Články na téma: finanční krize

O finančním pádu Itálie se spekuluje už nejméně půldruhého roku. Pád Silvia Berlusconiho ony spekulace řádně přiživil. Možná to ale nebude zas tak horké, i když by se Itálie nakonec položila... Tedy, jak pro koho!

Ekonomové už několikátým rokem dostávají co proto. Prý nepředpověděli finanční ani dluhovou krizi, tedy současné chudnutí vyspělého světa. Vypadá to, že si na ně celý svět „zasedl“. Jak jinak si totiž vysvětlit třeba to, že obdobně nejsou káráni politologové? Ti přece též nepředpověděli letošní „arabské jaro“.

Každý jistě zhlédl nějaký thriller z prostředí pyrotechniků. Každému je proto zřejmé, že je třeba odstranit roznětku. Zbytek nálože pak lze bezpečně zlikvidovat, snadná věc, že?

Proč Evropa trpí finanční krizí? Tradiční vysvětlení je příběhem o vině a trestu, o boji dobra proti zlu. Řecko se provinilo dluhem a lhalo. Proto je stiženo trestem. Řeckých nesnází navíc zneužili zlí spekulanti. Naštěstí je zde EU, která se ve chvílích nouze solidárně semkne a zachrání celý kontinent. Unie, stmelená v boji proti zákeřné hydře Trhu, se nakonec sjednotí a pod modrozlatým praporem fiskální federace vykročí k zářným, daňově harmonizovaným zítřkům.

Minule jsem řekl, že Evropa se pokouší z finančních bažin vytáhnout na vlastních kšandách. A jméno těch šlí že zní euroval. Evropský summit minulý týden „úspěšně zachránil euro“ – alespoň pokud se podíváte na víc než pětiprocentní rally na světových burzách. Pořídila si snad Evropa místo šlí jeřáb? Nebo jsou to jen kšandy 2.0?

Česká koruna je základním instrumentem zdravého růstu a zdravého finančního systému. I ekonomika postižená problémy má mnohem lepší šance na znovuzískání stability, pokud má svoji měnu – jako například Velká Británie.

Že hlavním problémem dnešního světa je finanční krize? Ale kdepak. Něco daleko horšího!

Třetí pokračování seriálu o kořenech současného europrůšvihu: Jak euro přehřálo dluhové ekonomiky členských států. Jak se Řecko dostalo ke svým miliardám. Jak se růstový zázrak nestal. Jak Němci porušili pravidla Evropské unie a profitovali z eurozóny.

„Z lepší stránky se na to nepodíváte. Žádná lepší stránka není,“ říká Gonzalo Lira ve svém článku vyvracejícím dohady o tom, že se Německo chystá opustit euro(zónu) a že už potají razí nové marky. Němci se ani nehnou. Otázka je, co udělají ostatní. To ovšem záleží – na Německu.

Kvůli navyšování eurovalu, jak se lidsky říká záchrannému fondu eura EFSF, padla slovenská vláda a zemi čekají v březnu předčasné parlamentní volby. Posměšky nad slovenskou politickou reprezentací nejsou na místě, podobná osudová rozhodnutí čekají mnohé další evropské vlády.

Slovensko nakonec euroval podpoří, cena, kterou země zaplatí, je ale podle mnohých příliš vysoká. Podpora Řecku a dalším slabým ekonomikám znamená pád vlády a pravděpodobně i návrat Roberta Fica. Co si o posledním vývoji myslí ekonom Partners Pavel Kohout?

„Koupili jsme si většinu bývalé sovětské říše. Ty vlády ovládáme, vlastníme. A pravděpodobně vlastníme i Českou republiku,“ říká Paul Craig Roberts, duchovní otec hospodářských reforem za vlády Ronalda Reagana.

V prvním díle exkluzivního rozhovoru se mediální a marketingový expert Daniel Köppl obul do krátkozrakosti zadavatelů reklamy i tvůrců médií. V tomto díle jízda pokračuje, mezi terče však přibudou také politikové.

Jsme na prahu velké krize. Neměli bychom ale házet flintu do žita – právě v krizích se rodí nejlepší nápady a příležitosti.

Stejně jako 11. září 2011 je i finanční krize skvělou živnou půdou pro různé konspirační teorie. Ale všechny se mýlí, pravdu pravdoucí o globálním spiknutí znají jen servery Peníze.cz a Finmag.

Říká se, že když dlužíte bance stovku, máte problém. Když dlužíte bance milion, má problém ona. Dnes můžeme dodat, že když dluží vlády Itálie, Španělska, Portugalska, Řecka a Irska bankám bilion, máme to všichni spočítané. A k něčemu takovému má asi eurozóna nakročeno.

V prvním dílu své analýzy psané exkluzivně pro Partners media popsal Pavel Kohout trojjedinost současné evropské krize a její kořeny. Nastínil také, která tradiční i originální řešení nepovedou k jejímu konci. Nyní přichází čas na představení potenciálně účinné léčby. A také čas, abychom se začali rozhlížet, co dobrého může krize přinést. A to konkrétně České republice.

"Není jedna evropská krize. Ve skutečnosti jde o komplex tří krizí: bankovní krize, krize veřejných rozpočtů a měnové krize. Boj proti jedné části komplexu může mít za následek fatální zhoršení v části jiné. Nebude proto fungovat většina tradičních, ale i originálních řešení," tvrdí Pavel Kohout v exkluzivní analýze.

Itálie, léto 2011. Historická centra měst, galerie, pizzerie, trattorie a osterie lákají turisty jako každý rok. A přece je tu rozdíl: přibyly sprejované nápisy: Noi la crisi non la paghiamo. My tu krizi nezaplatíme. Docela to chápu. Ital, který pracuje a platí pořádně vysoké daně, nemá chuť platit víc. Nezaměstnaný mladý Ital, který nemá peníze na bydlení a založení vlastní rodiny, má ještě menší chuť něco platit.

Akciové trhy zachvátila panika. Analytici radí „Nepanikařte a využijte propadu k nákupům.“ Souhlasím, ale dodávám, nakupujte postupně na horizontu cca 6 měsíců, protože pravděpodobně přijdou další vlny výprodejů. A které akcie vlastně nakupovat?

„Čím víc je v Unii dokumentů, které se tématem konkurenceschopnosti na papíře zabývají, tím víc je konkrétních rozhodnutí a opatření, která konkurenceschopnost fakticky podkopávají,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky a nejmladší člen její rady. A dodává „Pokud někdo čeká, že populární nápady na všemožné dodatečné zdanění bank pomohou konkurenceschopnosti reálné ekonomiky, je na omylu.“