Články na téma: Německo

Slovo „proroctví“ používám z preventivních důvodů: když se spletu v proroctví, nebude to tak velký průšvih, jako kdybych se mýlil v prognóze.

Vyspělé země nejsou vyspělé jen tak, bezdůvodně a náhodně. Jsou vyspělé proto, že byly schopny vyřešit určité závažné problémy, které rozvíjející se trhy ještě vyřešit nedokázaly. Celkový kumulovaný kapitál vyspělých trhů – nejen finanční, ale také intelektuální – je takový, že dohnat jej by bylo extrémně obtížné.

Německá hospodářská politika zrcadlí nepřenositelnou dějinnou zkušenost.

Pozornost ekonomů upoutala nedávná kritika Spojených států na adresu Německa a jeho hospodářské politiky. Ta je prý zaměřena příliš úzce a merkantilisticky na podporu německého exportního průmyslu, bez ohledu na potřeby zbytku eurozóny a zbytku světa. Němci reagovali předvídatelně: Američané nám závidí, také by chtěli tak silný exportní průmysl jako my, ale nemají na to. A navíc mají dluh přes sto procent HDP, kiš, kiš.

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Jaký je hlavní a podstatný výsledek voleb? Stará levice nemá většinu ve Sněmovně. Velká úleva. Není jisté, co bude. Jisté je, že mohlo být hůř.

Co pro Evropu znamená drtivé vítězství Angely Merkelové ve volbách do Bundestagu? Jaká koalice v Německu asi vznikne? A jak to ovlivní evropskou, potažmo i českou ekonomiku? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Jana Bureše, Ilony Švihlíkové a mnoha dalších odborníků.

„Historické vítězství!“ To bylo slyšet, když první povolební průzkumy naznačovaly, že dosavadní německá kancléřka Merkelová získala tolik hlasů, že bude moci se svojí CDU/CSU vládnout ve Spolkové republice sama. Povolební ráno přineslo povolební kocovinu.

V Německu právě skončily volby do Spolkového sněmu. V předvolebním mediálním guláši bylo možné nalézt různorodé názory na minulou a budoucí energetickou politiku spolkové vlády...

Náhrdelník v barvě německé trikolóry. Těžko říci, jestli kancléřka Angela Merkelová tušila, když si ho před jedinou předvolební televizní debatou nasazovala, že právě on následně opanuje veřejný prostor našich západních sousedů. Jako by už volby byly rozhodnuty a důležitější témata nebyla…

„Kde má kořeny krize kapitalismu? V průběhu sedmdesátých let došlo ve vyspělých zemích k něčemu, co začalo i přes zvyšování produktivity práce zpomalovat růst mezd. Přešlo se na pracovně úsporné technologie, takže vyjednávací pozice pracovníků je stále slabší,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Jedním ze sloganů TOP 09 v minulých volbách bylo: „Můžeme ztratit budoucnost? Rychleji než si myslíte!“ Je o tři a půl roku později naše budoucnost skutečně ztracena, nebo máme šanci ji ještě rychle najít?

Německé volby budou tématem číslo jedna. Vlastně je vzhledem k jejich blízkosti s podivem, jak málo se o nich zatím píše. Přinášíme pohled slovenského ekonoma a politika Richarda Sulíka. Slovenska se – jakožto člena eurozóny – výsledky německých voleb možná dotýkají víc než nás. Což ale neznamená, že bychom jejich témata, průběh a výsledky měli sledovat méně bedlivě.

Po německých volbách nastane nová éra, říká komentátor Mark J. Grant. Éra, kdy si Evropa bude muset přestat lhát do kapsy.

Velké téma blížících se německých voleb je zpoplatnění tamějších dálnic. Pro cizince. Populismus? Možná, poukazuje ale na problém, který se týká celé Evropské unie.

Druhá část prázdninového rozhovoru s Petrem Robejškem o eurokriticismu Alternativy pro Německo, problémech tamější sociální demokracie, francouzském prezidentovi a chřadnoucím sociálním státu, jehož pád bude mít zásadní politické důsledky

V byznysu i politice jde někdy víc o image než o realitu. Pokud jde o unijní fondy, Polsku se podařilo vytvořit si obraz vzorňáka. A vydělalo na tom miliardy eur.

Evropská komise navrhla a Evropský parlament v průběhu roku 2012 odsouhlasil zavedení nové celoevropské daně z finančních transakcí: z obchodů s akciemi, dluhopisy a z nich odvozenými finančními produkty (deriváty). Daň v lednu 2013 odsouhlasilo jedenáct zemí s tím, že by mohla fungovat již od ledna 2014. Proti návrhu je ale například Velká Británie a zatím i Česká republika, pochyby a odpor nyní vzrůstají i mezi signatáři, například v Německu.

Recept na to, jak vyrovnat nedostatky určitých krajů či zemí, jsou nižší daně a řemesla.

Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.