostatních myslí a čím se pak také v politice řídí.

Česká politika je prodchnuta množstvím podivných zakázek již od samého počátku svého demokratického fungování. Zájmové skupiny a soukromé firmy si zajišťují stamilionové příjmy díky blízkým kontaktům s politiky. Ti pak zase po skončení své politické dráhy někdy disponují majetkem, ke kterému by si těžko přišli ze svého poslaneckého či ministerského platu. Policii se za posledních dvacet let nepodařilo vyřešit téměř žádnou z korupčních kauz. Přestože každá vláda v ČR po volbách slibuje, že boj proti korupci bude jedním z jejích hlavních cílů, většinou se ale brzy ukáže, že ve skutečnosti to nebude tak žhavé. Vždy se najdou nějací obětní beránci nebo osoby, které svým počínáním vzbuzovaly nežádanou pozornost, a tak musely jít z kola ven, na neprůhledném kolotoči plném korupce se však nic nemění.

Mnoho lidí argumentuje tím, že úzké propojení byznysu a politiků je všude vesvětě běžným jevem, druzí však namítají, že v rozvinutých zemích západního světa rozhodně nejsou finanční úniky a podivné veřejné zakázky tak do očí bijící a snaha potírat korupci tak malá, jako je tomu v České republice.

Cosi o spojení byznysu a politických špiček v ČR myslí námi osloveníexperti? Dochází podle jejich názoru k privatizaci politického sektoru mocenskými skupinami?

PAVEL KOHOUT

ekonom

Pavel Kohout - ekonom, ředitel pro strategii společnosti Partners

Česká republika je ve své podstatě podřízenou servisní organizací zhruba tří průmyslových odvětví. První z nich je pochopitelně ČEZ, ale budiž, aspoň máme jednu velkou úspěšnou firmu, která nám ještěkupodivu patří. Druhou je automobilový průmysl. Náš stát sice dotujezisky akcionářů z jiných zemí, ale budiž, aspoň máme zaměstnanost. Třetí je lobby stavebních firem se zvláštním zřetelem na infrastrukturu.Plány dálnic, mostů, tunelů a obchvatů se sestavují nikoli podle potřeb občanů a ekonomiky, ale podle potřeb stavebních firem. Neexistuje systém kontroly kvality, takže odevzdávané stavby odpovídají svojí kvalitou trabantu za cenu mercedesu. Vedlejším efektem je devastace měst a krajiny, ale to je jiné téma.

Když se poprvé v novodobé historii České republiky našel odvážný ministr dopravy, který chtěl poměry změnit, není divu, že musel jít. Musel jít na základě „skandálu“, který je zcela bagatelní a bezvýznamný ve srovnání s miliardami, které jsou každoročně zbůhdarma vynakládány na veřejné zakázky (v první řadě stavební). Pana Bártu jsem osobně zažil při práci a na různých jednáních – takže vím z první ruky, že skutečně chtěl šetřit a vyčistit prostředí veřejných zakázek.

PETR MACH

ekonom

Petr Mach - ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Propojení zájmových komerčních skupin s politikou je logickým důsledkem velkého přerozdělovacího státu. Dokud se lidé budou smiřovat s tím, že stát má rozhodovat o 50 % jejich svobody, o polovině jejich výdělku – ať již hlasováním v parlamentu nebo zákulisním rozdělováním zakázek – pak toto nezdravé propojení bude existovat. Vznik bizarní strany Věci veřejné je jen vyhroceným projevem tohoto stavu. Proto si přeji a prosazuji malý úsporný stát s nízkými daněmi (např. jako Švýcarsko).

TOMIO OKAMURA

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Tomio Okamura - vícepreziden Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Byznys a politika budou v propojení vždycky – ostatně podnikatelé to byli, kdo stáli u zrodu prvních občanských systémů. Politika je krom jiného také legitimní lobbing společenských skupin zasvé zájmy. Problém nastává v momentě, kdy ten lobing není veřejnou soutěží myšlenek a řešení, ale spočívá pouze v korupci.

Politický sektor byl u nás zprivatizovaný dokonce jako první už před skutečnou privatizací. Tu v ČR řídily právě nejrůznější mocenské skupiny manipulující s politiky.

MICHAEL ROMANCOV

politolog

Romancov

Jednou z nejdůležitějších zásad, na nichž stojí moderní pojetí demokracie, je známé motto americké revoluce: „no taxation without representation“, neboli žádné daně bez podílu na politické moci. Historicky se osvědčilo, že nejlepší varianta (jakkoli ne bezchybná) správy věcí veřejných je, aby se každý, kdo platí daně, mohl vyjádřit k fungování státu, neboť takový plátce by měl mít logicky zájem na tom, aby stát s jeho penězi zacházel racionálně a transparentně. V tomtoohledu je tedy propojení byznysu a politických stran či špiček logické a nevyhnutelné. K tomuto propojení navíc dochází ve všech režimech, neboť například i v socialistickém Československu platilo, že vedení důležitých podniků bylo nejenom politickou sférou jmenováno, ale zároveň se zpětně stávalo součástí politického establishmentu. Pokud jev demokratickém právním státě, jímž ČR je a do budoucna být musí, nějaká politická strana viditelně a transparentně napojena na nějaký byznys, například formou sponzoringu, není na tom nic špatného. Nemělo by všakbýt možné, aby došlo ať již k viditelnému, nebo (o to by to bylo horší) skrytému personálnímu propojení byznysu a funkcí ve státní správě a samosprávě. Ti, co se chtějí angažovat v politice, by měli striktně oddělit své soukromé obchodní aktivity od světa politiky, což občas není možno zcela ošetřit na úrovni komunální, ale mělo by být zcela nezbytné minimálně na úrovni krajské a celostátní. Chce-li někdo být krajským či celostátním politikem, měl by svůj podnik či podíl v podniku po dobu výkonu funkce předat nějakému správci, u něhož bude možno vykonávat veřejnou kontrolu, zda nedošlo ke zneužití veřejné pozice oné osoby veprospěch podniku.

Pokud jde o ČR, tak nesleduji naši ekonomickou scénu tak detailně, abych byl schopen kvalifikovaně posoudit, nakolik jesoučasná situace kolem ABL a Věcí veřejných výjimkou a nakolik se jedná o pravidlo. Nemůže však být nejmenších pochyb o tom, že to, čeho jsme zatím byli svědky, patří k tomu nejhoršímu, co jsme na politické scéně viděli, něco podobně silného a odporného jako zázračné zbohatnutí bývalého premiéra Grosse.

Co si myslíte o propojení politických špiček a sféry byznysu vy? Napište nám svůj názor.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Petr Náčel | 15. 4. 2011 15:22

Já bych začal u sebe, viz můj příspěvek výše...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Náčel | 15. 4. 2011 10:10

Zlo bylo, je a bude. Je jen na lidech, jak moc ho nechají zvítězit. Konkrétněji jak se dovedou zorganizovat a potlačit ho. Zní to v Čechách pořád divně, ale zlo je příležitost být lepší.

Také vůbec nemám depresi z místních Kalousků, Bártů, Langrů, Paroubků a dalších. To jsou čučkaři. V US to jede výrazně ve větším viz pěkné shrnutí např. v Inside Job http://www.imdb.com/title/tt1645089/ , http://www.uloz.to/hledej/?q=inside+job , http://dokina.tiscali.cz/inside-job-16633 .

Další možné kroky
a) Budu pořád jako ovce skuhrat jak je to hrozný a nechám se oholit na kost.
b) Začnu přemýšlet, jak nejlépe využít to, co dovedu, ke změně a pak to UDĚLÁM.
c) Půjdu si zažádat o zbrojní pas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 15. 4. 2011 10:04

1. Pan Kohout opomněl farmaceuticko-lékařskou lobby. Včera jsem viděl babičku v lékárně, která se ptala magistry, proč ji její lékař předepsal kapky za 270 Kč, když ji magistra nabídla tři jiné druhy obdobných kapek v ceně kolem 60 Kč.

2. Míra morální devastace dnešní politiky v ČR je přímo úměrná toleranci k této problematice prvními politickými demokratickými lídry, kteří měli zasáhnout a nezasáhli v počátcích novodobé demokracie. Důsledky vidíme dnes.

3. Politicko-ekonomická oligarchie získává stále větší podíl na celkovém byznysu, což je zhoubný celoevropský resp. celosvětový trend. Ukazuje se, že nejlepší byznys je dělat politiku a točit se kolem dotací. Jen na to musíte mít žaludek.

4. Řešením jsou: a) svoboda médií, b) tlak veřejnosti, c) volby, d) čas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 15. 4. 2011 13:36
reakce na Luděk Zdražil | 15. 4. 2011 10:04

"Míra morální devastace dnešní politiky v ČR je přímo úměrná toleranci" OBČANŮ proto bych s tlakem veřejnosti nepočítal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!