Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Dát, či nedat 90 miliard na záchranu eurozóny?

| 15. 12. 2011

Lídři eurozóny nás žádají o půjčku 90 miliard korun. Potápí se loď a má případně cenu pokoušet se ji zachraňovat? Ptali jsme se Aleše Michla, Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomia Okamury a dalších osobností.

Anketa: Dát, či nedat 90 miliard na záchranu eurozóny?

Půjčit, či nepůjčit? Toť otázka, se kterou si nyní lámou hlavu premiéři mnoha evropských zemí. V českých médiích se stala případná devadesátimiliardová půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny hlavním ekonomickým tématem. Okamžitě se vyrojila řada zastánců i odpůrců tohoto kroku. „Je to stejné jako házet peníze do koše.“ – „Dnes podáme prst, brzy přijdeme o celou ruku.“ – „Pokud peníze nepůjčíme, skončíme na periferii Evropy.“ – „Lepší pomáhat záchraně eurozóny než se podílet na jejím rozpadu“ – to jsou jen některé z názorů, které jsme mohli v posledních dnech zaslechnout. Opět to jen ilustruje velkou nejistotu a názorovou roztříštěnost, která je pro dobu současné dluhové krize tak typická.

Jsme na palubě. Ale nejde loď ke dnu?

Předseda vlády Petr Nečas nemá jistě klidné spaní. Opět byl postaven před problém, jehož řešením si může získat politickou oblibu na domácí scéně, zato u evropských lídrů si pořádně zavařit. „Považuji situaci, kdy by Česká republika jako jediná zůstala mimo, za politicky velmi komplikovanou. Na druhé straně si uvědomme, že z nečlenských zemí eurozóny se možnost poskytnutí půjčky týká pouze poloviny, zbylé země totiž samy čerpají pomoc od Mezinárodního měnového fondu,“ řekl premiér na úterní tiskové konferenci a připustil, že se osobně přiklání spíše k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Ministr financí Miroslav Kalousek pak v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, že jde spíše o otázku zahraniční politiky: „Z hlediska zahraničněpolitické orientace jsem přesvědčen, že to není otázka, zda Česká republika půjčí nebo nepůjčí. Protože bez těch našich 90 miliard – byť astronomikcýh, ale z hlediska finanční potřeby řešení krize je to malá částka – se každý obejde. Je to prostě zpráva, kterou Česká republika řekne – Jsme na palubě se svými spojenci, nebo ne.“

A co si o tom myslí námi oslovené osobnosti ze světa financí a byznysu? Měla by podle nich Česká republika půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu požadovaných 90 miliard na záchranu eurozóny?

Petr MachPETR MACH

ekonom

Neměla, není to výhodná půjčka. Mezinárodní měnový fond půjčí tyto peníze příští rok Itálii, zřejmě na pět let. Když pak za pět let nebude Itálie schopná tuto půjčku splatit, nebude nám ji ani Mezinárodní měnový fond schopen vrátit. Je zde tudíž velké riziko, že bychom o těch 90 miliard korun zcela přišli. Další nevýhodnost je v tom, že MMF chce od nás tu půjčku velmi levně, za úrok menší než jedno procento. Když půjčila Česká národní banka na přání vlády před rokem a půl jednu miliardu eur (26 miliard korun) za stejným účelem, zavázala se vláda platit centrální bance ušlý zisk – za pět let to dělá celkem 2,5 miliardy korun. Tato částka přispěla ke zvýšení našeho státního dluhu. Nyní by ta částka měla být třiapůlkrát větší, tedy další devítimiliardový výdaj ze státního rozpočtu na dotovanou půjčku pro MMF na eurozónu. Ať měnovému fondu na záchranu Itálie půjčí Německo a Francie, pro nás je lepší jim nepůjčovat.

Petr TeplýPETR TEPLÝ

ekonom

Jednoznačně ano, problémy eurozóny jsou i problémy České republiky. Navýšení půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond již proběhlo v roce 2009 za cirka 20 miliard korun a prakticky se tím nikdo nezabýval. Je pravda, že dalších 90 miliard může pro státní rozpočet znamenat ročně náklad dvě až tři miliardy, jakožto komplenzaci úrokové ztráty, kterou by národní z této operace měla. Půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu jsou úročené zpravidla nulovým úrokem, rozdíl každý rok ministerstvo financí České národní bance dorovnává.

Je třeba myslet dlouhodobě a pro Českou republiku je lepší spíš se podílet na záchraně eurozóny než na jejím rozpadu (i když se domnívám, že eurozóna v současné podobě nepřežije rok 2013). Na druhou stranu je pochopitelné, že některé strany se snaží nahnat politické body na euroskepticismu a doporučují půjčku měnovému fondu neposkytnout, což je krátkodobě dosti omezený pohled. Inu, svět chce být klamán a politici chtějí získat hlasy, nic více, nic méně.

Tomio OkamuraTOMIO OKAMURA

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Není jediný rozumný důvod. Je to asi tak, jako by zadlužený miliardář zazvonil u souseda popeláře a chtěl po něm část jeho úspor. V prvé řadě musí předlužené státy žádat o solidaritu a uskrovnění svoje občany, a nikoli jejich daleko chudší sousedy. Nechtějte po lidech, aby platili víc za potraviny kvůli tomu, aby si v Řecku, Itálii či jinde zachovali svůj životní standard a vysoké příjmy daleko vyšší, než mají občané České republiky. To může napadnout jen blázna. Peníze, které chybí, se přece nevypařily, z velké části je projedli právě občané těchto států. Oni si žili nadstandardně a teď je čas peníze splatit. Chtít to po druhých je přece absurdní. Připomeňme, že Česká republika je také zadlužená a nemá vlastně z čeho půjčovat – tedy musí si půjčit, aby půjčila. Eurozóna potřebuje a vždy potřebovala mimojiné finanční disciplínu a zdravé národní ekonomiky. Půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu eurozónu nezachrání, ale 90 miliard dalšího dluhu zásadně přitíží české ekonomice, protože bankroty jsou neodvratné a všechny půjčené peníze věřitelé už zpět rozhodně nedostanou.

A nakonec – státy před krachem potřebují jediné: zbankrotovat a svou ekonomiku zgruntu překopat. Půjčka to nezachrání, jen oddálí. A jen totální demagog a lhář může něco povídat o izolaci těch, co nepůjčí. V jakémkoli neštěstí umíme být velmi solidární s postiženými celého světa. Řešit cizí ekonomické zločiny a udržovat komukoli nezasloužený a neodpracovaný vysoký životní standard rozhodně nepatří k morální povinnosti kohokoli ke komukoli.

Aleš MichlALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Klidně, ale ať nám platí úrok s přirážkou 0,5 až 1 procentní bod nad to, za co si stejnou sumu můžeme půjčit na trhu.

Pavel KohoutPAVEL KOHOUT

ekonom

Na jakou záchranu eurozóny? Eurozóna není ohrožena. Pokud je něco ohroženo, pak evropské banky – a v tom případě by se věci měly nazývat správným jménem. Měl bych možná obavy ani ne tak z rizika, že se půjčka nevrátí – Mezinárodní měnový fond dokáže poskytnuté úvěry účinně vymáhat – jako spíš z toho, že po podaném prstu bude následovat celá ruka a že český souhlas s touto akcí bude v budoucnu vykládán jako precedent pro další, mnohem finančně náročnější akce.

Pokud bychom měli přece jen „solidárně“ přispět, mám návrh. Vzdejme se části evropských dotací. Stejně nejsou prakticky nikdy použity na něco rozumného, pouze podporují korupční prostředí a kazí ekonomiku. Dotace jsou otrávená návnada, která má vytvořit důvod, proč bychom měli poslouchat podle principu „kdo platí, poroučí“. Vzdejme se dotací, budeme svobodnější a budeme mít čistší hospodářské prostředí. Pochopitelně bychom měli do evropského rozpočtu přispívat jen do té míry, aby bilance zůstala vyrovnaná. V ideálním případě bychom platili nulu a dostávali nulu, ale k tomu asi bohužel nedojde.

Patrik NacherPATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Půjčovat peníze má smysl tam, kde se tím někomu a něčemu reálně pomůže. Musí to mít nějaký užitek a nemusí vždy jít jen o peníze. Státy si navzájem pomáhají například při přírodních katastrofách a na tom je krásně vidět, že se k této podpoře v různých sbírkách připojují i jednotlivci. V tomto případě ovšem nejde o pomoc v užitečném slova smyslu, ale o přisypání peněz do systému, který prostě nefunguje. Evropská administrativa je drahá, nekonkurenční, státy si žily a žijí na dluh, starý dluh se vytlouká novým dluhem. Přijetí eura bylo spíš politickým než ekonomickým projektem a my nejsme jeho součástí. Domnívám se, že posílat tam peníze je stejné, jako je házet do černé díry. Třeba se za půl roku ukáže, že to nestačí, a co pak, kdy tohle skončí? Podívejme se na vývoj dluhové krize v Řecku, ještě před rokem a něco řecký premiér prohlašoval, že zahraniční pomoc nepotřebuje. Zkusme udělat sbírku mezi lidmi, kolik peněz se asi vybere? A vyhrožování, že skončíme na periferii je politická proklamace eurohujerů, na principu volného pohybu osob, zboží a služeb se nic nemění.

Jan TraxlerJAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Osobně jsem kategoricky proti tomu vyhazovat peníze oknem. Nedělám to doma, nedělám to v práci a nelíbí se mi, ani když to dělá ministerstvo financí, natož Česká národní banka. Vy byste snad někdo půjčili sousedům peníze, když víte, že je zpátky nikdy nesplatí, jenom kvůli dobrým vztahům se sousedy nebo proto, že to udělali Novákovi, a tak vy musíte taky? Takže rozhodně jsem proti tomu posílat peníze na podporu Titaniku.

Mimochodem si myslím, že je nesmysl chtít po zemích neplatících eurem půjčku z devizových rezerv. Devizové rezervy jsou v podstatě aktiva centrální banky v cizí měně. Centrální banky ty peníze nemají v trezoru, ale zpravidla v dluhopisech. Česká národní banka nezveřejňuje aktuální přesné měnové složení rezerv, ale určitě velká část bude v amerických dluhopisech a velká část v evropských dluhopisech. Které si asi ČNB vybere prodat, aby mohla poslat peníze Mezinárodnímu měnovému fondu? Tipuji, že dluhopisy denominované v euru. A velmi pravděpodobně dluhopisy Itálie, Španělska a dalších problémových států. Takže tímto krokem tak akorát centrální banky podpoří výprodej těchto dluhopisů. Není to postavené na hlavu? Závěr: ať se ČNB eurových rezerv zbaví, dokud mají ještě nějakou cenu. Ale do Washingtonu bych je neposílal.

Lukáš KovandaLUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Jednoznačně ne. Tedy pokud si každý z občanů České republiky, včetně nemluvňat, nechce (když jsou nyní Vánoce za dveřmi) zkusit, jaké je to být Ježíškem a darovat – komu vlastně? – ze svého zhruba devět tisíc korun. Já osobně takovým Ježíškem být nechci. A zjevně jím nechce být ani podstatná část Britů či dokonce Estonců – kteří eurem přímo platí.

A propos: kde jsou ty časy, kdy Mezinárodní měnový fond fungoval jakožto instituce zprostředkovávající finanční pomoc (jak efektivní, to nyní neřeším) třetímu světu. Nyní tedy už tento fond, jak vidno, spíše slouží coby ústředna multimiliardových transferů mezi poměrně vyspělými státy. Jeho přetvoření do této podoby má ještě na nějaký čas oddálit nevyhnutelné, totiž bolestivý kolaps politického (bohužel, nikoli ekonomického) a předčasně spuštěného „projektu euro“. Proto se obávám, že transferová ústředna pro bohaté s kódovým označením MMF může zažít ještě jeden přerod, a sice do podoby jakési úderné pěsti „euromantiků“, kteří budou mít opět nebezpečně jasno: „Kdo nejde s námi (rozuměj, kdo nechce být Ježíškem – i proti své vůli), jde proti nám!“

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Petr Toman | 18. 12. 2011 08:51

Na doplnění ještě názor T. Sedláčka: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=15063
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Štula | 20. 12. 2011 11:33
reakce na Petr Toman | 18. 12. 2011 08:51

Ačkoliv mám pana Sedláčka docela rád, v téíto věci mu nevěřím. Není totiž nezávislý, ale kope za bankovní skupinu, které tento transfer špatně fungujícím bankám může velmi pomoci, tedy mateřské KBC. Pravdu mají pánové Kohout a Okamura stejně jako pan premiér. Ani omylem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 17. 12. 2011 21:50

Jsem proti.
Pokud by však nebylo zbytí,zajímalo by mě, jak tato půjčka ovlivní strukturu devizových rezerv, tedy, čeho se musíme zbavit, abychom byli nschopni půjčku poskytnout. K tomu pak výše úroku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Milota | 17. 12. 2011 18:48

Je známo, že státy jako Portugalsko či Italie, o Německu nemluvě, disponují velkými rezervami Au. V Případě Portugalska to byla -z dnešního pohledu- prozíravá politika "diktátora " Salazara. Proč by tyto státy nemohly uhradit své dluhy prodejem tohoto zlata? Jistě by cena zlata na trhu klesla, ale to je jiná věc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 16. 12. 2011 08:58

Protože mám vceku jednoznačně negativní postoj k půjčce MMF, jak je na stole, řekl bych velmi silné konstruktivní ANO. Paradox ? Ne tak úplně.

Jde o to, zač ta půjčka bude a tady nemyslím žádná procenta. Vyměnil bych půjčku za strukturální a systémové změny. POZOR, ne za SLIB strukturálních a systémových změn. A to změn zásadních, tvrdých. Kromě jiného, ale především, silně omezujících vliv politiků na život společnosti, protože právě oni (a jejich voliči) způsobili a dopustili, že nejbohatší a nejrozvinutější část světa je tak moc zadlužená spotřebou,jejíž výše je neadekvátní ekonomickému výkonu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 16. 12. 2011 08:56

Kdyby to bylo na ZÁCHRANU, tak ANO. Ale tohle Evropu nezachrání, takže NE.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 16. 12. 2011 08:39

No, to bude zajímavé. Evropa vyrostla a odtrhla se před několika stoletími díky několika mechanismům. Jedním z nich byl i křesťanský soucit s "posledními&quo t;.Pomoci tomu, kdo je na dně, nemohoucímu, chudému,nemocnému. To pomohlo budovat evropské hodnoty, instituce a náš dnešní blahobyt. Osobně si ale myslím, že by naši emisaři měli jet do MFF a zeptat se "Na co ty prachy půjdou. Na sanaci několika evropských bank? Nedáme." Tím se přikláním k Pavlovi Kohoutovi, a sanaci bank si musí udělat akcionáři nebo banky musí zkrachovat. Pokud by to byly peníze, které se použijí na hluboké strukturální změny státu a peníze budou složit jako polštář, který státu pomůže nést náklady této změny a ty státy po změnách budou efektivní, nezadlužující se, prostě skvělé, pak si myslím že 90 E9 se poskytnout dá. Poté bychom ale měli sami udělat hluboké změny svého státu, nebo nás ty nové elegantní státy převálcují. Počátkem transformace jsme podobnou podporu od MFF a dalších institucí dostali také my. Bude ještě veselo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 16. 12. 2011 10:17
reakce na Aleš Müller | 16. 12. 2011 08:39

Dovolil bych si namítnout, že soucitný přesun peněz od chudých k bohatým nemá v křesťanské věrouce oporu. Tento druh solidarity byl vynalezen až ve 20.století a k ideovým základům naší civilizace jej nelze počítat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Kubíček | 16. 12. 2011 12:26
reakce na Jan Daniel | 16. 12. 2011 10:17

Já bych řekl, že různé hereze tu byly i dříve a tady se někdo opírá o špatný výklad blahoslavenství. Pro nebiblisty:
Mt 5
3  "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
4  Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
5  Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
6  Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
7  Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
8  Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
9  Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
10  Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
11  Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Kubíček | 16. 12. 2011 12:45
reakce na Robert Kubíček | 16. 12. 2011 12:26

Ještě bych dodal - čím víc o tomto celém tématu přemýšlím, víc a víc se mi podvědomně dere na mysl jedna píseň. Určitě ji všichni znáte.
http://www.karaokete xty.cz/texty-pisni/simon-amp-g arfunkel/the-sounds-of-silence -40045
Nejsemprorok, ale začínám cítit, že je potřeba udělat něco velkého (teď mluvím sám za sebe vůči civilizaci). S&G si to již odčinili - složili bezmála prorockou píseň, ale člověk by měl sekat něco jiného než dluhy a žít spotřebně, ne? Nepřidáte se někdo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 16. 12. 2011 13:05
reakce na Robert Kubíček | 16. 12. 2011 12:45

Máme podobný náhled na svět. Já si ale za cíl nebudu klást něco velkého. Raději průběžně konám malé věci a výsledky vidím průběžně a průběžně můžu vyhodnotit úspěšnost mého snažení.
;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frantisek Vlach | 16. 12. 2011 03:31

nevim, jak ostatni ctenari, ale ja se jiz nemohu dockat clanku p. Palaty ohledne teto vznikle situace. Ale verim, ze p. Palata jiste navrhne jit prikladem a bude s hrncem objizdet ceska mesta, at do nich daji obyvatele sve zlato a penize do "fondu budoucnosti"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kanioková J. | 16. 12. 2011 03:04

Není o čem přemýšlet !Půjčce NE !
včera říkal v TV Sulík - EU bude jen v příštím roce potřebovat na úhradu dluhů 1 100 mld. eur. KRACHNE TO !!!
.."Sebeobětov áníby mělo být policejně zakázáno. Demoralizuje ty, pro něž se obětujeme..".. Oscar Wilde
Ještě navíc...leckdo se ohání argumentem, že nám EU pomohla a pomáhá... No... myslí si tito lidé, že to dělají z dobroty srdce? Že nás do EU přijali z entuziasmu? Pochybuji... potřebovali především získat další hospodářský prostor pro odbyt svých firem!!! A pro levnější pracovní sílu v odnožích jejich firem zde a taky v levnějších subdodávkách vyráběných u nás pro jejich domácí firmy.
A že bychom ze slušnosti... když už ty dotace... no, myslím, že se jim to iks násobně vrací ve formě zisků jejich firem, které tady podnikají..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!