Články na téma: Portugalsko

Tématem posledních dní je evropská rozpočtová federace. Zachránila by euro? Ve včerejším článku Pavel Kohout vysvětloval, proč euro ani eurozónu není třeba zachraňovat. „Dejme však tomu,“ uvozuje ekonom exkluzivní pokračování článku, „že bychom rozpočtovou federaci chtěli z jiných důvodů než kvůli hypotetické záchraně eura. Co by bylo potřeba udělat, aby vznikla, a jaké důsledky by její vznik měl?“

Česká republika by měla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku na „záchranu eura“. Rozvířila se bohatá domácí debata ohledně její vhodnosti či nevhodnosti. Tato debata však míjí jeden podstatný bod: proč a jak by vlastně měnový fond měl zachraňovat euro?

Řada politiků eurozóny věří, že by trhy uklidnila jiná a méně hrozivá zbraň než tisk peněz – společně vydávané dluhopisy. Spekulanti by tak už nemohli soustředit palbu na jednotlivé země, tvrdí obhájci eurobondů, a úrokové míry by klesly na snesitelnou úroveň, protože garantem dluhu by byly silné státy eurozóny. Podle zastánců této myšlenky by tak rovněž vznikl velký a likvidní trh, který by investorům nabídl plnohodnotnou alternativu k americkým „treasuries“.

Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte si v exkluzivním rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Vyvrcholí dluhová krize rozpadem eurozóny? Ptáme se ekonomů Lukáše Kovandy, Petra Macha či Pavla Kohouta, podnikatele Tomia Okamury a dalších osobností, jak moc je to se společnou evropskou měnou nahnuté...

Italské dluhopisy lámou rekordy. Ne každý milník je ale důvodem k oslavě. Právě naopak. Výnosy z desetiletých dluhopisů vystoupaly o 48 bazických bodů na 7,25 procenta, dvouleté pak vyskočily dokonce o 73 bodů na 7,11 procenta. Podle expertů jde o hraniční hodnotu, která není dlouhodobě udržitelná. Společně s výnosu dluhopisů pak rostly i pojistky proti úvěrovému selhání. Co se stane, pokud se Italům a Bruselu nepodaří trhy uklidnit? A je to vůbec možné? Více v exkluzivním rozhovoru s Pavlem Kohoutem.

Každý jistě zhlédl nějaký thriller z prostředí pyrotechniků. Každému je proto zřejmé, že je třeba odstranit roznětku. Zbytek nálože pak lze bezpečně zlikvidovat, snadná věc, že?

Proč Evropa trpí finanční krizí? Tradiční vysvětlení je příběhem o vině a trestu, o boji dobra proti zlu. Řecko se provinilo dluhem a lhalo. Proto je stiženo trestem. Řeckých nesnází navíc zneužili zlí spekulanti. Naštěstí je zde EU, která se ve chvílích nouze solidárně semkne a zachrání celý kontinent. Unie, stmelená v boji proti zákeřné hydře Trhu, se nakonec sjednotí a pod modrozlatým praporem fiskální federace vykročí k zářným, daňově harmonizovaným zítřkům.

Proč Jacques Delors, jeden z otců zakladatelů moderní Evropy, stále věří ve společnou měnu. Proč má ekonom Kenneth Rogoff za to, že jeho katastrofický scénář je reálný. A proč Mohamed el Erian, generální ředitel největšího dluhopisového investičního fondu na světě, tvrdí, že na zánik eura ještě nesází.

"Není jedna evropská krize. Ve skutečnosti jde o komplex tří krizí: bankovní krize, krize veřejných rozpočtů a měnové krize. Boj proti jedné části komplexu může mít za následek fatální zhoršení v části jiné. Nebude proto fungovat většina tradičních, ale i originálních řešení," tvrdí Pavel Kohout v exkluzivní analýze.

Ze všech stran je z médií slyšet o záchranných balíčcích. Řecko, Irsko, Portugalsko, možná i Španělsko jsou země, které je třeba zachraňovat, a to obrovskými částkami z rozpočtů jiných zemí. Komu je pomoc ve skutečnosti určena? Neposlouchejte argumenty připravené na míru masivní kampani! Myšlení přece nic nestojí a stačí selský rozum a kupecké počty, abyste přišli na to, že něco není v pořádku.

Pavel Kohout exkluzivně: Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

Evropa se finančně hroutí. Její vedoucí představitelé nevědí, co si počít. Jejich aktivity spíše vyvolávají paniku. Ta se již dotkla Itálie, což je příliš velká ekonomika, než aby bylo možné ji zachránit tradičním způsobem: vsypem velkého objemu peněz. Co tedy přichází v úvahu?

Portugalsko obdrželo ránu od agentury Moody’s, která radikálně snížila jeho úvěrový rating na stupeň Ba2. Země se ocitla v takzvaném spekulativním pásmu.

Ratingové agentury jen prohlubují evropskou rozpočtovou krizi – došlápneme si na ně, hrozí Evropská komise. Dvě ze tří hlavních ratingových agentur jsou americké, tudíž k EU neobjektivní, tvrdí unijní představitelé. Jejich výpady jsou samy o sobě tak absurdně tragikomické, že se k nim vlastně jen těžko něco dodává.

Okurková sezóna postihla i Finmag a Peníze.cz, a tak dnes budeme komentovat jmenování nové ředitelky Mezinárodního měnového fondu.

Buď budou Atény na neurčitou dobu napojeny na evropský penězovod, anebo nastane jejich platební neschopnost. Řecko je ztracený případ. Neexistuje šance na záchranu jeho platební schopnosti. Nemá význam provádět reformy. Nemá smysl ani privatizovat, rozhodně ne za současné situace, kdy by nebylo možné prodat za slušnou cenu.

Pavel Kohout exkluzivně pro Finmag: Finanční krize v eurozóně pokračuje. Státníci ani bankéři zjevně nevědí co s ní. Krize přitom nabývá na dynamice. Již nyní dosahuje rozměrů, které nečekali ani největší skeptici. Co horšího, není známo řešení. Vůdčí osobnosti Evropy, kancléřka Merkelová, německý ministr financí Schäuble a prezident Sarkozy se pouze snaží získat čas.

Madam Evropa je rozpolcená osobnost, říká Gonzalo. Finanční a političtí vůdcové Evropy prosazují své představy navzdory vůli jejích občanů. Hájí blaho bank a bankéřů na úkor blaha obyčejných lidí: protože s blahobytem bank spojují svůj vlastní blahobyt. Ve druhém díle své psychiatrické diagnózy se mistr Lira tak trochu přinasral...

Evropská unie je nemocná. Připomíná tělo, v němž bojují o nadvládu dvě různé mysli. Sklátila ji zvláštní forma schizofrenie - eurofrenie.

Na jaře 2010 zbankrotovalo Řecko. Šokovaní evropští státníci dali dohromady masivní finanční pomoc. Rok se s rokem sešel a Řecko zbankrotovalo podruhé. Bylo třeba prodloužit dobu splatnosti úvěru a snížit jeho úroky. Ani to nebylo dost, takže během června se evropští vůdcové mají dohodnout na dalším gigantickém balíku v desítkách miliard eur. Fiasko společné evropské politiky snad již nemůže být větší.