Metaverse je skutečný, ale i sakra drahý. Jak Zuckeberg topí miliardy ve virtuálnu

Martin Doležal
Martin Doležal | 8. 12. 2022 | 3 komentáře | 6 117
facebookinternetmark zuckerbergmetaversumsociální sítětechnologie

Metaverse bude revolucí v učení, v poznávání nových věcí a zážitků, ale také místem k socializaci a k práci, věří společnost Meta (dřív Facebook). Že má od projektu velká očekávání, dokládají obrovské náklady na jeho realizaci. Co je to vlastně metaverse a jaká je jeho realita? A nepůjde nakonec o velké fiasko?

Metaverse je skutečný, ale i sakra drahý. Jak Zuckeberg topí miliardy ve virtuálnu

Společnost Meta (dřív) Facebook vkládá do projektu metaversa velké naděje. Nepůjde nakonec jen o šarádu na investory? (ilustrační foto)

Zdroj: rafapress / Shutterstock.com

Metaverse je virtuální 3D prostor, který má v budoucnu fungovat jako interaktivní svět za obrazovkou. Budou v něm existovat hry, pracovní pozice, kluby a zábava, sociální interakce mezi jednotlivými uživateli či relaxační zóny. V podstatě se dá říct, že cokoliv si člověk dokáže vymyslet, to se v něm dá udělat. Světy bez fyzikálního omezení a s jinými přírodními pravidly jsou samozřejmostí.

Metaverse nemá být v žádném případě uzavřený systém s jedním vlastníkem či firmou, která ho vyvíjí. Cílem je vytvořit spíš něco jako pískoviště, na kterém bude moct každý člověk postavit svůj „hrad“.

„Stejně jako dnešní internet bude i metaverse konstelací technologií, platforem a produktů. Nebude vybudovaný, provozovaný ani řízený jedinou společností nebo institucí,“ říká Nick Clegg, prezident pro globální záležitosti ve společnosti Meta (dřív Facebook).

Na první pohled jde tedy o úžasný nápad, otevírající dveře věcem, které si společnost v tuhle chvíli ani nedokáže představit. Jakákoliv firma, které se povede vytvořit základní strukturu, na které se bude následně tento virtuální svět budovat, bude mít naprosto výsadní postavení a možnost velkého výdělku.

Trh virtuální a augmentované reality je v roce 2022 celosvětově ohodnocen na 37 miliard dolarů.

Ohromující tempo růstu trhu

O jak atraktivní segment trhu se vlastně jedná? Podle studie výzkumné společnosti Markets and Markets je trh virtuální a augmentované reality v roce 2022 celosvětově ohodnocen na 37 miliard dolarů (855 miliard korun). Do roku 2027 se má tato hodnota dostat až na 114,5 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). To by znamenalo složenou roční míru růstu (CAGR) 25,3 %. Celý sektor tak i nadále vykazuje potenciál k velkému růstu.

Inspirace u her

V současnosti je metaversu nejblíž videoherní průmysl. S rozvojem virtuální reality se otevřely dveře především zábavě. Dnes najdeme celé knihovny jednotlivých herních titulů využívajících brýle pro virtuální realitu, haptiku v podobě ovladačů pro ruce, a dokonce se objevují i vesty a rukavice s dotykovou odezvou. Na trhu jsou hororové příběhy, soutěže, závodní hry, ale také sociální sítě, kde lidé pořádají online lekce jógy a baví se o denních radostech a starostech. Jen na platformě Steam, která slouží jako katalog pro počítačové hry, existuje v tuhle chvíli 4443 her pro virtuální realitu.

Hnacím faktorem je postupná proměna ostatních trhů a zájem o virtuální realitu. Především pandemie covidu-19 ukázala, že spousta věcí se dá přesunout do virtuálního prostoru.

Společnosti se stále víc můžou uchylovat k práci na dálku, mítinky mohou probíhat v 3D kanceláři z pohodlí domova, prohlídky domů a bytů s realitním agentem bude zřejmě možné udělat na dálku jen s VR setem brýlí. Ve virtuálním světě může být zavedena výuka, lékařský trénink, pilotní výcvik a mnoho dalšího.

To vše samozřejmě ulehčí rozšíření vysokorychlostní 5G sítě po celém světě. Víceméně okamžitá odezva, dostatečně výkonný hardware a můžete být třeba na Maledivách, přičemž se večer připojíte k procházce po vykopávkách v Římě.

Jen za letošní tři kvartály vykázala divize Reality Labs ztrátu ve výši 9,4 miliardy dolarů.

Velké investice a (zatím) velké ztráty

Metaverse je dnes spojený především s už zmíněnou společností Meta. Právě její šéf Mark Zuckerberg je velice hlasitým proponentem tohoto virtuálního světa. A že to nekončí jen u slov, dokazují ohromné investice do kampaně a vývoje virtuální reality, které však zatím rozhodně nejsou rentabilní.

Kryptoměny jako platidlo?

Není náhodou, že se kolem metaverse točí i kryptoměnové vývojářské prostředí. Takový svět se zdá být přímo ideální pro implementaci kryptoměn. Virtuální prostor a virtuální peníze jako jednotka směny. Ideální match.

Je pravděpodobné, že by se jednalo o nějaký druh stablecoinu. To je druh kryptoměny, která se snaží mít cenu za jednotku na stále stejné úrovni. Stablecoiny toho dosahují tak, že drží skutečnou měnu v přesném množství k vydaným jednotkám. Je to paralela k žetonům v kasinu. Dům vezme peníze jako vklad a nazpět vydá interní měnu – žetony. V případě stablecoinů jsou to virtuální kryptoměny.

Další implementací už existujícího nápadu jsou NFT tokeny jako digitální důkaz o vlastnictví. Dnes jsou NFT tokeny především z oblasti grafiky ve formě sběratelských předmětů, v budoucnu se ale dá očekávat rozvoj dalších možností. Dočkáme se třeba NFT u vlastnictví parcely na virtuální Wall Street?

Jen za letošní tři kvartály vykázala divize Reality Labs, která na vývoji virtuální reality a metaverse pracuje, ztrátu ve výši 9,4 miliardy dolarů (217 miliard korun). Zlepšení navíc – aspoň v nejbližších letech – není na obzoru.

Takové výsledky přitom nelze svádět na začátky a teprve rozjíždějící se projekt. Už je to osm let od chvíle, co Facebook koupil společnost Oculus, která s virtuální realitou pracuje. Její set brýlí a ručního ovládání Oculus Rift se stal velmi rychle oblíbeným hardwarem pro virtuální realitu. Později přišla série setů Oculus Quest a Oculus (Meta) Quest 2. Ty se dnes považují za špičku střední třídy brýlí pro virtuální realitu.

Minimálně nejvýš postaveného člověka ve firmě ale gigantické ztráty zatím očividně moc neznervózňují. „V budoucích letech očekávám, že nás lidé přestanou vnímat jako firmu zabývající se sociálními sítěmi. Začnou nás vnímat jako společnost řešící metaverse,“ řekl Zuckerberg loni v červenci.

Samozřejmě by bylo bláhové myslet si, že Facebook vstupuje do této oblasti jen kvůli tomu, aby prodával fyzický produkt.

Facebook je sice zdarma k používání, „cena“ je však skrytá v podobě dat uživatelů, kteří je bezstarostně předávají dál.

Facebook a jeho byznys model

Abychom pochopili, kam Meta může se svou sázkou na metaversum směřovat, musíme se zastavit u jejího byznys modelu. Ten je prakticky kompletně založený na reklamě. Za rok 2021 měla Meta příjmy z reklamy na úrovni 114,9 miliard dolarů (2,65 bilionu korun), celkové příjmy se pak dostaly na úroveň 117,9 miliard dolarů (2,72 bilionu korun). To znamená, že necelých 97,5 % příjmů společnosti plyne jen z pouhého prodeje reklamy.

Politický tlak

Většina lidí své údaje vůbec neřeší, případně nemá ponětí o tom, že se volně prodávají. Facebook samozřejmě uživatele v podmínkách užití upozorňuje na to, že všechna data, která člověk na platformu dá, jsou automaticky vlastnictvím společnosti. To samé platí i pro ostatní aplikace jako Instagram a WhatsApp. Z politického pohledu už se ale dlouho „vaří voda“. Především v Evropě velice nahlas zní názory o blokování Facebooku či aspoň jeho omezení ve věci získávání dat. V USA jsou v tomto ohledu podstatně benevolentnější.

Pokud by byla Facebooku v budoucnu zakázána nějaká forma práce s daty (například odesílání informací zpět do USA) a jejich sběr, mohlo by to v nejhorším případě znamenat i úplný zákaz podnikání v Evropské unii. Na stole je také varianta, že Meta po určitých zákazech přestane provozovat sociální sít ze své vlastní vůle, protože se to už nebude ekonomicky vyplácet.

Reklama na Facebooku je podložená gigantickým systémem pro sběr a třídění dat. Firma sbírá od každého uživatele v podstatě vše, co může. Věk a pohlaví jako základ. Dál jde například o sledované stránky, kupované produkty, fotografie a vše ostatní. Facebooku v tom hodně pomáhá i „aplikace“ Facebook Pixels. Jde o kus kódu, který si může majitel webu vložit na stránku a ta mu následně pomáhá v propagaci a analytice. Facebook díky tomu může ale sledovat aktivity na dané stránce.

Facebook je sice zdarma k používání, „cena“ je však skrytá v podobě dat uživatelů, kteří je bezstarostně předávají dál. Co to vlastně ve výsledku znamená?

Marketingová agentura propagující určitý produkt může s neskutečnou přesností zaměřit cílovou skupinu, u které je největší pravděpodobnost provedení určité akce (nákup, kliknutí a podobně). Může jít o normálního výrobce, ale také o politické hnutí. Co takhle sekta hledající osamocené a impulzivní jedince, kteří mají tendenci věřit nepodloženým věcem a jsou v nějaké životní krizi? Všechno máme, stačí se jen zeptat.

Facebook už je velice dlouho globální platformou. Jediným místem, kde by mohl expandovat, jsou jen země s uvaleným zákazem.

Velký problém Facebooku: odliv uživatelů

Zdá se, že Facebook si svůj prime už zažil. Uživatelská základna začíná stárnout, což nejsou nijak dobré vyhlídky do budoucna. Počet uživatelů pod 25 let by měl příští rok klesnout pod 15 %. Pro sociální síť, tedy technologickou platformu zaměřující se především na mladou populaci, je něco takového potenciálně až likvidační.

V roce 2021 navíc přišel nový milník – Facebook poprvé v historii vykázal nižší počet denních aktivních uživatelů: z 1,93 miliardy na 1,929 miliardy. To se samozřejmě zdá jako minimální propad, stejně to jsou ale špatné zprávy. Investoři na ně zareagovali totálním výprodejem akcií a jejich cenu poslali při otevření obchodního dne o 26 % dolů.

Počet aktivních uživatelů Facebooku

Statistic: Number of monthly active Facebook users worldwide as of 3rd quarter 2022 (in millions) | Statista
Zdroj: Statista

Důvod se zdá být jasný – relativní technologická zastaralost platformy prostě nové uživatele neláká. Mladí lidé si stále v menší míře zakládají Facebook. Tyto ročníky se orientují na novější, zajímavější a podstatně dynamičtější sociální sítě, jakou je například TikTok.

Dalším důvodem je nasycenost trhu. Facebook už je velice dlouho globální platformou. Jediným místem, kde by mohl expandovat, jsou jen země s uvaleným zákazem. Především Čína má ohromný potenciál, překážkou je však samozřejmě tamní režim a jeho cenzurní praktiky. Firma tak nemá prostor, kde by mohla získat nové uživatele.

Popularita plynoucí z pozlátka metaverse je pro Facebook a celou společnost Meta – zdá se – jedině dobrá.

Metaverse a reklama

Nad důvodem společnosti Meta pro vývoj metaversa se dá teď pouze spekulovat. Jedna z možností je, že Meta prostě potřebuje zahrát trochu šarádu na investory. Metaverse se tváří jako převrat v tom, jak budou lidé interagovat se světem a se svou sociální skupinou. Může to být prostý PR kousek, který má odvést pozornost od reálných problémů.

Anketa

Věříte v metaverse?

Další myšlenka je pak samozřejmě praktická. Facebook zavětřil příležitost a vrhl se plnou parou vpřed na vývoj metaversa kvůli ziskům z reklam a propagace. Je to v podstatě neprozkoumané území, které stojí na vrcholu technologického vývoje z pohledu sociálních sítí. Jde o možnost, jak získávat další objemy dat, „dojit“ uživatele a prodávat „mléko“ v podobě reklamy.

Tak či tak, popularita plynoucí z pozlátka metaverse je pro Facebook a celou společnost Meta – zdá se – jedině dobrá. Může sloužit jako lákadlo pro další uživatele, kteří budou chtít být součástí této digitální revoluce a pravděpodobně uklidní některé investory.

Teď už je jen otázka, jestli k realizování téhle revoluce Meta nedokulhá. Současné masivní propouštění – největší v historii firmy – poukazuje na možná hlubší problémy, než firma sama přiznává.

Kam dál? Technologie na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Martin Doležal

Martin Doležal

V osmnácti letech zvolil místo parašutistického kurzu osobní finance a investice. Jak se říká – zbytek už je historie. Kapitálové trhy a jejich turbulentní nálada ho školí každý den, ale i přesto je naprosto zbožňuje. V roce 2020 se čirou náhodou začetl do toho, jak vlastně funguje Bitcoin. Od té doby ho kryptoměny nepřestaly fascinovat a chce své znalosti předávat dalším lidem. V tuto chvíli studuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a zabývá se tvorbou textů pro několik webových portálů.